Plán péče o přírodní památku Sucháčkovy paseky. na období

Plán péče o přírodní památku Sucháčkovy paseky na období 2016-2025

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2035 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Sucháčkovy paseky druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 3/1999 datum platnosti předpisu: 22. 2. 1999 datum účinnosti předpisu: 10. 3. 1999 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Zlínský kraj Vsetín Vsetín Horní Lideč 543098 Lačnov 678864 Lačnov Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 678864 Lačnov číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely výměra parcely celková dle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 3187 trvalý travní 27 1489 1489 porost 3188 trvalý travní 525 2561 2561 porost 3193 trvalý travní 298 1042 1042 porost 3194 trvalý travní 956 1859 1859 porost Celkem 6951 6951 Ochranné pásmo: Katastrální území: 678864 Lačnov číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely celková dle KN (m 2 ) výměra parcely v OP (m 2 ) 2

3181 orná půda 840 1003 692 3182 zahrada 386 2352 1482 3183 orná půda 299 2946 1745 3186 orná půda 461 2759 2759 3189 orná půda 525 3000 3000 3195/2 trvalý travní 10001 1725 1542 porost Celkem 13785 11220 Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy trvalé travní porosty ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha 0,6951 0,1542 orná půda 0,8196 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,1482 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 0,6951 1,1220 Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok neplodná půda ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v ha Výměra vyhlášeného ochranného pásma 1,1220 ha uvedená v tabulce se neshoduje s výměrou OP ve vyhlašovacím předpisu, kde je napsán údaj 1,3785 ha. Rozdíl je zřejmě způsoben nepřesností ve vyhlašovacím výnosu, dále pak následným přečíslováním pozemků a změnou výměr nově vymezených parcel při komplexních pozemkových úpravách. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace ne ne ne ne ne 3

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky je ochrana květnaté louky s bohatým výskytem zvláště chráněného druhu šafránu bělokvětého. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. ekosystémy název ekosystému mezofilní ovsíková a kostřavová louka svazu Arrhenatherion elatioris vlhká pcháčová louka svazu Calthion palustris B. druhy podíl plochy v ZCHÚ (%) 80 14 popis ekosystému mezofilní louka s převahou kostřavy červené a krvavce totenu vlhká pcháčová louka na podmáčených místech v západní části území, převládá pcháč potoční a tužebník jilmový název druhu šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ velmi hojný, tisíce ks, vitalita populace stupeň ohrožení SO/C2 popis biotopu druhu mezofilní louka s hlubší, živinami bohatou, čerstvě vlhkou půdou dobrá Pozn.: stupeň ohrožení: SO - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené; C2 - druhy silně ohrožené dle červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012). Informace o výskytu a početnosti šafránu bělokvětého jsou uvedeny na základě vlastního pozorování a Inventarizace výskytu šafránu bělokvětého (Janeček 2012). 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) ochrana šafránu bělokvětého a vytváření vhodných podmínek pro jeho další výskyt b) zachování lučního společenstva, popř. zlepšení jeho stavu vhodným způsobem managementu b) ochrana biodiverzity území c) vyloučení nevhodných lidských zásahů d) eliminace ruderálních a invazních druhů rostlin 4

