o přírodní rezervaci STARÁ HRÁZ na období 2015-2024 ZADAVATEL : Zlínský kraj Odbor ŽPaZ SÍDLO : tř. Tomáše Bati 21 Zlín 761 90 ZPRACOVATEL : ARVITA P spol. s r.o. Příčná 1541 765 02 Otrokovice, tel. 577 938 161 HLAVNÍ PROJEKTANT : Ing. Hedvika Psotová Autorizovaný projektant ÚSES, ČKA 01 993 PROJEKTANTI : Mgr. Lenka Kamasová Ing. Michal Girgel
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1. Základní identifikační údaje Evidenční číslo: 1692 Kategorie ochrany: přírodní rezervace (PR) Název ZCHÚ: Stará hráz Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška Orgán, který předpis vydal: Okresní úřad v Kroměříži Číslo předpisu: 212-07 Datum vydání předpisu: 19. 7. 1994 1.2. Údaje o lokalizaci území Kraj: Zlínský (CZ072) Okres: Kroměříž Obec s rozšířenou působností: Kroměříž Obec s pověřeným obecním úřadem: Koryčany Obec: Koryčany Katastrální území: Lískovec (684881) 1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Uvedené parcelní vymezení je zpracováno dle údajů z katastru nemovitostí platným v srpnu 2014. Parcelní vymezení ZCHÚ Číslo parcely podle KN Č. p. dle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Celková výměra parcely podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1657/1 --- lesní pozemek --- 325 5 568 054 77 156 1747 --- lesní pozemek --- 325 3 101 3 101 1795 --- vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 255 11 521 1 978 Celkem 5 582 676 m 2 82 235 m 2 Pozn. uvedené výměry pozemků ve ZCHÚ byly získány měřením v programu Microstation s použitím poskytnutých digitálních dat (hranice PR AOPK ČR, parcelace digitální mapa KN ČÚZK). Změřená výměra ZCHÚ se liší od údajů v ÚSOP. Ochranné pásmo PR Stará hráz není vyhlášeno, je jím tedy dle 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. 1.4. Výměra území Druh pozemku Způsob využití ZCHÚ (plocha v m 2 ) lesní pozemky 80 257 vodní plochy zamokřené plochy --- rybník nebo nádrž --- vodní tok 1 978 trvalé travní porosty --- orná půda --- ostatní zemědělské pozemky --- ostatní plochy neplodná půda --- ostatní způsoby využití --- zastavěné plochy a nádvoří --- Plocha celkem 82 235 m 2 1
1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: není chráněná krajinná oblast: není jiný typ chráněného území: přírodní park Chřiby Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita: není Chřiby (CZ0724091) 1.6. Kategorie IUCN Řízená rezervace 1.7. Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1. Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Motivem ochrany jsou porosty reprezentující společenstva květnatých bučin a jasanových olšin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, např. vstavače bledého (Orchis pallens), okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) a kruštíku modrofialového (Epipactis purpurata). 1.7.2. Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Název ekosystému L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy Podíl plochy v ZCHÚ (%) 10 Popis ekosystému Plně zapojené porosty s hustým a bohatým keřovým patrem, ve kterém převahují dřeviny stromového patra. B. druhy (dle botanického průzkumu, který byl proveden pro Krajský úřad Zlínského kraje v roce 2006) Název druhu vstavač bledý (Orchis pallens) oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) okrotice bílá (Cephalantera damasonium) okrotice dlouholistá (Cephalantera longifolia) kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) Medovník meduňkulistý (Melittis melissophyllum) Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) Aktuální počet nebo vitalita druhu ve ZCHÚ tři stanoviště 48+3+20 exemp. hojně na jednom místě jen kolem lesní cesty jedno místo nad lesní cestou cca 15 exemp. v JZ části Stupeň ohrožení a 2/C2/CITES 3/C4a 3/C3 3/C3/CITES 3/C3/CITES --- 3/C4a jedno místo nad meandrem potoka roztroušeně v části nad lesní cestou 3/C4a 3/C3/CITES Stručný popis biotopu druhu S oblibou roste v řídkých lesích, na okrajích lesů, v křovinách. Místy roste i na nehnojených mírně vlhkých a spíše zásaditých loukách. Jeho výskyt je od nížin až do hor. Rozkvétá už od konce dubna. Roste na vlhkých, zvláště