MIMO STŘED ODBORNÝ PROGRAM řazen abecedně dle příjmení přednášejících, rozděleno na příspěvky a workshopy PŘÍSPĚVKY: 1. Zvládání "chutí" u abstinujících závislých autoři: Brandová Nikola, o.s. Prevent Příspěvek shrnuje obsah a závěry diplomové práce zaměřené na téma zvládání cravingu u závislých, kteří se pokoušejí žít bez drog. Cílem práce bylo vytvořit teorii objasňující zacházení abstinujících závislých s chutěmi, které lze označit za významnou příčinu porušení abstinence. Zvládání cravingu je proto důležitým tématem v oblasti udržování pozitivní změny. Součástí práce je kvalitativní výzkum, v jehož rámci je použita metoda zakotvené teorie. Ke sběru dat byla zvolena kombinace metody ohniskových skupin a individuálních rozhovorů. Na základě analýzy dat byl vytvořen model získávání vědomé kontroly nad chutí, který zahrnuje faktory ovlivňující daný jev a ilustruje zvládání cravingu u abstinujících závislých. Jedná se o třífázový model, který popisuje získávání kontroly nad chutí v následujících třech etapách: uvědomění bažení, rozhodnutí, zda se závislý craving pokusí zvládnout nebo mu podlehne a použití strategie zvládání. Model byl diskutován přímo se závislými, kteří ho potvrdili. 2. Postoje klientů a pracovníků KC ke klientům jiné etnické a rasové příslušnosti autor: Dubský Vlastimil, Arkáda, o.s. Příspěvek se bude zabývat vztahem a postojem klientů KC k Romům a dalším etnikům a rasám a také konkrétně k Romským uživatelům OPL. Existuje jedna drogová scéna, nebo dvě etnicky vymezené a oddělené scény? Proč a čím se liší? Není jedním z důvodů, proč je v KC minimum romských klientů také explicitní či implicitní rasismus klientů? Má jedna společensky opovrhovaná skupina vůči druhé pochopení nebo také jen předsudečné odsouzení? Proč tomu tak je a jak se s tím dá pracovat? A jak jsou na tom sami terapeuti? (Průzkum by se mohl konat i tam mezi posluchači příspěvku k pozdějšímu vyhodnocení). 1
3. Terénní práce s uživateli marihuany autoři: Fiala Karel, Šroub Jan, Most k naději Vývoj terénní práce s uživateli marihuany - jak se vyvíjela terénní práce s uživateli marihuany, proč jsme se na ně zaměřili, co jim nabízíme, jak spolupráce probíhá. HR materiál pro uživatele marihuany - filtry - co přináší za možnosti, jak jsou přijímány klienty. 4. Vyžadují romští uživatelé drog specifický přístup? autoři: Frýbert Jiří, Ackrmannová Markéta, Ulice-Agentura sociální práce, o.s. Mezi klienty občanského sdružení Ulice Agentura sociální práce tvořili zástupci romské populace vždy více jak polovinu. Na základě mnohaletých zkušeností pracovníků terénního programu a substitučního centra se budeme snažit odpovědět na to, zda romští uživatelé drog potřebují jiné služby než ostatní a zda se jedná o jiný typ klientů než u uživatelů drog z majoritní společnosti. S klienty se potkáváme na toxi bytech, v sociálně vyloučených lokalitách, ve Středisku inkluzivních služeb, na trase pouliční prostituce a v rámci substituční léčby. Budeme se zamýšlet nad tím, jaká specifika přináší jejich etnická příslušnost a na kolik se mísí s vlivem sociálně vyloučeného prostředí. Zaměříme se na vliv rodiny, na to co klienti oceňují, jaké překážky při práci s touto cílovou skupinou vnímáme a v neposlední řadě se podíváme na jejich svérázné představy o léčbě. 5. APSS jako profesionální partner pro poskytovatele sociálních služeb v legislativním prostředí ČR autor: Horecký Jiří, prezident asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Příspěvek představuje největší profesní organizaci v oblasti sociálních služeb - Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR. Shrnuje svou pozici v ČR a představuje výhody a možnosti, které nabízí pro své členy - poskytovatele sociálních služeb na území ČR. 2
