KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ KRAJ Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.:386 720 708, fax: 386 359 070 e-mail: candrovas@kraj-jihocesky.cz, www.kraj-jihocesky.cz Věc: Plán péče PP Pod Ostrou Horou V Českých Budějovicích dne 19. května 2006 Čj.: KUJCK 14061/2006 OZZL/1-Ca Vyřizuje: Ing. Šárka Candrová Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny dle ustanovení 77a odst. 2 a 38 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), dle ustanovení 38 odst. 3 citovaného zákona, o z n a m u j e možnost seznámit se s návrhem plánu péče PP Pod Ostrou Horou na období 1.1.2006-31.12.2015 řešícího území o celkové rozloze 7,9465 ha v k.ú. Záhoří u Chrobol. Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen plán péče ) je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území navrhuje opatření na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické a právnické osoby není závazný. To v praxi znamená, že se jedná o odborný návod, jak v území hospodařit tak, aby nebyla porušena ustanovení 34 a 36 zákona, tz. základní resp. bližší ochranné podmínky přírodní rezervace a přírodní památky. Orgán ochrany přírody a krajiny tímto dopisem vyzývá dotčené obce, aby do pěti dnů od obdržení vyvěsily přiložené oznámení o zpracování návrhu plánu péče po dobu 15 dnů na své úřední desce. Informace o plánech péče jsou umístěny na portálu veřejné správy, na internetových stránkách Krajského úřadu Jihočeský kraj (www.kraj-jihocesky.cz) v kapitole Krajský úřad - Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Plány péče o zvláště chráněná území projednání. nebo jsou k nahlédnutí na Obci Chroboly a zároveň na odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví - oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu - Jihočeský kraj (ul. Boženy Němcové, České Budějovice, ve 2. poschodí, č. dveří 308) v pondělí a středu od 8:00 do 16:30 hod. nebo po předchozí dohodě i v jiné pracovní dny. Ing. Karel Černý vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Obdrží na doručenku: 1. Obec Chroboly, Chroboly 91, 384 04 Chroboly (+ dokumentace) 2. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Kališnická 970/4, 130 00 Praha-Žižkov
Plán péče pro období 2006 2015 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA P O D O S T R O U H O R O U únor 2006 AOPK ČR Středisko České Budějovice
1. Základní identifikační údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód území: 1604 Název a kategorie ZCHÚ: PP Pod Ostrou horou Číslo a název managementové kategorie IUCN: IV řízená rezervace 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: OÚ Prachatice (CHPV) číslo: 1/92 dne: 3. 3. 1992 Vyhláška 395/92 změna kategorie na PP 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: obec s rozšířenou působností třetího stupně: obec: katastrální území: Jihočeský Prachatice Chroboly Záhoří u Chrobol Příloha č. 1 Orientační mapa s vyznačením území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 654205 Záhoří u Chrobol Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková (m²) 361 trvalý travní porost 377 79465 Ochranné pásmo není speciálně vyhlášeno a je jím podle 37 zákona č. 114/92 Sb. plocha podél obvodu PP do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území. Jeho součástí jsou následující parcely nebo jejich části: Katastrální území: 654205 Záhoří u Chrobol Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví 319 ostatní plocha neplodná půda 10001 348/1 lesní pozemek 3 348/2 trvalý travní porost 10001 351 neplodná půda ostatní plocha 10001 353 orná půda 10002 364 ostatní plocha neplodná půda 10002 379 ostatní plocha neplodná půda 10002 486 ostatní plocha neplodná půda 10002 388 ostatní plocha neplodná půda 10002 391 ostatní plocha neplodná půda 10002 402 ostatní plocha neplodná půda 10002 1
