t e l. : 5 4 5 2 4 1 0 3 0 f a x 5 4 5 2 4 1 0 2 9 Lazaretní 13 615 00 Brno http://www.geodezie-brno.cz Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
OBSAH OBSAH... 2 DATOVÁ ZÁKLADNA... 3 I.A.1.1. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY... 6 Seznam výchozích sledovaných jevů... 6 Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot... 8 Správní obvod ORP... 8 Občanská vybavenost... 12 I.A.1.2. BYDLENÍ... 17 Správní obvod ORP... 40 Tabulková část... 45 I.A.1.3. REKREACE... 47 I.A.1.4. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY... 49 Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot... 49 Správní obvod ORP... 126 Nezaměstnané osoby podle v obcích okresu... 127 Nezaměstnanost v území ORP... 128 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví... 130 Příloha č.1 1. Přehled údajů o území 2. Přehled jevů 3. Přehled jevů a dotčených katastrálních území Příloha č.2 4. Průzkumy území Příloha č.3 CD datový sklad Zpracovatel Lazaretní 13 BRNO 615 00 IČ 2627 1044 www.geodezie-brno.cz Zpracovatel průzkumů území byla Ing.arch.Ivona Halvová Dolní 211/38 591 01 Žďár nad Sázavou IČ 1011 6443 Strana 2
DATOVÁ ZÁKLADNA Účelem vytvoření a udržování aktuální podoby datové základny ÚAP pro ORP Velké Meziříčí je podpora efektivního vytváření podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, grafické části ÚAP, podkladů pro poskytnutí územně plánovací informace a podkladů pro tvorbu územních plánů a zásad územního rozvoje. Datová základna ÚAP obsahuje data z nichž se vytváří prezentace, vizualizace či výkresy pro účely tvorby ÚPP a které jsou využívány i pro geografické analýzy potřebné pro rozbor udržitelného rozvoje území. Datová základna obsahuje údaje o území, průzkumy území a další informace tématicky specifikovaných jevů v bezešvém zobrazení pro celé předmětné území, v jednotném způsobu vyjádření a členění objektů a pokud to bylo možné i v podrobnosti mapového vyjádření požadovaného legislativními předpisy. Jednotlivé vrstvy datové sady jsou souřadnicově připojené, ve vektorovém tvaru s daty v topologicky čistém tvaru. Formát souborů jednotlivých vrstev je shodný pro celou datovou sadu (shp a dgn), jen ve vyjímečných případech je použit jiný formát. Z důvodu potřeby další aktualizace ÚAP datová základna obsahuje aktuálně směrodatnou podobu dat a podobu dat v okamžiku jejich využití pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území. Datová základna je vytvořena podle Datového modelu pro digitální zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů DMG ÚAP, verze 1.0 2007/5 pro Kraj Vysočina. Datový model DMG ÚAP obsahově pokrývá všechny povinně sledované jevy uvedené v příloze č.1 Vyhlášky č.500/2006 Sb. O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V době září říjen 2008 byly shromážděny a roztříděny všechny dostupné údaje o území ORP Velké Meziříčí, poskytnuté zadavatelem MěÚ Velké Meziříčí, odbor výstavby a regionálního rozvoje. Tyto podklady obsahovaly jak digitální data v různých formátech, tak data analogová. Veškerá data byla zanalyzována, obsahově upravena pro potřeby ÚAP, zpracována do požadovaných formátů a zařazena do datové základny. Analogové podklady byly naskenovány a podle potřeby zvektorizovány a stejně jako digitální data zpracovány do požadovaného formátu a zařazeny do datové základny. V rámci zpracování datové základny byly doplněny chybějící digitální data KN. Součástí zpracování datové základy byly odborné průzkumy s vyhodnocením stavu a vývoje území jako součást podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území dle 4 vyhlášky. Tato data zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Výsledkem těchto prací je založení a naplnění datového skladu s uspořádanými informacemi jevů v jednotném formátu SHP a DGN. Součástí datového skladu jsou i metainformace ve formátu XLS. Tyto soubory specifikují jednotlivé vrstvy datového skladu a popisují procesy, kterými tyto vrstvy datového skladu vznikly, stav z hlediska aktuálnosti a účel pro který lze danou vrstvu využít. Strana 3
Datový sklad je pro přehlednost uspořádán do několika tématicky orientovaných adresářů DOPRAVA ENERGETIKA GEOLOGIE KRIZE ODPADY PAMATKY PRIRODA PUDNI_LESNI_FOND REKREACE RUZNE SPOJE STATISTIKA URBANISMUS VODA 119_DALŠÍ INFO Přehled všech zpracovaných jevů je v příloze 1.1 Přehled jednotlivých sledovaných jevů s odkazem na umístění v datovém skladu je uložen v adresáři PRILOHY v tabulce UAP_VelMez_JEVY.xls Tištěná podoba je v příloze 1.2 Přehled jednotlivých sledovaných jevů s vyznačením jejich výskytu v katastrálních územích obcí je uložen v adresáři PRILOHY tabulce UAP_VelMez_UZEMI.xls Tištěná podoba je v příloze 1.3 Průzkumy území jsou uloženy v adresáři PRUZKUMY v souborech *.doc pro jednotlivá katastrální území Tištěná podoba je v příloze 2.4 Data jsou uložena na CD-ROM v adresářové struktuře DATOVY_SKLAD PRILOHY PRUZKUMY UAP_VelMez_PodkladyPruzkumy.doc Přehled katastrálních území ORP Velké Meziříčí ORP_VelMez_KN.xls ORP VelMez.dgn V Brně 28.11.2008 Ing. Lenka Hrčková Strana 4
Strana 5
I.A.1.1. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Seznam výchozích sledovaných jevů Ze sledovaných jevů se tohoto tématu dotýkají tyto: Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů Přílohy č. 1 k vyhlášce 500/2006 Sb. část A): č. 3 - plochy občanského vybavení č. 107 - objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma č. 108 - vojenský újezd č. 110 - objekt civilní ochrany č. 111 - objekt požární ochrany č. 112 - objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České Republiky č. 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria č. 115 - ostatní veřejná infrastruktura č. 117 - zastavitelná plocha č. 118 - jiné záměry č. 119 - další dostupné informace ŠIRŠÍ VZTAHY Správní obvod Velké Meziříčí leží ve východní části Vysočiny. Na severu sousedí se správními obvody Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Na západě hraničí se správním obvodem Jihlava, na jihu se nachází správní obvody Náměšť nad Oslavou a Třebíč a na východ sousedí s obcemi Jihomoravského kraje. Správní území zahrnuje celkem 57 obcí, což je třetí nejvyšší počet v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel se podílí 6,8 procenty. Ve městech Velká Bíteš a Velké Meziříčí žilo k 31. 