Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Hygienické minimum

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hygienické minimum Ochrana zdraví při práci Kategorizace prací Světla FIŠEROVÁ Ostrava 2005

Hygienické minimum Světla Fišerová Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě, roku 2005 Vytisklo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství 1. vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN: 80-86634-60-4

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB Technická univerzita Ostrava Hygienické minimum Ochrana zdraví při práci Kategorizace prací Ing. Světla Fišerová Přehledový studijní materiál Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2005

Obsah 1. Úvod... 1 2. Ochrana zdraví při práci... 2 2.1 Vymezení rozsahu platnosti... 2 2.2 Základní pojmy... 3 2.3 Základní legislativa... 5 3. Kategorizace prací... 5 3.1 Všeobecné podmínky... 5 3.2 Zásady kategorizace... 6 3.3 Zákonné podmínky kategorizace... 7 3.4 Další pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví... 8 3.5 Další povinnosti zaměstnavatele... 9 4. Postup provádění kategorizace prací... 10 5. Faktory rozhodující ze zdravotního hlediska o kvalitě prac. podmínek... 11 5.1 Prach... 11 5.2 Chemické látky... 14 5.3 Hluk... 18 5.4 Vibrace... 22 5.5 Neionizující záření a elektromagnetická pole... 26 5.6 Fyzická zátěž... 29 5.7 Pracovní poloha... 32 5.8 Zátěž teplem... 33 5.9 Zátěž chladem... 41 5.10 Psychická zátěž... 43 5.11 Zraková zátěž... 44 5.12 Práce s biologickými činiteli... 48 5.13 Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu... 49 6. Rizikové faktory a kontrolovaná pásma... 52 7. Prostorové požadavky na pracoviště, vybavení pracovišť... 53 8. Zásobování vodou... 54 9. Činnosti epidemiologicky závažné... 55 10. Lékařská preventivní péče... 55 11. Hodnocení zdravotních rizik... 57 12. Literatura... 59 13. Seznam příloh... 59

1. Úvod Hygiena je věda o uchování zdraví. V původní podobě se obor zabývá všemi faktory ovlivňujícími tělesné zdraví a duševní pohodu člověka. Následující přehledový studijní materiál je zaměřen na získání základní orientace v problematice hygieny práce v současném pojetí s obecnou platností ve všech oborech ekonomických činností. Objevují se nové technologické postupy, přibývá chemických látek, mění se charakter a struktura zátěže senzorické i fyzické, dochází ke krátkodobě i dlouhodobě kumulovaným vlivům faktorů pracovního prostředí, zvyšuje se psychická zátěž, dochází k motivačním změnám mění se obraz vlivů pracovní zátěže na zdraví a pohodu člověka v pracovním procesu. Vznikají proto nové a zvýšené nároky na prevenci nemocí z povolání, pracovních úrazů, a jiných onemocnění souvisejících s prací a tím také na odborné znalosti z oblasti charakteristiky pracovní zátěže, jednotlivých rizikových faktorů, zdravotních dopadů způsobených nepříznivými pracovními podmínkami a prostředím, znalosti postupů prevence v konkrétních podmínkách. Předpokladem pro úspěšné uplatnění poznatků v oblasti ochrany zdraví při práci, průmyslové hygieně a ergonomii je zhodnocení také základních vědomostí z fyziky, chemie, biologie a matematiky a soustavný přehled o aktuální legislativě nyní v rozšířené Evropě především v oblasti ochrany veřejného zdraví, pracovně právní oblasti a také v oblasti vázané na konkrétní předmět podnikání. Do rámce platné legislativy České republiky byla v posledních několika letech implantována celá škála souvisejících a navazujících právních norem Evropské unie a tento proces nadále pokračuje. 1

2. Ochrana zdraví při práci 2.1 Vymezení rozsahu platnosti Oddělený rozsah působnosti na úrovni státní správy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (OSH) mají resorty Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a také Ministerstva životního prostředí. Garantem celé oblasti ochrany veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci je Ministerstvo zdravotnictví. Orgány státní správy oblasti ochrany veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci jsou Ministerstvo zdravotnictví Hlavní hygienik Krajský hygienik. Stěžejními právními normami jsou Zákoník práce Zákon o ochraně veřejného zdraví Zahrnují problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Pro oblast ochrany zdraví při práci jsou navazujícími právními (závaznými) předpisy příslušná vládní nařízení a všechny související vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Základní povinnosti v oblasti vyhledávání, hodnocení (kategorizace), evidence, zajištění odpovídající úrovně opatření ke zmírnění či eliminaci rizikových faktorů, zajištění lékařské preventivní péče v návaznosti na prováděné činnosti a velikosti expozice, zajištění systémových opatření k předcházení vzniku poškození zdraví z práce dlouhodobým působením rizikových faktorů pracovního prostředí má zaměstnavatel. Pro prevenci rizik platí všechna související ustanovení Zákoníku práce hlava pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 132 a následující Nejdůležitějším dokumentem pro zajištění podmínek ochrany zdraví zaměstnanců při práci je Nařízení vlády garantované ministerstvem zdravotnictví je nařízení vlády (jako prováděcí předpis zákoníku práce) č. 178/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb., a nařízení vlády č.441/2004 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Pro jednotlivé rizikové faktory pracovního prostředí uvádí termíny jako zdravotní rizika, hodnocení zdravotního rizika, zdravotní rizika a opatření k ochraně zdraví. Jako zdravotní rizika v souvislosti s vlivem pracovního prostředí a v návaznosti na povinnosti zaměstnavatele chápeme rizikové faktory, které 2

jsou obsahem Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů. Rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické požadavky na pracovní prostředí a pracoviště nařízení vlády č.178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců ve znění č.523/2003 Sb. a č. 441/2004 Sb.(dále jen Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů) Platná legislativa stanovuje závazné (vymahatelné) minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro: účely kategorizace prací, hodnocení pracovních podmínek, omezování vlivu zdraví škodlivých faktorů technickými, náhradními, organizačními opatřeními zajištění odpovídající lékařské preventivní péče Prostředky k zajištění minimálních požadavků jsou: zavedení účinného systému hodnocení a řízení zdravotních rizik pracovního prostředí dlouhodobé firemní programy zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí, organizování cílených programů podpory zdraví Programů zdraví účinná a trvalá spolupráce všech zainteresovaných složek Pro hodnocení a řízení zdravotních rizik lze návazně využít návody nezávazné stanovené technickými normami. Jedná se o ČSN ISO, ČSN EN ISO. Jsou aktualizované v posledních letech a týkají se možných postupů, doporučených způsobů řešení konkrétních situací v souvislosti s působením rizikových faktorů pracovního prostředí prokazatelně ohrožujících zdraví. Tyto normy obsahují zpravidla již aplikovaná doporučení (v samostatných přílohách). 2.2 Základní pojmy Veřejné zdraví zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin 3