451/1 ostatní plocha neplodná půda 369 452/2 ostatní plocha neplodná půda 10002 470/1 trvalý travní porost 10002 470/3 ostatní plocha neplodná půda 10002 570/1 orná půda 570/3 trvalý travní porost 2225/1 lesní pozemek 10001 2225/2 trvalý travní porost 10001 2239/2 ostatní plocha ostatní komunikace 3 2289 vodní tok vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném 195 Katastrální území: 676837 Křížovice u Ktiše 820 lesní pozemek 11 822 vodní plocha zamokřená plocha 10002 Příloha č. 2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha trvalý travní porost 7,9465 plocha celkem 7,9465 OP plocha v 0,0000 ha Výměra ochranného pásma není stanovena. Je jím plocha podél hranice PP do vzdálenosti 50 m. Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha louka 7,9465 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Není uveden. V území jsou chráněna vlhká až podmáčená luční společenstva s výskytem některých chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (zelména bezobratlých), početná je zejména populace kosatce sibiřského. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva název společenstva podíl plochy v ZCHÚ (%) Porosty střídavě vlhkých luk svazu Molinion 55 % popis biotopu společenstva Většinu plochy ZCHÚ pokrývají porosty bezkolencových luk sv. Molinion (zejména v západní části PP relativně přirozeného charakteru s výskytem řady druhů význačných a chráněných rostlinných druhů), na zamokřených stanovištích místy s přechody k vysokobylinným porostům (sv. Calthion). V těchto společenstvech roste početná populace kosatce sibiřského (Iris sibirica), která zaujímá plochu ca 3 ha v západní části přírodní památky 2
B. druhy název druhu kosatec sibiřský Iris sibirica zvonečník černý Phyteuma nigrum ostřice Hartmannova Carex hartmanni tolije bahenní Parnassia palustris hořec hořepník Gentiana pneumonanthe ostřice pobřežní Carex riparia starček potoční Tephroseris crispa srpice barvířská Serratula tinctoria aktuální početnost nebo vitalita vitální populace desítky až stovky exemplářů desítky až stovky jedinců desítky jedinců zbytková populace, ca do 10 jedinců menší porost, desítky jedinců stovky exemplářů stovky exemplářů stupeň ohrožení C3 C3 C3 C2 C2 C4a C4a C4a popis biotopu druhu Kosatc sibiřský vytváří kompaktní porosty ve společenstvech sv. Molinion v západní části CHÚ na ploše ca 3 ha Roztroušeně v přirozenějších částech lučních porostů sv. Molinion Roztroušeně v přirozenějších částech lučních porostů sv. Molinion Jednotlivě ve vlhčích přirozenějších částech lučních porostů sv. Molinion Vlhčí části přirozených lučních porostů sv. Molinion v západní části PP V zamokřené olšině u potoka Roztroušeně v přirozenějších lučních porostech svazu Molinion v Z části PP Roztroušeně v přirozenějších lučních porostech svazu Molinion v Z části ZCHÚ Stupeň ohrožení je uveden podle publikace: Procházka F. [ed.] a kol. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. 1.7 Dlouhodobý cíl péče Zachování a případně obnova cenných lučních a mokřadních společenstev s výskytem významných a chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména motýlů. 3
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Chráněné území tvoří louka na levém břehu Záhořského potoka, jehož meandrující tok je severní hranicí přírodní památky. Nadmořská výška území je 674 693 m. Horninovým podkladem je perlová rula (migmatitizovaná biotitická a granát-biotitická pararula oftalmitového typu), která je součástí moldanubika. Na celé ploše přírodní památky je překryta deluviálními, místy soliflukčními sedimenty (pleistocén holocén). Niva je vyplněna holocénními fluviálními sedimenty. Půdním pokryvem je kyselá kambizem pseudoglejová s přechody ke gleji organozemnímu (typickému). V podstatě celou plochu chráněného území pokrývají společenstva střídavě vlhkých bezkolencových luk svazu Molinion, které ojediněle přecházejí na podmáčených místech k vysokobylinným porostům svazu Calthion. Přirozené porosty jsou v západní polovině PP, ve východní části jsou kulturní louky inklinující spíše ke společenstvům svazu Arrhenatherion. Na vlhkých loukách roste řada zajímavějších druhů, např. bezkolenec modrý (Molinia caerulea), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), krvavec toten (Sanquisorba officinalis), bukvice lékařská (Betonica officinalis), srpice barvířská (Serratula tinctoria), starček potoční (Tephroseris crispa), zvonečník černý (Phyteuma nigrum), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), hadí kořen