HLAVNÍ ZÁVĚRY VÝZKUMU:

Podobné dokumenty
Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Prezidentský panel Vývoj volebních postojů a vnímání kandidátů v předvolebním týdnu

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

ROZLOŽENÍ POLITICKÝCH PREFERENCÍ V CELÉ POPULACI

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Výzkum před komunálními volbami 2018 Volební potenciál

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

PŘEDSTAVU O ČINNOSTI VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE MÁ ROK PO NAŠEM VSTUPU STÁLE JEN POLOVINA OBYVATEL ČR.

Výzkum před prezidentskými volbami vývoj listopad 2017 leden 2018 (4 vlny)

Krajské volby 2012 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Prezidentský panel 2018 Spokojenost s výsledkem voleb a preference nevoličů , ve spolupráci s

1/9. Česká republika. Migrace sběr: Souhlasíte se slovy prezidenta Zemana, že migrace je řízená invaze, která nás má rozvrátit?

Která z těchto nových stran či hnutí je Vám nejvíce známá? Hnutí občanů Prahy 0,1% 1,0% DOMOV 4,8% RESTART ,8% Demokraté Jana Kasla 14,3%

Krajské volby 2012 JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

Spokojenost se životem červen 2019

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Krajské volby 2012 ZLÍNSKÝ KRAJ

Strany a voliči září 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2018

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi


TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

Sankce EU vůči Rusku. Závěrečná zpráva. Září 2014

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2019

Volba prezidenta Zpracováno exkluzivně pro:

Lidský kapitál Bleskový výzkum Hamé: QN výstupy

Výzkum znalosti ROP Jihovýchod v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

Školní rok v nevědomosti?

Občané o daních červen 2011

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Miloše Zemana má šanci porazit ve druhém kole více kandidátů

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Krajské volby 2012 PARDUBICKÝ KRAJ

Tisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /6

Prezidentský panel Odhad účasti a podpory kandidátů ve skupinách voličů

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Leden 2013 / Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro ČT. PREZIDENTSKÉ VOLBY 2013 (1. kolo)

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Výzkum před komunálními volbami 2018 Volební potenciál

Zpracovali: Ondřej Malina, Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Tisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura duben 2018

Názor na devizové intervence České národní banky

Krajské volby 2012 LIBERECKÝ KRAJ

1/11. Česká republika Výzkum "Migrační krize a zdroje informací" sběr: Zajímáte se o uprchlickou krizi?

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET

Tisková zpráva. Názory na EU v středoevropském srovnání léto /5

Tisková zpráva. Sympatie české veřejnosti k některým zemím listopad /6

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Výzkum před komunálními volbami 2018 Volební potenciál. Závěrečná zpráva, Zpracováno exkluzivně pro

HODNOCENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA Listopad 2015

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora?

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Tisková zpráva. Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků květen /7

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

1/6. Česká republika Výzkum "Krajské volby a uprchlická krize" sběr: Jaký je Váš názor na islám? % 16% 25% ZŠ 16%

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

VOLBY 2017: Volební rozhodování, kampaně a povolební realita

Názor občanů na drogy květen 2019

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Stranické preference a volební model v září 2017

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR březen 2017

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Krajské volby 2012 OLOMOUCKÝ KRAJ

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

ČSSD by si mohla vybírat

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2019

Hodnocení činnosti politických stran a vybraných institucí červen 2019

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Občané o americké radarové základně v ČR

Transkript:

Výzkumná agentura Focus provedla ve dnech 22. 31. srpna 2016 reprezentativní výzkum veřejného mínění dospělé populace ČR. Výběrový vzorek tvořilo 1050 dospělých obyvatel ČR ve věku 18 a více let, kteří byli vybráni metodou kvótního výběru na základě pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, velikosti sídla a kraje pobytu. Jedním z témat tohoto výzkumu byl postoj české populace k tématu nadcházejících voleb prezidenta USA včetně znalosti a důvodů preference jednotlivých kandidátů. HLAVNÍ ZÁVĚRY VÝZKUMU: Americká předvolební kampaň mezi obyvateli ČR jako téma není příliš atraktivní, takřka tři pětiny dotázaných deklarují, že dění této kolem této kampaně nesledují (59 %). Pouhá 3 % uvádějí, že ji sledují pozorně, zbývající necelé dvě pětiny respondentů ji registrují, ale nevěnují jí větší pozornost (38 %). Mezi respondenty převládají ti, kteří navržené kandidáty na post prezidenta USA neznají (54 %). I kdyby dotázaní měli možnost se v nadcházejících volbách prezidenta USA účastnit, takřka polovina by toho nevyužila (49 %). Nejpreferovanější kandidátkou prezidentských voleb v USA je u obyvatel Česka Hillary Clintonová, kterou upřednostňuje 38 % dotázaných. Na druhém místě je s výrazným odstupem Donald Trump (11 %). Další kandidáti, Jill Steinová a Gary Johnson, jsou pro respondenty v podstatě neznámí a jejich preference se pohybují v řádu jednotek procent (Johnson 2 %, Steinová 1 %). Vliv na preference kandidátů nemá ani akcentace vybraných témat jako je bezpečnost ve světě / v Evropě či ekonomický vývoj ve světě / v Evropě. V případě Hillary Clintonové jsou hlavními motivacemi pro její volbu její přesvědčivost, důvěryhodnost a schopnost vzbudit sympatie (23 %). Nemalou roli na její preference má rovněž fakt, že jde o ženu (20 %). Její příznivci ji také považují za jednoduše nejlepšího kandidáta (15 %) a oceňují i její schopnosti a zkušenosti (12 %). Hlavními motivacemi pro volbu Donalda Trumpa je u jeho tuzemských příznivců souhlas s jeho názory (13 %) a to, že jej považují za nejlepšího kandidáta (11 %). Nemalou roli v jejich rozhodování sehrává i fakt, že jde o muže (10 %) a jeho přesvědčivost, důvěryhodnost a schopnost vzbudit sympatie (10 %). Jeho příznivci si na něm cení také razance, energičnosti a nekompromisnosti (9 %). 1

