Návod ke hře Pepa hledá SUPERBAR

Návod ke hře Pepa hledá SUPERBAR Herní deska je oboustranná a nabízí dvě provedení. Jedna verze je souměrná s rovnoměrným rozdělením, druhá trochu nesymetrická s nestejnými vzdálenostmi důležitých políček a jinými nahodilými prvky. Záleží na hráčích, kterou si zvolí, a kterou si oblíbí. Pro obě verze platí stejná pravidla hry a používají se stejné karty. Motiv hry Herní plán představuje malé městečko se vším, co k němu v dnešní době patří. Je tu historické centrum, banka, úřady, nemocnice, night club a pochopitelně hypermarket. Nesmí zde chybět samozřejmě hospody nebo bary. V tomto městě bydlí i Pepa. Ten vždy po celodenní náročné práci (a někdy i místo ní) řeší tradiční problém. A to, kam vyrazit za zábavou, odpočinout si a zapomenout na starosti všedního dne. K tomu účelu jsou bary jak stvořené. Jenomže jak najít ten pravý, když všechny se zdají být svými službami na vysoké úrovni. S tím si musí náš Pepa respektive vy hráči zastupující ho svými figurkami teď poradit. Cíl hry Figurky po nasazení do hry putují herní plánem s cílem vstoupit do některého baru, který je po cestě (Objekt s velkými bílými okny. Má na štítu ceduli s pivem a směřuje do něj žlutá šipka). V herním plánu jsou tři a v každém z nich jen čtyři volná políčka. Figurka může směřovat a vstoupit do kteréhokoliv z nich. Záleží jen na vůli hráče a jeho taktice. V jednom baru se tedy mohou sejít figurky různých barev. Z hospody, která se jako první zcela zaplnila, to znamená, čtyři figurky obsadily čtyři políčka, se stává SUPERBAR. A teď přijde to nejdůležitější - hráč, který svou figurkou obsadil poslední volné políčko v baru, vyhrává. Hra tak bývá ke konci velice napínavá a dramatická. Může se klidně i stát, že se hráči celou dobu nebude dařit a v závěru rozhodne jedinou svou figurkou, aniž by ostatní vůbec nasadil do hry. Je tu ještě jedna varianta vítězství méně častá. Když se hráči podaří umístit všechny čtyři své figurky do různých barů, také vyhrává. Bary v tuto chvíli nemusí být zcela obsazené. 1

Nasazování Začíná hráč, který je nejvíc in nebo alespoň cool. Případně rozhodne los. Opustit domeček může figurka po řádném hodu šestky na hrací kostce. Hráč hází vždy nejvýše 3x, dokud mu nepadne. Figurku nasazuje na příslušné barevné políčko s bílou šipkou před svým domečkem. To je jeho startoviště. V dalším průběhu hry pak hází třikrát jen tehdy, pokud nemá žádnou jinou ve hře. Když je figurka v domečku nebo v některém baru, není to figurka ve hře! Hráč své hody může rozdělovat. Po šestce se hází vždy znovu. Když mu padne více šestek po sobě, může své hody vtipně rozdělovat mezi ostatní své figurky (pokud je má ve hře). Není povinností v tomto případě při šestce vždy nasazovat. Také není při tomto vícenásobném hodu povinností zůstávat na startovišti. Postup Každá figurka po nasazení putuje herním plánem směrem do některého baru. Postupuje podle počtu bodů na kostce pravotočivě, po směru pohybu hodinových ručiček. Směr pro přehlednost ukazují šipky na startovištích. Hráči se v hodech samozřejmě střídají (taky pravotočivě). Jak už bylo řečeno, při vícenásobném hodu kostkou (po šestce nebo šestkách), lze hody rozdělovat mezi více figurek. Když padne například 6 a 3, může hráč postoupit jednou figurkou (pokud už je ve hře) 6 polí a druhou 3 pole nebo jedinou figurkou součtem tj. 9 polí. Může taky jednu nasadit (pokud je ještě co) a hrát buď přímo s ní 3 pole, nebo 3 pole jinou figurkou ve hře. Tahů se nelze vzdát! Všechny hody musí být využity (kromě čekání na vstup do baru, viz níže). Zakončování Jakmile se figurka dostala a stojí u některého baru, zbývá jí poslední krok vstoupit do něj (pokud ovšem chce, viz níže). U každého baru je políčko se žlutou šipkou, které určuje směr, a přes které se do baru vstupuje (jinak normální platné políčko ve hře). V baru jsou čtyři volná místa pro čtyři figurky, víc figurek do něj vstoupit nemůže. Hráč vstupuje na příslušný počet bodů na kostce, které mu do baru zbývají. Samotný bar se všemi čtyřmi místy představuje matematicky jen jedno políčko! (jako ostatní v herním plánu). Je tedy jedno, na které z těchto míst se pak figurka postaví (pro přehlednost se obsazují odzadu) Uveďme opět příklad: figurka stojí tři políčka před barem (nepočítá se políčko, kde stojí), takže vstoupit do baru může pouze na čtverku. Na kterékoliv z volných míst. Pokud padne na kostce vyšší, překračující počet (tj. v tomto případě 5 a více), může se vzdát hodu a čekat na místě. Ale pouze za předpokladu, že je to hráčova jediná ve hře! Pokud jich má víc, musí hod využít pro jiné (i kdyby taky stály těsně před barem). Samozřejmě, pokud nechce vstoupit do baru, může 5 využít na postup dál do hry. Tohle je základní princip. Od něj se odvíjí strategie a herní taktika, kterou jistě velmi brzy sami odhalíte. Jelikož cílem je obsadit poslední čtvrté volné místo v baru, ne vždy bude pro hráče taktické do něj vstupovat. 2

