OBSAH: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE...2 10.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA...2 10.2. PROBLÉMY OCHRANY PŘÍRODY V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH...2 10.2.1. Program rozvoje Jihomoravského kraje...2 10.2.2. Zemědělství...8 10.2.3. Lesnictví...11 10.2.4. Vodní hospodářství...13 10.2.5. Doprava...15 10.2.6. Těžba surovin...27 10.2.7. Turistika a rekreace...36 10.2.8. Energetika...39 10.2.9. Územní plánování...39 10.2.10. Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)...44 10.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA...50 10.4. ZÁVĚRY...51 SEZNAM TABULEK: TABULKA 10.1. ZÁMĚRY VÝSTAVBY VODNÍCH CEST V JMK...19 TABULKA 10.2. PROBLÉMOVÉ OBLASTI DOPRAVY OKRESŮ KRAJE Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY...25 TABULKA 10.3. PŘEHLED LOŽISEK NA ÚZEMÍ JMK...30 TABULKA 10.4. PODÍL TĚŽBY NEROSTNÝCH SUROVIN...32 TABULKA 10.5. PŘEHLED PŘIROZENĚ TURISTICKÝCH REGIONŮ...37 SEZNAM OBRÁZKŮ: OBRÁZEK 10.1. PŘEHLEDNÁ SITUACE VARIANT TRAS VODNÍ CESTY...21 Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.1
10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Tomáš Havlíček, ATELIER FONTES, s.r.o. Ing. Eliška Zimová, LŐW & spol., s.r.o. 10.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA V rámci této kapitoly bylo zadáno vyhodnocení a specifikace možných problémů mezi potřebami ochrany přírody a krajiny a opatřeními, které jsou obsaženy v sektorových politikách kraje s vazbou na oblast územního plánování, zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství, dopravy, těžby surovin, turistiky a rekreace. Základním dokumentem obsahujícím témata ochrany přírody a krajiny je střednědobý programový dokument Program rozvoje Jihomoravského kraje. Tento rozvojový dokument se ochranou přírody a krajiny speciálně nezabývá, ale tato problematika je obsažena v globálních cílech, cílech a opatřeních podle problémových okruhů řešených programem. Na Program rozvoje Jihomoravského kraje navazují dílčí sektorové politiky kraje, které zároveň zohledňují koncepční a rozvojové dokumenty státní správy ČR. Převážně obecné a koncepční návrhy v oblasti ochrany přírody a krajiny obsažené v hlavních rozvojových dokumentech a sektorových politikách je možné z velké části dále rozvíjet a korigovat především prostřednictvím územní plánů velkých územních celků a na ně navazujících ÚPD obcí. Z tohoto pohledu je velmi důležitá Územní prognóza Jihomoravského kraje, která vychází jak z PRK (je jejím územním průmětem), tak i schválených územních plánů a je zároveň podkladem pro tvorbu dalších krajských koncepcí, podrobnějších navazujících dokumentací i územních plánů všech stupňů. Územní prognóza Jihomoravského kraje je v současné době hodnocena procesem hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA). Přehled zpracovaných krajských koncepcí a územních plánů velkých územních celků (VÚC) je uveden v kapitole 10.3. Podklady, literatura, legislativa. 10.2. PROBLÉMY OCHRANY PŘÍRODY V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH 10.2.1. PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Kraj má zpracován Program rozvoje kraje (PRK). Jeho součástí je Seznam aktivit opatření, uvedené níže. Program rozvoje Jihomoravského kraje se ochranou přírody a krajiny speciálně nezabývá, ale tato problematika se dotýká různých problémových oblastí řešených programem. Zde uvádíme základní problémové okruhy a cíle se vztahem k ochraně přírody a krajiny: Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.2
Problémový okruh B Zemědělství a venkov 1. GLOBÁLNÍ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Problémová oblast B1 : ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ, Cíl 1: Podporovat rentabilní a trvale udržitelné hospodaření diverzifikovaného a multifunkčního zemědělství a lesnictví na bázi integrace zemědělské, energetické a environmentální rozvojové politiky s využitím specifického potenciálu kraje. Problémová oblast B2 : ROZVOJ VENKOVA Cíl 2: Rozvíjet venkovský prostor jako prosperující, atraktivní, kulturní a integrované území, podporované funkční infrastrukturou a dostupnou občanskou vybaveností harmonicky spjatou s venkovskou krajinou a využívající potenciál krajiny, přírodní a středoevropské kulturní dědictví. 2. SPECIFICKÉ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Cíl 1.2: Rozvíjet krajinotvorné funkce zemědělského a lesnického hospodaření a polyfunkční využívání krajiny. Cíl 2.1: Rozvíjet venkovský prostor funkčním a estetickým zvelebováním venkova a zachováním tradičního rázu sídel, zástavby, staveb a historických struktur krajiny. Opatření 1.2: Rozvoj zemědělského a lesnického hospodaření pro tvorbu a polyfunkční využívání krajiny. Stručná charakteristika: Podpora krajinotvorné činnosti zemědělství v oblastech s nejnižšími předpoklady pro zemědělskou výrobu. Podpora udržování krajiny v kulturním stavu prostřednictvím zemědělské a lesní výroby. Urychlení projekce a realizace komplexních pozemkových úprav. Rozšíření stávajících lesních pozemků a ochranných pásů lesa a přiměřené uplatnění produkčně vhodných druhů dřevin. Realizace protierozních opatření a opatření na zvýšení retenční schopnosti zemědělské a lesní krajiny. Extenzifikace zemědělství v ekologicky citlivých územích. Rozvoj prvků územního systému ekologické stability s vícefunkčním využitím. Cílové skupiny: Zemědělské podnikatelské subjekty, vlastníci lesů, vlastníci a správci vodních toků a ploch Garanti: Jihomoravský kraj, AK, Lesy ČR, s.p., územní odbory MZe ČR Problémový okruh E Životní prostředí a přírodní zdroje 1. GLOBÁLNÍ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Problémová oblast E1 : REVITALIZACE ÚZEMÍ Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.3