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Sucháčkovy paseky se nachází na pravém údolním svahu Lačnovského potoka, v nadmořské výšce 490 až 505 m, u osady Sucháčkovy paseky, asi 1 km jihovýchodně od obce Lačnov. Lokalitu tvoří květnatá louka s bohatým výskytem šafránu bělokvětého. Geologický podklad území je tvořen vsetínskými vrstvami (eocén) zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Převažují zde šedé vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Z půdních typů se vyvinula kambizem typická, na zamokřených místech i kambizem pseudoglejová. Převládajícím typem vegetace jsou mezofilní louky svazu Arrhenatherion elatioris s převahou kostřavy červené (Festuca rubra agg.) a krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), hojně se též vyskytují ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianaum), jetel luční (Trifolium pratense) a pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus). Na podmáčených místech v okolí prameniště v západní části území rostou vlhké pcháčové louky svazu Calthion palustris s převládajícím pcháčem potočním (Cirsium rivulare) a tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), hojně jsou též zastoupeny druhy blatouch bahenní (Caltha palustris), kohoutek luční (Lychnis floscuculi), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). Floristicky významný je především výskyt zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky 395/1992 Sb., jako jsou šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), z druhů zařazených do červeného seznamu cévnatých rostlin se na podmáčených místech v západní části území vyskytuje kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice žlutá (Carex flava) a vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum), ve vyhlášeném ochranném pásmu roztroušeně roste kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus), vzácně se vyskytuje modřenec hroznatý (Muscari neglectum), který sem byl zřejmě zavlečen. Faunu představují především druhy bezobratlých. Z motýlů byl na lokalitě zaznamenán výskyt otakárka ovocného (Iphiclides podalirius), otakárka fenyklového (Papilio machaon), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a několika druhů modrásků. V blízkém okolí ZCHÚ byly pozorovány chráněné druhy ptáků, jako křepelka polní (Coturnix coturnix), koroptev polní (Perdix perdix), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ velmi hojný, tisíce ks místy častý výskyt, desítky ks kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO O popis biotopu druhu, další poznámky mezofilní louka s hlubší, živinami bohatou, čerstvě vlhkou půdou vlhká část louky s prameništěm v západní části území 5

Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky ohniváček černočárný vzácně SO vlhké louky, okraje vodních toků (Lycaena dispar) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) vzácně O výslunné stráně, vývojem vázán na druhy hlohů a slivoní otakárek fenyklový (Papilio machaon) vzácně O sušší stráně, vývojem vázán na miříkovité rostliny Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě vlastního pozorování, Inventarizace výskytu šafránu bělokvětého (Janeček 2012) a webu Chráněná území Zlínského kraje. Stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené a ohrožené. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1999, kdy byla lokalita vyhlášena nařízením Okresního úřadu Vsetín č. 3/1999 jako přírodní památka Sucháčkovy paseky a zároveň bylo vyhlášeno její ochranné pásmo. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. Území je dlouhodobě udržováno pravidelným sečením, což je vhodné hospodaření pro zachování lučních společenstev s výskytem šafránu bělokvětého. b) zemědělské hospodaření V minulých desetiletích byla lokalita pravidelně sečena s následným usušením trávy a odvozem posečené hmoty. Seno bylo v minulosti zřejmě využíváno jako krmivo pro dobytek. V roce 1993 došlo k zorání části louky na parcele č. 3187 v k. ú Lačnov. Vzniklé políčko se dochovalo až dodnes, v roce 2014 na něm byly pěstovány brambory. Negativní vlivy: rozorávání území rozoráváním luk a tvorbou políček v přírodní památce i v jejím ochranném pásmu dochází ke zmenšování plochy vhodných biotopů pro výskyt předmětů ochrany, především pro šafrán bělokvětý. Potenciální ohrožující vlivy: splachy živin může k nim docházet v důsledku hnojení okolních polí, důsledkem je eutrofizace některých částí lokality, ochuzení druhové skladby a podpora konkurenčně silných ruderálních druhů. chemizace na okolních polích nevhodné používání chemických látek na okolních polích může způsobit kontaminaci území biocidy a ohrožení předmětů ochrany. c) jiné způsoby využívání Území je z důvodu velké atraktivnosti početné populace šafránu bělokvětého v jarním období hojně navštěvováno. Potenciálními ohrožujícími vlivy: sešlap nadměrný sešlap kvetoucích šafránů návštěvníky může mít negativní dopad na jeho generativní rozmnožování, v současné době však k nadměrnému sešlapu na lokalitě nedochází. 6

