Detekce a měření ionizujícího záření v Centru nakládání s radioaktivními odpady



Podobné dokumenty
Rekonstrukce objektu Centra nakládání s radioaktivními odpady

Postup uvolňování materiálů do ŽP v ÚJV Řež, a. s.

Nová rizika záchytů NORM, TENORM?

Test z radiační ochrany

Systém nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s.

Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, PRAHA 4

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

Nebezpečí ionizujícího záření

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA

JAKÉ VÝHODY PŘINESE NÁHRADA VELIČINY AKTIVITA VELIČINOU TOK ČÁSTIC PŘI POSUZOVÁNÍ MĚŘIDEL PLOŠNÉ AKTIVITY

Monitorování radiační situace během realizace sanačních prací ÚJV Řež, a. s. v letech

Metrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014

MOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU

PŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění. Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha

Interakce záření s hmotou

PŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění RMS ČR. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu (PFDE) - SVZ SÚRO Praha

Radiační ochrana v JE Dukovany

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum

PŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění. Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha

Ad1/ předměty a zařízení související s využíváním radionuklidů, některá pomocná zařízení ke strojům a technologickým celkům

Nebezpečí ionizujícího záření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 12. Měření ionizujícího záření

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

Radiační monitorovací síť současná praxe a příprava nové legislativy

Není-li uvedena ZÚ pro NES, pak se nestanovuje předem, ale až na základě vývoje konkrétní NES. ZÚ může být stanoveno několik pro různé zásahy.

Radiační monitorovací systém RMS

Požadavky na používání měřidel při lékařském ozáření podle atomového zákona a zákona o metrologii

Nakládání s institucionálními radioaktivními odpady v ÚJV Řež a.s.

LEGÁLNÍ METROLOGIE DNŮ POZDĚJI. RNDr. Tomáš Soukup

Nakládání s RAO v ÚJV Řež a.s.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Normy pro stanovení radioaktivních látek ve vodách a souvisící normy

Flexible solutions. osobní dozimetrie.

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny

Konzultační den Hygieny životního prostředí v SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10

Rychlé metody stanovení zářičů alfa a beta při plnění úkolů RMS (radiační monitorovací sítě )

ICS ČESKÁ NORMA Únor Thermoluminiscence dosimetry systems for personal and environmental monitoring

ÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA A BETA V PRACÍCH VODÁCH Z ÚPRAVY PODZEMNÍCH VOD

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

Požadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity

Petr Kovařík. Centrum nakládání s radioaktivními odpady Ústav jaderného výzkumu Řež a.s

Podmínky poskytování služby osobní dozimetrie

Externí detektory k monitoru kontaminace CoMo 170

Nový atomový zákon a vyhláška o radiační ochraně. specifika pro pracoviště nukleární medicíny

Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy

4 N Vydáno dne: 22. prosince 2004 Aktualizace dne: 21. prosince 2016

Zákon č. 269/2016 Sb. atomový zákon (AZ) Vyhláška č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje (VRO)

11/1999 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 9. prosince o zóně havarijního plánování

POSTUP PRO MOBILNÍ SKUPINY POSTUP

Měření absorbce záření gama

Mapa kontaminace půdy České republiky 137 Cs po havárii JE Černobyl

Monitorování obsahu tritia v povrchových vodách v okolí jaderné elektrárny Temelín

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON povinnosti provozovatelů úpraven pitných vod. Ing. Růžena Šináglová Radiologické metody v hydrosféře 2017 Litomyšl, 3.5.

obalového souboru způsobem nezbytným k zajištění

obalového souboru způsobem nezbytným k zajištění

Aspekty radiační ochrany

Znečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1. Připravil: Tomáš Valenta

MONITOROVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČR

Seminář Praha

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2007 ČÁST II

ZPRÁVA O RADIAČNÍ SITUACI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2007

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. KFNT 13. dubna 2015 (revidováno 17. dubna 2015)

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2009

Dosah γ záření ve vzduchu

RADIOLOGICKÉ METODY V HYDROSFÉŘE 13

STANOVENÍ URANU VE VODĚ Z HLEDISKA LEGÁNÍ METROLOGIE

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2017

Výukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI STÁTNÍHO ÚŘADU PRO JADERNOU BEZPEČNOST A O MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2018

