Pátek 2. 9. 2011 / č. 35 / samostatně neprodejné Král české komedie Václav Vorlíček
OBSAH Dobré zprávy: Feromony, kapavka a Ku-klux-klan Rozhovor: Král českých pohádek a komedií Václav Vorlíček se vrací Foto: Pod Tatrami vyrostlo třicet toboganu a 1800 skluzavek. Jmenuje se to Tatralandia. Téma: Nový seriál magazínu LN: Ženy našich premiérů. Jaký byl jejich osud a soukromý život? Díl první, Naděžda Kramářová. Aféra: Nová fakta. Majitel společnosti IKEA podporoval nacisty i po druhé světové válce. Gurmán: Maso na grilu podle šéfkuchaře z Alcronu Na cestě: Nejlepší starosta na světě je v Reykjavíku Písnička: Petra Janů: S láskou má svět naději Komerční příloha: Lovecká sezóna, speciál pro rybáře a myslivce. + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Franz Bednářová Bosák Rynda Štindl Špátová
editorial Jaké byly osudy a soukromý život manželek našich premiérů? V tomto čísle Pátku začínáme nový seriál. Více na str. 18. seriál Marie Zápotocká Radka Nečasová Šárka Grossová Marie Udržalová Margita Široká Zuzana Paroubková Viktorie Špidlová Hana Benešová ccccccccc Livia Klausová Manželky našich premiérů tomto čísle magazínu Lidových novin ranové, Eliášové a Krejčí), manželek komunistických předsedů vlády (namátkou jde o paní otevíráme nový seriál. Každý týden a to Vv chronologickém pořadí popíše histo- Gottwaldovou, Zápotockou nebo Širokou) rik a redaktor LN Petr Zídek osudy i soukromý život manželek českých a československých premiérů, a to jak z doby prvorepublikové (například paní Hodžové, Malypetrové, Tusarové či Švehlové), tak období protektorátu (paní Be- Božena Malypetrová Olga Fierlingerová a nakonec i polistopadových premiérů, jejichž jména jsou ještě v živé paměti. Autor přitom čerpal z dosud nezveřejněných archivních materiálů. První díl pojednávající o Naděždě Kramářové najdete na následujících stranách. Pavla Topolánková Věra Štrougalová Co bůh ví, to poví 18 Hedvika Tusarová Ivana Zemanová Marta Gottwaldová Jaroslava Eliášová PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 19 Dana Fischerová Marie Beranová Bohumila Švehlová Irena Hodžová Foto ČTK a archiv autora Kampaň před blížícími se americkými prezidentskými volbami je čím dál víc boží. Doslova. Třeba vítězka prvního velkého střetnutí republikánských kandidátů v Iowě, kongresmanka Michele Bachmannová, vidí nedávné zemětřesení a hurikán Irene, které v posledních dnech zasáhly východní pobřeží USA, jako boží zprávu. Bůh podle ní seslal katastrofy zrovna na východní pobřeží, protože tam sídlí americká vláda. Chtěl ji totiž upozornit, ať naslouchá americkému lidu, který si podle ní přeje zmenšení vládní moci a zeštíhlení státního rozpočtu. Zatím poměrně úspěšná kandidátka na prezidentku nejsilnější světové velmoci tedy věří v intervenujícího boha. Dokonce ho vnímá jako politicky aktivní figuru, která vstupuje do diskuse o pravomocech vlády a fiskální politice. Je-li to pravda, pak to vítejme. Názor Všemohoucího je určitě velmi cenný a vůbec, figura takového formátu v dnešní americké i mezinárodní politice chybí. Člověka slabšího ve víře by tedy snad trochu znepokojilo, že se bůh poslední dobou vyjadřuje poněkud neohrabaně vztekle zatřese pevninskou deskou a sešle na zem bouři a pak čeká, že si smrtelníci už nějak vysvětlí, co tím chtěl říci. A navíc nezvládá ani správné načasování: zemětřesení i hurikán přišly do Washingtonu přesně v době, kdy byla většina poslanců a vládních činitelů na dovolené. Dokonce i prezident Obama se v den, kdy se otřásala země, rekreoval na ostrově Martha s Vineyard. Dále je zajímavé, že v představách americké prezidentské kandidátky hovoří bůh jménem občanů. Vyjadřuje přání voličů, je jejich hlasem. Vlastně ho můžeme označit za populistu. Což by nás nemělo překvapit, přece se říká: Hlas lidu, hlas boží. Škoda, že někoho takhle zajímavého nemáme u nás. Někoho, kdo by dokázal interpretovat vůli lidu na