12. 2003 celkem 43,4 procent obyvatel správního obvodu. Na necelé třetině území se rozkládají lesy, zemědělská půda zabírá přes 61 procent. Území leží na Bítešské vrchovině. Krajina je zvlněná s táhlými hřbety a mělkými sníženinami. Hluboký zářez vytváří údolí řeky Oslavy. Terén postupně klesá od Arnoleckých hor směrem k jihovýchodu. Nejvyšší vrchy se nacházejí v severozápadní části území, z nich nejvyšší je Havlina (706 m). Nejnižším bodem je naopak místo, kde řeka Oslava protíná hranice správního obvodu. Nejvýznamějším vodním tokem Velkomeziříčska je již zmiňovaná Oslava, která se svými přítoky odvodňuje téměř celou oblast. Mezi hlavní přítoky patří Balinka, kde jsou vytvořeny četné jezy a peřeje. Dolní část toku byla vyhlášena jako Přírodní park Balinské údolí. V plochých sníženinách v oblasti Křižanova a Netína se nacházejí četné rybníky, z nichž největší jsou, Netínský, Sklenský, Velký Chlostov, Rudský a Velký Navrátil. V roce 1961 byla na řece Oslavě postavena přehradní nádrž Mostiště. Jedná se o sypanou hráz vysokou 34 Strana 6
m, která vytváří umělé jezero v délce 5,4 km. Zadržená voda je jedním ze zdrojů pitné vody pro Třebíč a pro dalších více než 100 obcí. K přírodním zajímavostem patří i Nesměřské údolí u řeky Oslavy a u obce Níhov se nachází romantické údolí Halda, vytvořené říčkou Loučkou.Celý správní obvod protíná dálnice D1. Přímo ve Velkém Meziříčí se nachází jedna z největších mostních staveb v ČR, kterou je dalniční most vysoký 76 m a dlouhý 426 m. Mezi nejvýznamnější stavby paří zámek, který byl přestavěný z původního gotického hradu. Dnes v něm lze nalézt kromě jiného i Muzeum silnic a dálnic. Zajímavou urbanistickou koncepci má historické jádro Velké Bíteše a u obce Dolní Loučky poutá pozornost železobetonový viadukt. V oblasti panuje mírně teplé podnebí, což v létě umožňuje rekreaci u spousty vodních ploch a v zimě, která je většinou bohatá na sníh, lze na výše položených místech lyžovat. Vleky jsou např. na Dědkovské hoře nebo přímo ve Velkém Meziříčí. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí (dále jen správní obvod) se rozkládá v oblasti Českomoravské vrchoviny, žije zde celkem 34815 obyvatel (k 31.12.2007). Správní obvod je tvořen městem Velké Meziříčí (části obce: Dolní Radslavice,Hrbov,Kúsky,Lhotky,Mostiště,Olší nad Oslavou,Svařenov), městem Velká Bíteš (části obce: Pánov,Bezděkov,Březka,Holubí Zhoř,Jestřabí,Jindřichov,Košíkov,Ludvíkov),městysem Křižanov ( části obce: Bojanov ),městysem Měřín ( části obce: Pustina ), a obcemi Baliny,Blízkov (části obce: Dědkov),Březejc,Březí ( části obce: Ondrušky ),Březské,Černá ( části obce: Milíkov),,Dobrá Voda,Bory (části obce: Dolní Bory,Horní Bory),Dolní Heřmanice ( části obce: Oslava),Dolní Libochová,Stránecká Zhoř ( části obce: Frankův Zhořec, Kochánov,Nová Zhoř ),Otín (části obce: Geršov,Pohořílky),Heřmanov,Horní Libochová,Horní Radslavice,Chlumek,Jabloňov,Jívoví,Kadolec,Kozlov,Křoví,Kundratice,Lavičky ( části obce: Závist),Ruda ( části obce: Lhotka),Martinice,Meziříčko,Milešín,Moravec,Pavlínov ( části obce: Na Pouštích),Netín ( části obce: Záseka),Nová Ves,Nové Sady,Ořechov,Oslavice,Oslavička,Osová Bitýška ( části obce: Osová),Osové,Petráveč,Pikárec,Radenice,Radňoves,Rousměrov,Rozseč,Ruda,Sklené nad Oslavou,Skřinářov,Sviny,Uhřínov (části obce: Šeborov),Tasov,Vídeň,Vidonín,Vlkov,Záblatí,Zadní Zhořec. Velikost jednotlivých obcí je rozdílná, město Velké Meziříčí s 11 804 obyvateli je 2. největší město v okrese Žďár nad Sázavou. V ostatních obcích řešeného území se pohybuje počet obyvatel v rozmezí 50-4994, nejmenší je obec Osové. V sledovaném území žije 8,1 % obyvatel kraje. Přirozeným spádovým a hlavním centrem s vyšší občanskou vybaveností, která je na dobré úrovni a její nabídka odpovídá velikosti sídla, je ve správním obvodu město Velké Mezříčí. Za dalšími službami, nákupními možnostmi, širší nabídkou zdravotní péče a zařízeními pro rekreační vyžití vyjíždějí obyvatelé řešeného území do větších center osídlení např. do Jihlavy,Třebíče,Žďáru nad Sázavou,Tišova a Brna. Správní obvod ORP Velké Meziříčí Vybavenost ORP v roce 2006 (počty vybraných zařízení) Muzea vč.poboček Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Základní školy (rok 2005) Střední odborné školy (rok 2005) Nemocnice 3 60 9 1 1 Strana 7
Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot SPRÁVNÍ OBVOD ORP Vývoj počtu trvale žijících obyvatel (ve srovnání údajů za správní obvod, za město Velké Meziříčí,Velká Bíteš a za obce celkem), dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů SLDB a k 1.1.2008) v níže uvedených letech, ukazuje následující tabulka. Počet obyvatel vykazuje ve správním obvodu za sledované období mírně vzestupnou tendenci. Počet obyvatel ve vývoji dle Sčítání lidu, domů a bytů v letech 2004 až k 1.1.2008 NAZEV OBCE Počet obyvatel k Průměrný věk k Počet obyvatel k 1.1. 1.1.2008 1.1.2008 Celke Celk 2004 2005 2006 2007 Muži Ženy Muži Ženy m em Baliny 116 117 113 118 122 60 62 41,7 41,3 42,2 Blízkov 326 335 333 328 335 171 164 39,9 40,0 39,9 Bory 772 783 784 789 788 392 396 37,7 36,9 38,4 Březejc 129 131 132 138 139 72 67 36,3 35,1 37,6 Březí 171 172 171 175 177 79 98 42,2 42,3 42,2 Březské 225 220 225 230 226 113 113 38,1 37,2 39,1 Černá 318 314 323 324 328 166 162 38,9 36,8 41,1 Dobrá Voda 331 325 332 330 326 153 173 39,3 40,6 38,2 Dolní Heřmanice 460 467 460 498 511 253 258 37,6 36,2 38,9 Dolní Libochová 154 152 152 152 151 71 80 40,0 40,5 39,7 Heřmanov 216 216 215 213 218 114 104 39,5 37,1 42,2 Horní Libochová 216 206 207 212 214 107 107 38,6 36,3 40,8 Horní Radslavice 92 91 93 95 93 41 52 44,4 44,1 44,6 Chlumek 181 174 174 179 176 95 81 44,1 42,0 46,5 Jabloňov 326 323 326 336 337 170 167 35,9 35,4 36,4 Jívoví 300 308 310 321 313 150 163 39,4 37,7 40,9 Kadolec 167 164 165 168 166 86 80 38,4 36,3 40,6 Kozlov 223 220 216 212 207 108 99 42,2 40,2 44,3 Křižanov 1 832 1 815 1 807 1 821 1 823 903 920 37,6 36,4 38,8 Křoví 526 520 526 514 512 247 265 39,6 37,6 41,5 Kundratice 196 194 192 178 177 90 87 40,5 38,9 42,2 Lavičky 436 446 448 449 469 242 227 35,1 33,3 37,0 Lhotka 122 127 129 141 163 82 81 39,3 35,7 42,9 Martinice 410 418 405 420 435 208 227 35,5 34,7 36,2 Měřín 1 910 1 918 1 930 1 940 1 953 976 977 38,3 37,0 39,6 Meziříčko 183 186 177 181 177 83 94 37,1 36,4 37,6 Milešín 86 87 87 88 86 41 45 42,1 37,4 46,3 Moravec 551 552 547 553 564 265 299 42,6 39,1 45,7 Netín 302 306 314 308 306 146 160 38,7 37,0 40,3 Nová Ves 176 177 170 169 171 81 90 40,3 37,7 42,7 Nové Sady 190 190 187 180 177 96 81 37,1 35,3 39,2 Ořechov 316 325 327 328 325 164 161 40,1 38,9 41,4 Oslavice 601 616 628 634 635 317 318 37,3 35,8 38,7 Oslavička 96 96 92 96 89 39 50 43,1 42,5 43,6 Osová Bítýška 784 818 827 837 847 399 448 38,8 38,8 38,7 Osové 48 46 48 49 50 34 16 47,4 46,5 49,5 Otín 265 275 275 302 320 160 160 38,0 35,7 40,4 Strana 8