Environmental MĚŘENÍ A HODNOCENÍ OBSAHU PŘÍRODNÍCH RADIONUKLIDŮ V ODPADECH UVOLŇOVANÝCH Z PRACOVIŠŤ S MOŽNOSTÍ JEJICH ZVÝŠENÉHO OBSAHU

Novela vyhlášky o radiační ochraně

4 N. Nebezpečí ionizujícího záření. Metodický list číslo. Vydáno dne: 22. prosince 2004 Stran: 5. I. Charakteristika

Ozařovací svazky dostupné v dozimetrické laboratoři SÚRO. Libor Judas, Jana Dobešová, Anna Michaelidesová, Vladimír Dufek

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2012 ČÁST II

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2013

Beta, X and gamma radiation dose equivalent and dose equivalent rate meters for use in radiation protection

6. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2016

NORMY PRO STANOVENÍ RADIOAKTIVNÍCH LÁTEK VE VZORCÍCH VODY A SOUVISEJÍCÍ NORMY

POSTUP PRO MOBILNÍ SKUPINY POSTUP 7 METODIKA ODHADU AKTIVITY RADIONUKLIDŮ V OBJEMNÝCH VZORCÍCH V TERÉNNÍCH PODMÍNKÁCH. Postup 7

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005

RIA instrumentace. Jana Číhalová OKB FN Brno

1.4 Možnosti odstínění radioaktivního záření

Radiocesium v mase prasete divokého. Petr Dvořák

Problematika radiologie při tvorbě provozních řádů a rizikové analýzy

Státní úřad pro jadernou bezpečnost Eva Pravdová

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON POVINNOSTI DODAVATELŮ PITNÉ VODY. Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Identifikace typu záření

Kalibrace měřiče KAP v klinické praxi. Martin Homola Jaroslav Ptáček

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2010

ZPRÁVA O RADIAČNÍ SITUACI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2005

Transkript:

Detekce a měření ionizujícího záření v Centru nakládání s radioaktivními odpady Radiologické metody v hydrosféře 09 Ţďár nad Sázavou, 5. a 6. května 2009 Josef Mudra 7.5.2009 1

Ionizující záření (IZ) Při průchodu hmotou vyvolává ionizaci atomů a molekul Důleţitou vlastností z hlediska radiační ochrany je lineární přenos energie Rozdělní IZ Přímo ionizující Alfa záření Nejkratší dolet (do několika cm ve vzduchu) Odstínění např. list papíru Vysoká radiobiologická účinnost (nejnebezpečnější při vnitřní kontaminaci) Beta záření Střední dolet (několik metrů ve vzduchu) Odstínění 1. Vrstva: lehký materiál (hliník, plexisklo), příp. 2. Vrstva: těţký materiál Malá radiobiologická účinnost (nebezpečné při vnějším i vnitřním ozáření) Nepřímo ionizující Gama záření Dlouhý dolet (desítky metrů ve vzduchu) Odstínění těţké materiály (olovo, ochuzený uran) Malá radiobiologická účinnost (nejnebezpečnější při vnějším ozáření) 7.5.2009 2

Základní charakteristiky radionuklidů a výběr vhodného detektoru Zdroje ionizujícího záření (ZIZ) Široké spektrum ZIZ a radionuklidů Detektory IZ Specifické vlastnosti Pouţití pro měření poţadovaných veličin a vlastností ZIZ Všechny měřící přístroje pro detekci IZ musí být ve shodě se zákonem o metrologii č. 505/1990 Sb. v aktuálním znění Veličiny, jednotky a vlastnosti o ZIZ Veličina charakterizující ZIZ Aktivita Celková (Bq) Plošná (Bq/m 2 ) Hmotnostní, specifická (Bq/kg) Objemová (Bq/l) Veličina charakterizující účinek IZ na hmotu Dávka (Gy) Dávkový příkon (Gy/h) Veličina označující účinek IZ na organismus Osobní dávka (Sv) Vnější ozáření Vnitřní ozáření (kontaminace) úvazek efektivní dávky 7.5.2009 3