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče na období 2003 2012, Pavelka J., 2003 Nařízení č. 3/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. 2. 1999 o vyhlášení přírodní památky Sucháčkovy paseky v k. ú. Lačnov a jejího ochranného pásma 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany v přírodní památce a z ochranářského hlediska nejsou významné. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V přírodní památce jsou vymezeny dílčí nelesní plochy (č. 1 až 3), které tvoří mezofilní louka, vlhká pcháčová louka a políčko. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V minulém plánu péče na období 2003 2012 jsou navržena vhodná ochranářská opatření zaměřená především na udržování lučních společenstev sečením, popř. pomístní odstraňování přehoustlého mechového patra. Pravidelné každoroční sečení bylo na lokalitě prováděno, což umožnilo zachování lučních společenstev a na ně vázaných vzácných druhů rostlin, především bohaté populace šafránu bělokvětého. Mechové patro není doposud příliš husté, proto jej nebylo nutné odstraňovat. Seč není vhodné provádět celoplošně v jednom termínu. Část ploch je možné ponechat neposečeny a posekat je až na podzim. Tento časový posun sečí umožňuje vysemenění později kvetoucích druhů rostlin a má také pozitivní vliv na vývoj hmyzu. Později sečené plochy je třeba v jednotlivých letech střídat. Frekvenci a intenzitu sečení je vhodné zvolit dle hustoty a druhového složení lučního společenstva. Na místech s nižší eutrofizací postačí seč jedenkrát ročně, na živinami bohatších plochách s hojným výskytem nitrofilních druhů je dobré provádět seč dvakrát ročně. Podmáčenou část louky, kde hojně roste prstnatec májový, je třeba sekat až po jeho odkvětu a vysemenění, tedy od července. Sečení je možné doplnit extenzivní pastvou ovcí a koz. Narušování půdního povrchu pasenými zvířaty napomáhá generativnímu rozmnožování rostlin, pastva se dále projevuje potlačením vysokých trav ve prospěch nižších druhů rostlin náročnějších na světlo a dochází tak ke zvýšení pestrosti travobylinných porostů. Pastvu není žádoucí provádět na podmáčených místech v okolí prameniště, kde hrozí poškození mokřadní vegetace vlivem nadměrného sešlapu. 7

Pravidelné sečení, které může být doplněno pastvou, je zapotřebí nadále provádět i ve vyhlášeném ochranném pásmu. Zabrání se tak jeho eutrofizaci a šíření nežádoucích druhů do přírodní památky. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu lučních společenstev, na které je svým výskytem vázán šafrán bělokvětý. 8

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu sečení s odklizením posečené hmoty Vhodný interval 1x až 2x ročně Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj / hosp. zvíře křovinořez, motorová kosa, kosa, sekačka za traktorem Kalendář pro management V - IX Upřesňující podmínky - ruční nebo mechanizované sečení - je vhodné kombinovat s pastvou - interval sečení je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu - je vhodné nesekat celou plochu, ale ponechávat část ploch neposečenou a sekat je až v pozdějším termínu (září) z důvodu vysemenění později kvetoucích druhů rostlin a ochrany některých druhů hmyzu, později sečené plochy je nutné střídat - po seči je zapotřebí odstranit posečenou hmotu z plochy přírodní památky - počet sečí je třeba zvýšit na eutrofizovaných plochách a na místech kde se šíří nitrofilní druhy rostlin - sečení za pomocí těžké techniky lze provádět pouze za sucha, aby nedošlo k poškození přirozeného charakteru lučního porostu - na podmáčených místech provádět pouze ruční sečení, pojezdy těžké techniky mohou poškodit mokřadní vegetaci Typ managementu extenzivní pastva Vhodný interval 1x za 1-3 roky Minimální interval není stanoven Prac. nástroj / hosp. zvíře ovce, kozy Kalendář pro management V - IX Upřesňující podmínky - pastvu je vhodné kombinovat se sečením - intenzitu pastvy je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu, na místech, kde nedochází k výrazné eutrofizaci nebo ruderalizaci, bude prováděna extenzivní pastva, na eutrofizovaných místech může být intenzita pastvy vyšší - je vhodné nepást celou plochu lučních společenstev ve stejném termínu, alespoň část plochy ponechat nepasenou a vypást ji nebo posekat až v pozdějším termínu (pastva v ohradnících) 9