Ochrana a podpora veřejného zdraví souhrn činností k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a zábrana šíření infekčních onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s prací, vzniku nemocí souvisejících s prací Ohrožení veřejného zdraví stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví Kategorizace prací - podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do 4 kategorií Zaměstnavatel kategorizaci provádí a návrh předkládá příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoveno vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů. Pracoviště a pracovní prostředí zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitů stanoveným pro pracovní prostředí a pracoviště Povinnosti zaměstnavatele (ve vazbě na zdravotní rizika výkonu práce) Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, neodpovídající jeho zdravotní způsobilosti, informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávána práce zařazena Sdělit zaměstnancům, kdo jim poskytuje závodní preventivní lékařskou péči Zjistit zaměstnancům informace o rizicích a ochranou před nimi Umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je oněm v souladu se zajištěním BOZP vedena Zajistit zaměstnancům školení o předpisech týkajících se BOZP O školeních, informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek stanovených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí 4

z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Hodnocení zdravotních rizik posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika. Orgán ochrany veřejného zdraví Ministerstvo zdravotnictví - Hlavní hygienik Zaměstnavatel osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovně právních nebo obdobných pracovních vztazích. 2.3 Základní legislativa Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění zákona č. 274/2003 Sb., změněný a doplněný zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích Zákon č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 155/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů zákoník práce Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů nařízení vlády (jako prováděcí předpis zákoníku práce) č. 178/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb., a nařízení vlády č.441/2004 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání 3. Kategorizace prací 3.1 Všeobecné podmínky 5

Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Faktorem se pro účely kategorizace rozumí fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví. Při zařazování prací do kategorií se stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické pracovní směně. Za rozhodující se považují faktory, které při dané práci mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Za charakteristickou se pokládá taková směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory odpovídá skutečné míře zátěže těmto faktorům. 3.2 Zásady kategorizace Kategorie 1. Práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví Kategorie 2. Práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity jednotlivých faktorů, a práce splňující kritéria u jednotlivých faktorů pro zařazení do této kategorie Kategorie 3. Práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity a nebo splňují kritéria pro zařazení stanovená pro jednotlivé faktory přičemž - expozice zaměstnanců faktorům není spolehlivě snížena na úroveň stanovenou hygienickými limity - pro zajištění ochrany zdraví je nezbytné použití OOPP, organizační a jiná opatření - se jedná o práce, při nichž dochází opakovaně k výskytu NzP Kategorie 4. Práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření Kategorie, do které má být práce zařazena se v případě současné expozice dvou a více faktorů stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru. Do kategorií se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok. 6

Preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců vykonávajících rizikové práce se řídí ustanovením 12 odst.4 8 směrnice č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. 3.3 Zákonné podmínky kategorizace Návrh zařazení prací do kategorií 3. a 4. zpracovává a předkládá zaměstnavatel do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, a to včetně všech údajů a podkladů rozhodných pro toto zařazení. V návrhu je zaměstnavatel povinen uvést: označení práce název a označení pracoviště, kde je daná práce vykonávána jednotlivé dílčí úkony, které jsou v rámci práce prováděny délka směny, u vícesměnného provozu režim střídání směn postup stanovení celkové expozice rozhodujícím faktorům v charakteristické směně, její výsledné hodnoty a zařazení jednotlivých faktorů do kategorie návrh kategorie, do které má být práce zařazena počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci Měření velikosti expozice faktorů ovlivňujících zdraví (hygienické měření) může být provedeno pouze prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo autorizaci (pro příslušné měřené faktory) Práce do kategorie 2. zařazuje zaměstnavatel, a to do 30 dnů ode dne zahájení výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, které práce do 2. kategorie zařadil a předložit všechny údaje rozhodné pro toto zařazení. Rizikovou prací se rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie 3. a 4. a dále práce zařazená do kategorie 2., o níž tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn rozhodnout o: zařazení prací do kategorií 3. a 4. zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací 1. nebo 2. kategorie, do vyšší kategorie tom, že práce 2.kategorie je prací rizikovou tom, že práce dosud zařazené do 3. nebo 4. kategorie již nejsou pracemi této kategorie 7

V případě změny podmínek výkonu práce, které mají vliv na kategorizaci, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit návrh (splňující výše uvedené požadavky návrhu) příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. 3.4 Další pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví Krajská hygienická stanice je dotčeným správním orgánem ve stavebním řízení a příslušný orgán nemůže rozhodnout v rozporu s jeho stanoviskem. Krajské hygienické stanici náleží: a) vydávat rozhodnutí a plnit další úkoly státní správy b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a dalších povinností včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, mikroklimatických podmínek, z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť c) rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace práce d) stanovit zaměstnavateli pro výkon rizikových prací s ohledem na expozici rizikovým faktorům: 1. minimální rozsah a termíny sledování pracovních podmínek 2. minimální náplň a termíny periodických lékařských prohlídek 3. lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce; e) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví f) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek neupraveného právním předpisem, metodu jeho stanovení, stanovit způsob, minim. rozsah a četnost sledování Krajská hygienická stanice může: zakázat činnost do doby odstranění závad, zakázat provoz či používání zdroje hluku, vibrací nebo neionizujícího záření, uložit měření škodlivin ke zjištění, že není ohroženo veřejné zdraví, uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik, rozhodnout o zastavení nebo omezení stavby nebo provozu do doby odstranění závad, nařídit opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, stanovit přísnější PEL, nařídit mimořádné a následné preventivní prohlídky. Za nesplnění nebo porušení povinností uloží orgán ochrany veřejného zdraví pokutu do výše 2 000.000,- Kč. Pokutu až do výše 100.000,- Kč za uvedení nepravdivých údajů a informací. Při rozhodování o výši se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům jednání. V případě, že došlo k bezprostřední nápravě a byla poskytnuta účinná součinnost, nedošlo k ohrožení zdraví může orgán ochrany veřejného zdraví od pokuty upustit. 8