Radiační charakterizace ZIZ Detekce IZ Získání prvotních informací o daném ZIZ Kvalitativní určení přítomnosti radionuklidů emitujících alfa, beta, gama a neutronové záření, lokalizace ZIZ pouţití citlivých detekčních přístrojů s krátkou dobou odezvy Měřená veličina četnost v jednotkách s -1, resp. cps. Zjištění radiační situace na měřeném místě analýza pozadí v měřených veličinách FH 40 G s externí sondou dohledávání ZIZ FHT 1376 monitorování ţivotního prostředí, dohledávání ZIZ Měření příkonu dávkového ekvivalentu (PDE) Rychlá a jednoduchá metoda zjištění intenzity emitovaného IZ z daného typu ZIZ Pouţívané detektory: Geiger-Müller počítač, proporcionální detektor Měření ZIZ obvykle ve vzdálenostech: na povrchu, v 10 cm, v 1 m a 2 m Měřená veličina Sv/h nebo Gy/h Přístroje (např.) FH 40 G (s externí sondou) měření PDE (Sv/h) RP 114 A starší přístroj pro měření příkonu kermy (Gy/h) 7.5.2009 4

Radiační charakterizace ZIZ (pokr.) Přístroje pouţívané v Centru pro měření PDE FH 40 G (s externí sondou) FHT 1376 7.5.2009 5

Radiační charakterizace ZIZ (pokr.) Podává prvotní informaci o ZIZ Měření povrchové kontaminace Zjištění míry kontaminace daného povrchu ZIZ Pouţívané dva způsoby: Přímé měření: rovné a přístupné povrchy Nepřímé měření (pomocí stěrů): i nerovné a nepřístupné povrchy Druhy nepřímého měření (stěrů): suchý, mokrý (tork, tampon navlhčený v etanolu) Zjištění uvolnitelné, resp. fixované aktivity Přístroje (např.) FHT 111M lze pouţívat různé detektory např. xenonový, butanový aj. CoMo 170 současné zobrazení povrchové kontaminace alfa a beta/gama radionuklidy FHT 111M CoMo 170 7.5.2009 6

Gamaspektrometrie Základní popis metody Základní úlohou je stanovení intenzity a energie jednotlivých skupin fotonů gama záření vyzářených zkoumaným radionuklidem Zobrazení spektra detekovaného gama záření emitovaného měřenými radionuklidy Pouţívané detektory Energie záření určuje polohu píku na ose x Intenzita určuje plochu (integrál) pod píkem Polovodičový detektor (např. super čistý germaniový- HPGe (nutno chladit kap. N 2 ), CZT CdZnTe detektor (není potřeba chladit, jen pro nízké energie) Scintilační detektory Anorganické (např. NaI(Tl), CsI, apod.) Organické (plastický) Výstup z gamaspektrometrického měření Informace o radionuklidovém sloţení měřeného vzorku Informace o aktivitě jednotlivých radionuklidů ve vzorku 7.5.2009 7

Počet Gamaspektrometrie (pokr.) Porovnání spekter detektorů: Plastického, HPGe, NaI(Tl) a CZT (cadmium zinek tellur) Plastic HPGe NaI(Tl) CZT Energie [kev] 7.5.2009 8

Nedestruktivní analýza Jedná se o metodu první volby nedochází k poškození zkoumaného objektu a vzniku sekundárního RAO Pouţití V případě, ţe základní měření není dostatečné Velkoobjemové vzorky Pouţívané přístroje Gamaspektrometrie Gama spektrometrie Segmentový gamma-scanner Radiografie Digitální radiografie Transmisní tomografie Emisní tomografie 7.5.2009 9

Segmentový gamma-scanner (SGS) V Centru pouţíván pro gamaspektrometrickou analýzu velkoobjemových ZIZ Popis Mechanická točna Posuvný rám HPGe detektor s kolimátorem (relativní účinnost 40 %) SGS dimenzován pro měření ZIZ o max. hmotnosti 600 kg SGS je ovládán pomocí PC Pouţívaný SW Genie 2000 a ISOCS 7.5.2009 10

Segmentový gamma-scanner (pokr.) Průběh měření na SGS Spektrometrické proměření rozloţení gama záření na povrchu měřeného objektu Typicky se měření 12 x 12 segmentů Analýza jednotlivých segmentových spekter Analýza součtového spektra Výsledek měření Obrázek distribuce jednotlivých radionuklidů uvnitř měřeného objektu (průmět rozloţení na povrch obalu) Odhad vnitřní struktury Z hmotnosti se vypočítá průměrná hustota Pomocí SW ISOCS se odhadne měrná aktivita jednotlivých radionuklidů v měřeném objektu U homogenních vzorků je nejistota obvykle do 30 % 7.5.2009 11