Nastává tedy nezřídka situace, kdy hráč nechce vstoupit do baru, přestože mu to počet bodů na kostce umožňuje. V tomto případě se hodu nelze vzdát a musí svou figurkou postupovat dál do hry (nebo hod využít jinou figurkou, pokud má ve hře, nebo do baru vstoupit). Za první vstup do baru, kde ještě není žádná figurka, je speciální prémie. Hráč si může v tomto případě nasadit další svou figurku do hry. Rozcestí a zkratky V herním plánu je několik políček s rozdvojenými šipkami uprostřed. To jsou rozcestníky. Pomocí nich si hráč může zkrátit nebo spíš propojit cestu na protější část hlavní trasy. Není to ovšem tak jednoduché. Na rozcestí totiž figurka musí nejprve příslušným počtem bodů na kostce zastavit a zůstat zde stát (podobné pravidlo jako při vyhazování). Teprve potom v některém z dalších kol může na zkratku vstoupit. Jestli tedy hráč stojí na rozcestníku, má nyní na výběr, jestli odbočí, nebo bude pokračovat původním směrem. Nelze svévolně odbočit z hlavní cesty. Příklad: figurka je 3 políčka před rozcestníkem a padne 5 na kostce, hráč na zkratku nevstupuje, ale míjí ji a pokračuje po hlavní trase. Pokud chce odbočit, musí čekat (na 3 nebo postupně 2 a1) a pětku využít jinou figurkou (pokud má ve hře). Jednoduše na zkratku může, až se na rozcestí příslušným počtem bodů na kostce postupně propracuje. Kanály Na některých zkratkách (resp. propojovacích cestách) jsou políčka výtvarně řešena do tvaru kanálu. Jsou vždy uprostřed a jsou napůl bílá a napůl tmavá. Jedná se jinak též o běžné a platné políčko ve hře. Jestliže hráč vstoupí a zastaví se na tomto políčku, může si cestu zkrátit a proplazit se kanálem ke kterémukoliv ze zbylých v herním plánu. To znamená, že když hráči vyjde příslušný počet bodů na kanál, vstoupí na něj a rozhodne se jej využít, přesune se hned na kterýkoliv z ostatních kanálů ve hře a tam v tuto chvíli zůstává stát. Pokud kanál nechce použít, zůstává svou figurkou na původním. Jestliže se stane, že na kanálu stojí soupeřova figurka a vy se rozhodnete na něj svou vstoupit a použít jej, nevyhazujete ji. Vyhazování Oblíbený prvek vyhazování samozřejmě nesmí chybět. Jestliže některá figurka vstoupí na políčko, kde už stojí soupeřova, vyřazuje ji dočasně ze hry a vrací zpět do příslušného domečku. Vyhození nastává ale jen v případě, že na tomto políčku vyhazující zůstane stát. Při vícenásobném hodu (šestky na kostce) se figurka vyhazuje až na cílovém políčku, nikoliv na dílčích hodech. To znamená, hráči například padne 6 a 2 a rozhodne se hrát jednou figurkou součtem tj. postoupit 8 polí vřed. Na šestém nebo na druhém poli je soupeřova. V takovém případě ji nevyhazuje, ale míjí. Totéž platí i při nasazování do hry. Pokud se hráč rozhodne nasadit a hned postoupit ze startoviště, kde stojí soupeřova figurka, nevyhazuje ji. Vyhozená figurka se do hry posléze vrací hodem šestky a klasickým nasazením. 3