- termín pastvy je vhodné v jednotlivých letech měnit - pastvu není žádoucí provádět na podmáčených místech, kde hrozí poškození mokřadní vegetace vlivem nadměrného sešlapu Typ managementu pomístní odstranění mechu Vhodný interval 1x za 1-10 let Minimální interval není stanoven Prac. nástroj / hosp. zvíře hrábě Kalendář pro management X - XI Upřesňující podmínky - mechanické odstranění mechu vyhrabáním - vyhrabanou hmotu je třeba odstranit z plochy přírodní památky - provádět pouze na místech, kde se vyvinulo přehoustlé mechové patro Typ managementu zatravnění Vhodný interval jednorázový zásah Minimální interval není stanoven Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management III - IV Upřesňující podmínky - zatravnění pole stanovištně odpovídající travní směsí - před osetím je vhodné připravit půdu, odstranění nežádoucích ruderálních druhů podzimní orbou nebo rytím, na jaře srovnání vrchní vrstvy půdy povláčením nebo ruční zarovnání hráběmi b) péče o rostliny - většina druhů rostlin, které jsou na lokalitě předmětem ochrany, je vázána na luční společenstva udržovaná dlouhodobým pravidelným sečením, proto je třeba na lokalitě v tomto hospodaření nadále pokračovat - pro zvýšení pestrosti lučních společenstev je možné alespoň v některých letech doplnit sečení pastvou ovcí a koz - sečení a pastvu je vhodné neprovádět celoplošně, alespoň část ploch ponechat bez zásahu a posekat nebo vypást až na podzim, aby mohly vysemenit později kvetoucí druhy rostlin, dobu sečení a pastvy na jednotlivých plochách je vhodné v různých letech měnit - na plochách se zvýšenou eutrofizací je zapotřebí provádět častější seč nebo pastvu, nejlépe dvakrát ročně - na místech s výskytem prstnatce májového (především dílčí plocha 2) je žádoucí začít se sečením v červenci po jeho odkvětu a vyplození, dlouhodobá časnější seč by měla negativní dopad na jeho generativní rozmnožování - pro zachování mokřadní vegetace v západní části území je nezbytné zabránit jakémukoliv odvodňování území a vjezdu těžké mechanizace na podmáčené plochy - na území celé přírodní památky je nutné zabránit vzniku nových políček nebo jejich rozšiřování, ubývají tak plochy s vhodným biotopem pro vzácné druhy rostlin, především pro šafrán bělokvětý, nepřípustné jsou jakékoliv změny kultury pozemku - na místech, kde se vytváří přehoustlé mechové patro, je třeba provést jeho mechanické 10

odstranění vyhrabáním, husté mechové patro brání růstu a rozmnožování šafránu bělokvětého a může způsobit jeho úbytek na lokalitě c) péče o živočichy - luční společenstva, na něž jsou vázáni živočichové vyskytující se na lokalitě, je třeba nadále udržovat pravidelným sečením nebo pastvou a zabránit tak jejich zarůstání - z důvodu ochrany hmyzu a jiných bezobratlých živočichů je třeba sečení nebo pastvu nedělat celoplošně, ale část ploch ponechat bez zásahu a provést jej až v září, v této době jsou již vývojová stádia hmyzu v klidové fázi, tudíž nehrozí jejich zničení - sečení je vhodné provádět od středu ke kraji pozemků z důvodu možnosti úniku živočichů ze sečené plochy 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Na dílčích plochách 1 až 3 definovaných v kapitole 2.4.4 jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o společenstva rostlin a živočichů vyskytující se na lokalitě. Jsou zde uvedena doporučená opatření, která je možno na jednotlivých plochách uplatnit, povinností orgánu ochrany přírody však není všechna uvedená opatření realizovat. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Vyhlášené ochranné pásmo je vhodné nadále udržovat pravidelným sečením nebo pastvou a zabránit tak jeho zvýšené eutrofizaci a zarůstání ruderálními druhy rostlin, které se odtud mohou šířit do přírodní památky. Na zemědělských pozemcích spadajících do ochranného pásma je třeba se pokusit o prosazení ekologicky šetrného obdělávání. Jde především o omezení hnojení, jehož následkem mohou být splachy živin na plochu lokality a zabránění nevhodnému používání chemických prostředků, které by mohly způsobit kontaminaci území přírodní památky. Dále je třeba zabránit změnám kultury pozemků, zejména vzniku nových políček a intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch. 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky není v terénu vyznačena hraničními tabulemi ani pruhovým značením. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - vyznačení hranice přírodní památky hraničními tabulemi a hraničním pruhovým značením - průběžná kontrola stavu hraničníků a jejich doplnění 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V období platnosti plánu péče se nenavrhují žádné změny hranic přírodní památky a jejího ochranného pásma ani žádná jiná administrativně-správní opatření. 11