Za opakovaná porušení lze uložit až desetinásobek částek. Správní řízení probíhá podle správního řádu. 3.5 Další povinnosti zaměstnavatele Pokud se na pracovištích vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečné skladování a nakládání s chemickými látkami a přípravky, biologickými činiteli, zajistit mimořádná měření (i na žádost příslušného smluvního závodního lékaře), zjistit příčinu překročení biologických expozičních testů (BET). Zaměstnavatel je povinen u každého zaměstnance vést evidenci o: 1. jménu a příjmení 2. o počtu odpracovaných směn v riziku 3. o datech a druzích provedených preventivních prohlídek a jejich závěrech 4. o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele Zaměstnavatel je povinen plnit náležitosti také ve věci ukládání evidence. Povinnosti vztahující se na kategorizaci prací a k rizikovým pracím jsou závazné i pro osoby, které podnikají podle zvláštního předpisu a nejsou zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního předpisu. Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. 9

4. Postup provádění kategorizace prací Zaměstnavatel nebo osoba jím pověřená posoudí orientačně práce vykonávané v dané působnosti podle faktorů uvedených ve vyhlášce č.432/2003 Sb. Podle výsledku posouzení mohou nastat následující možnosti: faktory působící na zaměstnance při práci nebo jejím vlivem zjevně nedosahují kritéria pro kategorii 2. jde o práce kategorie 1. není třeba nic dále provádět při práci se vyskytují faktory, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., ale jejich výše nebyla dosud objektivně známa požádat autorizovanou nebo akreditovanou laboratoř o přeměření úrovně faktorů, nebo přímo o zpracování podkladů pro kategorizaci při práci se vyskytují faktory, které jsou uvedeny ve vyhlášce 432/2003 Sb., jejich výše je prokázána objektivním měřením a tyto faktory se vyskytují v míře překračující kritéria pro kategorii 2., a nepřekračujícím kategorii 3, nemusí zaměstnavatel uvádět náležitosti určené 37 zákona 258/2000 Sb. ve znění zákona č.274/2003 Sb. dále jen zákona, ale pouze sdělí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví rozhodné údaje o provedeném zařazení, při práci se vyskytují faktory, které jsou uvedeny ve vyhlášce 432/2003 Sb., jejich výše je prokázána objektivním měřením a tyto faktory se vyskytují v míře překračující kritéria pro kategorii 3. nebo 4. musí zaměstnavatel podat návrh na kategorizaci v plném rozsahu včetně návrhu na opatření k ochraně zdraví ( 37 zákona) a ten předložit orgánu ochrany veřejného zdraví k vydání rozhodnutí Pokud orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne, že práce je riziková, musí zaměstnavatel splnit další povinnosti zákona a to dle 39,40,příp.41. 10

5. Faktory rozhodující ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek Pro účely kategorizace prací je prováděno hodnocení těchto faktorů: 1. prach 2. chemické látky 3. hluk 4. vibrace 5. neionizující záření a elektromagnetická pole 6. fyzická zátěž 7. pracovní poloha 8. zátěž teplem 9. zátěž chladem 10. psychická zátěž 11. zraková zátěž 12. práce s biologickými činiteli 13. práce ve zvýšeném tlaku vzduchu 5.1 Prach Hmotné částice rozptýlené ve vzduchu nazýváme aerosoly. Podle skupenství částic je dělíme na tuhé a kapalné. V hygienické praxi se pod pojmem prach rozumí obvykle tuhé aerosoly. Rozhodující pro hodnocení aerosolů je to, že jsou tvořeny částicemi natolik jemnými, že zůstávají ve vznosu po dobu z hygienického hlediska významnou. Každý aerosol je charakterizován svou koncentrací, velikostí částic jej tvořících a fyzikálními, chemickými a popř. biologickými vlastnostmi částic. Velikost částic nečistot v ovzduší a jejich zachycování Pozn.: velikost částic se určuje buď jejich skutečným průměrem nebo tzv. aerodynamickým průměrem (optická mikroskopie) Za respirabilní velikost částic považujeme ty, které mají průměr menší než 5 µm pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel a do plicních sklípků. Za respirabilní vlákno se považuje částice, která vyhovuje současně všem třem následujícím podmínkám: Tloušťka vlákna < 3 µm Délka vlákna > 5 µm Poměr délka : tloušťka > 3 Koncentrace aerosolu se určuje buď hmotnostně, tj. hmotností veškerých částic obsažených v jednotce objemu vzduchu (v hygienické praxi v pracovním 11

