Všeobecně Odeslal Administrator :28

Podobné dokumenty
OH OÁL AKTIVNÍ ZÁLOH AKTIV ZÁLOÁL

Aktivní záloha. odpovědnost obětavost odvaha věrnost čest

Branná povinnost. 1. Branná povinnost. Informace pro občany - Branná povinnost. Zajišťování branné povinnosti

GENERÁLNÍ ŠTÁB ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

10. funkční období. Návrh zákona o službě vojáků v záloze. (Navazuje na sněmovní tisk č. 456 ze 7. volebního období PS PČR)

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ O PRŮBĚHU VOJENSKÝCH CVIČENÍ A VÝJIMEČNÝCH VOJENSKÝCH CVIČENÍ A O NĚKTERÝCH PRÁVNÍCH POMĚRECH VOJÁKŮ V ZÁLOZE

45/2016 Sb. ZÁKON. ze dne 13. ledna o službě vojáků v záloze. ve znění zákona č. 294/2017 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ.

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

ZÁKON ze dne 13. ledna 2016 o službě vojáků v záloze. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

AKTIVNÍ ZÁLOHA. ozbrojených sil České republiky

Branný zákon a zákon o ozbrojených silách ČR - stav novelizace k

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. (vybraná ustanovení s vyznačením navrhovaných změn) Doba výkonu služby v hodnosti

Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců jmenovaných do funkce dle zvláštních předpisů.

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 17 Rozeslána dne 5. února 2016 Cena Kč 124, O B S A H : 45. Zákon o službě vojáků v záloze

Zákon č. 170/2002 Sb. ze dne 9. dubna 2002, o válečných veteránech

Dámy a pánové, v dnešním vystoupení bych Vás rád informoval o obsahu a stavu přípravy nového zákona o službě vojáků v záloze.

I n f o r m a c e. k dlouhodobému ošetřovnému u vojáků z povolání

PRACOVNÍ PRÁVO. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

VYHLÁŠKA. č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol

163/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června 1998,

VOJÁCI V ZÁLOZE A JEJICH POSTAVENÍ V POJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH SYSTÉMECH

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

ze dne 1 Předmět úpravy

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.

Zaměstnávání cizinců na pozici lékařů, sester a pomocného zdravotnického personálu

PRACOVNÍ PRÁVO. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne o službě vojáků v záloze ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE

Rodičovský příspěvek nově

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Vnitřní předpisy v oblasti mzdové a pracovně právní

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne o službě vojáků v záloze ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence

ČÁST PRVNÍ BRANNÁ POVINNOST. 1 Obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby

Čerpání dovolené Společnost s ručením omezeným v praxi

172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. k provedení zákona o požární ochraně

Průvodce vojáka v záloze

Pracovní právo je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s nimi souvisejících.

Nový systém hodnostních sborů a vojenských hodností

Průvodce vojáka v záloze vojenskou činnou službou

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ

585/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 4. listopadu o branné povinnosti a jejím zajišťování. (branný zákon) ČÁST PRVNÍ BRANNÁ POVINNOST

vrchního státního zastupitelství 0,88 0,96 1,05 do ukončení 5. roku 1,01 1,09 1,17 od počátku 6. roku 1,14 1,26 1,33 od počátku 9.

PRACOVNÍ PRÁVO. Vznik pracovního poměru. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2018 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 152 Rozeslána dne 20. prosince 2018 Cena Kč 33, O B S A H :

238/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I

ČÁST PRVNÍ HLAVA I DRUHY DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY HLAVA II OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY. 2 Koncepce požární ochrany kraje

Základy práva, 27. dubna 2015

Obsah Strana 1. Obsah

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

- Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

OBSAH: ZVed. oddělení obranných příprav kapitán Ing. Jan ŠVERMA

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Studijní opora. Podstata, cíle a obsah personálního řízení v rezortu MO. 1. Vymezení PŘ v rezortu MO a jeho institucionální zabezpečení

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Č.j.: Vypracoval: Schválil:

201/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně

172/2001 Sb. k provedení zákona o požární ochraně

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci.

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKLADNÍ INFORMACE - KVV ÚSTÍ NAD LABEM

Abecední seznam hesel

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání

OBSAH. Úvod Seznam zkratek... 18

Obsah Strana 1. Obsah

ZÁKLADY PRACOVNÍHO PRÁVA

SBÍRKA ZÁKONŮ. Profil aktualizovaného znění:

ROZKAZ MINISTRA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY. z 31. května ve znění RMO č. 120/2013 Věstníku (1. změna)

Tento zákon upravuje vznik, změnu, zánik a obsah služebních poměrů vojáků z povolání (dále jen "služební poměr").

