Rozbor udržitelného rozvoje území 2016

Rozbor udržitelného rozvoje území 2016 obec s rozšířenou působností Písek 4. aktualizace Zpracovatel: Městský úřad Písek odbor výstavby a územního plánování Velké náměstí 114/3 39701 Písek e-podatelna: e-podatelna@mupisek.cz telefon: 382 330 111 Datum: prosinec 2016 1

OBSAH Obsah 2 1 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území... 4 1.1 Úvod... 4 1.2 Popis území a širší vztahy... 4 1.2.1 Základní charakteristika území... 4 1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie... 14 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika... 14 1.3.2 Těžba nerostných surovin... 15 1.4 Vodní režim... 18 1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky... 18 1.4.2 Vodní zdroje jejich význam a ochrana... 20 1.4.3 Záplavová území... 21 1.5 Hygiena životního prostředí... 23 1.5.1 Kvalita ovzduší... 23 1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields... 23 1.5.3 Hlukové zátěže... 27 1.6 Ochrana přírody a krajiny... 28 1.6.1 Krajina... 28 1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana... 30 1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 35 1.7.1 Zemědělský půdní fond... 35 1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa... 39 1.8 Technická infrastruktura... 40 1.8.1 Zásobování pitnou vodou... 42 1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod... 44 1.8.3 Zásobování plynem... 46 1.8.4 Zásobování teplem (CZT)... 48 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě... 48 1.8.6 Spoje (pokrytí území signály)... 50 1.9 Dopravní infrastruktura... 51 1.9.1 Silniční síť... 54 1.9.2 Železniční síť... 59 1.9.3 Letecká doprava... 61 1.9.4 Vodní doprava... 61 1.10 Sociodemografické podmínky... 62 1.10.1 Demograficko-sociální situace... 62 2

1.10.2 Občanská vybavenost... 71 1.11 Bydlení... 72 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura... 72 1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu... 73 1.12 Rekreace... 73 1.12.1 Rekreační aktivity... 74 1.12.2 Rekreační infrastruktura... 74 1.12.3 Individuální rekreace... 76 1.13 Hospodářské podmínky... 76 1.13.1 Ekonomická funkce území... 76 1.13.2 Struktura ekonomických subjektů... 77 1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka)... 78 1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů... 82 2 Rozbor udržitelného rozvoje území... 84 2.1. SWOT analýza horninové prostředí a geologie... 84 2.2. SWOT analýza vodní režim... 84 2.3. SWOT analýza hygiena životního prostředí... 85 2.4. SWOT analýza ochrana přírody a krajiny... 85 2.5. SWOT analýza zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 86 2.6. SWOT analýza technická infrastruktura... 86 2.7. SWOT analýza dopravní infrastruktura... 86 2.8. SWOT analýza sociodemografické podmínky... 87 2.9. SWOT analýza bydlení... 88 2.10. SWOT analýza rekreace... 88 2.11. SWOT analýza hospodářské podmínky... 88 2.12. Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení... 89 2.2 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území... 90 2.2.3 Záměry v území plynoucí z nadřazené územně plánovací dokumentace... 95 2.2.4 Obecné problémy... 103 2.2.5 Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady... 104 2.2.5 Střety se záměry technické infrastruktury... 105 2.2.6 Střety dopravních záměrů s limity využití území... 105 2.2.7 Střety urbanistických záměrů s limity využití území... 106 2.2.8 Střety se záměry dopravními... 106 3 PŘÍLOHY... 107 3

1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí ) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. V rámci sledovaní stavu a vývoje území ORP Písek budou výroky SWOT analýzy barevně odlišeny: Černě výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku trvá), Šedě přeškrtnuty - výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku pominul), Zeleně výrok byl doplněn v rámci 4. aktualizace Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Písek včetně SWOT analýz za sledovaná témata. 1.2 Popis území a širší vztahy 1.2.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu Jihočeského kraje až k jeho severozápadnímu okraji. SO ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. SO ORP Písek je tvořen 49 obcemi, z nichž 4 mají status města (Mirotice, Mirovice, Písek a Protivín) a celková rozloha činí 74 183,7 ha, což představuje 7,4 % celkové rozlohy Jihočeského kraje. Téměř 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více než tři čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji). Počet obyvatel v SO ORP Písek k roku 2015 je 54 168, hustota obyvatel je přibližně 73 obyvatel na kilometr čtvereční. 4

Mapa 1.2.1.1: Správní obvod ORP Písek ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace 5