Karty Nedílnou součástí hry je i balíček 32 karet. Ty je potřeba předem nastříhat. Před začátkem každé hry se zamíchají a položí (kromě zlatých ) vedle herního plánu obrázkem pochopitelně dolů. Hráč vstupující svou figurkou na políčko s označením K si vezme vždy vrchní kartu, podle ní se zařídí a vrátí ji pak dospodu mezi ostatní. Na kartách jsou popsány a vyobrazeny úkoly, které figurka resp. sám hráč musí vykonat. První arch obsahuje jen karty, představující nejrůznější situace ve městě. Na herním plánu jsou pak tyto situace zobrazeny tak, že částečně zasahují (postavičkou, částí budovy apod.) do políček na hlavní cestě (jinak platná políčka ve hře). Hráč, který si vezme takovou kartu, přesune se podle jejího obsahu na příslušné políčko v herním plánu. Například, když vytáhne kartu běž do night clubu, najde na herním plánu políčko, do kterého svou kresbou zasahuje night club, a na něj svou figurku přemístí. Na druhém archu jsou pak čtyři karty určující úkoly pro samotného hráče, které netřeba zvlášť rozvádět. Pozornost zde však zasluhuje 12 karet olemovaných zlatým rámečkem. To jsou tak zvané zlaté karty. Ty se vždy z hlavního balíčku zvlášť vyčlení a zamíchají. Každému hráči se před začátkem hry rozdají dvě tyto karty. Drží si je v tajnosti a ve vhodný okamžik je (jednu či obě) pak může použít. Tím okamžikem se rozumí doba, kdy spoluhráč před ním dokončil svůj tah a než sám hráč hodí kostkou. To znamená před zahájením svého tahu. Po hodu kostkou už kartu nemůže použít! Po použití kartu odevzdává dospodu už do hlavního balíčku. Karta s šestkou se používá místo hodu šestky na kostce. Například pro nasazení. Po jejím použití (i ostatních zlatých karet) hráč musí házet ještě i kostkou a všechny body využít! Karta s postupem na libovolné políčko ve hře se používá na políčka na hlavní cestě, nikoliv přímo do baru. Při menším počtu hráčů než 6 se nerozdaný zbytek zlatých karet zamíchá do hlavního balíčku. Když pak v průběhu hry hráč narazí na tuto kartu, ponechává si ji k pozdějšímu využití. Popíjení U hry se předpokládá popíjení vašich oblíbených nápojů (které bohužel nepřikládáme, tyto si musíte zajistit sami). Aby nebylo tak bezúčelné, jsou ve hře zavedeny sankce. Hráč se musí napít v těchto případech: pokud je jeho figurka vyhozena kterýmkoliv spoluhráčem. Všichni se musí napít na počest toho, který svou figurkou vstoupil do baru. Dále se hráč musí napít za shození kostky ze stolu, za zdržování, švindlování a zbytečné rozčilování. Hráč se nemusí napít hned, ale nejpozději než na něj přijde znovu řada. Pokud zapomene a hodí kostkou dřív, než splní své dluhy, musí se napít třikrát. Množství, které hráč vypije je dobrovolné, záleží jen na něm a jeho stavu. 4

Závěr Předložili jsme vám podrobný návod ke hře. Pochopitelně nemůže obsahovat do detailu úplně všechny herní situace a možnosti. To by na něj nestačilo ani 100 stran. Nevylučujeme, že se zřídka může vyskytnout problém, který není v návodu blíže popsán. Když pak taková situace nastane a hráči se nemůžou dohodnout, rozhoduje: 1. Nejlogičtější vysvětlení. 2. Názor většiny. Herní varianty Kromě této základní verze vám nabízíme ještě pár zajímavých herních variant. Samozřejmě jsou dobrovolné a nad rámec. Hráči se na ní musí vždy domluvit před začátkem hry a od této chvíle ji přijmout za platnou a už ji neměnit. Hra bez karet. Při této variantě se dá víc promýšlet a strategicky plánovat. Karty totiž působí spíš jako zábavný, nahodilý (někdy i destruktivní) prvek a náročnějším hráčům můžou nabourávat taktiku. Políčka s K jsou pak běžná políčka ve hře. Hra jen se zlatými kartami. Použít jen zlaté karty, ostatní vyřadit. Hra do zaplnění všech volných míst ve všech barech. To znamená, že hráč vyhrává při vstupu na poslední 12 místo v jednom z barů. Dílčí čtvrtá místa v ostatních barech se nepočítají. 5