Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Podobné dokumenty
Zplyňování biomasy možnosti uplatnění

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Technologie zplyňování biomasy

ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO

VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU

NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování

Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA, ČeR a.s. Kralupy n.vlt. Presentace vypracovaná pro ČAPPO Praha

Denitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

PEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení

ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ

Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

zpracování těžkých frakcí na motorová paliva (mazut i vakuový zbytek)

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY. MICHAEL POHOŘELÝ a,b, MICHAL JEREMIÁŠ a,b, PETRA KAMENÍKOVÁ a, SIARHEI SKOBLIA c, KAREL SVOBODA a,d a MIROSLAV PUNČOCHÁŘ a.

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Amoniak průmyslová výroba syntetického amoniaku

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Tvorba škodlivin při spalování

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

BIOPALIVA II. GENERACE ČZU/FAPPZ

Swedish Gas Technology Centre

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení

Ropa Kondenzované uhlovodíky

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

4.5 Analýza a vyhodnocení možnosti aplikace nových technologií k energetickému využití odpadů

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace

Přehled pyrolýzních technologií pro zpracování biomasy

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Stabilizovaný vs. surový ČK

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ

PROCESY A TECHNOLOGIE PRO ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY

Směšovací poměr a emise

Technická specifikace přístrojů k zadávací dokumentaci Plynové chromatografy a analyzátory k pokusným jednotkám pro projekt UniCRE

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti BIOMASA. doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. Obnovitelné palivo

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g)

ELIO Technology System. Čistírenské kaly

MOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Co je BIOMASA? Ekologická definice

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna

Technické plyny. kapalný vzduch kyslík dusík vzácné plyny vodík (syntézní plyny)

IMPLEMENTACE NOVELY ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K ZAŘÍZENÍM URČENÝM PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Vodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství

Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Matematické modely v procesním inženýrství

Termochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc.

Odstraňování Absorption minoritních nečistot z bioplynu

Porovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

Moderní energetické stoje

MŽP odbor ochrany ovzduší

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Nízkoteplotní katalytická depolymerizace

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Transkript:

Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2, CO, CH 4 a další minoritní sloučeniny), doprovodné složky (CO 2, H 2 O, N 2 ) znečišťující složky (dehet, prach, sloučeniny síry, chlóru, alkálie a další) 1 2 Sesuvný generátor Zplyňování je komplexní proces, kterého se účastní celá řada reakcí. V obecném pohledu se jedná o čtyři základní pochody: sušení, pyrolýzu endotermní reakce redukci oxidaci exotermní reakce Tyto procesy mohou probíhat postupně, např. v případě sesuvných generátorů souběžně v případě fluidních generátorů 3 4 Autotermní a alotermní zplyňování Autotermní zplyňování do reaktoru přiváděn musí být kyslík, aby docházelo k potřebným spalovacím exotermním reakcím nejčastěji je používán vzdušný kyslík naředění produkovaného plynu dusíkem snížení obsahu výhřevných složek. výhřevnost plynu se při zplyňování vzduchem pohybuje v rozmezí 2,5 8,0 MJ/m 3. výhřevnost lze zvýšit použitím čistého kyslíku, pro pokrytí tepelných nároků bývá v reaktoru spáleno přibližně 20 25 hm. % paliva. 5 6 1

Alotermní zplyňování Složení plynu přísun tepla bývá zajištěn předehřevem zplyňovacího média a paliva, otopem stěn reaktoru přenosem tepla inertním materiálem (např. pískem) přímo do reaktoru zplyňovacím médiem bývá vodní pára je produkován plyn o vyšší výhřevnosti (až 14 MJ/m 3 ) nevýhodou je nutnost zajistit přísun tepla => složitější zařízení s vyššími investičními náklady 7 8 Možnosti čištění plynu vyráběný generátorový plyn je vždy doprovázen znečišťujícími látkami, jedná se o pevné částice, dehet, sloučeniny dusíku (NH 3, HCN), sloučeniny síry (H 2 S, COS, CS 2 ) a jiné. zastoupení nečistot v plynu je závislé na technologii zplyňování (viz dále) na složení biomasy Možnosti čištění plynu Obecně existují dva základní přístupy k čištění plynu, které se vzájemně doplňují primární opatření - týkají se samotného procesu zplyňování a uplatňují se přímo v generátoru volba vhodného zplyňovacího média volba vhodné teploty a tlaku zplyňování použitím katalyzátorů pouze u fluidních generátorů sekundární opatření = použití návazných technologií čištění cyklóny, filtry, mokré vypírky (skrubry), katalytické reaktory a jiné 9 10 Primární a sekundární opatření Sekundární čištění plynu Dva základní přístupy nízkoteplotní praní plynu čistícími roztoky vyžaduje ochlazení plynu pod teplotu varu těchto látek spojeno s energetikou ztrátou vysokoteplotní nečistoty odstraňovány pomocí sorpčních a katalytických metod za vyšších teplot vývoj není zcela dokončen 11 12 2

