ÚVODNÍ INFORMACE K PŘEDMĚTU MIE I. 1. literatura Předmět bude vyučován podle učebnice Mikroekonomie základní kurs autorů Herbert Heissler, Radim Valenčík, Petr Wawrosz. Učebnice je z roku 2010, vydavatel Vysoká škola finanční a správní, edice Eupress. 2. další materiály ML powerpointové prezentace 3. zakončení předmětu k zápočtu ke zkoušce 4. Na závěr
ZÁKLADNÍ POJMY, PRINCIPY A ZÁKONY MIKROEKONOMIE
OBSAH Vzácnost a uţitečnost Princip nákladů obětované příleţitosti Efektivnost Paretovské optimum (paretovská zlepšení) Konkurence a inovace Zákon klesajících mezních výnosů a klesajícího mezního uţitku Mezní veličiny
Mikroekonomie Makroekonomie Statek volný statek Potřeba
Racionální člověk Užitečnost Vzácnost Klíčové otázky mikroekonomie
Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Makroekonomie sleduje rozhodovací procesy a celou ekonomiku pouze očima jednoho dílčího ekonomického subjektu např. domácnosti nebo firmy. [ NEPRAVDA ] Mikroekonomie si klade různé otázky, například kolik má jednotlivá firma nakoupit zdrojů a kolik kusů finální produkce má vyrobit za časovou jednotku [ PRAVDA ] Ekonomie je věda přírodní, a proto musí vždy v co nejširší míře využívat matematický aparát [ NEPRAVDA ]
Makroekonomie se liší od mikroekonomie tím, že: a) je obecnější b) řeší větší množství otázek c) klade si jiné otázky d) hledá jiné odpovědi na stejné otázky e) zabývá se jen některými otázkami, zatímco mikroekonomie řeší vše
Makroekonomie se liší od mikroekonomie tím, že: a) je obecnější b) řeší větší množství otázek c) klade si jiné otázky d) hledá jiné odpovědi na stejné otázky e) zabývá se jen některými otázkami, zatímco mikroekonomie řeší vše
Mikroekonomie analyzuje: a) chování dílčích ekonomických subjektů b) faktory vyvolávající poruchy celé ekonomiky c) procesy hospodářské politiky odstraňující poruchy celé ekonomiky d) cenový systém e) platí a) i d) současně
Mikroekonomie analyzuje: a) chování dílčích ekonomických subjektů b) faktory vyvolávající poruchy celé ekonomiky c) procesy hospodářské politiky odstraňující poruchy celé ekonomiky d) cenový systém e) platí a) i d) současně
Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) alokaci vzácných zdrojů k produkci užitečných statků e) zkoumá vše výše uvedené
Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) alokaci vzácných zdrojů k produkci užitečných statků e) zkoumá vše výše uvedené
Obecnou ekonomii můžeme charakterizovat jako vědu: a) společenskou b) abstraktní c) interdisciplinární (používající metod a výsledků mnoha vědních oborů) d) nejobecnější ekonomickou disciplínu e) vše výše uvedené je správné
Obecnou ekonomii můžeme charakterizovat jako vědu: a) společenskou b) abstraktní c) interdisciplinární (používající metod a výsledků mnoha vědních oborů) d) nejobecnější ekonomickou disciplínu e) vše výše uvedené je správné
Termínem externí příčiny označujeme v ekonomické teorii příčiny: a) autonomní b) vědecké c) vnější d) psychologické e) nic z výše uvedeného není správné
Termínem externí příčiny označujeme v ekonomické teorii příčiny: a) autonomní b) vědecké c) vnější d) psychologické e) nic z výše uvedeného není správné
Jestliže jsou příčiny vytvořeny mechanismem uvnitř ekonomického systému, pak se nazývají: a) autonomní b) exogenní c) cyklické d) endogenní e) platí vše výše uvedené
Jestliže jsou příčiny vytvořeny mechanismem uvnitř ekonomického systému, pak se nazývají: a) autonomní b) exogenní c) cyklické d) endogenní e) platí vše výše uvedené
VZÁCNOST A UŢITEČNOST Kaţdá lidská volba je určena jednak objektivními podmínkami, subjektivními preferencemi jednak... Ekonomie se zabývá jen těmi statky, které současně a vzácné užitečné Statky vzácné.. Je jich omezené mnoţství, k jejich získání je nutné vynaloţit určité úsilí. Statky užitečné Jejich pouţití umoţňuje přímo či nepřímo uspokojit nějakou naši potřebu
Které z následujících tvrzení představuje důvod pro studium ekonomie: a) zkoumání systematického modelu ekonomických zásad pro lepší chápání ekonomické reality b) zkoumání lidského rozhodování o alokaci vzácných zdrojů k výrobě vzácných statků c) zkoumání vzájemné substituce statků s cílem optimalizovat uspokojení potřeb d) zkoumání ekonomických problémů a tvorba doporučení pro ekonomickou politiku vlády e) vše výše uvedené představuje důvody, proč ekonomii sledujeme
Které z následujících tvrzení představuje důvod pro studium ekonomie: a) zkoumání systematického modelu ekonomických zásad pro lepší chápání ekonomické reality b) zkoumání lidského rozhodování o alokaci vzácných zdrojů k výrobě vzácných statků c) zkoumání vzájemné substituce statků s cílem optimalizovat uspokojení potřeb d) zkoumání ekonomických problémů a tvorba doporučení pro ekonomickou politiku vlády e) vše výše uvedené představuje důvody, proč ekonomii sledujeme
Za vzácný statek považujeme ten, který: a) byl vyroben b) byl vyroben a jehož množství je omezené c) je užitečný d) je užitečný a jehož množství je omezené e) se vyskytuje v omezeném množství
Za vzácný statek považujeme ten, který: a) byl vyroben b) byl vyroben a jehož množství je omezené c) je užitečný d) je užitečný a jehož množství je omezené e) se vyskytuje v omezeném množství
Který z následujících statků je vždy volným statkem: a) pitná voda b) čistý vzduch ve městě c) silnice a dálnice d) vzduch v poušti e) vše výše uvedené
Který z následujících statků je vždy volným statkem: a) pitná voda b) čistý vzduch ve městě c) silnice a dálnice d) vzduch v poušti e) vše výše uvedené
2.11. Které z následujících tvrzení je pravdivé? a) k volným statkům patří policejní ochrana, kterou užívají spotřebitelé, aniž za ni platí b) vzduch je vždy volným statkem, není však statkem veřejným c) čistý vzduch a čistá voda nejsou v řadě případů volnými statky d) křivka nabídky pro volné i veřejné statky je vertikální e) veřejné statky představují vždy negativní externalitu
KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 1. Které z následujících statků jsou vzácné a které nikoli: brambory, zlato, vzduch, měsíční hornina, schopnost řídit auto, říční voda. 2. Lze vyrobit, směnit, užívat statky, které nejsou a) vzácné b) užitečné?
Co z uvedeného nejlépe standardní ekonomie: popisuje základní problém a) zaměstnanost b) ceny c) trh d) peníze e) vzácnost a z ní plynoucí nutnost volby
Co z uvedeného nejlépe standardní ekonomie: popisuje základní problém a) zaměstnanost b) ceny c) trh d) peníze e) vzácnost a z ní plynoucí nutnost volby
Správně doplňte V pozadí různých vymezení předmětu obecné ekonomie (ekonomické teorie) leží nesoulad mezi neomezenými potřebami a omezenými zdroji. Zdrojem (vstupem) nazýváme ekonomický statek používaný k výrobě jiných statků Firmy je používají ve výrobních procesech. Charakteristickými rysy (atributy) ekonomických statků jsou jejich užitečnost a existence v omezené míře (tj. vzácnost ).
3. Vymezte atributy vzácnosti a rozlište statky volné a statky vzácné (ekonomické). Uveďte příklady volných a vzácných statků. 4. Liší se pojem vzácnosti v ekonomickém smyslu a ve smyslu výskytu (geografickém)? K vysvětlení pouţijte příkladu hadů ve Vietnamu a u nás. 5. Objasněte, proč je vzácnost univerzální vlastností ekonomických statků. Ilustrujte na příkladu bohatého miliardáře. Lez v souvislosti s tímto spotřebitelem také hovořit o vzácnosti (např. spotřeby volného času?
6. Uveďte příklady volných statků: a) které jsou produktem přírody, b) které jsou produktem výroby. Existují dnes vůbec nějaké statky, které můţete označit vţdy za volné? Diskutujte. Zařadili byste volný čas mezi statky volné? Vysvětlete. 7. Jak nejrychleji poznáme, zda daná komodita nebo zdroj je statkem ekonomickým? 9. Švédsko je prý velmi bohatou zemí a Švédové bohatým národem, existuje zde relativní hojnost zboţí a sluţeb nabízených a dostupných spotřebitelům. Vysvětlete, proč hojnost zboţí a sluţeb nezbytně neznamená, ţe tato zboţí a sluţby nejsou v ekonomickém smyslu vzácné.
1. Uveďte příklad statku, který je vzácný, nikoli však užitečný. 2. Uveďte příklad statku, který je užitečný, nikoli však vzácný. (Takové statky nazýváme volnými.) 3. Může se stát volný statek za určitých podmínek či okolností vzácným statkem? Uveďte příklady. 4. Které z následujících statků jsou vzácné a které nikoli: brambory, zlato, vzduch, měsíční hornina, schopnost řídit auto, říční voda. 5. Lze vyrobit, směnit, užívat statky, které nejsou a) vzácné, b) užitečné?
PRINCIP NÁKLADŮ OBĚTOVANÉ PŘÍLEŢITOSTI Princip. nákladů obětované příležitosti Cena toho, co získáme, se pro nás rovná tomu, čeho se vzdáme, tj. náklady na realizaci alternativy, pro kterou jsme se rozhodli, jsou určeny alternativou, kterou jsme obětovali. Příklady viz Valenčík (2007 : 19)
Princip nákladů obětované příležitosti Explicitními náklady Implicitní náklady
Náklady obětované příležitosti - příklady Spotřebitel se rozhoduje, zda-li si k obědu dá kuře nebo vepřové maso. Rozhodne-li se pro vepřové maso, je jeho nákladem obětované příležitosti užitek z kuřete. Pan Novák pracuje jako samostatný auditor. Pokud by se nechal zaměstnat u některé z velkých auditorských firem, měl by příjem 60 000 Kč měsíčně. Nákladem obětované příležitosti pana Nováka jako samostatného auditora je tedy příjem, který nezískává jako zaměstnanec některé z auditorských firem. Firma Stavo vlastní pozemek, který využívá ke stavební výrobě. Kdyby tento pozemek pronajímala, mohla by za něj získat měsíční nájem 20 000 Kč. Nákladem obětované příležitosti z vlastního využívání pozemku je tedy pro firmu Stavo příjem, který nemůže získat z pronájmu. Rozhodujete se studovat vysokou školu. Nákladem obětované příležitosti potom je příjem, který nezískáte, protože v důsledku
Náklady obětované příležitosti - příklady Rozhodujete se, zda-li se máte přestěhovat do bytu, který jste zdědili. Pokud se rozhodnete přestěhovat, tak ztrácíte možnost tento byt pronajmout a přicházíte tak o měsíční příjem 12 000 Kč. Tento příjem je nákladem obětované příležitosti vašeho bydlení. Jinými slovy, skutečnost, že bydlíte ve vlastním bytě, byste si měli cenit na více než 12 000 Kč. Čili za to, že budete bydlet ve vlastním bytě, jste ochotni dávat více než 12 000 Kč měsíčně pokud byste byli ochotni platit méně, je pro vás racionálnější abyste zděděný byt pronajali a sami si pronajali jiný byt. Máte 50 000 Kč. Můžete je uložit do banky na 4 % úrok ročně. Dané peníze chce rovněž půjčit váš přítel. Když mu je půjčíte bezúročně, přijdete o 2 000 Kč (= 4 % z 50 000 Kč). Tyto 2 000 Kč jsou vaše náklady obětované příležitosti. Pan Novák byl pozván na večeři zdarma. Na první pohled se jedná o výhodnou nabídku. V čas večera ale běží v televizi zajímavý hokejový zápas, který chce pan Novák vidět. Pokud přijme pozvání na večeři, tak jej neuvidí. Je-li tedy užitek ze zápasu pro pana Nováka větší než užitek z večeře, vyplatí se mu pozvání na večeři odmítnout. Zdeněk si ze dřeva, které roste na jeho zahradě, vyřezává dvě hodiny lodičku. Vyřezávání lodičky mu tedy přinášejí užitek. Dřevo by ale mohl prodat za 1 000 Kč. Místo dvou hodin vyřezávání by mohl pracovat a vydělat 400 Kč. V takovém případě by měl mít z lodičky užitek alespoň 1 400 Kč, aby se mu vyřezávání vyplatilo.
KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 3. STUDENT VŠ dostává stipendium 2000 Kč. Kdyby nestudoval a byl zaměstnán jako marketingový agent by mohl dostávat 20000 Kč. Určete alternativní náklady jeho studia: a) 2000 Kč b) 18 000 Kč c) 22 000 Kč d) 20 000 Kč
KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 4. Karel pracuje jako obchodní zástupce. co je jeho nákladem obětované příležitosti? 5.. Jiří investoval do bytu částku 2 mil Kč. Nyní platí pouze vodu, elektřinu a teplo. Ve městě, kde má Jiří byt, činí tržní nájem 12 000 Kč měsíčně. O kolik bydlí Jiří levněji, když bydlí ve vlastním bytě a nikoliv v pronajatém bytě? Jaké jsou jeho náklady obětované příležitosti z bydlení ve vlastním bytě?
Jestliže školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 100 000 Kč a vy máte možnost vydělat si 125 000 Kč, pokud budete zaměstnáni, pak náklady obětované příležitosti vašeho ročního působení na této škole jsou: a) 100 000 Kč b) 125 000 Kč c) 225 000 Kč d) 25 000 Kč e) nelze jednoznačně určit
Jestliže školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 100 000 Kč a vy máte možnost vydělat si 125 000 Kč, pokud budete zaměstnáni, pak náklady obětované příležitosti vašeho ročního působení na této škole jsou: a) 100 000 Kč b) 125 000 Kč c) 225 000 Kč d) 25 000 Kč e) nelze jednoznačně určit
KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 8. Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 Kč. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 Kč. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste tuto bankovku vytratili. Půjdete do divadla? (Předpokládáme, že je možno si koupit jinou vstupenku za 200 Kč). co je pro vaše rozhodnutí v obou případech relevantní? A co nikoliv (co vezmete do úvahy?) 9. Vaše košile byla pošpiněna inkoustem, který nejde vyprat. Čím jsou pro vás náklady na zakoupení košile? 10. Paní Nováková si koupila 10 jízd na lyžařském vleku. Když sjela 7 jízd, začalo silně pršet. Přesto, že je pro ni lyžování v dešti nepříjemné, rozhodla se, že zbylé jízdy pojede, když už za ně zaplatila peníze. Je její chování racionální?
22. Student ročně zaplatí za školné a další výdaje spojené s návštěvou univerzity 10 000 Kč. Vysvětlete, proč tato částka podhodnocuje korunovou hodnotu celkových nákladů studia na univerzitě.
9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) ) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) ) mohou platit odpovědi b) i d)
9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) ) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) ) mohou platit odpovědi b) i d)
Co z následujícího musí zůstat konstantní při konstrukci hranice produkčních moţností? a) celkové zdroje b) mnoţství peněţ c) peněţní příjem d) ceny e) alokace zdrojů mezi alternativní pouţití
Hranice produkčních moţností zobrazuje horní mnoţství statků, které můţe být vyrobeno z omezených zdrojů. Na osách grafu jsou měřena a) mnoţství vstupů b) náklady na jednotková mnoţství vyrobených statků c) peněţní hodnoty vyrobených statků d) ceny vstupů e) mnoţství vyrobených statků
princip utopených nákladů nelze se jim vyhnout nesmíme je zahrnout do svého rozhodování
Koupili jste si lístek do kina za 100 Kč, ale po několika minutách dívání zjistíte, že film je hrozný, že se vám nelíbí. Rozhodujete se, zda vydržet do konce. V minulosti jste si koupili videopřehrávač za 5 000 Kč. V současné době je však většina filmů na DVD nosičích, které videopřehrávače neumožňují přehrát.
Firma v minulosti investovala do linky vyrábějící videopřehrávače. Mezitím se ale změnila technologie a spotřebitelé poptávají DVD přehrávače. Investice do linky na videopřehrávače jsou pro firmu utopeným nákladem, nesmí je zahrnovat do svého rozhodování. Pokud se firma rozhoduje má-li investovat do linky na výrobu DVD přehrávačů, musí brát do úvahy pouze v budoucnu vynaložené náklady a porovnat tyto náklady s příjmy, které získá z prodeje DVD přehrávačů. Rozhodujete se, zda-li máte jet do Brna autem nebo vlakem. Porovnáváte proto náklady na benzín při cestě autem a náklady na vlakovou jízdenku. U auta však neuvažujete s náklady na povinné ručení, protože to budete platit, ať už s autem budete jezdit nebo ne.
S. Anderson byl manažerem baseballového klubu Detroitští tygři v letech 1970-1995. Na sklonku své kariéry v roce 1992 uzavřel smlouvu s jedním hráčem, přičemž ve smlouvě byl hráči stanoven plat 5 mil USD ročně. Ukázalo se však, že tento hráč není dobrý. S. Anderson jej přesto stále stavěl do hry a zdůvodňoval to tím, že hráč má vysoký plat a je tudíž lepší, když hraje. Neuvědomoval si, že daný plat je pro klub utopený náklad, a že místo tohoto hráče bude lepší najmout jiného, který více přispěje k vítězství a tím přiláká sponzory. Možná vás zaujalo, že řada restaurací má otevřeno i když je v nich málo hostů. Ptáte se proč?
Jan vyhrál v loterii 100 PJ (peněžních jednotek). Výhru si musí vyzvednout do druhého dne 17:00 v jiném městě, jinak propadá. Zpáteční jízdenka stojí 40 PJ. Vlak, kterým Jan do města jel, měl ale zpoždění a přijel na nádraží až v 16:30. Pokud chce Jan výhru získat, musí si vzít taxíka, který jej bude stát 70 PJ. Jan se rozhodl pro výhru taxíkem nejet, protože celkové náklady na vyzvednutí výhry (110 PJ = 40 + 70) by byly vyšší než vlastní výhra (100 PJ). Zachoval se Jan správně?
3.1.5 Plánujete výlet do Brna, vzdáleného 250 Km. Kromě nákladů je vám zcela lhostejné, pojedete li autem nebo autobusem. Jízda autobusem stojí 380 Kč. Nevíte, na kolik vás cesta přijde, pokud byste jeli autem, takže zavoláte společnost Skrblík, aby vám udělali odhad. Člověk, se kterým hovoříte, vám oznámí, že u vozů vaší kategorie činí náklady na běžný provoz při ujetí 100 000 km ročně: Pojištění: 20 000 Kč Splátka půjčky: 80 000 Kč Benzín a olej: 120 000 Kč Údržba 3000 Kč Celkem: 223 000 Kč Máte jet autem nebo autobusem?
EFEKTIVNOST Ekonomové zdroje, vzácné faktory, nazývají, vstupy které jsou určeny objektivními podmínkami, charakterizuje je vzácnost a hovoříme o nich jako o nákladech Naopak, prospěch, kterým dosahujeme vzájemným působením vzácných vstupů, nazýváme,.. výstupy Pokud tyto jsou směňovány, hovoříme o nich jako o výnosech Efektivnost odráţí charakter mezi vstupy a výstupy Maximální vyuţití vzácných zdrojů Vztah mezi náklady a výnosy Rozdíl mezi výnosy a náklady =.. Zisk (ztráta)
Vstupy (výrobní faktory) práce půda (suroviny) kapitálové statky lidský kapitál (znalosti, schopnosti, dovednosti) Výstupy (statky) zboží, služby sloužící k uspokojení našich potřeb vztah mezi vstupy a výstupy = efektivnost ocenění vstupů a výstupů náklady výnosy (příjmy) zisk (ztráta) efektivnost
PARETOVSKÉ OPTIMUM (PARETOVSKÁ ZLEPŠENÍ) Ekonomický systém je ve stavu paretovského optima tehdy a právě tehdy, pokud Nelze zvýšit uţitek kohokoli, aniţ by se sníţil uţitek kohokoli jiného.
