Z DĚJIN DOLNÍCH KOUNIC DÍL II., KAPITOLA XXIV.

Z DĚJIN DOLNÍCH KOUNIC DÍL II., KAPITOLA XXIV. PUTOVÁNÍ PO DOMECH, ŽIVNOSTECH A MINULOSTÍ MĚSTA 3. ČÁST Čp. 400 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 19. V roce 1787 měl dům staré číslo = 176. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 285. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné poznámky 1657 1688 Mikoláš PEŠÁK 1688 1695 Václav KUBEŠ 1695 1701 Dobiáš HANDLAR 1701 1708 Martin ZVOLSKEY 1708 1713 Petr SVOBODA 1713 1728 Jakub POKORNÝ 1728 1745 Johann RŮŽEK 1745 1749 Jiří RŮŽEK 1749 1775 Johan JEŽEK 1775 1800 Karel MIHOWSKÝ 1800 1844 Johann KUTCHERA 1844 1880 Josef ANISCH německé národnosti Marie ANISCHOVÁ Ernest ANISCH německé národnosti německé národnosti Jakob PRCHAL 1915 knoflíkář továrník něm. národ. Jakub JELÍNEK František INOCHOVSKÝ Anna INOCHOVSKÁ MUDr. Ivan INOCHOVSKÝ Eva INOCHOVSKÁ * 7. 7. 1932 *1899 veterinář MVDr. *1907 manželka *30. 5. 1931 hudebník hrál u Gust. Broma 1045

Pan Inochovský měl syna MUDr. Ivana Inochovského, který dnes žije v Brně. V mladých létech hrával v Dolních Kounicích v orchestru Tempo, později pak několik let hrál na saxofon ve slavném orchestru Gustava Broma v Brně. Pan veterinář MVDr. František Inochovský se narodil 6. 1. 1899 v Ořechově. Osobně jsme se znali, neboť jako mladý chlapec jsem k němu rád chodil obdivovat kaktusy, které míval přes léto volně na dvorní terase a občas jsem nějaký i dostal. Taneční orchestr Tempo, kde hrával Ivan Inochovský a mimo jiné na basu i Milo Černoušek, kterého jsem vzpomínal především jako fotografa Dolních Kounic v minulém čísle.

Čp. 401 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 17. V roce 1787 měl dům staré číslo = Před r. 1844 měl dům staré číslo = 309 V letech Jméno a příjmení osobní data jiné poznámky 1844 Rochus KUTSCHERA Rochus KUTSCHERA 1847 1874 Theresie JANÍKOVÁ *1847 1926 dcera, roz. Kučerová František JANÍK syn 1874 1886 František JANÍK *1874 1969 syn Anna Janíková manžel dcera, provd. za Alex Knotka 1871 1948 Arnošta JANÍKOVÁ *1871 1948 dcera,provd. Schwetzová Josef SCHWETZ František BUKÁČEK obchod s jízd. koly Dal se k Němcům, žil pak v Bavorsku, kde také zemřel. Marie BUKÁČKOVÁ *1902 provd. Veselá Tento dům vzpomínal ve svých vzpomínkách pan JUc František Janík jako svůj rodný dům. Na snímku je Rochus Kučera s fajfkou, jeho dědeček, ve dveřích v klobouku je

švagr Janíka Josef Schwetz, po jeho pravé ruce je Anna Janíková manželka Alexandra Knotka a vedle v bílé sukni a se šátkem její sestra Arnošta manželka Josefa Schwetze. Ostatní jsou zvědaví sousedé z okolí. V domě bydlíval pan František Bukáček, který pocházel z Hrušovan. Ten zde míval obchod s jízdními koly. Za Války se přihlásil k Němcům a nakonec dožil v Bavorsku. Jeho sestra Marie, provdaná Veselá, pak na obchodě působila do r. 1950. Chodíval jsem tam kupovat jako chlapec žárovečky na jízdní kola. Dalším domem, který hned vedle následuje, je čp. 402 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 15. V roce 1787 měl dům staré číslo = 177, Před r. 1844 měl dům staré číslo = 286? V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1680 1715 Filip JIDRNÁČEK 1715 1721 Barbora JIDRNÁČKOVÁ manželka 1721 1746 Martin JIDRNÁČEK syn 1746 1775 Michael MRÁČEK 1775 vdova MRÁČKOVÁ manželka 1844 Johan BOX 1880 Josef SCHMIED 1880 Sofie SCHMIEDOVÁ Vojtěch BERÁNEK *1889 1948 financ ženatý Zuzana BERÁNKOVÁ *1901 Zdeněk BERÁNEK Vojtěch BERÁNEK 2003 Miloslav GOTTWALD U tohoto domu bych rád upozornil na rodinu Beránkovu, která zde žila. Otec byl členem finanční stráže, ale mně jako divákovi utkvěla v paměti především dvojice bratrů Vojty a Zdeňka Beránkových, kteří zde bydleli a spolu s bratry Františkem a Zdeňkem Rýdlovými z blízkého domu naproti č. p. 297 dlouhá léta tvořili jádro úspěšné fotbalové jedenáctky Dolních Kounic, zejména hned po II. světové válce. 1048

Další je dům čp. 403 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 13, V roce 1787 měl dům staré číslo = 178 Před r. 1844 měl dům staré číslo = 287 V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné poznámky 1686 1693 Matěj NAVRÁTIL 1693 1702 Matouš PEKÁREK 1702 1706 Václav FARNÍK 1706 1709 Bernard ČERVINKA 1709 1711 Matěj SVOBODA 1711 1721 Michael RUBEŠ 1721 1775 Jakob JEŽEK 1775 1800 Josef JEŽEK 18441880 Anton MRAČEK 1880 Johann SAMEK 1880 1929 Františka SAMKOVÁ *1854 1929 výměn. vdova 1954 Ambrož BUREŠ *1890 1954 zedník ženatý BUREŠOVÁ Stanislav BUREŠ syn 2006 Vlasta BUREŠOVÁ manželka BUREŠ BUREŠ 1. syn 2. syn (Austrálie) Rád vzpomínám na pana Stanislava Bureše, železničáře, který pěstoval víno pro sebe a dobré přátele. Měl vynikající modré burgundské, snad nejlepší v Dolních Kounicích. Vzpomínám si také, že když začala vysílat Česká televize, byl jedním ze čtyř prvních koncesionářů v Kounicích a na televizi k němu do bytu chodívali i sousedi a přátelé z okolí. 1049