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

9. ošetřovatelské péče na základě odborné způsobilosti (mladší zdravotník),. Čl. I

Dovolená a překážky v práci vybrané problémy a aktuality

Zákon č. 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, Zákoník práce (PLATNÉ ZNĚNÍ stav k )

NOVELA ZÁKONA O STÁTNÍ SLUŽBĚ

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ

VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016 o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě

OBSAH ZÁKON O VOJÁCÍCH Z POVOLÁNÍ

MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor náměstka ministra vnitra pro státní službu k zákonu o státní službě

Slučitelnost profesních a rodinných rolí

Postup cizince při získávání zaměstnání v ČR

(2) Hasičský záchranný sbor plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.1), 2), 3)

221/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 14. září o vojácích z povolání. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Digitální učební materiál

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení volného služebního místa

170/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 9. dubna o válečných veteránech

STANOVY. Odborové organizace PILA Paskov

Transkript:

Všeobecně Odeslal Administrator - 28.04.2010 03:28 VŠEOBECNÉ INFORMACE O AKTIVNÍCH ZÁLOHÁCH Aktivní zálohy jsou součástí ozbrojených sil České republiky zřízené na základě zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon. Příslušníci aktivních záloh se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou a civilní. V případě potřeby jsou jednotky aktivních záloh na základě rozhodnutí vlády nasazeny do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelných pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Jednotky aktivních záloh se úspěšně účastnili záchranných prací při katastrofických povodních v roce 2002. Důvody existence aktivních záloh Současná koncepce ozbrojených sil České republiky je založena na principu nejmenší možné velikosti armády, která stačí k plnění jejich úkolů. Nepřekročitelný počet profesionálního personálu ozbrojených sil je stanoven rozhodnutím vlády. Aktivní zálohy představují praktický způsob šetrný k peněženkám daňových poplatníků, jakým si Armáda České republiky může zajistit rezervy, které použije v případě potřeby. Zrušením základní vojenské služby, přestože se jednalo o logický a prospěšný krok, zmizel důležitý prvek provázanosti ozbrojených sil se společností. Škodilo by obraně ČR, kdyby se stala věcí uzavřené skupiny profesionálních vojáků. Stejně jako ve zdravotnictví působí dobrovolníci Červeného kříže a v záchranářství dobrovolní hasiči i armáda buduje svou dobrovolnou složku, jejíž příslušníci se věnují civilním kariérám a jako vojáci jsou nasazováni dle potřeby. 1 / 13

Je pravděpodobné, že skupina obyvatelstva vhodná pro rekrutaci nových profesionálních vojáků se bude postupem let zužovat vzhledem k demografickému vývoji a rostoucím možnostem na trhu práce v civilním sektoru. Proto bude postupně růst důležitost aktivních záloh jako zdroje pro doplňování profesionálních jednotek. Některé odbornosti, které jsou spíše civilního rázu (např. právník), se malé profesionální armádě nevyplatí ve větším měřítku provozovat, přestože nárazově může vzniknout jejich potřeba, například při sestavování kontingentů pro mírové mise Armády České republiky v zahraničí. Pro takové případy je možné použít příslušníka aktivních záloh, který se potřebnému oboru věnuje ve své civilní kariéře. Pro potřebu nasazení v zahraniční misi může příslušník aktivní zálohy dočasně vstoupit do služebního poměru vojáka z povolání. Aktivní zálohy podporují u svých příslušníků kladné charakterové vlastnosti jako nezištnost, loajalitu ke státu, vlastenectví a schopnost obětovat se pro druhé. Tyto vlastnosti jsou pro fungování každé společnosti nezbytné. Jak vstoupit do AZ Přemýšlíte-li o možnosti přihlásit se do aktivních záloh, navštivte místně příslušné Krajské Vojenské Velitelství ( KVV ), kde získáte všechny potřebné informace a kde s vámi vyřídí vstupní proceduru. Doporučujeme domluvit si schůzku s odpovědným pracovníkem nejprve telefonicky. Každý zájemce o vstup do AZ musí splňovat základní podmínky: věk mezi 18 a 60 lety, zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost, kterou musí doložit aktuálním výpisem z trestního rejstříku. V případě, že se zájemce rozhodne pro vstup do aktivních záloh, vyplní na KVV žádost o zařazení do aktivní zálohy a přiloží výpis z trestního rejstříku. Poté bude písemně pozván na lékařské vyšetření ve 2 / 13

