Vydavatelská činnost - nová kompetence univerzitních knihoven

Podobné dokumenty
Kde hledat odborné články?

FP7 post-grant Gold Open Access Pilot

Podpora otevřeného přístupu na ČVUT role ÚK v podpoře OA

- otevřený přístup k výsledkům vědy. Mgr. Zdeňka Firstová a Mgr. Anna Vyčítalová Univerzitní knihovna ZČU v Plzni

210 mm. Národní technická knihovna podporuje...

Otevřený přístup (Open Access) v Akademii věd ČR

PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě

Horizont Otevřený přístup v programu. Mgr. Daniela Tkačíková. Ústřední knihovna VŠB-Technická univerzita Ostrava

JAKÝ JE SKUTEČNÝ IMPAKT PREDÁTORSKÝCH ČASOPISŮ NA VĚDECKÉ PUBLIKOVÁNÍ?

Česká národní strategie otevřeného přístupu k vědeckým informacím

Lenka Němečková Věra Pilecká Helena Kováříková. Ústřední knihovna ČVUT v Praze

Potřebujeme specializované knihovny?

Informační predátoři, aneb, jak se účinně bránit. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě

Osobní archivy publikovaných odborných prací v medicíně jako součást Digitální knihovny NLK

Open Access může být vyžadován grantovými agenturami Open Access má řadu specifik, která je dobré vést v patrnosti

Grey Literature ve světě

OPEN ACCESS WEEK k výsledkům vědy a výzkumu probíhá na Mendelově univerzitě v Brně od 21. do 27. října 2013 REDEFINING IMPACT

Elektronické informační zdroje (VIKBA25)

Seminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP

Přidružené publikace v České republice

Informační predátoři a jiná řešení. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě

K JÁDRU VĚCI SKUTEČNÉ INFORMAČNÍ POTŘEBY MLADÝCH VĚDCŮ

Infrastruktura pro OA k výsledkům evropského výzkumu a vývoje

ICOLC 13 th Fall Meeting

Mezin{rodní trendy OA"

Zpřístupňování výzkumných dat, publikací a aktuálních informací o výzkumu v DANS

Jak otevřít přístup k Open Access? Iva Burešová Knihovna AV ČR, v. v. i., Praha buresova@knav.cz

Open Journal Systems na ČVUT. Věra Pilecká (ÚK ČVUT)

INFORMAČNÍ A PUBLIKAČNÍ STRATEGIE MLADÝCH VĚDCŮ. Iva Adlerová, Lenka Němečková, Marta Machytková

Fenomén Open Access INICIATIVY, VÝZNAM, PŘÍNOSY. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky Slezská univerzita v Opavě

2014 Dostupný z Licence Creative Commons Uveďte autora-zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Jak na CrossRef, DOI, CrossCheck, OJS a další? Lenka Němečková Věra Pilecká Ústřední knihovna ČVUT

Jak mohou specializované informační zdroje pomáhat vědě, výzkumu a inovacím

þÿ C e s t a k e s k é n á r o d n í s t r a t e g i i

Digitalizace a digitální knihovny v České republice

Kde hledat odborné zahraniční články?

Podpora otevřeného přístupu v prioritě 7. RP Věda ve společnosti

Ústřední knihovna ČVUT. Mgr. Lenka Němečková PhDr. Marta Machytková Mgr. Věra Pilecká Mgr. Ilona Trtíková

Ekonomické aspekty zpřístupňování vědeckých informací předplatné nebo individuální platba

Aktuální hlediska a trendy v přístupu k vědeckým informacím a datům. David Novák Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009

Directory of Open Access Journals (DOAJ) Jan Drábek 2. ročník navazujícího magisterského studia

Horizont 2020 a otevřený přístup k vědeckým publikacím a výzkumným datům:

První pracovní setkání partnerů SCOAP 3. Ondřej Dostál

Akademické publikování a autorské právo. Lucie Straková Martin Loučka Konference OpenAlt

EBSCO Information Services a více než 60ti letá tradice. Ostrava, Vysoká škola báňská, TU

Plán činnosti pro rok 2018

Šedá literatura case study v ČR

Jak otevřít přístup k Open Access?

Otevřený přístup v evropském kontextu

Odstíny a nuance Open Access

OpenAIRE & OpenAIREplus

Ing. Věra Svobodová. Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb. Bibliotheca Academica Pár slov o MENDELU

Metodika budování sbírky Webarchivu

The Australian Research Repositories Online to the World

Podpora VaV ze strany Knihovny UTB

DESET LET S THESES.CZ Ing. Jitka Brandejsová


Vyhledávání a orientace ve vědeckých informacích z pohledu citační analýzy

Libraries in the Digital age (LIDA) 2012 University of Zadar, Zadar, Chorvatsko

Role akademické knihovny v šíření šedé literatury případová studie: Adam Mickiewicz University Repository

OpenAIRE Advance v České republice

Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy. Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG,

Technologie digitálních knihoven

Zlatá cesta otevřeného přístupu - Není všechno zlato, co se třpytí. Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TUO

Open Bibliography Data. ( Matouš Jobánek

Open Access a Horizon Otevřený přístup k výsledkům vědy a výzkumu v Horizontu 2020

Cesta za standardy. Helena Landová Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech

Bude možné zvládnout proces zpracovávání vědeckých informací při jejich současném enormním nárůstu?