Tabulka 1.2.1.1: Výměra obcí SO ORP Písek (S11 Vymezení území) Výměra obcí SO ORP Písek Obec Celková výměra v ORP (ha) Procenta z ORP 6 součet 74186,55 Albrechtice nad Vltavou 3674,18 4,95% Boudy 1000,86 1,35% Cerhonice 950,60 1,28% Čimelice 1029,06 1,39% Čížová 3610,49 4,87% Dobev 2125,75 2,87% Dolní Novosedly 851,88 1,15% Drhovle 2326,57 3,14% Heřmaň 705,47 0,95% Horosedly 577,33 0,78% Kestřany 2010,92 2,71% Kluky 1361,03 1,83% Kožlí 433,49 0,58% Králova Lhota 1081,67 1,46% Křenovice 611,98 0,82% Lety 1393,00 1,88% Minice 350,55 0,47% Mirotice 2560,04 3,45% Mirovice 2204,38 2,97% Mišovice 1481,76 2,00% Myslín 415,43 0,56% Nerestce 467,87 0,63% Nevězice 984,34 1,33% Olešná 524,60 0,71% Orlík nad Vltavou 903,69 1,22% Oslov 1940,93 2,62% Ostrovec 2057,16 2,77% Paseky 2517,71 3,39% Písek 6323,02 8,52% Podolí I 896,79 1,21% Probulov 348,29 0,47% Protivín 6143,95 8,28% Předotice 2146,93 2,89% Putim 1040,85 1,40% Rakovice 1047,63 1,41% Ražice 1071,75 1,44% Skály 1774,82 2,39% Slabčice 1748,11 2,36% Smetanova Lhota 1305,45 1,76% Tálín 418,67 0,56% Temešvár 525,99 0,71% Varvažov 2516,04 3,39%

Vlastec 751,09 1,01% Vojníkov 1178,53 1,59% Vráž 738,14 0,99% Vrcovice 551,61 0,74% Záhoří 1471,75 1,98% Zvíkovské Podhradí 437,25 0,59% Žďár 1597,15 2,15% zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016 Širší vztahy a nadřazené dokumenty 1.2.1.1 Širší vztahy Území SO ORP Písek náleží pod správu Jihočeského kraje a leží v jeho severní části. Sousedí celkem s šesti SO ORP z Jihočeského kraje (SO ORP Blatná, SO ORP České Budějovice, SO ORP Milevsko, SO ORP Strakonice, SO ORP Týn nad Vltavou a SO ORP Vodňany), na severní hranici SO ORP Písek sousedí také se Středočeským krajem (SO ORP Příbram). Územím prochází pouze krátký úsek rychlostní silnice R4, dále několik silnic I. třídy. Železniční trať je částečně elektrifikována, především ve směru na České Budějovice (jižní část SO ORP). Na rozdíl od většiny Jihočeského kraje vykazuje území SO ORP Písek pozitivní migrační saldo (příbytek obyvatel stěhováním), hlavní zásluhu na tom má samotné centrum Písek. 1.2.1.2 Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR 2015 ve znění aktualizace č. 1 (dále též PÚR ČR 2015 ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. dubna 2015. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, 7

a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování. V rámci PÚR ČR nejsou vymezeny žádné rozvojové oblasti, osy ani specifické oblasti, které by přímo zasahovaly do území SO ORP Písek. 1.2.1.3 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití (územní rezerva) nebo plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo územní studie. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, ve kterém se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. V současné době byla vydána 2. a 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle 42 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 3. aktualizace Zásad územního rozvoje nabyla účinnosti dne 6. 1. 2016. V návaznosti SO ORP Písek na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2015 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, 8

nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast Písecko - Strakonicko Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N-OB1 Písecko Strakonicko. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Čížová (Bošovice u Čížové, Krašovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Dobev (Nepodřice, Oldřichov u Písku, Stará Dobev), Drhovle (Brloh u Drhovle, Drhovle, Mladotice u Drhovle, Pamětice u Drhovle), Kestřany (Staré Kestřany, Zátaví), Písek (Hradiště u Písku, Nový Dvůr u Písku, Písek, Semice u Písku, Smrkovice), Předotice (Kožlí u Čížové, Křešice u Čížové, Malčice u Mirotic, Podolí II, Šamonice, Soběšice u Předotic, Třebkov), Protivín (Maletice, Milenovice, Myšenec, Protivín, Selibov), Putim (Putim), Tálín (Tálín), Žďár (Žďár u Protivína); b) dále stanovuje v rámci vymezení této oblasti zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-OB1: podporovat kapacitní dopravní napojení této rozvojové oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, na rychlostní silnici R4 a kapacitní silnici I/4 a dále na silnice I. třídy (zejména I/20 směrem na Plzeň a I/22 na Klatovy) a železnici ČD 190 směrem na Plzeň a řešit jejich územní souvislosti, podporovat rozvoj hospodářských aktivit zejména ve vazbě na významné dopravní tahy, dále pak v prostoru Severní písecké průmyslové zóny, Protivína, Strakonic a Drhovle, podporovat rozvoj obytných, sportovně rekreačních funkcí a sociálních funkcí nejen při velkých centrech (Strakonice, Písek), která jsou hlavními centry rozvojové oblasti, a ve vazbě na spolupůsobící vedlejší centra, ale i v ostatních částech rozvojové oblasti, přednostně v návaznosti na stávající sídla, v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost navrhovaným řešením s ohledem na ochranu přírodních a krajinných hodnot území. Rozvojová osa Severojižní Pasovská Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní Pasovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek 9