ovzduší obvykle v mg/m3, nebo početně počtem částic v jednotce objemu vzduchu (v pracovním prostředí obvykle u vláknitého prachu v vl/m3. Rozdělení prachů Prachy s převážně fibrogenním účinkem (křemen, uhlí) způsobuje fibrogenní reakci plicní tkáně Prachy s možným fibrogenním účinkem (amorfní SiO2) Prachy s převážně nespecifickým účinkem (oxidy železa) Prachy s převážně dráždivým účinkem (dřevné prachy, prachy z broušení pryskyřic PVC, pneumatik, sklolaminátů) Minerální vláknité prachy (umělá minerální vlákna, azbest) Podmínky kategorizace Přípustné expoziční limity prachu PEL jsou časově vážené průměry koncentrací za pracovní směnu. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci PEL C, pro respirabilní frakci prachu PEL τ. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Do 2. kategorie se zařazují práce, kdy je překročeno 30% PEL C (PEL τ ), hodnotu PEL C (PEL τ ) však nepřekračují, Do 3. kategorie se zařazují práce, kdy je překročeno PEL C (PEL τ ) a nepřekračuje 3 násobek PEL C (PEL τ ), Do 4. kategorie se zařazují práce, kdy je expozice vyšší než u 3. kategorie Měření U prachů, jejichž specifický účinek se projevuje až plících je třeba stanovit podíl jemného prachu (respirabilního) a fibrogenní složky v prachu celkovém. Nutnost zjištění podílu SiO2. Provádí se Měření dvoustupňové (před filtr je zařazen předodlučovač) Pro účely kategorizace se provádí měření v dýchací zóně. Měření je možno provádět jen k tomu určeným zařízením (prachoměry s čerpadlem a měřeným průtokem odebíraného vzorku ovzduší, pro ověřování činnosti zařízení se používají kalibrační průtokoměry), které umožňuje zajištění a sledování průtoku a tím přesné stanovení celkového objemu vzduchu pro stanovení koncentrace v pracovním prostředí a při provádění konkrétních 12

pracovních operací. Měření se provádí jak na pracovních místech tak personálními odběry po celou dobu prováděné pracovní operace. Měření se provádí i při použití některých druhů ochranných osobních pracovních prostředků pro posouzení jejich účinnosti. Pro účely stanovení celosměnové zátěže jsou výpočtem stanovovány časově vážené průměrné koncentrace prachu v pracovním ovzduší. Časově vážené průměrné koncentrace prachu jsou prováděny zároveň také pro samostatné pracovní operace. Stanovení distribuce velikosti částic dle normy Měření prašnosti v pracovním ovzduší se provádí podle normovaných konvencí (ČSN EN 481) Škodlivé účinky prachů jsou vázány na jeho celkové množství. Každý prach, překročí li jeho koncentrace v dýchací zóně adaptační schopnosti organismu (stanovené limity PEL) má nepříznivý zdravotní dopad. Zdravotní dopady Akutní Chronické Prach je schopen vyvolat tvorbu tzv.plicních fibróz, mezi ně patří např. silikóza a uhlokopská pneumokonióza. Charakteristická je u nich tvorba vaziva v plících. Jiné druhy prachu se v plících pouze ukládají, nevyvolávají tvorbu vaziva, ale zhoršují plicní funkce např. pneumokonióza ze svařování. Onemocnění - nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice jsou způsobovány také prachem, který má vlastnosti chemických látek, kacinogenitu, mutagenitu, toxicitu pro reprodukci apod. Prevence a) Technická opatření - změna technologie (náhrada tryskání pískem, vrtání s vodním výplachem) - uzavření zdrojů prašnosti (kapotování přestupů a zařízení) - místní odsávání (vrtání, broušení, svařování s lokálním odsáváním) - srážení prachu zkrápěním vodou nebo vodou se smáčedly - ředění prašnosti (celkové větrání, zonální větrání) - izolování osob od prašného prostředí (velíny, řídící centra, kabiny) b) Organizační opatření - dodržování určeného způsobu práce 13

- dodržování určeného režimu práce - zabraňování zviřování usazeného prachu (úklid, postřik) c) Náhradní opatření - používání OOPP k ochraně dýchadel v kvalitě odpovídající zjištěné expozici - preventivní lékařská péče v rozsahu odpovídajícím zjištěné expozici V uhelných dolech, kde vzhledem k vysoké rizikovosti nelze preventivními opatřeními zabránit vzniku onemocnění, bylo zavedeno preventivní přeřazování zaměstnanců mimo riziko po dosažení limitní expozice NPE. 5.2 Chemické látky Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace, které nesmí být překročeny v žádném časovém úseku pracovní směny. S ohledem na možnost stanovení koncentrace látky v ovzduší lze při hodnocení pracovního ovzduší porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané látky v pracovním ovzduší časově vážený průměr koncentrací této látky po dobu nejvýše 10 minut. Nejvyšší přípustné koncentrace NPK jsou společně s PEL (přípustné expoziční limity) uvedeny v Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky kategorizace chemických látek dle příslušné legislativy. Stručný přehled problematiky nebezpečných látek a nakládání s nimi včetně aktuálního přehledu legislativy: Příloha č.1 Nebezpečné chemické látky, Práce s nebezpečnými chemickými látkami Chemické karcinogeny a mutageny Označování a třídění hygienické třídění zařazení do skupin z hlediska ochrany zdraví. Úprava zařazení v NV č. 441/2004 Sb. (novela NV č.178/2000 Sb.) Seznam karcinogenů Skupina 1 - poměrně široký seznam karcinogenů specifikovaných názvem, číslem CAS, Indexovým číslem a číslem ES. Patří tam např. azbest, benzen, benzidin, butadien (ale také butan a izobutan s více než 0,1 % obsahem butadienu, chlorethylen, chroman zinečnatý, kyselina arseničná a její soli, 2 naftylamin, oxid arsenitý,, chromový, nikelnatý, soli benzidinu, vinylchlorid, dehty černouhelný, hnědouhelný, ropné destiláty s výjimkou motorových paliv). 14