6. Sociálně vyloučená lokalita Větřní - zkušenosti s prací v lokalitě, spolupráce s agenturou pro sociální začleňování při úřadu Vlády ČR autoři: Jambrikovič Daniel, Kočerová Michaela, Kušnirenková Viktorie, Centrum pro pomoc dětem a mládeži o.p.s. Pracovnice projektu Streetwork pro města Český Krumlov a Kaplice pracují dlouhodobě v lokalitě Větřní, která je v současnosti zařazena mezi sociálně vyloučené lokality v ČR. Při práci se pracovníci setkávají s některými skutečnostmi, které jsou pro tuto oblast specifické. Pracoviště v současnosti spolupracuje na místní úrovni s agenturou pro soc. začlenění a představiteli obce Větřní a může tak také hodnotit vzájemný přínos v této oblasti. 7. S Agenturou nebo bez - za lepší život v ghettech dnes autor: Kandler Michal, Agentura pro sociální začleňování V sociálně vyloučených lokalitách často pozorujeme koncentrovaný výskyt závislostního chování, chudoby, zadlužení, nedostatku příležitostí k uplatnění, vyšší míry kriminality. Na vrcholu pyramidy stojí ti, kteří zneužívají složité životní situace lidí žijících v sociálním vyloučení, např. lichváři, drogoví dealeři, podvodníci, kuplíři. Velká část zločinů (především krádeže) se proto děje jako důsledek jiných zločinů shánění peněz na splácení úroků pro lichváře, na drogy, alkohol nebo hrací automaty. Řada provozovatelů heren cílí na lidi, kteří se nacházejí v obtížných životních situacích, a cíleně otevírá herny i v místech, kde se koncentruje chudoba. Obce se mohou snažit o jistá omezení otevírání a provozování heren na jejich území. Regulace hazardu je jedním z opatření, kterým se věnují členové Lokálních partnerství zřizovaných Agenturou v rámci činnosti pracovních skupin věnujících se oblasti bezpečnosti. Jak může Agentura pro sociální začleňování přispět k zajištění dat a nástrojů pro práci ve vyloučených lokalitách vč. adiktologických služeb a k meziresortní a mezioborové spolupráci? Příklad dotazníkového šetření ve spolupráci s Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti jako podkladu pro vypracování komplexní analýzy dopadů hazardního hraní v ČR a Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR. 3
8. Adiktologická práce ve vězení autor: Mifková Eva, Laxus, o.s. Domníváme se, že adiktologická práce ve vězení je důležitou, nicméně často opomíjenou částí systému léčebné péče. Jak je obecně známo, řada klientů ostatních služeb si vězením buď již prošla, anebo jim vězení hrozí, je tedy důležité s těmito klienty pracovat právě již ve výkonu trestu odnětí svobody. V příspěvku bude představena část nového projekt občanského sdružení Laxus - Zpátky, jinak, který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Jedná se o Program poradenské práce ve vězení, který se věnuje právě těm klientům, kteří mají v anamnéze užívání návykových látek a jsou aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody. Primárně je zacílen na odsouzené, kteří mají výstup z trestu maximálně v horizontu jednoho roku. Projekt je realizován terénní formou výjezdů do jednotlivých věznic. V rámci poradenské práce se snažíme propojit individuální a skupinové aktivity a zaměřit se na všechny oblasti života odsouzeného tak, aby jeho návrat do společnosti byl plynulý a pokud možno jiný než v minulosti. V příspěvku budou představeny konkrétní možnosti práce s adiktologickou klientelou ve VTOS a také možnosti efektivní spolupráce s Vězeňskou službou ČR. 9. Ovlivnilo zpoplatnění zdravotnického materiálu chování klientů Harm Reduction služeb? autoři: Němcová Anna, Randák Daniel, Podzimek Kamil, Šnokhous Jan, o.s. Prevent Finanční situace v roce 2012 donutila nízkoprahové služby realizované pod o.s. Prevent zavést některá úsporná opatření, která měla i přímý dopad na uživatele služeb. Nejcitelněji se tato opatření projevila na úrovni zpoplatnění vybraného typu injekčních stříkaček klienti mají možnost v rámci výměnného programu dostat zdarma levnější injekční stříkačky od jiné firmy, než bylo doposud zvykem. Za příplatek jsou distribuovány dražší (ale mezi klienty oblíbenější) stříkačky od firmy Braun. Zároveň došlo ke zpoplatnění a redukci nabídky distribuovaného HR zdravotnického materiálu. Cíl tohoto opatření byl jediný zajistit funkční přežití zavedených nízkoprahových služeb. Z pohledu organizace se tento cíl podařilo splnit. Co toto opatření ale vyvolalo na straně klientů? Jak na tento krok reagovali a změnil se nějakým způsobem jejich přístup k HR materiálu a jeho používání? Rádi bychom se s vámi podělili o naší praktickou zkušenost. 4