větší (Bistorta major), jarmanka větší (Astrantia major), ostřice Hartmannova (Carex hartmanii), atd., vzácně hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a prasetník plamatý (Trommsdorfia maculata). Významný je hojný výskyt kosatce sibiřského (Iris sibirika), který v západní polovině území pokrývá téměř souvislou plochu o rozloze kolem 3 ha. Sporadicky jsou vyvinuty nízkostébelné porosty rašelinných luk (sv. Caricion fuscae, Caricion demissae) v nichž vzácně rostou rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tučnice obecná (Pinquicula vulgaris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Vzhledem k tomu, že po 2. světové válce byla hospodářsky využívána pouze východní část lokality, na větší části západní poloviny zůstal zachován přirozený charakter vegetace, ale došlo zde postupně k zarůstání náletovými dřevinami, zejména břízou bělokorou (Betula pendula), která vytvořila víceméně souvislý porost. Tyto náletové dřeviny jsou postupně odstraňovány tak, že porost má v současné době charakter proředěného hájku, v němž může růst řada nelesních rostlinných druhů a bylinný podrost je možno pravidelně 1x ročně kosit společně s okolními loukami. Postupně by měly být odstraněny všechny dřeviny. Podél potoka na severní hranici území je vyvinut nesouvislý porost potočních střemchových olšin (Alnion incanae), v němž roste oměj pestrý (Aconitum variegatum) a menší porost ostřice pobřežní (Carex riparia). Významná je rovněž entomofauna přírodní památky. Byly tu zjištěny některé chráněné druhy motýlů, zejména perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia), který se v ČR vyskytuje pouze na Prachaticku a v západní části Českokrumlovska a jehož živnou rostlinou je hadí kořen větší. Z dalších významnějších druhů zde žije bělopásek topolový (Limenitis populi), batolec duhový (Apatura iris), nesytka černohlavá (Sesia melanocephala), atd. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu kosatec sibiřský Iris sibirica aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vitální populace na ploše ca 3ha, tisíce jedinců kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. silně ohrožený druh popis biotopu druhu Porosty střídavě vlhkých luk svazu Molinion. 4
hořec hořepník Gentiana pneumonanthe rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia tučnice obecná Pinquicula vulgaris klikva bahenní Oxycoccus palustris tolije bahenní Parnassia palustris pětiprstka žežulník Gymnadenia conopsea oměj pestrý Aconitum variegatum perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia bělopásek topolový Limenitis populi batolec duhový (Apatura iris) několik posledních jedinců, ca do 10 ks zbytková populace, silně ohrožený druh Společenstva střídavě vlhkých luk svazu Molinion. ca do 10 jedinců silně ohrožený druh Nízkostébelné porosty rašelinných luk (Caricion fuscae). zbytková populace, silně ohrožený Nízkostébelné porosty rašelinných luk maximálně do 10 druh (zejména nezapojené) sv. Caricion jedinců fucscae. zbytková populace ohrožený druh Společenstva rašelinných luk (sv. Caricion fuscae). zbytková populace, ohrožený druh Porosty střídavě vlhkých luk sv. řádově desítky jedinců Molinion. zbytková populace, několik jedinců ohrožený druh Společenstva střídavě vlhkých luk sv. Molinion. jednotlivé ohrožený druh V porostech střemchových olšin podél exempláře toku potoka. vzácně ohrožený druh Společenstva vlhkých podhorských luk, živnou rostlinou je rdesno hadí kořen. vzácně ohrožený druh Živnou rostlinou jsou topoly (Populus sp.), v tomto případě zřejmě topol osika. vzácně ohrožený druh Živnou rostlinou jsou stromy a keře druhu vrba (Salix sp.). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti V minulosti byla plocha přírodní památky zřejmě využívána jako pastvina nebo jednosečná extenzivně obhospodařovaná louka. Po 2. světové válce byla větší část západní části plochy z obhospodařování vypuštěna a postupně zarostla téměř souvislým náletem břízy bělokoré (Betula pendula). Jako louka byla využívána zejména východní část území, kde bylo přistoupeno i k určitým intenzifikačním metodám (hnojení, odvodnění, přisévání, pravděpodobně i přeorání alespoň na části plochy), takže v současné době jsou zde víceméně kulturní luční porosty. Od počátku 90. let 20. století je postupně odstraňován březový nálet v západní části území, takže dnes má podobu velmi řídkého a rozptýleného březového hájku, který již není na překážku v rozvoji cenných lučních společenstev. V současné době se provádí další postupné odstraňování náletů. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Žádné výrazné škodlivé vnější vlivy, které nelze ovlivnit managementem, nelze zatím předpokládat. Severní část hranice PP tvoří Záhořský potok s víceméně souvislými břehovými porosty, na jihozápadě území sousedí s lesem. Pouze na jihu navazují na lokalitu v minulosti intenzivně obhospodařované zemědělské pozemky, v současné době ale využívané jako pastviny (společně s východní částí chráněného území jsou součástí půdního bloku č. 3602 a v rámci AgroEnvi programu obhospodařovány soukromým zemědělcem jako pastviny). Na základě těchto faktů lze předpokládat, že další výraznější zvyšování trofie území v nejbližší době nehrozí. Fenomény chráněné v PP jsou ale zcela závislé na charakteru a kvalitě prováděných managementových zásahů, které spočívají zejména v pravidelném kosení nebo přepásání většiny plochy chráněného území, včetně odklizení veškeré pokosené biomasy mimo jeho plochu. 5
2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha č. 3 Tabulka: Popis dílčích ploch a objektů Příloha č. 4 Mapa dílčích ploch a objektů (na podkladě katastrální mapy měřítka 1 : 2 600) 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Od počátku 90. let bylo přistoupeno k postupnému odstraňování náletů břízy v západní polovině PP tak, že v současné době je zde rozvolněný porost, v němž již roste řada lučních druhů, včetně některých význačnějších (např. kosatec sibiřský, srpice barvířská) a dochází tak k postupnému rozvoji význačných nelesních společenstev. Plocha je v současné době již pravidelně 1x ročně kosena společně se zbytkem okolních bezkolencových luk. V následujících letech bude dokončeno odstranění náletových dřevin z celé střední části chráněného území. Luční plochy jsou již několik let pravidelně koseny, veškerá pokosená hmota je odstraňována mimo chráněné území. Východní polovina lokality je od roku 2004 součástí půdního bloku (3602) a v rámci AgroEnvi programu využívána jako pastvina. Tyto zásahy (kosení a pastva) jsou podmínkou pro udržení a případné zlepšení charakteru chráněných lučních společenstev. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Součástí lučních porostů je vzácný výskyt hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Vzhledem k tomu, že oba druhy kvetou až na vrcholu léta (červenec srpen), optimální termín kosení stanovený vzhledem k charakteru vegetace na této lokalitě (pozdní léto) může být pro tyto druhy zcela nevhodný, protože neumožní dozrání semen. V důsledku může dlouhodobě takto prováděný management vést až k oslabení populací těchto taxonů. Vzhledem k tomu by bylo vhodné před kosením zjistit jejich výskyt a jednotlivé exempláře (zejména hořce hořepníku) nechat nepokosené. 6
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ V zásadě lze konstatovat, že navržené zásady managementu jsou, vzhledem k uspokojivým výsledkům zásahů probíhajícím na území PP v předchozích letech, jejich kontinuálním pokračováním. Jedná se konkrétně o kosení a odvoz pokosené hmoty v západní části PP a pasení dobytka ve východní polovině chráněného území. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu ruční kosení, odstranění náletových dřevin, odvoz veškeré biomasy z plochy PP, pasení dobytka Vhodný interval 1x ročně Pracovní nástroj kosa, křovinořez, hrábě, vidle, motorová pila,... Minimální interval 1x ročně Kalendář pro kosení srpen září, pastva červen říjen management Upřesňující podmínky Přesné zásahy na jednotlivých konkrétních plochách jsou upřesněny v tabulce dílčích ploch a plánovaných zásahů v nich (příloha č. 3) d) péče o rostliny Péče, spočívající v pravidelném kosení a spásání porostů lučních společenstev je současně i péčí o významné druhy, které v nich rostou (kosatec sibiřský, hořec hořepník, apod.). Odstranění náletových dřevin v západní části území a následné kosení této plochy umožní znovurozšíření lučních druhů rostlin a postupné vytvoření přirozených společenstev i na této ploše. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území d) nelesní pozemky - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. 3 - mapa (na podkladě katastrální mapy), měřítka 1 : 2 600, se zákresem jednotlivých dílčích ploch příloha č. 4 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledů činností Ochranné pásmo přírodní památky nebylo speciálně vyhlášeno a proto podle 37 zákona č. 114/92 Sb. je jím území do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území. V ochranném pásmu nedochází v současné době k žádným výraznějším negativním zásahům. Severní hranici tvoří tok Záhořského potoka, na jehož severním břehu navazují pozemky, které jsou 7
v současné době obhospodařovány jako půdní blok v rámci AgroEnvi programu. Jihozápadní hranice prochází okrajem lesního porostu. Jihovýchodní hranice probíhá půdním blokem (3602), který je v severní části součástí přírodní památky, jeho jižní část je součástí ochranného pásma. Celý tento půdní blok je obhospodařován jako pastvina. Obecně platí, že v ochranném pásmu je omezeno hnojení a používání chemických látek. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Podle současného stavu katastru nemovitostí tvoří přírodní památku p.č. 361 v k.ú. Záhoří u Chrobol, která je v majetku státu (ve správě AOPK ČR). Její přesná identifikace v terénu je do jisté míry problematická. Z tohoto důvodu by bylo nutné zaměřit a v terénu stabilizovat zejména jižní a jihozápadní hranici chráněného území, kde na porosty ležící v PP plynule navazují porosty stejného charakteru ležící již mimo. Severní hranici tvoří levý břeh Záhořského potoka, který zde meandruje a třebaže potok má v KN samostatnou parcelu jistě není v terénu přesně stabilizován. Pokud by bylo nutné přesně stanovit a stabilizovat tuto hranici, jedinou možností by pravděpodobně bylo rozšířit chráněné území na sever na parcely (nebo jejich části) č. 470/3 a 470/1 a takto vzniklou hranici zaměřit a v terénu vyznačit. V tomto případě by ale bylo nutné znovu vyhlásit celé chráněné území. Během platnosti plánu péče je nutné obnovit pruhové značení hranic chráněného území na stromech, případně kůlech (podél jižní hranice, v případě rozšíření i podél severní hranice PP). Na přístupových (lomových) místech umístit ca 3 ks tabulí se státním znakem. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V případě nutnosti stabilizace severní hranice (pokud nevyhovuje hranice vedená po levém břehu Záhořského potoka, kde samozřejmě dochází k přirozeným změnám přesného průběhu toku v terénu, čímž postupně vzniká určitá odlišnost mezi skutečným průběhem této hranice v terénu a jejím vedením na mapě KN) a z těchto důvodů vynuceným rozšířením PP vznikne nutnost nového vyhlášení celého chráněného území. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území přírodní památky je pro veřejnost nepřístupné. Vzhledem k charakteru a malé rozloze se žádné rekreační ani sportovní využití území nepředpokládá. 3.6. Návrhy na vzdělávací využití území Možnost vzdělávacího využití území se vzhledem k malé rozloze nepředpokládá. V případě zájmu je možnost vstupu odborných exkurzí po předchozím ohlášení a souhlasu orgánu ochrany přírody. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Vypracovat inventarizační průzkum, zejména botanický, případně entomologický. Provádět pravidelný monitoring v území a vyhodnocovat vliv managementových zásahů na předměty ochrany (tj. výskyt jednotlivých význačných druhů a celých společenstev). 3.8 Vztah k jiným plánům péče Plán péče pro tuto PP nebyl dosud zpracován. 8
