RUSKO, ZAKAVKAZSKO, STŘEDNÍ ASIE Lenka Pošepná
VYMEZENÍ REGIONU Rusko Asijská část Evropská část Zakavkazsko Gruzie Arménie Azerbajdžán Střední Asie Kazachstán Uzbekistán Kyrgyzstán Tádžikistán Turkmenistán
HANICE MEZI EVROPOU A Pohoří Ural Řeka Ural Řeka Emba Kaspické moře Řeka Kuma Řeka Manič Azovské moře Černé moře Úžina Bospor Úžina Dardanely ÁSIÍ
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST Severní ledový oceán Barentsovo moře Karské moře Moře Laptěvů Východosibiřské moře Tichý oceán Beringovo moře Ochotské moře Šelichovův záliv Atlantský oceán Azovské moře Černé moře
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST Ostrovy (Rusko) Nová země Severní země Novosibiřské ostrovy Wrangerův ostrov Sachalin Od pevniny ho odděluje Tatarský průliv Kurily Poloostrovy (Rusko) Kola Jamal Gydský Obský záliv Tajmyr Čukotský Od Ameriky ho odděluje Beringův průliv Kamčatka
Fyzická geografie: VERTIKÁLNÍ ČLENITOST Západ nížinatý Východoevropská nížina Západosibiřská nížina Tyto dvě nížiny jsou od sebe odděleny pohořím Ural (Narodnaja, 1895m) Severosibiřská nížina Kaspická nížina Turanská nížina Vyjímka: Velký Kavkaz, Ural (Narodnaja, 1895m) (Elbrus, 5642m) Východ hornatý Kazachská plošina Altaj (Belucha, 4506m) Sajany Středosibiřská vysočina
Fyzická geografie: VODSTVO Sibiřské veletoky: Ob Irtyš Jenisej Lena Nejdelší asijská řeka S přítokem Angarou Indigirka Kolyma Amur Přítok Ussuri = tygr ussurijský Řeky tekoucí od jihu k severu = velké záplavy v období jara
Fyzická goegrafie: VODSTVO Evropské rusko Řeky Volha Nejdelší a nejvodnatější řeka Evropy (3534km) Vlévá se do Kaspického moře Umělými kanály je propojena na horním toku s Baltským mořem a na dolním toku s Azovským mořem Severní Dvina Pečora Jezera Ladošské (největší v Evropě) Oněžské (2. největší v Evropě)
Fyzická geografie: VODSTVO Kaspické moře Největší jezero na světě Tektonického původu Slané Těžba ropy
Fyzická geografie: VODSTVO Aralské jezero Bezodtoká oblast Turanské nížiny Vlévá se do něj Amudarja a Sirdarja, ale žádná řeka nevytéká Odčerpává se voda k zavlažování Vysichá??? Jaký to má dopad na obyvatelstvo žijící v jeho oblasti???
Fyzická geografie: VODSTVO Bajkal Nejhlubší jezero na světě (1637m) Největší rezervoár sladké vody na světě Tektonický původ (kriptodeprese) Do jezera přivádí vodu cca 350 řek a odvádí ji pouze Angara Vyvynuli se zde endemické druhy rostlin a živočichů Tuleň bajkalský
Fyzická geografie: KLIMA A VEGETACE Mírný pás Zakavkazsko Vysokohorské klima Horské tundry Střední Asie Kontinentální klima - pouště a polopouště Karakum a Kyzylkum Na ně navazují stepi a lesostepi, které zasahují i do evropského Ruska Evropské Rusko Listnaté a smíšené lesy (díky oceánskému a přechodnému klimatu) Subpolární pás Tajgy Medvědi, vlci Polární pás Lesotundry, tundry
RUSKÁ FEDERACE (RUSKO) Největší stát světa Hlavní město: Moskva (Evropa) EVROPSKÉ RUSKO Menší rozloha (1/5) Vyšší hustota osídlení (4/5) Evropoidní rasa Pravoslavná církev Méně nerostného bohatství Zemědělsky využívané Koncentrace zpracovatelského průmyslu a služeb ASIJSKÉ RUSKO Větší rozloha (4/5) Nižší hustota osídlení (1/5) Evropoidní a mongoloidní rasa Pravoslavná církev, tradiční náboženství, islám Velké nerostné bohatství Málo zemědělsky využívané (dominuje těžba dřeva) Těžební průmysl