Cíl 1: Zavedení systému trvale udržitelného rozvoje v ochraně a tvorbě kulturní krajiny s eliminováním dopadů vlivů lidské činnosti na životní prostředí. Problémová oblast E2 : ROZVOJ ÚZEMÍ Cíl 2: Vytvořit závazné koncepce rozvoje a udržování kvality životního prostředí včetně kontrolních mechanizmů, omezovat spotřebu neobnovitelných zdrojů energie a surovin, preferovat rozvoj a produkci obnovitelných energetických a surovinových zdrojů. 2. SPECIFICKÉ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Cíl 1.1: Integrovat postupy využívání krajiny. revitalizace krajiny a trvale udržitelného hospodářského Cíl 1.2: Revitalizovat říční systémy a provést protipovodňová opatření. Cíl 1.3: Zvýšit čistotu povrchových vod a ochranu podzemních vodních zdrojů na úroveň standardů EU. Cíl 1.4: Snižovat emise do ovzduší ze stacionárních a mobilních zdrojů, zajistit účinný systém kontroly kvality ovzduší. Cíl 1.5: Zajistit a rozvíjet péči o zvláště chráněné části přírody, dobudovat jejich soustavu chráněných území v regionu. Cíl 1.6: Zvýšit čistotu půdy a úroveň její ochrany, odstranit ekologické zátěže v půdě, zlepšit nakládání s odpady. Cíl 2.1: Vytvořit a postupně realizovat environmentální koncepce obcí a měst. Cíl 2.2: Podporovat zavádění ekologických manažerských systémů zejména v ekonomické sféře, které mají pozitivní vlivy na životní prostředí. Cíl 2.3: Provádět aktivní ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu. Cíl 2.4: Omezit spotřebu neobnovitelných tradičních zdrojů energie a surovin, podporovat výrobu a využívání obnovitelných zdrojů energie a minimalizaci odpadu ve výrobních procesech. 3. OPATŘENÍ PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Opatření 1.1: Stručná charakteristika : Integrace programů revitalizace a využívání krajiny. Urychlené vyřešení pozemkových úprav, nezbytných pro provádění nutných krajinotvorných opatření. Koncentrace úsilí na integraci hlavních aktivit v revitalizaci krajiny a budování ÚSES, zejména v oblastech s vysokou intenzitou zemědělské výroby. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, správy NP a CHKO, správci toků, AOPK Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.4
Garanti : Státní orgány a instituce, PÚ, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 1.2: Podpora revitalizace říčních systémů a realizace k přírodě šetrných protipovodňových opatření. Stručná charakteristika : Urychlené dopracování revitalizačních a protipovodňových opatření v povodí všech větších řek v kraji a jejich postupná realizace. Provádění opatření ve smyslu Ramsarské konvence v nivách řek, zaměřené zejména na jejich zákonnou ochranu. Podpora provádění preventivní údržby vodních toků, spojené s revitalizačními a případně i s místními protipovodňovými opatřeními. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, správy NP a CHKO, správci toků, Lesy ČR, AOPK, vědeckovýzkumná pracoviště, VŠ Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 1.3: Zlepšení kvality povrchových vod a důsledná ochrana podzemních vodních zdrojů. Stručná charakteristika : Výstavba, dostavba, modernizace a intenzifikace kanalizačních sítí a ČOV v souladu se standardy EU. Podpora alternativních technologií čištění odpadních vod zejména u malých či speciálních zdrojů znečištění. Obnova aluviálních lučních porostů a zatravňování pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Vycházet z Úmluvy o spolupráci pro ochranu využitelnosti Dunaje pro povodí Moravy. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, vodohospodářské společnosti, správci toků, Lesy ČR, AOPK Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 1.5: Rozvoj zvláště chráněných částí přírody, dobudování soustavy chráněných území v regionu. Stručná charakteristika : Vybudování soustavy zvláště chráněných území. Podpora ochrany aktivní péče pro další zvláště chráněná území mimo jiné formou speciálních programů. Zajistit provázanost prvků ÚSES na území kraje, rovněž tak se sítí EEONET. Účinně podporovat územní ochranu biotopů a stanovišť druhů zařazených do NATURA 2000. Vytvoření funkčního základu perspektivní sítě ÚSES. Podpora zvláštních režimů účelového zemědělského a lesního hospodaření v NP a CHKO. Vypracování koncepce a vytvoření podmínek pro realizaci směn či výkupů pozemků, nacházejících se ve zvláště chráněných územích, významných krajinných prvcích a ÚSES. Podpora budování soustavy přírodních parků jako základny pro ochranu kulturní krajiny a zajištění péče o ně. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.5
Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, správa NP a CHKO, Lesy ČR, AOPK Garanti : Státní orgány a instituce, Pozemkový fond ČR, Jihomoravský kraj, MMB, SOM JM, RRA JM Opatření 1.6: Podpora opatření k ochraně půdy, odstranění ekologických zátěží a zlepšení nakládání s odpady. Stručná charakteristika : Rozvoj zemědělských a lesnických činností k ochraně půdy. Podpora zavádění biologických postupů při odstraňování znečištění půdy. Podpora technologií, omezujících nároky na skládkování odpadů a obalů. Podpora odstraňování starých ekologických zátěží, rekultivace starých skládek a prostorů po vytěžených ložiscích nerostných surovin. Revize rozsahu CHLÚ s následnou iniciací případného odpisu zásob a zrušení ochrany v oblastech s neperspektivní možností těžby k zajištění možnosti rozvoje území. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, podnikatelské subjekty, Lesy ČR, AOPK Garanti : Státní orgány a instituce, OBÚ, SFŽP, AK, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 2.1: Podpora vytváření koncepcí ochrany životního prostředí měst a obcí a jejich postupná realizace. Stručná charakteristika : Vytváření a postupná realizace ucelených rozvojových koncepcí je vyšší způsob ochrany životního prostředí. Využívání místních znalostí území a jeho problematiky. Vypracování environmentálních koncepcí mikroregionů, měst a obcí za aktivní účasti veřejnosti včetně podnikatelských aktivit, klíčová podmínka pro zlepšování ŽP a trvalé péče o něj v intencích Agendy 21 a TUR. Veřejná kontrolovatelnost naplňování rozvojových koncepcí. Zapojení sdružení, spolků, nestátních neziskových organizací do vytváření a schvalování koncepcí. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, Sdružení obcí, AOPK, podnikatelské subjekty, neziskové nestátní organizace, sdružení a spolky Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB, SOM JM, RRA JM Opatření 2.3: Podpora rozvoje systému ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty. Stručná charakteristika : Podpora systému ekologické výchovy, osvěty a poradenství, zahrnující široké spektrum organizací. Vytvoření sítí ekologických poraden pro veřejnost a středisek ekologické Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.6