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhu prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření hranice PP pro stabilizaci jejích hranic v terénu 1. varianta: ca 800m (J a JZ hranice stávající přírodní památky) 2. varianta: ca 1450 m (celý obvod PP po případném rozšíření) Obnova hraničních kůlů 1. varianta: (ca 5 ks), v délce ca 440 m 2. varianta: (ca 11 ks), v délce ca 1100 m Oprava a instalace pruhového značení na stromech 1. varianta: v délce ca 1000 m 2. varianta: v délce ca 350 m Osazení tabulí se státním znakem (3 ks) C e l k e m (Kč) Orientační náklady za rok (Kč) 1. varianta 2. varianta Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 24.000 Kč 43.000 Kč 3.000 Kč 6.500 Kč 1.500 Kč 500 Kč 28.500 Kč 50.000 Kč Opakované zásahy Ruční kosení na ploše ca 3,4 ha, včetně shrabání 61.000 Kč 610.000 Kč a odklizení pokosené biomasy mimo plochu PP Odstraňování stromového náletu (břízy bělokoré) 4.000 Kč 40.000 Kč v západní části PP, ročně ca 20 ks stromů C e l k e m (Kč) 65.000 Kč 650.000 Kč Pasení skotu ve východní polovině přírodní památky není hrazeno orgánem ochrany přírody třebaže provádění managementových zásahů je zde nezbytně nutné pro zachování charakteru vegetace. Tato plocha je dnes součástí půdního bloku (3602) o celkové rozloze 8,47 ha, jehož součástí je rovněž plocha jižně od chráněného území. Pasení je v tomto případě hrazeno z prostředků AgroEnvi programu a je prováděno soukromým zemědělcem (Václav Honeš). Tato smlouva byla uzavřena na období let 2004 2008. Vzhledem k tomu, že navrhovaná platnost předkládaného plánu péče je stanovena až do roku 2015, je nutno po roce 2008 dohlédnout na znovuuzavření vhodné smlouvy (extenzivní pastva) pro obhospodařování části půdního bloku, který je součástí PP, případně na této ploše provádět následný management, hrazený orgánem ochrany přírody (pastva, případně kosení 2x ročně, včetně odklizení takto získané biomasy). 9
4.2 Použité podklady a zdroje informací Albrecht J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, 307 s. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J., Zázvorka J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 927s. Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočes. Přír., Litoměřice, suppl. (1/1995): 1-206 Petříček V. [ed.] (1999): Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 451 s. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 146 s. Rezervační kniha PP Pod Ostrou horou. Ms., dep. in AOPK ČR, středisko České Budějovice Vlastní terénní šetření ve vegetační sezóně roku 2005. 4.3 Seznam mapových listů a) Katastrální mapa (měřítko): 1:2.880 číslo mapového listu: Z. S. I 32 15 b) Státní mapa 1:5000 odvozená číslo mapového listu: Volary: 3-2, 3-3 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 32 21 12 4.4 Seznam použitých zkratek AgroEnvi Agroenvironmentální opatření (Programy na ochranu a obnovu životního prostředí v zemědělství) AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHÚ chráněné území KN katastr nemovitostí k.ú. katastrální území PP plán péče PP přírodní památka S, JV sever, jihovýchod ZCHÚ zvláště chráněné území 10
4.5 Plán péče zpracoval Alena Albrechtová, AOPK ČR, středisko České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II., 34, 370 01 České Budějovice 11
S e z n a m p ř í l o h Příloha č. 1 Orientační mapa s vyznačením chráněného území Příloha č. 2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha č. 3 Tabulka popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. 4 Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. 5 Fotodokumentace Příloha č. 6 seznam vlastníků parcel (podle LV)
Popis dílčích ploch a objektů Příloha č. 3 označení plochy nebo objektu 1 název střídavě vlhké louky z okruhu společenstev sv. Molinion případně Arrhenatherion výměra (ha) 3,3565 stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Společenstva bezkolencových luk (Molinion), směrem k nivě s přechody ke společenstvům sv. Calthion. Významný je souvislý porost (na ploše ca 3 ha) kosatce sibiřského (Iris pseudacorus). Vyskytují se zde i další významnější rostlinné druhy, např. olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), čertkus luční (Succisa pratensis), srpice barvířská (Serratula tinctoria), bukvice lékařská (Betonica officinalis), starček potoční (Tephroseris crispa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), zvonečník černý (Phyteuma nigrum), vzácně hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a prasetník plamatý (Trommsdorfia maculata). Sporadicky jsou vyvinuty porosty nízkostébelných rašelinných společenstev (Caricion fuscae), v