Pavlínov 249 249 253 254 256 123 133 37,1 38,8 35,6 Petráveč 173 172 170 173 174 86 88 38,4 38,8 37,9 Pikárec 306 315 316 320 327 164 163 38,4 36,3 40,5 Radenice 161 160 158 158 151 68 83 40,9 42,6 39,4 Radešín 107 110 117 110 110 49 61 39,7 36,2 42,4 Radešínská 595 602 604 603 594 312 282 38,6 37,9 39,3 Svratka Radkov 182 175 174 172 166 86 80 43,1 40,7 45,6 Radňoves 107 99 104 105 104 55 49 41,1 40,5 41,7 Rousměrov 108 111 113 115 118 65 53 42,7 39,3 46,9 Rozseč 108 108 106 113 112 53 59 35,4 35,1 35,7 Ruda 343 336 331 335 341 175 166 40,1 38,9 41,4 Sklené nad 230 235 230 234 230 117 113 40,2 37,8 42,8 Oslavou Skřinářov 149 152 150 142 136 70 66 44,8 43,1 46,5 Stránecká Zhoř 582 585 582 589 593 289 304 37,3 36,4 38,2 Sviny 111 107 106 105 105 51 54 39,5 38,6 40,3 Tasov 590 604 594 595 591 300 291 40,6 38,7 42,7 Uhřínov 269 269 269 266 265 142 123 38,4 37,0 39,9 Velká Bíteš 4 843 4 852 4 895 4 954 4 994 2 490 2 38,2 36,7 39,6 504 Velké Meziříčí 11 11 744 11 776 11 792 11 804 5 782 6 39,0 37,3 40,6 753 022 Vídeň 390 393 378 385 388 202 186 38,0 37,2 38,8 Vidonín 172 168 167 165 164 80 84 39,0 37,6 40,4 Vlkov 254 253 251 254 262 133 129 41,5 39,2 43,8 Záblatí 172 165 170 170 168 88 80 39,2 38,7 39,7 Zadní Zhořec 140 138 138 141 143 67 76 36,7 36,5 36,8 Zdroj: Český statistický úřad Pohyb obyvatelstva na 1000 obyvatel středního stavu na území správního obvodu v roce 2006 byl následující: živě narození 10,9, zemřelí 9,3, přistěhovalí 12,8, vystěhovalí 7,2. Celkově v tomto roce došlo k přírůstku obyvatel 7,3. Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2006 ORP Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí Absolutní údaje Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Velké Meziříčí 155 74 383 92 326 57 198 255 Relativní údaje (na 1000 obyvatel středního stavu) Velké Meziříčí 4,4 2,1 10,9 2,6 9,3 1,6 5,6 7,3 Zdroj: Český statistický úřad Věkovou strukturu obyvatel k 31.12.2006 ukazuje následující tabulka. Věková struktura obyvatel správního obvodu vykazuje mírně nepříznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou celé České republiky (kde dochází k postupnému stárnutí populace zvyšuje se počet obyvatel v předproduktivním a v poproduktivním, ale snižuje se počet obyvatel v produktivním ). Hodnota indexu mládí k 31.12. 2006 je nepříznivá - žije zde menší počet obyvatel v předproduktivním (0 14 let) než v poproduktivním (65 a více let). I zvyšující se průměrný věk ukazuje na postupné přirozené stárnutí obyvatel. Věková struktura obyvatel k 31.12.2006 Strana 9
POČET Z TOHO VE VĚKU OBEC OBYVATEL K 31.12.2006 0-14 15-64 64 a více CELKEM Baliny 118 21 71 26 Blízkov 328 54 221 53 Bory 789 141 541 107 Březejc 138 26 97 15 Březí 175 25 118 32 Březské 230 42 154 34 Černá 324 60 220 44 Dobrá Voda 330 53 224 53 Dolní 498 78 354 66 Heřmanice Dolní 152 27 96 29 Libochová Heřmanov 213 38 141 34 Horní 212 38 140 34 Libochová Horní 95 13 64 18 Radslavice Chlumek 179 26 116 37 Jabloňov 336 64 231 41 Jívoví 321 55 207 59 Kadolec 168 34 102 32 Kozlov 212 29 146 37 Křižanov 1821 300 1312 209 Křoví 514 81 364 69 Kundratice 178 27 122 29 Lavičky 449 101 292 56 Martinice 420 84 291 45 Měřín 1940 331 1374 235 Meziříčko 181 40 121 20 Milešín 88 12 58 18 Moravec 553 65 374 114 Netín 308 54 211 43 Nová Ves 169 27 110 32 Nové Sady 180 35 122 23 Ořechov 328 55 226 47 Oslavice 634 125 433 76 Oslavička 96 16 61 19 Osová Bítýška 837 134 590 113 Osové 49 2 37 10 Otín 302 51 215 36 Pavlínov 254 48 172 34 Petráveč 173 20 130 23 Pikárec 320 60 213 47 Radenice 158 32 99 27 Radňoves 105 17 72 16 Rousměrov 115 17 70 28 Rozseč 113 23 81 9 Strana 10
Ruda 335 63 229 43 Sklené nad 234 34 163 37 Oslavou Skřinářov 142 15 98 29 Stránecká 589 108 404 77 Zhoř Sviny 105 21 65 19 Tasov 595 92 395 108 Uhřínov 266 45 184 37 Velká Bíteš 4954 841 3488 625 Velké Meziříčí 11792 1854 8389 1549 Vídeň 385 72 262 51 Vidonín 165 25 110 30 Vlkov 254 33 175 46 Záblatí 170 29 114 27 Zadní Zhořec 141 25 103 13 Zdroj: Český statistický úřad Z hlediska národnostního složení (SLDB 2001) je celé území správní obce homogenní oblastí s převahou české národnosti. Území správní obce je úzce spjato s náboženskými tradicemi. V porovnání s údaji za celý okres Žďár nad Sázavou bylo zjištěno, že obyvatelé ve správním obvodu tvoří 17,5 % věřících obyvatel Žďárského okresu, 6,9 % obyvatel bez vyznání. Obyvatelstvo úhrnem bez vyznání v tom věřící nezjištěno bez vyznání v tom v procentech věřící nezjištěno Okres - Žďár nad Sázavou 125 407 40 174 70 985 14 248 32,03 56,60 11,36 obec Baliny 124 27 93 4 21,77 75,00 3,23 Blízkov 340 19 284 37 5,59 83,53 10,88 Bory 756 121 562 73 16,01 74,34 9,66 Březejc 137 12 105 20 8,76 76,64 14,60 Březí 176 9 163 4 5,11 92,61 2,27 Březské 239 25 129 85 10,46 53,97 35,56 Černá 310 22 256 32 7,10 82,58 10,32 Dobrá 342 25 297 20 7,31 86,84 5,85 Voda Dolní 446 83 328 35 18,61 73,54 7,85 Heřmanice Dolní 156 13 126 17 8,33 80,77 10,90 Libochová Heřmanov 210 21 176 13 10,00 83,81 6,19 Horní 215 21 182 12 9,77 84,65 5,58 Libochová Horní 96 7 80 9 7,29 83,33 9,38 Radslavice Chlumek 180 32 125 23 17,78 69,44 12,78 Jabloňov 321 29 255 37 9,03 79,44 11,53 Jívoví 303 18 269 16 5,94 88,78 5,28 Kadolec 165 14 130 21 8,48 78,79 12,73 Strana 11