10 ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Boudy (Boudy), Cerhonice (Cerhonice), Čimelice (Čimelice, Krsice), Horosedly (Horosedly), Lety (Lety), Mirotice (Mirotice, Radobytce), Nerestce (Dolní Nerestce, Horní Nerestce), Rakovice (Rakovice); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-OS1: řešit dopravní záměry rychlostní silnice R4, kapacitní silnice I/4, jejich územní souvislosti s ohledem na polohu a technické řešení, a to zejména ve specifické oblasti Šumava, kde je potřeba volit řešení, která budou citlivá k přírodnímu prostředí, podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose a rozvojové záměry směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, přičemž v části, kde rozvojová osa prochází územím specifické oblasti Šumava, je zároveň nutno zohlednit zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území stanovené pro tuto specifickou oblast a do specifické oblasti Šumava situovat socioekonomické aktivity šetrné k přírodnímu a krajinnému prostředí, orientované zejména na rozvoj rekreace, turistického a cestovního ruchu, respektovat oblastně specifické přírodní, krajinářské a kulturní hodnoty v území krajinné památkové zóny (dále též i KPZ ) Čimelicko-Rakovicko a NP a CHKO Šumava a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny se zvláštním důrazem uvnitř specifické oblasti Šumava, zejména v části osy procházející územím specifické oblasti Šumava podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a budou chránit venkovský ráz sídel9 a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny. Rozvojová osa Písecko - Táborská Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS4Písecko - Táborsko - Pelhřimovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Písek a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Dolní Novosedly (Dolní Novosedly, Chrastiny), Křenovice (Křenovice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Podolí I (Podolí I), Temešvár (Temešvár), Vlastec (Vlastec) Záhoří (Horní Záhoří u Písku, Jamný, Svatonice); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-OS4: řešit dopravní záměry silnic I/19 a I/29 s ohledem na jejich polohu a plánovaná technická řešení a jejich územní souvislosti, rozvojové záměry směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tj. zejména do oblasti Bernartic, přičemž v části, kde rozvojová osa prochází územím specifické oblasti Orlicko, je zároveň nutno zohlednit

Specifická oblast Orlicko ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území stanovené pro tuto oblast a do specifické oblasti Orlicko situovat socioekonomické aktivity šetrné k přírodnímu a krajinnému prostředí, orientované zejména na rozvoj rekreace, turistického a cestovního ruchu. Na území JČK je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Zásady územního rozvoje JČK ji vymezuje do rozsahu katastrálních území: a) Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad Vltavou, Chřešťovice, Jehnědno, Údraž), Čížová (Borečnice), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Lety (Šerkov), Nevězice (Nevězice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova), Ostrovec (Dědovice, Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec), Podolí I (Podolí I), Probulov (Probulov), Slabčice (Nemějice, Písecká Smoleč, Slabčice), Smetanova Lhota (Smetanova Lhota), Temešvár (Temešvár), Varvažov (Varvažov, Zbonín), Vlastec (Vlastec)Vojníkov (Držov, Louka nad Otavou, Vojníkov), Vráž (Vráž u Písku), Vrcovice (Vrcovice), Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské Podhradí); b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-SOB1: podporovat řešení směřující k vyváženému využívání krajiny a vodní plochy Orlické přehrady, k únosnému zatížení celé přehrady, koordinující ochranu kvality vod a přírodních hodnot břehových partií se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit a využití rekreačního potenciálu této oblasti, stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu, řešení upřednostňující zvýšení kvality před navyšováním kvantity, vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny Orlické přehrady řešit společně s celkovou koncepcí území, podporovat řešení, která citlivě využívají a chrání přírodní zdroje v oblasti, podporovat a vytvářet podmínky pro rozvoj lázeňství, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu formou doplnění přívozů, cyklotras a přístavišť pro uvažované rekreační využití Vltavské vodní cesty, podporovat zkvalitnění a vytvoření koncepčního řešení vodohospodářské infrastruktury, vzhledem ke specifickým problémům oblasti zvláště na úseku čištění odpadních vod a odstraňování fosforu, což jsou faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití, situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy Severojižní Pasovská a Písecko Táborská, 11

při návrhu rozvoje území zohlednit podmínky stanovené pro KPZ Orlicko 1.2.1.4 Územně analytické podklady Jihočeského kraje Poslední aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je datována k roku 2015. Pro hodnocení území Jihočeského kraje je použita sada indikátorů, rozdělených do 3 pilířů, které jsou individuálně obodovány na stupnici -2 (velmi špatné) až 2 (velmi dobré). Každý pilíř pak obsahuje součet bodů, ze kterých je odvozeno výsledné ohodnocení. Každá obec i ORP je následně ohodnoceno v rámci těchto tří pilířů a je jí přiřazena nová kategorie, dle dosažených hodnot. SO ORP Písek je celkově hodnocen jako jeden z lepších SO ORP v rámci Jihočeského kraje. Ve srovnání s rokem 2015 zůstaly pilíře přibližně ve stejných hodnotách jako v roce 2013. 1.2.1.5 Stav územně plánovací dokumentace Aktuální stav územně plánovací dokumentace na území ORP Písek zobrazuje následující mapa. 12

Mapa 1.2.2.1 Stav ÚPD ORP Písek ke dni: 31. 12. 2015 ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace 13