vápenatých stanovištích, v okolí potoků, v podhorských lesích i horských vysokostébelných nivách. roste především v listnatých lesích a lesních lemech, výjimečně se objevuje i na nezastíněných stanovištích, většinou na zásaditých půdách. Roste ve světlých lesích a křovinách, v lesních lemech, v pásmu od nížin do podhůří. Roste v sušších a stinných listnatých i smíšených lesích, většinou na těžších a kyselých půdách. Druh je silně mykotrofní. Roste obvykle ve světlých lesích, ve vyšších polohách se nevyhýbá ani otevřeným loukám. Upřednostňuje vápenec. Roste především v dubohabřinách, teplomilných doubravách, květnatých bučinách. Taktéž roste i na pasekách, křovinatých stráních a v habrové javořině. Půdy má rád středně vlhké, humózní a bohaté na živiny. Roste ve světlých lesích a v křovinách, také na otevřených loukách, na půdách suchých až vlhkých. 2
Áron východní (Arum cylindraceum) Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis) Zapalice žluťucholistá (Ysophyrum thalictroides) Bradáček vejčitý (Listera ovata) Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) --- -/C4a --- -/C4a --- -/C4a --- -/C4a/CITES roztroušeně v části nad lesní cestou -/C4a/CITES a kategorie zákonné ochrany / Červený seznam v ČR / CITES Roste roztroušeně ve stinných listnatých a lužních lesích teplejších oblastí, v pásmu od nížin do pahorkatin. Roste v listnatých lesích a lesních lemech, a to na humózních až jílovitých půdách, mírně vlhkých, slabě kyselých až slabě bazických. Do nížin sestupuje vzácně, častější je v pásmu pahorkatin a hor. Roste ve vlhkých humózních listnatých lesích, v roklích a křovinách, od nížin do podhůří, vyžaduje spíše stinná stanoviště, kvete však ještě před olistěním stromů tedy na výsluní. Náš nejběžnější zástupce vstavačovitých, roste ve světlých lesích, vlhkých hájích, lesních lemech i na otevřených loukách, v pásmu od nížin až do hor. Kvete od května do července. Roste ve stinných listnatých nebo smíšených lesích, na živinami bohatých, neutrálních až mírně kyselých půdách. 1.8. Předměty ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Kód a název typu přírodního stanoviště 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny Podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis biotopu přírodního typu stanovišť 10 prioritní naturový biotop 60 neprioritní naturový biotop 1.9. Dlouhodobý cíl péče Zavedení způsobu hospodaření, který bude umožňovat kontinuální vývoj rostlinných společenstev. 3
2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervaci Stará hráz tvoří lesní společenstva dubohabřin a jasanových olšin na pravém údolním svahu a v nivě meandrující říčky Stupavy (Kyjovky), která jsou charakteristická pro oblast Chřibů. Nachází se ve Stupavské vrchovině na svahu s jihovýchodní až jihozápadní orientací v nadmořské výšce 320 až 360 m, asi 1 km západně od obce Stupava, v bezprostřední blízkosti silnice z Koryčan do Stupavy. KLIMA Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti (varianta MT 11), která je charakteristická dlouhým teplým a suchým létem. Dále má krátká přechodná období s mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou. Je zde tedy i krátké trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje od 350 do 450 mm. RELIÉF PR se nachází na pravém údolním svahu s jihovýchodní až jihozápadní orientací v nadmořské výšce 320 až 360 m a v nivě meandrující říčky Stupavy (Kyjovky). GEOLOGIE Geologický podklad území tvoří sedimenty vsetínských vrstev (svrchní eocén spodní oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Západních Karpat. Ve flyšových vrstvách se střídají vápnité jílovce s glaukonitickými pískovci. Územím protéká meandrující říčka Stupava, která se zde hluboce zařezává do svahu. GEOMORFOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ ÚZEMÍ Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží řešené území v provincii Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Subprovincie : Vnější Západní Karpaty Oblast : Středomoravské Karpaty Celek : Chřiby Podcelek : Stupavská vrchovina Okrsek : Chřibské hřbety PŮDA Na deluviálních hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem luvická vyluhovaná, v nivě Stupavy fluvizem glejová. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Poblíž jižního okraje lokality protéká říčka Kyjovka (úsek cca 200 m). Na úseku v PR má přirozený charakter s meandry a břehovými porosty. BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Podprovincie: Biogerion Biochora: Fytogeografický obvod: 3 Karpatská 3.2 Chřibský Vrchoviny na slínitém flyši 3 v.s. Mesophiticum carpaticum 4