výchovy. Podpora rozpracování a realizace projektů místně udržitelného rozvoje, vycházejícího z Agendy 21. Tvorba programů ekologického vzdělávání s institucionální spoluprací (školství, neziskové organizace, informační média). Podpora poradenské činnosti nestátních neziskových organizací. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony podnikatelské subjekty, NP a CHKO, nestátní neziskové organizace, sdružení a spolky Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 2.4: Podpora úspor energií a surovin, využívání obnovitelných a alternativních zdrojů, podpora minimalizace odpadů z výroby. Stručná charakteristika : Podpora rozvoje a zavádění energeticky a surovinově úsporné technologie. Preferovat ekologicky šetrné využití existujících zbytkových zdrojů surovin na území JmK. Podpora řešení úspor tepelné energie u stavebních objektů. Podpora zavádění a uplatnění recyklačních a maloodpadových (bezodpadových) technologií. Podpora rozvoje a využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Podpora zavádění technologií, zaměřených na energetickém využívání zemědělské a lesnické produkce. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony podnikatelské subjekty, majitelé a správci budov Garanti : Státní orgány a instituce, SFŽP, VŠ, Výzkumné ústavy, HK, Jihomoravský kraj, MMB, SOM JM. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.7
10.2.2. ZEMĚDĚLSTVÍ Koncepce rozvoje vinařství V Jihomoravském kraji je zpracována Koncepce rozvoje vinařství ČR pro období vstupu ČR do EU, Jihomoravský kraj, XII 2002. Tato dokumentace se promítá do ochrany přírody a krajiny v oblasti kategorizace viničních tratí, jako nástroje na umístění výsadby a pěstování vinic v nejlepších viničních tratích. Zásadní problémy související s vyhlášenými viničními tratěmi, které jsou v rozporu s požadavky ochrany přírody a krajiny jsou: žadatelé o změnu druhu pozemku považují viniční tratě za "vyhlášené" a nechápou, proč by k některým lokalitám měl mít orgán ochrany přírody dodatečně zásadní výhrady někteří zájemci o výsadbu vinohradů kupovali tyto pozemky, aniž by předpokládali, že na některé nemohou obdržet souhlas ke změně druhu pozemku zjednodušená evidence pozemků a katastrální mapy neodpovídají skutečnosti, pro změny druhu pozemku je někdy nutno vyžadovat od vlastníků geometrické plány na oddělení lokalit, které je nutno zachovat v nedotčeném stavu, žadatelům se tak nečekaně sníží výměry plánovaných výsadeb. Těmto a dalším problémům kolem viničních tratí (např. nepovolené výsadby, nepovolené oplocování pozemků, likvidace keřů a stromů, používání chemických postřiků) se dalo předejít vyhlášením viničních tratí zohledňujících podmínky orgánů ochrany přírody a krajiny. Viniční trati vymezil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bez ohledu na platnou legislativu a zákonem chráněné zájmy nejen ochrany přírody a krajiny. Vyhláška MZe č.298/2000 Sb. (a její novely z roku 2003 a 2004) jsou rezortními vyhláškami s nižší právní silou než zákon č. 114/1992 Sb. Řešení této problematiky lze těmito způsoby: územní vymezení viničních tratí lze provést pouze při komplexních popř. jednoduchých pozemkových úpravách nebo územním rozhodnutím nebo v rámci územně plánovací dokumentace, kdy jsou vždy zohledněna stanoviska dotčených orgánů státní správy a dalších účastníků řízení. Další možnou variantou je vyhlášení jednotlivých viničních tratí rozhodnutím dle správního řádu, vymezení viničních tratí zpracované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, které je v příloze vyhlášky, je proto pouze orientačním vymezením pozemků vhodných k pěstování révy vinné v ČR, viniční trati nerespektující vyhlášená a navrhovaná zvláště chráněná území, NATURU 2000, ÚSES, VKP registrované i ze zákona atd.,dát do souladu s těmito normami. Mimoprodukční funkce zemědělství Státní zemědělská politika má mimořádný význam na zájmy ochrany přírody a krajiny. Tato politika je vyjádřená dotacemi a podpůrnými programy v zemědělství. Výrazněji se projevuje po schválení zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. 2 tohoto zákona vytváří právní podklad Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.8
pro poskytování finančních podpor formou dotací, podpůrných programů či vyrovnávacích příspěvků. Týkají se jak zemědělské produkce ( 2 odst. 1), tak veřejného zájmu na plnění mimoprodukčních funkcí zemědělského půdního fondu. Nařízení vlády č. 505/2000 Sb. stanovuje "Podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržení krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování". Kritéria pro poskytnutí dotací dle podpůrných programů nerozlišují v území cílové krajinné segmenty, ve kterých by mohla mít realizovaná krajinná opatření největší účinnost. Z tohoto hlediska tedy neexistuje žádný relevantní koncepční dokument a kraj by si jej měl vytvořit. Územní plánování by mohlo vytvořit prostor při pořizování územních plánů pro diskusi a projednání diferenciace území z hlediska směřování veřejných prostředků do míst, kde realizace krajinných opatření bude mít největší efektivitu. V 12 výše uvedeného vládního nařízení jsou uvedeny následující podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny. Jedná se o: Agroenvironmentální programy Změna struktury zemědělské výroby zatravněním zemědělských pozemků orné půdy s cílem: Redukovat vodní erozi Snížit riziko kontaminace povrchových vod Zvýšit retenční schopnost krajiny Pastva hospodářských zvířat jako činnost přispívající k udržování krajiny v náležitém stavu Částečné vyrovnání ztrát v důsledku hospodaření žadatele v rámci ekologického zemědělství Z hlediska ochrany přírody a krajiny lze považovat za nejvýznamnější agroenvironmentální dotační tituly, které směřují do ekologického zemědělství a do zakládání a udržování travních porostů. Jedná se o údržbu luk a pastvin ve vazbě na požadavky ochrany přírody (extenzivní louky a pastviny, posun seče na loukách, zachování podmáčených a rašelinných luk), ve vybraných lokalitách podpora hnízdních možností chřástala polního a bahňáků na travních porostech. Na orné půdě je podporováno zatravňování, a to především svažitých pozemků, pěstování meziplodin k snížení ohroženosti erozí, výsev semenné směsky ke vzniku biopásů. Speciální opatření ke stabilizaci závrtů na orné půdě a osevní postup v ochranných zónách jeskyní, se týkají oblasti Moravského krasu. Podpůrné programy na podporu zemědělských aktivit zaměřených na ochranu složek životního prostředí Vápnění orné půdy s půdní reakcí do 5,5 ph Založení prvků ÚSES Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.9
