Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie/rozšíření o studijní modul německá humanitní studia (Studijní brožura)

Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie/rozšíření o studijní modul německá humanitní studia (Studijní brožura) Obsah 1. Preambule: důvody k zavedení modulu, cíle studia, profil uchazeče a absolventa 2. Organizace a struktura studia 3. Kurikula jednotlivých modulů 4. Kurikula jednotlivých kurzů

1. Preambule: důvody k zavedení modulu, cíle studia, profil uchazeče a absolventa Vzhledem k poměrně razantně se měnící jazykové situaci v ČR, kterouž změnu možno popsat jako vyklízení pozic původní lingvae francae / němčiny nové lingvae francae/ angličtině, a možno ji doložit statistikami MŠMT ilustrujícími přesvědčivě kontinuálně klesající zájem o německý jazyk, rozhodli jsme se podniknout kroky k záchraně němčiny zavedením zcela specifického typu výrazně interdisciplinárního studia, jež se základní disciplínou německá filologie propojí nový výukový modul německá humanitní studia skládající se ze šesti klasických disciplín humanitních věd (podílejících se podstatně na tvorbě národní i individuální identity), které budou studovány v německém jazyce a předávány studentům včetně německé/rakouské historie a metodologie příslušné disciplíny. Nový modul poměrně značně rozšiřuje/překonává klasické filologické pojetí (Humboldtovo), přičemž ovšem zachovává hlavní filologický postulát: Jazyk ve všech svých funkcích (nikoli jen ve funkci komunikační) je coby organon poznání centrem studia. Praktičnost studia požadovaná boloňskou deklarací se neprojevuje v aplikovanosti nejde nikterak o studium němčiny pro XX (pro hospodářskou praxi, turistický ruch atd.) -, ani o bezbřehé a nedefinovatelné rozšíření objektu nehodláme učit nějakou podobu módního oboru German Studies/ Deutschlandstudien/ interkulturelle Germanistik, nýbrž projevuje se v nesrovnatelně vyšších a speciálnějších kompetencích absolventa. Zatímco se mizení němčiny coby komunikačního nástroje jeví jako zcela přirozený a v historii se pravidelně opakující proces střídání lingvae francae, proti němuž nemá smysl se nijak ohrazovat, jeví se mizení němčiny ze středoevropského prostoru z hlediska kulturní identity jako nebezpečný postup zanechávající dramatické trhliny a nevratné následky, proti němuž naopak nutno bojovat se vší rozhodností. Nutno si totiž uvědomit, že v zemích střední Evropy, s původně silným podílem německé/rakouské kultury zmizí spolu s němčinou i podstatná část vlastní národní kultury, dějin, myšlení, umění kteréž disciplíny lidského ducha se v Českých zemích vyvíjely až do poloviny 20. století vždy v závislosti na německé/rakouské kultuře (ať už šlo o závislost sympatetickou či o konkurenční napětí a nepřátelské tření). Plánované rozšíření studijního oboru se snaží v hodině dvanácté zachránit němčinu jako jazyk humanitních věd, jako jazyk kuturní paměti českého národa a zacelit již vzniklé trhliny, které se bez účinného zásahu budou časem prohlubovat. Zejména univerzitní studium humanitních věd je postiženo všeobecným poklesem zájmu o německý jazyk: V klasických humanitních oborech, např. ve filozofii, sociologii, estetice již nemožno vyučovat o dějinách německé filozofie, německého sociologického a estetického myšlení, neboť frekventanti kurzů nečtou německy (a zdaleka ne všechna stěžejní díla jsou přeložena do češtiny), absolventi oboru historie/archivnictví nejsou použitelní pro čtení německých archiválií (které tvoří podstatnou část sbírek českých archivů), bohemisté vykládají dějiny české literatury jen v úzkém národním kontextu (podobně jako v době normalizace, teď ovšem již nikoli pod tlakem komunistické ideologie, nýbrž proto, že studenti nerozumí německy), česká germanistika jako vědní disciplina hrozí zaniknout: pod tlakem ekonomicko-utilitaristického myšlení nabízí většina germanistických institucí již jen pragmatické a aplikované disciplíny, nikoli vědní obor jako takový a k němu příslušný výzkum, specifický filologický přístup k jazyku, který zná a zkoumá i jiné funkce jazyka než pouze komunikativní. Současně hrozí, že kulturně-politická práce minulých desetiletí od roku 1989, která se snažila podpořit narovnání sousedských vztahů mezi ČR a Německem, přijde vniveč. I ze sféry pracovního trhu přicházejí signály, že postupně začínají v mnoha oborech chybět absolventi vládnoucí současně důkladně německým jazykem a znalostmi z oboru. Domníváme se, že plánované rozšíření oboru zaplní skutečně existující a stále se zvětšující trhlinu na edukačním trhu i na trhu práce, současně bude atraktivní šíří uplatnění pro

absolventy, obsahovou náplní, organizačními formami (důsledná aplikace závěrů boloňské deklarace - modularita, interdisciplinární prostupnost, vysoká samostatnost studentů při sestavování individuálního studijního plánu na základě přesně definovaných a zveřejněných výstupních kompetencí) a zvýšenou možností spolupráce s německými a rakouskými univerzitami. Vlastním cílem studia je zprostředkovat absolventům čtyři vzájemně propojené kompetence: 1. důkladnou znalost němčiny (výstupní kompetence odpovídá stupni C1 referenčního rámce MŠMT) 2. znalosti a kompetence v oboru německá filologie odpovídající bakalářskému stupni vzdělání, 3. základní znalosti a kompetence v dalším klasickém humanitním oboru blížící se nárokům kladeným na absolventy bakalářského studia tohoto obora a vybavující tak absolventa k případnému pokračování ve studiu tohoto oboru v magisterském stupni, 4. znalost německé terminologie, německé/rakouské historie, metodologie a nejnovějších poznatků zvolené vědní disciplíny. Šest klasických disciplín humanitních věd spojených v modulu německá humanitní studia a akreditovaných na FF UP (historie, filozofie, obecná a srovnávací jazykověda, srovnávací religionistika a judaistika, medievistika a dějiny umění) bude studováno v propojení s mateřským oborem, německou filologií. Studentům bude v první fázi studia (1. ročník) zprostředkován bazální přehled po všech jmenovaných disciplínách, čímž se zásadně prohloubí jejich všeobecná vzdělanost a zajistí se kvalifikovaný výběr podmodulu následné specializace. V druhé fázi studia (2. a 3. ročník) se student zaměří na jednu disciplínu své specializace vedle základního oboru německá filologie. Profil absolventa Obecné dovednosti: Absolvent bude systematicky veden k uvědomění si i jiných než komunikativních funkcí (německého) jazyka a zvládne - obecně řečeno a odhlédnuto od německého jazykového zázemí - metodiku vědecké práce: bude mít všeobecnou schopnost zacházet s texty všeho druhu, porozumět jejich kontextům a vztahům, interpretovat, hledat a třídit informace, rozumět složitým procesům společenské povahy zejména v kontextu česko-německých vztahů. Speciální dovednosti: Absolvent - získá jazykové kompetence odpovídá stupni C1 referenčního rámce MŠMT - získá znalosti a kompetence v oboru německá filologie odpovídající bakalářskému stupni vzdělání, - získá všeobecný rozhled a znalost německé terminologie, německé/rakouské historie, metodologie a nejnovějších poznatků šesti klasických disciplín humanitních věd - získá obecně kulturní přehled o dějinách, dějinách ducha, kultuře a umění německy mluvících zemí - v úzkém propojení a v komparaci s kulturními dějinami vlastní národní kultury, - bude vybaven k pokračování ve studiu německé filologie v magisterském stupni - i dalšího oboru humanitní vědy, který zvolí jako svou další specializaci, - bude sensibilizován pro vnímání a pochopení jazyka jako organonu poznání, instrumentu pro vědecké uchopení světa a tvůrce myšlenkových a ideových/ ideologických paradigmat. Uplatnění absolventa Absolventi zaplní reálně existující trhliny na trhu práce:

