METODICKÁ PŘÍRUČKA VYHODNOCENÍ A PŘÍPRAVA PODKLADU PRO APLIKACI PODLAHOVÝCH SYSTÉMŮ LEDEN 2014 / VERZE 1.0 / SIKA CZ, S.R.O.

METODICKÁ PŘÍRUČKA VYHODNOCENÍ A PŘÍPRAVA PODKLADU PRO APLIKACI PODLAHOVÝCH SYSTÉMŮ LEDEN 2014 / VERZE 1.0 / SIKA CZ, S.R.O.

Obsah 1 Obsah Chyba! Záložka není definována. 2 Požadavky na podklad 3 2.1 Přídržnost povrchových vrstev a pevnost v tlaku 3 2.2 Obsah vlhkosti v podkladu 4 2.3 Rovinnost betonového podkladu 5 3 Okolní podmínky 6 3.1 Teplota okolí a podkladu 6 3.2 Tabulka pro stanovení rosného bodu 6 3.3 Teplota podkladu 7 3.4 Teplota okolí 7 3.5 Relativní vlhkost vzduchu 7 4 Příprava podkladu 8 4.1 Frézování 8 4.2 Broušení 9 4.3 Vakuové tryskání 9 4.4 Čištění podkladu 9 4.5 Kotvicí drážky pro systém Sikafloor Purcem 10 4.6 Meření drsnosti podkladu 11 4.7 Profil betonového povrchu 12 5 Omezení 13 6 Zdravotní a bezpečnostní doporučení 13 7 Právní dodatek 13 2/13

1 OBSAH Tato metodická příručka detailně popisuje jednotlivé kroky pro vyhodnocení betonového podkladu a přípravu povrchu za účelem získání veškerých potřebných informací a nejvhodněji připravené plochy pro následnou aplikaci z produktové řady Sikafloor. 2 POŽADAVKY NA PODKLAD 2.1 PŘÍDRŽNOST POVRCHOVÝCH VRSTEV A PEVNOST V TLAKU Níže uvedené postupy jsou v souladu s evropskou harmonizovanou normou ČSN EN 1504. Dostatečně dobrá přídržnost mezi podkladem a následným povrstvením je klíčovým faktorem životnosti Sikafloor. Betonový podklad musí být pevný, musí mít minimální pevnost v tlaku 25,0 N/mm 2 a minimální pevnost povrchových vrstev 1,5 N/mm 2. Podklad musí být čistý, suchý, zbavený veškerých nečistot jako jsou špína, olej, mastnota, staré nátěry, povrchová ošetření, nesoudržné částice apod. Měření přídržnosti: > 1,5 N/mm 2. Zkouška se provádí pomocí zkušebního zařízení pro stanovení odtrhových sil. Krátký popis provedení zkoušky přídržnosti: Proveďte proříznutí povrchové vrstvy jádrovou vrtačkou s diamantovým vrtným jádrem do hloubky 15 20 mm. Aplikujte tenkou vrstvu lepidla Sikadur 31 CF Rapid na podklad a přilepte zkušební terč, zkušební terč vtlačte do lepidla. Nechte lepidlo vyzrát min. 24 hodin. Proveďte test v souladu s pokyny výrobce měřicího zařízení. Ujistěte se, že zkušební terče jsou v přímém tahu bez ohybu. Rychlost zatížení: 100 N/s. Měření pevnosti v tlaku nedestruktivní metodou je založeno na evropské normě ČSN EN 12504 2 Stanovení tvrdosti odrazovým tvrdoměrem. Betonový podklad musí mít minimální pevnost v tlaku 25,0 N/mm 2. Vhodným zařízením pro měření pevnosti v tlaku betonu nedestruktivní metodou přímo na stavbě je Schmidtův tvrdoměr. Krátký popis provedení nedestruktivní zkoušky pevnosti v tlaku betonu pomocí Schmidtova kladívka: Přístroj opřete úderníkem o povrch betonu (kolmo na podklad), je li zaaretován, lehce přitlačte pouzdro k betonu, aretace se uvolní a pouzdro se může odsunout od podkladu. Potom pomalu tlačte na pouzdro směrem k podkladu tak dlouho, až nastane ráz, způsobený úderem beranu do úderníku. Přístroj držte ve stejné poloze, stiskněte aretační knoflík a uvolněte pouzdro od betonu, aretační knoflík zůstane zasunut, značka zůstane na stupnici, úderník zůstane zasunut v pouzdře. Odečtěte hodnotu odrazu na celé jednotky. Vyhodnocení hodnoty pevnosti v tlaku proveďte podle obecného kalibračního vztahu. 3/13