Skupina 2 chemické látky klasifikované dle zákona č.356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích jako karcinogen kat.2, dále cytostatika prach tvrdých dřev. Seznam procesů s rizikem chemické karcinogenity příloha 9 Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů,zejména výroba auraminu, práce spojené s expozicí PAU přítomným v uhelných sazích, dehtu, smole, vznikajícím při rafinaci kuproniklových rud, práce, kde probíhají silně kyselé procesy při výrobě izopropanolu. Mutageny Specifikované názvem, číslem CAS, Indexovým číslem a číslem ES. Skupina 1 nejsou dosud zařazeny žádné látky Skupina 2 - např. akrylamid, benzo(a)pyren, diethylsulfát, dichroman sodný, draselný, amonný, propylenoxid, chroman sodný, chlorid kademnatý, Pracoviště s chemickými karcinogeny a mutageny musí být zajištěna v souladu s minimálními požadavky na ochranu zdraví - Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, včetně vymezení práce v kontrolovaném pásmu. Expozice olovu Této látce pro její účinky na reprodukci člověka věnována zvláštní pozornost (EU). Jedná se o způsob odběru vzorků, strategii měření, biologické monitorování a přesné pokyny při případném zjištěném zvýšení expozice. Příkladový seznam činností, kde může docházet k expozici olovu, např. řemeslnické práce s olovem, a cínem, demoliční práce zahrnující činnosti strhávání, pálení, řezání plamenem nátěrů a materiálů obsahujících olovo, výroba barev, smaltů, keramiky tisk, apod. Koncentrační limity PEL, plumbaemie, povinnost biologického monitoringu, intervaly odběru. Práce s azbestem Azbestem se rozumí vláknité silikáty (aktinolit, amosit, antofylit, chrysotil, krokydolit, tremolid u všech se známým označením CAS) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnanců je početní koncentrace vláken o rozměrech délka větší než 5 µm a průměr menší než 3 µm. a poměr délky k průměru větší než 3:1. Při práci s azbestem musí být dodržována všechna rozšířená opatření jako ppři práci s chemickými karcinogeny a mutageny. 15

Při provádění stavebních a demoličních prací v objektech, jejichž součástí jsou stavební materiály obsahující azbest, musí být dodržena stanovená opatření k ochraně zdraví zaměstnanců před účinky azbestového prachu. Jedná se o vymezení kontrolovaného pásma, úpravu technologie, pracovních postupů, plán prací, zajištění ochrany dýchadel, lékařské preventivní péče. Náležitosti hlášení prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu navazují na požadavek stanovený v 41 zákona o ochraně veřejného zdraví ve vyhlášce Mzd. Č.432/2003 Sb. Povinnosti jsou stanoveny v 11 podmínkách. Zdravotní dopady Seznam nemocí z povolání rozlišuje 55 nemocí způsobených chemickými látkami včetně podmínek vzniku nařízení vlády č.290/1995 Sb. 1. nemoc z olova nebo jeho sloučenin 2. nemoc ze rtuti nebo jejích sloučenin 3. nemoc z arzénu nebo jeho sloučenin 4. nemoc z antimonu nebo jeho sloučenin 5. nemoc z berylia nebo jeho sloučenin 6. nemoc z kadmia nebo jeho sloučenin 7. nemoc z chrómu nebo jeho sloučenin 8. nemoc z manganu nebo jeho sloučenin 9. nemoc z niklu nebo jeho sloučenin 10. nemoc z fosforu nebo jeho sloučenin 11. nemoc z vanadu nebo jeho sloučenin 12. nemoc z fluóru nebo jeho sloučenin 13. nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin 14. nemoc z ostatních halogenů nebo jejich sloučenin 15. nemoc z zinku nebo jeho sloučenin 16. nemoc z mědi nebo jejích sloučenin 17. nemoc z oxidu uhelnatého 18. nemoc z oxidů dusíku 19. nemoc z oxidů síry 20. nemoc z kyanovodíku a kyanidů 21. nemoc z izokyanátů 22. nemoc z fosgénu 23. nemoc z boranů 24. nemoc ze sirouhlíku 25. nemoc ze sirovodíku a sulfidů 26. nemoc z amoniaku 27. nemoc z halogenovaných uhlovodíků 28. nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíků 29. nemoc z alkoholů 16

30. nemoc z glykolů 31. nemoc z éterů a ketonů 32. nemoc z formaldehydu a jiných alifatických aldehydů 33. nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů 34. nemoc z alifatických nitroderivátů 35. nemoc z benzenu 36. nemoc z homologů benzenu 37. nemoc z naftalenu a jeho homologů 38. nemoc z vinylbenzenu a divinylbenzenu 39. nemoc z fenolů, jejich homologů nebo jejich halogenovaných derivátů 40. nemoc z aromatických nitro nebo amino sloučenin 41. nemoc z polychlorovaných bifenylů, dibenzodioxinů a dibenzofuranů 42. nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků 43. nemoc ze syntetických pyretroidů 44. nemoc z dipyridinů 45. nemoc z karbamátů 46. nemoc ze sloučenin kovů platinové skupiny 47. nemoc z thalia nebo jeho sloučenin 48. nemoc z barya nebo jeho sloučenin 49. nemoc ze sloučenin cínu 50. nemoc ze sloučenin selenu a teluru 51. nemoc z uranu nebo jeho sloučenin 52. nemoc z esterů kyseliny dusičné 53. nemoc z anorganických kyselin 54. nemoc z etylenoxidu a jiných oxiranů 55. nemoc z halogenovaných alkyleterů nebo aryleterů (bischlormetyeter) Nemoci vznikají při plnění pracovních nebo služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (při práci), při němž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci z povolání. Prevence Technická a technologická opatření vyloučení látky z užívání a její nahrazení méně nebezpečnou (např.vodou ředitelné barvy úprava technologie zakrytí, kapotování (hermetizace) zdrojů škodlivin automatizace, dálkové ovládání procesů celkové větrání, havarijní větrání důsledná údržba zařízení 17