- budou schopni číst a interpretovat německé texty (i archivní materiály), jež jsou součástí kánonu textů české literatury/ historie, po doškolení ve speciálních dovednostech budou moci vykonávat práci archivářů, odborných knihovníků (knihovny s německým knižním fondem), - budou schopni pracovat v kulturně-politické sféře (publicisitika, nakladatelství, kulturní a kulturně-politické, kulturně-vzdělávací instituce, neziskové organizace), kde se od svých konkurentů na trhu práce budou lišit zejména jazykovou kompetencí a schopností fundovaného vhledu do problematiky česko-německých vztahů, - využijí-li absolventi bakalářského studia nabídky pokračovat studiem magisterského (či doktorského) nadstavbového stupně, najdou uplatnění ve vědeckých profesích vyžadujících nezploštělý, neprovinční pohledem na vlastní národní kulturu, budou schopni komunikovat problematiku na nejvyšší vědecké i politické úrovni, - využijí-li absolventi bakalářského studia nabídky speciálního učitelského vzdělání (v mag. stupni), mohou se stát učiteli humanitních oborů vyzbrojení vynikajícími znalostmi němčiny a interdisciplinární šíří záběru, - absolventi budou schopní multiplikačného efektu, schopní vysílat signály do širší kulturní veřejnosti, schopní oslovit vzdělanostní elity chápající nutnost nezploštělého a nešovinistického pohledu na národní kulturu a současně nutnost ovládat vedle komunikativního nástroje lingvae francae (angličtiny) i jiný jazyk plnící jiné funkce Přijímací řízení a profil uchazeče Statistiky MŠMT dokládají (viz výše), že nemožno počítat s uchazeči s vyššími jazykovými kompetencemi než B1 či B2. Jazyková kompetence uchazečů bude hodnocena na základě certifikátů, které uchazeči zašlou komisi pro přijímací řízení v předpolí přijímací zkoušky. 1 Uchazeči, kteří se nebudou moci prokázat žádným certifikátem, přesto ale budou mít zájem o studium, budou podrobeni ústní zkoušce: Přijímací komise zhodnotí úroveň jazykových znalostí a schopností/stupeň v referenčním rámci. Bude-li počet přihlášených převyšovat možnosti FF, bude přijímací řízení obohaceno o druhé kolo, motivační pohovor, který by měl prokázat hlubší zájem uchazeče o německou kulturu a jazyk, jeho strukturu, funkce a možnosti, a o humanitní vzdělanost, umění a kulturu vůbec, a který v posledku určí pořadí uchazečů. Maximální rozpětí v referenčním rámci mezi profilem uchazeče a profilem absolventa je od B2 do C1, což je rozpětí, které je možno navrhovaným kurikulem oboru pokrýt. Katedra germanistiky FF UP bude schopna každoročně přijmout až 100 uchazečů. 1 Za certifikáty opravňující k přijetí budeme považovat: a) Zkoušky na jazykových školách: Státní jazyková zkouška základní (úroveň B2 Evropského referenčního rámce) Státní jazyková zkouška všeobecná (C1) b) Zkoušky organizované Goethovým institutem (probíhají rovněž na řadě gymnázií): Zertifikát Deutsch (B1) Goethe-Zertifikat (B2) Goethe-Zertifikat (C1) c) Zkoušky v rámci Österreichisches Sprachdiplom (ÖSD): ÖSD, Zertifikat Deutsch (B1) ÖSD, Mittelstufe Deutsch (B2) ÖSD, Oberstufe Deutsch (C1) d) Evropské jazykové certifikáty: Zertifikat Deutsch Plus (B2) e) maturitní zkoušku z nj z kterékoli střední školy v ČR s hodnocením výborně či velmi dobře (B2-B1)

Pracoviště: Katedra germanistiky FF UP v Olomouci Olomoucká germanistika má dobré jméno v českém i evropském měřítku (v posledních letech je např. téměř výlučným donátorem odborných asistentů, kteří absolvovali v Olomouci doktorandské studium, pro většinu germnanistik v ČR). Bez potíží reakreditovala (saturována učiteli všech akademických stupňů) svůj základní obor (německá filologie) ve všech stupních, má právo udělovat docentské a profesorské tituly a v letech 2006 a 2007 akreditovala tři nové obory/typy studia: germanistickou medievistiku, judaistiku a distanční studium německé filologie. Pro zásadní inovaci oboru jsou tedy k dispozici bohaté zkušenosti a ustálený a akceschopný učitelský sbor. Katedra germanistiky FF UP zavedla jako první na FF UP modulární systém organizace studia dle požadavků boloňské deklarace. Má s tímto systémem který ideálně umožňuje interdisciplinární prostupnost, volnost a současně vysokou míru odpovědnosti studenta za studium, cílené zaměření studenta na výstupní kompetence již tříleté zkušenosti. FF UP disponuje širokým spektrem humanitních oborů a k nim příslušných pracovišť, z nichž některá patří k předním v ČR, některé obory nejsou akreditovány jinde než na FF UP v Olomouci. Učitelský sbor navrhovaného modulu budou vedle domácích germanistů tvořit docenti jmenovaných klasických disciplín, kteří ovládají německý jazyk na tak vysoké úrovni, aby byli schopni německy přednášet a vést semináře. Moduly, které nebude možno saturovat z vlastních sil FF UP, zajistí německá spolupracující instituce (TU Drážďany) tutoráty a hostujícími profesory.

2. Organizace a struktura studia I. BLOK = 1. ročník A. Základní předměty: kreditní limit 60 Kat./kód Název předmětu Počet kreditů Rozsah výuky: P+S (1=45min) Zakon-čení z, Zk, K Doporučený sem. Z, L Pozn. Modul němčina jako jazyk humanitních věd KGN/1JC1 Jazyková cvičení A učebnice 2+2 0+2 z Z+L 1) KGN/1JC1 Jazyková cvičení B - práce s texty 2+2 0+2 z Z+L 1) KGN/1SY1 Jazyková cvičení C - konverzace 2 0+2 z Z 1) KGN/1MO1 Morfologie 1+2 2+2 0+2 z Z+L KGN/1SY2 Syntax 1 2 0+2 z L KGN/1ART Fonetika a fonologie 2 0+2 Zk Z Modul německá filologie KGN/1EP Epochy německé literatury 3 1+0 Zk Z+L 2) KGN/1ULG Úvod do lingvistiky 3 1+0 Zk Z+L 2) KGN/1ULT Úvod do literární vědy 6 2+2 Zk L 3) Modul úvod do jednotlivých disciplín KGN/1FI Filozofie 5 1+2 z Z KGN/1HI Historie 5 1+2 z Z KGN/1VSJ Všeob. a srovn. jazykověda 5 1+2 z Z KGN/1RJ Religionistika 5 1+2 z L KGN/1MED Medievistika 5 1+2 z L KGN/1SO Dějiny umění 5 1+2 z L 21+23 B. Volitelné předměty: nejsou Poznámky 1) Studenti budou v rámci předmětu Jazyková cvičení navštěvovat v zimním semestru tři cvičení tří různých typů, různé obsahové a metodologické náplně, které jsou v rozvrhu označeny písmeny A,B,C. Student si zapíše každý z typů. V letním semestru jsou předepsány již jen dvě cvičení student zapíše oba různé typy A i B. 2) Přednáška je dvousemestrální, na konci letního semestru je ukončena zkouškou. 3) Seminář Úvodu do literární vědy se koná formou týdenního intenzivního kurzu, obvykle v dubnu. Zkouška se skládá ze tří částí, z písemné interpretace lyrického textu, písemného testu k teorii literatury a ústního rozboru textu prozaického či dramatického. Podmínky k postupu do 2. ročníku: Podmínkou pro zápis do druhého ročníku studia je získání minimálně 40 kreditů a úspěšné složení zkoušek z oborů Úvod do literární vědy a Jazyková cvičení 2. Podrobnosti k jednotlivým kurzům a rozvrh naleznete na: www.germanistika.cz II. BLOK = 2. a 3. ročník Za druhý blok tedy 2. a 3. ročník dohromady musí student získat 120 kreditů. Studium je organizováno modulárním způsobem. V následujících tabulkách je vždy uváděn počet kreditů nutných získat v modulu a přehled předmětů (obecné názvy), které lze do jednotlivých modulů zařadit. Disciplíny, které jsou v modulu povinné a musí být zakončeny zkouškou, jsou označeny hvězdičkou. Ostatní předměty možno volit dle vlastního uvážení