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka Sucháčkovy paseky je v současnosti hojněji navštěvována pouze v jarním období, kdy zde rozkvétá bohatá populace šafránu bělokvětého. V současné době netrpí lokalita nadměrným sešlapem návštěvníků, proto není nutné navrhovat opatření k omezení jejího rekreačního využívání. V případě, že by byl zjištěn nadměrný sešlap, je možné na okrajích území umístit cedule se zákazem vstupu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Při severozápadním okraji území jsou umístěny dvě informační tabule. Starou zanedbanou informační tabuli je možné obnovit nebo je vhodné ji odstranit z přírodní památky. Novou informační tabuli je třeba nadále udržovat. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky Sucháčkovy paseky je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - aktualizovat inventarizační průzkum vyšších rostlin - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Lepidoptera, Coleoptera) - inventarizační průzkum obratlovců (především plazů, ptáků a savců) 12

4. Závěrečné údaje Plán péče o přírodní památku Sucháčkovy paseky na období 2016 2025 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany 3 IP 60 000 zatravnění pole 4 000 vyznačení území hraničními tabulemi a hraničním pruhovým 10 000 značením, kontrola a údržba hraničníků údržba informačních tabulí 15 000 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 89 000 Opakované zásahy sečení s odklizením posečené hmoty nebo pastva ovcí a koz 30 000 300 000 0,66 ha pomístní odstranění mechu 0,56 ha 2 000 20 000 Opakované zásahy celkem (Kč) 32 000 320 000 N á k l a d y c e l k e m (Kč) 409 000 4.2 Použité podklady a zdroje informací Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání Preslia 84: 631 645. Háková A., Klaudiusová A., Sádlo J., 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, Planeta XII, 8/2004 - Ministerstvo životního prostředí, Praha. Chytrý M., 2010: Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Janeček J., Dvorský M., Orálek M., Jurečka J., 2012: Inventarizace šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus Kit. ex Schult.) na katastrálním území obce Lačnov, okres Vsetín. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Pavelka J., 2003: Přírodní památka Sucháčkovy paseky, plán péče na období 2003 2012. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Podešva Z.: Chráněná území Zlínského kraje. URL: http://nature.hyperlink.cz/index.htm (19. 4. 2014). Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad ÚKM ZK - Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy. WMS - Ortofoto Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 Český úřad zeměměřický a katastrální. 13

4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka obsah zkratky předpis definující zkratku C2 silně ohrožený druh Červený seznam cévnatých rostlin EVL evropsky významná lokalita IP inventarizační průzkum KN katastr nemovitostí OP ochranné pásmo O ohrožený druh Vyhláška č. 395/1992 Sb. PK pozemkový katastr PO ptačí oblast SO silně ohrožený druh Vyhláška č. 395/1992 Sb. ZCHÚ zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval: RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová V Moravské Třebové dne 23. 7. 2014. 14

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 2 1.1 Základní identifikační údaje 2 1.2 Údaje o lokalizaci území 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 3 1.6 Kategorie IUCN 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 4 1.9 Cíl ochrany 4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské 6 činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 7 2.4.1 Základní údaje o lesích 7 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 7 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 7 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 7 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území 7 a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 8 3. Plán zásahů a opatření 9 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 9 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 9 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 11 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma 11 včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 11 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 11 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 12 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 12 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 12 4. Závěrečné údaje 13 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody 13 podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 13 4.3 Seznam používaných zkratek 14 4.4 Plán péče zpracoval 14 15

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Mapy: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.4 a 3.1.2) Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů 16