Čp. 404 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 9. V roce 1787 měl dům staré číslo = 179. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 288 V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné poznámky 1656 1688 Václav RUBEŠ 1688 1710 Mikoláš PEŠÁK 1710 1720 Dorota PEŠÁKOVÁ manželka, vdova 1720 1775 Jakub PEŠÁK syn 1775 1800 Johan KUŽEL 1800 1844 Frantz PISCHNY 1844 1880 Josef MRAČEK 1880 1925 Vincenc PAVLÍČEK 1925 soukrom. svobodný 1880 1926 Alžběta PAVLÍČKOVÁ *1866 1926 v dom. svobodná 1924 Marie KAŠPAROVÁ *1901 1926 v dom. svobodná 1944 Bedřich BRABEC krejčí Jan KULÍŠEK 2006 Marie KULÍŠKOVÁ *1930 manželka Dům č. p. 404 neměl nijak pohnutou historii, ale bydlel zde můj přítel Jan Kulíšek s manželkou Marií dětskou zdravotní sestrou. Ti měli také menší vinohrad ve Stoličkách a Jenda mne vždy zval na skleničku dobrého vína. Jednou se mu podařilo vyrobit vynikající víno,když uzavřel a zakopal šedé burgundské a ono přešlo do stavu šampaňského. Byli se Stanislavem Burešem sousedé i co se týče sklepů u cihelny a vzájemně si chodili degustovat vzorky. Ani další dům nemá zvláštní historii. V minulosti to byl jeden dům spolu s dnešním domem č. p. 405 a 406. Čp. 405 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 7, V roce 1787 měl dům staré číslo = 179, před r. 1844 měl dům staré číslo = 289 1050

V letech Jméno a příjmení povolání jiné poznámky 1656 1688 Václav RUBEŠ 1688 1710 Mikoláš PEŠÁK 1710 1720 Dorota PEŠÁKOVÁ manželka, vdova 1720 1775 Jakub PEŠÁK syn 1775 1800 Johan KUŽEL 1844 1880 Johann MRAČEK 1880 Karolina ŠIMBEROVÁ 1944 Jan ZATLOUKAL poštmistr ZATLOUKALOVÁ manželka rozená Spitzová Antonie POKORNÁ 2006 Jan HLAVOŇ (z Hlíny) 2006 Anna HLAVOŇOVÁ manž. roz. Fialová 2006 Pavla GRÜNWALDOVÁ Čp. 406 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 5 V roce 1787 měl dům staré číslo = 179. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 290 V letech Jméno a příjmení osobní data povol. jiné poznámky 1656 1688 Václav RUBEŠ 1688 1710 Mikoláš PEŠÁK 1710 1720 Dorota PEŠÁKOVÁ manželka, vdova 1720 1775 Jakub PEŠÁK syn 1775 1800 Johan KUŽEL 1844 1880 Wenzl KOTSCHY 1880 Mathias KOTSCHY 1880 1921 Marie KOTSCHY *1843 1921 výměn. vdova Emil MAŠTERA Marie MAŠTEROVÁ Václav SLABÝ 1952 Ludmila SLABÁ *1876 1952 v dom. manželka SLABÁ 1. dcera Marie SLABÁ *1903 1985 2. prov. Baldriánová František BALDRIÁN *1914 1985 manžel 2006 Pavel DUBA Jaroslava DUBOVÁ 1051

Paní Marie Slabá byla před 2. světovou válkou úřednicí na kounickém městském úřadě. Čp. 407 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 3. V roce 1787 měl dům staré číslo = 180. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 291 V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1679 1724 Martin NESNÍDAL 1724 1741 NESNÍDALOVÁ dcera 1724 1741 Vojtěch MIKOLÁŠEK manžel 1741 1775 Josef DETONI 1775 1800 Šimon MAHR 1844 1880 Wenzl KUŽELA 1880 František KUŽELA 1880 Marie KUŽELOVÁ POTR. SPOLEK VZÁJEMNOST VČELA 1931 Marie ELSNEROVÁ *1856 1931 Josef STANĚK 1052 výměn. Jan HODOVSKÝ *1912 železnič. vdova Marie HODOVSKÁ v dom. manž. roz. Moučková Anastázie HODOVSKÁ *1913 II. žena Jana HODOVSKÁ Světlana HODOVSKÁ 1. dcera 2. dcera Jan HODOVSKÝ farář 1. syn 2006 Bohumil HODOVSKÝ geometr 2. syn HODOVSKÁ manželka Bohumila 2006 Jan HODOVSKÝ 1. syn 2006 Michal HODOVSKÝ 2. syn Po válce jsem tam jako chlapec chodíval kupovat v kelímku med, byla to sice náhražka a obsahovala více cukru než medu, ale pro mne to byla po válečných letech obrovská pochoutka. Pan Staněk prodával ale i jiné zboží, např. školní sešity.

Čp. 408 ulice Aloise JIRÁSKA, dříve DLOUHÁ, o. č. 1. V roce 1787 měl dům staré číslo = 180. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 292B V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1679 1724 Martin NESNÍDAL 1724 1741 NESNÍDALOVÁ dcera 1724 1741 Vojtěch MIKOLÁŠEK manžel 1741 1775 Josef DETONI 1775 1800 Šimon MAHR 1844 Johan EBER 1880 Mathias NAVRÁTIL Antonín MRAČEK MRAČKOVÁ manželka Alois KRYČER *1874 obuvník starosta, dům koupil 1946 Anna KRYČEROVÁ *1901 1946 pošt. úř. svobodná dcera 1910 Ludmila KRYČEROVÁ *1910 pošt. úř. dcera, provd. Vejvodová František VEJVODA *1908 manžel 2006 Jan ŠVÁB V domě bydlel v první polovině minulého století starosta města pan Alois Kryčer. Ten v roce 1928 na náměstí před výjezdem z ulice Jiráskovy uvítal našeho prvního presidenta ČSR T. G. Masaryka. 1053