Kozlov 230 83 130 17 36,09 56,52 7,39 Křižanov 1 848 441 1 125 282 23,86 60,88 15,26 Křoví 523 120 345 58 22,94 65,97 11,09 Kundratice 205 25 137 43 12,20 66,83 20,98 Lavičky 408 35 365 8 8,58 89,46 1,96 Martinice 413 36 371 6 8,72 89,83 1,45 Měřín 1 909 400 1 317 192 20,95 68,99 10,06 Milešín 76 2 62 12 2,63 81,58 15,79 Moravec 578 87 452 39 15,05 78,20 6,75 Netín 315 34 251 30 10,79 79,68 9,52 Nová Ves 181 20 154 7 11,05 85,08 3,87 Nové Sady 188 36 107 45 19,15 56,91 23,94 Olší 292 52 206 34 17,81 70,55 11,64 Ořechov 310 49 216 45 15,81 69,68 14,52 Oslavice 580 118 412 50 20,34 71,03 8,62 Osová 810 231 468 111 28,52 57,78 13,70 Bítýška Osové 50 1 46 3 2,00 92,00 6,00 Otín 266 21 217 28 7,89 81,58 10,53 Pavlínov 245 32 186 27 13,06 75,92 11,02 Petráveč 173 38 135-21,97 78,03 - Pikárec 299 15 257 27 5,02 85,95 9,03 Radenice 157 25 124 8 15,92 78,98 5,10 Radňoves 108 12 80 16 11,11 74,07 14,81 Rousměrov 114 24 61 29 21,05 53,51 25,44 Rozseč 114 8 84 22 7,02 73,68 19,30 Ruda 357 61 270 26 17,09 75,63 7,28 Sklené nad 231 60 158 13 25,97 68,40 5,63 Oslavou Skřinářov 146 20 109 17 13,70 74,66 11,64 Stránecká 587 60 459 68 10,22 78,19 11,58 Zhoř Sviny 110 10 88 12 9,09 80,00 10,91 Uhřínov 268 48 215 5 17,91 80,22 1,87 Velká Bíteš 4 889 1 642 2 660 587 33,59 54,41 12,01 Velké 11 811 4 230 6 364 1 217 35,81 53,88 10,30 Meziříčí Vídeň 374 37 298 39 9,89 79,68 10,43 Vidonín 169 14 145 10 8,28 85,80 5,92 Vlkov 240 39 145 56 16,25 60,42 23,33 Záblatí 168 61 89 18 36,31 52,98 10,71 Zadní Zhořec 132 24 108-18,18 81,82 - OBČANSKÁ VYBAVENOST Přirozeným spádovým a hlavním centrem s vyšší občanskou vybaveností, která je na dobré úrovni a její nabídka odpovídá velikosti sídla, je ve správním obvodu město Velké Meziříčí. Za dalšími službami, nákupními možnostmi, širší nabídkou zdravotní péče a zařízeními pro rekreační vyžití vyjíždějí obyvatelé řešeného území do větších center osídlení např. do Jihlavy,Třebíče,Žďáru nad Sázavou,Tišnova a Brna. Ve správním obvodu jsou města Velké Meziříčí,Velká Bíteš a městys Křižanov a Měřín místy s úplnou základní občanskou vybaveností a tvoří místa s přirozenou spádovostí pro okolní obce a jednotlivé části obcí např. v oblasti školství, sociální péče, dopravní obslužnosti, nákupních možností aj. Strana 12
Bezpečnost obyvatel je zajištěna subjekty se sídlem ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši a také Sbory dobrovolných hasičů v jednotlivých obcích. Mateřské a základní školy a další nabídka mimoškolních vzdělávacích aktivit je především ve Velkém Meziříčí,Velké Bíteši, ale také v městysu Křižanov,Měřín, ale také v některých obcích. Za vzděláním na střední (jiné studijní obory), vyšší a vysoké školy dojíždí studenti po celém kraji i mimo něj. Zdravotní a sociální služby jsou také poskytovány především ve Velkém Meziříčí,Velké Bíteši, v městysu Křižanov,Měřín a také v některých obcích.. Akutní lékařská péče je pro obyvatele území ORP poskytována v nemocnici v Brně,Novém Městě na Moravě,Jihlavě, kam obyvatelé dojíždí i za specializovanou lékařskou péči, kde je i sídlo rychlé záchranné pomoci a pohotovostní služba lékařů. Vysoce odbornou, specifickou lékařskou péči zabezpečuje Fakultní nemocnice v Brně Kulturní zařízení jsou zastoupena alespoň jedním zařízením ve všech obcích, městysu, ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši je jich široká nabídka. Činnost spolků je v území ORP v různorodé skladbě a vhodně se podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. V každé obci působí Sbor dobrovolných hasičů a ve většině obcí také spolek zabývající se sportovními aktivitami. Široká nabídka je ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši. Sportovními zařízeními a zařízeními pro volný čas je území ORP vybaveno relativně dobře. V území ORP je ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši zastoupena plnohodnotná síť maloobchodu i ostatních služeb v rozsahu odpovídajícím velikostní kategorii města. V obcích a městysech jsou zastoupeny obchody s potravinami a smíšeným zbožím a je zde různorodá nabídka služeb. Za ostatními službami jsou obyvatelé nuceni dojíždět. V některých místních částech obcí není k dispozici žádný obchod s potravinami a smíšeným zbožím a je nutné za těmito službami dojíždět. Z široké nabídky služeb lze zmínit např. kadeřnictví, kosmetické, manikérské a pedikérské služby, čerpací stanice, autoservisy, provozovny autodopravy, peněžní domy, bankomaty, pojišťovací činnost, veterinární ordinace, realitní kanceláře, truhlářská činnost, kovoobráběcí činnost, květinářství, fotografické ateliéry, služby pro cyklisty, krejčovství, zámečnické služby, sklenářství, autoškoly aj. Ubytovacími a stravovacími zařízeními je území ORP vybaveno relativně dobře, většina zařízení se nachází ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši. Některá stávající zařízení neposkytují služby v žádané kvalitě a úrovni (např. nemají samostatné sociální zařízení na pokoji, nemají bezbariérový přístup, chybí stravovací zařízení se specializovanou nabídkou jídel atd.). Strana 13
Obec SO ORP - Velké Meziříčí Sledovaný jev2 6 1 1 1 2 3 37 37 37 37 8 11 18 18 Počet částí obce Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%) 96 35 369 122 17 16,6 13,7 383 29 449 251 5,7 44 - - Baliny 1 122-1 5 17,2 20,5-1 5-5,7 - - - Blízkov 2 335 1 6 18,2 15,8 6 5 8 2 3,9 - - - Bory 3 788 1-2 17,4 14,5 6 5 13 15 6,9 1 - - Březejc 1 139-1 2 18,0 11,5 1 2 3 1 1,6 - - - Březí 2 177 1 1 14,1 19,2 2 1 1-2,8 - - - Březské 1 226-1 -3 18,6 13,7 3 4 2 5 7,7 - - - Černá 2 328 3 1 18,0 14,6 5 2 4 3 6,8 - - - Dobrá Voda Dolní Heřmanice Dolní Libochová 1 326-1 -3 16,3 17,5 3 4 5 8 6,7 2 - - 2 511 5 8 15,7 13,5 9 4 13 5 5,9 1 - - 1 151-1 - 17,2 17,9 3 4 3 3 8,8 - - - Heřmanov 1 218-1 6 17,4 15,1 2 3 7 1 6,4 - - - Horní Libochová Horní Radslavice 3 214-3 5 17,3 16,8 1 4 5-9,3 1 - - 1 93 - -2 12,9 23,7 - - - 2 11,4 - - - Chlumek 1 176 1-4 11,4 21,6 1-3 7 10,7 - - - Jabloňov 1 337-1 19,6 9,8 7 7 7 6 5,9 - - - Jívoví 1 313-4 -4 16,6 17,9 2 6 4 8 6,2 1 - - Kadolec 1 166-4 2 18,1 18,1-4 5 3 12,1 - - - Kozlov 1 207 2-7 11,1 18,8 2-2 9 10,3 - - - Křižanov 2 1 823 16-14 16,1 12,3 21 5 32 46 4,7 3 - - Křoví 1 512-4 2 14,6 13,5 2 6 10 8 4,3 1 - - Kundratice 1 177 2-3 15,8 14,7 4 2 1 4 5,9 1 - - Lavičky 2 469 6 14 22,8 12,4 6-16 2 7,0 3 - - Počet dokončených bytů Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách Strana 14