1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jež vytvářejí skalní základ středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná především o žuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převážně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území hlinitopísčitá eluvia a štěrkovitopísčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou převážně kvartérních uloženin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků nivními sedimenty. Z inženýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné, únosné, které umožňují zakládaní staveb již v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat v okolí řeky Vltavy z důvodů existence srázů vltavského údolí. 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Problémem při plánování budoucí zástavby může být výskyt poddolovaných a sesuvných území. Před rozhodováním o jejich využití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Rozloha poddolovaných území v jednotlivých obcích je přehledně zobrazena v tabulce 1.3.1.1. Tabulka 1.3.1.1: Tabulka plošně poddolovaných území (03 Geologické podmínky) Poddolovaná území - plochy Obec Celková výměra (ha) Název Celková výměra (ha) Procenta z území součet 74186,53 103,57 9,85 Čížová 3610,49 Bošovice u Čížové-Nová Ves; Nová Ves u Čížové 10,55 0,29 Písek 6323,02 Písek 1-Kraví Hora; Písek 3- Havírky; Písek 5-Jarník 23,39 0,37 Heřmaň 705,47 Heřmaň 58,48 8,29 Paseky 2517,71 Paseky-Kloboučky 4,68 0,19 Vrcovice 551,61 Vrcovice 2,42 0,44 Záhoří 1471,75 Svatonice-Brložnice 4,05 0,28 průměr 1514,01 2,11 0,2 zdroj: ÚAP, datum: 27. 4. 2016 Poddolované území zobrazené bodem či plochou jsou zakresleny v mapě č. 1.3.2.1. Největší plochu zabírá poddolované území v obci Heřmaň. Celkově se v řešeném území nachází 9 plošných a 23 bodových poddolovaných území. Další možný rizikový jev, sesuvná území (A062), se ve SO ORP Písek nevyskytuje. 14

1.3.2 Těžba nerostných surovin Území SO ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, žáruvzdorné a keramické nežáruvzdorné jíly, křemen, vápenec a polymetalické rudy. Mezi největší dobývací prostory patří Kamenné doly v Písku a Jehnědno v Albrechticích nad Vltavou. Tabulka 1.3.2.1 ukazuje zbytek dobývacích prostorů. Tabulka 1.3.2.1: Dobývací prostory na území SO ORP Písek (03 Geologické podmínky) Dobývací prostory Obec Celková výměra (ha) Název DP Organizace Celková výměra (ha) součet 74186,53 103,61 Albrechtice nad Vltavou Procenta z území 3674,18 Jehnědno LB MINERALS, s.r.o. 25,42 0,69 Surovina (JL) Jíly - (JO) žáruvzdorné ostatní Horosedly 577,33 Nerestce HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, s.r.o.; V. Hydčice 7,53 1,3 (VA) Vápenec - (VO) vápence ostatní Lety 1393 Lety Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. 15,83 1,14 (CS) Cihlářská surovina Nerestce 467,87 Lety; Nerestce HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, s.r.o.; V. Hydčice; Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. 4,97 1,06 (CS) Cihlářská surovina;(va) Vápenec - (VO) vápence ostatní Ostrovec 2057,16 Jistec II Kámen a písek, spol. s r.o.; Český Krumlov, Linecká 277, PSČ 381 01 6,18 0,3 (SK) Stavební kámen - (DK) drcené kamenivo Písek 6323,02 Předotice 2146,93 Písek; Písek, místně Kamenné Doly Kožlí u Čížové Kámen a písek, spol. s r.o.; Český Krumlov; Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. KAMENOLOMY ČR s.r.o.; Ostrava - Svinov průměr 1514,01 2,11 34,6 0,55 9,09 0,42 (SK) Stavební kámen - (DK) drcené kamenivo; nóně (SK) Stavební kámen - (DK) drcené kamenivo zdroj: ÚAP, datum: 27. 4. 2016 15

V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Písek vymezeno šest chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Z hlediska surovin se jedná opět o stavební materiály (stavební kámen a cihlářská surovina). Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže. Tabulka 1.3.2.2: Chráněné ložiskové území na území SO ORP Písek (03 Geologické podmínky) Chráněná ložisková území Výměra obce Chráněné lož. Obec (ha) území (ha) Chráněné lož. území (%) součet 74186,53 173,99 Albrechtice nad Vltavou 3674,18 57,42 1,56 Čížová 3610,49 62,58 1,73 Lety 1393 15,83 1,14 Nerestce 467,87 2,92 0,62 Písek 6323,02 5,14 0,08 Předotice 2146,93 30,11 1,4 průměr 1514,01 3,55 Surovina Stavební kámen Stavební kámen Cihlářská surovina Cihlářská surovina Cihlářská surovina Stavební kámen zdroj: ÚAP, datum: 27. 4. 2016 Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, poddolovaných území a CHLÚ ve SO ORP Písek jsou znázorněny v následující mapě. 16

Mapa 1.3.2.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Písek ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace 17

1.4 Vodní režim ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace Území SO ORP Písek náleží povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho území. Převážná část správního území ORP leží na levém břehu Vltavy, pouze obce Křenovice, Podolí I., Olešná a Slabčice leží na jejím pravém břehu. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, z nichž nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice a Skalice. Jižní částí území protéká řeka Blanice. Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrž Orlík, která tvoří severozápadní hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se v území vyskytují zdroje podzemních vod. 1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém zájmovém území. Jejich rozsah a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje mapa A 1 v příloze. Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování (vydatnosti převážně v rozsahu 0,5 2 l/s). Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod miocenní a kvartérní uloženiny v povodí Otavy a Blanice. Mezi sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla zařazena i část území ORP Písek na území obcí (Vodňany) Milenovice - Protivín, Myšenec Heřmaň a Ražice - (Sudoměř), jež patří mezi oblasti perspektivního jímání podzemních vod. ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k.ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. ZÚR pro využití dotčených ploch nenavrhují žádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Písek byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha. Jejich podrobný přehled lze nalézt v tabulce A 6 v příloze. Jak ukazuje následující mapa, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1107,34 km. 18