nichž lze najít rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), tučnici obecnou (Pinquicula vulgaris), toliji bahenní (Parnassia palustris) a klikvu bahenní (Oxycoccus palustris). Ve střední části plochy je náletový porost břízy bělokoré. doporučený zásah naléhavost termín provedení Ruční kosení celé plochy v pozdním létě s důsledným shrabáním a odklizením veškeré pokosené biomasy a jejím odvozem mimo plochu chráněného území. Nehnojit. Vhodné by bylo před kosením výrazně označit případné jednotlivé exempláře hořce hořepníku a tyto pak při kosení obsekat tak, aby bylo umožněno dozrání jejich semen. Postupně během několika let zcela odstranit náletový, dnes již rozvolněný porost břízy ve střední části plochy, včetně odvozu veškeré takto získané hmoty. 1 srpen interval provedení 1x ročně 1a přirozené vlhké louky 2,2328 Složení porostu je popsáno výše. Cílem ochrany je udržení přirozeného charakteru luk a vhodných podmínek pro výskyt význačných rostlinných druhů. Pravidelně kosit 1x ročně v pozdním létě včetně odklizení veškeré pokosené biomasy. 1 srpen 1x ročně 1b náletový porost břízy s podrostem lučních společenstev sv. Molinion 1,0822 Rozvolněný porost náletů břízy bělokoré s podrostem charakteru přirozených lučních společenstev sv. Molinion a v současné době již s výskytem řady význačných druhů rostlin. Cílem opatření je postupně odstranit nálet břízy a převedení porostu celé plochy na luční společenstva přirozeného charakteru. Postupně v průběhu několika let odstranit veškeré náletové dřeviny a současně kosit 1x ročně v pozdním létě. V kosení pokračovat i po odstranění všech náletů společně se zbytkem dílčí jednotky č. 1. 1 kosení: srpen kácení: zimní období 1x ročně 2 1c kolonie třtiny křovištní kulturní louka s přechody ke společenstvům sv. Molinion a Arrhenatherion 0,0415 2,6800 Menší kolonie třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Tento velmi agresivní druh se snadno šíří a může silně omezit výskyt řady význačných rostlinných druhů i společenstev, protože vytváří zapojené monocenotické porosty. Cílem zásahů je omezit šíření třtiny na lokalitě, případně zlikvidovat dnes už existující ohnisko. Kulturní luční porosty, inklinující svým charakterem ke spol. svazu Arrhenatherion, případně Molinion. Tyto plochy byly v minulosti intenzivněji obhospodařovány, pravděpodobně zejména na V části plochy i přeorány, hnojeny a vylepšeny výsevem travní směsi. Na ploše roste řada druhů trav ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), bojínek luční (Phleum pratense), lipnice luční (Poa pratensis), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), kostřava červená (Festuca rubra). V Optimální kosení porostu třtiny křovištní je 2x, případně až 3x ročně tak, aby bylo zamezeno její vymetání a šíření z již existujícího ohniska do okolí. Po pokosení musí být biomasa okamžitě odvezena z plochy přírodní památky. Od roku 2004 do roku 2008 je celá dílčí plocha č. 2 zaregistrována jako část půdního bloku č. 3602 o celkové výměře 8,47 ha, který zaujímá i pozemek ležící jižně od chráněného území. Celou plochu má zaregistrovanou pan Václav Honeš jako pastvinu. Od roku 2009 včetně je nutné obnovit registraci tohoto půdního bloku s programem extenzivní pastva. Pokud by zde nedošlo k opětovné registraci půdního bloku, bylo by nutné obhospodařovat i 1 1. seč: červen 2. seč: srpen 2x ročně
západní části tyto louky navazují na přirozené luční porosty (na dílčí ploše 1a). Cílem péče je udržení a případné zvýšení biodiverzity těchto lučních porostů. nadále pozemek extenzivní pastvou nebo plochu kosit 2x ročně (červen, srpen) s odvozem veškeré pokosené biomasy. Nehnojit. 2a relativně přirozené luční porosty 1,1142 Relativně přirozené luční porosty svým charakterem inklinující ke spol. sv. Molinion a Arrhenatherion. Na západě navazují na porosty obdobného složení na dílčí ploše 1a, tyto jsou ale součástí půdního bloku a proto jsou odděleny do jiné dílčí plochy (2a). Rostou zde některé významnější druhy, např. hrachor luční (Lathyrus pratensis), děhel lesní (Angelica sylvestris), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), atd. 3 2b kulturní louka porosty dřevin 1,5658 1,8225 Kulturní luční porost, svým charakterem se částečně blížící ke spol. sv. Arrhenatherion. V jarním období zde výrazně dominuje pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia) Náletové porosty břízy (Betuly pendula), olše (Alnus glutinosa) a vrb (Salix sp.) podél JZ hranice PP a podél potoka. Zatím ponechat bez zásahu s výjimkou nutné asanace zejména v porostech pobřežních olšin. 