FLÓRA Lesní vegetaci větší části území tvoří karpatská dubohabřina asociace Carici pilosae-carpinetum. Ve stromovém patře převažuje dub letní (Quercus robur) a habr obecný (Carpinus betulus). Dominantními druhy bylinného patra jsou ostřice chlupatá (Carex pilosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora). Vyskytuje se zde několik zvláště chráněných druhů rostlin a řada druhů typických pro vlhké humózní půdy. Ve výrazném jarním aspektu tady kvete např. blatouch bahenní (Caltha palustris), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (Gagea lutea), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), árón východní (Arum cylindraceum) a kopytník evropský (Asarum europaeum). Později zde rozkvétá žindava evropská (Sanicula europaea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), konopice sličná (Galeopsis speciosa), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) a oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). Vyskytuje (resp. vyskytovalo) se zde také několik dalších druhů orchidejí jako okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). FAUNA Během orientačních zoologických průzkumů zde bylo zaznamenáno několik zajímavých a významných druhů karpatských lesů jako např. masařka Sarcophaga zumptiana. Z motýlů se zde vyskytuje strakáč březový (Endromis versicolora), martináček bukový (Aglia tau), bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Zajímavostí je náhodný nález vzácného pavouka slíďáka skvrnitého (Arctosa maculata) vázaného zde na štěrkové náplavy Stupavy. Z obojživelníků byl prokázán výskyt skokana hnědého (Rana temporaria), kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), rosničky zelené (Hyla arborea) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Z ptáků byl pozorován např. lejsek malý (Ficedula parva) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes). Ze savců žijí v této části Chřibů např. jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Mimo statut přírodní památky je lokalita také součástí přírodního parku Chřiby a soustavy Natura 2000 EVL Chřiby. b) lesní hospodářství Lesní porosty byly založeny lesnickým způsobem, jsou plně zapojeny a v současnosti dosahují věku 88 let. Porosty při vodním toku jsou charakteru jasanové olšiny, severně od toku jsou charakteru dubohabřiny. V rámci porostní skupiny 69 C 08 byl historicky vysázen segment s vysokým podílem dubu ceru a segment s vysokým podílem dubu červeného. Z geograficky nepůvodních druhů dřevin zde roste dále smrk ztepilý, modřín opadavý, borovice černá a jednotlivec douglasky tisolisté. V okrajových částech zasahují do PR porostní skupiny sousedního dílce, které jsou v současnosti obnovovány smrkem, jedlí, bukem a náletovým habrem. V západní části je při zpevněné komunikaci jednostranná jírovcová alej. c) zemědělské hospodaření Na lokalitě není řešeno. Pozemky zemědělského půdního fondu leží pouze v ochranném pásmu. Zmíněné pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost. d) myslivost Oblast spadá do myslivecké honitby LČR Smutný žleb. 5