Politická geografie Do 16. století = Velkoknížectví Moskevské Menší rozloha (v Asii pouze po řeku Ob) Po odražení hlavního náporů kočovníků z východu připojování dalších federací směrem na východ = začalo se formovat carské Rusko Na západě silné a hustě osídlené země Na východě menší odpor rozšíření území až k Tichému oceánu Šíření ruského etnika, jazyka, písma a kultury
Politická geografie 1924 vznik SSSR (Sovětského svazu) Svazový státní útvar 15 států Evropa: Rusko, Bělorusko, Moldávie, Ukrajina, Estonsko, Lotyšsko, Litva Asie: Arménie, Azerbajdžán, Gruzie, Kazachstán, Kyrgystán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) Obchodní organizace sdružující socialistické státy (po celém světě) Které státy nejspíš spadaly do RVHP? SSSR i RVHP zanikly v r. 1991
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO Nerovnoměrné osídlení Především kolem velkých řek Vysoký celkový úbytek obyvatel Nízký přirozený přírůstek Emigrace Národnostní složení: Rusové (81%) Tataři (3,8%) Ukrajinci (3%) Jakuti Více žen, než-li mužů Důsledek ztrát za II. sv. války Nižší průměrná délka života mužů (60 let) Velké sociální rozdíly: Asi 1/3 obyvatel žije pod hranicí chudoby Důsledky: Vysoká rozvodovast Alkoholismus Nemocnost Úmrtnost Počet vězňů Počet vražd
Socioekonomická geografie: ZEMĚDĚLSTVÍ A TĚŽBA Zemědělství Zemědělská půda pouze 13% rozlohy Orná půda pouze 7,4% Dominuje lesnictví a těžba dřeva Těžba Velké nerostné bohatství na Sibiři Není ještě plně využívané Investice zahraničních států (především Japonska) Velké přepravní vzdálenosti mezi oblastmi těžby a oblastmi zpracovatelského průmyslu nutnost nákladní dopravy Ropa, zemní plyn,černé i hnědé uhlí, železná ruda, měď, uran Nejvýznamnější ložiska ropy se vyskytují kolem řeky Ob Import ropy i do ČR Ropovod Družba
Socioekonomická geografie: DOPRAVA Transibiřská magistrála Moskva Vladivostok (9288km) Bajkalsko amurská magistrála (4200km) Silniční doprava: Různá kvalita silničních komunikací V jádrových oblastech kvalitní V periferních nezpevněné Často jediný způsob, jak přepravovat suroviny i na dlouhé vzdálenosti Vybavenost automobily Nižší než v Evropě Rychle vzrůstá
Jádrové oblasti: MOSKVA A JEJÍ ZÁZEMÍ Celosvětový ekonomický i politický vliv 9 milionů obyvatel (porovnej s Prahou) Byla zbudována jako centrum textilního a později strojirenského průmyslu Po pádu socialismu restrukturalizace na Hi-tec Oblast s nejnižší nezaměstnaností v Rusku Dobrá úroveň služeb, zásobování obyvatelstva i školství Významný dopravní terminál = Vysoká imigrace Musí být regulována Kulturní památky: Kreml, chrám Vasila Blaženého
Centrum těžkého průmyslu Těžké a vojenské strojirenství Metalurgie železa a barevných kovů Dřevařský průmysl Využití zdejších i importovaných surovin ze Sibiře Města: Perm Ufa Čeljabinsk Jekatěrinburg Jádrové oblasti: JIŽNÍ URAL
Jádrové oblasti: VOLŽSKO VJATSKÝ REGION Těžba ropy a zemního plynu Vedou tudy ropovody a plynovody ze Sibiře Strojirenský, chemický a dřevařský průmysl Význam řek Volhy a Vjatky Vodní doprava surovin Na jih dřevo Na sever ropa z Azerbajdžánu Na sever obilí ze Zakavkazska Města: Nižnij Novgorod Toľjatti Volgograd
Starší jména: Sankt Peterburg Leningrad Významné přístavní město Spojení se západní Evropou Přístav v zimních měsících zamzá Dříve hlavní město Ruska Množství kulturních památek Vysoké školství Význam města klesl po odpojení Pobaltských republik ze SSSR Průmysl Elektrotechnický, potravinářský Centrum vědy a výzkumu Jádrové oblasti: PETROHRAD