2.2 OBSAH VLHKOSTI V PODKLADU Před aplikací je nutné zkontrolovat obsah vlhkosti v podkladu, relativní vlhkost vzduchu a rosný bod. Měření vlhkosti podkladu: Obsah vlhkosti < 4 % (hmotnostně). Vhodná zařízení pro zjištění obsahu vlhkosti v podkladu přímo na stavbě jsou: např. vlhkoměr Sika Tramex nebo karbidová metoda (Calcium Carbide CM umožňuje přesnější měření). Stručný popis měření vlhkosti podkladu pomocí CM přístroje (karbidová metoda): Odeberte dostatečné množství vzorků v celé tloušťce podlahy, je nutné je vysekat ručně, případně pomocí pneumatického kladiva. Odebrané vzorky rozdrťte, zvažte, vložte do nádoby, vsypte ampulky karbidu vápenatého a ocelové kuličky, které ampulky rozdrtí. Lahví je nutné silně třepat po dobu několika minut, až do rozbití ampulek a dostatečnému promíchání se vzorkem. Po promíchání dochází k chemické reakci, při níž vzniká acetylen, který je ukazatelem množství vlhkosti ve vzorku. Množství acetylenu se měří tlakoměrem. Při otevírání nádoby po ukončení měření postupujte opatrně, acetylen je hořlavý plyn! Nesmí docházet ke vzlínání vlhkosti. Pokud je vlhkost podkladu < 4 % (hmotnostně), aplikujte penetraci Sikafloor 156 / 161. Mezi nedestruktivní zkoušky, ale pouze orientační, můžeme zařadit fóliovou metodu (plastic sheet method, popsána v americkém předpisu ASTM D 4263): Výsek podlahy o ploše 450 x 450 mm se překryje čistou plastovou fólií, která se po všech 4 stranách těsně připevní k podkladu. Vyhodnocení zkoušky se provede po 16 hodinách. Pokud je po této době na spodním povrchu fólie patrná kondenzace, nebo pokud povrch betonu ztmavl, beton pravděpodobně není připraven na následné povrstvení. Fóliová metoda je pouze pro rychlé a snadné určení, zda je obsažena v podkladu vlhkost. V případě pochybností je nutné provést karbidovou metodu pro přesné zjištění hodnoty vlhkosti. 4/13

2.3 ROVINNOST BETONOVÉHO PODKLADU Rovinnosti betonového podkladu musí splňovat požadavky normy ČSN 74 4505. Pro měření rovinnosti podkladu se používá hliníková tyč o délce 2 m a kovové klínové měřidlo se stupnicí od 1 mm až do 20 mm. 5/13