3a potoční střemchové olšiny 1,1040 Nesouvislý porost potočních střemchových olšin podél potoka (Alnion incanae, společenstvo Alnus glutinosa-padus avium). Jsou tvořeny zejména olší lepkavou (Alnus glutinosa), střemchou obecnou (Padus padus) a vrbou popelavou (Salix cinerea), v bylinném podrostu rostou pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), čistec lesní (Stachys sylvatica), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), významný je výskyt ostřice pobřežní (Carex riparia) a oměje pestrého (Aconitum variegatum). Zatím ponechat bez zásahu, odstraňovat pouze kalamitní situace. Možnost případné prořezávky pro udržení průtočnosti toku (správce toku). 4 3b náletový porost ruderál 0,7185 0,0892 Náletový porost dřevin podél JZ hranice ZCHÚ, tvořený břízou bělokorou (Betula pendula), olší lepkavou (Alnus glutinosa) s příměsí vrb, zejména vrby popelavé (Salix cinerea). Malá plocha ruderální vegetace v SV cípu přírodní památky. Roste zde např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), kerblík lesní (Anthriskus sylvestris), psárka luční (Alopecurus pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), atd. Pokusit se snížit trofickou zátěž území s cílem převedení porostů na luční společenstvo. Zatím ponechat bez zásahu, s výjimkou odstraňování kalamitních situací (polomy, spadané větší větve do plochy luk, atd). Z části je spásáno, i když není již součástí půdního bloku. Pravidelně kosit minimálně 2x ročně včetně odklizu veškeré získané biomasy. 1 2x ročně 1. seč: červen 2.seč: srpen
Obr. č. 1 Pohled na louku na dílčí ploše č. 1a od východu. Vlevo je březový hájek na dílčí ploše 1b, vpravo porost potoční olšiny. 30. 5. 2005 Obr. č. 2 Porost kvetoucího kosatce sibiřského na dílčí ploše č. 1a. V pozadí jsou náletové porosty břízy na dílčí ploše 1b. 15. 6. 1999
Obr. č.3 Louka na dílčí ploše 1a. Na ploše jsou patrné rozsáhlé porosty (dosud nekvetoucího ale plodného v minulém roce) kosatce sibiřského. V pozadí je náletový porost na dílčí ploše č. 3b na JZ hranici PP. 30. 5. 2005 Obr. č. 4 Rozkvetlá louka na dílčí ploše 2a. V pozadí je olšový luh podél potoka (dílčí plocha 3a). 30. 5. 2005
Obr. č. 5 interiér březového hájku na dílčí ploše 1b. V levém dolním rohu obrázku je patrný v minulém roce plodný kosatec sibiřský. 30. 5. 2005 Obr. č. 6 Vegetace na dílčí ploše 2b, nápadné jsou odkvetlé pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia). Pohled ze střední části PP směrem k východu. 30. 5. 2005
Obr. č. 7 Pokosená louka na západní části dílčí plochy 1a. V pravé části snímku je březový nálet na dílčí ploše 1b. Pohled od Z okraje PP směrem k V. 18. 8. 2005 Obr. č. 8 Pokosená louka v podrostu březového hájku na dílčí ploše 1b. Stromy určené k pokácení jsou označeny červeně. 18. 8. 2005
Obr. č.9 Konečný stav na dílčí ploše 1a po pokosení a odklizení biomasy. Pohled ze Z okraje P směrem k V. 6. 10. 2005 Obr. č. 10 Pokosený podrost v hájku na dílčí ploše 1b. Na obrázku jsou patrné pařezy po pokácených břízách. Veškerá biomasa je odklizená. 6. 10. 2005
Seznam vlastníků parcel v PP Pod Ostrou horou a v jejím ochranném pásmu Příloha č. 6 číslo LV Jméno a adresa vlastníka 3, 11 Česká republika, Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 19, č.p. 1106, Nový Hradec Králové, Hradec Králové, 50168 195 Česká republika, Zemědělská vodohospodářská správa, Hlinky 60, č.p. 131, Staré Brno, Brno, 60300 361 Česká republika, Agentura ochrany přírody a krajiny české republiky, Kališnická 4, Žižkov, Praha, 13000 369 Václav Honeš, č.p. 24, Záhoří, Chroboly, 38301 Jana Honešová, č.p. 24, Záhoří, Chroboly, 38301 10001 Obec Chroboly, č.p. 91, Chroboly, 38404 10002 Česká republika, Pozemkový fond České republiky, Husinecká 11a, č.p. 1024, Žižkov, Praha, 13000 SJM