Podpůrné programy na podporu změny struktury zemědělské výroby Zalesněním zemědělských pozemků Založením porostů rychle rostoucích dřevin Kritéria pro poskytnutí dotace na jednotlivé podpůrné programy charakterizují požadovaná opatření a jsou specifikovány podmínky, která musí splňovat žadatel. Širší územní vazby a souvislosti pro umístění jednotlivých opatření nejsou uvedeny. Do rozporou se zájmy ochrany přírody se tato opatření mohou dostat, pokud nebudou dostatečně koordinována v následujících případech: Nevhodně prováděná pastva hospodářských zvířat může způsobit: ruderalizaci a nitrifikaci částí území vodní erozi poškození ekologicky cenného vegetačního krytu Vápnění orné půdy může poškodit ekologicky cenná společenstva navazujících pozemků závislá na nízkém ph Zalesnění zemědělských pozemků. převáženě se zalesňují TTP. Při nekoordinovaném zalesnění může dojít k likvidaci cenných lučních společenstev případně k narušení krajinného rázu Založení porostů rychle rostoucích dřevin může dojít k šíření nežádoucích invazních druhů a klonů podobně jako při pěstování energetických plodin na příklad křídlatky. Venkov a multifunkční zemědělství Národní rozvojový plán (NDP) uvádí zemědělství jako svoji 5. prioritní osu, kterou rozpracovává Operační program "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství" (dále jen OP Zemědělství). OP Zemědělství se budou financovat 3 priority, 7 opatření s celkem 14-ti podopatřeními/aktivitami z fondu EAGGF a FIFG. Účelem zpracování OP Zemědělství je mimo jiné zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Většina priorit na období 2004-2006 však souvisí přímo s prvovýrobou (finanční prostředky na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu nových zemědělských staveb, na zavádění nové technologie, ochranu před povodněmi, na uspořádání vlastnických práv k pozemkům). Venkovské osídlení nestačí rozlišit pouze kritérii celostátní úrovně. Regionální úroveň územních plánů může zachytit krajové odlišnosti chápání venkovského prostoru. Multifunkčnost zemědělství se tedy do zmíněného OP nepromítla. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.10
10.2.3. LESNICTVÍ Jihomoravský kraj má zpracovánu koncepci v Programu rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (březen 2004). Programu rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK) vychází z Národního lesnického programu ČR, ze závazných mezinárodních i národních programových a koncepčních dokumentů upravujících hospodaření v lesích a práce rovněž navazují na předchozí krajské koncepční materiály zejména na Program rozvoje Jihomoravského kraje. Koncepční záměry formulující postavení lesa a lesního hospodářství v environmentální politice ČR jsou uvedeny také ve Státním programu ochrany přírody a krajiny z roku 1999 a ve Státní politice životního prostředí ČR, jejíž aktualizaci schválila vláda svým usnesením č. 38 ze dne 10. ledna 2001. Národní lesnický program přinesl také nové podněty k výraznějšímu promítnutí významu dřeva ekologicky důležité a obnovitelné suroviny, kterou lesní hospodářství produkuje v Koncepci průmyslové politiky ČR z července 2001 a ke konkretizaci uplatnění dřeva v rámci průběžně aktualizovaného Státního programu na úsporu energie a obnovitelných zdrojů energie, musel být i tento aspekt promítnut do PRLHJMK. Z uvedeného vyplývá, že PRLHJMK je programem komplexním respektujícím nejen potřeby odvětvového rozvoje lesního hospodářství, ale zdůrazňujícím i významné místo lesů v životním prostředí, jejich mimoprodukční funkce, důležitost lesa jako obnovitelného zdroje ekologicky příznivé dřevní suroviny a význam využití a zpracování dřeva pro ekonomiku kraje. Základním principem, z něhož PRLHJMK vychází, je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. Na základě zhodnocení současných ekonomických a ekologických podmínek lesního hospodářství Jihomoravského kraje lze shrnout hlavní programová opatření k zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů následovně: Zajistit trvalý rozvoj všech funkcí podmíněných existencí lesa. K tomu je třeba: udržet současnou výměru lesů důsledným uplatňováním právních předpisů na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, podporovat majetkovou arondaci lesních pozemků (nákupem, prodejem, směnou, darováním a pozemkovými úpravami), podporovat péči o ochranné lesní pásy (větrolamy) v zemědělské krajině včetně jejich obnovy, podporovat rozšiřování výměry lesů zalesňováním nelesních půd, zejména neobdělávaných, ladem ležících zemědělských půd; dbát při tom nejen na zajištění vhodné druhové skladby nově vytvářených porostů, ale i na zachování pozemků specifického charakteru a významu s cílem zvýšení biodiverzity krajiny, podporovat péči o zvláště chráněná území, podporovat dosavadní trendy snižování znečišťování životního prostředí, zejména ovzduší, a dostupnými lesnickými opatřeními zmírnit negativní dopady znečištění, upravit početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu a poměr pohlaví na úroveň umožňující úspěšnou obnovu a další rozvoj lesních porostů. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.11
Uplatňovat postupy pěstování lesa založené na poznání podstaty a vlastností lesních ekosystémů a na účelném přiblížení hospodaření přirozeným přírodním procesům. K tomu je třeba: uplatňovat přirozené způsoby obnovy geneticky vhodných porostů v těch podmínkách, kde je to z biologického a ekonomického hlediska efektivní, dbát na uchování a zvyšování biodiverzity péčí o genofond taxonů lesních dřevin, využít všechny dostupné nástroje lesnické politiky k postupné přeměně současné druhové skladby lesů ve prospěch dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a melioračními účinky na půdu a současně poskytují vysoký produkční i mimoprodukční funkční efekt, vlastníky lesa orientovat na vhodné pěstební metody umožňující omezování holosečného způsobu hospodaření tam, kde je tím podmíněno trvale udržitelné obhospodařování lesa. Předpoklady pro zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů. K tomu je třeba: v rámci poskytování odborné a metodické pomoci obcím realizovat opatření k dosažení vyšší úrovně pracovníků státní správy lesů, využít nového regionálního uspořádání veřejné správy k posílení postavení, role a vlivu státní