Rekultivace (nejen) po těžbě Ekologie

Podobné dokumenty
Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

Mgr. Vladimír Ledvina

Bílina. PŘÍLEŽITOSTI využití tradice těžby, geologie a paleontologické lokality pro turismus. Vodní režim

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz konz. hodiny po

Obec Tučín R E A L I Z A C E

Návrh novelizovaného znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Staré Splavy 16.6.

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

Revitalizace jako investice

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení

Územní studie krajiny s důrazem na použitá prostorová data a podklady. RNDr. Stanislav Šťastný

Obecně závazná vyhláška města Ústí nad Orlicí č. 3/98 o závazných částech územního plánu zóny Sportovní a rekreační park Tichá Orlice


5 nejčastějších chyb při podávání žádosti o souhlas k odnětí zemědělské půdy ze ZPF:

HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

AGROLESNICKÁ OPATŘENÍ

Analýza a tvorba krajiny v Horním Pomoraví informace o ukončeném projektu v rámci programu INTERREG III B , Křtiny,

Rekultivace lomu Most Ležáky

INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

POVRCHOVÁ TĚŽBA UHLÍ JAKO SPOLUTVŮRCE OBNOVY FUNKCE KRAJINY

MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

A. TEXTOVÁ ČÁST. Obsah

NAVRHOVÁNÍ ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ II etapa generelu

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3

OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM

OPŽP prioritní osa 4. Petr Šandor, Martin Tomešek AOPK ČR, regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zlín,

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0358/2016. Pozměňovací návrh. Jakop Dalunde za skupinu Verts/ALE

REKULTIVACE SKLÁDKY TKO NOVÝ JÁCHYMOV

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

KRATONOHY II.A. Atelier "AURUM" s.r.o., Pardubice ETAPA

Rekultivace území po těžbě uhlí na příkladu severních Čech

Veselí nad Moravou Zelená infrastruktura Kollárova Blatnická. OBJEDNATEL : Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119, Veselí nad Moravou

ÚSK v návaznosti na pozemkové úpravy Zkušenosti s ÚSK pohledem Krajského úřadu

ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

Změna č. 1 územního plánu. Návrh

Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

KATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ. Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

Modul 7: Význam rekultivace jako proces obnovy narušené biosféry

Prioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny

POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH

Terestrické biotopy obojživelníků

SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Úvod k lesním ekosystémům

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

MAPOVÁNÍ A PRŮZKUM DROBNÝCH

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST

VYBRANÉ PRÁVNÍ OTÁZKY VYUŽITÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÉ OBNOVY ÚZEMÍ PO TĚŽBĚ. Vojtěch Máca

REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV

Funkce lesů Ing. Robert Hruban

MĚSTSKÝ ÚŘAD TÁBOR se sídlem Žižkovo nám. 2, Tábor Odbor životního prostředí budova Husovo náměstí 2938, Tábor Tel. č.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

Kritéria pro hodnocení žádostí

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:

ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU BRATRONICE

15 ekomiliard. Rekreační plocha Nové Záluží Cyklostezka napříč Litvínovem

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

První parní rýpadlo s výkonem 50 m3/hod v revíru na lomu Hartmann bylo nasazeno v roce 1884

Výsadby. Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP. zelená linka:

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Zadání územního plánu obce DYMOKURY

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba

PLÁN PÉČE O KRAJINU v katastrálním území města Hustopeče

I. Změna územního plánu

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA M01 Předávání znalostí a informační akce

Transkript:

Rekultivace (nejen) po těžbě Ekologie Proč rekultivovat Jak rekultivovat fáze rekultivace: přípravná ekotechnická biotechnická postrekultivační Život na rekultivovaných plochách Fotodokumentace z rekultivací v ČR Ing.Martin Dočkal Ph.D. ČVUT v Praze f. Stavební katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství dockal@fsv.cvut.cz