Dění kolem předvolební prezidentské kampaně v USA sledují více než dvě pětiny dotázaných (42 %), přičemž jen 4 % respondentů jej sleduje pozorně. Téměř tři pětiny respondentů dění okolo prezidentské předvolební kampaně v USA nesledují (58 %). Dominantní vliv na zájem o předvolební dění v USA má vzdělání respondentů, kdy lidé s VŠ vzděláním projevují o toto téma statisticky významně vyšší zájem než lidé s nižším stupněm dosaženého vzdělání. U těch pak jako další faktor v zájmu o téma předvolebního klání v USA vstupuje pohlaví respondentů, neboť předvolební dění v USA sledují spíše muži. 2

Více než polovina dotázaných dospělých obyvatel ČR nezná nominované kandidáty na post prezidenta USA (54 %). I zde se projevují významné rozdíly mezi respondenty na základě jejich dosaženého vzdělání, přičemž nejvyšší míru znalosti kandidátů deklarují lidé s VŠ vzděláním (66 % z nich zná), o něco nižší míru znalosti vykazují lidé se SŠ vzděláním s maturitou (49 % zná) a nejnižší míru znalosti kandidátů nacházíme u osob se základním vzděláním či mezi vyučenými (38 % zná). Relativně nejvíce jsou respondenti seznámeni s osobnostmi a názory kandidátů Hillary Clintonové a Donalda Trumpa, přičemž míra znalosti obou těchto osobností je takřka shodná. V případě Hillary Clintonové 4 % dotázaných tvrdí, že o ní mají dostatek informací, 42 % o této kandidátce alespoň něco ví, 44 % přiznává, že nemám mnoho informací. V případě Donalda Trampa mají dostatek informací 3 % dotázaných, 39 % o něm ví alespoň něco, 46 % deklaruje malou obeznámenost s tímto kandidátem. Další dvě osobnosti jsou pro tuzemské respondenty v podstatě neznámé jak Gary Johnsona (68 %), tak Jill Steinovou (70 %) většina dotazovaných nezná a slyšeli o nich poprvé v rámci výzkumného dotazování. 3

Kdyby měli tuzemští voliči možnost v nadcházejících volbách volit prezidenta USA, dali by ve volbách hlas nejčastěji Hillary Clintonové (38 %), s výrazným odstupem by na druhém místě skončil Donald Trump (11 %). Další dva kandidáti by u voličů jen paběrkovali Gary Johnson 2 %, Jill Steinová 1 %. Takřka polovina dotázaných, kteří znají alespoň jednoho z kandidátů, by však k volbám nešla či nedokáže z nabízených kandidátů preferovaného vybrat (49 %). 4

Poměrně zajímavé jsou rozdíly v preferencích mezi muži a ženami. U žen by jednoznačně zvítězila Hillary Clintonová (46 %), Donald Trump si naopak u potenciálních voliček stojí výrazně hůře (6 %). Naproti tomu u mužů se odstup mezi první Hillary Clintonovou (29 %) a druhým Donaldem Trumpem (16 %) radikálně snižuje. Pořadí preferovaných kandidátů se nemění ani v případě, že dotázaní mají vybírat toho z kandidátů, který je pro ně zárukou světové bezpečnosti. Oba nejpreferovanější kandidáti získávají body na úkor těch, kteří se nedokážou pro některého z kandidátů rozhodnout. Při důrazu na zajištění bezpečnosti se výsledek preferencí kandidátů takřka přesně replikoval, v očích respondentů je tedy otázka bezpečnosti v Evropě a ve světě propojená a na preferenci kandidátů nemá toto rozlišení vliv. 5

Nejinak je tomu při důrazu na ekonomickou prosperitu. Zde opět narůstá počet nerozhodných potenciálních voličů, pořadí kandidátů i jejich procentuální zisky zůstávají takřka stejné jako u celkových preferencí. Jen v případě Donalda Trumpa můžeme hovořit o takřka nepatrném zvýšení preferencí. 6