správy lesů, plně využívat zpracovaných oblastních plánů rozvoje lesů jako podkladů k lesním hospodářským plánům a osnovám, využívat odborných lesních hospodářů, zejména v případech kdy náklady na jejich činnost hradí stát, k prosazování zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů, motivačně podpořit orientaci vlastníků lesa, včetně lesů ve státním vlastnictví, na trvalé a dlouhodobé zvelebování lesních majetků s přihlédnutím k veřejnému zájmu na rozvoji prospěšných funkcí lesů. Současná právní úprava (zákon č. 289/1995 Sb.) vymezuje funkce lesa jako přínosy podmíněné existencí lesa. Člení je na funkce produkční a mimoprodukční. Podle převažujících funkcí pak člení lesy na kategorie lesů ochranných, zvláštního určení a na lesy hospodářské. Aktuální koncepční materiály lesního hospodářství zdůrazňují požadavek polyfunkčního obhospodařování lesů, zahrnující jak funkčně integrované, tak i funkčně diferencované obhospodařování lesů. Základním principem, z něhož Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje vychází, je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nezbytné minimum. Program je zpracován jako průřezový materiál, respektující nejen potřeby odvětvového rozvoje lesního hospodářství, ale zdůrazňující i významné místo lesů v životním prostředí kraje a jejich význam jako významného zdroje obnovitelné ekologicky čisté suroviny. Postupná realizace programu by měla přispět k posílení plnění jak produkčních, tak i mimoprodukčních funkcí lesů v kraji. Program by měl rovněž přispět k motivaci vlastníků lesů ke zvyšování jejich odpovědnosti za svůj majetek. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.12
Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny Výše uvedená koncepce se do konfliktu se zájmy ochrany přírody a krajiny nedostává. Do tohoto střetu se dostávají některé jevy a procesy: Významně jsou v Jihomoravském kraji zastoupeny lesy, v nichž převažující funkcí je chov zvěře. Jedná se o obory a bažantnice. Tyto lesy mohou být zařazeny do lesů zvláštního území - lesy v oborách a samostatných bažantnicích, ale ne vždy tomu tak je. Nejrozsáhlejším komplexem lesů s touto funkcí je obora Soutok, Moravský Krumlov, a komplex Klentnice - Bulhary. Až na výjimky jsou lesy s touto funkcí soustředěny v jižní části kraje. V těchto specifických částech lesa dochází k významnému střetu s ochranou přírody. Škody působené zvěří na lesních porostech zejména okusem kultur (nové loupání a ohryz) patří k vážným škodlivým vlivům a střetům. Ochrana přírody předpokládá, že v následujících letech bude úkolem pro myslivost především zachovat všechny druhy zvěře a zodpovědně myslivecky hospodařit. U černé zvěře dochází vlivem vysokých stavů k závažným škodám nejen na zemědělských kulturách, ale i na lokalitách cenných z hlediska zájmů ochrany přírody. Problematickým bodem v lesním hospodaření jsou společenské změny obdobné jako v zemědělství. Základním faktorem je opět obnovení institutu vlastnictví. Lesní plánování má mnohaletou tradici, která byla po roce 1995 rozšířena o další stupeň - oblastní plány rozvoje lesů. V krajině se nepříznivě projevují "černé" těžby dřeva, které jsou v rozporu s lesními hospodářskými plány. Někteří restituenti měli zájem svůj majetek urychleně zpeněžit. Les prodali firmám, které využily některé nesrovnalosti v právních předpisech a les nechaly vytěžit, i když ještě nedosáhl mýtního věku. Obvykle použité technologie těžby jsou nešetrné k území, tedy i k ochraně přírody a krajiny. 10.2.4. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Směrný vodohospodářský plán V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. budou do doby zpracování nového vodohospodářského plánu respektovány zásady uvedené v dosud platném "Směrném vodohospodářském plánu ČSR" z roku 1975-1978 zpracovaném ve smyslu zákona č. 138/1973 Sb. (o vodách) a zákonem č. 130/1974 Sb. (o státní správě ve VH ). Tento plán byl schválen usnesením Vlády ČSR č. 121/1975 a vydán MLVH ČSR. V něm jsou uvedeny zásady hospodaření s vodními zdroji a s vodou, které musí odpovídat přirozeným povodím, nikoliv hranicím administrativně správních celků. Toto odpovídá i novým směrnicím Evropského parlamentu a rady č. 2000/60/ES z 23. 10. 2000 (viz Rámcová vodohospodářská směrnice v kap 4.), kde jsou i požadavky na ochranu vod a vodních útvarů vázaných systémy. V novém zákonu č. 254/01 Sb. se ustanovuje instituce "Plánu hlavních povodí ČR "(Labe Morava a Odra), který pořizuje MZ ve spolupráci s MŽP, kraji a dotčenými ústředními úřady. Navazovat budou "Plány oblasti povodí" (Horní, Střední, Dolní Labe, Morava, Odra), které pořizují správci jednotlivých povodí. Na ně bude navazovat "Program opatření", která dle podkladů od MZ schválí Vláda ČR. Jsou to opatření dlouhodobá a proto v tomto přechodném období je nutné vycházet ze schváleného "Směrného vodohospodářského plánu" v části, která se týká Jihomoravského kraje, sousedících krajů (Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.13
Olomoucký, Zlínský) a sousedících států (Slovensko- řeka Morava, Rakousko- řeka Dyje). Do návrhu budou ale zahrnuty dílčí schválená řešení, která budou k dispozici. Dle zákona č. 254/2001 Sb. povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují (vlastníkem je stát). Zájmů ochrany přírody se dotýkají zejména navrhované vodní nádrže, a to: zásahem do zvlášť chráněných území nejrůznějších stupňů, vytvářením migračních bariér. Navrhované vodní nádrže jsou vyznačeny v mapové příloze 1 : 200 000 4.7. Mapa navrhovaných nádrží. Jakost vody Čistotu toků ovlivňují nejvíce splachy z intenzivně obhospodařovaných polí obsahující velké množství živin (dusíkaté, fosforečné) a chybějící ČOV u obcí, nebo nesprávně provozované stávající ČOV jak u obcí tak u ostatních provozů (zejména kampaňových). Toto znečistění toků se projevuje následně ve vodních nádržích a rybnících a omezuje jejich využití. Obecně je možno konstatovat, že u většiny toků, zejména menších, kde vodnost je poměrně malá, znečistění značně kolísá a pohybuje se od III. do V.tř. Jedná se o znečistění jak anorganického tak organického původu, ale také i radioaktivního. Je to ovlivněno zemědělskou produkcí, množstvím malých sídel u kterých chybí ČOV a aglomeracemi s průmyslem bez ochrany při haváriích (zejména ropnými produkty) či splachy vytěžených hlušin. Dokladem jsou místní