tak, aby student na konci bloku dosáhl předepsaného počtu kreditů. Nabídka většiny předmětů je společná pro druhý a třetí blok. Studenti jsou od počátku studia důkladně obeznámeni s výstupními kompetencemi, kterých musí při ukončení modulu dosáhnout (kánon okruhů/otázek k závěrečné zkoušce, kánon studijní literatury). Způsob, jak se studenti k výstupním kompetencím dopracují, je do velké míry ponechán jejich vlastní úvaze a zodpovědnosti. Do dosažených výsledků se samozřejmě započítávají veškeré kredity získané při studiu v zahraničí a to v plné výši a dle obsahového zaměření do příslušného modulu. A. Základní předměty: kreditní limit 80 Kat./kód Název předmětu Počet Kreditů x/y Rozsah výuky: P+S (1=45min) Zakončení z, Zk, K Pozn. KGN/2M11 KGN/2M12 KGN/2M13 Modul němčina jako jazyk humanitních věd 20 - KZk 0) Vybrané gramatické problémy 2 0+2 Z Analýza odborných textů 2 0+2 z Odborný jazyk/fachsprachen 2 0+2 z Praktická stylistika 2 0+2 z Další praktické jazykové kurzy 2 0+2 z * Textanalyse písmená zkouška 2 x Zk Modul německá filologie: 50 KGN/2M22 KGN/2M24 Lingvistické disciplíny 20 KZk *Ling. přednáška Syntax 3 2+0 Zk *Ling. přednáška Morfologie 3 2+0 Zk Lingvistická přednáška A-D 3 2+0 Zk 1) Lingvistický seminář A-D 1-4 0+2 z 2) Překladatelská cvičení A-D 2 0+2 z 3) Teorie překladu 3 1+0 Zk Samostatná studentská práce 1-5 - z 4) Hostující profesor 1-4 - z 5) KGN/2M21 KGN/2M23 Literárně-kulturní disciplíny 20 KZk *Literární přednáška A-G 3 1+0 Zk Literární seminář A-G 1-4 0+2 z 2 0+2 z Překladatelská cvičení A-D Samostatná studentská práce 1-5 - z Hostující profesor 1-4 - z Modul záv. kvalifikační práce 10 z 6) B. Volitelné předměty: Vybraný humanitní modul: kreditní limit 40 Na konci 1. ročníku se student rozhodne, kterou z nabízených 6 disciplín si zvolí vedle povinného modulu Německá filologie za svůj druhý odborný modul pro další studium. Až ¼ předepsaného počtu kreditů v odborném modulu (tedy 10) mohou studenti získat absolvováním odborných kurzů na mateřských katedrách (tedy v češtině).

Kat./kód Název předmětu Počet Kreditů x/y Rozsah výuky: P+S (1=45min) Zakončení z, Zk, K Pozn. KGN/2M31 KGN/2M32 KGN/2M33 KGN/2M41 KGN/2M42 KGN/2M43 KGN/2M51 KGN/2M52 KGN/2M53 KGN/2M61 KGN/2M62 KGN/2M63 KGN/2M71 KGN/2M72 KGN/2M73 KGN/2M81 KGN/2M82 KGN/2M83 Modul filozofie 40 *Zvláštní cesta rakouské filozofie 2/2 z/zk *Formální logika 0+2 Z *Lektürekurs 0+2 Z Volitelné předměty a-x x X Modul historie 40 *Česko-německé vztahy 2+0 Zk *Úvod do dějin 19. stol 2+0 Zk *Pomocné vědy historické 0+2 Z *Dějiny 20. století x z/zk Volitelné předměty a-x x X Modul obecná a srovnávací jazykověda 40 *Obecná jazykověda 2+2 z+zk *Metody jazykové analýzy 2+2 z+zk *Č-n kontrastivní lingvistika 2+2 z+zk Volitelné předměty a-x x x Modul srovnávací religionistika 40 a judaistika *Dílčí obory religionistiky 2+0 zk *Analýza relig. textů 0+2 z Volitelné předměty a-x x x Modul dějiny umění 40 Modul medievistika 40 *Úvod do dějin středověku 2+2 z+zk *Dějiny německy psané literatury 2+2 z+zk *Pomocné vědy historické 0+2 z Volitelné předměty a-x Poznámky a vysvětlivky (týká se všech výše uvedených modulů) 1) Kapitálky za názvem disciplíny označují počet kurzů jedné disciplíny, které se v jednom semestru nejméně nabízejí. 2) Počet udělených kreditů závisí na množství práce vložené studentem do absolvování semináře. Obecně platí: 1kr - smysluplná účast, 2kr. - účast s diskusními příspěvky, 3kr. - úspěšný ústní referát, 4kr. - úspěšný ústní referát + písemná seminární práce. Vyučující má právo, požadavky ke získání kreditů modifikovat, musí ale podmínky k udělení toho či onoho počtu kreditů sdělit při prvním sezení Každý student má ale povinnost zakončit dva libovolné semináře písemnou prací. 3) Vřazení kurzů překladatelských cvičení do modulů odvisí od jejich tématického zaměření: odborný překlad s důrazem na jazykový rozbor (modul lingvistický), překlad beletrie (m. literární), překlad odborných textů (m. němčina jako jazyk hv) tlumočnická cvičení (dtto) atd.