Čp. 409 náměstí Míru, dříve Hřbitovní náměstí, pak Svatojánské a náměstí Dr. Edvarda Beneše, po r. 1948 nám. Míru, o. č. 11. V roce 1787 měl dům staré číslo = 180 Před r. 1844 měl dům staré číslo = 292A V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. do1629 Demetrius REICH z Brna 1629 Tobiáš ČÍHAL 1679 Martin NESNÍDAL 1629 1679 1724 Anna NESNÍDALOVÁ manž. 1724 1741 Anna NESNÍDALOVÁ dcera 1724 1741 Vojtěch MIKOLÁŠEK manžel 1741 1784 Josef DETONI 1784 1815 Anton DETONI syn Josefa 1815 1815 Šimon MAAHR 1815 1815 Viktorie MAAHROVÁ manž. 1815 1830 Mathias PÁTEK 1815 1845 Mariana PÁTKOVÁ manž. 1845 1849 Josef KUSÍK 1849 1852 Anton MIHOWSKÝ 1852 1857 Franz KARBER 1852 1857 Terezia KARBEROVÁ 1857 1880 Filip PROBOST 1880 Eduard PROBOŠT 1942 Mathias ŠLAPAL *1906 1942 řezník ŘEZNICTVÍ Marie ŠLAPALOVÁ *1912 manželka 1943 Otakar ZAHRÁDKA *1914 řezník 2. manžel 1939 Vladimír ZAHRÁDKA *1939 syn ZAHRÁDKOVÁ 2006 Vladimír BUTOR kominík 2006 BUTOROVÁ manželka 2006 BUTOR syn dcera 2006 KADEŘNICTVÍ v přízemí 1054

Byl to velmi zajímavý dům, již v r. 1629 obydlený měšťanem Demetriem Reichem z Brna a až do počátku 19. století jej obývali většinou představitelé města (např. Nesnídal, Detoni apod.). Na dobu, kdy tam bydlel obchodník Probošt, vzpomíná JUC. Janík ve svých pamětech z dětství. Na rohu tehdy Dlouhé (Jiráskovy) ulice a Sv. Jánského náměstí (náměstí Míru, na domě č. p. 409), míval svůj krám starý Probošt,(Filipp). Ten často sekal tzv. kloboukový cukr, při čemž létaly kousky po celém krámě za shonu nás kluků po nich. Nejčastěji jsme jej v krámě přistihli, jak na čtverečky hnědého papíru, seřazené po celém pultu, opatrně pokládal a rozděloval lístečky šafránu, vzácného koření do polévky. Bez obarvení zejména hovězí polévky šafránem nemohla jít polévka na stůl. Kolikrát si říkám, co asi stál 1 kg šafránu, který byl dražší jak zlato. My děti jsme si u Probošta nejraději kupovaly krystalizovaný cukrkandl, hořkosladká mydélka (tzv. brustcukr), dále svatojánský chlebíček z jižních krajů, pak zvláště na cumlání dobrý rokstrops, ke kterému nám pan Probošt přidal na dlaň nějakou rybičku nebo koníčka ke krejcarovému nákupu. Takové ovoce, jako pomeranče, jsme tehdy neznali. Čp. 409, náměstí Míru, mladším generacím spíše známé jako řeznictví pana Šlapala a po něm pana Zahrádky. 1055

Dalším domem je malý dům č. p. 499. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1881 Karel PICKA pekař 1881 Marie PICKOVÁ 1928 1933 Anna VESELÁ *1928 1933 dítě dcera Bedřicha PROBOŠT Stanislav ZALABA *1912 elmontér Pavla ZALABOVÁ *1905 2003 ZUKLOVÁ 2006 Dagmar ZUKLOVÁ Čp. 474, náměstí Míru, o. č. 7 V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné poznámky 1880 Filip PROBOŠT obchod. 1890 Marie PROBOŠTOVÁ manželka 1944 Eduard PROBOŠT *1857 1944 barvíř vdovec 1944 Marie PROBOŠTOVÁ *1853 1944 v dom. sestra Edy, svobodná 1891 Anna PROBOŠTOVÁ *1891 1945 v dom. dcera Edy, svobodná Karel HLADKÝ vodák sportovec HLADKÁ manželka 2006 Jiří SCHOŘ Eliška SCHOŘOVÁ Čp. 451, náměstí Míru, o. č. 5 V letech Jméno a příjmení povolání jiné poznámky 1880 Antonín MIHOVSKÝ 1900 Vinzencie BLAŽKOVÁ Josef MRÁČEK hodinář (alias duchař) Vít BLAŽEK Karel BLAŽEK 2003 Vlastimil BLAŹEK BLAŽEK 1923 1947 Zdenka BLAŽKOVÁ 1056

Tento domek byl pro mě velmi zajímavý, kromě toho, že zde bydlela rodina Blažků, byl zde obchůdek a dílnička hodináře Josefa Mráčka, kterému lidé přezdívali duchař, poněvadž pořádal duchařské seance. Hrával také na housle, ale jako hodinář nebyl příliš chválen, spíše naopak. Zato dovedl krásné rytiny do stříbra a jiné šperky. Na snímku z roku 1934 je vidět vchod do Mráčkova hodinářství s vývěsní firmou nade dveřmi a jak bývalo v té době zvykem, tak mu u dveří na ramínku visely symbolické plechové hodiny jako domovní znamení. Taková znamení mívali i jiní, např. nad vchodem do Chramostovy restaurace visíval plechový chmelový věnec, zámečník kočí míval na dílně ramínko s velkým klíčem, holiči zase mívali vyvěšeny plechové misky. Čp. 410 náměstí Míru, dříve Hřbitovní náměstí, pak Svatojánské a náměstí Dr. Edvarda Beneše, po r. 1948 n. Míru, o. č. 3. Před r. 1844 měl dům staré číslo = 294 V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1844 1880 Johann PIPPAL 1880 Teresie PIPALOVÁ 1921 Aloisie HORÁKOVÁ *1889 1921 v dom. 1922 Jan ŘÍHA *1849 1922 fotograf František KUČERA 1955 Růžena KUČEROVÁ František KUČERA KUČEROVÁ Stanislav KUČERA *1878 1955 obchod. vdaná, roz. Holubová 1057 syn 2. syn Anna KUČEROVÁ *1905 manželka Stanislava 2006 Stanislav KUČERA syn 2006 Margita KUČEROVÁ manželka