ekologické katastrofy spojené s úhynem ryb. Kvalita vody v nádržích a rybnících odpovídá kvalitě vody na tocích a je poměrně špatná. Zejména sinice ohrožují zdravotní stav vodních živočichů a omezují přírodní hodnotu i rekreační využití vodních nádrží. Znečistění je dlouhodobé a jeho sanace si vyžádá delší dobu než u toků, kde samočisticí procesy probíhají rychleji. Jsou to zejména usazené kaly, které přitekly z toků či občasných vodotečí a omezující akumulační schopnosti těchto nádrží. Snaha o zlepšení jakosti vody je v souladu se zájmy ochrany přírody. Příkladem snahy o řešení je projekt Čisté povodí Svratky. Projekt Čisté povodí Svratky Nosným cílem projektu je vypracování dokumentace, která bude zásadním podkladem pro rozhodnutí o dalších krocích směřujících k vypracování podrobných návrhů řešení snižujících eutrofizaci vod v povodí Svratky, tj. prací organizačních, inženýrských, projekčních a technicko-ekonomických na zpracování návrhů opatření ve vytipovaných oblastech a zdrojích znečištění, s cílem zajistit rozhodnutí potřebná pro získání podpory z fondů ČR a EU (územní rozhodnutí, stavební povolení, vodoprávní rozhodnutí). Cíle projektu Snížit živinový odnos z povodí Snížit živinovou zátěž nádrží Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.14
Obnovit přirozenou rovnováhu ve struktuře planktonu (není myšleno úplné odstranění sinic) Návrh možností spolufinancování navrhovaných aktivit z fondů Evropské unie a národních dotačních zdrojů Zpracování dokumentace potřebné pro zajištění spolufinancování z fondů Evropské unie a národních dotačních zdrojů V současné době jsou zpracovány první dvě etapy tohoto projektu. První zahrnovala sběr podkladových dat a druhá vyhodnocuje dle zadání území povodí Svratky nad soutokem se Svitavou a obsahuje návrhy opatření směřující ke zlepšení současného stavu. Tato zpráva je zároveň podkladem pro podrobnější zadání dalších etap projektu, případně přípravu realizace některých návrhů. Druhá etapa se konkrétně zabývá bodovými a plošnými body znečištění, dále sinicemi, bilancí zdrojů znečištění v povodí se zaměřením na hlavní živiny, způsobující eutrofizaci a následné problémy v jakosti vod na nádržích, toxikologickými analýzami dnových sedimentů a v doplňkových opatřeních je věnován prostor návrhům sedimentačních prostor v povodí a tzv. měkkým opatřením. Protipovodňová opatření a úpravy toků Tyto činnosti však často dostávají do střetu s ochrannou přírody a krajiny. Nezbytná ekologizace protipovodňových opatření není často součástí projektů, technické úpravy mají přednost před řešením citlivým k nivám a vodním toků. Postupné zastavování říčních niv je dlouhodobý a pokračující problém. Nutné je především důsledně využívat všechny retenční kapacity povodí, mimo jiné také obnovou, rekonstrukcemi nebo budováním malých vodních nádrží jako primární záchytné sítě důsledků vodní eroze. V zájmu protipovodňových opatření dochází k likvidaci břehových porostů místo pravidelné údržby. Hrazení bystřin je činností, která v dnešní podobě občas spíše devastuje zachovalé přírodní toky. Vodní cesty Vodní doprava je představována zejména záměrem výstavby vodní cesty Dunaj-Odra-Labe (DOL). Tento záměr se promítá do řady koncepčních a politických dokumentů. Podrobnější údaje i hodnocení obsahuje následující kapitola. 10.2.5. DOPRAVA Dopravní stavby, zejména nové, se velmi často dostávají do střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Návrhy dopravní infrastruktury vycházejí z Programu rozvoje Jihomoravského kraje a v návaznosti na něj zpracovaných, respektive v současné době zpracovávaných dopravně inženýrských a dopravně technických studií. Dopravní politika České republiky schválená Usnesením vlády ČR číslo 413, ze dne 17. června 1998 obsahuje základní teze v oblasti dopravní infrastruktury s rozdělením na části: Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.15
silniční doprava a pozemní komunikace (priorita dostavby dálniční sítě a sítě rychlostních silnic, podpora realizace průtahů a obchvatů obcí, odstraňování ostatních dopravních závad, preference údržby a oprav před novou výstavbou), železniční doprava (priorita modernizace tranzitních koridorových tratí, přiměřená modernizace ostatních železničních tratí a uzlů), vodní doprava (zlepšení plavebních podmínek na dolním toku Labe, prodloužení plavební cesty do Pardubic, splavnění dolní Moravy do Hodonína, splavnění Odry do Ostravy), letecká doprava (dostavba a modernizace letiště Praha - Ruzyně), kombinovaná doprava (modernizace železničních tratí na parametry podle dohody AGTC, podpora budování kontejnerových překladišť a logistických center), cyklistická doprava (budování cyklistických stezek všech druhů a forem). Dopravní politika Jihomoravského kraje Podklad Dopravní politika Jihomoravského kraje byl vypracován a projednán Komisi dopravy Jihomoravského kraje v roce 2001 a jako takový byl zapracován do Územní prognózy rozvoje Jihomoravského kraje. Hlavní důraz je kladen na dopravní obsluhu území a tím tedy na komplexnost a kvalitu rozvoje celé dopravní soustavy. K obecným problémům motorové dopravy ve vztahu k ochraně přírody a krajiny patří vytváření nebo posilování migračních bariér a střety dopravních prostředků s živočichy. Letecká doprava Jihomoravský kraj a statutární město Brno mají zájem o rozvoj leteckého provozu, jak v osobní tak v nákladní dopravě na veřejném mezinárodním letišti Brno - Tuřany. Program rozvoje Jihomoravského kraje rovněž počítá s dalšími kvalitativním rozvojem letišť pro sportovní létání v Brně - Medlánkách, v Břeclavi, v Kyjově, ve Vyškově a ve Znojmě. Ke střetům může docházet ve výskytu druhů soustavy NATURA 2000 v lokalitách některých letišť. Železniční doprava Program regenerace a modernizace železniční sítě České republiky vychází z prognózy budoucího vývoje Evropské dopravní soustavy a základních principů evropské dopravní politiky, které kladou důraz na vyšší využívání těch druhů dopravy, které jsou příznivější k životnímu prostředí. Státní investice směřují do modernizace vybraných tratí (koridorů), které mají prioritně zajistit kvalitní a rychlé mezinárodní spojení do Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Slovenska a dalšími zeměmi evropského kontinentu. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.16