přírodních katastrofách. Kdo by poznal hlas lidu v hlasu božím, a zabránil tak zbytečným dohadům a škodlivým diskusím. Třeba bychom se dozvěděli, že katastrofální srpnové povodně v Praze v roce 2002 byly božím komentářem k tomu, že parlament dal důvěru vládě Vladimíra Špidly. A že kůrovec na Klatovsku v Plzeňském kraji je zdviženým prstem za troufalý průnik Plzně do Ligy mistrů na úkor Sparty Praha. Tedy pokud výkony Sparty nejsou v božích očích větší katastrofou než kůrovec v šumavských lesích. Ondřej Formánek redaktor Pátku 4 dobré zprávy Feromony, kapavka a Ku-klux-klan 6 rozhovor Václav Vorlíček: Jessie, Saxána, Arabela a hlavně Popelka 14 FOTO Účastníci rekordu pod Tatrami 18 seriál Ženy našich premiérů 24 aféra Byl majitel společnosti IKEA nacista? 29 gurmán Maso na grilu 30 na cestě Nejlepší starosta na světě 31 PÍSNIČKA Petra Janů: S láskou má svět naději 33 komerční příloha Lovecká sezona Foto na titulu: Jan Zatorsky Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu a zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Honza Dědek, Ondřej Formánek, Alena Plavcová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 3
seriál ccccccccc Marie Zápotocká Šárka Grossová Margita Široká Viktorie Špidlová Livia Klausová Božena Malypetrová Olga Fierlingerová Pavla Topolánková Manželky našich premiérů Radka Nečasová Marie Udržalová Zuzana Paroubková Hana Benešová Vtomto čísle magazínu Lidových novin otevíráme nový seriál. Každý týden a to v chronologickém pořadí popíše historik a redaktor LN Petr Zídek osudy i soukromý život manželek českých a československých premiérů, a to jak z doby prvorepublikové (například paní Hodžové, Malypetrové, Tusarové či Švehlové), tak období protektorátu (paní Beranové, Eliášové a Krejčí), manželek komunistických předsedů vlády (namátkou jde o paní Gottwaldovou, Zápotockou nebo Širokou) a nakonec i polistopadových premiérů, jejichž jména jsou ještě v živé paměti. Autor přitom čerpal z dosud nezveřejněných archivních materiálů. První díl pojednávající o Naděždě Kramářové najdete na následujících stranách. Věra Štrougalová Hedvika Tusarová Ivana Zemanová Marta Gottwaldová Jaroslava Eliášová Dana Fischerová Marie Beranová Bohumila Švehlová Irena Hodžová Foto ČTK a archiv autora 18 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 19
seriál Naděžda Nikolajevna Kramářová Budovatelka okázalých sídel Když koncem dubna 1890 vstoupil do moskevského salonu manželů Abrikosových Karel Kramář, přeskočila mezi mladým českým politikem a paní domu jiskra, která se během několika měsíců proměnila v požár. Petr Zídek Foto ČTK Portrét Naděždy Kramářové, který dnes visí v pracovně českého premiéra v pražské Kramářově vile. Naděžda Nikolajevna se narodila v roce 1862 v bohaté podnikatelské rodině Chludovových. Její rodiče patřili díky svým textilním továrnám k ekonomické elitě tehdejšího Ruska. O jejím dětství se toho mnoho neví, snad jen to, že byla jedináček, brzy jí zemřel otec a s matkou si příliš nerozuměla. Proto asi uvítala sňatek, který jí rodina ještě před dovršením osmnácti let domluvila s o šest let starším Alexejem Alexejevičem Abrikosovem. Šlo především o spojení dvou podnikatelských dynastií Abrikosovi vlastnili po celém Rusku řadu továren na cukrovinky. Naděždin nastávající byl nejen bohatý, ale také pohledný a kultivovaný mladý muž. Během prvních let manželství se jim narodily čtyři děti. Karel Kramář byl mezi českými politiky své doby výjimečnou postavou. Na rozdíl od většiny z nich byl hmotně zajištěn. Narodil se 27. prosince 1860 v rodině stavebního podnikatele Petra Kramáře. Žádný z jeho čtyř sourozenců se nedožil školního věku, takže fakticky byl také jedináčkem. Od pozdního dětství byl Karel posedlý politikou: jako dvanáctiletý hoch udivoval dospělé svými politickými názory a později své spolužáky na univerzitě tvrzením, že se chce stát ministrem. Fotografie