Martinice 1 435 3 12 19,5 10,6 6 3 14 2 8,4 - - - Měřín 2 1 953 11 2 16,4 12,6 21 10 31 29 4,4 3 - - Meziříčko 1 177-2 -2 22,0 12,4-2 3 5 4,5 - - - Milešín 1 86 - -2 15,1 22,1 1 1-2 26,7 - - - Moravec 1 564 1 10 13,3 20,4 11 10 26 16 10,9 2 - - Netín 2 306 - -2 17,3 14,4 4 4 3 5 6,7 - - - Nová Ves 1 171 1 1 15,8 18,7 2 1 2 1 5,3 - - - Nové Sady 1 177-3 - 19,2 9,64 2 5 3 3 5,1 - - - Ořechov 2 325 - -3 16,3 13,8 2 2-3 9,4 - - - Oslavice 1 635 5-4 18,6 12,4 9 4 12 16 5,5 3 - - Oslavička 1 89-1 -6 14,6 22,5-1 - 6 15,2 - - - Osová 2 847 7 3 16,1 13,5 11 4 11 8 7,4 3 - - Bítýška Osové 1 50-5 1 4,0 22,0 - - 1 - - - - - Otín 3 320 3 15 17,2 11,6 5 2 28 13 11,7 - - - Pavlínov 1 256 3-1 19,5 13,3 6 3 2 3 8,0 1 - - Petráveč 1 174 2-1 11,5 14,9 2-2 3 3,5 - - - Pikárec 1 327 5 2 17,7 14,7 7 2 6 4 7,0 - - - Radenice 1 151 - -7 17,2 17,9 1 1-7 11,3 - - - Radňoves 1 104-2 1 13,5 15,4-2 2 1 5,9 - - - Rousměrov 2 118 1 2 13,6 23,7 1-2 - 30,0 - - - Rozseč 1 112 2-3 19,6 9,8 2 - - 3 - - - - Ruda 2 341-2 8 15,8 13,8-2 9 1 10,3 - - - Sklené nad Oslavou 1 230 1-5 14,3 16,1 3 2 2 7 3,7 - - - Skřinářov 1 136-1 -5 9,6 21,3-1 - 5 10,2 - - - Stránecká Zhoř 4 593 5-1 18,5 13,3 9 4 8 9 6,5 3 - - Sviny 1 105 - - 15,2 19,0 - - 1 1 6,8 - - - Tasov 1 591-2 -2 14,9 17,6 8 10 13 15 6,9 - - - Uhřínov 2 265 2-3 16,6 13,6 4 2 4 7 4,2 2 - - Velká Bíteš 11 4 994 29 11 16,6 12,6 72 43 84 73 4,5 23 - - Velké Meziříčí 8 11 804 28-16 15,4 13,4 124 96 175 191 5,3 14 - - Vídeň 1 388 4-1 20,1 14,2 8 4 5 6 1,7 1 - - Vidonín 1 164 - -1 17,7 15,9 4 4 6 7 7,7 - - - Vlkov 1 262 1 7 13,4 16,8 4 3 8 1 2,0 1 - - Záblatí 1 168 2-4 17,3 18,5 2-3 7 - - - - Zadní Zhořec 1 143 2-18,9 9,8 2-2 2 6,3 - - - Strana 15
Strana 16
I.A.1.2. BYDLENÍ SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. část A): č. 116 - počet dokončených bytů k 31.12. každého roku č. 117 - zastavitelná plocha č. 118 - jiné záměry č. 119 - další dostupné informace ŠIRŠÍ VZTAHY Správní obvod Velké Meziříčí se nachází ve východní části kraje Vysočina. V území se nachází řada významných nejen památkově chráněných objektů, které je třeba dále chránit. A tím je také dán jejich rozvoj bydlení, který musí být v souladu s ochranou přírody, krajiny, krajinného a urbanistického rázu. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT VELKÉ MEZIŘÍČÍ Město se nachází na úpatí původně gotického hradu v údolí obklopeném kopci moravské vrchoviny. Velké Meziříčí se nachází na místě soutoku řek Oslavy a Balinky v bezprostřední blízkosti dálnice D1. První zmínky o městu pochází z 12. století. Od roku 1408 obdrželo plná městská práva. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, kde mezi nejvýznamnější stavby patří zámek (původně hrad z 12. století), dále gotický chrám sv. Mikuláše, původně gotická radnice, renesanční luteránské gymnázium, židovské synagogy a částečně zachované opevnění s hradební bránou. Od 17. století byla při městě samostatná židovská obec - dochovaný židovský hřbitov s barokními náhrobky pochází ze 17. století. Zámek Původní hrad byl postaven kolem roku 1230. Je to jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě. Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Po požáru roku 1723 byl přestavěn barokně. Prvními známými majiteli byli pánové z Meziříčí. V průběhu staletí se vystřídalo 13 šlechtických rodů. Poslední z nich, Podstatzští - Lichtensteinové, odešli v roce 1948 do zahraničí a zámek byl zestátněn. V roce 1995 budovu restituovali. V zámku je umístěno Muzeum Velké Meziříčí. V sousedství zámku se nachází rozsáhlý zámecký park, který je volně přístupný. Přetíná ho dálniční most Vysočina. Poblíž dálničního mostu je instalován dřevěný krytý most, původně umístěný v Krásněvsi. Farní kostel sv. Mikuláše První zmínka o kostele ve Velkém Meziříčí je kroku 1317. Kostel je zasvěcen svatému Mikuláši. Obrazy a vnitřní vybavení je barokní, hlavní oltář zkonce 19. století je pseudogotický. Ze starší doby se dochovala pouze gotická socha Madony. Strana 17
Kostelní věž patřila vminulosti městu. Byla dokončena po roce 1411. Vchod pod věží byl probourán až v 19. století, původní vchod byl ze severní strany. Současný portál je dílem sochaře Jiřího Marka. Na věži jsou hodiny snejvětším prosvětleným ciferníkem včr a šest zvonů. Několikrát do roka bývá věž přístupna pro veřejnost. Radnice Původně se konšelé scházeli v domě rychtáře, který stál v čele náměstí. Koncem 15. století od něj dům koupili. S připojením sousedního domu byla celá budova přestavěna v letech 1528 29. Od té doby v ní sídlí městská samospráva až dodnes. V přízemí má klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách. V zasedací místnosti je dodatečně instalován gotický dřevěný strop ze zbořené hospody U Bílého anděla, která stávala naproti radnici. V květnu 1945 se radnice stala dějištěm protifašistického povstání, jehož obětem je věnována pamětní deska ve vestibulu. Poslední oprava proběhla vletech 1997 99. Obecní k V domě s nejkrásnějšími sgrafity ve městě býval kdysi obecní pivovar. V 19.století, kdy už město pivo dávno nevařilo, stal se Obecník centrem kulturního a společenského života. V přízemí sídlila městská spořitelna. V sále v 1. patře se konaly různé přednášky, koncerty a plesy. Rovněž se zde hrálo ochotnické divadlo. Ve dvoře měl poč. 20. století tělocvičnu Sokol. Bývala zde též městská šatlava. Centrem kulturního života byl Obecník až do poloviny 20.století. Dálniční most Vysočina Dálniční most je ojedinělý svými rozměry, výškou nad terénem i způsobem provedení. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 6 tisíc tun. Pilíře jsou betonové. Výška mostovky je 77 metrů, délka přemostění činí 425 m. Jsou to vlastně dva mosty vedle sebe - pro každý směr jeden. Postaven byl v letech 1972-78. Náměst í Náměstí má nadmořskou výšku 425 m a je zhruba nejnižším místem ve městě. Již od 16. století je zdobí kašna se sochou sv. Floriána - ochránce před požárem. Do roku 1890 bývala socha kamenná, pak byla nahrazena litinovou, výrobkem železáren v Blansku. Mezi lipami je ukryta socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém granitovém sloupu. Erb na sloupu připomíná jedny z majitelů města - hrabata z Ugarte. Blíže k radnici je umístěn pomník padlým z května 1945, který vytvořil akademický sochař Josef Klimeš. Muzeum Muzeum Velké Meziříčí vzniklo v roce 1893 jako regionální muzeum. Kromě historických a přírodovědných sbírek se prezentuje rovněž specializací na oddělení pozemních komunikací. Ty jsou představeny především modely mostů. Unikátní je soubor kubistického nábytku. Prohlídková trasa zahrnuje rovněž zámecké salony s připomínkou císařských manévrů v Meziříčí. Otevřeno je od května do října. Sochy ve městě Na kašně na Náměstí je umístěna litinová socha sv. Floriána. Vyrobili ji v roce 1890 v železárnách v Blansku. Na žulovém sloupu stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Po městě jsou rozmístěny sochy barokního sochaře Alexandra Jelínka, který žil v Meziříčí v 18. století. Je to socha sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a Mariánský sloup na Hornoměstské ulici a Strana 18