Územím Jihomoravského kraje prochází železniční tratě I. koridoru (Děčín Praha Česká Třebová Brno Břeclav) a II. koridoru (Petrovice u Karviné Přerov Břeclav). Součástí modernizace těchto koridorů bude i přestavba hlavních železničních uzlů v Brně a v Břeclavi. Pro vzdálenější výhledové období nelze opomenout systém železničních vysokorychlostních tratí rychlostí (VRT), opět v celoevropských vazbách a po schválení výsledných tras sledovat jejich územní ochranu. VRT na území Jihomoravského kraje Z koncepce výstavby vysokorychlostních železničních tratí v České republice vyplývá, že přes území Jihomoravského kraje povedou tři větve VRT, které budou zapojeny do železničního uzlu Brno. Zatím co větve do Rakouska / Slovenska a do Ostravy jsou sledovány v jedné variantě řešení, má větev do Prahy dvě základní varianty a řadu subvariant vedení trasy. V rámci prověřování možností technického řešení byly v roce 1998 zpracovány studie Upřesnění koridoru VRT Praha - Brno při severním zapojení do železničního uzlu Brno v oblasti obce Česká a městské části Brno, Ivanovice a Upřesnění koridoru VRT Praha - Brno při jižním zapojení do železničního uzlu Brno v oblasti obce Troubsko. Z těchto studií vyplynuly následující varianty koridorů pro vedení tras VRT: severní varianta číslo 1 - označená jako trasa platná, severní varianta číslo 2 - označená jako trasa odsunutá, jižní varianta číslo 3 - trasa odsunutá pod zámeckým parkem v Troubsku k dálnici D 1, jižní varianta číslo 4 - trasa odsunutá k Moravanům, jižní varianta číslo 5 - trasa přechodová do jižní trasy k dálnici D 1, jižní varianta číslo 6 - trasa přechodová do jižní trasy k obci Moravany. Na uvedené varianty koridorů pro vedení vysokorychlostních tratí bylo v roce 2002 vypracováno posouzení dopadů trasy a koridoru pro ochranu této trasy do území, výsledkem však nebyl výběr optimální varianty nebo variant. Z hlediska úvah o využití území má negativní dopady skutečnost, že je třeba počítat s územní ochranou (koridorem) v šířce 300m na každou stranu od uvažované trasy vysokorychlostní železniční tratě. Při srovnání severních a jižních variant koridorů pro vysokorychlostní tratě jsou podle zvolených kriterií výhodnější jižní varianty (např. odhad investiční náročnosti se liší o více než 40 % ). Pokud město Brno opravdu chce vytvořit podmínky pro zastávku vysokorychlostních vlaků, musí nutně trvat na technicky náročnější, ale z hlediska Brna méně rizikovou severní variantu zapojení koridoru VRT Praha - Brno do železničního uzlu Brno. Při severním zapojení budou totiž vysokorychlostní vlaky Brnem nutně projíždět hlavním nádražím a je tedy větší šance, že zde budou i zastavovat. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.17
Stavby v oblasti železniční dopravy zůstávají vedeny většinou ve stávajících koridorech a jedná se především o zkvalitnění stávajícího stavu a parametrů. Navrhované úpravy budou probíhat v rámci modernizace hlavních železničních koridorů, kde negativní dopady na ochranu přírody a krajiny jsou řešeny v rámci zákonných předpisů. Pro zachování prostupnosti krajiny pro organismy je nutno zabezpečit migrační trasy bioty a řešit střety se stávajícími segmenty kostry ekologické stability krajiny. Koridor VRT ve variantách by se dotýkal jak ZCHÚ, lokalit NATURA 2000 i kvalitních krajinných celků, je nutné podrobné prověření tras ve variantách ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. Vodní doprava Jako záměry rozvoje vodní dopravy v Jihomoravském kraji jsou zařazeny akce související s plavebním napojením České republiky na Dunaj a tím i na síť evropských vodních cest respektive s koncepční vizí celoevropského významu jakou je plavební kanál Dunaj Odra Labe. Řešení na území JmK (ČR) V první etapě se předpokládá vybudování říčního přístavu Břeclav (s nákladovým terminálem) a jeho napojení na řeku Moravu respektive Dunaj. Vlastní napojení je závislé na zvolené trase plavebního kanálu v oblasti Břeclavi, která je v současné době sledována ve dvou variantách : varianta A říční předpokládá, že v úseku Hodonín státní hranice bude plavební kanál kopírovat tok řeky Moravy s odbočením na slovenské území, napojení přístavu Břeclav bude průplavní spojkou řeka Morava přístav, varianta B - průplavní předpokládá, že v úseku Hodonín státní hranice bude trasa vodní cesty vedena průplavem v trase říčky Kyjovky, kolem přístavu Břeclav a přes Dyji na rakouské území, napojení přístavu Břeclav bude krátkou spojkou průplav přístav. V dalších etapách bude následovat prodloužení trasy do prostoru Hodonína, Veselí nad Moravou a postupně dále v souladu s koncepcí plavební cesty Dunaj Odra Labe. Konkrétně mezi sledované záměry rozvoje vodní dopravy v Jihomoravském kraji patří : vybudování říčního přístavu Břeclav (jedna z priorit JmK), napojení přístavu Břeclav na řeku Moravu (varianta A - říční, B - průplavní), průplav Dunaj Odra Labe (DOL), Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.18
Tabulka 10.1. Záměry výstavby vodních cest v JMK Pořadové číslo akce Okres Zdroj informace Závaznost informace Předpoklad zahájení akce Označení variant Název stavební akce Kategorie Délka v km Náklady v mil. Kč mil. Kč / 1km Poznámka 901 Břeclav MD námět nespec. DOL, přístav Břeclav x x x x 902 Břeclav MD námět nespec. A, B 903 Břeclav MD námět nespec. DOL, úsek Břeclav - Hodonín DOL, úsek Hodonín - Veselí nad Moravou plus nákladní terminál x x x x A (řeka), B (průplav) x x x x Dunaj - Odra - Labe Návaznosti mimo území JmK (ČR) V současné době je Ředitelstvím vodních cest ČR zadáno zpracování projektu Napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou. Zpracovatelem je Dopravní rozvojové středisko ČR, a.s. Záměr projektu je víceúčelový a sleduje tyto cíle: zajištění spolehlivého plavebního spojení České republiky a ekonomických regionů, kterými průplav prochází, s plavební sítí států EU a Dunajskou vodní magistrálou, vytvoření přístavu na území České republiky napojeného na dunajskou vodní magistrálu, vytvoření multimodálního dopravního terminálu a umožnění široké nabídky logistických služeb v pohraniční oblasti mezi Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem, zajištění flexibility v přepravě zboží, změnu v dělbě přepravní práce s hlavním cílem zvýšení podílu doprav vhodnějších z hlediska životního prostředí (vnitrozemská plavba, železniční doprava) a snížení podílu silniční dopravy, zajištění mimodopravních efektů, ke kterým patří zejména: příspěvek k ochraně přilehlého území před povodněmi, příspěvek ke zlepšení vodohospodářské bilance, zlepšení kvality životního a přírodního prostředí, přínosy pro energetiku ( využití energie v malých vodních elektrárnách), využití vodní cesty jakožto faktoru urbanizace, rozvoj rekreačních a sportovních aktivit a turistického ruchu, Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.19
