Hodnocení potřeb pro zapojení českých subjektů do rozvojové spolupráce a zejména programů zahraniční pomoci EU podle dotazníku publikovaného na http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zahranicni-obchod/1000435/ na základě spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Platformy podnikatelů pro ZRS (srpen 2010 - leden 2011) Odbor podpory exportu /07300/ Zpracoval: Mgr. V. Vodička V Praze dne: 14. dubna 2011 Schválil: Zdeněk Vališ, M.A. V Praze dne: 14. dubna 2011
Na základě poptávky ze strany soukromého sektoru došlo v ČR ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí a Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci ke spuštění internetového dotazníku, jehož cílem je: 1. lepší komunikace mezi soukromým sektorem a veřejnou správou odpovědnou za prosazování zájmů ČR v oblasti zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce, 2. zlepšení podmínek účasti českých nestátních subjektů 1 v projektech zahraniční rozvojové spolupráce, zejména v programech vnější pomoci EU třetím zemím. Dotazník obsahuje soubor 11 otázek a jeho vyplnění respondentům netrvá více než deset minut. Respondentům, kteří projevili zájem, pak budou po tomto vyhodnocení zaslány v požadovaném rozsahu aktuální informace k problematice rozvojové spolupráce. Zájem o dotazník a otevřenost poskytnutých informací 120 120 100 80 60 40 20 0 96 graf č. 1 Počet respondentů Souhlas se zpracováním údajů Zájem od srpna 2010 o tuto problematiku projevilo už 120 českých subjektů, přičemž 80 % z nich si přeje, aby s informacemi, které o sobě poskytly, pracovalo více orgánů státní správy současně. Závěr č. 1: Zvážit možnost přiřazení jednotlivým respondentům identifikační znak tak, aby poskytnuté reference a údaje pomohly zkvalitnit činnost OEÚ/OM v rozvojových zemích. Mezi respondenty se objevily i subjekty s významnějšími referencemi na realizované projekty v zemích mimo EU-27 (6x dodávky nad 150 tis., 5x služby nad 200 tis. ; 8x práce nad 300 tis. ), které však zatím nechtějí, aby v souladu se Směrnicí 2002/58/ES ze dne 12. července 2002, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací, byla data o nich zpracovávána a poskytnuta dalším orgánům státu. Závěr č. 2: Vzhledem k citlivosti informací a přesto zájmu těchto vybraných subjektů o další pomoc ze strany státních orgánů při jejich účasti v projektech zahraniční rozvojové spolupráce, a zejména v programech vnější pomoci EU, zvážit možnost ve vybraných případech poskytovat respondentům individuální konzultace. 1 zejména firem a vysokých škol
Zájem o jednotlivé rozvojové regiony a státy Zájem českých subjektů o projekty rozvojové spolupráce, a zejména programy vnější pomoci EU, přitom prakticky nevynechává žádný region světa. Už tradičně se pozornosti z pohledu investic, přístupu k zakázkám a možnosti financovat aktivity na trzích mimo EU těší region Západního Balkánu a Turecko, Rusko a SNS (40% zájmu), státy Blízkého a Středního východu (přes 14% zájmu) a region Jižní Asie včetně Indie (přes 12% zájmu). Ne bez povšimnutí zůstává, že se neustále zvyšuje zájem českých subjektů i o Východní a Jihovýchodní Asii a Afriku (přes 9% zájmu). Západní Balkán a Turecko Rusko a SNS Východní a Jihovýchodní Asie Jižní Asie (včetně Indie) Blízký a Střední východ Afrika Jižní Amerika Střední Amerika (vč. Karibské oblasti) 1,67% 5,00% 10,00% 13,33% 13,33% 16,67% 20,00% 20,00% graf č. 2 Rozvojový region světa Závěr č. 3: Upozornit Ministerstvo zahraničních věcí ČR na zvyšující se zájem o rozvojové projekty ze strany českých subjektů v zemích Východní a Jihovýchodní Asie (DCI) a Afriky (EDF), a v případě ostatních zemí (zejména v případě zemí, na které se vztahují nástroje IPA a ENPI) učinit již první kroky k tomu, aby OEÚ/OM v těchto zemích více reflektovaly potřeby těchto subjektů i v mezinárodním kontextu. Je potěšující, že respondenti v 59 případech určily nejen konkrétní region a stát, ve kterém mají o rozvojové projekty zájem, ale ve 45 případech rovněž i konkrétní region v daném státě, o jehož podrobnější sledování mají z pohledu programů vnější pomoci EU zájem. Vedle států jako je Rusko, Indie nebo Čína nebo států pokrytých vládním programem rozvojové spolupráce ČR (Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Moldavsko a Mongolsko) tak v daném případě ve vazbě na jednotlivé nástroje vnější pomoci EU dochází nejen ke konkretizaci zájmu českých firem, ale současně i k identifikaci konkrétních projektů, které jsou relevantní z hlediska posilování exportních kapacit ČR.