Čp. 411 náměstí Míru, dříve Hřbitovní náměstí,pak Svatojánské a náměstí Dr. Edvar da Beneše, po r. 1948 n. Míru, o. č. 1 BÝVALÁ OBECNÍ STODOLA. V roce 1787 měl dům staré číslo = 181 Před r. 1844 měl dům staré číslo = 294 V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1657 1800 OBECNÍ STODOLA 1844 1880 Mathias NEŠPŮREK 1844 1880 Marie NEŠPŮRKOVÁ 1924 Emil MAŠTERA 1924 Karel NAVRÁTIL projato od Maštery 1953 Bedřich ŠIMBERA *1876 1953 obchod. ženatý ŠIMBEROVÁ Ludmila ŠIMBEROVÁ Stanislav ŠIMBERA 1939 1950 Ladislav ELSNER cukrář František SOJKA 1944 Ladislav KVASNIČKA 1944 Vincenc ŠTĚRBA ŠTĚRBOVÁ 1944 Marie POKORNÁ Oldřich HÁJEK *1923 1980 Jindra HÁJKOVÁ čalouník manželka dcera syn manž. roz. Psotová Dostáváme se k velmi zajímavému úseku bývalého Svatojánského či také jinak Hřbitovního náměstí, později přejmenovaného na náměstí Dr. Edvarda Beneše, našeho druhého presidenta. Podoba domu č. p. 411 je úzce spjata s rodinou Bedřicha Šimbery. Zde bydleli, měli tu i obchod s hračkami a papírem, prodávala tam svobodná slečna Liduška s maminkou. Později v hračkárně také prodávala paní Jana Hanáčková, rozená Bauerová. Měla i dárkové zboží. Jako mladý muž jsem zde své ženě koupil pěkný stříbrný náramek. Chlapci tam zase chodili rádi kupovat kuličky a jiné i rybářské potřeby pro kluky. Další provozovnu zde měl čalouník pan František Sojka. Dále zde míval obchůdek pan Štěrba, válečný invalida z r. 1916. Byl bez nohy a tak dostal trafiku. Byl to veselý člověk a dovedl udělat i legraci. Jednou se v hostinci u mariáše vsadil se spoluhráči (už 1058

poněkud opivněnými), že se vlastními zuby kousne do vlastního pozadí. Neprozradil ovšem, že má umělý chrup, tak zuby vyndal z pusy, kousl se s nimi do zadku a vyhrál. Vedle něj míval malou místnost Jakub Elsner, chodili jsme tam nacvičovat v r. 1958 také operetku Co Čech, to muzikant, ve které jsem si zahrál jednu z hlavních rolí. Další obchůdek byla mlékárna, kde prodávala paní Špačková z Mor. Bránic a později paní Marie Knotková (Štrosová) mléko a různé zákusky a dobroty. Na pohledu z 13. 8. r. 1951 po bouři, která vyvolala velký úklid bahna, je mimo jiné vidět nalevo od Zahrádkova domu ještě znamení hodin na Mráčkově obchůdku, dále je vidět už zrušený hřbitov, ale zato stojící mohutná lípa s kmenem asi 2,5 m v průměru. Musím však vzpomenout ještě jednoho z pozdějších obyvatel domu č. p. 411. Bydleli zde totiž manželé Jindra a Oldřich Hájkovi. Olin Hájek v době, kdy jsem byl tajemníkem MNV (1971 76), pracoval na MNV jako úředník a měl, dá se říci, všechno v malíku. Zejména byl nepřekonatelný ve znalosti domů jejich obyvatel. Stačilo říci číslo popisné a Olda spustil, kde to je, kdo tam bydlí, někdy věděl nejen jeho věk, ale i kde dělá a případně telefon. Nemohl jsem to pochopit. Dnes ale jsem na tom se znalostmi domů již podobně, i když jeho úrovně nedosahuji. Opakování je matka moudrosti. Oba jmenovaní již nežijí. 1059

Na snímku z r. 1935 je vidět zleva vedle vývěsky provozovna pana čalouníka Františka Sojky, pak je vidět benzinová pumpa -stojan, za ní je vchod do domu, následuje trafika pana Vincence Štěrby, za ní pak mlékárna. V následujícím přízemním domě měl obchod zahradník Kučera a malý domek v pozadí je č. p. 451, kde měl obchůdek Josef Mráček hodinář. Napravo je pak hospoda pana Krále Mikádo a zcela vpravo obchod s koženým zbožím pana Zelinky. Stojan s benzínem měl i Jan Žaloudek a ve městě drogista Jan Bauer. Dnes tedy jde o náměstí Míru. Na následující kopii mapy z r. 1825 je vidět, že po celé straně od č. p. 409 až po dům č. 410 a 411 byla nezastavěná plocha, zahrady a také je faktem že domy č. 410 a 411 jsou na místě, kde do té doby stávala obecní stodola. Teprve v průběhu 19. století byla mezera dostavěna o domy dnes s čísly 499, 474 a 451. Na mapě je také vidět ještě stojící dům, nazývaný Ostřihom, který patříval purkmistru Janovi Tišnovském z Cineperku, který v r. 1580 celý pozemek i s domem věnoval obci, aby si z něj zřídila hřbitov. Od té doby, až do r. 1947 zde pak hřbitov existoval, tedy téměř 450 let. Byl uzavřen v r. 1937, za okupace byl zas používán a tak konečně skončil až s otevřením nového hřbitova na Šibeničné. Na mapce 1060

hřbitova druhý menší objekt je kaple sv. Jana Křtitele, po kterém se dlouho náměstí také nazývalo. Dále ještě vidíme dřevěný most, který byl zcela zničen v r. 1862 a pak v r. 1883 postaven železný, souběžný, ale posunutý po proudu řeky cca o 10 metrů. Do té doby používáno provizorního dřevěného mostu z ulice Na písku do ulice Farní, jak ukazují dobová vyobrazení. Místo nájezdu na starý most bylo později využito při elektrifikaci obce k postavení zděné trafostanice. Také zde měl kadeřnictví a holírnu pan Vaňátko, jak ukazuje foto z 18. dubna 1945 po vyhození železného mostu Němci. Ten je provozoval v letech 1931 1950 soukromě. Trafo i kadeřnictví bylo zbořeno současně s výstavbou nového mostu 1958,1959. Čp. 211 Rybárna o. č. 5,dříve se také říkávalo U mostu = Bei brück a původně také Na budínku, dále se užívalo nedávno i názvu Rudé armády a před tím Stalinova a také jeden čas Sandgasse = čili Písečná. V r. 1750 to bylo staré číslo 83. Před r. 1844 to bylo staré číslo 175. 1061