Organizační opatření dodržování stanovených technologických postupů zpracování provozních bezpečnostních pokynů pravidelná kontrola koncentrací škodlivin v ovzduší, monitoring (včetně BET) vhodný výběr zaměstnanců (zdravotní způsobilost) střídání zaměstnanců Zaměstnavatel (Zákoník práce a navazující předpisy) v návaznosti na nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky dále musí: umožnit zaměstnancům účast na preventivních lékařských prohlídkách a přijímat opatření na základě jejich výsledků ( 133 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce v platném znění, také 22 a 35 zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění), předcházet ohrožení nemocím z povolání pravidelnou kontrolou zdravotního stavu zaměstnanců ( 19 nařízení vlády č.178/2001 Sb.ve znění pozdějších předpisů), také splněním povinností uložených 37 40 zákona č. 258/2000 Sb. Náhradní opatření Odpovídající OOPP filtrační přístroje respirátory, masky polomasky s výdechovými ventily sebezáchranné přístroje s vlastním zdrojem kyslíku IDP regenerační, vzduchové,dálkové hadicové, s dálkovým přívodem přetlakového vzduchu Režimová opatření bezpečnostní přestávky pro odložení OOPP 5.3 Hluk Hluk = každý nepříjemný zvuk nadměrné hlasitosti. Fyziologie slyšení Zvuk mechanické vlnění pružného prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném lidským uchem. Hluk je každý zvuk, který vyvolává nežádoucí nebo rušivý vjem a má škodlivý účinek na člověka. Frekvenční složení hluku, infrazvuk, ultrazvuk. Veličiny, jednotky, akustický tlak, decibel. Měření a hodnocení hluku (ekvivalentní hladiny, třídy přesnosti, váhové filtry) 18

Druhy hluku dle časového výskytu ustálený, pravidelně a nepravidelně proměnný hluk, impulsní hluk. Zákonné požadavky na hluk a vibrace jsou obsahem zákona č.258/2000 Sb. Ve znění pozdějších předpisů, o ochraně veřejného zdraví a navazující vládní nařízení č. 502/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podmínky měření a hodnocení hluku jsou obsahem příslušných technických norem (akreditace, autorizace laboratoří) Hluk (hluková hladina) do 65 db ztráta duševní pohody do 85 db možné narušení neurovegetativní regulace, bolesti hlavy, nespavost, zažívací potíže nad 85 db (dlouhodobě, opakovaně) poškozování sluchového ústrojí Nadměrná expozice hluku - prokazatelné překračování hygienických limitů. V praxi se hluk vyskytuje v širokém rozsahu intenzit, a pro to se jeho velikost vyjadřuje v hladinách akustického tlaku A L A Je určena vztahem L a = 20 log (p A/p 0) /db/ kde p A je akustický tlak frekvenčně vážený váhovým filtrem A v Pa p 0 je referenční akustický tlak je 20 µpa a 0 Základní veličinou při měření hluku je ekvivalentní hladina hluku A L Aeq, která odpovídá průměrné hladině akustického tlaku A L Aeq = 10 log 1/T T 0 0,1 A 10 dt /db/ kde T je doba, pro níž se určuje ekvivalentní hladina hluku A, typicky je to 480 minut osmihodinová pracovní směna. Stanovené hygienické limity všeobecně: 19

Pro běžnou pracovní směnu : Ekvivalentní hluková hladina vyšší než 85 db, Špičková hodnota akustického tlaku vyšší než 200 Pa (140 db) Limity stanoveny dle charakteru a vlastností hluku také pro hluk impulsní, vysokofrekvenční, ultrazvuk a nízkofrekvenční hluk, hluk s výraznými tónovými složkami. Podmínky kategorizace Kategorie 2. Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány : a) ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku, nebo který sestává během pracovní doby z dílčích expozic hluku, jejichž ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeq, 8h je vyšší než nejvyšší přípustná hodnoty stanovená zvl.předpisem snížená o 10 db, nepřekračující nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu. b) po dobu trvání některé operace ve směně dochází k překračování L Aeq 85 db, avšak nedochází k překračování v celosměnovém průměru (ustálený, proměnný hluk s prokazatelným podílem impulsního hluku) c) impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku překračuje 130 db, ale nepřekračuje 140 db. Kategorie 3. Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány : a) ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeq, 8h překračuje nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu o méně než 20 db. b) impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku překračuje 140 db, ale nepřekračuje 150 db Kategorie 4. Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeq,8h nebo impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku je vyšší, než je stanoveno u kategorie 3. Poškození zdraví Kapitola II Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory Položka č. 4 Porucha a sluchu způsobená hlukem 20

Akutní účinky: Akustické trauma Vzniká po jednorázovém krátkodobém účinku hluku. Pocit zahlušení, tlaku až bolestivosti v uších, subjektivní vjem pískání, syčení. Tyto příznaky mohou trvat v kratších časových obdobích ( minuty, hodiny, dny), výjimečně přetrvávají několik let. Šelesty jsou vnímány jen v tichu. Barotrauma Je způsobeno tlakovou vlnou při výbuchu, třesku, výstřelu nebo silném tónu. Tlaková vlna proděraví bubínek, poškozuje středoušní kůstky, krvácení, mechanické poškození smyslových buněk vnitřního ucha (nastřelovači, minéři, sportovní střelci, vojáci) Chronické účinky: Projevy před adaptací ztráta duševní pohody, narušení neurovegetativních regulací. Projevuje se bolestmi hlavy, zažívací potíže, nespavost. Po adaptaci na hlučné prostředí (několik týdnů) dojde k vymizení potíží. Dalším působením hluku (nadměrného) dochází k dlouhotrvající sluchové únavě, k její kumulaci a k přetížení sluchu. Nejprve dochází k poškození zevních smyslových buněk pro vnímání jemných zvuků na frekvenci 6 4 khz (nedochází k ovlivnění možnosti dorozumění). Postupným přetěžováním dochází k degeneraci sluchových buněk a ke změně slyšení hovoru. (Zejména mluví li více lidí najednou). Audiometrická vyšetření ukazuje u typické poruchy typický pokles ostrosti slyšení na frekvenci 4 khz. Snížení ostrosti slyšení o 1,5 db svědčí o profesionálním onemocnění v podmínkách s prokazatelným překračováním hlukových hygienických limitů. Predikce onemocnění (na základě znalosti velikosti ekvivalentní hladiny a doby působení) je možno odhadnout dle ISO 1999. Prevence Opatření ke snížení hluku technická opatření změna podmínek provozu zdrojů hluku, měna konstrukce strojů a zařízení, které jsou zdrojem hluku v pracovním prostředí, kapotáže, zábrana přenosu zvuku do konstrukce strojů, budov, protihlukové stěny zábrana šíření vzduchem, odrazem, dálkové ovládání hlučných strojů a zařízení odhlučněné ovládací kabiny, velíny 21

