NA LOUCE živočichové- obratlovci Většina obratlovců žijících na louce dokonale splývá s okolím. Stačí, aby se přikrčili k zemi a znehybněli a uniknou pozornosti i nejbystřejších nepřátel. Jsou obvykle šedohnědí a mají žlutavý nádech - např. zajíc, rejsek, hraboši, myši, skřivan, strnad. Často jsou skvrnití a v jejich barvách převládají hnědé, šedavé a zelené tóny např. blatnice skvrnitá, ropucha zelená, koroptev. Dalším výrazným znakem jsou dlouhé nohy, které umožňují rychlý pohyb a přehled po okolí - zajíci, srnky. Jako predátoři a konzumenti hlodavců zde fungují draví ptáci - poštolka, káně. Do života živočichů zasahuje velmi radikálně člověk. Při strojním kosení luk každoročně zahyne mnoho malých zajíčků, jsou zničena hnízda koroptví, bažantů a jiných ptáků. Samice sedící na hnízdech většinou neutečou, ale přitisknou se k zemi a zasáhne je sekačka. Utíkající zvířátka jsou dezorientována nedokážou určit, ze které strany se blíží nebezpečí a často jsou také poraněna strojem. Obyvatelé luk zajíc srnec poštolka
Doplň správně slova Rejsek obecný Rejsci jsou aktivní po celý rok, do zimního spánku (nehibernují). Mají dostatek tukové rezervy na to, aby přežili měsíce v zimě. Spatřit je můžeme jak ve dne, tak i v noci, ale úkrytů vylézají až po. Rejsek je typický, živí se převážně hmyzem, ale i slimáky, pavouky, červy a mršinami obratlovců. Má velice slabý. Při hledání potravy spoléhá na svůj skvělý a. Samice mívá obvykle 2-4 vrhy za rok, ve vrhu bývá mláďat. Hmyzožravec, čich a sluch, nejstudenější, zrak, setmění, neupadají, převážně, setmění, 5-7 Hraboš polní Má šedohnědou srst, kratší ocas porostlý srstí. Živí se rostlinami a semeny. Žije v doupěti, které je pod povrchem. Vede k němu více chodeb. Hraboš hlavně pro lasice, lišky, káňata a poštolky. má až 12x do roka.rodí se slepá, oči otevírají asi po osmi dnech. Hraboši jsou aktivní hlavně, kdy se vydávají za potravou. Jeden hraboš ročně 1kg potravy. v noci, je potravou, Mláďata, nepříliš hluboko, spotřebuje
Skřivan polní Skřivani jsou drobní ptáci, šedohnědě skvrnití se světlým břichem. Skřivani k nám přilétají ze svých zimovišť u Středozemního moře. Hnízdí na zemi. Samičky dvakrát do roka snášejí, z nichž se po 2 týdnech líhnou mláďata. Skřivani, ale nepohrdnou ani potravou.v a odlétají v hejnech na jih. v únoru, říjnu a listopadu rostlinnou, 4 5 vajíček, zpěvní, loví hmyz Strnad obecný Strnad obecný je velký přibližně jako vrabec. Nejtypičtějším znakem je citrónově zbarvená hlava a žlutavá spodina těla. Strnadi se po celý rok živí živočichy, od září do dubna ale převažuje, především semena trav a obilí. Strnad obecný se často zdržuje, kde se pohybuje drobnými skoky. Hnízdo bývá umístěno na zemi nebo nízko nad. Na vejcích pouze samice, ale krmení mláďat na hnízdě se účastní oba partneři. sedí, rostlinná složka, na zemi, bezobratlými, samců, krmení zemí
Koroptev polní Koroptev je zavalitý pták nožkách. Při vydávají koroptve rychlé opakované čiřik-čik-čikčiřik. V jídelníčku koroptví najdeme převážně, také měkkýše, pavouky a hmyz, který je důležitý zejména pro koroptví kuřátka. Létá jen při potřebě překonání větších vzdáleností a při vyplašení. krátký, přímý, nízký a hlučný. na zemi, v polích a lukách, na mezích, stráních, na okraji polních cest. Hnízdění probíhá 1x ročně v období od konce do června. Do stébly a listím vystlaného důlku snáší 8-24 olivově zelených nebo hnědavě zbarvených vajíček. Hnízdí, března, vyplašení, na krátkých, traviny, Let je Blatnice skvrnitá Blatnice je žába středních velikosti 4-7 cm. Její barvy jsou: podkladová - šedavá až béžová, skvrny jsou tmavší a pískově či kaštanově hnědé až šedohnědé. Břicho je šedivé. vajíčka do provazců o délce asi 40 60 cm.samice je na stonky vodních rostlin. Velmi nápadní jsou, dosahující velikosti 8,6 až 18,2 cm Je-li, vydává hlasité zvuky a odpudivý výměšek, odtud pochází starší název blatnice česneková. vylučuje, Namotává, pulci Klade,skvrnitá, vyplašena
Ropucha zelená Ropucha zelená velikostí málokdy přesáhne 8 cm. Oční duhovka je žlutá až zelenavá. Zbarvení hřbetu je s skvrnami. Břicho je bílé až nažloutlé. Ze všech našich obojživelníků nejlépe snáší teplo a sucho. Na jaře menší prohřáté nádrže, nevyhýbá se i větším. kalužím, bělavé, vyhledává, zelenými až olivovými,
Použité materiály a pomůcky: http://cs.wikipedia.org/wiki/rejsek_obecn%c3%bd http://www.naturfoto.cz/fotografie/andera/rejsek-obecny-3806.jpg http://www.naturfoto.cz/fotografie/andera/hrabos-polni-15371.jpg http://kikzvire.blog.cz/0703/hrabos-polni http://cs.wikipedia.org/wiki/sk%c5%99ivan_poln%c3%ad Žáčkova encyklopedie pro žáčky, vyd. Albatros, 2002, autor: Jiří Žáček, ilustroval: Jiří Fixl http://cs.wikipedia.org/wiki/strnad_obecn%c3%bd http://cs.wikipedia.org/wiki/koroptev_poln%c3%ad http://www.koroptvicky.estranky.cz/clanky/koroptev/koroptev-polni--perdix-perdix-.html http://cs.wikipedia.org/wiki/blatnice_skvrnit%c3%a1 http://cs.wikipedia.org/wiki/ropucha_zelen%c3%a1 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/common_kestrel_falco_tinnunculus.jp g http://www.priroda.cz/clanky/foto/srnec2.jpg http://3.bp.blogspot.com/_lgbf1vcdeqw/ttrob93kk2i/aaaaaaaail4/hx8h3c8fq_g/ s1600/zajic.jpg