10. V procesu - podíl samospráv na spolufinancování drogových služeb v Jihočeském kraji autoři: Nerud Marek, Krajský úřad, Jihočeský kraj, Němec Michal, o.s.prevent Poskytování potřebných, nebo lépe z našeho pohledu nezbytných drogových služeb je již dlouhodobě ohrožené. Finanční prostředky, na rozdíl od nároků hlavních aktérů protidrogové politiky nerostou, a současné tradiční zdroje, tedy především stát a kraje zdá se narazily na maximum svých možností, nebo ochoty tyto služby platit. V Jihočeském kraji v současné době aktivně pracujeme na otevření jedné z možných cest, totiž k aktivnější roli samospráv nejen při financování služeb. Nehledáme jen plátce, ale i partnera k diskusi a rozhodování. Příspěvek představí aktuální podobu modelu spolufinancování drogových služeb ze strany samospráv a stručně popíše cestu k němu. Spíš než o informaci by se mohlo jednat o inspiraci a první krok k hledání dalších cest. 11. Smí pacient/klient v pobytové léčbě závislosti udělat chybu? A pokud ano, kolik? aneb není čas přestat vykopávat pacienty/klienty z léčby? autor: Radimecký Josef, WHITE LIGHT I, o.s. Mezi poměrně významnou částí profesionálů v adiktologii panuje přesvědčení, že k pacientům/klientům v pobytové léčbě závislosti je nezbytný tvrdý přístup. Jak tvrdý má však tento tvrdý přístup být? Může nebo nemůže pacient/klient udělat v pobytové léčbě chyby a případně kolik? Co nás, profesionály v adiktologii, opravňuje k tomu, abychom vyloučili pacienta či klienta z poskytované služby léčby závislosti na základě skutečnosti, že pacient/klient porušil léčebný režim? Dokážeme si podobný přístup k pacientům/klientům představit v jiném zdravotnickém oboru? Odepírá kardiochirurg nebo onkolog poskytnout odborné služby pacientovi, který přes předchozí doporučení lékařů kouřil a nevedl zdravý životní styl? Domnívám se, že případy, kdy pacienti/klienti porušují léčebný režim a přesto jim není odborná péče tak často odpírána, lze najít snad ve všech odvětvích zdravotnictví. Proč je to tedy jiné v případě pacientů/klientů, kteří se léčí ze závislosti? V prezentaci bude autor hledat možné odpovědi na výše uvedené a další související otázky. 5
12. Terénní práce plzeňského terénního programu v organizaci Point 14 autoři: Růžička Jan, Michálková Markéta, Point 14 Cílem příspěvku je seznámit posluchače s terénní prací Pointu 14, vykonávanou v Plzni, představit výsledky analýzy dat, týkající se druhu užívané drogy i způsobu užívání drog, představit graf, který znázorňuje úspěšnost odkazování lidí z terénního programu do kontaktní místnosti, dále seznámit posluchače s poznatky z terénní práce v Plzni (fentanyl, terénní práce v ranních hodinách, kvalita pervitinu atd.) a v neposlední řadě představení nově zavedené činnosti při terénní práci tzv. zájmové aktivity. Pozornost bude věnovaná především naposledy zmíněným zájmovým aktivitám. Představíme Vám cíl této práce s uživateli drog a rozvedeme důvody, proč jsme tento druh činnosti zavedli, dále se budeme věnovat zjištěným kladů i záporům těchto aktivit. 