Mapa 1.4.1.1: Vodní zdroje, vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Písek 19

Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 2 090,7 ha, což představuje zhruba 2,8 % území. Výskyt ploch vodních zdrojů povrchové vody včetně ochranných pásem a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Písek uvádí následující tabulka. Tabulka 1.4.1.1: Vodní útvary povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem (07 Vodní režim a jeho ochrana) Vodní útvary povrchové vody Obec Výměra obce (ha) Vodní útvar - povrchové vody stojaté (ha) Procenta z území součet 74186,53 1029,04 1,39 Albrechtice nad Vltavou 3674,18 126,23 3,44 Čížová 3610,49 29,6 0,82 Kožlí 433,49 83,13 19,18 Nevězice 984,34 30,92 3,14 Olešná 524,6 27,93 5,32 Orlík nad Vltavou 903,69 136,68 15,12 Oslov 1940,93 144,25 7,43 Ostrovec 2057,16 76,28 3,71 Podolí I 896,79 20,41 2,28 Slabčice 1748,11 43,8 2,51 Temešvár 525,99 45,63 8,68 Varvažov 2516,04 157,77 6,27 Vojníkov 1178,53 14,3 1,21 Vráž 738,14 5,33 0,72 Vrcovice 551,61 0,16 0,03 Zvíkovské Podhradí 437,25 86,62 19,81 průměr 1514,01 21 2,03 zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016 Nejrozsáhlejší vodní plochou, jež tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla napuštěna v roce 1963 a je největší nádrží Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je 56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrž má kaňonovitý charakter se strmými břehy a je poměrně úzká. Maximální objem nádrže je 704 mil. m 3, plocha hladiny je 26,4 km 2 a maximální hloubka je 71m. Nádrž plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci. Tato rekreační funkce je však v posledních letech velmi ohrožena kolabolací nádržového sytému Orlické přehrady, která tak rozkvetla nejznámějším projevem eutrofizace (sinicemi). Je obecná shoda, že příčinou současné nevyhovující kvality vody je přísun sloučenin fosforu z jejího povodí. Jedině výrazným snížením přísunu těchto sloučenin je možné do budoucna zlepšit kvalitu vody v Orlické nádrži, což je zakotveno i v zásadách územního rozvoje kraje. 1.4.2 Vodní zdroje jejich význam a ochrana V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly, Kestřany, Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota a Žďár. Pro většinu z nich, s výjimkou obcí Putim a Žďár, byla následně navržena, v rámci možností, protipovodňová opatření. Obec Žďár byla zařazena mezi obce, pro něž nebyla navržena 20

opatření z důvodu komplikovanosti možného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se dále navrhuje zpracování samostatné studie. Na území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Putim. U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvažov, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo nedostatečně chráněné bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu, a proto byly ze seznamu vyřazeny. V rámci protipovodňové koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí řeky Blanice, Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Tabulka 1.4.2.1: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (07 Vodní režim a jeho ochrana) Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Obec Počet prvků POPIS Počet prvků POPIS součet 5 1 Písek 1 Písek-válcový 1 Levý břeh Otavy Písek Protivín 3 Maletice; Myšenec; Protivín Skály 1 Skály zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016 1.4.3 Záplavová území Významným limitem území, který je nutné při rozvoji území respektovat, jsou záplavová území. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a Otavy, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 34 obcí z celkového počtu 49 o celkové rozloze 3 681,7 ha, což představuje cca 5 % celkové výměry území. Výměry jednotlivých periodicit záplavových území obsahuje následující tabulka. Záplavové území s periodicitou 100 let je zobrazeno na mapě 1.4.3.1. Tabulka 1.4.3.1: Záplavová území na správním území ORP Písek (07 Vodní režim a jeho ochrana) Záplavové území Celková Q 005 Procenta z Q 050 Procenta z výměra ORP (ha) území ORP (ha) území ORP (ha) Q 100 (ha) Procenta z území ORP 74186,53 1616,44 2,18 2424,23 3,27 3681,71 4,96 zdroj: ÚAP, datum: 28. 4. 2016 21

Mapa 1.4.3.1: Záplavové území s periodicitou 100 let 22

Sumace jevů A051 a A053 za dané území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 1.4.3.2: Aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem na správním území ORP Písek (07 Vodní režim a jeho ochrana) Aktivní zóna ZÚ a územní zvláštní povodně Celková výměra Aktivní zóna zápl. Procenta Území zvláštní ORP (ha) území (ha) z území povodně pod vodním dílem (ha) Procenta z území 74186,53 1951 2,63 3418,31 4,61 1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje mapa 1.5.2.1 1.5.1 Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3, které je škodlivé pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu území ČR a JČK. Horší situace je ve městě Písek, kde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O 3 ), ale i limity pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu. Přesněji byly překročeny limity pro roční průměry benzo(a)pyrenu. Stejně jako v roce 2014 nebyly překračovány limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. 1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Nepříznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 34 obcí se nachází celkem 88 starých zátěží. Obzvláště v obcích Písek a Protivín je velký počet starých zátěží, konkrétně 13 a 10. 23