V letech Jméno a příjmení povolání 1727 1730 Petr PESCHL 1730 1748 Georg SVOBODA 1748 1775 Johann SLAVÍK 1775- Georg SLAVÍK 1800 1844 1844 Martin PUCHER hostinský 1844 = Martin PUCHER, byl vyhlášeným hostinským, jak svědčí i vzpomínka z dětství kounického rodáka JUC. Františka Janíka, naroz. v r. 1874, který vzpomíná takto: O výročních trzích bývaly Kounice povozy a lidmi z daleka přeplněny a brzo odpoledne bývaly hostince velmi rušné a rušno bylo i pod víchy, kde se prodávalo především víno Tenkráte měl mezi hostinskými u nás daleko široko slavnou pověst hostinský Pocher, který byl na obecním hostinci. Hostinci se v tu dobu říkalo U PUCHRA. Ten dával každému už svým vzezřením, vlídným pohledem a laskavým jednáním vedle své milé, přitloustlé manželky, znamenité kuchařky, apetit. Tradovalo se, že není lepšího požitku nad guláš a čtvrtku vína U PUCHRA. Další osazenstvo domu bylo: V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné poznámky Anton KOCOUREK 1881 Marie PIPALOVÁ Johan KOCOUREK 1903 Jan PIPAL 1903 zedník 1937 Žofie MATZKOVÁ *1873 1937 pradlena Michal KRÁL mladší 1062 koupil od Puchera restaurace Josef MACHAČ *20. 3. 1908 23. 1. 1989 Marie MACHAČOVÁ *18. 12. 1914 manž. roz. Kocourková Zdeněk MACHAČ 2006 Alena MACHAČOVÁ dcera, provd. Partlová 2006 František PARTL manžel Roman PARTL syn syn

Domy č. p. 212 a 211 v zimě Čp. 212, Rybárna, o. č. 3. V r. 1787 měl dům staré číslo 84. Před r. 1844 měl dům staré číslo 176. Tento dům byl původně přízemní, jak ukazuje i následující fotografie. Vlastně se jednalo o dva domy a to čp.212 a 213. Ty spojil a postavil na poschodí pekař Jan Žaloudek v r. 1911. 1063

V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1657 1691 Matěj JEŘÁBEK 1691 1731 Urban DUSPIVA 1731 1749 Jiřík DUSPIVA 1749 1775 Barton WEISS 1844 1880 Karel SCHRUTKA 1880 Franz DVOŘÁK 1880 Antonie DVOŘÁKOVÁ 1900 1942 Johann ŽALOUDEK *1867 1942 soukromn. vdovec 1900 Marie ŽALOUDKOVÁ manželka 1904 1925 Marie ŽALOUDKOVÁ *1904 1925 dcera 1926 1926 Jarmila ŽALOUDKOVÁ *1926 1926 dítě Karel ŽALOUDEK František ŽALOUDEK ŽALOUDKOVÁ Jaromil ŽALOUDEK syn Jana syn Jana manželka Františka syn Františka 2006 Libuše ŽALOUDKOVÁ manželka Jaromila 1938 Jan ŠPIDLA *1873 1938 1950 Františka ŠPIDLOVÁ *1874 1950 manželka V roce 1925 došlo v domě k tragédii, když se v noci, ve spánku, udusili dva pekařští učni kouřovými zplodinami a ráno je mistr nalezl již mrtvé. Byli to učni. Žaloudkova pekárna byla postavena na poschodí v r. 1911. V té době byl dům č. p. 214 čili Zelinkovo, ještě přízemní. Dům čp. 212 vlastně vznikl ze dvou domků a to 213 a 212. Nová budova dostala r. 1911 číslo 212 a čp. 213 bylo přiděleno stavbě domu rodiny Kochovy na Benátkách. Čp. 214, Rybárna, o. č. 1. V r. 1787 měl dům staré číslo 86. Před r. 1844 měl dům staré číslo 177 1064

V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1657 1689 Andreas JAKUB 1689 1732 Štěpán MELICHAR 1732 1743 Antonín MELICHAR 1743 1749 Frantz FIALA 1749 1775 Lorentz KOČÍ 1844 1880 Johann PLECH 1880 Johann SEIFERT Anton PEKLIN Franz ZÁSTĚRA Johann HURTÁK Josef ZELINKA obchod Kožené zboží 1935 Marie ZELINKOVÁ *1888 1935 obchod. 1955 Anna ZELINKOVÁ *1889 1955 vdaná, roz. Haklová ZELINKOVÁ RYBNÍČEK Václav SATTLER Eliška SATTLEROVÁ 1065

2006 Jan KULÍŠEK ml. 2006 Naďa KULÍŠKOVÁ 2006 Ondřej KULÍŠEK syn 2006 Jana KULÍŠKOVÁ dcera Čp. 215, Náměstí míru, o. č. 25. V r. 1787 měl dům staré číslo 85 a náměstí se nazývalo Svatojánské. Před r. 1844 měl dům staré číslo 178. V letech Jméno a příjmení povolání jiné pozn. 1657 1689 Andreas JAKUB 1689 1732 Štěpán MELICHAR 1732 1743 Antonín MELICHAR 1743 1749 Frantz FIALA 1749 1775 Lorentz KOČÍ 1844 1860 Johan PUTTNER 1860 HLAVIČKA 1880 Františka HLAVIČKOVÁ vdova 1066

Antonín KRATOCHVÍL Kateřina KRATOCHVÍL. Josef KRATOCHVÍL PhDr. kovář Univ. knihovna řed. manželka Michal KRÁL starší hospodský MIKÁDO Stanislav ŠIMBERA Adéla ŠIMBEROVÁ Slavomír ŠIMBERA Radovan ŠIMBERA Čp. 216, Náměstí míru, o. č. 4. Před r. 1844 měl dům staré číslo 310. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1844 1880 Albert WOLF 1880 Josefa WOLFOVÁ František SCHOŘ Marie SCHOŘOVÁ František SCHOŘ ml. Miloslav SCHOŘ Marie SCHOŘOVÁ manželka 1. syn 2. syn dcera, provd. Kosková 1947 Josef VÍTEK *1928 1947 holič utopil se ve Stráních Jindřich SVOBODA učitel SVOBODOVÁ uč. MŠ. manželka SVOBODOVÁ SVOBODOVÁ klubovna SČSP 2006 Zbyněk KŘIVÁNEK 2006 Lenka KŘIVÁNKOVÁ 2006 Veronika KŘIVÁNKOVÁ dcera dcera 1067