co je to paretovské optimum? paretovské optimum a reálné ekonomické situace paretovských zlepšení - příklady
KONKURENCE A INOVACE Inovace je Záměna starého (dosavadního) za nové, lepší Inovace buď šetří., náklady nebo zvyšuje (případně užitek můţe mít kombinované důsledky)
Co je to inovace? vliv konkurence na ziskovost inovace a konkurenční prostředí
ZÁKON KLESAJÍCÍCH MEZNÍCH VÝNOSŮ A ZÁKON KLESAJÍCÍHO MEZNÍHO UŢITKU Zvyšujeme li pouze jeden ze vstupů (počet pracovníků, kteří se o okurky na poli starají, mnoţství hnojiva, kterým pole hnojíme), dříve nebo později se přírůstek produkce na jednotku dalšího vstupu začne sniţovat. Tuto všeobecnou vlastnost objektivních podmínek nazýváme zákon klesajících výnosů. Zvyšujeme li mnoţství určitého statku, který spotřebováváme či uţíváme (koláčů, párů bot atd.), dříve nebo později se přírůstek uţitku z jednotky dalšího spotřebovávaného statku začne sniţovat. Tuto všeobecnou vlastnost naší psychiky nazýváme zákon klesajícího uţitku.
ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ A KLESAJÍCÍHO UŢITKU Výstup Q Výstup U Celkový výstup Celkový užitek Vstup Q Vstup Q
16. Pečlivě odlište zákon klesajících výnosů a klesající výnosy z rozsahu (měřítka). Uveďte příklady a předpoklady platnosti obou kategorií. 17. Diskutujte vliv času a vědeckotechnického pokroku na platnost zákona klesajících výnosů. Vysvětlete, co míníme proraţením tohoto zákona. 20. Uvaţujeme drobného pěstitele fazolí, který hospodaří na stále stejné výměře půdy a se stejným technickým vybavením. Postupně zaměstnává stále více námezdních pracovních sil. Jeho produkce však od určitého bodu roste stále pomaleji. Jedná se zde o případ klesajících výnosů z rozsahu? Proč?
Zákon klesajících výnosů odráží skutečnost, že: a) s rostoucím objemem výroby klesají celkové výnosy b) s vývojem času výnosy výroby klesají c) s rostoucím objemem výroby a s vývojem času výnosy klesají d) s rostoucím objemem výroby se celkové výnosy nemění e) žádná z uvedených variant není správná
Zákon klesajících výnosů odráží skutečnost, že: a) s rostoucím objemem výroby klesají celkové výnosy b) s vývojem času výnosy výroby klesají c) s rostoucím objemem výroby a s vývojem času výnosy klesají d) s rostoucím objemem výroby se celkové výnosy nemění e) žádná z uvedených variant není správná
Rostou-li výnosy z rozsahu, znamená to, že: a) s růstem objemu použitých výrobních faktorů objem výroby roste b) výroba ve velkém je výhodnější c) rostoucí objem výroby je zajišťován růstem objemu všech výrobních faktorů zároveň d) všechny předchozí odpovědi jsou správné e) odpovědi a) a c) jsou správné
Rostou-li výnosy z rozsahu, znamená to, že: a) s růstem objemu použitých výrobních faktorů objem výroby roste b) výroba ve velkém je výhodnější c) rostoucí objem výroby je zajišťován růstem objemu všech výrobních faktorů zároveň d) všechny předchozí odpovědi jsou správné e) odpovědi a) a c) jsou správné
2.11. Zákon klesajícího užitku znamená, že: a) s rostoucím množstvím spotřebovaného statku osobní uspokojení ze spotřeby vždy klesá b) uspokojení člověka s dodatečnou spotřebou zboží neustále roste c) vzrůst osobního uspokojení bude eventuálně s rostoucí spotřebou zboží klesat d) s růstem příjmů potřeba všeho klesá e) osobní uspokojení s rostoucí příjmem neustále roste
KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 12. Pokud budeme zvyšovat počet pracovníků sbírajících jahody na pozemku o rozloze jednoho hektaru, jak se bude měnit celkové množství nasbíraných jahod za jednu hodinu? Vyjádřete graficky. (Nejde o přesná čísla, ale o podobu průběhu závislosti nasbíraných jahod na počtu pracovníků.) Kdy se projeví působení zákona klesajících výnosů (když začne klesat přírůstek nasbíraných jahod, nebo když začne klesat množství nasbíraných jahod)?