e) rybářství Lokalita patří do pstruhového rybářského revíru Kyjovka 4 (ev. č. 463036). f) rekreace a sport Lokalita není významněji využívána ke sportovním ani rekreačním účelům. Skrze přírodní rezervaci vede značená turistická trasa (zelená značka: Koryčany Cimburk PP Kozel PR Stará hráz Střílky). g) jiné způsoby využití Lokalitou vede relativně frekventovaná silnice spojující Stupavu a Střílky. Ta je sice na hranici PR opatřena závorou, která však bývá obvykle otevřena. 2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - Plán péče pro Přírodní rezervaci Stará hráz na období 2005-2014 (2005, S-ateliér, Ing. Schneider) - Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje (ARVITA P spol. s r.o.) - Oblastní plán rozvoje lesa PLO 36 Středomoravské Karpaty na období 2001 2020 (ÚHÚL) - Lesní hospodářský plán Buchlovice na období 2005 2014 (LH Projekt a.s.) - Územní plán Koryčany (Atelier Utilis, Arch. Pšenčík) - terénní šetření - archivní materiály zpracovatele 2.4. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch je tvořena lesními porosty. V jižní části protéká významná vodoteč Kyjovka, která ústí pod Lanžhotem do řeky Dyje. V prostoru PR vytváří Kyjovka výrazný meandr s nátrží při náběhovém břehu. Kromě okrajových částí jsou lesní porosty stejnověké (88 let), ale druhově rozrůzněné. Porosty lze rozdělit na segmenty charakteru: jasanová olšina, dubohabřina, doubrava dubu ceru, doubrava dubu červeného, jehličnaté porosty a jírovcová alej. V rámci přírodní rezervace jsou vtroušeny geograficky nepůvodní dřeviny jako smrk ztepilý, modřín opadavý, borovice černá a douglaska tisolistá. 2.4.1. Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 36 Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Buchlovice Výměra LHC ve ZCHÚ (v ha) 8,22 Období platnosti LHP (LHO) 2005-2014 (nový LHP je v současnosti projednáván) Organizace lesního hospodářství Lesy ČR, s.p. ; LS Buchlovice Nižší organizační jednotka 6
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů SLT Název SLT Přirozená dřevinná skladba dle SLT (%) Výměra (ha) Podíl (%) ZCHÚ 3H hlinitá dubová bučina BK 50-70, DB 5-30, JD 7-20, LP 5-15, HB 0-10, 4,6 56 3B bohatá dubová bučina JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 2,44 29,7 3L jasanová olšina OL 40-70, JS 15-30, JV +-2, BR +, OS +, OLS 0-+, VR 0-+ 0,88 10,7 --- zpevněná komunikace v rámci PUPFL 0,3 3,6 Celkem 8,22 ha 100 % OP 3H hlinitá dubová bučina BK 50-70, DB 5-30, JD 7-20, LP 5-15, HB 0-10, 1,55 18,5 3B bohatá dubová bučina JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 1,22 14,6 3L jasanová olšina OL 40-70, JS 15-30, JV +-2, BR +, OS +, OLS 0-+, VR 0-+ 0,96 11,5 --- pozemky mimo PUPFL 4,64 55,4 Celkem 8,37 ha 100 % Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Jehličnany Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) BOC borovice černá + + - - DG douglaska tisolistá + + - - JD jedle bělokorá + + 0,49 1,41 6,2 17,8 MD modřín opadavý + + - - SM smrk ztepilý 0,62 8 - - Listnáče BB javor babyka + + - - BK buk lesní 0,7 9 3,52 4,93 44,4 62,2 BR bříza bělokorá - - + + BRK jeřáb břek + + - - CER dub cer 0,46 6 - - DB dub letní - - 0,35 2,11 4,4 26,6 DBC dub červený 0,48 6 - - DBZ dub zimní 1,8 23 - - HB habr obecný 3,12 39 0 0,7 0 8,8 HR hrušeň planá + + - - JL jilm habrolistý + + 0 0,07 0 0,9 JS jasan ztepilý 0,18 2 0,13 0,4 1,6 5,1 JV javor mléč + + + 0,37 + 4,7 KL javor klen + + - - KS jírovec maďal + + - - LP lípa srdčitá 0,38 5 0,35 1,06 4,4 13,4 OL olše lepkavá 0,18 2 0,35 0,62 4,4 7,8 OLS olše šedá - - + + OS topol osika - - + + TR třešeň ptačí + + - - VR vrba bílá + + + + Celkem 7,92 ha 100 % 7,92 ha 100 % 7
2.4.2 Základní údaje o vodních tocích Název vodního toku Kyjovka Číslo hydrologického pořadí 4-17-01-070/072/073/074/077 Úsek dotčený ochranou (km od-do) cca čtvrtý kilometr od pramene Charakter toku malý vodní tok s přirozeným korytem i meandry Příčné objekty na toku v daném úseku nejsou Manipulační řád --- Správce toku Povodí Moravy Správce rybářského revíru Moravský rybářský svaz místní org. Osvětimany Rybářský revír Kyjovka 4 (ev. č. 463036) Zarybňovací plán --- 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí plán péče (Schneider; 2005) navrhoval umístění informační tabule a provedení inventarizačního průzkumu. V roce 2006 byl proveden inventarizační průzkum rostlin (Batoušek, 2006) a inventarizační průzkum motýlů. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Významnější kolize mezi jednotlivými předměty ochrany přírody zde nejsou. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče v území nebo zásady jeho jiného používání a) péče o lesy V rámci dílčích ploch A a B podporovat přirozenou obnovu porostů za současné likvidace nepůvodních druhů dřevin. Při obnově ponechání výstavků a mrtvého dřeva. Segment C, jež je tvořen převážně dubem cerem, bude ponechán do doby obmýtí a následně holosečně obnoven se zalesněním dřevinami dle SLT. Na dílčí ploše D je vysoké zastoupení dubu červeného, který se lokálně i zmlazuje. Dub červený a další nepůvodní druhy je v dospělém porostu nutné výchovnými zásahy odstraňovat ve prospěch původních druhů dřevin (případné přirozené zmlazení DBC likvidovat). Z důvodu rizika přirozeného obnovování dubu červeného je jistější způsob obnovy holosečný se zalesněním dřevinami dle SLT. Segment E je tvořen především pasekami zalesněnými smrkem a částí dospělého porostu s převahou smrku přeměna porostu. Segment F tvoří jednostranná jírovcová alej, která je ponechána na dožití. Dle aktualizovaného inventarizačního průzkumu usměrňovat vývoj lesních porostů ve prospěch zvláště chráněných druhů rostlin (snížení zápoje porostů prosvětlení). Především s ohledem na turistickou trasu vedoucí přes lokalitu, musí plán péče počítat také s občasným ořezem dřevin z důvodu bezpečného pohybu návštěvníků. Z důvodu přesahu PR do sousedního dílce je vhodná úprava hranice PR a tím sjednocení s jednotkami prostorového rozdělení lesa. 8
Tab. 1. Rámcová směrnice péče o les podle lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 4446 les zvláštního určení 3L Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3L OL 40-70, JS 15-30, JV až 2, BR, OS, OLS, VR Porostní typ A Jasanová olšina Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Výběrný (skupinově), podrostní Obmýtí 100 (olše) 150 (ostatní list.) Obnovní doba 20 50 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupná obnova porostů s ponecháním výstavků a mrtvého dřeva. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Obnova porostů především skupinovým výběrem (kotlíky) s ponecháním výstavků a mrtvého dřeva na lokalitě. Při nezdaru přirozené obnovy (zmlazení + pařezová výmladnost) sadba dřevin dle cílové druhové skladby vyspělými sazenicemi. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Druhová skladba je dána složením mateřského porostu, při umělé obnově druhová skladba dle SLT. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Dle velikosti zalesnění individuální ochrana nebo oplocení obnovního prvku. Vyžínání buřeně. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Těžbu, vyklizování a přibližování dříví naplánovat na zimní období se sněhovou pokrývkou. Použití šetrných technologií při soustřeďování a odvozu dříví. Výsadby chránit proti okusu, vyžínat buřeň. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií - Poznámka Ponechání porostů v blízkosti nátrží Kyjovky. Ponechání mrtvého dřeva v rámci obnovy porostů. 9
Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 4446 les zvláštního určení 3H, 3B Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3H, 3B BK 50-70, DB 5-30, JD 7-20, LP 5-15, HB až 10, JV až 5, JS až 2, JL až 1 Porostní typ B Porostní typ C Porostní typ D Porostní typ E Dubohabřina Porost dubu ceru Porost dubu červeného Jehličnaté porosty Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob Podrostní, výběrný holosečný přeměna holosečný přeměna holosečný přeměna porostů porostů porostů Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 150 50 150 20 150 20 110 20 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování stávajícího porostu s Ponechání porostu do podporou zvláště chráněných mýtní zralosti s následnou druhů rostlin. Odstranění obnovou ve prospěch jednotlivců SM, MD a BOC. zastoupení dřevin dle SLT. Odstraňování výchovnými zásahy DBC a SM ve prospěch DBZ, BK a HB Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Po dosažení věku 140 let Před započetím obnovy odstranit Vzhledem k riziku porost holosečně obnovit a nepůvodní dřeviny. Obnovní zmlazování DBC volit zalesnit vyspělými prvky rozmísťovat s cílem holosečnou obnovu sazenicemi dřevin cílové strukturování stávajících porostů. porostu (dle stavu). druhové skladby (SLT). Ponechání porostu do mýtní zralosti s následnou obnovou ve prospěch zastoupení dřevin dle SLT. Po dosažení věku 100 let porosty holosečně obnovit a zalesnit vyspělými sazenicemi dřevin cílové druhové skladby (SLT). Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Dřevinná skladba vychází ze Dle stavu využít přirozené složení matečného porostu, při Zalesnění sadbou Zalesnění sadbou obnovy nebo zalesnění doplňování náletů vnášet další dřevinami dle SLT. dřevinami dle SLT. sadbou dřevinami dle SLT. listnaté dřeviny dle SLT a jedli. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Doplňování náletů (nárostů), v místě výskytu zvláště chráněných druhů rostlin upravit zápoj porostu. Ochrana výhledových výsadeb proti okusu, vyžínání buřeně. Likvidace nepůvodních druhů. Ochrana výhledových výsadeb proti okusu, vyžínání buřeně. Likvidace nepůvodních druhů (DBC). Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana výhledových výsadeb proti okusu, vyžínání buřeně. Likvidace nepůvodních druhů. Těžbu, vyklizování a přibližování dříví naplánovat na zimní období se sněhovou pokrývkou. Použití šetrných technologií při soustřeďování a odvozu dříví. Výsadby chránit proti okusu, vyžínat buřeň. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Potenciálně je možnost nahodilé těžby u jednotlivých vtroušených jedinců smrku (podkorní hmyz). - - - Poznámka Ponechání mrtvého dřeva v rámci obnovovaných porostů. - Vhodné vypuštění porostu v rámci úpravy hranice PR. Vhodné vypuštění porostů v rámci úpravy hranice PR. 10
b) péče o vodní tok V chráněném území nesmí docházet k úpravám koryta vodního toku. c) péče o rostliny V současné době je lesní porost na většině lokality již zcela zapojený, což mohlo způsobit ústup některých bylinných druhů (z chráněných druhů např. lilie zlatohlavá). Více světla se do lesních porostů dostává v blízkosti procházející cesty. V rámci plánu péče je navržena aktualizace botanického průzkumu, který přispěje ke stanovení konkrétních ochranných opatření a jejich lokalizaci. d) péče o živočichy V minulosti byl proveden inventarizační průzkum motýlů. Doporučuje se aktualizace a rozšíření inventarizace na celkový zoologický průzkum. Na základě inventarizace budou upřesněny zásahy do porostů. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy hospodářská opatření v lesních porostech viz. příloha T1 bezpečnostní ořez dřevin v místech se zvýšeným pohybem lidí b) vodní tok nejsou stanovena konkrétní opatření c) jiné zásahy úklid odpadků 3.2 Zásahy hospodaření nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je ze zákona 50 m široký pás podél hranice ZCHÚ. Dle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Na lokalitě je nutné obnovit (a udržovat) pruhové značení na stromech i cedule se státním znakem a označením přírodní rezervace. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území S ohledem na stav lokality a hranice porostních skupin by bylo vhodné upravit hranici přírodní rezervace a znovu ji vyhlásit. Návrh hranice je znázorněn v kartogramu č. 1. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využití území veřejností Lokalita je rekreací a sportovními aktivitami málo poznamenaná a specifická regulace těchto činností prozatím není zapotřebí. Je zde však relativně čilý dopravní ruch (i přesto, že je zde umístěna závora) a vzhledem k dobré dostupnosti je lokalita často vyhledávaná houbaři. S ohledem na tyto skutečnosti je žádoucí provádět ořez dřevin podél stezky a umístit zde cedulku upozorňující na potencionální nebezpečí pádu větví a vývraty stromů. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území S ohledem na relativně vysoký provoz přes přírodní rezervaci by bylo vhodné u vjezdu (poblíž závory ve směru od Stupavy) umístit informační tabuli, seznamující návštěvníky s chráněným územím. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Na lokalitě bude proveden botanický průzkum se zaměřením na stav bylinného patra, dále orientační zoologický průzkum a podrobný entomologický průzkum. 11