vojenském zdravotnickém zařízení. V případě, že je uznán zdravotně způsobilým, opět navštíví KVV, kde mu jsou nabídnuta volná místa u jednotek aktivních záloh, pro které splňuje podmínky. Poté, co si jedno z nich vybere, podepíše dohodu o zařazení do aktivní zálohy. Dohoda se uzavírá na dobu tří let. Tím vstupní procedura končí. Další informace o podmínkách vstupu do AZ, jakož i finančních náležitostech příslušníka AZ, jsou obsaženy v níže uvedených odpovědích na typické dotazy příslušníka AZ. TYPICKÉ OTÁZKY O AZ A ODPOVĚDI NA NĚ Kdo se může stát příslušníkem AZ? Příslušníkem aktivní zálohy v míru může být: občan České republiky (muž, žena), který: dosáhne věku 18 let a nepřesáhne věk 60 let; písemně požádá krajské vojenské velitelství (KVV) podle místa trvalého pobytu žadatele o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti a o zařazení do jednotky AZ. Jaké další podmínky musí příslušník AZ splňovat? 3 / 13

Další podmínky pro zařazení do aktivní zálohy jsou: zdravotní způsobilost žadatele; trestní bezúhonnost žadatele; potřeba ozbrojených sil, tedy že je k dispozici volné místo v jednotce AZ, pro kterou uchazeč splňuje podmínky; uzavření dohody mezi žadatelem a KVV. Dohodu o zařazení do aktivní zálohy uzavírá s žadatelem příslušné Krajské vojenské velitelství na dobu tří let. Dohodu je možné uzavírat opakovaně. Kolik času činnost v AZ zabere? Za standartních mírových podmínek musí příslušník AZ absolvovat každoročně cvičení v délce trvání do tří týdnů. Výcvik je zpravidla soustředěn do dvou delších cvičení, jednoho na jaře, druhého na podzim. V případě dočasného zhoršení bezpečnostní situace, při živelných katastrofách a v obdobných situacích může vláda rozhodnout o povolání aktivních záloh na výjimečné cvičení, a to maximálně na čtrnáct dnů za rok. Za dobu existence aktivních záloh vláda o povolání AZ na výjimečné cvičení dosud nerozhodla. V případě vyhlášení stavu ohrožení státu či válečného stavu může stát povolat vojáky do časově neomezené mimořádné služby. V takové situaci by mohly být obnoveny odvody a vojenská služba by se stala celospolečenskou záležitostí. Příslušníci aktivních záloh by však pravděpodobně byli povoláni jako první, protože vedle profesionálních vojáků by byli jedinou skupinou obyvatelstva s vojenským výcvikem, která si udržuje vojenskou odbornost. 4 / 13

Jakými způsoby zaniká příslušnost k AZ? 1. Příslušnost k AZ zaniká uplynutím doby, na kterou byla dohoda o zařazení do aktivní zálohy uzavřena, pokud není zájem dohodu obnovit jak ze strany vojáka v AZ, tak příslušného KVV. 2. Příslušnost k AZ zaniká dnem dodání písemného odstoupení vojáka od dohody o zařazení do AZ příslušnému KVV. V případě, že je voják na vojenském cvičení, může od dohody odstoupit až v den následující po dni, kdy vojenského cvičení skončilo. 3. Dnem dodání písemného odstoupení od dohody příslušným KVV vojákovi v AZ. Může příslušník AZ odejít před skončením tříletého závazku? Ano. Jak bylo uvedeno v předchozí odpovědi, voják v aktivní záloze může od dohody kdykoliv odstoupit s výjimkou doby, kdy je na vojenském cvičení. Stejné právo ale přísluší i druhé straně: příslušnému KVV. Může zaměstnavatel zakázat zaměstnanci vstup do AZ? Ne, nemůže. Vstup do AZ je dobrovolným rozhodnutím občana, za které ho zaměstnavatel nemůže žádným způsobem diskriminovat. Zaměstnavatel má též povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dobu vojenského cvičení. V praxi je vhodné, aby mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, příslušníkem AZ, existoval seriózní vztah založený na vzájemné informovanosti o právech a povinnostech obou stran. Podrobné informace k problematice zaměstnávání příslušníků AZ jsou k dispozici v rubrice: 5 / 13