Tabulka 1.5.2.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy 24 ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace (10 Hygiena prostředí, ochrana území) Staré zátěže v území a kontaminované plochy Obec Název Počet prvků ORP Písek 88 Albrechtice nad Vltavou skládka Chřešťovice; skládka Jehnědno; skládka Údraž; V Jamách Čimelice ACHP Krsice; Čimelice 2 Čížová skládka Bošovice 1 Dobev Dolní Novosedly skládka Oldřichov; skládka Velké Nepodřice; V Pískovně Dolní Novosedly; Serpentýny nad Ptáčkovnou; skládka Horní Novosedly; V Chrastinách Drhovle Chlaponice; skládka Dubí Hora; Vojenský Prostor 3 Horosedly skládka Haj 1 Kestřany K Sudoměři; Nepovolená skládka; skládka Kestřany 5 Kluky skládka Kluky 1 Králova Lhota skládka Probulov 1 Lety Lety- býv.sklad agrochemikálií; U Cihelny 2 Mirotice skládka Lučkovice; Ve Chvalkově 2 Mirovice Očeraz; skládka Plíškovice; Slomínek; Za Tratí nad Kuchařovým Mlýnem 4 Mišovice skládka Slavkovická Hora 1 Myslín skládka Myslín 1 Orlík nad Vltavou U Žďákovského mostu 1 Ostrovec Ouverka; skládka Dolní Ostrovec 2 Paseky skládka Paseky; skládka Tálín 2 Písek E.ON Distribuce, a.s. Písek; Kalová pole; Kovošrot a.s. Písek; MOTOR Písek; Písek, obalovna; Ptáčkovna; skládka Nový Dvůr; skládka Písek; skládka Písek-Nad cihelnou; skládka Písek-Václ. předměstí; skládka Smrkovice; VUSS Purkratice autopark Podolí I JČDZ a.s. Podolí I; skládka Podolí 2 Protivín Kukle; Na Vrchu; skládka Krč; skládka Maletice; skládka Myšenec; skládka Protivín; U Zastávky ČSD;ZEKO Protivín Předotice Na Babě 1 Putim Rozehřívárna živic; skládka Putim 2 Rakovice skládka Rakovice 1 Ražice skládka Ražice; Šálků Pískovna 3 Skály skládka Skály 1 Slabčice skládka Nemějice; skládka Olešná 2 Tálín skládka Kukle 1 Temešvár skládka Temešvár 2 Varvažov skládka Zbonín 1 Vlastec Pod stanicí ČSD 1 4 3 4 13 10

Vrcovice Ptáčkovna - nově rekultivovaná; skládka Vrcovice 2 Záhoří skládka Kasina Hora; skládka Pazderna; skládka Svatonice; skládka Temešvár; Temešvár Zvíkovské Podhradí U Mostu přes Otavu 1 průměr obce v ORP Písek 5 1,8 zdroj: ÚAP, datum: 2.5.2016 25

Mapa 1.5.2.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Písek ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP Písek zabírají cca 86,34 ha, což představuje 0,116 % území. 26

Na daném území se rovněž vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města Písek a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí cca 103 ha, tj. 0,139 % území. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V daném území se nachází celkem 39 zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování a využívání odpadů. uvedená v tabulce A 11 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí dvě skládky. Pozitivní je, že kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí. 1.5.3 Hlukové zátěže Zvyšování intenzity dopravy na hlavních dopravních tepnách vede k překračování hlukových limitů ve městech a obcích. Na daném území se sice vyskytuje letiště (Písek-Krašovice), ale slouží především pouze pro leteckou turistiku a letecké sporty a tak se zde nevyskytuje žádné ochranné pásmo letiště a toto letiště nepůsobí jako výrazný zdroj hluku pro své okolí. Počet osob a zařízení v jednotlivých hlukových pásmech na silnici I/20 a I/4 Kód obce 549 568 562 157 549 339 562 068 549 584 549 321 509 621 549 347 549 380 549 363 549 240 549 771 598 861 Název obce Lety Nerestce Čimelice Rakovice Mirotice Cerhonice Předotice Čížová Drhovle Dobev Písek Protivín Žďár Číslo úseku 74 74 74 74 74 74 75 75 75 75 75 75 75 Počet oby v atel obce 259 108 977 219 1 197 136 502 1 072 525 866 29 641 4 931 242 Počet osob v pásmu 50-54 db (den) 31 42 374 11 726 1 0 45 0 53 8 120 1 530 13 Počet osob v pásmu 55-59 db (den) 6 15 198 15 214 0 3 0 48 0 2 978 840 0 Počet osob v pásmu 60-64 db (den) 0 0 65 6 16 0 0 0 28 0 1 194 250 0 Počet osob v pásmu 65-69 db (den) 0 0 32 0 0 0 0 0 2 0 516 51 0 Počet osob v pásmu 70-74 db (den) 0 0 101 9 0 0 0 0 0 0 1 767 3 0 Počet osob v pásmu nad 75 db (den) 0 0 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Stav by pro by dlení v pásmu 50-54 db (den) 8 16 77 3 162 1 0 19 0 20 860 294 4 Stav by pro by dlení v pásmu 55-59 db (den) 4 4 51 3 56 0 1 0 21 0 423 166 0 Stav by pro by dlení v pásmu 60-64 db (den) 0 0 23 1 5 0 0 0 10 0 127 56 0 Stav by pro by dlení v pásmu 65-69 db (den) 0 0 12 0 0 0 0 0 1 0 40 16 0 Stav by pro by dlení v pásmu 70-74 db (den) 0 0 29 3 0 0 0 0 0 0 133 1 0 Stav by pro by dlení v pásmu nad 75 db (den) 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Školská zařízení v pásmu 50-54 db (den) 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 10 0 0 Školská zařízení v pásmu 55-59 db (den) 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 Školská zařízení v pásmu 60-64 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 Školská zařízení v pásmu 65-69 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 Školská zařízení v pásmu 70-74 db (den) 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 Školská zařízení v pásmu nad 75 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 50-54 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 55-59 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 60-64 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 65-69 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu 70-74 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdrav otnická zařízení v pásmu nad 75 db (den) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 27