Rekultivace území po těžbě má za účel: Obnovit pozemky vrátit krajině zákl. ekologické funkce : zadržovat vodu a látky (funkční vegetace+uzavřený koloběh vody) W. Ripl, Technische Univ., Berlin

Rekultivace nebo revitalizace??? Rekultivace základní funkce krajiny Revitalizace ekologicky cenné, stabilní plochy Spojit... na části rekultivace uplatnit revitalizační zásady!!! Německu předpis 15% rek.území nechat přirozenému vývoji (u nás dosud nestanoveno... 20%? viz dále) Odstranění ekologických následků těžby uhlí (výsypky, haldy,...) náklady byly a budou celkem cca 35mldKč... Těžbou dotčeno v ČR cca 60tis.ha (cca 1/3 již rekultivována)

Rekultivujeme oblasti poškozené vlivy přirozenými antropogenními-prům. činností (každá plocha je rekultivovatelná) Mezi nejčastější typy rekultivací patří rekultivace : těžebních ploch uzavřených skládek oblasti kontaminovaných ploch Rekultivací zrychlujeme přiroz. proces obnovy krajiny... V případě technické rekultivace však může být ekologický přínos nižší než při ponechání přír. vývoji! (viz dále) Co bude výsledkem? zemědělská půda, les, rekreační plochy, ekologicky stabilizující plochy???

Rekultivace hlavní cíle rekultivace : Vhodné začlenění rekultivované plochy do krajiny ( krajina pro lidi ) typické pro Českou rekultivační školu Vytvoření podkladu pro zdravé životní podmínky Zvýšení ekologické stability (ÚSES) a biodiverzity Zlepšování vodní bilance (zpomalování odtoku, výparu) Úprava nebo změna hospodářského využívání území Povinnost dle legislativy Horní z. zahladit následky dolování z. O odpadech. uzavření skládky Požadavky ekologická stabilita krajiny (ekol. stabilní plochy) Někdy protichůdné! produkce krajiny (ekonomicky efektivní zem. rek.) zdravotní požadavky (bioklimatické podmínky) estetika (harmonický reliéf krajiny)

Rekultivace povrchových dolů probíhá v etapách podle Plánu obnovy krajiny (generelu rekultivací) plán typu ÚP Z něj vycházejí konkrétní dílčí projekty na části území, ty reflektují aktuální potřeby (zemědělská, rekreace, výstavba ) Důlně-technická fáze (podmínka dalších kroků) plán umisťování + tvarování výsypek, etáže výsypek Geologický průzkum Volba místa lomu Selektivní odkliz zemin těžba + doprava Umístění výsypek - výsypky blízko těžby (vnitřní), velkoplošné (větší celky s náhorní plošinou)

Ekotechnická fáze technická opatření terénní úpravy navážky úrodných zemin - důležitá kvalita ornice (optimum cca 0,5m) hydrotechnické a meliorační zásahy = obnova vodního režimu výstavba vodních toků a nádrží stabilizace svahů (drenáže!), protierozní ochrana výstavba komunikací ( hospodárnic ) + doprovodných staveb již v průběhu klást důraz na pestrost vznikajícího biotopu

Biotechnická fáze oživení připravené plochy volba způsobu rekultivace dle koncepce obnovy krajiny rekultivace zemědělská (20%) náhorní plošiny + svahy pastviny, sady, vinice,... lesnická (70%) lesy účelové Rekultivace do roku 2050 Zemědělská Lesnická Hydrická Ostatní lesy produkční 17% 15% 25% Při obnově krajiny má zásadní význam zeleň, zejména dřeviny! 43%

Význam zeleně v okolním prostředí Půdoochranný kořeny brání erozi kořeny podporují vsak dešťové vody opad přispívá k tvorbě humusu Hygienický snižuje částečně hlučnost zachycuje plynné i pevné znečištění Bioklimatický usměrňuje vítr odparem zvyšuje vlhkost poskytuje stín, ochlazuje Estetický Ekologický rozčleňuje krajinu a zvyšuje její estetickou hodnotu zlepšuje začlenění staveb poskytuje útočiště pro řadu druhů