4) Samostatnou studentskou prací se rozumí např. publikace v časopise, účast v překladatelské či odborné soutěži, účast na výzkumu atd. O počtu kreditů rozhoduje konzultant výzkumného úkolu. 5) Za prokazatelnou účast v publiku na jednáních vědecké konference či cyklu přednášek hostujících profesorů obdrží studenti obvykle 1 kreditní bod. 6) Téma bakalářské práce možno vybrat i z modulů volitelných: vybraný humanitní modul (viz níže) Předměty státní závěrečné zkoušky: 1. obhajoba německy psané bakalářské práce (rozsah ca. 40 s.) 2. ústní zkouška z modulu Německá filologie 3. ústní zkouška z dalšího odborného modulu Ústní zkoušky z obou modulů mají dvě části: V první části student losuje jeden z okruhů předem známého kánonu otázek, ve druhé části zkoušky předloží návrh tří témat (jimž se v průběhu studia v rámci odborného modulu cíleně věnoval) a doprovodí ho reprezentativním seznamem studijní literatury. Examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Pokyny pro zapisování do STAGu: V 1. semestru 2. ročníku si studenti zapisují první část modulů pod kódy uvedenými v tabulce (kódy ukončené číslem 1) tak, aby za 2. ročník studia dosáhli nejméně 40 kreditů. Druhou a třetí část modulů si zapíší až v roce/semestru, ve kterém chtějí celý modul ukončit. Jednotlivé kurzy si zapisují pomocí preferenčních bodů na webových stránkách katedry. Uzavření kurzů uvnitř modulů jim bude potvrzeno vyučujícími na tzv. Scheinech a až celý splněný modul zapsán do STAGu sekretářkou katedry. Další pokyny, jakož i rozvrh a anotace jednotlivých přednášek a seminářů, naleznete pro příslušný semestr na webových stránkách www.germanistika.cz. Pokyny k zápisu předmětů: státní závěrečné zkoušky a obhajoby bakalářské práce viz aktuální informace a směrnice na webových stránkách studijního oddělení. Výklad ke struktuře studia 1. Je snaha, aby všechny kurzy byly od 1. ročníku vedeny v německém jazyce (veškeré zkoušky se konaly v německém jazyce a veškeré písemné práce studentů byly sepsány v německém jazyce), přičemž se nároky na jazykovou dovednost budou kontinuálně zvyšovat s nárůstem jazykové komepence studentů 2. Modulu Němčina jako jazyk humanitních věd je v 1. ročníku věnována vysoká hodinová dotace, což jednak odpovídá předpokládanému nízkému stupni referenčního rámce uchazečů a současně vyjadřuje snahu zvýšit intenzivním jazykovým kurzem jazykové schopnosti studentů. Do tohoto modulu jsou (v 1. i 2. bloku) soustředěny úvodní praktické gramatické disciplíny a disciplína označovaná v obvyklých studijních plánech cizojazyčných filologií jako konverzační cvičení. 3. Ve 2. bloku klesá hodinová dotace praktického jazykového modulu i proto, že němčina (jako jazyk humanitních věd) je automaticky součástí všech ostatních odborných modulů. 4. Závěrečná zkouška modulu Němčina jako jazyk humanitních věd se koná na konci 2. bloku a odpovídá formou i úrovní certifikovaným zkouškám německých/ rakouských jazykově-vzdělávacích institucí s úrovní referenčního rámce C1. 5. Modul německá filologie obsahuje v 1. ročníku jen klasické úvodové discipíny, zatímco obvyklá jazyková cvičení pro začátečníky (konverzační cv., gramatická cv.) jsou koncentrována do modulu Němčina jako jazyk humanitních věd. 6. V modulu Úvod do jednotlivých disciplín humanitních věd budou v každém z obou semestrů 1. ročníku prezentovány v přednášce a semináři vždy 3 a 3 disciplíny. Až na konci 1. ročníku se student rozhodne, kterou z nabízených 6 disciplín zvolí

vedle povinného modulu Německá filologie za svůj druhý odborný modul pro další studium. 7. Obsah jednotlivých odborných modulů v 2. bloku tvoří nabídka různých kurzů, (formálně definovaných jako přednášky, semináře, přednášky hostujících profesorů, blokové semináře, projektové semináře, workshopy, samostatná vědecká práce studentů atd.), z nichž jsou některé definovány jako povinné. Obsahová náplň volitelných kurzů se semestr od semestru mění 2. Student si z nabídky modulu vybere v průběhu 4 semestrů vedle předmětů označených jako povinné - takový počet kurzů, aby dosáhl předepsaného počtu kreditů v modulu (40). 8. Obsah jednotlivých odborných modulů je uzpůsoben tak, aby a) odborný modul současně fungoval jako kontext germanistiky, tj. rozšiřoval/ prohluboval/ usouvztažňoval znalosti a kompetence vzdělaného germanisty b) každý odborný modul kladl důraz na jazyk, kterým daná disciplína myslí a komunikuje 3 c) každý odborný modul kladl důraz na česko-německou komparaci d) aby se obsahy jednotlivých odborných modulů navzájem podporovaly a propojovaly 4 e) aby absolventi jednotlivých odborných modulů byli schopni dostát požadavkům přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia zvoleného oboru. (viz také bod 10) 9. Počet nabízených volitelných kurzů uvnitř jednoho modulu v semestru se bude odvíjet od počtu studentů zvolivších odborný modul ke studiu. 10. Studenti jsou od počátku studia důkladně obeznámeni s výstupními kompetencemi, kterých musí při ukončení modulu dosáhnout. Výstupní kompetence odborných modulů byly důkladně konzultovány s představiteli jmenovaných oborů na FF a jsou nastaveny tak, aby absolventi jednooborového bakalářského studia německé filologie byli schopni pokračovat v navazujícím magisterském studiu jak tohoto mateřského oboru, tak některého ze zvolených šesti oborů humanitních věd. Zároveň jsme se snažili učinit výstupní kompetence (a nároky) jednotlivých modulů vzájemně srovnatelnými. 11. Způsob, jak se studenti k výstupním kompetencím dopracují, je do velké míry ponechán jejich vlastní úvaze a zodpovědnosti: Ve většině seminářů (není-li výslovně řečeno jinak) si mohou studenti zvolit jakýkoli typ atestace hodnocených podle sumy vložené práce (kontaktní hodiny + hodiny samostudia) různým počtem kreditů. Obecně pro počty udělených kreditů platí: 5 Semináře v odborných modulech: 1kr. - pravidelná smysluplná účast, 2kr. - účast s diskusními příspěvky, 3kr. - úspěšný ústní referát, 2 Konkrétní náplň jednotlivých předmětů je publikována před začátkem každého příslušného semestru na webových stránkách a vývěsní tabuli katedry germanistiky: www.germanistika.cz aktuální semestr/anotace. 3 Mnoho místa je proto v odborných modulech věnováno tzv. čtecím kurzům/lektuerekurse, přičemž je snaha pracovat od počátku s německými originály v počátcích studia samozřejmě možno i nutno sáhnout k českým překladům. 4 Je snaha nabízet v jednotlivých odborných modulech kurzy, které mohou být použity i frekventanty jiného modulu. Např. kurz Dějiny umění a kultury německy mluvících zemí může být započten jak frekventantům modulu Německá filologie tak frekventantům modulu Historie. Většina kurzů popsaných v partu E má toto multifunkční použití, což umožní KG zvládnout nový modul bez navýšení počtu zaměstnanců. 5 Vyučující má právo, tyto rámcové požadavky ke získání kreditů do jisté míry modifikovat, přidat např. ještě jeden kredit za seminární práci výzkumného typu atp.

