Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla"

Nikola Žáková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Marktgasse - Tržní ulice O této ulici, či spíše uličce jsem se okrajově zmiňoval už několikrát. Původně jsem k této ulici nechtěl samostatnou kapitolu vytvářet, protože jsem žádné staré fotografie z těchto míst neměl. Podařilo se mi však získat nejdříve snímek, který pořídil zřejmě někdy v sedmdesátých letech pan Jaroslav Panáček starší. A i když to není snímek zas až tak starý, přeci jen se pokusím i ostatní přesvědčit, že i toto dnes ostudné místo bývalo krásným živým městským prostorem. Byť zrovna v období na snímku jsou ony domy zasaženy designem socialistického realismu, ale alespoň všechny ještě stojí. Po sléze mi totiž další snímky dodal v podstatě tak zvaný dvorní dodavatel snímků pro tyto stránky z posledních desetiletí minulého století pan Jaroslav Topinka. To už je ale z období ranného kapitalismu a demolice zdejších budov. Tržní ulice na snímku J. Panáčka st. asi někdy po roce 1970: Tržní ulice na prvního máje 2009: Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla 1 / 7

Podařilo se mi však získat nejdříve snímek, který pořídil zřejmě někdy v sedmdesátých letech pan Jaroslav Panáček starší.

2 totiž součástí dálkových tras, na kterých bylo město založeno. Přibližně uprostřed krátké ulice stávala jedna ze čtyř městských bran, kterými se vstupovalo do města a naopak. Přesnější umístění lze situovat přibližně do vrchní půlky okachlíkovaného domu na dobovém snímku, před paní s kočárkem.jedná se o dům 162 na rozhraní s domem 163. Brána byla rozkročena nad cestou a tak zvaně druhá stojna byla v místě domu 160, který bychom dnes také už hledali marně. Avšak vnitřní strana hradby a zřejmě i brány by měla být přesně v místech boční stěny domu čp. 159, jehož torzo dnes ještě stojí. Toto místo bylo místem, kde byla městská hradba nejblíže náměstí a stejně tak i zdejší městská brána zvaná Zádušní. Následující demoliční momentka je tedy přesně pohledem po ose bývalého městského opevnění. Pohled k jihu mezi bourané domy zachycený J. topinkou : Pohled do stejných již upravených míst , jen opadaná omítka je stejná: Stejně jako domy ve městě i brány byly zasaženy celoměstskými požáry. Stejně tak tomu bylo i v roce 1787, kdy ještě byla tato brána s bránou Dlouhou obnovena na rozdíl od zbylých dvou městských bran, Mariánské a Křížové. Ovšem po dalším požáru v roce 1820 už byla i tato historická městská brána definitivně zničena. Pozemky rozprodány a zastavěny. Brána nesla jméno Zádušní a stejně tak i branou procházející ulice. V originále název zní Wieden Thore a Wiedengasse, odvozeno od slovesa widmen, čili věnovat. Tak lze také prezentovat i první zmínku o této ulici z roku 1409, která je zapsána v latině a překládá se jako Věnná ulice. Vše je 2 / 7

Brána byla rozkročena nad cestou a tak zvaně druhá stojna byla v místě domu 160, který bychom dnes také už hledali marně.

3 vztaženo ve smyslu ulice mířící k pozemkům věnovaným jako fundace k oltářům farního kostela stávajícím na dnešním Škroupově náměstí. Pozemky ležely v místech dnešního kláštera a později možná i dále. I tato skutečnost ještě podtrhuje význam této dnes nenápadné ulice. Od 18. století se i zde lze setkat s rozdělením ulice na vnitřní a vnější, kdy tato část byla pochopitelně ta vnitřní a za městskou branou a dále za Jeřábkovým náměstím kolem kláštera se jednalo o vnější část Wiedengasse, neboli Zádušní ulice. V roce 1879 byla přejmenována na Marktgasse, tedy Tržní ulici, snad proto, že mířila k městskému tržišti, tedy náměstí. A toto směrování k náměstí a jméno ulici zůstalo dodnes. Průhled Tržní ulicí : Průhled Tržní ulicí : Pokusme se přenésti zhruba o sto let nazpět, jak je na těchto stránkách pomocí obrázků zvykem, i když tentokráte bohužel obrázky z toho období scházejí. Cestou z náměstí mineme rozlehlý dům s lékárnou a laboratořemi v zadní části domu, který poměrně dosti zasahuje do Tržní ulice. Ulice je opravdu krátká, proto není příliš daleko k poslednímu domu, také poměrně velkému, patřícímu zase k ulici Klášterní. Takže po pravé ruce jsou adresně příslušné do této ulice pouze dva domy. V prvním z nich bychom našli pekaře Johanna Bredschneidera. A protože mlsné jazýčky tvrdí, že v pečivu je málo masa, bylo možno si spravit chuť hned ve vedlejším domě, kde se nacházelo řeznictví a uzenářství Anton Hackel. A to si ještě můžeme ve 3 / 7

století se i zde lze setkat s rozdělením ulice na vnitřní a vnější, kdy tato část byla pochopitelně ta vnitřní a za městskou branou a dále za Jeřábkovým náměstím kolem kláštera se jednalo o vnější