vytvoření nových pracovních příležitostí v multimodálním dopravním terminálu na pomezí České republiky, Rakouska a Slovenska a případně i v dalších lokalitách, podél trasy vodní cesty, vhodných pro investory. (Dopravní rozvojové středisko ČR, 2003) Projekt je ve fázi posuzování možných variant řešení. V rámci této problematiky byla vypracována Studie proveditelnosti akce Napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou. Studie výše uvedené cíle kvantifikuje a hodnotí jejich utilitu a dále pak vyhodnocuje tři základní varianty tras vodní cesty především z hlediska technického řešení s dopadem na ochranu životního a přírodního prostředí a z hlediska ekonomického. Na základě jejích výsledků budou vedena mezinárodní jednání o výběru nejvhodnější trasy a o organizačním zabezpečení výroby a provozu. Jedná se o následující základní varianty tras: Varianta A - slovensko česká ( Devín Jakubov Kúty Břeclav) Varianta B - rakousko - slovensko - česká (Vídeň Angern Jakubov Kúty Břeclav) Varianta C- rakousko - česká (Vídeň Angern Hohenau Břeclav) Uvedené základní varianty A a C obsahují ještě podvarianty. Na trasy všech variant navazuje přístav Břeclav, který je situován převážně v katastru obce Kosice a města Lanžhot, v prostoru jihovýchodně od města Břeclav mezi železničním koridorem a dálnicí D2. Zahájení stavby bylo stanoveno na rok 2006, uvedení vodní cesty do provozu v roce 2010 a ukončení stavby v roce 2012. V následujícím obrázku 10.1. je znázorněn průběh navrhovaných tras. Varianta A je znázorněna červeně, varianta C modře a varianta B je kombinací variant A a C se zeleně vyznačeným propojením. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.20
Obrázek 10.1. Přehledná situace variant tras vodní cesty Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.21
Přehled střetů: Vzhledem k závažným střetům záměrů výstavby plavebního kanálu D-O-L na ochranu přírody a krajiny jsou uvedeny nejvýznamnější střety: Vliv na chráněná území přírody: Velkoplošná zvlášť chráněná území v oblasti nejsou, i když je celé území stále navrhováno jako součást rozšířené CHKO Palava. Z maloplošných území jde o tyto vlivy: Varianta plavby v toku: Národní přírodní rezervace ani národní přírodní památka se v přímé blízkosti trasy nenachází, nepřímo ale ZCHÚ těchto kategorií mohou být dotčena. Varianta kanálu: Národní přírodní rezervace ani národní přírodní památka se v přímé blízkosti trasy nenachází, nepřímo ale ZCHÚ těchto kategorií mohou být dotčena. Hranice přírodní rezervace Stibůrkovská jezera je mimo průplav D-O-L. Přírodní památky Ivánek (Slovensko) se řeka Morava dotýká v délce 590 m. NATURA 2000: Varianta plavby v toku: Trasa vede v délce 8,8 km v lokalitách NATURY 2000 - evropsky významné lokality a ptačích oblastí. Jde o střet zcela zásadní. Realizace trasy by porušila Českou republikou přijaté mezinárodní závazky a vyžaduje projednání v Evropské komisi. Varianta kanálu: Trasa prochází v délce 4,0 km lokalitou NATURA 2000 ptačí oblastí, z toho v délce 2,5 km i v evropsky významné lokalitě. I tento střet je stejně zásadní. Vliv na ÚSES: Varianta plavby v toku: Trasa v délce 5,0 km tečuje nadregionální biocentrum Soutok a v délce 3,5 km jej křižuje. Dále křižuje nadregionální biokoridor a celou řadu lokálních. Dotýká se i lokálních biocenter Stará Morava, Pod hrází a U odtržencové aleje v celkové délce 1 230 m. Varianta kanálu: Trasa v délce 0,7 km tečuje nadregionální biocentrum Soutok a v délce 0,7 km jej křižuje. Dále křižuje nadregionální biokoridor a celou řadu lokálních. Křižuje v délce 1,5 km regionální biocentrum Hraniční louky a v délce 1,1 jej tečuje. Průplav D-O-L se dotýká lokálního biocentra Pod Tratí v délce 620 m a prochází mimo lokální biocentra Pod Hrází a U Odtržencové aleje. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.22
Vliv na krajinný ráz: Obě varianty procházejí, dle Evropské úmluvě o krajině, krajinnými mezotypy CZ 17.2.1. polní, pravěké sídelní krajiny pannonica a CZ 17.2.9. krajiny říčních niv pravěké sídelní krajiny pannonica. Celý prostor by proto měl být chráněn minimálně na úrovni Přírodního parku. Výstavba průplavu a zejména technická a biotechnická doprovodná opatření zde znamenají zásadní narušení. V typu CZ 17.2.9 jde o jednu z nejreprezentativnějších oblastí v ČR, v případě typu CZ 17.2.1. jde o krajinu běžnou až mírně narušenou, kde by výstavba D O L neznamenala zásadní narušení. Varianta plavby v toku: Mezotypem C 17.2.9. kolizně prochází v délce cca 11 km, typem C 17.2.1. bezkolizně v délce cca 6 km. Varianta kanálu po přístav: Mezotypem C 17.2.9. kolizně prochází v délce cca 4 km, typem C 17.2.1. bezkolizně v délce cca 4 km. Silniční doprava Ve vlastnictví státu nadále zůstávají dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy: D 1 Praha Brno Vyškov ( - Přerov Lipník nad Bečvou), D 2 Brno Břeclav státní hranice SR Bratislava, R 43 Brno Česká (- Moravská Třebová, plánovaná rychlostní silnice propojující v severojižním směru rychlostní silnici R 35 Olomouc Hradec Králové s dálnicí D 1), R 52 Brno Pohořelice (Mikulov Vídeň. rychlostní silnice mezinárodního významu, která propojuje Brno, Mikulov a Vídeň), 496 km silnic I. třídy na územím Jihomoravského kraje Do majetku Jihomoravského kraje je od 1.10.2001 svěřeno celkem: 1 490 km silnic II. třídy, 2 388 km silnic III. třídy, 1 168 mostů na silnicích I. a II. třídy. Jedním z prioritních programů rozvoje kraje bude regenerace sítě silnic II. a zejména III. třídy, kterou bude zajišťovat krajská Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje. Zvýšená pozornost bude věnována průjezdním úsekům silnic obcemi, nehodovým místům a nevyhovujícím mostním objektům. Do střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny se mohou dostávat zejména nově trasované komunikace. Vedení tras dopravní silniční sítě je nutno v přípravě zásadně navrhovat mimo Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.23