1.6 Ochrana přírody a krajiny ORP Písek, rozbor udržitelného rozvoje území 2016 - aktualizace 1.6.1 Krajina Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Největší koeficient ekologické stability byl v roce 2016 u obce Paseky (5,5), mezi další obce s vysokou hodnotou KES v roce 2016 patří Zvíkovské Podhradí, Temešvár a Varvažov. O těchto obcích můžeme říci, že mají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Naopak nejnižších hodnot KES dlouhodobě dosahují obce Horosedly, Nerestce, Mirovice a Vlastec. Ve sledovaných letech nedošlo v SO ORP Písek k žádným výrazným změnám v koeficientu ekologické stability, ve všech letech byla hodnota KES 1,3. Kompletní tabulka KES je uvedena v příloze (tabulka A 1). Níže je k nahlédnutí mapa hodnot KES na území SO ORP Písek. 28

Mapa 1.6.1.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek 29

1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada menších lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Tabulka 1.6.2.1: Maloplošná zvláště chráněná území (02 - Přírodní hodnoty) Maloplošná území OBEC Název Celková výměra (ha) Procenta z území průměr ORP v kraji součet 349,63 17,9 Boudy přírodní památka (PP) 0,95 0,09 Čimelice přírodní památka (PP) 1,62 0,16 Čížová přírodní rezervace (PR) 78,86 2,18 Drhovle přírodní památka (PP) 2,44 0,11 Horosedly přírodní památka (PP) 3,16 0,55 Kestřany národní přírodní rezervace (NPR); přírodní památka (PP) 142,95 7,11 Nerestce přírodní památka (PP) 2,08 0,45 Oslov přírodní rezervace (PR) 13,09 0,67 Ostrovec přírodní památka (PP); přírodní rezervace (PR) 17,25 0,84 Protivín přírodní památka (PP) 16,09 0,26 Putim národní přírodní rezervace (NPR) 2,42 0,23 Ražice národní přírodní rezervace (NPR); přírodní památka (PP) 32,9 3,07 Skály přírodní památka (PP) 12,8 0,72 Smetanova Lhota přírodní památka (PP) 2,85 0,22 Varvažov přírodní památka (PP) 2,9 0,12 Vojníkov přírodní památka (PP) 1,78 0,15 Vráž přírodní rezervace (PR) 0,14 0,02 Žďár přírodní památka (PP) 15,35 0,96 průměr obce v kraji průměr 7,14 0,37 zdroj: ÚAP, datum: 1.9.2016 Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Nalézají se zde však některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Spadají k nim národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně na území obcí Kestřany, Putim a Ražice. Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Další významnou součástí ochrany přírody a 30

krajiny na správním území ORP Písek je přírodní park, jenž byl vyhlášen jako klidová zóna v oblasti Píseckých hor. Mapa zvláště chráněných území, přírodních parků a lokalit soustavy NATURA 2000 je zobrazena níže. 31

Mapa 1.6.2.1: Přírodní parky a NATURA 2000 ptačí oblasti a evropsky významné lokality 32

V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Písek se nalézají v rámci ZÚR JČK nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. V rámci SO ORP je celková rozloha kompletního ÚSES 14842,96 ha, což tvoří přibližně 20 % území SO ORP. Na mapě níže je znázorněno celkové rozložení jednotlivých prvků ÚSES. 33