25 20 15 10 5 11 3 18 11 18 9 12 22 graf č. 3 Konkrétní stát Konkrétní region 0 IPA ENPI DCI EDF Závěr č. 4: U projektů a záměrů na realizaci dalších projektů na regionální a lokální úrovni, u kterých se v zemích mimo EU potvrdí jejich životaschopnost (relevance) a vazba na rozvojové projekty a programy vnější pomoci EU, zvážit možnost poskytnutí specifické podpory těmto záměrům (viz i Doporučení) a informovat o jejich relevanci odborné útvary MPO. Zájem jednotlivých oborů Vedle oblasti jaderné energetiky a poradenství, kde se českým subjektům v programech vnější pomoci EU již podařilo opakovaně uspět, je v souvislosti s referencemi, které respondenti Ministerstvu průmyslu a obchodu (celkem v 76 případech) poskytli, zřejmé, že zájem o investice, přístup k zakázkám a možnost financovat tyto aktivity na trzích mimo EU prostřednictvím rozvojových projektů a programů vnější pomoci EU je z hlediska jednotlivých oborů v ČR značný. Současně tyto reference uplatňované v nabídkách ze strany jednotlivých respondentů ukazují současně na skutečnost, že jsou žádány investiční projekty, a nikoli tzv. soft projekty. Za druhé čtvrtletí sledování v ČR pak výrazně vzrostl zájem o tuto problematiku ze strany malých a středních podniků. zemědělství energetická účinnost a klimatické změny finanční instituce mikropodnikání a malé a střední podnikání komunální a environmentální infrastruktura přírodní zdroje zpracování a úprava vody, hydrogeologie energetika reality a cestovní ruch telekomunikace, informatika a média doprava jaderná energetika a poradenství výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů chemický a petrochemický průmysl strojírenství vzdělávání ostatní 0,00% 2,63% 1,32% 5,26% 15,79% 3,95% 1,32% 2,63% 1,32% 1,32% 6,58% 7,89% 7,89% 10,53% 11,84% 9,21% 10,53% graf č. 4 Uplatňené reference v oborech
Oproti zemědělství (přes 7%) a průmyslovým odvětvím jako je petrochemický, chemický strojírenský a stavební průmysl (přes 14%) nebo jako jsou i telekomunikace a doprava 2 (přes 9%), je v podnikatelské sféře největší zájem o energetiku a komunální a environmentální infrastruturu (přes 25%). Podobně ne nevýznamný zájem o přístup k zakázkám a programy vnější pomoci EU je i u technologií na zpracování a úpravu vody, hydrogeologie (přes 10%) a technologií na vyhledávání a ochranu přírodních zdrojů (přes 9%). Závěr č. 5: Upozornit odborné útvary MPO na zvyšující se zájem v ČR ze strany malých a středních podniků a i nadále sdílet s Platformou podnikatelů pro ZRS čtvrtletní analýzu zájmu českých podnikatelských subjektů, pokud jde v případě zahraniční rozvojové spolupráce a programů vnější pomoci EU o vývoj u jednotlivých oborových příležitostí. Kapitálová připravenost českých subjektů Kapitálová připravenost na realizaci sledovaných rozvojově-investičních projektů je na strategické úrovni u našich subjektů se zájmem o programy vnější pomoci EU poměrně rovněž vysoká. U respondentů, kteří byli schopni definovat jak svůj obor, ve kterém mají šanci uspět, tak rovněž i konkrétní region světa, kde chtějí uspět (zhruba 50% ze všech respondentů), plných 47,5 % z nich uvažuje při této podnikatelské aktivitě od počátku s investicemi, přičemž se stálou investicí (joint venture, nákup podniku, vlastní pobočka v zemi mimo EU apod.) počítá 57% a s alespoň dočasnou investicí (např. BOT, venture capital apod.) počítá dalších 11 % z nich. Sledovaná podnikatelská aktivita (graf č. 5) 32% 57% 11% žádná investice dočasná investice stálá investice U respondentů, kteří dnes jednotlivé programy EU i sami aktivně sledují (35% ze všech respondentů), pak v tomto ohledu existuje největší zájem o podporu ze strany státní správy v zemích mimo EU pokrytých nástroji DCI (přes 30%) a EDF (zde dokonce přes 45% z nich). U IPA a ENPI, kde je pokrytí investičních nákladů ve vazbě na ERDF obecně vyšší, je tato připravenost pochopitelně nižší. Ve druhém čtvrtletí sledování pak vzrostl i zájem o zvláštní 2 kde je oproti ostatním oborům patrná i větší zkušenost ze spolupráce s finančními institucemi