Klesající výnosy práce při fixním množství půdy je možné nejlépe vysvětlit: a) poklesem celkové produkce b) kyselostí půdy c) tím, že nejdříve se obdělávají nejlepší půdy d) tím, že nejlepší dělníci jsou do zaměstnání najímáni přednostně jako první e) poklesem mezního výnosu (produktu) práce, protože každá nová jednotka práce má k dispozici méně půdy
Klesající výnosy práce při fixním množství půdy je možné nejlépe vysvětlit: a) poklesem celkové produkce b) kyselostí půdy c) tím, že nejdříve se obdělávají nejlepší půdy d) tím, že nejlepší dělníci jsou do zaměstnání najímáni přednostně jako první e) poklesem mezního výnosu (produktu) práce, protože každá nová jednotka práce má k dispozici méně půdy
Rostou-li výnosy z rozsahu, znamená to, že: a) s růstem objemu použitých výrobních faktorů objem výroby roste b) výroba ve velkém je výhodnější c) rostoucí objem výroby je zajišťován růstem objemu všech výrobních faktorů zároveň d) všechny předchozí odpovědi jsou správné e) odpovědi a) a c) jsou správné
Správně doplňte Náklady obětované příležitosti (alternativní náklady) představují hodnotu nejlepší realizovatelné, ale nerealizovatelné příležitosti (tj. hodnotu nejlepšího alternativního užití zdrojů, které nelze uskutečnit, pokud byla realizována určitá volba). Zákon klesajících výnosů odráží následující skutečnost -jestliže přidáváme stále stejné množství jednoho inputu (přičemž množství ostatních inputů se nemění ), pak od určitého bodu mají výsledné přírůstky produkce tendenci. klesat
MEZNÍ VELIČINY Jsou to veličiny, které popisují nikoli celkový výstup, ale změnu výstupu,tj. o kolik se změní výstup, přidáme li na vstupu další jednotku. Viz např. zákon klesajících výnosů a klesajícího uţitku Zvyšujeme li jeden ze vstupů do výroby a ostatní zůstávají nezměněny, pak mezní výstup (časem) klesá. Zvyšujeme li spotřebu libovolného statku, pak mezní uţitek z tohoto statku (časem) klesá.
VZTAHY MEZI CELKOVÝMI A MEZNÍMI VELIČINAMI a) pokud je celková veličina rostoucí, mezní veličina je kladná b) pokud je celková veličina klesající, mezní veličina je záporná pokud celková veličina dosahuje extrému (neroste ani neklesá), mezní veličina je nulová
VZTAHY MEZI PRŮMĚRNÝMI A MEZNÍMI VELIČINAMI a) pokud průměrná veličina je rostoucí, mezní leţí nad ní (je větší) b) pokud je průměrná veličina klesající, mezní leţí pod ní (je menší) c) pokud průměrná veličina neroste ani neklesá (dosahuje extrému), mezní veličina je jí rovna
METODICKÁ ČÁST o čem vypovídá plocha pod křivkou mezních veličin? Plocha pod křivkou mezních veličin se rovná celkové veličině. Q mezní výnos 1 2 3 4 5 Q
MC P průsečík AC a Q 1E určuje výši nákladů na jednotku produkce AC 1 MC AC E MR přírůstek zisku přírůstek nákladů (tj. mezní náklady) P 1 P 2 zisk celkové náklady E MR=AR Q 1 Q dohromady= =přírůstek příjmů (mezní příjem) 0 Q 1 Q přírůstek příjmů (mezní příjem)= cena za jednotku produkce
Mezní veličina vyjadřuje změnu příslušné..veličiny při jednotkové změně příslušné.. celkové, proměnné Geometrickou interpretací mezní veličiny je.. Celkové veličiny (funkce) v daném.. (tangenta tečny). sklon, bodě Pokud celková veličina je v určitém intervalu klesající, příslušná mezní veličina je v tomto intervalu neţ nula. menší Pokud známe rovnici celkové veličiny, rovnici příslušné mezní veličiny získáme jako první.. celkové funkce podle příslušné.. (uvaţujeme funkci o jedné proměnné, v případě funkcí o více proměnných bychom uţívali parciální derivaci) derivaci, proměnné
9. Proč jsou mezní veličiny v mikroekonomické teorii tak důleţité? Jsou významné i pro praktické rozhodnutí ekonomických subjektů? Uveďte příklady a diskutujte, zda i vy se jimi řídíte. 65/7 Jestliţe je mezní uţitek nějaké komodity nulový, co můţeme říci o příslušném celkovém uţitku?
7. Je dána rovnice celkové veličiny: TR=53Q 2 3Q. Určete rovnici příslušné mezní veličiny tj. MR. 8. Známe rovnici celkových nákladů: TC = 2000 + 0,05Q 3 + 0,2Q 2 +0,03Q. Určete rovnici příslušné mezní veličiny (mezních nákladů MC). Pokuste se tyto náklady vymezit.
2.9. Jestliže spotřebitel v průběhu dne spotřebovává jednu tabulku čokolády za druhou a nejí nic jiného, postupně zjišťuje, že: a) neustále klesá jeho celkový užitek b) neustále roste jeho mezní užitek c) současně neustále roste jeho celkový i mezní užitek d) roste jeho mezní užitek, zatímco celkový klesá e) roste celkový užitek, zatímco mezní roste a pak klesá
2.2. Jestliže vstupy A, B, C dohromady vyrábějí výrobek X, potom mezní fyzický produkt vstupu A je definován jako: a) dodatečný výstup X, vyplývající z použití dodatečné jednotky A, přičemž B a C by se proporcionálně zvýšily b) množství vstupu A nutné na výrobu dodatečné jednotky X, přičemž vstupy B a C se zvyšuji proporcionálně c) dodatečný výstup X, vyplývající z použití dodatečné jednotky A, přičemž vstupy B a C zůstávají konstantní d) dodatečný výstup A, vyplývající z použití dodatečné jednotky X, přičemž *^S B a C zůstávají konstantní e) nic z uvedeného neplatí
2.10. Mezní fyzický produkt je: a) změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku b) objem produkce, který připadá na jednotku inputu c) objem produkce, kléry připadá na jednotku outputu d) celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu e) objem produkce vyrobený určitým množstvím inputu v ideálních podmínkách dokonale konkurenčních trhů
Výstup Q Výstup U Mezní výnos Mezní uţitek Vstup Q Vstup Q
SHRNUTÍ Mikroekonomie je věda, která studuje, jak lidé vyuţívají. k výrobě.. a jak se tyto statky.. mezi jednotlivé členy společnosti.zároveň je to věda, která zkoumá činnost jednotlivých ekonomických subjektů (.,..,.), jejich chování na jednotlivých trzích. Vzácných zdrojů, uţitečných statků, směňuje, jednotlivců, firem, domácností K nejdůleţitějším zákonům mikroekonomie patří.. a.. Zákon klesajících výnosů, zákon klesajícího uţitku
SHRNUTÍ Mikroekonomie usiluje o nalézání v ekonomickém systému, tj. takových zlepšení, které někomu zvyšují jeho uţitek, ale.uţitek jiným subjektům. Paretovských zlepšení, nesniţují Jednou z moţností jak dosáhnout, je prostřednictvím a. Paretovských zlepšení, konkurence a inovací K ocenění různých alternativ vyuţívá mikroekonomie princip Zdůrazňuje, ţe při našem rozhodování nesmíme počítat s.. Nákladů obětované příleţitosti, utopenými náklady.