13. Terénní práce na okraji - SCI-FI NEBO VIZE? autoři: Staníček Jiří, Laxus, o.s., Podzimek Kamil, o.s. Prevent Příspěvek v krátkosti představí zkušenosti, jak došlo k tomu, že jsme v terénu začali pracovat s neinjekčními uživateli drog. Dál se bude příspěvek zabývat otázkou, zda může terénní program pracovat i s jinou klientelou, než jsou uživatelé nealkoholových drog? Od 1.4.2013 jsme v terénu rozšířili cílovou skupinu o jiné sociálně ohrožené skupiny (osoby komerčně zneužívané, oběti trestné činnosti, domácího násilí a obchodu s lidmi). Rozšíření cílové skupiny nám přináší jisté možnosti, ale také i omezení. Jaké jsou naše možnosti využít v Českém kontextu zkušenosti ze západní Evropy, kde využívají komunitní modely terénní práce tedy terénní programy, které nejsou primárně definované cílovou skupinou, ale orientované na potřeby komunity, v níž působí? Na možnosti práce s jinou cílovou skupinou se podíváme z pohledu klientů, z pohledu zadavatelů a také z pohledu zaměstnanců. Na závěr si položíme otázku. Náš společný příspěvek chce hledat odpovědi na otázky: Je skutečně multidisciplinární terénní program působící převážně na malých městech sci-fi či správná vize? Jaké jsou skutečné hranice terénní práce? Odkud a kam se vyvinula česká terénní práce s uživateli drog? Jak se má proměňovat a dále vyvíjet terénní práce v prostředí adiktologie a v jak v prostředí sociálních služeb? 6
14. Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence autoři: Stehlíková Miluše, Václavová Petra, o.s. Prev-Centrum Cílem příspěvku je seznámit posluchače s možnostmi práce s třídním kolektivem v rámci programu selektivní primární prevence. Představena bude kazuistika třídy střední školy, které prošla programem Spokojená třída. Součástí příspěvku je prezentace nejenom možností, ale také limitů v práci se školní třídou na poli primární prevence. 15. Situace nákazy u injekčních uživatelů drog autor: Strnad Martin, SANANIM, o.s. V jakých situacích se uživatelé drog nakazí infekčním onemocněním? Platí, že se nejrizikověji chovají v abstinenčním syndromu? Je pravdou, že se řada uživatelů drog nakazí při výkonu trestu nebo dokonce v léčbě, např. sdílením jehly v residenční léčbě. Jak můžeme ovlivnit naše klienty, aby nákaze předešli? Příspěvek vychází z autorovy bakalářské práce a z reflexe zkušeností Terénních programů SANANIM a XTP SANANIM. 16. Iatrogenní závislosti kdy problém, kdy milosrdenství? autoři: Šebeš Andrej, Zimmelová Veronika, Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, o.s. Prevent Lékaři Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a současně externí pracovníci Substitučního centra Prevent v Č.Budějovicích se léta zabývají terapií závislých. O své činnosti - jak na poli ústavní odvykací léčby, tak v oblasti ambulantní substituční terapie přednášeli zde na loňské konferenci. Oba se kromě klasických závislostí již léta setkávají s kontroverzní záležitostí - se závislostmi, iatrogenně navozenými. Všímali si jich již při svém dřívějším internistickém působení - ať to byly závislosti na opioidech u bolestivých stavů různé etiologie, a nebo neurózy či deprese provázené masivním zneužíváním benzodiazepinů, původně řádně ordinovaných lékařem. Zabývají se jimi i nyní při odvykací léčbě obdobných pacientů, přicházejících do léčebny z AT ordinací, kdy ambulantní léčba většinou selhala. Autoři tyto pacienty vnímají jako pouhou špičku ledovce ve srovnání s celkovým počtem iatrogenně závislých lidí, získávajících své návykové medikamenty především od praktických lékařů. Uvědomující si neostrou hranici mezi snesitelnými bolestmi a bolestmi nesnesitelnými při vědomí zcela individuálního vnímání bolesti každým z nás. Diskutují následující: 1/ Pro koho a kdy je závislost (zejména na opioidech) problém a 7