Segmentový gamma-scanner (pokr.) Příklady spekter Spektrum jednoho segmentu Součtové spektrum 7.5.2009 12

V1 V3 R1 R3 R5 R7 R9 R11 V5 V7 V9 V11 Segmentový gamma-scanner (pokr.) Ukázka grafu distribuce 137 Cs (661,7 kev) Homogenní rozloţení aktivity 137 Cs ve 200 l sudu s upraveným RAO V12 12000 V11 10000 8000 V10 V9 V8 6000 V7 R1 R7 4000 2000 0 V6 V5 V4 V3 V2 V1 0-2000 2000-4000 4000-6000 6000-8000 8000-10000 10000-12000 0-2000 2000-4000 4000-6000 6000-8000 8000-10000 10000-12000 7.5.2009 13

Digitální radiografie Pouţití digitální radiografie U ZIZ se sloţitou vnitřní strukturou, silnou nehomogenitou hustoty a nehomogenním rozloţením radionuklidů Princip digitální radiografie Prozařování zkoumaného objektu IZ (např. 60 Co, záření X) na vhodný detektor (např. plastický scintilační detektor nebo film) Po vhodném zpracování se zobrazí struktura měřeného objektu Digitální radiografie pouţívaná v Centru Mechanická točna s horizontálním posuvem Prozařovací URZ 60 Co o max. aktivitě 100 GBq Plastický scintilační detektor Detektor i zdroj s vertikálním posuvem Váha Ovládání Digitální radiografie je ovládána pomocí PC Program MOS (monitorování obsahu sudů) 7.5.2009 14

Digitální radiografie (pokr.) Obrázek digitální radiografie 7.5.2009 15

Digitální radiografie (pokr.) Průběh měření na digitální radiografii Rozlišení je max. 3 mm (je dáno průměrem otvoru wolframového kolimátoru detektoru) Měření podle zvoleného rozlišení a rychlosti Měření trvá obvykle několik hodin Lze provádět i digitální tomografii (zjištění rozloţení hustoty v horizontálním řezu) Výsledek měření z digitální radiografie Průmět rozloţení hustoty uvnitř objektu Moţnost získání několika obrázků hustoty v různých úhlových pozicích Odhadnutí tvarů jednotlivých hustotních nehomogenit Úprava modelu v ISOCS pro přesnější výpočet hodnoty aktivity v SGS 7.5.2009 16

Digitální radiografie (pokr.) Příklad výstupu radiografie: 100 l sud s RAO obsahuje 26 l sud s odpadem (lisovaný odpad a dva olověné kontejnerky) 7.5.2009 17

Digitální radiografie (pokr.) Stejný obrázek kontejneru s dvěma olověnými kontejnerky upravený v programu ImageJ 7.5.2009 18

Destruktivní analýza Pouţití Při nemoţnosti pouţití nedestruktivní analýzy Kontaminovaný materiál obsahuje radionuklidy s emisí alfa nebo beta záření bez doprovodného gama záření o dostatečné intenzitě a energii Geometrické uspořádání neumoţňuje provést nedestruktivní analýzu Příprava měření Odebrání vzorku z měřeného objektu Chemická příprava vzorku Pouţívané měřící přístroje Geiger-Müller počítač Kapalinová scintilační měřící metoda Polovodičová spektrometrie (alfa, gama) Jiné fyzikálně-chemické postupy 7.5.2009 19

Dozimetrické monitorování pracoviště Dozimetrické monitorování pracoviště v Centru Vybraná pracoviště jsou on-line monitorována prostřednictvím stacionárního dozimetrického systému (SDS) Měření příkonu dávkového ekvivalentu Měření objemové aktivity aerosolů ve vzduchu (celkové alfy a bety) Moţnost zjištění aktuální radiační situace před vstupem na dané pracoviště SDS je vybaven Signalizací (akustická, světelná) Poruchy Překročení 1. signální úrovně Překročení 2. signální úrovně Dozimetrické monitorování prací se ZIZ v Centru Monitorování PDE Objemová aktivita vzduchu odběrem vzdušniny na filtr Po ukončení prací, resp. ve stanovených termínech Proměření povrchů podlah, povrchů, pracovních a ochranným pomůcek a prostředků 7.5.2009 20