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016

NOVÉ MOŽNOSTI PŘÍSTUPU K DIGITÁLNÍ ARCHIV NLK PLNOTEXTOVÝM INFORMACÍM : Filip Kříž, Lenka Maixnerová, Ondřej Horsák, Helena Bouzková

Seminář pro vedoucí knihoven a SVI ústavů AV ČR

Online přístupné odborné knihy neztrácejí na půvabu

Strategie budování sbírky Webarchiv u

Šedá literatura v STK: nové aktivity, nové obzory

Akademické psaní a jeho proměny pod vlivem informačních technologií

Aktualizace Dlouhodobého záměru

CO DĚLAT, ABY BYLA DATA V DOKTORSKÝCH DISERTACÍCH ZNOVU VYUŽITELNÁ PRO VÝZKUM? Joachim Schöpfel Hélène Prost Cécile Malleret

Projekt OpenAIREplus. Daniela Tkačíková

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2012

ZJEDNODUŠTE SI VAŠI VaV ČINNOST

OPEN ACCESS. Kamila Hebelková TC AV ČR Proč open access?

Rozumíme knihovnám, vyznáme se v knihách

Právní (IP, smlouvy) aspekty přípravy projektů Horizont PROJEKTOVÝ NÁVRH a IP. PROJEKTOVÝ NÁVRH a IP

Doktorské studium na FPH VŠE. Martin Lukeš proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium

PODPORU E-LEARNINGU (nejenom v systému Moodle)

INFORMAČNÍ INSTITUCE, REPOZITÁŘE A ARCHIVY, ŠEDÁ LITERATURA

Aktualizace projektu rozvoje vědy a výzkumu na FPH VŠE na rok 2017

Bibliometrie v praxi. Lucie Boudová

Možnosti využití databáze Scopus pro hodnocení vědeckého výkonu. Iva Prochásková Univerzita Pardubice

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

Univerzální vyhledávací portál jako integrační řešení pro digitální knihovny

XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3

2010 Dostupný z

Moderní strategie a nástroje aktivní podpory rozvoje výzkumných institucí příklad Univerzity Palackého. doc. PhDr. Hana Marešová, Ph.D.

VYTVÁŘENÍ OSOBNÍCH ARCHIVŮ ODBORNÝCH PUBLIKACÍ V PORTÁLU MEDVIK NÁRODNÍ LÉKAŘSKÉ KNIHOVNY - PŘÍPADOVÁ STUDIE

DSpace VSB-TUO Repozitar.cz T18:02:56Z. Downloaded from DSpace VSB-TUO

Katalog kurzů ICT vzdělávání

Zahraniční zdroje šedé literatury 3. PhDr. Martina Machátová Moravská zemská knihovna v Brně Tel.:

Transkript:

Vydavatelská činnost - nová kompetence univerzitních knihoven Iva Adlerová http://orcid.org/0000-0002-6287-9212 Creative Commons Uveďte autora-neužívejte dílo komerčně-zachovejte licenci 3.0 Česko

Univerzitní knihovny poslání a kompetence Specifika univerzitních knihoven jsou definovaná jejich posláním poskytovat služby podporující akademiky v jejich rolích vědců i pedagogů a studenty v různých fázích studia, širší veřejnost v různých formách celoživotního vzdělávání: knihovny musí reagovat na rychle se vyvíjející trendy v metodách výzkumu a způsobu prezentace vědeckých výstupů (např. publikování videoprezentací jako přílohy dokumentu typu article, publikování data papers, metadatových dokumentů budoucích publikací apod.), na nové trendy v oboru IT - digitální dokumenty, archivace a správa dat, práce s metadaty, s publikačními standardy, PID, pokročilé vyhledávání..., větší angažovanost při tvorbě a šíření znalostí.

Univerzitní knihovny - správci i producenti obsahu Aktivnější role knihoven a knihovníků: počátky v USA a Kanadě již od roku 1995 - Stanford University s HighWire Press, Johns Hopkins University s Press a University s Milton S. Eisenhower Library- Project MUSE, v roce 1999 expandoval a stal se unikátním partnerem neziskových vydavatelů, nabízí zajímavou kolekci periodik v oborech humanitních a sociálních věd, celkem ca 250 periodik 40 vydavatelů. http://muse.jhu.edu/

Univerzitní knihovny správci i producenti obsahu Knihovny se staly producenty obsahu i proto, že měly to, co bylo třeba: znalosti v oboru vědeckého publikování, peer-review procesu, hodnocení vědeckých výsledků na národní i mezinárodní úrovni, kontakty na agregátory a distributory, technické know-how pro publikování online (repozitáře, redakční systémy), zkušenosti se správou elektronických zdrojů, zkušenosti se správou a distribucí metadat, vůli a chuť přispět touto přidanou hodnotou k novým způsobům komunikace v akademickém a vědeckém prostředí.