finanční nástroje, tj. o fondy a případy, kdy dochází ke kombinaci půjček a grantů s podporou EU (včetně IF EU pro Afriku). Manažerská připravenost českých subjektů Podstupovaná výběrová řízení (graf č. 6) 55% 36% 9% různá omezená otevřená Naopak manažerská připravenost českých subjektů se zájmem o programy vnější pomoci EU je poměrně nízká. Pouhých 27,5% respondentů je připraveno jít do výběrového řízení, přičemž pouze 45 % z nich je připraveno na otevřené nebo alespoň částečně otevřené výběrové řízení. Plných 55% z nich pak zakázky získává buď přímým vyjednáváním o zakázce anebo prostřednictvím jiné soutěže než o zadání zakázky. A pouze 3% z nich a 1% z celkového počtu respondentů, kteří byli schopni definovat obor, ve kterém mají šanci uspět, a konkrétní region světa, kde chtějí uspět, hodlá nakoupit konzultační služby spojené s účastí ve výběrovém řízení nebo je připraveno za zpracování nabídky zaplatit třetí osobě. Závěr č. 6: Informovat Ministerstvo zahraničních věcí, že současný systém rozvojové spolupráce dostatečně nevede české subjekty v potřebné míře k osvojení si manažerských dovedností, potřebných pro účast v rozvojových projektech a programech vnější pomoci EU realizovaným za hranicemi EU, a současně informovat i Platformu podnikatelů pro ZRS, že v ČR dosud schází role tzv. projektového promotéra, kterou se české subjekty většinou snaží s menším nebo větším úspěchem zatím přenášet na státní správu. Žebříček opatření na podporu účasti ( 8-for-trade ) V pomyslném žebříčku jednotlivých opatření na podporu účasti českých subjektů v rozvojových projektech a programech vnější pomoci EU, které by pomohly respondentům při prosazování jejich obchodní strategie a při posilování pozic, pokud jde o jejich vlastní (zahraniční) investice, se nejvýše umístila tato opatření: 1.) Státní podpora formou grantu pro místního partnera 2. ) Pravidelný aktuální výběr zpráv dle zadaných klíčových slov dle regionu a oboru 3.) Účast kapitálově silného partnera specializovaného na rozvojové země 4. 6.) Periodické ekonomicko-politické analýzy regionu s ohledem na konkrétní obory 4. 6.) Jednorázový průzkum informačních zdrojů dle aktuální potřeby daného případu 4. 6.) Zvýhodněná půjčka s delší dobou splatnosti
7.) Dostatek vlastních informačních zdrojů 8.) a Nefinanční podpora veřejných institucí ČR i v místě Je zřejmé, že v současnosti uplatňovaná opatření (např. státem podporované půjčky s delší dobou splatnosti) nejsou, pokud jde o možné budoucí formy podpory účasti českých subjektů v programech vnější pomoci EU, zcela dostatečná. Vedle informační podpory (např. periodické ekonomicko-politické analýzy, jednorázové průzkumy, vlastní zdroje apod.), kterou zajišťují převážně OEÚ/OM, za povšimnutí pak stojí především potřeba pomoci českým subjektům s výběrem aktuálních zpráv dle zadaných klíčových slov (podle regionu a jednotlivých oborů = nedostatečné zpravodajství ve vazbě na jednotlivé technologie) a zejména absence státní podpory formou grantů pro místní partnery. Jako klíčový na trzích mimo EU se proto ukazuje nedostatek, že kapitálově silnější partneři respondentů v ČR se dostatečně neorientují na rozvojově-investiční projekty, a pokud ano, pak příjemcem státní podpory (např. formou grantu) jsou oni sami, a nikoli místní partner, se kterým české subjekty na místě (a to jak na národní, tak i na regionální a lokální úrovni) spolupracují. V daném ohledu proto v dohledné době nelze bez zásahu státní správy a MPO očekávat, že dojde k výraznějšímu zlepšení. Závěr č. 7: Zvážit možnost oslovit OEÚ/OM, aby provedli rešerši referencí u jiných než vládních zakázek ČR a informovali Ministerstvo zahraničních věcí o nedostatcích jako je ztráta těchto referencí, omezená možnost spolupráce s místními partnery, malá role zastupitelského úřadu nebo omezená vazba systému rozvojové spolupráce na jiné aktivity než jsou vládní zakázky ČR. A dále, i zpracovat srovnávací studii o