3 OKOLNÍ PODMÍNKY 3.1 TEPLOTA OKOLÍ A PODKLADU Min. +10 C (ale minimálně 3 C nad rosným bodem). Max. +30 C. Definování klimatických podmínek: Teplota podkladu > 3 C nad rosným bodem (měření pomocí např. teploměru, vlhkoměru, tabulky rosného bodu). Sika Dew Point Calculator je užitečná pomůcka pro zjištění rosného bodu. 3.2 TABULKA PRO STANOVENÍ ROSNÉHO BODU Rosný bod je teplota, při které dochází ke kondenzaci vodních par. Teplota ( C) rosného bodu při relativní vlhkosti vzduchu (%) Teplota vzduchu 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 [ C] 6 23,1 15,0 10,3 6,6 3,7 1,3 +0,8 +2,8 +4,5 +6,0 7 22,3 14,2 9,4 5,7 2,8 0,4 +1,8 +3,8 +5,5 +7,0 8 21,6 13,5 8,5 4,8 1,8 +0,6 +2,8 +4,8 +6,5 +8,0 9 21,0 12,8 7,6 3,8 0,8 +1,6 +3,8 +5,8 +7,4 +9,0 10 20,2 12,0 6,7 2,9 +0,1 +2,5 +4,8 +6,8 +8,4 +10,0 11 19,5 11,1 5,9 2,0 +0,9 +3,5 +5,7 +7,8 +9,4 +11,0 12 18,7 10,2 5,0 1,2 +1,7 +4,4 +6,6 +8,7 +10,4 +12,0 13 17,9 9,4 4,2 0,3 +2,6 +5,3 +7,5 +9,7 +11,4 +13,0 14 17,2 8,6 3,3 +0,6 +3,5 +6,2 +8,5 +10,6 +12,3 +14,0 15 16,4 7,8 2,4 +1,5 +4,5 +7,2 +9,5 +11,6 +13,3 +15,0 16 15,7 6,9 1,5 +2,4 +5,5 +8,1 +10,5 +12,6 +14,3 +16,0 17 14,9 6,0 0,7 +3,3 +6,5 +9,1 +11,5 +13,5 +15,3 +17,0 18 14,1 5,2 +0,2 +4,2 +7,4 +10,1 +12,4 +14,5 +16,3 +18,0 19 13,2 4,5 +1,0 +5,1 +8,3 +11,0 +13,4 +15,4 +17,3 +19,0 20 12,5 3,6 +1,9 +6,0 +9,3 +12,0 +14,3 +16,4 +18,3 +20,0 21 11,7 2,8 +2,7 +5,8 +10,2 +12,9 +15,3 +17,4 +19,3 +21,0 22 11,0 2,0 +3,6 +7,7 +11,1 +13,9 +16,3 +18,3 +20,3 +22,0 23 10,3 1,2 +4,5 +8,6 +12,1 +14,7 +17,2 +19,3 +21,2 +23,0 24 9,6 0,3 +5,4 +9,5 +12,9 +15,7 +18,2 +20,3 +22,2 +24,0 Příklad: Při teplotě vzduchu +13 C a relativní vlhkosti 90 % nastane rosný bod při teplotě podkladu +11,4 C. Při teplotě podkladu +11,4 C + 3 C = +14,4 C nelze aplikovat nátěrové systémy. 6/13

3.3 TEPLOTA PODKLADU Teplota podkladu > +10 C. Teplotu podkladu je nutné měřit průběžně během aplikace. 3.4 TEPLOTA OKOLÍ Pro zajištění veškerých hodnot po celou dobu aplikace doporučujeme použít přístroje s možností záznamu naměřených hodnot. Tato zařízení jsou schopna měřit a zaznamenávat teplotu, vlhkost vzduchu a rosný bod. Poznámka: Rychlost jakékoliv chemické reakce je závislá na teplotě. Obecně platí: čím vyšší je teplota během aplikace, tím rychleji reakce probíhá. Maximální okolní teplota +30 C. 3.5 RELATIVNÍ VLHKOST VZDUCHU Pozor na kondenzaci! Podklad musí mít o +3 C vyšší teplotu než je rosný bod. Relativní vlhkost vzduchu max. 80 %. 7/13

4 PŘÍPRAVA PODKLADU Betonový podklad je nutné před následným povrstvením důkladně mechanicky připravit, např. pomocí vysokotlakého tryskání, čímž dojde k odstranění veškerých nesoudržných částic a stávajících nátěrů, podklad musí být čistý, suchý, zbavený veškerých nečistot, olejů, mastnoty, povrchových znečištění, volných a nesoudržných částic atd. Vysokotlaké tryskání nebo obdobné techniky čištění jsou nejvhodnější. Vyvýšená místa je nutné odstranit, např. zbroušením nebo odfrézováním. Veškerý prach, volné a nesoudržné částice musí být zcela odstraněny z celého povrchu před následným povrstvením, nejlépe vysátím průmyslovým vysavačem nebo zametením. Oslabený a nekvalitní beton musí být odstraněn a povrchové vady jako díry, lunkry a prázdná místa musí být zcela vyčištěny a poté zaplněny. Pro opravu podkladu, vyplnění děr a vyrovnání povrchu musí být použito vhodných produktů řady Sikafloor, Sikadur a Sikagard. Betonový podklad nebo stěrka musí být opatřen penetračním nátěrem pro dosažení jednotného vzhledu. Výběr vhodného technologického postupu pro přípravu podkladu závisí na stavu podkladu, dostupnosti místa, požadavcích projektu, místních požadavcích apod. Vhodná metoda může být vybrána na základě zkoušek přímo na stavbě. Příprava podkladu: Zařízení pro tryskání podkladu. Profesionální vybavení je nezbytné pro dosažení funkční podlahy, jako jsou: fréza, bruska, zařízení pro vysokotlaké tryskání, průmyslový vysavač atd. 4.1 FRÉZOVÁNÍ Ofrézovaný beton Frézování je dobře známý a mnoho let používaný technologický postup pro přípravu betonových podkladů před dalším povrstvením, je vhodný pro odstranění starých pryskyřičných nátěrů a dosažení otevřené textury povrchu. Frézy jsou vybaveny rotačním a řezacím nástrojem, který se otáčí velmi vysokou rychlostí. Během procesu frézování dochází ke vzniku velkého množství prachu, který je odváděn pomocí vysavače. Na druhou stranu může frézováním dojít k poškození vrchní vrstvy betonového podkladu, proto je vhodné nejdříve podklad otryskat. 8/13