pro koho a kdy vlastně milosrdenství? 2/ Koho máme léčit a komu více prospějeme tím, že jeho závislost neléčíme? 3/ Kde je ona hranice mezi léčit či neléčit, máme však vůbec právo ji stanovovat? Klíčová slova: iatrogenní závislosti, problém versus milosrdenství 17. Resocializační programy Prevent po půlroce aneb vaření žáby autor: Šnokhous Jan, Klajn Martin, o.s.prevent Úkolem příspěvku je představit Resocializační programy Prevent. Projekt, který je od začátku roku 2013 realizován s klienty Kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích, Doléčovacího centra, Adiktologické poradny a Substitučního centra. Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Resocializační programy Prevent jsou určené pro aktuální uživatele drog a pro aktuálně abstinující klienty. Cílem je zvýšit jejich zaměstnavatelnost a znovuzařazení do běžného života. Projekt nabízí 5 programů: Nácvik sociálních dovedností (trénink v komunikaci, orientace na trhu práce, orientace v problematice řešení dluhů, orientace v otázkách bydlení, témata osobní hygieny a stravování atd.), Kontakt ve výkonu trestu, Kontakt po výkonu trestu, Výkon obecně prospěšných prací a Pracovní program. Autoři příspěvku se zamýšlejí nad specifiky práce s užívajícími a abstinujícími klienty, rozdílnými potřebami a úspěšností programu v kontextu rozdílné motivace obou skupin klientů. Co v jaké fázi klienti potřebují? Nezmizí jejich motivace v okamžiku, kdy odpracují v Pracovním programu několik hodin a je na ně uvalena exekuce? Není to demotivující? Co funguje u klientů, kteří jsou na ulici a co funguje u klientů např. z Doléčovacího centra? 18. Boris On-line databáze pro zaznamenávání pracovních výkonů v terénních programech drogových služeb autor: Šulc Ondřej, Semiramis o.s., Vařecha Filip, Fragaria s.r.o. Cílem příspěvku je seznámit posluchače s databázovým systémem pro zaznamenávání pracovních výkonů v terénních programech (Boris). Systém jsme vyvinuli a dále rozvíjíme společně s firmou Fragaria, která k projektu přistupuje jako k dobročinné/neziskové aktivitě. Díky tomuto řešení jsme významně zefektivnili vykazování a evidenci naší činnosti, nemluvě o generování nejrůznějších přehledů a statistických výstupů, které pro nás byly v minulosti vítanou víkendovou aktivitou. Rádi bychom se o naše zkušenosti a přínos Borise podělili s ostatními. Boris vznikl na míru potřebám naší organizace, aktuálně systém využívají terénní pracovníci ve Středočeském (Semiramis o.s.), Pardubickém a Královéhradeckém kraji (Laxus o.s.). Věříme, že Boris přinese kýžený efekt ve zpracování související agendy i dalším zařízením a umožní tak získávat podrobné informace a statistické výstupy nejen pro interní potřeby, ale také pro instituce působící na celorepublikové úrovni. 8
19. Monitoring zkušeností studentů středních škol s návykovými látkami na Prachaticku a Strakonicku autoři: Zajíček Martin, Nenadálová Michaela, o.s.prevent Příspěvek představuje zkušenosti pracovníků kontaktního centra se získáváním informací od studentů středních škol s využitím internetového dotazníku, který byl realizován ve spolupráci s metodiky prevence. V příspěvku se zaměříme na výhody i úskalí tohoto způsobu získávání informací od středoškoláků. Popíšeme, v čem může být internetový dotazník efektivním nástrojem kontaktování této hůře dostupné potencionální cílové skupiny. Dále představíme vybrané výstupy monitoringu (postoje a názory studentů, jejich zkušenosti s užíváním, dostupnost návykových látek pro studenty ). 20. Spiritualita a rituály v doléčovacím procesu autor: Zajíčková Klára, Point 14 Příspěvek představí teoretická východiska konceptů spirituality a rituálů ve vztahu k závislosti a jejich praktickou aplikaci v rámci doléčovacího programu Střediska následné péče Point 14. V praxi se setkáváme s rozličnými duchovními potřebami našich klientů a existenciálními tématy, se kterými je zapotřebí systematicky pracovat. Samotná verbální terapie nemusí být dostatečná k jejich uchopení, z tohoto důvodu jsme se rozhodli zavést na SNP obdobné rituální praktiky, známé z léčby v terapeutické komunitě. Reflektovány budou rovněž expresivní terapeutické techniky jakožto prostředek navázání vztahu se sebou samým nonverbální cestou. Téma částečně vychází z dizertačního projektu autorky, zaměřeného na význam drogové závislosti a její léčby v kontextu rituální podstaty lidské existence. 9