technologická opatření změna technologie, náhrada za jinou méně hlučnou případně bezhlukovou organizační opatření úprava délky expozice, přesun směn, přestávky, odpovídající lékařská preventivní péče náhradní opatření odpovídající ochrana sluchu OOPP (zátky, sluchátka, přílby povinnost zaměstnavatele poskytovat OOPP v případech výskytu hluku i při krátkodobých expozicích překračujících stanovené (bezpečné) hodnoty povinnost zaměstnanců používat předepsané odpovídající OOPP v podmínkách s výskytem nadměrného hluku. Pokud při používání zdrojů hluku a vibrací a při jejich provozování nelze hygienické limity dodržet, mohou být tyto zdroje provozovány je na základě povolení orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten vydá povolení pouze tehdy, bude li hluk nebo vibrace sníženy na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková a protivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení zátěže hlukem nebo vibracemi. 5.4 Vibrace Mechanické kmitání a chvění pevných částí prostředí. Způsoby měření a přenosu vibrací, (piezoelektrické snímače, 3 osy snímání, třídy přesnosti měření) Postupy výpočtu hladin zrychlení vibrací, efektivních hodnot hladin zrychlení vibrací. Hygienické hodnocení je závislé na způsobu přenosu, směru působení a velikosti vibrací. Pro potřeby hygienického hodnocení se jako určující veličina používá hladina zrychlení vibrací L a a efektivní hodnota zrychlení vibrací a e. Hladina zrychlení vibrací L a je určena vztahem L a = 20 log (a/a 0) /db/ kde a je okamžité zrychlení vibrací v m.s -2 a 0 je referenční hladina zrychlení vibrací v m.s -2 a 0 je 10-6 m.s -2 Efektivní hodnoty zrychlení vibrací a e je určena vztahem 22

a e = 1 T T 2 a ( t) dt /m.s -2 / 0 kde a(t) je okamžité zrychlení v m.s -2 T je doba, pro kterou je třeba určit efektivní hodnotu zrychlení v s Nebo L aeq = 10 log 1/T T 0 0,1 A 10 dt /db/ Hladiny zrychlení vibrací a efektivní hodnoty zrychlení vibrací jsou vzájemně zastupitelné veličiny vibrací. Vážená hladina zrychlení vibrací L aw je hladina zrychlení vibrací, která odpovídá kmitočtové korekci pro daný způsob a podmínky přenosu a směr vibrací. Vyjadřuje se v db. Souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací je dána vektorovým součtem vážených efektivních hodnot zrychlení ve třech ortogonálních osách. Kmitočtová pásma, ve kterých je třeba hodnotit vibrace s ohledem jejich působení na člověka jsou u vibrací přenášených na ruce v rozmezí 8 1000 Hz. Hodnocení rychlost vibrací, zrychlení vibrací. (cm/s, cm/s 2 ) Hladiny zrychlení vibrací (db), efektivní hodnoty zrychlení vibrací (m/s 2 ). Pro vznik onemocnění jsou nejnebezpečnější vibrace o frekvenci 50 100 Hz. Hygienické limity: vibrace přenášené na ruce: 123 db (souhrnné vážené hladiny zrychlení) celkové horizontální vibrace : 107 db (vážená hladina zrychlení) celkové vertikální vibrace : 110 d B (vážená hladina zrychlení) Zákonné požadavky na hluk a vibrace jsou obsahem zákona č.258/2000 Sb. Ve znění pozdějších předpisů, o ochraně veřejného zdraví a navazující vládní nařízení č. 502/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podmínky kategorizace Kategorie 2. Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány : 23

a) Vibracím přenášeným na ruce, jejichž souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací je vyšší než přípustná hodnota stanovená pro 8 hodinovou pracovní směnu, je snížen a o 10 db, avšak tuto nejvyšší přípustnou hodnotu nepřesahuje. b) V případě vertikálních nebo horizontálních celotělových vibrací a vibrací přenášených na ruce dochází po dobu trvání některé dílčí operace k překračování stanovených limitů, avšak nedochází k překračování limitů stanovených pro 8 hodinovou pracovní dobu. Do této kategorie se zařazují také práce, při nichž dochází k expozici vibracím přenášeným na ruce nepravidelně jen v některých pracovních dnech, ale vždy po dobu kratší než 20 minut za směnu, jejichž souhrnná vážená hladina zrychlení stanovená za dobu expozice je nižší než 140 db. Kategorie 3. Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány vibracím přenášeným na ruce nebo celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím, jejich souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací L vw, 8h, nebo vážená hladina zrychlení vibrací L aw, 8h překračuje nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu, avšak o méně než 10 db. Kategorie 4. Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány vibracím přenášeným na ruce nebo celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím, jejich souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací L vw, 8h, nebo vážená hladina zrychlení vibrací L aw, 8h překračuje hodnotu stanovenou pro 3.kategorii. (U proměnlivé expozice v průběhu pracovního týdne se porovnává týdenní expozice 40hodinový týden s hodnotami určujícími zařazení prací do příslušných kategorií) Poškození zdraví Kapitola II Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory Položka č.6: Nemoci cév rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Profesionální traumatická vazoneuróza Onemocnění cév (drobných tepének a vlásečnic zejména na prstech rukou a dlaních. 1. stadium lehké stádium vasospastické prodloužení doby návratu krve do postižených prstů.. 24