Čp. 217, Náměstí míru, o. č. 6. Byl to první obchod v D. Kounicích, už v r. 1797 Bartůňkovo krupařství. Před r. 1844 měl dům staré číslo 179. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1797 1860 rodina BARTŮŇKOVA krupař nejstarší obchod v D. K. 1860 1881 rodina UNZEITIG krupařství 1881 NEŠPŮREK 1844 1880 Franz ŠIMBERA 1876 1953 Bedřich ŠIMBERA *1876 1953 obchod obchod 1906 1874 Kateřina ŠIMBEROVÁ *1874 1946 sestra, provd. Spitzová Stanislav ŠIMBERA Jaroslav MOUDRÝ *1935 2006 Emilie MOUDRÁ 2006 Lenka MOUDRÁ prov. Nemeškalová 2006 František NEMEŠKAL manžel 2006 Petr NEMEŠKAL syn Na následujícím obrázku je v r. 1934 vidět zcela vpravo ještě kus domu č. p. 216 s kvádry na hraniční hraně a 8 tabulkové okno s obloukem, následuje dům č. p. 217. v té době obchod pana Bedřicha Šimbery, za ním je dům č. p. 218 holičství pana Ju liuse 1068

Knittla a pak následuje č. 219 dům knihaře Josefa Svobody a jeho syna Jindřicha. Knittlovo holičství je za sloupem. Jako chlapce mne tam nechal otec také ostříhat. Pracoval tam někdy také syn pana Knittl, Karel, dnes na domě žije vdova po Karlovi paní Anežka Knittlová. Druhý syn, František byl úředníkem u podniku Cihelny Brno a bydlel s manželkou ve Farní ulici. Snímek Karla Knittla jej zachycuje při práci v otcově holírně. Karel byl prima chlap, bohužel zemřel velmi mladý. Pasport domu čp. 218 přináším pro přehled níže. Čp. 218, Náměstí míru, o. č. 8. V r. 1787 měl dům staré číslo 87. Před r. 1844 měl dům staré číslo 150. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné poznámky 1657 1685 Jakub PŘEVŮREK 1685 1689 Mikoláš ZELINKA 1689 1710 Jiřík SKUTIL švagr 1710 1718 Rozina SKUTILOVÁ vdova roz. Zelinková 1718 1724 Václav PROCHÁZKA 1724 1749 Ludvík DUSPIVA 1749 1775 Tomáš NAVRÁTIL 1844 Frantz MIHOWSKÝ 1880 Agnes MIHOWSKÁ 1890 1928 Methoděj MACHAČ *1865 1928 obuvník 1922 Marie MACHAČOVÁ *1872 1922 manž. Metoděje Jůlius KNITTL Adéla KNITTLOVÁ František KNITTL Karel KNITTL 1069 holič manželka ( kalupinka ) 2006 Anežka KNITTLOVÁ *1928 manželka syn syn

Čp. 219, Náměstí míru, o. č. 10. V r. 1787 měl dům staré číslo 88. Před r. 1844 měl dům staré číslo 181. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1657 1685 Jakub PŘEVŮREK 1685 1689 Mikoláš ZELINKA 1689 1710 Jiřík SKUTIL švagr 1710 1718 Rozina SKUTILOVÁ vdova roz. Zelinková 1718 1724 Václav PROCHÁZKA 1724 1749 Ludvík DUSPIVA 1749 1775 Tomáš NAVRÁTIL 1844 1870 Libor BRABETZ 1870 1890 Johann BRABETZ Josef SVOBODA knihař 1956 Josef SVOBODA *1871 1956 knihař vdovec 1900 1944 Jana SVOBODOVÁ *1870 1944 manž., roz. Talafantová 1901 1921 Josef SVOBODA *1901 1921 obch. př. syn, na TBC Jindřich SVOBODA *1909 2001 knihař profesor, syn Olga SVOBODOVÁ *1909 1998 malířka manž. roz Sobotková Oldřich SVOBODA *1915 1989 učitel syn 1070

Zde míval svůj obchod Josef Svoboda, v r. 1939 pak firmu převzal jeho syn Jindřich. Kromě knihařství měli i obchod s papírem. Jako chlapec jsem tam rád chodil kupovat sešity a tužky. Provoz byl v malém domečku, ale tvořily se zde velké a nádherné věci. Zvláště pak jeho syn Jindřich povznesl řemeslo knihvazačství na vrcholové umění a proslavil nejen Dolní Kounice, ale celou republiku i ve světě. Profesor Jindřich Svoboda byl členem mezinárodního sdružení MDE = MEISTER DER EINBANDKUNST, a sdružení CENTER FOR BOOK ARTS v New Yorku. V roce 1978 byl přijat mezinárodní federací mezi světové mistry knihvazačského umění totiž do: FÉDÉRATION INTERNACIONALE DES MAITRES -RELIEURS. Jeho díla knihy byly od r. 1928 vystavovány na několika desítkách výstav v ČSR i v zahraničí, například: Bukurešť, Amsterodam,Varšava, Moskva, Paříž,Lyon, Strassburg, Lipsko, Poznaň, Ascona, Vídeň, Lindau bei Bodensee, Lausane. Manželé Svobodovi při oslavě svého 75. výročí narození. 1071

Čp. 220, Náměstí míru, o. č. 12. V r. 1787 měl dům staré číslo 89 a náměstí se nazývalo Svatojánské. Před r. 1844 měl dům staré číslo 182. V letech Jméno a příjmení osobní data jiné poznámky 1657 1702 Jan JELÍNEK 1702 1736 Šimon JELÍNEK 1736 1737 Jiřík JELÍNEK 1737 1743 Pavel STAŘECKÝ 1743 1775 Jan PUTTNER 1844 1880 Johann ROOB 1844 1880 Elisabet ROOBOVÁ 1880 1922 František DOHNÁLEK *1843 1922 vdovec 1923 Jan HURTÁK *1858 1923 vdovec 1956 Václav DOHNÁLEK *1889 1956 vdovec 191? 1951 Terezie DOHNÁLKOVÁ *1892 1951 manž. roz. Kryčerová Václav DOHNÁLEK DOHNÁLKOVÁ 2006 Zdeněk TROPP *1955 2006 Renata TROPPOVÁ 2006 Martin KÁRNÝ V letech Jméno a příjmení osobní data 1844 1880 Franz MACHAČ 1072 povolání 1880 1903 Johan HURTÁK 1903 obuvník HURTÁKOVÁ František ČUDÁN 1957 Anna ČUDÁNOVÁ *1883 1957 v domác. František ČUDÁN zámečník syn Božena ČUDANOVÁ syn dcera, provd. Tropová Čp. 221, Náměstí míru, o. č. 14. Před r. 1844 měl dům staré číslo 183 B. V tom roce to bylo Hřbitovní náměstí. Později také Svatojánské. jiné poznámky manželka, vdova manželka, roz. Kanunová dcera (Havránek, Staňa)