Jádrové oblasti: JIH ZÁPADOSIBIŘSKÉ NÍŽINY Nejvýznamnější oblast těžby ropy a zemního plynu v Rusku Silný dopad na původní ekosystém (tajgy, rašeliniště, mokřady) Města: Omsk Novosibirsk Významná výzkumná základna
Periferní oblasti: VÝCHODNÍ SIBIŘ Hornatá oblast Vysoké náklady na život: Topení Oblečení Dovoz potravin Permafrost mohou vypěstovat jen omezené množství potravin Velké nerostné bohatství Rozvoj těžby v oblastech, kde vede Transibiřská magistrála a Bajkalsko amurská magistrála Stoupá význam oblastí blízkých Číně a Japonsku Vladivostock Nachodka
STŘEDNÍ ASIE Kazachstán Uzbekistán Kyrgyzstán Tádžikistán Turkmenistán
Zopakuj si fyzickogeografickou charakteristiku oblasti Vertikální členitost území Vodstvo Klima
Politická geografie V minulosti nájezdy kočovných kmenů ze sousedních států Až od 19. století se tyto republiky staly součástí carského Ruska a později i SSSR Po rozpadu SSSR návrat k islámské tradici: Nové hlavní město Kazachstánu Astana (dříve Alma-Ata)
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO Málo osídlený makroregion Především kvůli suchému klimatu Nejlidnatější stát: Uzbekistán Kulturně a nábožensky se blíží sousedním státům Iránu a Afghánistánu Znovuobrození ISLÁMU Menšiny (Rusové a Ukrajinci) jsou nuceny emigrovat do Ruska Způsob života Kočovníci Život v Oázách podél řek
Socioekonomická geografie: ZEMĚDĚLSTVÍ Kočovné pastevectví Ovce, kozy, skot, velbloudi V oázách intenzivní rolnictví závislé na umělém zavlažování (viz Aralské jezero) Pěstování bavlny (hlavní plodina zavedená za SSSR) V Kazachstánu Celiny = stepy přeměněné na rozsáhlá pole (za sovětské éry) Obilí zásobení okolních států
Socioekonomická geografie: Za SSSR = bavlníkový komplex Po rozpadu SSSR = investice zahraničních států do využití nerostného bohatství Především ropa a zemní plyn TĚŽBA
Socioekonomická geografie: KOSMICKÉ CENTRUM - BAJKONUR V Kazachstánu Dnes si ji pronajímá Rusko 1957 vypuštěna 1. umělá družice Země Sputnik 1. Slouží i ke startům kosmických raket
ZAKAVKAZSKO Gruzie Arménie Azerbajdžán
Zopakuj si fyzickogeograficou charakteristiku oblasti: Vertikální členitost povrchu Podnebí Hranice mezi Evropou a Asií
POLITICKÁ GEOGRAFIE Hlavní migrační, obchodní i nájezdnická trasa (z Indie a Střední Asie do Anatolie Turecko (poloostrov Malá Asie) Důsledek: velká etnická diverzita = autonomní republiky Abcházie, Adžázie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach Po dlouhou dobu (2 století) součástí Ruska (carského i SSSR) Kulturní, ekonomické i sociální vztahy spíše s Evropou (Moskvou) než s Asií)
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO Nejosídlenější jsou hlavní města: Jerevan (Arménie) Baku (Azerbajdžán) Tbilisi (Gruzie) Zároveň jsou tato města i hospodářskými jádry oblasti Etnická uzavřenost obyvatel Neuzavírají sňatky mezi jednotlivými etniky Arméni a Gruzijci pravoslavní Azerbajdžánci (Azerové) - muslimové
Socioekonomická geografie: Lepší podmínky než Střední Asie Severní úpatí Kavkazu obilí, chov skotu a ovcí Západní Gruzie Čaj, citrusy, ovoce, víno ZEMĚDĚLSTVÍ
Ropa: Socioekonomická geografie: Z Kaspického moře Dříve z oblasti Baku, dnes už téměř vytěžené Většina se exportuje do Ruska Silně poškozené životní prostředí TĚŽBA