Pro zaměstnavatele Mám povinnost pustit zaměstnance, který je příslušníkem AZ, na cvičení? Ano. Základní povinností zaměstnavatele v souvislosti se službou svého zaměstnance v ozbrojených silách je omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci v nezbytně nutném rozsahu po dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení v souladu s 204 odst. 2 Zákoníku práce (nadále ZP). Musím zaměstnanci, který je příslušníkem AZ, vyplácet mzdu za dobu, kterou stráví na cvičení? Ne. Zaměstnanci sice náleží náhrada mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností ve výši průměrného výdělku, nicméně mu ji hradí příslušný vojenský správní úřad, konkrétně tedy příslušné krajské vojenské velitelství. Zde je třeba poznamenat, že se liší náhrada výdělku u příslušníků aktivní zálohy osob samostatně výdělečně činných, kterým náleží náhrada jejich výdělku pouze v rozsahu 60 až 95 procent podle počtu jimi vyživovaných osob. Můžu dát zaměstnanci výpověď z toho důvodu, že je příslušníkem AZ? Ne. Výpověď lze zaměstnanci dát pouze ze zákonných důvodů uvedených v Zákoníku práce. Perzekvovat jakýmkoliv způsobem zaměstnance za to, že je příslušníkem AZ, je diskriminací. Zaměstnanci navíc nelze dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu v ochranné době, která v případě služby v ozbrojených silách začíná ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení [ 53 odst. 1 písm. b) ZP]. Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené službu v ozbrojených silách, dovolená se mu přerušuje ( 219 odst. 1 ZP), pokud nebyla nařízena na tuto dobu na žádost zaměstnance, je třeba nicméně upozornit, že zde je rozpor mezi 219 odst. 1 a 217 odst. 4 ZP viz dále. Můžu zaměstnanci uložit, aby si na dobu plnění povinností, které vyplývají z jeho příslušnosti k AZ, vzal dovolenou? 6 / 13

Zaměstnavatel rozhodně nesmí sám o sobě nařídit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení. Nový zákoník práce je však nejasný v tom, zda tak může učinit na žádost zaměstnance nebo nikoliv. Jak bylo uvedeno shora 219 odst. 1 ZP sice uvádí, že se dovolená nástupem na cvičení nepřerušuje, pokud je její čerpání nařízeno na žádost zaměstnance. Nicméně 217 odst. 4 ZP striktně nařízení dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení zakazuje, stejně jako v některých dalších vyjmenovaných případech. Nařízení dovolené na dobu jiných, než zde vyjmenovaných překážek v práci váže na předchozí žádost zaměstnavatele. Z toho je proto třeba dovodit, že ve výslovně vyjmenovaných případech by nemělo být možné nařídit dovolenou ani na žádost zaměstnance. Zaměstnavatelům tedy lze z důvodu právní jistoty doporučit dovolenou na dobu cvičení nenařizovat ani v případě, že by o to zaměstnanec požádal. Mám povinnost zařadit zaměstnance, který je příslušníkem AZ, po skončení jeho služby v ozbrojených silách na stejné místo? Ano. Vrátí-li se do práce zaměstnanec po skončení vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení, je zaměstnavatel povinen zařadit ho na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí ho zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě ( 47 ZP). Má zaměstnanec, který je příslušníkem AZ, právo na pracovní volno, pokud má v souvislosti se službou AZ pochůzky, např. se musí dostavit k vojenskému správnímu úřadu? Je-li zaměstnanec povinen dostavit se osobně v souvislosti s plněním branné povinnosti k příslušnému vojenskému správnímu úřadu, přísluší mu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, když náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku poskytuje krajské vojenské velitelství, stejně jako v případě vojenského cvičení ( 204 odst.1 a odst. 3 ZP). Má zaměstnanec, který je členem AZ, nárok na pracovní volno před začátkem či po skončení vojenské služby? Ano. Kromě omluvení nepřítomnosti v práci po dobu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení, musí zaměstnavatel omluvit nepřítomnost v práci i po dobu nezbytně nutnou, tedy po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání ( 204 odst. 2 ZP). Ačkoliv to zákon doslovně nestanoví, je třeba dovodit, že zaměstnanci náleží volno i na cestu z místa cvičení. Jak to tak vypadá, zaměstnávat příslušníka AZ je z hlediska zaměstnavatele dost komplikované. Existuje vůbec nějaký důvod, proč by zaměstnavatel někoho takového měl mít v týmu? 7 / 13