4kr. - úspěšný ústní referát + písemná seminární práce.. Přednášky atestované ústní, písemnou či kombinovanou zkouškou: 3 kr. (neboť se u jejich přípravy předpokládá vždy zhruba stejná vložená suma práce bez ohledu na obsah a formu zkoušky.) kurzy typu cvičení (soustředěné zejména v modulu Němčina jako jazyk humanitních věd) 2kr. pravidelné plnění úkolů (připravené diskusní příspěvky, domácí úkoly atd.) 3kr - pravidelné plnění úkolů (připravené diskusní příspěvky, domácí úkoly atd.) + závěrečná souvislá písemná práce. 12. Z toho vyplývá, že studenti mohou do jisté míry samostatně regulovat kvantitativní vztah mezi kontaktními a nekontakními hodinami. 6 13. Až ¼ předepsaného počtu kreditů v odborném modulu (tedy 10) mohou studenti získat absolvováním odborných kurzů na mateřských katedrách (tedy v češtině). 14. Do dosažených výsledků se samozřejmě započítávají veškeré kredity získané při studiu v zahraničí a to v plné výši a dle obsahového zaměření do příslušného modulu. 6 Studenti mohou ukončit seminář drahou atestací, do níž vložili mnohem více nekontaktních hodin domácí přípravy než studenti, kteří zvolí levnou atestaci, kteří ale zato musí navštívit více seminářů (kontaktních hodin), aby dosáhli předepsaného počtu kreditů.

3. Kurikula jednotlivých modulů 3.1. Modul: Němčina jako jazyk humanitních věd Modul Němčina jako jazyk humanitních věd zaujímá v prvním bloku díky vysoké hodinové dotaci stěžejní postavení mezi ostatními moduly. Cílem této etapy je studenty jazykově připravit na další studium ať už jakékoli kombinace modulů (německá filologie + X). Základní náplní je prohlubování znalostí německé gramatiky, zvyšování schopnosti rozumět psaným textům i mluveným projevům a aktivní schopnosti komunikovat v německém jazyce. Studenti budou dále seznámeni s obecnými zásadami vědecké práce a konfrontováni se stavbou a slovní zásobou odborných textů. Ve druhém bloku budou v rámci modulu Němčina jako jazyk humanitních věd nabídnuty další semináře: počet požadovaných kreditů (20) si studenti kromě toho mohou doplnit volitelnými kurzy typu konverzačních a gramatických cvičení, případně návštěvou prakticky orientovaných seminářů a cvičení z nabídky ostatních odborných modulů. Koncepce výuky pokračuje v intencích započatých v prvním bloku: těžištěm je nadále gramatika (obtížnější gramatické jevy), rozbor odborných textů, schopnost komunikace a tvorby vlastních textů. Závěrečná zkouška modulu se koná na konci 2. bloku a odpovídá formou i úrovní certifikovaným zkouškám německých/ rakouských jazykově-vzdělávacích institutů s úrovní C1. 3.2. Modul: Německá filologie Modul německá filologie obsahuje v 1. ročníku jen klasické úvodové disciplíny, zatímco obvyklá jazyková cvičení pro začátečníky (konverzační cv., gramatická cv.) jsou koncentrována do modulu Němčina jako jazyk humanitních věd. Všechny kurzy modulu jsou v 1. ročníku povinné. V druhém bloku jsou povinné přednášky morfologie a syntaxe, další kurzy deklarované jako volitelné nabízejí svou skladbou studentům možnost širokého rozhledu po disciplíně. Platí ale aby bylo zajištěno vyvážené vzdělání v oboru, že studenti získají polovinu povinných kreditů (20) za disciplíny lingvistické a polovinu za disciplíny literárně-kulturní. (20 kr). Zároveň platí, že student je při výběru jednotlivých volitelných předmětů vázán a usměrňován výstupními kompetencemi, kterých musí dosáhnout, které jsou definovány jako kánon otázek k závěrečné zkoušce a kánon povinné studijní literatury, a které jsou mu od počátku studia známy. Dosáhne-li student požadované výstupní kompetence samostudiem či návštěvou nabízených předmětů, je do velké míry ponecháno jeho úvaze. 7 Závěrečná/státní bakalářská zkouška Preambule viz Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: 1) Lingvistika. Gramatická struktura jazyka: Fonologie a fonetika Morfologie Syntax Lexikologie a frazeologie Pragmalingvisika Sémantika 2) Literární historie a literární věda Epochy vývoje německé/rakouské literatury Německá středověká literatura a humanismus. Baroko 7 Tato změna pohledu na strukturu studovaného oboru (od koncentrace na výukový proces ke koncentraci na výstupní kompetence, ( von lernorientiert zu ergebnissorientiert ) je jedním ze základních principů Boloňské deklarace.

Osvícenství Goethe a Schiller: Sturm und Drang, Klasika Romantika Biedermeier, Vormärz. Junges Deutschland. Realismus v Německu, Rakousku a Švýcarsku Naturalismus. Rakouská a německá moderna. Expresionismus a Nová věcnost Literatura mezi válkami v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Exil. Pražská a moravská německá literatura. Literatura po roce 1945 v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Liteární věda a metodologie Positivistická literární věda Literární hermeneutika Psychoanalytická literární věda Strukturalismus Teorie intertextuality Pojem kulturní paměti, její základní teoretické koncepce a specifika. Seznam povinné literatury ke státní bakalářské zkoušce Modul nedefinuje konkrétní tituly povinné četby (závazná kánon), nýbrž udává jen kvantitu: Student je povinen přečíst k termínu SBZk 40 titulů primární a 15 titulů sekundární literatury. Návrh témat bakalářských prací: 1. Lingvistika Englische Neologismen und Modewoerter im Gegenwartsdeutsch im Vgl. zum Tschechischen Phraseologismen in der Pressesprache im Vgl. zum Tschechischen Eigennamen in deutschen und tschechischen Phraseologismen Halbvokale in der Silbenbildung im Vergleich des Tschechischen und Deutschen Suppletion. Formen atd. 2. Literatura a kultura Die Korrespondenz Hieronymus Lorms als Spiegel der liberalistischen Ära Oskar Rosenfeld: Wozu noch Welt? Chronik des Ghetto in Lodz Meir Marcel Faerber: Auf der Flucht erschossen (Drama vergleichbar mit Karel Čapeks kritischen Werken) Morava a Drážďany Komentovaná bibliografie literárních děl z území MaČ s židovskými tématy a postavami Komentovaná antologie německé lyriky z MaČ Otto Roeld - auch ein Prager deutscher Dichter Die Figur des Lehrers in der deutschsprachigen Literatur Böhmens und Mährens zwischen den Weltkriegen Franz Kafka und Rudolf Hans Bartsch Der böhmisch-mährische Beitrag an der Wochenschrift Der christliche Ständestaat Gudrun Pausewang: Die Rosinkawiese-Trilogie Thematische Verortung des Dichters Franz Janowitz in der Moderne Kurt Gerlachs Roman Die Strasse nach Prag atd. 3.3. Modul Filozofie Úvod do studia filozofie poskytuje pro začátek nutný vhled do druhů lidského myšlení, které tento obor zásadně ovlivnily. Dále se věnuje prvnímu pohledu na sedm základních filozofických disciplín. Přednáška je doplněna seminářem, ve kterém se bude diskutovat nad vybranými úryvky ze základních filozofických děl, a který bude probíhat formou komentované četby. Úvod do studia filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie, způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie.

Přednášky a semináře 2. bloku jsou v zásadě volitelné. Jako povinné jsou vypsány jen kurzy Zvláštní cesta rakouské filozofie, Četba textů/lektuerekurs a Seminář k formální logice a argumentační teorii. Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí, každou musí student úspěšně absolvovat, výsledná známka je pak průměrem těchto dvou částí. V první části zkoušky referuje examinovaný o tématu, které si sám zvolil. Výstavba odpovědi musí mít následující strukturu. 1. pojednání o jednom či více německých pramenných textech (primární literatura) 2. pojednání o sekundární literatuře (seznam sekundární literatury k tématu ) 3. formulace problému, vlastní analýza K bakalářské zkoušce je požadován seznam četby, který musí obsahovat minimálně 30 textů (z toho nejméně 5 primárních textů německy píšících filozofů). Příklad: Bolzano: Was ist Philosophie? Kant: Základy metafyziky mravů Lorenzen: Pravidla rozumné argumentace Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním Wittgenstein: Traktát logicko-filosofický atd Kánon otázek k bakalářské zkoušce: 1. Grundprobleme und Schulen der antiken Philosophie 2. Von der Scholastik zum Humanismus 3. Erkenntnistheorie von Descartes bis zum 19. Jahrhundert 4. Der deutsche Idealismus 5. Grundprobleme der Philosophie Kants und ihre Weiterentwicklung im Neukantianismus 6. Vom böhmischen Reformkatholizismus zur Phänomenologie(Bolzano, Brentano, Mach, Husserl) 7. Deutsche Hermeneutik von Schleiermacher bis Gadamer 8. Die Ausbildung der tschechischen Philosophie zwischen Leibniz und Herbart 9. Moderne Erkenntnistheorie Wittgenstein und die Wiener Schule 10. Politische Philosophie im 19. und 20. Jahrhundert 11. Philosophie der radikalen Kritik (Nietzsche, Heidegger) 12. Die Entwicklung der Logik in Deutschland und Österreich 13. Ethik und Verantwortungstheorie 14. Philosophie und moderne Naturwissenschaft 15. Einflüsse außereuropäischer Philosophien auf Mitteleuropa Literatura k bakalářské zkoušce: Klausener, Helge (Hrsg.): Berufe für Philosophen. Darmstadt 2004. Kunzmann, Peter (Hrsg.): dtv-atlas zur Philosophie. Tafeln und Texte. München 1991. Schmidt/Schischkoff. Philosophisches Wörterbuch.Stuttgart 1991 Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Stuttgart 1993. Tugendhat/Wolf: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart Cassirer, Ernst: Die Philosophie der Aufklärung. Tübingen 1973 (Erstdruck 1932) Stegmüller, Wolfgang: Hauptströmungen der Gegenwartsphilosophie. 4 Bände. Stuttgart 1989 Albert, K.: Platonismus. Weg und Wesen abendländischen Philosophierens. Darmstadt 2008. Gabriel, G.: Grundprobleme der Erkenntnistheorie. Paderborn 1993. Gorsen, P.: Zur Phänomenologie des Bewußtseinsstroms. Bonn 1966. Hölscher, U.: Anfängliche Fragen. Göttingen 1968. Pauen, M.: Grundprobleme der Philosophie des Geistes. Frankfurt/Main 2001. Sloterdijk, P.: Die Alliierten oder die gehauchte Kommune. In: ders.: Sphären Bd. 1 Frankfurt/Main 1998, S. 17-82. Návrh témat bakalářských prací: Die Kontroverse Čupr/Smetana vs. Gabler. Die psychologische Methode im Spannungsfeld der deutschen und tschechischen Philosophie in Böhmen.

Das Problem der Verantwortung in der modernen Massendemokratie. Max Weber - Hans Jonas - Karl-Otto Apel im Vergleich. Ludwig Wittgensteins Rezeption der Theoreme des Olmützer Kreises. Zwischen Hegel und Herbart. Ästhetische Systeme aus Böhmen und Mähren (Jeitteles, Beyer, Zimmermann). Über die Gültigkeit von Kants Schrift Zum ewigen Frieden in der globalisierten Welt. Egon Heinrich Schmitts Beitrag zur philosophischen Gnosis des 20. Jahrhunderts. Atd. 3.4. Modul historie Studium historie je v prvním bloku koncipováno tak, aby nejen zprostředkovalo základní znalosti a dovednosti studentům, kteří se rozhodnou ve studiu historie pokračovat i ve druhém bloku studia, ale aby zároveň seznámilo i studenty, kteří se již dále studiu historie nebudou věnovat, s obecnými principy a technikami vědecké práce, s problematikou periodizace dějin, se základními historiografickými pojmy a také s dějinami UP Olomouc. Přednášky a semináře druhého bloku jsou rozděleny na povinné a volitelné. Povinné kurzy si kladou za cíl zprostředkovat studentům základní znalosti o evropských a světových dějinách, přičemž je kladen důraz obzvlášť na české a německé dějiny a problematiku česko-německých vztahů. Volitelné přednášky a semináře pak studentům nabízejí možnost specializovat se na konkrétní historické období či problematiku. Závěrečná/Státní bakalářská zkouška Student si vylosuje jednu ze 17 otázek, která se vždy vztahuje k širšímu tématickému celku. Existují v principu dvě možnosti, jak danou otázku zodpovědět: Student může stručně charakterizovat problematiku v celé její šíři a souvislostech, nebo může vybrat konkrétní příklad, který je podle něho pro dané téma reprezentativní. Student předloží seznam četby, který obsahuje alespoň 10 titulů z produkce německy psané historiografie. Ve druhé části zkoušky student předloží návrh tří témat (jimž se v průběhu studia v rámci odborného modulu cíleně věnoval) a doprovodí ho reprezentativním seznamem studijní literatury. Examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: 1. Křesťanství před a po reformaci. Martin Luther 2. Svatá říše římská a český stát 3. Šlechta ve středověku a raném novověku. Srovnání německých a českých zemí 4. Krize 16. a 17. století a třicetiletá válka 5. Osvícenství jeho formy a vliv na změny společnosti 6. Vznik a vývoj občanské společnosti 7. Nacionalismus jeho příčiny a vývoj, zejména v Německu a Českých zemích 8. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století 9. 19. století - věk revolucí 10. Německá zvláštní cesta? 11. První světová válka 12. Výmarská republika a první československá republika srovnání politických systémů a vývoje 13. Fašismus jeho příčiny a formy 14. Druhá světová válka 15. Antisemitismus a holocaust 16. Vznik a vývoj evropského společenství 17. Dějiny SRN a NDR Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce: Brandes, Detlef: Der Weg zur Vertreibung 1938 1945. Pläne und Entscheidungen zum Transfer der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. Múnchen 2005. Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart 2007. Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung, Stuttgart 2002.