Marcela ČUDÁNOVÁ Anna ČUDÁNOVÁ dcera (Machačová) dcera (Nešpůrková) František NEŠPŮREK *1908 úředník manžel 1938 1938 Jaroslava NEŠPŮRKOVÁ Ivana NEŠPŮRKOVÁ NEŠPŮREK Jaroslav PROCHÁZKA Ivana JANKOVÁ 2003 Petr JANEK dcera (Procházková) syn manžel dcera, roz. Procházková Jak vyplývá z předchozího paspartu, tak na domě čp. 221 bydlela také rodina pana Františka Nešpůrka. V té době měl ještě dům velmi zajímavý, ale i účelový dekor. Totiž z náměstí do půdního prostoru mohl pronikat dobře vzduch, který jistě v minulosti pomáhal sušit seno. Byla tam totiž pod římsou zabudována řada kruhových keramických větráků. Působily velmi pěkně na vzhled domu a mělo to i výborný technický efekt, ale byly v minulosti při úpravě fasády odstraněny. 1073

Jako ozdobu mám jeden tento keramický disk nad vchodem do svého domu. Na fotografii z r. 1940 na předchozí straně zcela vpravo a na druhém snímku na této straně zcela vlevo je vidět tyto větráky vsazené do stěny pod střešní římsou domu čp. 221. 1074

Jeden jsem zachránil a mám jej o té doby jako ozdobu na svém domě nad vchodovými dveřmi. Tak zmizelo po celém městě spousta zajímavých a řemeslně i umělecky ztvárněných detailů, jako byly různé skládané dřevěné dveře či vrata, různé mříže, domovní znamení a jiné předměty. Jen díky několika podobným milovníkům starého umění se tu a tam něco málo zachovalo. Lidé dávali nová okna, odstranili často štukovou výzdobu, konec konců se tak stalo i se štukou z oken dnešního Městského úřadu. Čp.124 bylo původně v Tovární ulici o. č. 9, pak bylo č. 124 přeřazeno a dnes je to o. č. 16 na náměstí Míru. Součástí bylo i staré číslo 45. Původně rovněž součást továrny Fr. Balzara. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné poznámky 1926 Karel HLADKÝ holič holičství František MACHAČ *5. 12. 1895 Julie MACHAČOVÁ František MACHAČ syn obuvník alias Baťa 17. 6. 1968 manž. roz. Oulehlová Libuše MACHAČOVÁ *1925 dcera (Knittlová Fr.) 2006 Ladislav ŠIMEK 2006 Dana ŠIMKOVÁ Dům je pro mne zajímavý tím, že u pana Hladkého se učil holičem také můj otec Emil a jeho tehdejší výborný kamarád Antonín Svoboda od sousedů. Stalo se, že otec prodělal těžkou rýmu, a když přišel po nemoci do práce, tak jej mistr Hladký vyhodil s poznámkou, že moc funí zákazníkům do obličeje a bylo po učení. Součástí náměstí jsou domy č. p. 223, 224 a 225. Dům č. p. 222 vlastně stojí na počátku ulice Na Písku a k těmto domům a k Rybářské ulici se vrátím později. 1075

Nyní tedy dům čp. 223, Náměstí míru, o. č. 18. V r. 1787 měl dům staré číslo 91. BYL TO STARÝ MANSKÝ DŮM. Před r. 1844 se říkalo Na Budínku V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1657 1690 Václav SWOBODA 1690 1713 Andreas MÍROWSKÝ 1713 1739 Jiřík PIČKA 1739 1775 Martin PIČKA 1844 1900 Karel PIPAL 1900 1880 Rudolf PIPAL 1880 Leopolda PIPALOVÁ 1939 Josefína HUBÁČKOVÁ *1856 1939 Jakub BRUDÍK Antonie BRUDÍKOVÁ *1929 BRUDÍK BRUDÍK 1076

Obchod v domě č. p. 223 na Svatojánském náměstí v r. 1912, tehdy pana Jakuba Brudíka, dříve to byl obchod pana Karla Pipala s velkou zahradou za domem a prodával zeleninu a především pak okurky. Svou zahradu vedl velmi vzorně a byl to člověk především velmi hodný, neboť prodával běžně zeleninu, ale hlavně pěstoval velké množství okurek, které nakládal a pak je v širokých kádích prodával. Byly kropenaté, úzké a dlouhé, a ohromně chutnaly. Byl o ně ohromný zájem a krám byl stále plný zákazníků. Lidé si na ně nosili velké nádoby, hlavně na okurkovou vodu proti žízni. Pan Pipal nekontroloval, co si kdo bere, jen se usmíval a tiše, jako dítě si něco mumlal sbíraje krejcary mu sázené na pult. Každý blahořečil dobrotě vody, vychvaloval lidskost pana Pipala, který štěstím zářil, hrabal spokojeně v truhlíku s grejcary. A kupodivu navzdory všemu mu zisk stačil ke spokojenému životu jeho i jeho početné rodiny. Zeleninu prodávala i rodina Rudíkova i v létech po II. světové válce. Čp. 224 Náměstí míru, o. č. 20. Před r. 1844 se tu říkalo Písečná a také Na Budínku a měl staré číslo 317. Foto kolem r. 1911. Přízemní objekt, s petrolejovou lampou, se studnou s dřevěným stojanem čerpadla, aby se dalo na zimu chránit před mrazem. 1077

V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1744 Jakub KARBER 1800 1844 Franz POTATSCH 1844 1850 vdova POTATSCHOVÁ 1850 1860 Josef BRABETZ 1860 1880 Šimon WIDRA 1880 Alois NAVRÁTIL 1903 František KOLÁŘ 1903 obchod s vínem František KOLÁŘ syn (padl v I. sv. válce) 1955 Marie KOLÁŘOVÁ *1871 1955 vdova manžel., roz. Matzková Františka REIGLOVÁ 1943 Antonín REIGL *1910 1943 na TBC Ivan REIGL Tomáš RŮŽIČKA RŮŽIČKOVÁ učitel manželka 1926 1926 Libuše RŮŽIČKOVÁ *1926 1926 dcera Tomáše Helena RŮŽIČKOVÁ Karel KOLÁŘ *1900 2006 Gejza BERENTE provd. Tůmová 2006 Bohumila BERENTEOVÁ MUDr. manželka Jak říká paspart, tak na domě bydlel také ředitel měšťanské školy Tomáš Růžička, již před II. sv. válkou. Vzpomínám si na jednu kuriozitu. Když Němci vyhodili do povětří v dubnu 1945 most, tak jeden balvan z mostního pilíře přistál na balkóně tohoto domu a byl tam k vidění ještě řadu let po válce. A to už se dostáváme k domu čp. 225, kterým své dnešní putování zakončíme. Dnes již má restaurace více než 100 let a po celou dobu plnila pohostinské poslání. Znali jsme ji také jako hostinec u Gottwaldů, Hotel Centrál, místo častých schůzí kounických spolků. Zvláště chci připomenout Hudební kroužek v r. 1918. Hrávala se zde divadla a také konaly taneční zábavy. I dnes spravují tuto restauraci rodinní potomci 1078

pana Jana Gottwalda, který stál na počátku její existence, jak ukazuje i dobová fotografie ještě přízemní budovy. Čp. 225, Náměstí míru, o. č. 22. V r. 1787 měl dům staré číslo 92. Před r. 1844 se říkalo Na Budínku. V letech Jméno a příjmení osobní data povolání jiné pozn. 1712 1749 Augustin ČÁP 1749 1775 Michael PRUKL 1800 1844 Thomas ŠALPLACHTA 1844 1880 Alois STOKLASA Johann MÜLLERR Marie MÜLLEROVÁ Johann GOTTWALD Vlasta GOTTWALDOVÁ Irena GOTTWALDOVÁ Miloslav GOTTWALD 1929 2003 Zdenka GOTTWALDOVÁ Jan NEŠPŮREK Zdeněk NEŠPŮREK Petr NEŠPŮREK Vlasta NEŠPŮRKOVÁ hostinský hostinský manželka manželka dcera, svobodná syn *1929 dcera, provd. Nešpůrková manžel 1. syn Jana a Zdenky 2. syn dcera, dnes Knittlová Dnešní podoba více jak stoleté restaurace je jiná, ale studna před ní, i když s ocelovým stojanem a bez dřevěného krytu proti mrazu, je na stejném místě. Ovšem dnes již není používána, poněvadž je zaveden i zde městský vodovod. Příště započneme domem rodiny Macíkovy na ulici Bedřicha Smetan, dokončíme domy u základní školy a pak hurá na Benátky, Kafkovskou, Antonínskou a dolů po levém břehu řeky Jihlavy. V té souvislosti prosím ctěné čtenáře, jestli nevlastní fotografie lípy, kaštanů a jiných stromů u starého hřbitova nebo dokonce fotografie ze starého hřbitova, aby je zapůjčili ke zkopírování do počítače. Váš Milan Řiháček Kounický 1079

Kronika města Dolních Kounic už má také 90. let. Dvě nejstarší kroniky jsou uloženy v Okresním archivu v Rajhradě: Je to: Pamětní kniha města Dolních Kounic 1919 1959 Knihu vázal knihař Jindřich Svoboda. Je ve formátu 33 21 5 cm, váha 3 kg, listy křídové. Popsáno 790 stran. Vázal i druhou a původní třetí knihu. Do první knihy z 1919 1923 tedy str. 3 41napsal P. František Stárek, učitel náboženství na obecné škole. Podkladem mu byly koncepty učitele Ondřeje Hoška a kronikáře Matěje Mertense. Rok 1923 nedokončil. Zbytek roku 1923, str. 41 53 a rok 1924 1931, str. 54 131 napsal František Nevoral. První část zápisů provedl r. 1930, druhou část r. 1934. Pak se stal kronikářem Pavel Zbořil, farář církve Československé, strana 133 146, sepsal Historie města od okupace do konce r. 1947 (ale až po válce) a tak se stalo, že vlastně kroniku nikdo od roku 1932 systematicky nepsal, až teprve Emil Řiháček, který byl jmenován kronikářem v r. 1950 se musel vrátit k r. 1932, doplnit tato léta a pak pokračoval v zápisech do této knihy až do r. 1959. Následovala nová 2. kniha kroniky Kronika města Dolních Kounic 1960 1966. Tato kniha je ve formátu 30 42 cm, váha 7,5 kg, popsáno 343 stran. Psal Emil Řiháček. I tato kniha je uložena v Okresním archivu v Rajhradě. Třetí kniha začíná rokem 1967 a do počátku roku 1975 do ní zapisoval Emil Řiháček. Zemřel 12. února 1975 a do městské kroniky napsal zápisy celkem za 42 let. Po jeho smrti jsem byl Radou MN jmenován kronikářem já. Psal jsem kroniku 25 let. Pak se úkolu chopil pan Bruno Němec a už ji také vlastně píše 10 let. Mně se uvolnily ruce pro mou badatelskou práci a sepisování staré historie a s kronikářem Bruno Němcem úzce spolupracujeme v oblastech historie. I když je ve věku mých dětí, pokládám jej za jednoho ze svých dobrých mladých přátel. Práce kronikáře je náročná, a proto žádám celou kounickou veřejnost, aby mu byla maximálně nápomocna. Je pro něj jistě dobrou výhodou, že mu s iluminacemi a kresbami pro kroniku pomáhá jeho manželka. Važme si jejich práce. V září mi bylo 70 let. Mnoho lidí mi blahopřálo i jako kronikáři města. To sice již nejsem, píši však dějiny města, to je poněkud starší historie. Ale všem, kteří mi blahopřáli a já jim ani nestačil písemně poděkovat, využívám této možnosti a děkuji Vám všem, moji spoluobyvatelé. Váš Milan Řiháček Kounický 1080