Diskriminace při přijímání zaměstnanců je nezákonná. Stejně tak je nezákonné dát zaměstnanci výpověď z důvodu jeho příslušnosti k AZ. Ministerstvo obrany uznává, že zaměstnávání příslušníků AZ může stavět zaměstnavatele před určité výzvy. Zaměstnavatelé by si však měli uvědomit také výhody plynoucí ze zaměstnávání příslušníků AZ. U zaměstnance, který je příslušníkem AZ, mají garanci dobrého zdravotního stavu a trestní bezúhonnosti. Zároveň získávají člověka, který umí přijímat a vydávat pokyny a který je orientovaný na plnění úkolů, a to i v obtížných podmínkách a nečekaných situacích. Příslušnost k AZ zároveň garantuje určité morální standardy u zaměstnance. Armáda České republiky je prestižní instituce, které dle průzkumu společnosti Markent z listopadu 2005 důvěřuje 72 procent obyvatel ČR. Dle stejného průzkumu je profese vojáka v pětici nejprestižnějších povolání v ČR (umístila se na pátém místě za lékaři, vysokoškolskými profesory, soudci a profesionálními hasiči). Příslušník AZ je vojákem, který dokáže kombinovat vojenskou připravenost i civilní kariéru. Mít v týmu zaměstnanců příslušníka AZ je něco, čím se zaměstnavatel může zaslouženě chlubit a co přispívá k jeho dobrému jménu. Do budoucna Ministerstvo obrany usiluje o legislativní zakotvení daňového zvýhodnění zaměstnavatelů. Na jaké finanční náležitosti má příslušník AZ právo? Finanční náležitosti příslušníka AZ jsou řešeny zákonem č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení, a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb. Při plnění podmínek dohody o zařazení do AZ má voják nárok na odměnu ve výši 500,- Kč měsíčně. Odměna se vyplácí jedenkrát za rok do konce měsíce ledna následujícího po roce, za který odměna náleží. Voják v AZ má při povolání na vojenské cvičení nárok na poměrnou část dvojnásobného základního měsíčního služného podle dosažené hodnosti. Základní částky měsíčního služného podle hodnosti jsou s platností od 1. dubna 2008: 8 / 13

hodnost výše odměny vojín 550,-Kč svobodník 600,-Kč desátník 750,-Kč četař 800,-Kč rotný 850,-Kč rotmistr 900,-Kč nadrotmistr 950,-Kč štábní rotmistr 1050,-Kč podpraporčík, podporučík 1100,-Kč praporčík, poručík 1200,-Kč nadpraporčík, nadporučík 1300,-Kč štábní praporčík 1400,-Kč kapitán 1450,-Kč major 1600,-Kč podplukovník 1750,-Kč Voják v AZ má kromě toho při povolání na vojenské cvičení nárok na náhradu příjmu v následujícím rozsahu. Voják v AZ, který je zaměstnancem, má právo na náhradu mzdy v plném rozsahu. Náhrada příjmu vojáka v AZ, který je samostatně výdělečně činný, činí za každý kalendářní den vojenského cvičení z částky denního vyměřovacího základu: Počet vyživovaných osob % částka 0 60% 1 75% 9 / 13

2 90% 3 a více 95% Voják v AZ má při povolání na vojenské cvičení nárok na proplacení jízdného do místa určení nástupu na vojenské cvičení a zpět do místa trvalého pobytu. Voják v záloze má po dobu pobytu na vojenském cvičení nárok na bezplatné stravování a ubytování. Po skončení vojenského cvičení má nárok na bezplatné vyčištění vojenského stejnokroje. Chci být aktivní záloha Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti občanem za účelem zařazení do aktivní zálohy Písemná žádost občana o zařazení do aktivní zálohy podaná v době míru krajskému vojenskému velitelství, příslušnému podle místa jeho trvalého pobytu, je současně i žádostí o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti. K této žádosti občan přiloží výpis z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. Krajské vojenské velitelství ověří úplnost žádosti a u velitele příslušného vojenského útvaru, u něhož je zřízena jednotka aktivní zálohy, nebo u velitele vojenského útvaru, který byl pověřen zřízením jednotky pro vytvářený vojenský útvar, potřebu ozbrojených sil v dané odbornosti nebo systemizované místo (funkci). V případě, že bude potřeba ozbrojených sil v dané odbornosti nebo systemizované místo (funkce) a občan je trestně bezúhonný, zabezpečí krajské vojenské velitelství občanu lékařského vyšetření (u řidičů také psychologické vyšetření)ve vojenské nemocnici. Vojenská nemocnice následně vydá Posudek o zdravotní způsobilosti. V případě, že nebude potřeba ozbrojených sil v dané odbornosti nebo pro žadatele vhodné 10 / 13