socha sv. Josefa na křižovatce ulic Sokolovská a Nad sv. Josefem. Z novějších je to pomník padlým v 1.sv. válce naproti Gymnáziu, postavený podle návrhu profesora Bařtipána. Druhou světovou válku připomíná socha poručíka Miroslava Skrbka, jejímž autorem je Jiří Marek. Další zajímavé sochy se nacházejí na starém i novém hřbitově. Pamětní desky můžeme nalézt i na dalších místech. Městské hřbitovy Starý hřbitov, zvaný Moráň, vznikl v 16. století stejně jako kostel Nejsv. Trojice. Dochovaly se na něm náhrobky významných občanů z 19. a poč. 20. století. Cenné jsou též litinové kříže místní provenience. Proto byl hřbitov prohlášen kulturní památkou. Stejně tak je kulturní památkou židovský hřbitov, jehož počátky sahají do roku 1650. Dnes se tyto hřbitovy již nepoužívají. Nový hřbitov je od roku 1945 na Karlově. Prvními pochovanými zde byly oběti květnových událostí roku 1945, jimž je věnován pomník. Jupiter club V budově dnešního Jupiter clubu býval v minulosti hostinec u Černého orla. V 18. století zde bylo sídlo krajského úřadu jihlavského kraje. Od 20. let 20. století sloužil dům jako sokolovna. Ve druhé polovině 20. století se stal sídlem kulturního střediska. V budově je velký sál, koncertní a výstavní sál, dále loutková scéna, kino a prodejní galerie. Pod hlavičkou Jupiter clubu vyvíjí činnost další zájmová sdružení. Nejaktivnější je Vlastivědná a genealogická společnost, která pořádá pravidelně každý týden přednášky na různá témata. Budova luteránského gymnázia Renesanční palác vystavěla paní Alina Meziříčská z Lomnice roku 1578 jako sídlo latinské luteránské akademie. Stavebně je budova obdobou Palazzo Pompei ve Veroně. Autorem byl neznámý italský stavitel, který v té době dokončoval renesanční přestavbu zámku. Až do roku 1602 a krátce v roce 1620 zde byla umístěna luteránská akademie. Studovali na ní významní šlechtici té doby. Po zrušení byla budova prázdná a po třicetileté válce byla přeměněna na panský pivovar. Ten zde zůstal až do poloviny 20. století. Pak byla budova opravena a slouží ke kulturním účelům. Sídlí v ní městská knihovna Špitálek Špitální kostel sv. Kříže byl součástí městského špitálu ze 14. století. Pod podlahou je krypta, kde jsou pochováni příslušníci rodu Meziříčských z Lomnice. V době, kdy v Meziříčí měli převahu nekatolíci, sloužil špitální kostel katolíkům. V kostele se dochoval krásný renesanční náhrobek pana Zikmunda Heldta z Kementu z roku 1564. Za první světové války se v kostele konaly bohoslužby italských uprchlíků, kteří se zdržovali ve Velkém Meziříčí i se svým knězem. První zmínky o městě V roce 1998 uplynulo 590 let od udělení plných městských práv poddanskému městu Meziříčí. Jak asi vypadalo město v této době? Co zajímalo opatrné měš?any? Nedokážeme jistě odpovědět na všechny otázky tohoto druhu, ale něco o minulosti přece jen víme. Dokonce se můžeme vrátit ještě hlouběji do historie. O osídlení oblasti Velkomeziříčska v pra nemáme zpráv, protože v této lokalitě nebyl prováděn archeologický průzkum. Přesto však z ojedinělých nálezů pravěkých nástrojů můžeme usuzovat, že i v tomto období zdejšími lesy prošli lovci, případně že se tu na nějakou dobu usadili. Hustými hraničními hvozdy Českomoravské vysočiny vedly již od 10.století stezky, jež se protínaly právě v údolí, kde později vzniklo Meziříčí. Cesty údolím řek byly však využívány pravděpodobně již v pra. Kolonizace horního poříčí řeky Oslavy byla uskutečněna ve 12. století, zásluhou Přibyslava z Strana 19
Křižanova (otce sv. Zdislavy) a jeho zetě Bočka z Obřan. V tomto období můžeme předpokládat počátky osídlení rovněž ve velkomeziříčské kotlině. Ve 13. století přešlo území Velkomeziříčska na rod erbu křídla, který již předtím držel okolí Tasova. Budeme-li chtít dokázat starobylost Velkého Meziříčí, máme k dispozici ještě starší data, která však v současné době nemůžeme nijak doložit. Musíme je proto odkázat do oblasti bájí, stejně jako další údaje, pravděpodobně vzniklé v okruhu humanisty Jana Thursa z Bethlenfalvy, který v Meziříčí působil v letech 1500 a následujících jako farář. Můžeme tedy uvést, že meziříčský hrad je prastarý. J.A. Komenský ve svém spise De antiquis Moraviae regibus, jež se nedochovalo, řadí jej mezi nejstarší v zemi. Dle ústního podání sahá jeho založení do doby před Kristem. V té době prý pobíjel tesař střechu hradu. Ukončil práci, zarazil sekeru do krovu a náhle se zatmělo slunce. Stalo se něco velikého, pravil tesař. Skutečně, právě v té chvíli zemřel na kříži Ježíš Kristus. Na místě nynějšího zámku stával prý hrad Marburg (Marobudum), vystavěný králem Markomanů. Marburg byl vypálen hunským králem Attilou. Obnovil jej roku 638 Samo a nazval Samohradem. Sídlily zde jeho manželky. Stará lípa v zámeckém parku, nazývaná též Sámova, je prý potomkem lípy, která Sáma pamatovala. Rovněž prý tu zemřel 9. moravský král Hormidor a odtud byl odvezen na Špilberk, kde byl pochován. Jistě mi dáte za pravdu, že se to pěkně čte. Existují ještě tři letopočty, uváděné jako první zmínky, ani ty však doložit nemůžeme. V privilegiu z roku 1548 uvádí císař Ferdinand i., že toto město je prastaré, bylo vystavěno v roce 1009 a odvolává se na tehdejšího (r.1548) majitele Jana z Pernštejna. My bohužel nevíme, kde vzal Jan z Pernštejna tento letopočet. Snad k němu měl nějaké opodstatnění, ale dnes jej nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. Dalším takovým údajem je rok 1197. V listině údělného brněnského knížete Spytihněva potvrzující obdarování třebíčskému klášteru, jmenuje se Jan, který dal les u Mezirice. Podle zjištění J. Šebánka je tato listina sice Bočkovým falzem, ale Meziříčí mohlo v té době již docela dobře existovat. Do třetice ještě jeden letopočet. V listině moravského