Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je od 1. 1. 2007 plně skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Území kraje je vymezeno územím okresů: Okres Počet obyvatel České Budějovice (CB) 184 256 Český Krumlov (CK) 61 346 Jindřichův Hradec (JH) 92 719 Písek (PI) 70 290 Prachatice (PT) 51 461 Strakonice (ST) 70 823 Tábor (TA) 102 580 Rozloha 1 638,30 1 615,03 1 943,69 1 126,84 1 375,03 1 032,10 1 326,01 Hust. zal. 113 38 48 62 37 69 77 Počet obcí 109 45 106 75 65 112 110 Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. V kraji žije 639 096 obyvatel(údaj platný k 30.září 2011), z čehož vyplývá nejnižší hustota osídlení v zemi 63 obyvatel na km².v Jihočeském kraji je 623 obcí, z toho 53 měst. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Okresní úřady v Česku 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Pro účely přenesené působnosti státní správy se území samosprávných krajů od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností těch je v Jihočeském kraji 17: Okres České Budějovice: České Budějovice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou Okres Český Krumlov: Český Krumlov, Kaplice, Okres Jindřichův Hradec: Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň Okres Písek: Milevsko, Písek, Okres Prachatice: Prachatice, Vimperk Okres Strakonice: Blatná, Strakonice, Vodňany Okres Tábor: Soběslav, Tábor a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, kterých je v Jihočeském kraji dohromady 37.
Územněadministrativní uspořádání Jihočeského kraje Síť školských zařízení tvoří 294 mateřských škol, 225 základních škol, 27 gymnázií, 64 středních odborných škol, 37 středních odborných učilišť, 17 vyšších odborných škol. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na některé ze 7 fakult Jihočeská univerzity, které sídlí v Českých Budějovicích (zemědělské, pedagogické, biologické, zdravotně sociální, teologické, filozofické, ekonomické) nebo na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. V Jindřichově Hradci pak sídlí Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Kromě toho je možno studovat na 3 soukromých vysokých školách, a to Vysoké škole evropských a regionálních studií nebo nově zřízené Vysoké škole aplikovaných ekonomických studií v Českých Budějovicích či na Filmové akademii M. Ondříčka v Písku. Na vysokých školách v kraji studuje v prezenčním studiu téměř 10 000 studentů.
Délka a hustota silniční sítě v Jihočeském kraji (stav k 1.7. 2012) a v ČR Druh silnice Hustota na 1000 km Délka v km (km/rozloha kraje*1000) Dálnice 1,53 Rychlostní silnice 6,7 0.66 Silnice I. třídy 654,4 65,06 Silnice II. třídy 1643,8 163.44 Silnice III. třídy 3808,3 378.67 6128,6 Česká republika 609,44 Celkem Druh silnice Délka v km Hustota na 1000 km Dálnice 730,3 9,3 Rychlostní silnice 393,7 5,0 Silnice I. třídy 5816,5 73,8 Silnice II. třídy 14599,1 185,1 Silnice III. třídy 34124,5 432,6 Zdroj:ŘSD silniční databanka Délka silniční sítě v jednotlivých okresech Jihočeského kraje OKRES DÁLNIC E RYCHL OSTNÍ SILNIC E SILNIC E I. SILNICE II. SILNICE III. CELKE M České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor celkem 84,4 71,0 138,7 288,7 183,5 349,9 720,2 434,0 691,9 1093,4 688,6 1180,4 6,7 113,5 65,2 96,8 84,8 159,0 228,5 166,8 267,3 448,0 386,9 543,3 584,1 6,7 654,4 1 643,8 3 808,3 727,2 680,5 806,9 951,6 6 128,6 U kraje Jihočeského je patrná nejnižší hustota celkového pokrytí silnicemi v rámci celé republiky, což je ukazatel, který má vliv na život společnosti. Vyšší hustota silnic nižších tříd vede k vyššímu
uspokojování potřeb obyvatel hlavně venkovských sídel. Vyšší hustota silnic vyšších tříd a dálnic je pak podmínkou pro ekonomický život regionů, a pro další rozvoj. V Jihočeském kraji je tento ukazatel velice nepříznivý. Co se týče intenzity dopravy, pohybuje se tento ukazatel v porovnání s ostatními kraji kolem středu pomyslné stupnice. Doprava je realizována ve více než 50% po silnicích I. třídy, zbývající část pak po silnicích II. a III. tříd. Přímý vliv na intenzitu dopravy má lidnatost oblasti, která je v Jihočeském kraji nejnižší, přesto se ukazatele pohybují na středních hodnotách. Kvalita povrchu silniční sítě v kraji je udána v přiložené tabulce délkou v kilometrech podle druhu krytu. Je převážně tvořen živičným krytem. Délka silniční sítě v Jihočeském kraji dle krytu vozovky KRYT VOZOVKY DÁLNICE SILNICE I. +RS SILNICE II. SILNICE III. CELKEM KM dlážděný 0,5 4,1 16 20,5 betonový 0,1 0,2 0,3 živičný těžký 430,1 98,5 40,4 569,0 živičný střední 220,5 1514,8 3 069 4 805,2 válcovaný náhradní 1 0,2 0,2 štěrkový 7,5 7,5 bez určení 9,9 9,7 19,7 54,6 celkem 661 1643,8 3808,3 6 128,5 Zdroj:ŘSD silniční databanka Krajem prochází důležité mezinárodní silnice a severojižní železniční koridor z Prahy do Rakouska; důležitá železnice vede také z Českých Budějovic do Plzně. V poslední době se pomalu začala nahrazovat přetížená silnice I/3 z Prahy do Českých Budějovic a dále do rakouského Lince dálnicí D3. Dálnice D3 má spojovat Prahu a České Budějovice přes Tábor a pokračovat jižním směrem k výjezdu na Český Krumlov. Dále na hranice s Rakouskem má pokračovat jako Rychlostní silnice R3, kde se má spojit s připravovanou rakouskou rychlostní silnicí S10. Dálnice byla v Jihočeském kraji a na území VÚC Tábor prohlášena za veřejně prospěšnou stavbu. Na tomto území je dálnice projekčně připravena a rychlost její realizace závisí jen na rychlosti přísunu finančních prostředků. V roce 2008 byla zahájena výstavba úseku Tábor Veselí nad Lužnicí, který by měl být dokončen v srpnu 2013. Pro úsek Veselí nad Lužnicí státní hranice se zvažuje využití PPP. Jihočeský kraj stavbu podporuje a očekává s jejím zavedením oživení regionu. Výstavbou rychlostní komunikace R3 z Prahy minimálně do křižovatky se silnicí I /20 Nová Hospoda bude zajištěno kvalitní dopravního spojení mezi Prahou a významnými jihočeskými městy (Strakonice, po I /20 Písek a České Budějovice). Umožní se tím také oddělení dálkové a místní obslužné dopravy.
RYCHLOSTNÍ DÁLNICE D3 Základní údaje Plánovaná délka: V provozu: V přípravě: SILNICE R3 171 km (146 km jako D3, 25 km jako R3) km (jako D3) 159 km (146 km jako D3, 25 km jako R3)
INTENZITA DOPRAVY V JIHOČESKÉM KRAJI KARTOGRAM DLE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ JIHOČESKÉHO KRAJE