2. stadium pokročilé stadium vasospastické záchvaty mravenčení, znecitlivěním a zbělením prstů - stadium reversibilní 3. stadium vasoparalytické stadium - ochrnutí hladkého svalstva cévních stěn, zhoršení přítoku a odtoku krve (až modravé zbarvení prstů). Současně dochází k úbytku svalstva HK, ztenčení kůže, poruchou růstu nehtů. Změny jsou již nevratné. Chlad provokuje příznaky, nemocní mají větší obtíže v zimě. Položka č.7: Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Pro vznik onemocnění jsou nejnebezpečnější vibrace o frekvenci 100 Hz a vyšší. Neuropatie nezánětlivé onemocnění nervů. Neurologická vyšetření zjišťují oslabení nervového čití, pohyblivosti. EMG Potíže mravenčení, brnění prstů, bolesti ve svalech rukou a předloktí, křeče, defekty v motorice (pohyblivosti). Položka č.8: Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů charakteru při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Pro vznik onemocnění jsou nejnebezpečnější vibrace o frekvencích kolem 10 Hz. Méně častá onemocnění než vazoneuróza. Dochází k degenerativním změnám spojenými se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti. Dochází k předčasnému opotřebení kloubů kombinací vibrací přenášených na ruce a jednostranné zátěži a dlouhodobému přetěžování. Změny jsou nejčastěji lokalizovány v loketních kloubech, zápěstích a vzácněji kloubech spojujících lopatku klíční kost. Nejzávažnější jsou kloubní změny předčasně vzniklé osteoartrózy (bolesti při zátěži, po zátěži i klidové). Prevence technická opatření úprava zařízení a nářadí používaného tak, že způsobují přenosy na lidský organismus, např. rukojeti, zábrany a snižování přenosu z nářadí, zajištění pravidelné a účelné údržby zařízení a nářadí, dálkové ovládání organizační opatření zkracování expozice, vkládání přestávek, střídání zaměstnanců, odpovídající lékařská preventivní péče, zabránění spolupůsobení doprovodných faktorů zhoršujících zdravotní dopady nutná ochrana před vlhkem a chladem 25

komplexní řešení problematiky působení vibrací dle charakteru výskytu, především v případech, kdy nelze již řešit situaci technickými opatřeními dle doporučení příslušných technických norem (např. ČSN EN ISO 5349) Pokud při používání zdrojů hluku vibrací a při jejich provozování nelze hygienické limity dodržet, mohou být tyto zdroje provozovány je na základě povolení orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten vydá povolení pouze tehdy, budou li vibrace sníženy na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková a protivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení zátěže hlukem nebo vibracemi. 5.5 Neionizující záření a elektromagnetická pole Neionizujícím zářením se rozumí elektromagnetické záření (o frekvenci do 1,7.10 15 Hz), které není schopno ionizovat atomy a molekuly, a elektrické a magnetické pole. Rámcově jej dělíme na : nízkofrekvenční vlnová délka 10000-10 km (střídavý proud 16-50 Hz, telefon) vysokofrekvenční vlnová délka 3 km 10 cm (rozhlasové vlny dlouhé až krátké) prakticky neškodné mikrovlnné - vlnová délka 3 m 3 mm, může při vyšších intenzitách nebo expozicích způsobit přechodné zdravotní potíže (radar, diametrie, vysoušecí záření UKV, mikrovlnné trouby apod.) infračervené vlnová délka cca 800 nm (sušící boxy, infrazářiče apod.). Při nadměrných dávkách může způsobit zarudnutí nebo popálení ultrafialové vlnová délka 450 250 nm (elektrický oblouk při svařování, horské slunce). Dlouhodobé expozice mohou značně poškodit kůži, avšak i u malých intenzit je nutno chránit zrak stíněním. Osoba, jež provozuje zdroj neionizujícího záření včetně laserů je povinna činit taková opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím předpisem (nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením) nepřekračovaly nejvýše přípustné hodnoty. Místa, kde by k překročení mohlo dojít je nutno označit výstrahou. Dojde li k závadě zdroje je nutno provoz neprodleně zastavit. Výrobce laseru je povinen zajistit zařazení přístroje do třídy včetně výstražných textů a signalizace. Referenční úrovní se rozumí hodnoty přímo měřitelných veličin, pomocí nichž se zjišťuje, zda u osoby vystavené expozici nemohou být překračovány 26

nejvyšší přípustné hodnoty (NPH) (stanoveny v příloze nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením). Lasery rozdělují se dle výkonu do 4 tříd. Technická dokumentace laseru vlnová délka, druh aktivního prostředí, režim generování, průměr svazku, zařazení do třídy, návod k obsluze, údržba, výrobce ad. Podmínky kategorizace Do 2. kategorie se zařazují práce: a) s lasery zařazenými dle nařízení vlády č. 480/2000 Sb. do třídy III a, b) při nichž expozice UV,IČ a viditelným zářením z technologických zdrojů překračují 30% NPH a nepřekračují NPH c) vykonávané v prostředí, v němž se hodnoty elektromagnetických nebo magnetických polí o frekvenci 0,1 Hz 300 GHz pohybují v rozmezí 30-100 % NPH Do 3. kategorie se zařazují práce a) s lasery zařazenými dle nařízení vlády č. 480/2000 Sb. do třídy III b) při nichž expozice UV,IČ a viditelným zářením z technologických zdrojů překračují NPH c) vykonávané v prostředí, v němž se hodnoty elektromagnetických nebo magnetických polí o frekvenci 0,1 Hz 300 GHz překračují NPH, přičemž fyzikální povaha těchto polí umožňuje ochranu osob OOPP. Do 4. kategorie není možné (přípustné) neionizující záření a elektromagnetická pole zařadit. Měření Charakteristika polí statické, časově proměnné, homogenní, nehomogenní, důležitým parametrem je délka časové změny. Pro účely měření a hodnocení nutné rozlišení na: Elektrická pole (Intenzita pole E (V/m), kmitočtem f (Hz), šířkou impulsu (s) a příp. další parametry) Např. Statelmet ST 70 nebo další druhy např. s otáčivými sondami dipólového typu lze požít pro měření statických el. polí, dále další typy přístrojů se speciálními sondami. Pozn.: Vznikají všude tam, kde se zpracovávají nebo používají velmi dobré izolační materiály (nevodiče) Magnetická pole (Intenzita pole H (A/m), magnetická indukce B (T)) 27