7

U jednotlivých kandidátů jsme zjišťovali důvody, pro které by je dotázaní volili či proč by jim naopak hlas nedali. HILLARY CLINTONOVÁ V případě Hillary Clintonové jsou hlavními motivacemi pro její volbu její přesvědčivost, důvěryhodnost a schopnost vzbudit sympatie (23 %). Nemalou roli na její preference má rovněž fakt, že jde o ženu (20 %). Její příznivci ji také považují za jednoduše nejlepšího kandidáta (15 %) a oceňují i její schopnosti a zkušenosti (12 %). Fakt, že jde o ženu, je nejčastějším důvodem, proč by Hillary Clintonovou nepreferovali ti voliči, kteří by dali hlas Donaldu Trumpovi (22 %). Poukazují také na její předchozí působení v politice a podezřívají ji ze střetu zájmů (11 %). Na řadu z nich rovněž nepůsobí důvěryhodně, je podle nich falešná a nečestná (10 %), na některé pak působí nesympaticky (8 %). MOTIVACE PRO / PROTI VOLBĚ HILLARY CLINTONOVÉ NA POST PREZIDENTKY USA důvody pro volbu Hillary Clintonové % důvody proti volbě Hillary Clintonové % sympatická, přesvědčivá, důvěryhodná 23% je to žena 22% je to žena 20% v politice už působila, je ve střetu zájmů 11% lepší, nejlepší kandidát 15% nečestná, falešná, nedůvěryhodná 10% schopná, má zkušenosti 12% nesympatická 8% souhlasím s jejími názory 11% špatné výsledky v politice 7% rozumná, chytrá, inteligentní, má vzdělání 10% nesouhlasím s jejími názory 7% znám ji 5% horší z obou kandidátů 7% vypadá, chová se seriózně, slušně 5% příliš stará 4% demokratická kandidátka 3% je nemocná 3% manželka bývalého prezidenta 2% příliš razantní 3% otevřenější, srozumitelnější, normální 2% na tuto pozici se nehodí 3% levicově zaměřena 1% chce válčit, nebojí se války 2% umírněná, jemná, citlivá, klidná 1% neznám ji 2% populární, oblíbená 1% jsem pravicový volič 1% záruka míru ve světě 1% je zaměřena vůči Rusku 1% nevím 1% málo rázná 1% nevím 16% N = 361 (volili by Hillary Clintonovou) N = 107 (volili by Donalda Trumpa) 8

DONALD TRUMP Hlavními motivacemi pro volbu Donalda Trumpa je u jeho tuzemských příznivců souhlas s jeho názory (13 %) a to, že jej považují za nejlepšího kandidáta (11 %). Nemalou roli v jejich rozhodování sehrává i fakt, že jde o muže (10 %) a jeho přesvědčivost, důvěryhodnost a schopnost vzbudit sympatie (10 %). Jeho příznivci si na něm cení také razance, energičnosti a nekompromisnosti (9 %). Ti, kteří by dali hlas jeho nesilnější soupeřce, jej považují za nesympatického (27 %), nelíbí se jim jeho arogance a vulgárnost (23 %) a považují jej za zbohatlíka, namyšleného člověka a kariéristu (14 %). Řada z voličů Hillary Clintonové jej považuje za jednoduše horšího kandidáta (8 %) a nesouhlasí s jeho názory (7 %). MOTIVACE PRO / PROTI VOLBĚ DONALDA TRUMPA NA POST PREZIDENTA USA důvody pro volbu Donalda Trumpa % důvody proti volbě Donalda Trumpa % souhlasím s jeho názory 13% nesympatický 27% lepší, nejlepší kandidát 11% arogantní, vulgární 23% je to muž 10% namyšlený, zbohatlík, kariérista 14% sympatický, přesvědčivý, důvěryhodný 10% horší z obou kandidátů 8% razantní, energický, nekompromisní 9% nesouhlasím s jeho názory 7% schopný, silný kandidát 8% nečestný, falešný, nedůvěryhodný 6% dobrý politik, má zkušenosti 6% neznám ho 5% přináší změnu, nový přístup 6% málo zkušeností, nerozumí politice 3% vyřeší situaci s imigranty, muslimy 5% dělá si ze všeho srandu, šašek, dělá z lidí šašky 3% bohatý, úspěšný podnikatel 4% je to muž 2% upřímný 4% nehodí se na prezidenta 2% zajímavý, legrační, šašek 3% populista 2% nezkorumpovaný 2% příliš radikální, radikál 2% měl českou manželku 2% špatné výsledky v politice 1% volím pravici 2% mění své názory, nevyzpytatelný 1% zabránil by terorismu 1% hrozí, že rozpoutá válečný konflikt 1% smysl pro humor, vtipný 1% republikán 1% nevím 8% nevím 5% N = 107 (volili by Donalda Trumpa) N = 361 (volili by Hillary Clintonovou) Martin Zaplatílek, analytik / sociolog 9