Univerzitní knihovny - vědecké publikování Tato aktivita knihoven byla současně akcelerována situací v oblasti vědeckého publikování, kterou ovlivnilo několik faktorů: požadavek otevřeného přístupu k vědeckým publikacím (DOAJ 2010 5112 časopisů, 14.10.2016 9158 časopisů, 2 323 657 článků), změna obchodního modelu publikování především vědeckých časopisů - režim předplatného versus platba autora za publikování (article processing charge, APC), v důsledku toho expanze predátorských vydavatelských subjektů, inflace vědeckého publikování, junk science, hledání způsobu garance serióznosti a kvality obsahu i vydavatele.

Univerzitní knihovny vědecké publikování Univerzita vydává vědecký recenzovaný časopis: často v modelu, který je někdy nazýván jako Platinum OA vědecký časopis financovaný vydavatelem typicky univerzitou nebo výzkumnou institucí, který nepožaduje APC, univerzita se stává garantem kvality a serióznosti vědeckého periodika v mezinárodním kontextu a jako vydavatel důvěryhodným partnerem pro vědeckou komunitu v globálním měřítku.

Univerzitní knihovny vědecké publikování Univerzita prostřednictvím knihovny vydává další typy vědeckých publikací: monografie / v režimu OA i v úzce specializovaných oborech, v humanitních oborech, publikace začínajících autorů, mladých vědců rozsahem mezi příspěvkem v časopisu a monografií, studijní a výukové materiály v nové podobě multimediální publikace, otevřené publikace knihovna se stává prostředníkem pro správu tohoto typu obsahu, závěrečné práce...

Univerzitní knihovny V mezinárodním měřítku různý vývoj: dlouhodobý směr, veřejná podpora, USA Scholarly Publishing and Academic Resources Coalition SPARC, v zemích, kde se tento směr teprve v různé míře rozvíjí, včetně evropských, nemá většinou podporu státu, rozvíjí se vzájemná spolupráce univerzitních vydavatelů ať už s univerzitní knihovnou úzce spolupracují nebo jsou její součástí.

Univerzitní knihovny Několik možných modelů, např.: univerzitní knihovna i vydavatelství úspěšně pracovaly samostatně a rozvíjí se jejich nezbytná těsná spolupráce na společných projektech jako spolupráce dvou rovnocenných subjektů, univerzitní knihovna, stávající vydavatelství a další subjekt, např. IT podpora, úzce spolupracují a jsou organizačně zastřešeny jako jeden celek, univerzitní vydavatelství se stává součástí univerzitní knihovny, logicky tam, kde tradiční aktivity vydavatelství nenaplňují požadavek nových forem vědeckého publikování (elektronické publikování, aktuální formy distribuce, standardy, práce s metadaty).

Univerzitní knihovny Důsledkem tohoto procesu je: rozvoj vydavatelských aktivit univerzitních knihoven jako další kompetence, kterou knihovny na základě dosavadních znalostí úspěšně rozvíjejí, s nekomerčním publikováním v režimu otevřeného přístupu se zvyšuje šance na dostupnost literatury i v úzce specializovaných oborech, které jsou z pohledu komerčního vydavatele neperspektivní, signál narušení monopolu několika velkých komerčních vydavatelů na vědecké publikování.

Univerzitní knihovny Nekomerční vydávání vědeckých publikací v univerzitních knihovnách: podpořilo OA přístup k vědeckým publikacím, především časopiseckým, podpořilo propojení vydávání odborných knih a časopisů s ukládáním a zveřejňováním v institucionálních repozitářích v rámci akademických knihoven, přineslo větší informovanost o ekonomických souvislostech vědeckého publikování, iniciovalo legislativní procesy, které by měly nastavit jasně definovaná pravidla pro vědecké publikování ve všech souvislostech.

Univerzitní knihovny Harboe-Ree, C.: Just Advanced Librarianship: The Role of Academic Libraries as Publishers (2013) http://dx.doi.org/10.1080/00048623.2007.10721264 Adema, J. & Schmidt, B.: From Service Providers to Content Producers: New Opportunities For Libraries in Collaborative Open Access Book Publishing (2010) http://dx.doi.org/10.1080/13614533.2010.509542 Hahn, K. L. : Research Library Publishing Services, Association of Research Libraries (2008) http://www.arl.org/storage/documents/publications/research-library-publishing-services-mar08.pdf (vid 14. 10. 2016) Crow, R.: Campus-Based Publishing Partnership: A Guide to Critical Issues, SPARC (Version 1.0 2009) http://www.arl.org/sparc (vid 13. 7. 2016) Greco, A. N.: Academic Libraries and the Economics of Scholarly Publishing in the Twenty-First Century: Portfolio Theory, Product Differentiation, Economic Rent, Perfect Price Discrimination, and the Cost of Prestige (2015) doi: 10.3138/jsp.47.1.01

Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám mnoho úspěchů. Iva Adlerová http://orcid.org/0000-0002-6287-9212, iva.adlerova@cvut.cz http://www.knihovna.cvut.cz