Mapa 1.6.2.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Písek 34

1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1.7.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství se v SO ORP Písek řadí mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným charakteristikám. Rozloha orné půdy se v SO ORP Písek neustále mírně snižuje, podíl orné půdy na celkové rozloze území v roce 2010 byl 41,5 % a v roce 2013 2015 již pouze 41,2 41,1 %. Nejvýraznější byl úbytek orné půdy u obce Slabčice, ze 41,3 % v roce 2010 na 33,4 % v roce 2013. V absolutních číslech se jednalo o úbytek 138 ha orné půdy. Největší podíl orné půdy na celkové rozloze mají obce Nerestce, Mirovice a Horosedly, kde se jedná o více než 70 % rozlohy. Nejvíce hektarů orné půdy je na území obce Protivín (2 909 ha). Nejmenší podíl orné půdy na celkové rozloze je v obcích Zvíkovské Podhradí (10,6 %) a Kožlí (11,5 %). Tabulka 1.7.1.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2010 2015 Obec Orná půda Podíl orné půdy z celkové plochy obce V % 2012 2014 2015 2012 2014 2015 Albrechtice nad Vltavou 1548,4 1546,5 1546,644 42,2 42,1 42,1 Boudy 384,0 383,8 383,783 38,4 38,3 38,3 Cerhonice 505,8 505,8 505,5335 53,2 53,2 53,2 Čimelice 507,7 507,6 507,6221 49,3 49,3 49,3 Čížová 1115,0 1112,2 1112,216 30,9 30,8 30,8 Dobev 994,8 994,6 994,2641 46,8 46,7 46,7 Dolní Novosedly 532,9 533,0 533,0359 62,6 62,6 62,6 Drhovle 1223,1 1223,0 1222,989 52,5 52,5 52,5 Heřmaň 310,5 310,3 310,1259 44,0 44,0 44,0 Horosedly 405,8 405,2 405,2061 70,3 70,2 70,2 Kestřany 853,6 853,4 853,4923 42,5 42,5 42,5 Kluky 796,8 796,7 797,0656 58,5 58,5 58,6 Kožlí 50,2 50,2 50,209 11,6 11,6 11,6 Králova Lhota 528,0 507,9 507,9346 48,8 47,0 47,0 Křenovice 312,6 312,3 312,255 51,2 51,1 51,1 Lety 650,6 650,6 650,4906 46,8 46,8 46,7 Minice 187,9 187,9 187,9106 53,7 53,7 53,8 Mirotice 1329,8 1327,9 1291,851 51,9 51,9 50,5 Mirovice 1560,2 1560,2 1560,245 70,8 70,8 70,8 Mišovice 841,3 833,5 833,5395 56,8 56,3 56,3 Myslín 261,2 261,2 261,1529 62,9 62,9 62,9 Nerestce 334,0 334,0 333,9516 71,4 71,4 71,4 Nevězice 464,7 464,7 464,6783 47,2 47,2 47,2 Olešná 273,0 273,0 272,9514 52,0 52,0 52,0 Orlík nad Vltavou 145,4 144,8 144,8034 16,1 16,0 16,0 Oslov 705,6 706,2 706,3741 36,4 36,4 36,4 Ostrovec 442,6 441,7 441,7351 21,5 21,5 21,5 Paseky 328,0 328,0 328,0322 13,0 13,0 13,0 Písek 1523,6 1522,0 1517,959 24,1 24,1 24,0 Podolí I 214,2 210,1 210,1453 23,9 23,5 23,5 Probulov 220,1 220,3 220,3321 63,2 63,3 63,3 Protivín 2909,4 2901,6 2901,209 47,3 47,2 47,2 35

Předotice 1063,5 1056,6 1056,081 49,6 49,3 49,2 Putim 433,8 432,2 431,4925 41,7 41,5 41,4 Rakovice 562,5 562,5 562,548 53,7 53,7 53,7 Ražice 635,4 635,4 635,3517 59,3 59,3 59,3 Skály 760,1 760,1 760,0942 42,8 42,8 42,8 Slabčice 583,8 583,6 583,5927 33,4 33,4 33,4 Smetanova Lhota 558,1 557,2 557,162 42,8 42,7 42,7 Tálín 190,6 190,6 190,589 45,5 45,5 45,5 Temešvár 75,9 75,8 75,8404 14,4 14,4 14,4 Varvažov 417,6 418,0 417,8632 16,6 16,6 16,6 Vlastec 515,6 515,5 515,3957 68,7 68,7 68,7 Vojníkov 350,3 350,3 350,3269 29,7 29,7 29,7 Vráž 194,8 194,8 194,8134 26,4 26,4 26,4 Vrcovice 271,6 271,1 271,1297 49,2 49,2 49,2 Záhoří 980,6 980,3 980,2657 66,6 66,6 66,6 Zvíkovské Podhradí 46,5 46,5 46,4387 10,6 10,6 10,6 Žďár 501,0 501,0 500,9684 31,4 31,4 31,4 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což ilustruje následující tabulka a mapa, kdy podíl půdy nejcennější v 1. třídě ochrany je pouhých 3,1 %, naopak nejvyšší zastoupení nastává u 3. třídy ochrany, tedy půd s převážně průměrnou produkční schopností (28 %). Tabulka 1.7.1.2: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Výměra [ha] Podíl na celkovém území [%] 1. 2264 3,1 2. 9422 12,7 3. 20766 28 4. 4996 6,7 5. 10807 14,6 Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2016 Situaci rozložení jednotlivých tříd ochrany znázorňuje následující mapa. Bonitně nejcennější půdy 1. třídy jsou převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Půdy 1. třídy se nacházejí pouze v blízkosti vodních toků, kde není problém s jejich zavlažováním. Často jsou obklopeny půdami z 2. třídy ochrany s nadprůměrnou produkční schopností. Většinu území však tvoří půdy z 3. 5. třídy s průměrnou až podprůměrnou produkční schopností. 36