WORKSHOPY 1. Drogotoč aneb hrou k náhledu na svou motivaci autor: Hrdý Antonín, Laxus o.s. Na workshopu představím společenskou hru, kterou jsem vymyslel a za spoluúčasti kolegů a klientů zrealizoval. Tato hra je desková, je založena na principu kola změny, především na fázi relapsu, a na příbězích klientů. Hra je určena pro nitrožilní uživatele drog, ale je aplikovatelná i na jiné závislosti. Hra má za cíl zprostředkovat hráči (klientovi) náhled na své motivace ke změně a to, že není jednoduché změnu udržet, na to, jak se pohybuje ve světě užívání drog. Zároveň je cílem nabudit silný dojem reálnosti hry, čímž si hráči mohou prožitky ze hry promítat v realitě a konfrontovat tak sami sebe. Hra se také osvědčila jako nástroj pro navázání kontaktu s klienty, otevření některých tabuizovaných témat a v neposlední řadě jako nástroj k obohacení o prožitky druhých. 2. Vojna nebo mír? podtitul: Změny ve spirituálním rozměru abstinujícího závislého autor: Hanus Richrad, Laxus o.s., Urbanec Ondřej, Semiramis o.s. Pokud akceptujeme předpoklad, že nejen každý člověk, ale vše ve vesmíru je obdařeno duchovní energií, respektive je touto energií spoluutvářeno, můžeme si klást otázky, co se děje s energetickým polem člověka, který z cesty závislosti sejde pryč, a zahajuje abstinenci. Co se děje s jeho schopností se napojit na pozitivní, otevřenou a léčivou energii všehomíra? A využít ji ve svůj prospěch? Pro člověka postrádajícího víru v esoteriku, duchovno a skryté síly by se výše uvedené snad dalo usadit na zem takto: Je abstinující závislý člověk schopen najít nebo v sobě obnovit radost ze života a ze světa kolem jako hluboký prožitek, který mu stojí za úsilí, aby na sobě pracoval a dál rozvíjel svou osobnost? Může být opravdu šťastný, užívající si kvalitní život, nebo se z něho stane frustrovaný, trápící se jedinec zakonzervovaný v minulosti? Je možné klienta vést k tomu, aby se otevřel možnosti napojení se na spirituální, uzdravující sílu podobnou uzdravující síle přírody po ničivé katastrofě? Jak můžeme vzniku takového napojení pomoci? Co všechno může pomoci člověku, aby zvolil cestu od závislosti ke svobodě? Jsme schopni nadhlédnout nad vědecky prověřený přístup a vydat se i cestou alternativy? Aby bylo toto téma uchopitelnější, pojďme rovněž společně hledat praktické návody, jak může abstinující závislý vyladit svou duši vůči léčivé harmonii se světem, se svými blízkými a především sám se sebou. Workshop/debatní kroužek je určený pracovníkům v léčebných programech, v nízkoprahových programech i abstinujícím závislým. 10
3. Práce s dětmi, jejichž rodiče jsou uživateli drog autor: Havlová Božena, Meta o.s. Představení projektu a práce s dětmi ze znevýhodněného prostředí, jejichž rodiče jsou uživatelé drog. Projekt Slunečnicová zahrada byl podpořen z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, vyhlášený MŠMT za podpory ESF v kraji Středočeském (CPR DropIn) a Jihočeském (Sdružení Meta, o.s.). Představení klíčových aktivit (screening, práce s dětmi, rodiči, pedagogy, vytvoření metodiky), popis cílových skupin (rodiče, děti), sledované rizikové faktory, ekonomické a sociální situace rodin, vstupní intervence, vytváření individuálního plánu, nejčastější potíže, přístupy rodičů a jejich vliv na výchovu dítěte, edukace matek, příklady z praxe. 4. Když klient lže... autoři: Podzimek Kamil, Vrobelová Pavlína, Zajíček Martin, o.s.prevent Zažili jste někdy pocit, že Vám klient lže? Pocit, že jsem jako člověk obelháván? Během workshopu se podíváme na fenomény lži a nedůvěry. Prozkoumáme, co se děje s pracovníkem a co se děje s klientem, když je v poli kontaktu lež. Budeme pracovat s vlastními lidskými obsahy a s profesionalitou, sdílet naše zkušenosti. Výstupem by mělo být prosvětlení tohoto tématu a jeho lepší zpracovatelnost v situaci, kdy mám pocit, že mi klient lže. Zvaní jsou všichni pracovníci, bez ohledu na délku praxe a na množství získaných kontaktních dovedností. 11