Dřeviny na rekultivovaných územích Meliorační Alnus, Populus tremula, Sorbus, Salix slouží k oživení povrchu - po 20ti letech vyřezat a nahradit definitivní výsadbou Hospodářské Quercus, Populus, Fraxinus, Acer, Pinus Jak navrhnout vhodnou druhovou skladbu? Podle podmínek půdních, (hydro-) klimatických, morfologie... Návrh je poměrně složitý, proto např. Arboreus (návrhový software od Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví) O porosty je nutno se starat prořezávat, doplňovat Za první 3 roky úhyn až 50%!!! nátěry, oplocenky proti zvěři! Podpora přiroz. složení je snazší, levnější (a ekologicky přínosná)

vodní (hydrická) stojaté vody x vodní toky (zlepšení mikroklimatu oblasti) rekreační krajina je pro lidi! (odpočinek + komerce) ekologická pestrá stanoviště, stabilizující význam Postrekultivační fáze péče o území po ukončení rek. prací (porosty předávány po 10ti letech) Zemědělská rekultivace při dostatečném překrytí úrodnou vrstvou se dá pěstovat cokoliv, je to ale drahé a potřebujeme zemědělskou plochu??? Rekreační rekultivace využití krajiny člověkem je v pořádku, raději volíme využití víceúčelové s možnou změnou účelu!

Neděláme to (technickou rekultivaci) tedy ZBYTEČNĚ??? přirozený proces levněji x za delší dobu udělá Příroda s.r.o. totéž co rekult. firma! ( bohužel netvoří zisk rekultivačním společnostem! ) pro hovoří vyšší biologická rozmanitost území vyšší estetická hodnota členitých území nižší cena (0,9-2M Kč /ha technické rekult!) ad. biodiverzita... tech. rekultivace (navážky inertních materiálů+zemin) druhy rostlin/živ jako v okolní krajině samovolná/řízená sukcese (na extrémním ale členitém podkladu) často druhy chráněné (zde bez konkurence)

Opuštěné kamenolomy (pískovny) z hlediska druhové pestrosti jde obecně o velmi cenné lokality dle průzkumu 10% druhů chráněných (Tropek PřF JU Č.Budějovice) Zásady návrhu rekultivace řízenou/samovolnou sukcesí pro menší lokality či části z velkých rekultivovaných ploch (Německo předpis 15% přirozeně!) přirozené, místní druhy vydrží víc (nižší postrekultivační nároky) nelze použít vždy 10% lokalit eroze, řícení stěn, kontaminace odstranit stavby + zabránit ukládání odpadu (vjezd vozidel příkop/val, ne dopr. značka!) Vápencový lom Velká konec těžby Amerika u Berouna 1944-1963

Bezpečnost plot nic neřeší (vydrží pár měsíců) zákazová cedule je alibistická nejlépe (náhodnému pádu) zabrání val na okraji lomy jsou krásné, proč je na vlastní nebezpečí nezpřístupnit?

Závěr obnova krajiny: narušené krajině navrátit funkci ekologickou rekultivace je možná na každé lokalitě! produkční rekreační + estetickou převážnou část krajiny lze obnovit spontánní ekologickou sukcesí! zásah plní současně revitalizační funkci... Rekultivace již před těžbou a během ní (technická či samovolná/řízená sukc.) volba způsobu rekultivace dle funkce krajiny zemědělská x lesnická x hydrická x rekreační x ekologická technická a biol. fáze + následná péče o pozemky a jejich využití přiroz/řízená sukcese je levnější i ekologická... brání předpisy?

Doporučené odkazy http://www.enki.cz Rekultivace vápencových lomů http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/5912 + PŘÍMO V TERÉNU!!!