podpoře rozvojově-investičních záměrů (PRIZ) ve vybraných zemích EU a zavést kritérium účasti zahraničních subjektů při řešení programů vyhlašovaných v gesci MPO. Reference českých subjektů Ukazuje se, že reference české subjekty v tomto ohledu v případě vybraných technologií mají. Jen respondenti, kteří se rozhodli přispět k lepší komunikaci mezi soukromým sektorem a veřejnou správou odpovědnou za prosazování zájmů ČR v oblasti zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce a kteří dotazník vyplnily, mají reference na minimálně 34 výběrových řízení. A v řadě případů v zemích mimo EU právě i na sledované a konkrétní rozvojově-investiční záměry a projekty, jejichž financování zajišťuje vláda dotyčného státu buď sama anebo prostřednictvím a s podporou právě orgánů EU anebo bank jako jsou EBRD, EIB nebo WB. 100% 100% 100% 50% 50% 50% 0% dodávky v tis. 0% služby v tis. 0% práce v tis. do 60 60 až 150 nad 150 do 10 10 až 200 nad 200 do 10 10 až 300 nad 300 Mimo sledované projekty reference zahrnují Německo, Nizozemí, Belgii či Slovensko. Mezi těmi sledovanými se pak nejvíce objevují země pokryté nástroji IPA a ENPI (celkem přes 63%
případů). Přes 50% z toho pak v současnosti tvoří dodávky, služby anebo práce pro partnera v rámci soukromého sektoru, přes 20% pro vládu dotyčné země, přes 15% pro vládu ČR a přes 10% pro mezinárodní finanční instituce. A pozvolna roste i zájem českých subjektů poskytnout státní správě další sledované reference, které mají na trzích mimo EU, a jejichž podpora nejen ze strany orgánů ČR by mohla (jde o stále poměrně vysoký podíl) přispět ke snížení celkové závislosti ČR na hospodářském vývoji v zemích EU a i k celkové teritoriální a oborové diversifikaci českého exportu. Reference mimo EU-27 26% 11% 26% IPA ENPI DCI EDF 37% (graf č. 7) Ochota firem státním úřadům poskytnout další reference 25% ANO NE 75% (graf č. 8) Závěr č. 8: Pokračovat s Ministerstvem zahraničních věcí a Platformou podnikatelů pro ZRS ve sledování potřeb českých subjektů v oblasti vnější pomoci EU, informovat o vyhodnocení tohoto dotazníku SZB při EU a posílit v rámci přípravy nových nástrojů EU po roce 2013 tvorbu odpovídajících kapacit pro zjednodušení a rozšíření účasti na programech EU.
Hodnocení Počet 120 respondentů, kteří dotazník celkem v období od srpna 2010 do ledna 2011 3 vyplnili, lze považovat za ne nedůležitý vzorek českých subjektů se zájmem o programy vnější pomoci EU. Uspokojivá je míra detailnosti, se kterou někteří respondenti informace poskytují, a velmi kladný je zájem respondentů, aby s těmito informacemi relevantní úřady zodpovědné za oblast zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce dále pracovaly. Nedostatkem je (s výjimkou jaderné energetiky a rozvoje MSP) naopak zatím stále malá vazba na jednotlivé (konkrétní) technologie, ale i zde poměrně široký oborový vějíř u sebraných informací naznačuje dostatečnou relevanci. Z údajů lze dovodit, že respondenti mají zájem vedle EU i na spolupráci s mezinárodními finančními institucemi (IFIs) v gesci Ministerstva financí ČR a že informace v případě rozvojové spolupráce a programů vnější pomoci EU rozhodně vítají. Doporučení Ve vazbě na další možnou podporu takovýmto projektům je potřeba důsledně rozlišovat mezi další finanční, personální a informační podporou. Pokud se jedná o další práci s respondenty resp. o úkol, poskytnout jim po tomto vyhodnocení v požadovaném rozsahu aktuální informace ke sledované problematice, lze doporučit, aby tyto informace zahrnovaly jak individuální konzultace, tak i žádosti o stanoviska dotčených orgánů a doporučení dalšího postupu. Jako vhodné se pak jeví, aby o vyhodnocení tohoto dotazníku bylo informováno Ministerstvo financí, neboť bude nad rámec současné spolupráce nezbytné prověřit, jakým způsobem může ČR ještě více podpořit tvorbu kapacit, které jsou v dotčených zemích (včetně jejich regionální úrovně) za přípravu takovýchto projektů odpovědné. 3 další vstupy jsou hlášeny i z února