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody dle jednotlivých zásahů Druh zásahu (péče) a odhad množství (příp. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Obnova značení v terénu (pruhové na stromech) 2 500 2 500 Umístění tabule s označením PR a státním znakem (4 ks) 7 200 7 200 Menší cedule s upozorněním na nebezpečí pádu stromů či větví a informacemi o lokalitě (vč. grafických prací a instalace) 12 000 12 000 Základní zoologický průzkum 6 000 6 000 Entomologický průzkum 8 500 8 500 Aktualizace botanického průzkum 7 500 7 500 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 43 700 43 700 Opakované zásahy Ořez dřevin (z důvodu bezpečnosti) 20 000 60 000 Úklid lokality a svoz odpadu 1 500 15 000 Opakované zásahy celkem (Kč) 21 500 75 000 Náklady celkem (Kč) 118 700 4.2 Použité podklady a zdroje informací BATOUŠEK P. (2006): Inventarizační průzkum rostlin přírodní rezervace Stará hráz. CULEK M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V., LUSTYK P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. MACKOVČIN P., MATKOVÁ M. [eds.] (2002): Chráněná území ČR Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 376 pp. MARHOUL P., TUROŇOVÁ D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000 (Metodika). AOPK ČR, Praha, p. 160. NEUHÄSLOVÁ Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha 1998 QUITTE (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV Brno, p. 73 ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. [eds.] (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek, 333 pp. Legislativa: Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 166/2005 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 395/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Zákon České národní rady číslo 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 12
Internetové zdroje: ČUZK, nahlížení do katastru nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/vyberkatastr.aspx Mapový portál AOPK: http://mapy.nature.cz/ Mapový portál Zlínského kraje: Mapový portál UHUL: Centrum mapových služeb LČR: http://www.juap-zk.cz http://nature.hyperlink.cz/ http://www.uhul.cz http://geopeortal.lesycr.cz Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma. Č.j. M/100856/04. http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece Terénní šetření v roce 2014 4.3 Seznam použitých zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální EVL evropsky významná lokalita KN katastr nemovitostí LČR Lesy České republiky s.p. LHC lesní hospodářský celek LHP lesní hospodářský plán LS lesní správa OP ochranné pásmo OPRL oblastní plán rozvoje lesů PK pozemkový katastr PLO přírodní lesní oblast PO ptačí oblast PR přírodní rezervace PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa SLT soubor lesních typů ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ZCHÚ zvláště chráněné území 3 druh ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. v platném změní 2 druh silně ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. v platném změní 1 druh kriticky ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. v platném změní C1 C2 C3 C4 druh kriticky ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR druh silně ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR druh ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR vzácnější taxony vyžadující zvláštní pozornost méně ohrožené; dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR Uvedené zkratky dřevin odpovídají vyhlášce č. 83/1996 Sb. 13
4.4 Seznam příloh TABULKY Příloha T1: Charakteristika dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich MAPY Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2: Vymezení území PR Stará hráz a jejího ochranného pásma Příloha M3: Lesnická mapa typologická s vyznačením stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M4: Mapa dílčích ploch Příloha M5: Mapa navržených zásahů a opatření Kartogram č. 1 Návrh úpravy hranice PR Stará hráz 14
5. Schválení orgánem ochrany přírody Potvrzení o schválení plánu péče o PR Stará hráz na období 2015-2024. Ve Zlíně dne. Podpis: Razítko: 15
1. Tabulková příloha 16
2. Výkresové přílohy 17
3. Fotodokumentace 18