4 stejném domě nechat přistřihnout vous a patku od místního holiče a friséra Ferdinanda Biegla. Ve spodním rohovém domě bychom ještě nedávno mohli mastné sousto spláchnout v prastarém hostinci U Hentschela, později U jitřenky, tedy Zum Morgenstern, ale ten bohužel před koncem 19. století svou existenci ukončil. V době naší pomyslné procházky bychom zde na této straně ulice našli ještě zlatnictví Karl Schönfeld. Tedy spíše něco pro dámy. Zde stával dům 160 a ještě stojí nárožní dům Sokolské ulice, je : Parkově upravené prostranství po zmizelých domech : Na Klášterním náměstíčku zvaném dnes Jeřábkovo náměstí provedeme otočku, mineme velký rohový dům vpravo a uprostřed svahu je menší domek číslo 160. Zde na počátku 20. století bydlí Josef Zosel, učitel hudby a tance, velko i malo prodejce hudebních nástrojů a dalších hudebních pomůcek. Svou živnost na počátku 20. století inzeruje, volně přeloženo následovně: "Josef a Antonie Zoselovi, obchod s hudebními nástroji, Zástupce slavného Försterpianos doporučuje z našeho velkého skladu piana, harmonia, hudební díla, veškeré hudební nástroje, dále struny, archy, pouzdra a další součásti. Hudebniny nové i použité, tamtéž hudební výchova jako také klavírní zkušebna pro studium atd." K doplnění dodávám, že piana Förster, založené v nedalekém německém Löbau fungující dodnes a jsou to stále špičkové nástroje. Vyhnul se jim tedy osud českolipského zdatného konkurenta Rösler. Jen o pár let po naší procházce kupují manželé Josef a Aloisie Zoselovi rozlehlý rohový dům nad nimi i s fungující 4 / 7

století svou existenci ukončil. V době naší pomyslné procházky bychom zde na této straně ulice našli ještě zlatnictví Karl Schönfeld. Tedy spíše něco pro dámy.

5 pohostinskou živností a stává se tak z Knoblochovi pivnice Hotel Zosel. Původní Musikhaus vede syn Dr. Alois Zosel, který si k tomu ještě zřizuje obchod s knihami, papírenským a kancelářským zbožím. Knobloch s Bierstube přibližně v roce 1905: Budova bývalého hostince před částečnou demolicí zachycená dne : Budova bývalého hostince po částečné demolicí zachycená dne : 5 / 7

Alois Zosel, který si k tomu ještě zřizuje obchod s knihami, papírenským a kancelářským zbožím.

6 První zprávy o hostinci v tomto starém domě jsou až ze 70. let 19. století, kdy zde provozoval vinárnu a pivnici S. Kozdera. Po jeho smrti se ujala živnosti vdova Marie Kozderová. Od ní zakoupil hostinec Franz Knotte, podle něhož nesl název Knotte s Restaurant. V roce 1902 změnil majitele i název opět - nazýval se teď Knoblochova pivnice (Knobloch s Bierstube). V hostinci bývaly spolkové místnosti německého vlastivědného spolku Nordböhmischer Excursions-Club. Majitel inzeroval v dobovém tisku toto, opět volným překladem: "Knoblochův obchod s vínem na rohu Tržní a Školní ulice spojený s vinným a snídaňovým lokálem, doporučuje různé výčepní a originální lahve. Vína rakouská, maďarská, česká, rýnská, moselská (Francie) a medicínská. Mimo domov nejlepší ceny - nejlevnější obědy, dále Nabízí piva Plzeňský císařský zdroj (dnes Gambrinus), Mnichovský lev, Lipský ležák". K poslední změně názvu došlo po roce 1915, kdy hostinec koupil Josef Zosel. Gasthaus Zosel (Hostinec Zosel) fungoval až do 2. světové války, po roce 1924 veden již vdovou Aloisií Zoselovou. Přibližně tak by bývala byla vypadala každá fiktivní i skutečná procházka ulicí Tržní v prvních desetiletích 20. století. Vše dramaticky změnily události let čtyřicátých, kdy odsud zmizely v podstatě i všechny živnosti. Poslední ranou byl český ranný kapitalismus: svolení k demolicím v roce 1992, neuskutečněné plány se stavbou hotelu Tilia, megalomanské plány s divadlem. Toto už není žádné dědictví, ale současná realita... Pěkně shůry si toto místo lze prohlédnout na následujícím dvousnímku. Marktgasse z kostelní věže okolo roku 1910: Pohled k náměstí z věže Baziliky : 6 / 7

V hostinci bývaly spolkové místnosti německého vlastivědného spolku Nordböhmischer Excursions-Club.

7 Pohled z věže klášterní Baziliky Všech Svatých, který se na tehdejších pohlednicích objevoval poměrně často. Dnes tomu tak již bohužel není, což je velká škoda, ale vzhledem ke stavu stanoviště odkud se tyto snímky dají pořídit je to pochopitelné. Ostatně i tato dvojice snímků vypovídá o smutném osudu jedné strany Tržní ulice a přilehlého okolí v centru města. Mapka - toto místo je zde 7 / 7

Dnes tomu tak již bohužel není, což je velká škoda, ale vzhledem ke stavu stanoviště odkud se tyto

Podobné dokumenty

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna