Školní vzdělávací program Základní škola a Mateřská škola Tetín Škola :Základní škola a Mateřská škola Tetín, Hradní 66, 26601, Beroun Školní vzdělávací program Č.j.: 248/2007/I Účinnost od: 1.9.2007 Spisový znak: Skartační znak: Změny: k 1.9.2008 k 1.9.2009 k 1.10.2010 K 1.9.2012 k 1.9.2013 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NAŠE ŠKOLA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA TETÍN, TETÍN, HRADNÍ 66, 26601 V Tetíně 1.9.2007 razítko: Mgr. Štencová Jitka - ředitelka školy Schváleno Pedagogickou radou a Radou školy : 3.9.2007-0 -
OBSAH: 1. Identifikační údaje... 2 2. Charakteristika školy... 3 3. Charakteristika ŠVP... 8 3.1 Cíle a poslání školy... 9 3.2 Priority ŠVP... 11 3.3 Vzdělávání žáků se SVP... 12 3.4. Vzdělávání žáků nadaných 14 4. Učební plán... 15 5. Obsahové plány,organizační vymezení,projektové dny 18 6. Vzdělávací obsah oblastí... 19 7. Kritéria,způsoby pravidla pro hodnocení žáků... 20 8. Vlastní hodnocení a autoevaluace školy 31 9. Závěrečná ustanovení... 33 10. Učební osnovy vyučovacích předmětů 1. stupně: 8.1 Český jazyk a literatura, Etická výchova. 34 8.2 Jazyk a jazyková komunikace - Anglický jazyk... 69 8.3 Matematika a její aplikace. 91 8.4 Člověk a jeho svět - Prvouka... 126 8.5 Člověk a jeho svět přírodověda,vlastivěda...144 8.6 Umění a kultura výtvarná a hudební výchova... 163 8.7 Člověk a svět práce - Pracovní činnosti... 187 8.9 Člověk a zdraví - Tělesná výchova... 197 8.10 Informatika... 115 11. Projektové dny... 223 12. Průřezová témata... 227-1 -
1. NÁZEV PROGRAMU MOTIVAČNÍ NÁZEV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NAŠE ŠKOLA 1.1. PŘEDKLADATEL: NÁZEV ŠKOLY ADRESA, KONTAKTY ŘEDITEL ŠKOLY a KOORDINÁTOR ŠVP Základní škola a Mateřská škola Tetín, okres Beroun Hradní 66, 26601, Tetín Odloučené pracoviště MŠ 1 Župní 13, 26601, Tetín tel: 311622295, mob. 739203118 ZŚ zs.tetin@seznam.cz, tel: 311622354, mob. 733725465 MŚ 1 skolka.tetin@seznam.cz 739456439 MŚ 2 Mgr. Jitka Štencová PRÁVNÍ FORMA IČO příspěvkové organizace 75033551 1.2. ZŘIZOVATEL: Obec Tetín Na Knížecí 2, Tetín, tel.311622316, e-mail: ou@tetin.cz ZAŘAZENÍ DO SÍTĚ ŠKOL IZO 1.12.2002 650014383-2 -
3.1. CÍLE ŠKOLY Poslání školy Naše škola zajistí svým žákům kvalitní základní všeobecné vzdělání orientované na životní praxi a na další studium na 2.stupni ZŠ. Vzdělávací metody a prostředky směřují k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, zejména pak vedou žáky k samostatnosti, tvořivosti, přemýšlení, vzájemné toleranci a úctě, k rozvoji komunikačních dovedností a spolupráci, učí žáka, jak se učit. Škola je komunitou, která podporuje fyzické a psychické zdraví. Škola vytváří podmínky pro smysluplné využití volného času v zájmových aktivitách. Žák naší školy: Profil žáka na konci 5. ročníku je proaktivní v poznávání světa, učí se nakládat se získanými informacemi začíná se rozhodovat samostatně, umí si poradit při řešení jednoduchých problémů učí se otevřeně naslouchat a komunikovat se svým okolím učí se být psychicky odolný vůči negativním jevům kolem sebe a vůči stresu začíná si uvědomovat význam a osobní zodpovědnost za své zdraví, svůj životní styl přizpůsobuje potřebě o zdraví pečovat - 3 -
Obecné cíle školy 1. Na škole pracuje kvalitní pedagogický sbor, jehož členové chápou potřeby osobního růstu a dalšího vzdělávání jako prioritu profesionální práce. 2. Pedagogika orientovaná na dítě převažuje ve způsobu vzdělávání na naší škole a respektuje zásady tzv. zdravého tvořivého aktivního učení. 3. Za prioritní vzdělávací aktivity považujeme osvojení klíčových kompetencí žáky. 4. Podporujeme osobnostní a sociální výchovu dětí, jejich sebedůvěru a smysl pro úctu, slušnost a toleranci. Učíme žáky pečovat o vlastní zdraví a o prostředí, v němž žijí. 5. Zajišťujeme nabídku zájmových aktivit pro žáky s cílem rozvíjet jejich zájmy a s cílem smysluplně využít jejich volný čas. 6. Řád školy je srozumitelným souborem povinností a práv žáků a zaměstnanců školy. Jeho základem jsou myšlenky demokracie a sebehodnocení. 7. Škola respektuje potřeby a zájmy rodičů žáků. Realizuje je prostřednictvím rodičovských sdružení a Školní rady. 8. Organizace řízení školy funguje na principech týmové spolupráce a kolektivní odpovědnosti. Soustavnost zodpovědného individuálního plnění cílů a úkolů pedagogy je základním předpokladem kvalitní vzdělávací práce. Stav učitelů závisí na celkovém počtu žáků a počtu odučených hodin. Aby mohly fungovat dvě třídy a škola nemusela pracovat jako jednotřídní v uplynulých letech je třeba získávat neustále zájem dětí a hlavně rodičů o naši školu. Tím by mohly narůst i úvazky správních zaměstnanců kuchařky, školníka a uklizečky. Dlouhodobě působit na zaměstnance s cílem vybudovat stálý, kvalifikovaný, kvalitní tým spolupracovníků. Citlivého profesionální řízení ze strany vedení školy, nabídky dalšího vzdělávání vytvoření jasných, srozumitelných směrnic a plánů,uspořádání akcí pro celý kolektiv ( vícedenní speciální semináře pořádané různými organizacemi, kulturní akce). Velmi důležitou je i motivace pracovníků : odměňování za práci, prezentování úspěchů a konkrétních zásluh, umožnění svobodné volby metod, podpora FKSP- penz.fond,příspěvek na stravování atd.. 9. Kontrolní mechanismy školy budou nástrojem budování vzájemné důvěry. Plnění úkolů a cílů bude pravidelně vyhodnocováno pomocí dotazníků a testů. Bude sledováno měnící se klima školy. - 4 -
3.2. PRIORITY ŠVP ZV a podpora osvojování klíčových kompetencí Logické myšlení a představivost Metody a formy práce, kterých užijeme při osvojování učiva, jsou směrovány k propojení obou mozkových hemisfér žáka. V návaznosti na zkušenosti s experimentální výukou matematiky učíme žáka aplikovat matematické postupy do životní praxe, řešit samostatně i společně problémové úlohy. Současně žákovi vytváříme prostor pro kreativní vytváření vlastních cílů a projektů, které bude schopen zvládnutými postupy realizovat. Vyučující umožní žákovi uplatnit tvůrčí přístup, navrhnout vlastní koncepci, či řešení. Podporujeme osvojování logických postupů žákem, zjišťování výsledků na základě vyvozování, pozorování, měření a dalších technik, schopnost zpracovat tyto výsledky a vyvodit z nich závěry. K tomu škola využívává různých forem praktických činností, pokusů. Jazyková komunikace Jazykovou komunikaci chápeme jako nástroj ve smyslu dorozumění se mezi lidmi, a to jak v jazyce mateřském, tak i v cizím jazyce. Za základní úkol v této oblasti považujeme zvládnutí čtení s porozuměním v mateřském jazyce, schopnost komunikovat, diskutovat. Prací s knihou a využíváním možností školní knihovny se snažíme motivovat žáka k četbě. Výuce anglického jazyka se dostává podstatně většího významu a časového prostoru. Pozitivní vztah k osvojování si cizího jazyka podporujeme mimo jiné i dopisováním se zahraničními žáky,případně formou vzájemných návštěv a organizováním společných činností. Za důležité považujeme, aby vyučující chápali tuto výuku jako nástroj posilování sebevědomí žáka, ne jako prostředek vytváření stresu. Jazyková výuka více než ostatní vzdělávací oblasti využívá prvků tvořivé dramatiky v prožívání životních situací. Práce s informacemi Škola učí žáka vyhledávat, analyzovat a využívat informace z různých zdrojů tak, aby motivovaly žáka k touze po sebevzdělávání. Žák bude schopen využívat PC, encyklopedií a různých slovníků, jako informačního prostředku a bude schopen se orientovat v kterékoli knihovně. Žákům slouží odborné učebny VT a jednotlivé PC stanice připojené na internet ve třídě, které umožňují jednotlivcům nebo skupinám pracovat s aktuálními informacemi a využívat možností počítačové sítě přímo ve výuce různých vyučovacích předmětů. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní a sociální výchova se prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, zejména pak oblastmi Člověk a společnost, Člověk a jeho svět a Člověk a zdraví. Realizací docílíme změnu přístupu k osobnosti žáka a také jeho pochopení mezilidských vztahů i lepší sebeporozumění. Prostředkem nám je například vytváření a řešení modelových situací, kooperativní učení, formy dramatického projevu apod. V kolektivu třídy je věnována pozornost problematice vzájemných vztahů, je pravidelně využíváno formy komunitního kruhu, technik vedoucích k sebepoznání, sebeporozumění a upevňování sebedůvěry. Důležitým prvkem je společné vytváření bezpečné, zdravé atmosféry ve třídě a ve škole. K tomu je třeba osvojit si domluvená pravidla a umožnit žákům využívat jejich práv a dovolávat se jich. Kladný vliv má též nestresující systém hodnocení žáka s podílem slovního hodnocení na vysvědčení a v každodenní praxi podporujícím sebehodnocení, společné hodnocení a posuzování práce ostatních. - 5 -
Aplikace získaných vědomostí a dovedností v praxi V souladu se stanovenými cíli se při volbě obsahu soustřeďujeme na výběr takového učiva, které je pro žáka uplatnitelné v dalším výuce a v životě. To předpokládá redukci dosavadního objemu učiva a zkvalitnění jeho osvojení. Důraz bude kladen na osvojování klíčových kompetencí k samostatnému učení. Úkoly a úlohy jsou voleny tak, aby pokud možno odrážely realitu současného světa a problematiku života. Je využíváno názorných dostupných pomůcek, praktických situací z každodenního života. Domácí úkoly jsou zadávány formou procvičování, se snahou využívat přenosné zařízení na vytváření vlastních prezentací. Projektové vyučování Pro realizaci cílů a osvojení si klíčových kompetencí žáky zařazujeme výuku formou měsíčně zařazeného projektového dne s tématickým zaměřením, popřípadě exkurze s daným programem. Formy výuky umožňují mimo jiné vzájemné učení a spolupráci žáků různého věku. Projektové dny jsou organizovány tak, že se uskutečňují v jednom dni / týdnu/ pro žáky podle vzděl. období. Mimo jiné učitel jednotl. předmětů využívá různých projektů v jednotl. předmětech. Zájmové činnosti Škola klade důraz na širokou možnost pohybových aktivit, relaxaci a seberealizaci v určitém zájmu žáka. V návaznosti na tradice v oblasti zájmové činnosti umožníme žákům rozvoj jejich zájmů formou nabídky soutěží, akcí, zájmových útvarů. 3.3. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Pro tyto žáky škola ve spolupráci s rodiči a poradnami zabezpečí do každé třídy asistenta pedagoga, který s těmito žáky bude individuálně pracovat, hlavně při samostatné práci. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a odborného pracoviště. V rámci školy jde pak především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy. Výchovný poradce by měl být tím, kdo bude nejen rodičům, ale i vyučujícím k dispozici při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je nutné také zkvalitňování připravenosti pedagogických pracovníků. Velký význam pro úspěšné zvládnutí vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Každý učitel si ale musí uvědomit, že rodič je ten, kdo je s dítětem v každodenním kontaktu, má zkušenosti s jeho výchovou, nakonec rozhoduje. Zároveň je ovšem nutné, aby i rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku. - 6 -
Zásady komunikace učitele s rodičem: vytvoření klidné atmosféry dostatek času pro rozhovor (vhodnost využití konzultačních hodin) nejprve je nutno dítě pochválit, vyjádřit víru ve zlepšení zpočátku pouze popsat (nehodnotit) jevy, situace, chování, příhody uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodiči ujasnit si pojmy s rodiči uvádět konkrétní příklady a objasňovat svá stanoviska rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat nedávat dítěti nálepky snažit se rodičům citlivě poradit, nabídnout jim pomoc opakovat pravidla hry Vzdělávání žáků zdravotním znevýhodněním Vycházíme z Metodického pokynu MŠMT ČR č.j. 13 711/2001-24 k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování a Směrnice MŠMT ČR č.j. 13 710/2001-24 k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení. V případě, že dítě má diagnostikovánu specifickou poruchu učení, snažíme se postupovat tak, abychom mu pomohli využít jeho skutečné vědomosti a dovednosti v souladu s rozumovým potenciálem nezatíženým obtížemi vyplývajícími z jeho poruchy. seznámíme všechny učitele s poruchou dítěte a jejími specifiky dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny pravidelných schůzek (zpravidla jednou měsíčně), v případě potřeby budou schůzky častější vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení, možnosti úlev a tolerancí pro žáka vypracujeme individuální vzdělávací program seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení v hodinách ponecháváme dítěti potřebné pomůcky zajistíme na škole docházení dítěte do dyslektického kroužku za účelem provádění reedukace - 7 -
Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků chválit nejen výkon, ale i snahu hodnotit je samotné a srovnávat jeho dílčí úspěchy či nedostatky s jeho vlastní osobou pracovat s dítětem často, ale krátkodobě i nad rámec vyučování při práci odstranit rušivé vlivy snažit se navodit příjemnou, soustředěnou atmosféru při práci snažit se najít něco, v čem je dítě úspěšné pravidelná relaxace Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru, poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě poruchy jejich dítěte. Od září 2010 získala škola 1 asistenta pedagoga. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním /pokud se ve vyučovacím procesu objeví / Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích programů skupinová nebo individuální péče menší počet žáků ve třídě specifické učebnice a pomůcky odpovídající metody a formy práce případná pomoc asistenta učitele pravidelná spolupráce s rodinou spolupráce s odborným pracovištěm vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole - 8 -
Vzdělávání mimořádně nadaných žáků Nadaní žáci vykazují: /pokud se ve vyučovacím procesu objeví/ paměť a znalost rychlost myšlení zpracování problému záměrné a dlouhodobé soustředění pružnost časná symbolická aktivita dávají přednost společnosti starších dětí, samotě vnímají souvislosti tam, kde je většina žáků nevidí ostře vnímají pravidla a rozpory poukazují na nesrovnalosti, odmítají se chovat korektně Nadání dítěte se dá velmi výrazně ovlivnit, a to oběma směry. Záleží na škole, jak dokáže vyhovět vzdělávacím potřebám těchto žáků. Jde o změnu metod, forem i organizace výuky. Je vhodné spolupracovat při práci s nadanými žáky s ostatními kolegy i různými subjekty mimo školu (např. Společnost pro talent a nadání, MENZA). Varianty vzdělávání nadaných: Urychlování (akcelerace) rychlé vzdělávání v základní škole, časný přechod na navazující školy, přeskočení jedné nebo několika tříd Obohacování normální výuky rozšiřování, prohlubování učební látky, vyšší náročnost výuky Přeskupování žáků speciální třídy a školy, soustřeďování nadaných v rámci školy a třídy, účast na projektech, systém volitelných předmětů, pracovní společenství, spolupráce s různými institucemi Kombinace těchto postupů Pokyny pro práci s nadanými žáky: učitel by měl vědět, co žák umí a dát najevo, že to ví poskytovat dostatečné množství podnětů nabídka podpůrného materiálu (bohatý, variabilní, podnětný) nenutit žáka opakovat základní učivo umožnit účast na činnostech stimulujících další rozvoj - 9 -
Začlenění průřezových témat respektovat individuální učební tempo, umožnit rychlejší postup v učení poskytnout jim určitou volnost v rozhodování, jak využijí ušetřený čas pomoc najít nadaným žákům jim podobné vrstevníky, využít možnost odborné pomoci. umožnit stanovování vlastních cílů a podílení se na hodnocení své práce Průřezová témata daná RVP ZV jsou realizována částečně formou začlenění do vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů a také formou projektů. Konkrétní výstupy jednotlivých průřezových témat jsou zpracovány podrobně ve vzdělávacím obsahu ŠVP ZV v tomto pořadí: 1. Osobnostní a sociální výchova (OSV) 2. Výchova demokratického občana (VDO) 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) 4. Multikulturní výchova (MuV) 5. Enviromentální výchova (EV) 6. Mediální výchova (MeV) a Etická výchova Odkazy na realizaci průřezových témat v jednotlivých ročnících jsou rovněž uvedeny ve vzdělávacím obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů ve sloupci mezipředmětové vztahy. 4. UČEBNÍ PLÁN 4.1. Povinné vyučovací předměty na 1. stupni Názvy vyučovacích předmětů: 1. 2. 3. 4. 5. celkem minima dispon Český jazyk 10 9 8 7 7 41 35 3 Anglický jazyk 1 3 3 3 10 9 1 Matematika 4 4 5 5 5 23 20 1 Prvouka 2 2 3 7 Přírodověda 2 2 4 Vlastivěda 1 1 2 Hudební výchova 1 1 1 2 2 7 Výtvarná výchova 1 1 1 1 1 5 12 1 12 0 Pracovní činnosti 1 1 1 1 1 5 5 0 Tělesná výchova 2 2 2 2 2 10 10 0 Informatika 1 1 1 1 4 1 3 Celkem 21 22 25 25 25 118 104 9-10 -
4.2. Učební plán pro 1.- 5. ročník podle vzdělávacích oblastí Oblasti Jazyk. komunikace M+apl. Čl.+svět Um.+kul. Čl.+práce Čl.+zdr. Čl.+inf. 1. roč. 10 0 4 2 2 1 2 0 21 2. roč. 9 1 4 2 2 1 2 1 22 Celkem roč. 3. roč. 8 3 5 3 2 1 2 1 25 4. roč. 7 3 5 3 3 1 2 1 25 5. roč. 7 3 5 3 3 1 2 1 25 5. Organizační vymezení obsahových plánů Celkem 1. st. 41 10 23 13 12 5 10 4 118 Disponibilní časová dotace je využita k posílení jednotlivých vzdělávacích oblastí. Povinná výuka plavání je zařazena od 1.- 5.ročníku. Anglický jazyk je součástí povinné výuky od 2.ročníku pro všechny žáky s časovou dotací po 3h ve 2.ročníku 1 konverzační hodina, ve 3., 4.a 5.ročníku., v 1. a 2. ročníku bude v rámci školní družiny Angličtinka Informatika je vyučována ve 2.,3.,4. a 5.ročníku Dramatická výchova není zařazena samostatně, ale je začleněna do jednotlivých vzdělávacích oblastí, hlavně do literární výuky a projektových dnů - 11 -
předmět Počet učitelů Český jazyk 3 Počet tříd specifika Místo výuky I.(1.,2.r.) II.(3.,4.,5.r.) Anglický jazyk 1 II.(2.,3.,4.,5.r) Matematika 2 Prvouka 2 I.(1.,2.r.) II.(3.,4.,5.r.) I.(1.,2.r) II..(3.r.) Přírodověda 1 II.(4.,5.r.) Vlastivěda 1 II.(4.,5.r.) Hudební výchova Výtvarná výchova Pracovní činnosti Tělesná výchova 2 1 1 1 I.(1.,2.r.) II.(3.,4.,5.r.) Spojení tříd I.a II. Spojení tříd I.a II. Spojení tříd I.a II. Informatika 1 II.(2. 5. r.) V dispon.hod KOOP vyuč Interaktivní pracovní listy pro žáky v rámci projektu EU školám.projektové dny. Výuka s využitím interaktivních učebnic Návštěvy a besedy s rodilým mluvčím, individualizace konverzačních hodin v rámci projektu EU školám Výuka s využitím interaktivních učebnic Interaktivní pracovní listy pro žáky v rámci projektu EU školám. Využití projektových dnů na různá témata Výuka s využitím interaktivních učebnic Interaktivní pracovní listy pro žáky v rámci projektu EU školám. Využití projektových dnů na různá témata Využití projektových dnů na různá témata - 12 - Koncerty, soutěže, besídky Využití projektových dnů na různá témata, koop.s MŠ Využití projektových dnů na různá témata, koop. S MŠ Škola v přírodě s lyžařským výcvikem,bruslařský kurz, soutěže mezi školami Vyučuje správce sítě a pedagog/ studující VŠ./ Individualizace do 2 skupin v rámci projektu EU školám Třída, školní knihovna třídy třída Třída,zahrada,vycházky,exkurze,pokusy ve ŠD Třída,zahrada,vycházky,exkurze,pokusy ve ŠD Třída,zahrada,vycházky,exkurze,pokusy ve ŠD Třída HV, ŠD, Třída VV a PČ, ŠD Třída VV a PČ, pozemek, dílna Sokolovna,hřiště u školy,fotbalové hřiště, plavecký bazén, kluziště Multimediální učebny
Způsob začlenění projektových dnů 6. VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBLASTÍ Učební osnovy 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Jednou ze vzdělávacích forem vhodných pro osvojení klíčových kompetencí žáky jsou projektové dny. Jejich celkový přehled je včetně očekávaných výstupů součástí vzdělávacího obsahu ŠVP ZV. Projektové dny jsou zakomponovány do ročních plánů práce školy v průměru 1 2 krát měsíčně tak, aby byla respektována časová dotace v jednotlivých ročnících dle pravidelného týdenního rozvrhu. Pro realizaci projektových dnů není čerpáno disponibilní časové dotace učebního plánu. Za přípravu a realizaci konkrétních projektů jsou zodpověděni určení vyučující. Pro každý vyučovací předmět učebního plánu jsou zpracovány učební osnovy v tomto členění: 1. název vyučovacího předmětu 2. charakteristika vyučovacího předmětu 3. výstupy žáka ZŠ Tetín 4. učivo obsah 5. mezipředmětové vztahy 6. metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály atd. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků postupuje škola v souladu s ustanoveními 51 53 školského zákona. Způsoby, pravidla a kritéria hodnocení výsledků vzdělávání žáků vymezuje podrobně řád školy. Hlavním účelem hodnocení a klasifikace je motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu. Je žádoucí, aby si kvalitní zpětnou vazbu dovedli žáci brzy vytvářet i sami, a naučili se vlastnímu kritickému sebehodnocení a hodnocení svých spolužáků. Pro tyto evaluační formy by měl vyučující (všude, kde je to jen trochu možné) vytvářet dostatečný prostor. Hodnocení není trestem a žák nesmí být trestán za chybu. Chyba se stává prostředkem k nápravě, k uvědomění si nedostatků, k dalšímu zlepšení, poznání, že se lze i chybami učit. Žák se učí s chybou pracovat, hledá cesty k její odstranění či nápravě. Využíváme individuálně vztahovou normu hodnotíme individuální pokrok každého žáka podle předem stanovených kritérií. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. stupně na vysvědčení je vyjádřeno v jednotlivých vyučovacích předmětech následovně: slovně: Klasifikací Český jazyk, Matematika, Prvouka, Přírodověda Vlastivěda, Anglický jazyk, Informatika HV,VV na žádost rodičů Pracovní činnosti na žádost rodičů Tělesná výchova na žádost rodičů - 13 - Český jazyk, Matematika, Prvouka, Přírodověda Vlastivěda, Anglický jazyk, Informatika HV,VV Pracovní činnosti Tělesná výchova
7.Kritéria, způsoby a pravidla pro hodnocení žáků (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za I. pololetí lze místo vysvědčení vydat výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady. (3) Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení nebo slovní hodnocení do klasifikace v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem a to na žádost zákonného zástupce. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. (5) V pátém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí ke přijetí ke vzdělávání na střední škole. 1.Zásady klasifikace Při hodnocení průběžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin : a) předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktických činností. b) předměty s převahou výchovného a odborného zaměření. 1.2Chování Chování žáka je klasifikováno těmito stupni : 1 -- velmi dobré 2 -- uspokojivé 3 -- neuspokojivé 1.3Celkový prospěch Celkový prospěch žáka v prvním až pátém ročníku je hodnocen : prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl nehodnocen 1.4Stupně hodnocení Žák je hodnocen stupněm : prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným a průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré, prospěl,není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný, neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nehodnocen, je-li dlouhodobě nepřítomen z důvodů nemoci, potvrzení o uvolnění z předmětu od lékaře - 14 -
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání je: a) jednoznačné, b) srozumitelné, c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii, d) věcné, e) všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 2. Žák 1. 5. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 20 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. - 15 -
7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 9. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 10. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. 11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 12. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. 13. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách.rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 14. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 15. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. 16. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací - 16 -
- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva 17. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou výchovného zaměření. Kriteria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kriterií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 2. Klasifikace a hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání v 1. - 2. ročníku Upřednostňujeme pozitivní hodnocení žáků, a to nejen při prověřování vědomostí a hodnocení dosažené úrovně klíčových kompetencí ale v celém procesu učení. Při výuce žáky průběžně chválíme a dbáme na pozitivní ladění průběžných hodnotících soudů. Volíme přitom konkrétní formulace a vyjadřujeme se popisnou formou, pokud možno bez subjektivních soudů. Ubráníme-li se subjektivním formulacím, podpoříme důvěru žáků ve vlastní schopnosti a zabráníme vytváření závislosti na pochvale a naší osobě. S pomocí pozitivního hodnocení žáky motivujeme touhou uspět, a nikoli strachem z neúspěchu. Žákům dodáváme důvěru v jejich schopnosti a povzbuzujeme je. Jednáme s nimi tak, aby neměli strach vyjádřit svůj názor. Pozitivně přijímáme i nesprávné závěry žáků, dáváme jim prostor pro otázky, trpělivě žákům odpovídáme a věnujeme jim individuální pozornost. Každé dítě musí mít prostor být aktivní a úspěšné. Nesmí se v něm vytvářet dojem, že si nemůže ve svých úsudcích věřit nebo že je horší než jeho spolužáci. Uvědomujeme si, že při výuce prožitý úspěch je silnou vnitřní motivací žáků k učení. Naopak pocit méněcennosti dovede žáka odradit od jakékoliv formy vzdělávání i od jakékoliv tvořivé činnosti. Žáky hodnotíme nejprve při činnostech, při kterých máme možnost sledovat, jak pracují. Oceňujeme jejich snahu, pozornost, hodnotíme vyjadřování závěrů, zajímáme se o jejich nápady. Každé upozornění na klady určitých žáků pomáhá odstraňovat drobné nedostatky druhých žáků. - 17 -
Případné nedostatky žáků zjišťujeme pomocí činnostní zpětné vazby hned v zárodku a průběžně je odstraňujeme. Na chyby upozorňujeme žáky včasně, bezprostředně, vstřícně, přátelsky a důsledně. Vyhýbáme se zaujatosti, nahodilosti či opožděnému hodnocení. Žákům vysvětlujeme a zdůvodňujeme, kde se chyby dopustili. Umožňujeme jim poznání, že chyba se může vyskytovat v každé lidské činnosti, může mít však pro člověka různé následky podle své závažnosti. Žáky vedeme přes sebehodnocení a samokontrolu ke schopnosti něco provést dokonale - bez chyby - a v přiměřeném čase. S chybou pracujeme tak, aby vyzývala žáka k většímu soustředění na plnění úkolu, k důslednější kontrole práce i k sebepoznání jeho schopností. Při hodnocení písemných prací, testů a ústní zkoušení hodnotíme žáky průběžně jak při činnostech, tak při vyvozování závěrů. K pozitivnímu hodnocení činností se poměrně snadno přidává i hodnocení paměťového učení a hodnocení dosažené úrovně klíčových kompetencí. Směřujeme k tomu, aby v době písemného nebo ústního zkoušení zvládalo co nejvíce žáků učivo zcela bezpečně. Úkolem malých prověrek není známka, ale zjištění, co ještě není dobře zvládnuto. Žáky o způsobech a kritériích hodnocení informujeme. Uvědomují si tak, čemu se učí a proč. Prověřování vědomostí pro ně není stresovou situací, nebo dokonce trestem, ale možností ukázat, co se naučili, možností využít vlastních poznatků při řešení předložených úloh, otázek a úkolů, možností, jak získat dobré hodnocení, pěknou známku. Dobrý výsledek opět posiluje jejich sebevědomí a motivuje je pro další činnosti a poznávání. Každý žák je vybaven více či méně odlišnými individuálními předpoklady pro učení, jako jsou nadání, úsudek a píle. V 1. - 2. ročníku se za pomoci činnostních přístupů včetně pozitivního hodnocení snažíme dosáhnout toho, aby všichni žáci dosahovali školním programem požadované úrovně výstupů a učivo vymezené v ŠVP zvládali. Při klasifikačním způsobu hodnocení je pak mezi žáky určitý rozdíl hlavně ve známce výborně, chvalitebně. Cílem hodnocení je zapojení všech žáků do výuky, postupný rozvoj klíčových kompetencí a motivace žáků pro celoživotní učení. Úkolem učitele je udržet, popřípadě vzbudit zájem žáků o učení a umožnit všem žákům osvojit si učivo potřebné pro další vzdělávání a plynulé utváření klíčových kompetencí. 3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, -schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - 18 -
- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, -aktivita, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při - 19 -
využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření: Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, pracovní činnosti, hudební výchova a zpěv, tělesná výchova a sportovní výchova Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost. - 20 -
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky..žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Sebehodnocení žáků 5. Pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. 2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. 3. Chybu je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál 5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. - 21 -
7. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnost - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu 8. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. V jednotlivých vyučovacích předmětech předem stanovíme a žákům sdělíme základní učební požadavky. Jasně formulujeme, jaké dovednosti si žáci mají osvojit, čemu se mají naučit. Žáky upozorňujeme, jaké činnosti nebo pokusy budou provádět, o čem budeme hovořit. Žákům předkládáme reálné a dosažitelné cíle a tím je vedeme k bezchybnosti a poctivosti. Žákům důvěřujeme a sebehodnocení nepovažujeme za příležitost k podvádění. Díky zpětné vazbě mají učitelé i žáci přehled o tom, co a jak již žáci zvládli. Takto vedení žáci nemají potřebu podvádět - podvádění pro ně ztrácí smysl, jelikož nevede ani k prožití pocitu úspěchu ani k cíli, kterým je dosahování co nejlepších výsledků. Používáme činnostní přístupy a metody učení, které umožňují žákům odhalovat chyby, hned je opravovat a brát si z nich poučení. Žákům tak průběžně umožňujeme uvědomění, co z probíraného učiva již ovládají. Žákům umožňujeme vyjadřovat své myšlenky, názory a prezentovat své vědomosti. Nejdříve dáváme příležitost projevit se žákům, kteří se v daném učivu orientují jako první. Na jejich příkladě si ostatní žáci nejlépe uvědomí vlastní stupeň poznání. K sebehodnocení písemných cvičení přistupujeme teprve tehdy, když je žák schopen uvědomit si, že probírané učivo ovládá. Předkládáme žákům ukázky správně vypracovaných úkolů různé obtížnosti a upřesňujeme, co požadujeme na výborné ohodnocení a co je již hodnoceno chvalitebně. Žáci potřebují vědět, jakou náročnost úkolů mají k určitým ohodnocením zvládat. Stejně stanovíme ukazatele při hodnocení písemném bez klasifikačních stupňů. Žák potom ví, k čemu ve svém snažení směřuje, a je mu tak dána možnost sebehodnocení. Dodržujeme zásady a pravidla pozitivního hodnocení. - 22 -
Slovní hodnocení 6.Zásady použití slovního hodnocení 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonných zástupců a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům 7. Způsob hodnocení a klasifikace žáka se SPU a nadaných žáků Vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací, ). Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály. 7.1. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. - 23 -
7.2. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 7.3. Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. 7.4. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 7.5. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 7.6. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 7.7. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči. 7.8. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně. 7.9. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. - 24 -