Dozimetrické monitorování pracoviště (pokr.) Ukázka dat ze SDS 7.5.2009 21

Dozimetrické monitorování osob Provádění vyhodnocování osobních dávek pracovníků Obdrţené dávky nesmí přesáhnout základní limity pro radiační pracovníky stanovené vyhl. SÚJB o radiační ochraně č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Zjištění vnějšího ozáření pracovníků Vybavení pracovníků osobními dozimetry (nošené na nejexponovanějším místě, zpravidla levá strana hrudi tzv. referenční místo) Druhy dozimetrů Filmový dozimetr FD (základní) Monitorování záření gama, beta, neutronů a záření X) Termoluminiscenční dozimetr TLD (havarijní případy) Nosí se zpravidla současně s FD Standardní, prstencový, neutronový Operativní přímoodečítačí dozimetr Např. signální elektronický dozimetr Nutnost pouţití v poli IZ větší neţ 1 msv/h Zjištění aktuálního PDE a získané osobní dávky za dobu pobytu 7.5.2009 22

Dozimetrické monitorování osob (pokr.) Kontrola pracovníků po ukončení prací Proměření na přítomnost povrchové aktivity oděvu, rukou, kůţe a obuvi dozimetristou Pomocí přenosných měřících přístrojů Na výstupech z kontrolovaných pásem Zpravidla jsou instalovány stacionární monitory povrchové aktivity pro kontaminaci alfa a beta/gama radionuklidů Celé tělo Ruce Obuv 7.5.2009 23

Dozimetrické monitorování osob (pokr.) Zjištění vnitřní kontaminace (úvazek efektivní dávky) Standardní měřící postup Gamaspektrometrické měření na celotělovém počítači (CTP) Stanovení úvazku efektivní dávky Prostřednictvím celkové aktivity radionuklidů emitující gama záření o dostatečné energii a intenzitě (např. radiojod ve štítné ţláze) Při podezření na vnitřní kontaminaci Gamaspektrometrické měření na celotělovém počítači (CTP) Analýza exkretů (moč, stolice, hleny) Obtíţně stanovitelné radionuklidy (např. tritium, alfa radionuklidy) 7.5.2009 24

Dozimetrické monitorování okolí pracoviště Zavádí se Na všech pracovištích se ZIZ, kde existuje moţnost úniku závaţného mnoţství radionuklidů do ţivotního prostředí (ŢP) Provádí se Ve vybraných měřících bodech a se stanovenou periodicitou měření PDE Výskyt radionuklidů v jednotlivých sloţkách ŢP Např. půda, flóra, fauna, atd. Slouţí Ověření neakumulování vypouštěných radionuklidů do ŢP Potvrzení bezpečnosti pracoviště ve vztahu k okolí 7.5.2009 25

Dozimetrické monitorování výpustí Zavádí se Na všech pracovištích se ZIZ, kde Jsou zneškodňovány látky kontaminované radionuklidy jejich řízeným vypouštěním a kde existuje moţnost úniku závaţného mnoţství radionuklidů do ŢP Druhy výpustí Plynné Kapalné Provádí se Monitorování Nepřetrţité Bilanční Ve vybraných měřících bodech se sledováním reprezentativních radionuklidů a jejich skupin Okamţité změny aktivit vypouštěných radionuklidů a jejich mnoţství Stanovení radiační zátěţe vyplývající z výpustí na jedince kritické skupiny obyvatelstva 7.5.2009 26

Závěr Uvedené metody detekce a měření IZ Základní měření Nedestruktivní analýza Destruktivní analýza Dozimetrické monitorování pracoviště Dozimetrické monitorování osob Dozimetrické monitorování okolí pracoviště Dozimetrické monitorování výpustí Cíl detekce a měření IZ Zajistit vysokou úroveň radiační ochrany Pracovníků se ZIZ Obyvatelstva Ochranu ţivotního prostředí 7.5.2009 27

Děkuji Vám za pozornost www.ujv.cz 7.5.2009 28