4.2 BROUŠENÍ Povrchové brusky s diamantovými brusnými kotouči jsou využívány pro odstranění vyvýšeních míst, stejně tak i pro odstranění nátěrů, tmelů, polyuretanů, epoxidů, barev a jiných povrchových nečistot. Broušení diamantovými kotouči vytváří spoustu prachu, který je odváděn lapačem prachu. Poznámka: Nepoužívejte brusné podložky z tvrdého kameniva, jako je oxid hlinitý (korund). Tyto podložky jsou určeny pouze pro leštění povrchu betonu, nejsou vhodné pro nerovný povrch. 4.3 VAKUOVÉ TRYSKÁNÍ Vakuové tryskání (brokování, pískování) je běžným technologickým postupem pro přípravu betonových povrchů. Vakuové tryskání je bezprašný proces, při kterém jsou ocelové broky vrhány pomocí metacího kola na vodorovný povrch, a tím se dosahuje požadovaného efektu podkladu. Účelem tryskání je zdrsnění povrchu a otevření všech pórů stávajícího povrchu. Brusivo je třídičem vráceno zpět do zařízení k opětovnému použití. Prach je oddělen použitím lapačů prachu. 4.4 ČIŠTĚNÍ PODKLADU Veškeré volné částice musí být před aplikací podlahových systémů z povrchu důkladně odstraněny, nejlépe vysátím průmyslovým vysavačem nebo zametením. 9/13

Podklad musí být čistý, suchý a zbavený veškerých nečistot, jako jsou špína, olej, mastnota, nátěry a povrchová ošetření atd. Pro opravu podkladu, vyplnění trhlin a děr, vyrovnání povrchu musí být použito vhodných produktů řady SikaTop, Sika MonoTop, Sikafloor, Sikadur a Sikagard. 4.5 KOTVICÍ DRÁŽKY PRO SYSTÉM Sikafloor Purcem Nařezání kotvicích drážek zabrání zkroucení stěrky během vytvrzování a zrání. Šířka a hloubka drážek musí být rovna dvojnásobku tloušťky vrstvy stěrky. Pro nařezání kotvicích drážek použijte vhodnou pilu se dvěma řezacími kotouči spolu s průmyslovým vysavačem. Kotvicí drážky musí být vyřezány kolem obvodu oblasti aplikace, kolem sloupů, soklů, výlevek nebo jiných prvků, které přerušují kontinuitu stěrky. Na konci každé aplikace je třeba kotvicí drážky opatřit stejným způsobem jako pracovní spáry. Vzdálenost od dokončené stěrky má být 5 cm až 10 cm. 10/13

4.6 MEŘENÍ DRSNOSTI PODKLADU Měření hloubky drsnosti podkladu slouží k určení průměrné drsnosti podkladu na vodorovné ploše. Pro zajištění optimální tloušťky podlahového systému je doporučená maximální drsnost podkladu S r = 1,5 mm. Pokud je drsnost podkladu S r > 1,5 mm je nutné vyrovnání podkladu nebo jeho zbroušení. Zkouška se musí provést až po přípravě podkladu. Průměrná drsnost podkladu (S r ) je definována jako předpokládaná výška válce o průměru d a objemu V. Následující nástroje a pomůcky jsou nezbytné: vysušený křemičitý písek zrnitosti 0,1 0,3 mm o definovaném objemu V (50 cm³) kulatý dřevěný kotouč (Ø 50 mm, tloušťka 10 mm) skládací nebo svinovací metr Přesně definované množství písku (V) musí být rozprostřeno na povrch betonu do kruhu (jak je znázorněno na obrázku výše) tak, aby byly zaplněny veškeré nerovnosti. Změřte průměr vzniklého kruhu z písku. V x 4 Vzorec: S r = x 10 π x d² Výpočet drsnosti podkladu dle průměru vytvořeného kruhu z písku: Ø kruhu (cm): 10 15 20 25 30 35 40 45 Drsnost podkladu (mm): 6,40 2,83 1,59 1,02 0,71 0,52 0,40 0,31 11/13

4.7 PROFIL BETONOVÉHO POVRCHU International Concrete Repair Institute (ICRI) definoval 9 různých typů profilu pro správnou přípravu povrchu a zhotovil vizuální podobu jednotlivých profilů pro názornou představu uživatelům. Doporučení Sika: Betonový podklad musí být upraven vhodnými mechanickými metodami, např. brokováním nebo tryskáním, musí být odstraněno cementové mléko a dosaženo otevřené struktury CSP 3 6 dle International Concrete Repair Institute. CSP 1: Leptání kyselinou* CSP 2: Broušení CSP 3: Slabé brokování CSP 4: Slabé frézování CSP 5: Středně silné CSP 6: Středně silné frézování CSP 7: Silné abrazivní tryskání CSP 8: Hrubé otesání CSP 9: Silné frézování * Pro přípravu podkladu leptáním kyselinou se používá např. kyselina chlorovodíková, kyselina fosforečná apod., může dojít k úniku chemikálie do okolí a k ekologickým škodám. Proto Sika nedoporučuje přípravu podkladu leptáním kyselinami. VÝBĚR VHODNÉ METODY: Metoda přípravy Profil betonového povrchu CSP 1 CSP 2 CPS 3 CSP 4 CSP 5 CSP 6 CSP 7 CSP 8 CSP 9 Nízkotlaké čištění vodou Broušení Tryskání Brokování Vysokotlaké tryskání Frézování 12/13

5 OMEZENÍ Pozor na kondenzaci! Podklad musí mít o +3 C vyšší teplotu než je rosný bod. Při vlhkosti podkladu > 4 % (hmotnostně) je nejprve nutné aplikovat dočasnou bariéru proti vlhkosti Sikafloor 81 EpoCem (více informací naleznete v technickém listu Sikafloor 81 EpoCem ). Pro přípravu podkladu leptáním kyselinou se používá např. kyselina chlorovodíková, kyselina fosforečná apod., může dojít k úniku do okolí a k ekologickým škodám. Proto Sika nedoporučuje přípravu podkladu leptáním kyselinami. Nepoužívejte brusné podložky z tvrdého kameniva, jako je oxid hlinitý (korund). Tyto podložky jsou určeny pouze pro leštění povrchu betonu, nejsou vhodné pro nerovný povrch.. 6 ZDRAVOTNÍ A BEZPEČNOSTNÍ DOPORUČENÍ Detailní informace o zdravotní závadnosti a bezpečnosti práce jsou spolu s bezpečnostními informacemi (např. fyzikálními, toxikologickými a ekologickými daty) uvedeny v bezpečnostním listu. Aktuální Technické a Bezpečnostní listy, Prohlášení o vlastnostech, Certifikáty naleznete na internetové adrese www.sika.cz. 7 PRÁVNÍ DODATEK Uvedené informace, zvláště rady pro zpracování a použití našich výrobků, jsou založeny na našich znalostech z oblasti vývoje chemických produktů a dlouholetých zkušenostech s aplikacemi v praxi při standardních podmínkách a řádném skladování a používání. Vzhledem k rozdílným podmínkám při zpracování a dalším vnějším vlivům, k četnosti výrobků, různému charakteru a úpravě podkladů, nemusí být postup na základě uvedených informací, ani jiných psaných či ústních doporučení, vždy zárukou uspokojivého pracovního výsledku. Veškerá doporučení firmy Sika CZ, s.r.o. jsou nezávazná. Aplikátor musí prokázat, že předal písemně včas a úplné informace, které jsou nezbytné k řádnému a úspěch zaručujícímu posouzení firmou Sika. Aplikátor musí přezkoušet výrobky, zda jsou vhodné pro plánovaný účel aplikace. Především musí být zohledněna majetková práva třetí strany. Všechny námi přijaté objednávky podléhají našim aktuálním Všeobecným obchodním a dodacím podmínkám. Ujistěte se prosím vždy, že postupujete podle nejnovějšího vydání technického listu výrobku. Ten je spolu s dalšími informacemi k dispozici na našem technickém oddělení nebo na www.sika.cz. Sika CZ, s.r.o. / 02/2014 13/13