Naděždy Nikolajevny z doby, kdy poznala Karla Kramáře, potvrzují, že byla skutečně krásná: v její tváři vynikají tmavé vášnivé oči a velká smyslná ústa, z jejího výrazu se line sebejistota a decentní vyzývavost. Co zaujalo Naděždu na Karlovi, je také dost dobře patrné. Neznámý cizinec vyzařoval silné charisma, mužnost se v něm kloubila s kultivovaností. Kramář měl nejen uhrančivé oči, ale také podmanivý hlas: v dalších desetiletích se i díky němu stane jednou z největších řečnických hvězd vídeňského parlamentu. Naplnění vztahu ale bránily překážky, které se zdály téměř nepřekonatelné. Ona byla vdanou matkou v zemi, kde se dalo rozvést pouze velmi obtížně; navíc, pravoslavná církev nepovolovala další sňatek tomu z manželů, který byl označen za viníka rozpadu rodiny. On začínal politickou dráhu ve Vídni a do vzdáleného Ruska mohl jezdit pouze o parlamentních prázdninách. Jenže cit, který vznikl v salonu manželů Abrikosových, byl nakonec silnější než všechna protivenství. Trvalo však dlouhých deset let, než se z paní Abrikosové stala paní Kramářová. Příležitost k dalšímu setkání zamilovaných poskytly Naděždiny zdravotní problémy. Kramář byl přítelem proslulého ženského lékaře Eduarda Alberta a podařilo se mu přesvědčit Naděždu, aby nutný gynekologický zákrok podstoupila na Albertově klinice ve Vídni. Po úspěšné operaci na konci února 1891 odjela Naděžda ještě se svým manželem na rekonvalescenci do Itálie, Francie a Švýcarska. Zde se k nim přidal Kramář a Naděžda oznámila Abrikosovi, že s ním už nechce žít. Představy Kramáře a Naděždy, že Abrikosov rychle svolí s rozvodem, se ukázaly jako liché. Ten se naopak rozhodl o svou ženu bojovat. Když Naděžda odjela koncem ledna 1892 zpět do Ruska, podařilo se mu dlouho blokovat vydání jejího pasu. Skutečný společný život Karla a Naděždy tak začal až na podzim 1893, na veřejnosti se spolu ukazovali až od roku 1897. Prvních deset let vídeňského života bylo pro Naděždu velmi krušných. Měla postavení konkubíny v cizí zemi. Se vztahem svého syna k vdané Rusce se nikdy nesmířila ani Kramářova matka Marie. Když Karel Naděždu poprvé přivezl do Semil představit rodičům, přivítala ji stará paní Kramářová slovy: Co to tudle máte? přičemž ukazovala na jakousi nepatrnou jizvičku na její tváři. Také další otázka musela Naděždu uzemnit: A copak ste to mohla udělat dětem, copak může máma vopustit děti? Naděžda jí stroze odpověděla: Nejdříve jsem já. Se svou tchyní se pak odmítala stýkat. Přelom ve vztahu Karla a Naděždy přinesl rok 1900. Touze páru po legitimním vztahu nahrál Naděždin manžel, který si našel novou partnerku. Toho Naděžda využila a prosadila rozvod z důvodu manželova cizoložství. Svatbě Karla a Naděždy nestálo již nic v cestě. Vzali se 30. září 1900, v den Naděždiných osmatřicátých narozenin. Obřad se odehrál v rodinné kapli hraběnky Panini v Gaspře na Krymu a měl velmi komorní ráz. Přesto- 20 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 21
Chcete si to dočíst? ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice S Ln DO STŘEDOMOŘÍ (PÁTEČNÍ PŘEDPLATNÉ S MAGAZÍNEM + CD a DVD O STŘEDOMOŘÍ) Neumíte si představit pátek bez Lidových novin s oblíbeným magazínem a milujete Středomoří? Pak máte jedinečnou šanci objednat si měsíční předplatné Lidových novin s magazínem Pátek za 60 Kč, a navíc jako bonus získat jeden ze tří kompletů o Francii, Itálii nebo Španělsku. Stačí poslat nejpozději do úterních 14 hodin SMS ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA IT nebo FR nebo ESP na číslo 90211. A příští pátek naleznete Lidové noviny s CD a DVD o vybrané zemi ve své schránce. Cena 1 SMS je 60 Kč vč. DPH. Službu provozuje Expansion Group, technicky zajišťuje ATS. Infolinka 776 999 199, (po pá, 9.00 16.00), www.platmobilem.cz. CD průvodce s originálním ozvučením a hudbou CD 8 pohádek z celého světa DVD o místní kuchyni více na www.popron.cz NOVINY OSOBNOSTÍ