Burckhardt, Jacob: Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen 1995. Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne 1650-1800. Stuttgart 2003. Elias, Norbert: Über den Prozeß der Zivilisation. 2. Bd., Frankfurt a.m. 1997. Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850-1914. Stuttgart 2002. Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991. Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000. Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München 1999. Gründer, Horst: Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn 2000. Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart 1998. Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001. Kolb, Eberhard: Die Weimarer Republik. München 1984. Müller, Winfried: Die Aufklärung. München 2002. Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006. Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005. Siemann, Wolfram: Vom Staatenbund zum Nationalstaat - Deutschland 1806-1871. München 1995. Sösemann, Bernd (Hrsg.): Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München 2002. Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen 2008. Témata bakalářských prací (příklady): Guido-von-List-Gesellschaft a její působení na Moravě Moravské vyrovnání v české a německé historiografii. Perspektivy a interpretace. Každodenní život německého obyvatelstva v Olomouci za 1. světové války Uchopení moci nacisty v zrcadle českého a německého tisku z českých zemí Lothar Gottlieb Tirala (1886-1974). Biolog, homeopat, rasista. atd 3.5. Modul Obecná a srovnávací jazykověda Modul Obecná a srovnávací jazykověda má poskytnout solidní orientační bázi pro jazykovědné studium kteréhokoli konkrétního jazyka. Studenti budou seznámeni s předpoklady, metodami a badatelskými programy lingvistiky. Zvláštní pozornost se kromě všeobecně jazykových otázek věnuje oblasti dějin a současnosti německého lingvistického bádání. U studentů má být přitom rozvíjena a prohlubována schopnost samostatné analytické práce s jazykem a schopnost kreativního uplatnění získaných poznatků v teorii a praxi. Důraz kladený na česko-německou komparaci vychází ze skutečnosti, že německá filologie se v českých zemích tradičně a přirozeně rozvíjí v komparaci s mateřským jazykem. Zároveň platí, že výzkumné zaměření prakticky všech členů KG je česko-německokomparativní: modul bude moci využívat nových poznatků získaných výzkumem docentů a profesorů. Modul Obecná lingvistika zásadně rozšiřuje a komplementárně doplňuje lingvistickou nabídku, jak je obvyklá pro filologické obory, a je úzce propojen s dalšími dvěma moduly (němčina jako jazyk humanitních věd, německá filologie): Curiculum modulu je koncipováno s ohledem na to, že některé ligvistické disciplíny jsou již obsahem modulu Německá filologie (jako úvody do jednotlivých jazykových disciplín, úvod do diachronního zkoumání jazyka atd.) V 1. ročníku budou posluchači seznámeni s okruhy a směřováním jazykovědy. Studenti získají základní přehled o metodách jazykové analýzy. Výuka ve druhém bloku předepisuje tři povinné kurzy (reprezentující tří základní okruhy ligvistiky): Obecná jazykověda, Metody jazykové analýzy a Kontrastivní lingvistika. K 2. a 3. okruhu je dále nabízeno několik volitelných kurzů - některé z nich lze také volit ze stávající nabídky lingvistických seminářů Katedry germanistiky či z nabídky jiných kateder. Závěrečná/Státní bakalářská zkouška Preambule viz Seznam okruhů ke státní bakalářské zkoušce: 1. Jazyk jakožto znakový systém v sémiotické teorii

2. Systémově lingvistický popis jazyka ve strukturální gramatice 3. Řeč jako jednání a teorie pragmalingvistiky 4. Metody a dějiny fonologie 5. Význam a forma v jazyce 6. Indoevropské jazyky z hlediska genealogické a typologické klasifikace 7. Principy a metody kontaktní lingvistiky na příkladu němčiny a češtiny 8. Strukturalizmus: principy, strukturalistické školy 9. Dějiny fonetiky a fonologie 10. Významné lingvistické směry od pol. 19. stol. do počátků 20. stol. (od historicky-srovnávací gramatiky až po mladogramatickou školu) 11. Významné lingvistické směry a školy od počátků strukturalismu až po současnost 12. Určující směry a školy v německé lingvistice ve 20. století Doporučená literatura ke státní bakalářské zloušce: Gramatiky a lexikony: Bußmann, Hadumod: Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart 2002. DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u.a. 2005. Fleischer, W.; Helbig, G.; Lerchner, G. (Hrsg.).: Kleine Enzyklopädie deutsche Sprache. Frankfurt am Main. u.a. 2001. Glück, Helmut (Hrsg.): Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart/Weimar 1993. Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München 2001. König, W.:dtv-Atlas Deutsche Sprache. München 2004. Odborné lingvistické texty Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin 1996. Bühler, Karl: Die Darstellungsfunktion der Sprache. Stuttgart 1965. Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen, 1992. Jakobson, Roman: Suche nach dem Wesen der Sprache. In: ders.: Semiotik. Ausgewählte Texte 1919 1982. Hg. v. Elmar Hollenstein, Frankfurt am Main 1992, S. 77 98. Krämer, Sybille: Sprache, Sprechakt, Kommunikation. Sprachtheoretische Positionen des 20. Jahrhunderts. Frankfurt am Main 2001. Linke, Angelika; Nussbaumer, Markus; Portmann, Paul R.: Studienbuch Linguistik. Tübingen 2004. Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin 1967. Trubetzkoy, Nikolaj S.: Grundzüge der Phonologie. Göttingen 1989. Weissgerber, Leo: Das Problem der inneren Sprachform und seine Bedeutung für die deutsche Sprache. In: Germanisch-romanische Monatshefte, 1926. Návrhy témat bakalářských prací 1) Ferdinand de Saussure a jeho recepce v německé lingvistice 2) Karl Bühler a jeho vliv na Pražský lingvistický kroužek 3) Leo Weissgerber a vnitřní forma jazyka 4) Složená slova v německo-českém srovnání 5) Vybrané slovesné předpony v německo-českém srovnání Atd. 3.6. Modul Srovnávací religionistika a judaistika Oprávněnost zařazení modulu srovnávací religionistika a judaistika do tohoto studijního programu vidíme v pěti skutečnostech: a) Metody a kompetence potřebné pro analýzu kanonických textů různých náboženství se v ničem neliší od obvyklé literárně-vědné analýzy textů. Nácvik těchto dovedností podpoří obecně filologickou kompetenci zacházet s texty a rozumět jim. b) Bez bazálních znalostí kanonických textů především judaistické a křesťanské tradice není možno do hloubky pochopit většinu moderní německé literatury. c) Zemí původu srovnávací religionistiky je Neměcko: nejpodstatnější vědecké studie tohoto obru jsou sepsány v německém jazyce.

d) Odběratelem absolventů tohoto modulu bude magisterský obor judaistika nově akreditovaný na FF UP. Oba obory se tak budou vzájemně podporovat. e) Nabídka modulu komplementárně doplňuje také nabídku modulu historie a filozofie. V přednáškách 1. bloku je zprostředkován úvod do studijního oboru religionistika. V rámci tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci religionistiky. Dále je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoje jednotlivých náboženských systémů. Přednášky a semináře nabízené v druhém bloku jsou koncipovány převážně jako volitelné kurzy. Jako povinné jsou definovány pouze: Dílčí obory religionistiky a seminář zaměřený na plurimetodickou analýzu vybraných biblických textů. Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Preambule viz Kánon otázek 1. Religionistika jako vědní obor 2. Teologický a religionistický přístup k náboženství 3. Teorie vzniku náboženství 4. Zakladatelé vědy o náboženství a jejich teze 5. Historie náboženství a systematická religionistika 6. Fenomenologie náboženství a její kritika 7. Antropologie náboženství 8. Sociologie náboženství 9. Psychologie náboženství 10. Srovnávací religionistika 11. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu 12. Západní náboženské tradice: Judaismus 13. Západní náboženské tradice: Křesťanství 14. Náboženské tradice Blízkého východu: Islám 15. Náboženské tradice Dálného východu: Hinduismus, buddhismus, sikhismus 16. Náboženské tradice Dálného východu: Taoismus, konfucianismus, šintoismus Doporučená literatura k bakalářské zkoušce Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Gütersloh 2001. Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch-kritische Methoden. Freiburg 1987. Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart 2000. Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen, 1995. Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation. Stuttgart 1986. Böhme, Angelika: Die Lehre von der Seelenwanderung in der antiken griechischen und indischen Philosophie. Düsseldorf Dissertationsschrift 1989. Deussen, Paul: Allgemeine Geschichte der Philosophie. Band I/2. Leipzig 1899, s. 282-304. Hesemann, Michael: Hitlers Religion. München Pattloch 2004. Franz, M.-L. von: Schöpfungsmythen: Bilder schöpferischer Kräfte im Menschen. München 1990. Steiner, G.: Grammatik der Schöpfung. München-Wien 2001. Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. I, Vom Gott Abrahams zum Gott des Aristoteles. Frankfurt a.m. 2003. (Vybrané kapitoly) Rowley, Harold Henry: Apokalyptik. Ihre Form und Bedeutung zur biblischen Zeit. Einsiedeln-Zurüch-Köln 1965 Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/Main-Berlin-Bern-Bruxelles-New York-Oxford-Wien 2000. Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt/Main Eichborn 1992. Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/Main 1999. Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985. Pettazoni, R.: Der allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottesidee. Frankfurt-Hamburg 1960.