Možnosti využití plynu přímé spalování plyn není třeba čistit pro výrobu elektřiny v pracovních strojích spalovací motor velmi vysoké požadavky na čistotu plynu plynová turbína nutná komprese plynu palivové články Výhody zplyňování Možnost dosažení větší konverze paliva na elektrickou energii úspora primárních paliv na jednotku výkonu nižší měrné provozní náklady na jednotku výkonu zmenšení technologického zařízení na jednotku výkonu Převedení tuhého paliva s velikým měrným objemem na plynné palivo. Snadnější odstraňování hlavních škodlivin v plynné fázi. Při spalování nevznikají tuhé emise. Možnost dosažení vyšších teplot spalováním plynných paliv. Lepší regulace při spalování plynných paliv. Plynná paliva se dají přímo spalovat v tepelných strojích. Možnost využít různá alternativní paliva (RDF, REF, BRKO, OP apod.). Snížení produkce CO 2, SO 2, NO X a POP apod. na jednotku výkonu. 13 14 Nevýhody zplyňování Nutnost čištění generátorového plynu. Vyšší investiční náklady. Potřeba kvalitní biomasy s obsahem vody do 20 %. Riziko spečení vrstvy paliva. Technická nevyzrálost zařízení. Produkce plynných a kapalných paliv ze syntézního plynu syntézní plyn s upraveným poměrem H 2 /CO může být přeměněn na palivo přímo Fischer-Tropschovou syntézou a methanizací, nebo nepřímo, tj. nejdříve syntézou metanolu a následnou přeměnou na uhlovodíky nebo dimethylether (DME). plyn by měl obsahovat co nejméně nežádoucích složek, které by mohly způsobovat deaktivaci katalyzátorů v technologickém procesu. mít ideální vzájemný poměr jednotlivých složek plynu (CO + H 2 ) a tlak vhodný pro danou technologii. Kromě alternativních paliv mohou být ze syntézního plynu získány i různé další chemikálie. 15 16 Produkce plynných a kapalných paliv ze syntézního plynu Fischer-Tropschovou syntéza na kobaltovém katalyzátoru 17 18 3

Typy zplyňovacích generátorů Dělení podle technologického principu generátory se sesuvným ložem (fixed bed) generátory s fluidním ložem (fluidized bed) hořákové generátory (entrained flow) rozdíl je ve složení plynu, obsahu znečišťujících látek a teplotě výkonovém měřítku Dělení podle pracovního tlaku atmosférické tlakové provedení Dělení podle směru proudění materiálových proudů souproudé protiproudé 19 20 Zplyňovací generátor se sesuvným ložem Zplyňovací generátor s fluidním ložem 21 22 Výkon zplyňovacích generátorů podle typu Požadavky na parametry paliva 23 24 4

25 26 Rychlá pyrolýza rychlý proces rozkladu při i zvýšených teplotách (500 800 C) bez přítomnosti kyslíku primárním energetickým produktem je kapalina - bioolej = tmavě hnědá kapalina s hustotou asi 1,2 kg/dm 3, výhřevnost 16-19 kj/kg nezbytné předsoušení pro omezení obsahu vody v bio-oleji na vlhkost nižší než 10% (výjimečně až 15%) optimální průběh pyrolýzního procesuje je dán extrémně rychlým přívodem tepla do suroviny udržováním potřebné teploty krátkou dobou pobytu par v reakční zóně co nejrychlejším ochlazením vzniklého produktu výhodou je získání kvalitního, snadno skladovatelného a přepravitelného paliva Rychlá pyrolýza biomasu je nutno před vstupem do reaktorů rozdrtit na požadovanou velikost topení může být provedeno např. externím otopem reaktoru přídavným spalováním recirkulováním horkých plynů nebo písku u fluidních reaktorů 27 28 5