markraběte Přemysla z roku 1236 se jako svědek uvádí Budislav de Meseriz. Rovněž tato listina je falzem, podle S. Duškové vznikla v letech 1267-1275. Údaje v ní obsažené však máme potvrzeny z jiných zdrojů. Ačkoli první písemná, skutečně doložená, zmínka je až k roku 1281, kdy je zmiňován Znata z Meziříčí, můžeme předpokládat existenci osady již od 12. století. Stavebně historický průzkum zámku doložil, že původní hrad vznikl kolem roku 1236. Je tedy jeden z nejstarších, ne-li vůbec nejstarší, šlechtických hradů na Moravě. Rovněž název svědčí o vzniku hradu před polovinou 13. století. Kdyby byl totiž postaven později, dostal by podle soudobé módy název německý, pravděpodobně končící na -štejn, -berg apod. Název Meziříčí měla pravděpodobně nejdříve osada, umístěná mezi řekami, teprve později byl přenesen na hrad nad ní. V době, ze které máme již více zpráv, patřilo Meziříčí rodu erbu křídla, jehož příslušníci se psali z Meziříčí. Pod ochranou pevného románsko-gotického hradu a jeho vlivných majitelů vznikalo z původní osady město. Roku 1317 se připomíná kostel sv. Mikuláše, patrona kupců a ochránce před vodním živlem. V Meziříčí, vzniklém na křižovatce významných cest z Brna do Jihlavy a z Třebíče do Žďáru, jistě kupci byli. a ochrana před vodním živlem byla dvojnásob potřebná. Obě řeky - Balinka i Oslava - se často rozvodňovaly. Od roku 1385 vedlo město městskou knihu, která se dodnes zachovala. Zpočátku byla psána latinsky, od roku 1417 česky. Vyskytují se v ní i údaje o pranýři a katovi, muselo mít tedy město již hrdelní právo. Podle zápisů zde tehdy bylo přes 80 domů. Roku 1378 se uvádí rychtář s osmi konšely, později jich bývalo více. Původní hradby byly dřevěné, palisádové. Důležitá byla především jejich symbolická funkce. Poválečné období bylo ve znamení snahy zacelit válečné ztráty. Projevem skrytého mocenského boje byly ostré spory o vysvětlení tragických událostí z května 1945, jež neuspokojilo ani soudní projednávání případu. Zatímco okolní velkostatky byly v důsledku kolaborace konfiskovány, meziříčský majiteli - účastníku odboje - zůstal až do roku 1948. Proměnu Velkého Meziříčí znamenala až padesátá léta, kdy ve městě vznikají nové Strana 20
průmyslové závody - Kablo, Motorpal (na místě bývalé textilky) a další. Závody vzniklé v tomto období existovaly prakticky až do roku 1989. Byla také vybudována přehrada v Mostištích, která zabránila do té doby častým záplavám. Změnu v postavení města přinesl rok 1960, kdy Velké Meziříčí přestalo být sídlem okresu. Okresním městem se stal Žďár nad Sázavou, který byl přebudován ve velké město na úkor ostatních částí okresu. Nové změny přinesla výstavba dálnice Praha - Brno - Bratislava a zvláště mostu Vysočina přímo ve městě, jehož uvedení do provozu v roce 1978 pomohlo vyřešit nepříznivou dopravní situaci. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let došlo k integraci obcí, obklopujících Meziříčí, takže počet obyvatel v té době vzrostl téměř o třetinu (z 10 na 14 tisíc). Další změny nastaly po roce 1989. Většina integrovaných obcí se opět osamostatnila, počet obyvatel se pohybuje kolem 10 tisíc. Průmyslové závody byly zprivatizovány, některé pokračují ve výrobě, jiné zanikly. Došlo ke zdvojení výroby (např. vedle závodu Kablo vznikl konkurenční podnik Draka kabely), vznikly podniky nové, povětšině s menším počtem zaměstnanců. Zvláště v oblasti služeb vzniklo velké množství drobných provozoven. Změny se projevily i ve školství, vznikla Soukromá škola služeb a Obchodní akademie. HRBOVHistorické prameny se o osadě Hrbov zmiňují již roku 1377, kdy patřila pod Meziříčské panství. Svůj název získala pravděpodobně podle okolního kopcovitého terénu či podle osobního jména. Jiná alternativní označení pravděpodobně neměl, pouze v období Protektorátu Böhmen und Mähren byl Hrbov německy označován jako,,herbau". Nachází se na kopci Strážnice (dnes Hrbovský vrch), který kdysi získal své jméno pravděpodobně proto, že byla odsud v historii hlídána kupecká cesta spojující Čechy a Moravu. Na staré obecní pečeti byla původně vyobrazena Svatá Trojice. Roku 1446 připadla obec Janovi z Lomnice a roku následujícího Janovi z Pernštejna. Roku 1506 se vesnice dostala zpět pod správu Velkomeziříčského panství.v době svého vzniku čítala obec asi 10 domů. V důsledku třicetileté války jich však po roce 1661 zbyla pouze polovina. V letech 1667 1750 zde měly své domy rody Oulehlů, Doležalů, Večeřů, Nováčků či Hotošů. Co se týká života poddaných z období kolem roku 1750, tito museli odvádět vrchnosti činže, a to o svatém Jiří a svatém Václavu. Tehdejší obyvatelé Hrbova měli i povinnost roboty, ta se však lišila podle toho, zda se jednalo o domkáře či o sedláka. Pokud se chtěl někdo práci legálně vyhnout, mohl se vykoupit částkou 80 zlatých. Pokud však nerobotoval a nezaplatil, byl odměněn tělesnými tresty. Roku 1750 se v Hrbově nacházelo 11 domů a roku 1790 jich bylo již 18. V té době zde žilo 133 obyvatel (pro srovnání - v roce 2007 čítá Hrbov zhruba 50 obytných domů a cca 140 obyvatel s trvalým pobytem v Hrbově). Rok 1765 se zapsal do dějin Hrbova černým písmem. Přinesl totiž vesnici zkázu ve formě požáru, který zlikvidoval všechny domy v Hrbově. Ušetřen byl pouze dům s číslem popisným 1, který tehdy patřil rodině Štěpánkově (dům, i když ve zchátralém stavu, stojí poblíž požární nádrže vedle kostela dodnes). Na památku toho, že byl jejich dům před ohněm uchráněn, nechal Vavřinec Štěpánek vystavět na Strážnici kapličku s obrazem svaté trojice. Požárů ostatně zažily obě vesnice mnoho. Zmíním se zde například o požáru skladu sena, při němž došlo i ke smrtelnému zranění. Proto byl v obcích založen roku 1943 Sbor dobrovolných hasičů. Štěpánkova kaplička nad Hrbovem Tato kaplička byla postavena v r. 1765 Vavřincem Štěpánkem jako dík za to, že v témže, kdy Hrbov v podstatě zlikvidoval požár, zůstal jako jediný v pořádku dům číslo 1 patřící tehdy rodině Štěpánkově. Díky péči místních obyvatel se kaplička dodnes tyčí nad Hrbovem na kopci Strážnice. Odtud je vidět daleko do kraje - zhlédneme například Velké Meziříčí, Lavičky či Kochánov. V její blízkosti se proto pravidelně každý rok pálí čarodějnice. Strana 21