Stolz, F.: Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt. K.E. Grötzinger: Kafka und die Kabbala. Das Jürische in Werk und Denken von Franz Kafka, Frankfurt 1992 Graf, Fritz: Griechische Mythologie. Eine Einführung. München Artemis& Winckler 1991. Návrhy témat bakalářských prací: 1. Ateismus v historickém kontextu postkomunismu. Analýza z české perspektivy. 2. Vliv politiky na vývoj náboženských systémů: Studie starokatolicismu v Čechách a na Moravě. 3. Začátky české religionistiky a její recepce v německy mluvících zemích. 4. Představy o konci světa ve světových náboženstvích: Terminologické problémy. 5. Johann Christoph Wagenseil jako reprezentant křesťanské misie na židech. 3.7. Modul medievistika Medievistika je vědní disciplína, která zastřešuje veškeré obory zabývající se obdobím středověku a počáteční fází raného středověku. Ukazuje se, že např. čistě vyškolení germanističtí medievisté nezřídka postrádají praktické znalosti pro zacházení a popis archiválií anebo nejsou schopni analyzovat rukopisy, které interpretují. Avšak podobná situace existuje i ve všech příbuzných oborech, takže není výjimkou, že historikové neumí číst německé texty a historici umění opomíjejí literární kontext analyzovaných obrazů. Modul je proto koncipován tak, aby studenti získali kvalitní přehled a schopnost orientovat se v tomto období napříč několika disciplínami obecnou historií, dějinami literatury i výtvarného umění a filozofií. Po ukončení bakalářského studia budou schopni pokračovat jak ve studiu literárně-vědních a lingvistických oborů (popř. filozofie a dějin výtvarného umění) se zaměřením na středověkou kulturu, tak ve studiu starších dějin. První blok studia medievistiky obeznámí studenty s problematikou definování středověku a raného novověku (přibližně do roku 1600) a jejich studia. Přednáška a seminář kombinují obecnější rovinu (předpoklady práce se středověkým materiálem, metodologie) s prezentací dobových reálií a specifik vnímání středověkého světa (na příkladu dvorské společnosti). Zájemci, kteří se rozhodnou v modulu pokračovat, tak získají nezbytné základy pro následné zkoumání středověku, ostatním bude zprostředkována podstata historické a kulturně-historické vědy, kterou později uplatní v rámci všech konkurenčních modulů. Jádro druhého bloku tvoří tři povinné kurzy úvod do dějin středověku, dějiny německy psané literatury středověku a pomocné vědy historické. V prvním z úvodů se studenti seznámí s jevy a procesy, jež určovaly společnost a svět středověku, v druhém poznají vývoj německé literatury a vzdělanosti zasazených do celoevropského kontextu. V posledním z povinných kurzů si osvojí poznatky a dovednosti potřebné pro práci s autentickými prameny, budou je umět popsat, zhodnotit a zpracovat. Nepovinné kurzy rozšiřují základní nabídku tím, že se zaměřují na detailní znalost vybraných aspektů pojednávaných období. Více než hlavní kurzy kladou důraz na kulturní vývoj a poznání dějin jako pokladu pro poznání kultury (dobového smýšlení, textů a jiných uměleckých děl). Na druhou stranu jsou však koncipovány tak, aby tematizovaly postavení českých zemí v kontextu střední Evropy a postavení německy mluvícího obyvatelstva a německé vzdělanosti na tomto území. Závěrečná/Státní bakalářská zkouška Preambule viz Povinná témata jsou záměrně formulována tak, aby podmiňovala individuální přístup studentů k problému. Otázka může být pojednána v obecné rovině (student musí umět vyvozovat obecné závěry a generalizovat), nebo může být zodpovězena na základě příkladu (nutná detailní znalost). Dále je studentům dána volba, zda-li se chtějí problému věnovat v obecně historické rovině, nebo zda-li jej chtějí uchopit jako kulturní fenomén. Doplňující otázky examinátorů by ani u jedné z otázek neměly (alespoň v náznaku) opomenout literárněhistorickou nebo lingvistickou rovinu problému. Studenti předloží před zkouškou seznam

četby, který obsahuje alespoň 10 titulů od německy píšících badatelů, kteří se intenzivně zabývají nebo zabývali středověkem. Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: 1. Struktura středověkého státu 2. Křesťanství před a po reformaci; Martin Luther 3. Outsideři ve středověké společnosti a v literatuře 4. Evropa a židovství 5. Vzdělanost ve středověku 6. Myšlenkové proudy středověku 7. Kláštery a řády ve středověké společnosti 8. Dvorská společnost 9. Kultura na císařských dvorech od dob Karla Velikého po Fridricha II. Štaufského 10. Gotika a její proměny 11. Renesance a humanismus severně od Alp 12. Středověká zbožnost v praxi, umění a literatuře 13. České země a Svatá říše římská 14. Kultura na sklonku středověku; lidová kultura v historických pramenech a literatuře 15. Prameny, jejich uchovávání a hodnota pro výzkum středověku 16. Artušovský román 17. Hrdinská epika Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce: Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900. Stuttgart et al. 2001. Bachtin, Michail: Rabelais und seine Welt. Volkskultur als Gegenkultur. Frankfurt am Main 1987. Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart 2007. Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München 1996. Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart 1996. Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart 2004. Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005. Burke, Peter: Helden, Schurken und Narren. Europäische Volkskultur in der frühen Neuzeit. Stuttgart 1981. Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter 1215 1378. München 2003. Eco, Umberto: Kunst und Schönheit im Mittelalter. München 1993. Ehrenpreis, Stefan; Lotz-Heumann, Ute: Reformation und konfessionelles Zeitalter. Darmstadt 2002. Fischer-Weltgeschichte. Frankfurt am Main 1966-83 (zvl. sv. 10-13, 24). Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997. Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt am Main 1989. Münch, Paul: Lebensformen in der frühen Neuzeit 1500 1800. Frankfurt a. M. 1992. Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006. Prietzel, Malte: Das Heilige Römische Reich im Spätmittelalter (Geschichte kompakt). Darmstadt 2004. Schreiner, Klaus (ed.): Frömmigkeit im Mittelalter. Politisch-soziale Kontexte, visuelle Praxis, körperliche Ausdrucksformen. München 2002. Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin 1987. Seibt, Ferdinand: Karl IV. Ein Kaiser in Europa 1316-1378. Frankfurt am Main 2003. Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005. Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt am Main 2006. Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Grossen bis Heute. Köln 1998. Wedigge, Hilkert Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1987. Wedigge, Hilkert: Mittelhochdeutsch. Eine Einführung. München 2004. Třeštík, Dušan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a Střední Evropa v letech 791-871. Praha 2001. Velké dějiny zemí Koruny české I-VII, Praha Litomyšl 1999-2007. Témata bakalářských prací (příklady): Ondřej Ctibor a jeho vliv na olomoucký humanismus. Alexander a Amazonky. Srovnání scény v Románu o Alexandrovi od Wolframa von Etzenbach se zpracováními jeho předchůdců Postavy českých dějin v německy psaných kronikách Kulturní politika moravských biskupů (výběr osobnosti)