systemizované místo (funkce), anebo nebude trestně bezúhonný, krajské vojenské velitelství žadatele vyrozumí o zamítnutí žádosti s uvedením důvodů. Pokud je občan podle Posudku o zdravotní způsobilosti schopen výkonu vojenské činné služby, krajské vojenské velitelství vydá rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu a současně ho vyrozumí o kladném vyřízení jeho žádosti a zároveň ho vyzve, aby se dostavil na krajské vojenské velitelství k uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy. Nabytím právní moci rozhodnutí se občan stává vojákem a dnem stanoveným v dohodě se voják zařazuje do aktivní zálohy V případě, že se občan proti tomuto rozhodnutí odvolá, krajské vojenské velitelství zašle odvolání s příslušnými doklady (rozhodnutí a Posudek o zdravotní způsobilosti) a stanoviskem ředitele krajského vojenského velitelství na Ministerstvo obrany - Generální štáb AČR k dalšímu řízení. Pokud je občan podle Posudku o zdravotní způsobilosti neschopen výkonu vojenské činné služby, krajské vojenské velitelství mu rozhodnutí nevydá a občana vyrozumí, že jeho žádosti o zařazení do aktivní zálohy nelze na základě zjištěného zdravotního stavu vyhovět. Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti vojákem v povinné záloze za účelem zařazení do aktivní zálohy U vojáků v povinné záloze se výše uvedená ustanovení uplatňují obdobně. Vojákovi v povinné záloze krajské vojenské velitelství rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu nevydá; pouze ho vyrozumí o kladném vyřízení jeho žádosti o zařazení do aktivní zálohy a zároveň ho vyzve, aby se dostavil na krajské vojenské velitelství k uzavření dohody. Dnem stanoveným v dohodě se voják v povinné záloze zařazuje do aktivní zálohy. Uzavření další dohody a odstoupení od dohody 11 / 13

V případě, že voják v aktivní záloze po skončení dohody požádá o uzavření další dohody a bude-li potřeba ozbrojených sil, krajské vojenské velitelství ho vyzve, aby se dostavil k uzavření této dohody. Lékařské vyšetření a Posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby se nevyžaduje. Voják v aktivní záloze písemným podáním krajskému vojenskému velitelství může od dohody odstoupit kdykoliv. Důvody odstoupení nemusí uvádět. V případě, že je voják v aktivní záloze na vojenském cvičení může odstoupit od dohody dnem následujícím po dni propuštění z vojenského cvičení. Krajské vojenské velitelství může odstoupit od dohody kdykoli podle potřeb ozbrojených sil. O odstoupení od dohody ředitel krajského vojenského velitelství písemně informuje vojáka a příslušného velitele vojenského útvaru s uvedením důvodů odstoupení. Dnem dodání písemného odstoupení od dohody vojákovi v aktivní záloze zaniká dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti a voják se zařazuje do povinné zálohy podle 27 zákona č. 585/2004 Sb. Vojenská přísaha a slib Občan, který byl zařazen do aktivní zálohy skládá na prvním vojenském cvičení vojenskou přísahu a následně může složit slib. Voják, který byl zařazen do aktivní zálohy, může složit po uzavření první dohody slib na prvním vojenském cvičení. Výcvik vojáků v aktivní záloze a) pro vojáky v aktivní záloze, kteří podepsali dohodu po 1. lednu 2005 a absolvovali základní nebo náhradní službu je výcvik organizován v rozsahu do 3 týdnů v průběhu jednoho roku. b) pro vojáky v aktivní záloze, kteří podepsali dohodu po 1. lednu 2005 a neabsolvovali základní nebo náhradní službu, je organizován základní výcvik v trvání do 8 týdnů ve výcvikové základně. 12 / 13

Kontakty na KVV prap. Renáta Lišková, tel. 973 340 775, služební mob. 724 246 452 Fax: 973 340 300 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Dokumenty ke stažení Na těchto stránkách v sekci Všeobecně... 2009-2010 KVV Plzeň a PĚTATŘICÁTNÍCI Plzeň ============================================================================ 13 / 13