Kaple svatého Václava a sv. Izidora v Hrbově - Najdeme ji uprostřed Hrbova v blízkosti požární nádrže. Stavba kaple započala roku 1939 díky farníkům a velké péči tehdejšího starosty pana Františka Oulehly. V září roku 1941 pak byla stavba dokončena a náklady byly vyčísleny na 60 000 korun. 35 000 korun z této částky bylo vybráno od věřících z okolních obcí. 21.září 1941 byla podle farní ohláškové knihy kaple slavnostně posvěcena a zasvěcena svatému Václavu. Slavnostní kázání tehdy měl pan doktor Karel Skoupý z Brněnského alumnátu. Byly též vysvěceny a poprvé se rozezněly dva zvony, které byly do té doby zakopány v čísle 23 u pana Františka Doležala. Bohužel však byly o rok později vlivem událostí v protektorátu Böhmen und Mähren odevzdány německé armádě. Nový zvon byl vysvěcen až 4.října 1970. Tento byl odlitý v Martinicích. Zvon vyzvání díky automatickému systému každý den v 6:00, 12:00 a 18:00. Uvnitř kaple se do 80.let minulého století nacházel dřevěný oltář, který byl však ve zmíněné době za kaplana pátera Bohumila Němečka nahrazen novým kamenným. Roku 1996 byla k 55. výročí posvěcení kaple provedena její generální oprava. SVAŘENOV Obec Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova, západně od něj. Název obce pravděpodobně vznikl od slova svářiti se či svár. Dle některých pramenů (kronika obce Lavičky, kronika Stránecké Zhoře) je možné vysledovat alternativní označení obce Svařenov - jsou to varianty Svařencov či Svařanov (posledně zmíněná varianta je užívána i v současnosti v hovorové mluvě), v období protektorátu byl nazýván,,schwarschenow". Obec vznikla kolem roku 1376. Podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z Pohořílek (Pohořílky jsou obec ležící cca 6-7 km jižně od Svařenova). Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z Kozlova Zajíčkovi z Rozsičky. V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš totiž porušil svůj slib, který dal králi Jiřímu, a po jeho smrti za vlády Vladislava II. napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili maďarští vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký Šiborov (nyní Šeborov, nachází se za kopcem, zhruba 3 km jižně od Svařenova) Jan z Pernštejna. Obě vesnice pak připojil k Měřínskému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se Stráneckou Zhoří (dnes Šeborov patří pod sousední Uhřínov, Stránecká Zhoř je samostatnou obcí a Svařenov tvoří s Hrbovem místní část města Velké Meziříčí). Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od svatého Jiří do svatého Michala. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem (na kopci, nedaleko návsi) býval panský dvůr s 9 obyvateli. Roku 1790 měla ves 17 domů a 147 obyvatel a v roce 1900 stálo v obci 26 domů se 147 obyvateli (pro srovnání - nyní je ve Svařenově zhruba 40 popisných čísel, trvale zde bydlí cca 120 obyvatel). Kaplička se nachází na návsi vedle svařenovské požární nádrže. Kdy byla postavena, se bohužel přesně neví. Je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Její zvon se rozeznívá pravidelně každý den v 7:00, 12:00 a 19:00 mimo období Velikonoc, kdy,,odlétají do Říma". To pak zvony nahrazuje místní mládež, která chodí podle tradice,,škrkat (hrkat hrkačkami). Za zmínku stojí, že v roce 2006 dostala svařenovská kaplička novou, šindelovou střechu (dřevěný štípaný šindel), navíc byl opraven její krov. BALINY Obec Baliny je vzdálená 6 km jihozápadně od města Velkého Meziříčí a rozkládá se v údolí řeky Balinky v nadmořské výšce 445 m. První zmínka o obci je z roku 1317,samostatnou obcí je od r.1991. Malebná víska má 120 obyvatel a 51 rodinných domů. Ze spolku je Strana 22
nejaktivnější SDH,kteří každoročně pořádají akce pro děti i dospělé.je zde kulturní dům,kaplička,autobusová zastávka.obec vlastní vrt,který je 82 m hluboký a vodojem,ze kterého zásobuje pitnou vodou celou obec. Obec svou polohou kolem řeky Balinky,která je obklopena krásnou přírodou přitahuje spoustu chalupářů,chatařů a nyní i cyklistů,kteří hojně využívají nově zbudovanou cyklostezku. BLÍZKOV První písemná zmínka o Blízkově se uvádí roku 1298, kdy po Svatodušních svátcích 29. května král Václav II. Se svolením olomouckého biskupa Dětřicha založil proboštství řádu sv. Benedikta pro 6 bratří a probošta v Měříme a nadal je značnými statky, podřídiv je třebíčskému klášteru. Mezi původními statky byl též Měřín s dvorem, Blízkov, Dědkov a dalších 16 obcí v okolí. Uvedené skutečnosti vedou k úvaze, že Blízkov mohl vzniknout někdy ve 13. století, jako jiné osady v okolí, během tzv. velké kolonizace. Do těchto dob vkládáme také založení a vybudování Horního rybníka, jako nepostradatelnou zásobárnu vody. Dalších 100 let, až do roku 1399, zde máme informační vakuum, kdy ani zmínkou, nebo náznakem nevíme nic co se dělo v Blízkově. Teprve v roce 1399 je zmínka ve starých letopisech, že t. r. stala se úmluva mezi Markétkou, vdovou po Filipovi, blízkovském rychtáři. Z této jednoduché poznámky se tedy dovídáme, že již v tomto roce měl Blízkov svého rychtáře. Teprve 16. století nám dává vzdálený pohled na některé dílčí majetkové poměry. Jan z Pernštejna roku 1547 potvrdil právo odúmrtí tj. každý kšeftovati mohl se svým majetkem, jak mu libo. Roku 1577 Vratislav z Pernštejna prodal a vložil v zemské desky Janu st. Stráneckému ze Stránce městečko Měřín s kostelním podacím, s platem z pivovaru, ves Blízkov s rychtou a další vsi. 1579 Jan st. Stránecký ze Stránce přenechal větší část majetku a to i ves Blízkov jeho bratrům Janovi a Rafaelovi Chroustenským z Malovar a Chroustevnic na Rudolci. Po bitvě na Bílé hoře v. r. 1621 všechen zdejší majetek byl prodán Rombaldovi hr. Collaltovi a to až do roku 1945. BORY První písemná zpráva pochází z roku 1348. Obec se nachází v nadmořské výšce 520 metrů. Na území žije 783 obyvatel. Obec je známá jako bohaté naleziště vzácných kamenů. BLÍZKOV Blízkov, jediná ves toho jména v České Republice, leží 2 km severovýchodně od obce Měřín, při silnici spojující Měřín s Netínem. Terén je zde mírně zvlněný, málo zalesněný a tvoří jakési podhůří Dědkovské hory, která se svými 694 m n. m. dominuje celému okolí. BŘEZEJC První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. BŘEZÍ O původu názvu této obce, ležící asi 8 km severně od V. Bíteše, v nadmořské výšce 527 m, nejsou jistě žádné pochybnosti. Nejvyšším bodem katastru je Horka, Strana 23