Jazyky XHTML, DHTML, CSS a WML



Podobné dokumenty
HTML Hypertext Markup Language

1. GRAFIKA. grafika vektorová - křivky grafika bitmapová (rastrová, bodová) pixely VLASTNOSTI BITMAPOVÉ GRAFIKY (FOTOGRAFIE)

HTML - Úvod. Zpracoval: Petr Lasák

Obsah. Stručná historie World Wide Webu 7

Základy programovacího jazyka HTML. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1133_Základy programovacího jazyka HTML_PWP

NSWI096 - INTERNET. Úvod do HTML

Tvorba WWW stránek. Mojmír Volf

Vývoj Internetových Aplikací

Hlavička dokumentu. mezi <head> a </head> obsahuje informace vztažené k dokumentu metadata <title> - název stránky, povinná párová značka

XHTML 1. Značkovací jazyky (mark-up): Součastí prostředků je systém m značek

1. Struktura stránky, zásady při psaní kódu, MVC pattern. Web pro kodéry (Petr Kosnar, ČVUT, FJFI, KFE, PINF 2008)

Uspořádání klient-server. Standardy pro Web

Základy informatiky. HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

HTML. HyperText Markup Language Josef Steinberger

Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 1

<link> - definuje vztah k jiným XHTML dokumentům, typicky

Mgr. Vlastislav Kučera lekce č. 2

Multimediální systémy. 10 Komprese videa, formáty

Videosekvence. vznik, úpravy, konverze formátů, zachytávání videa...

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Tvorba webu. Úvod a základní principy. Martin Urza

Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 2

IE1 jazyk HTML a kaskádové styly

Základy informatiky. 03, HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

(X)HTML, CSS a jquery

Práce s obrazovým materiálem CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

IE1 jazyk HTML a kaskádové styly

Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 1

Základy webových aplikací ZWA Přednáška č. 2 HTML. Martin Klíma

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Datové formáty videa a jejich využití. Tomáš Kvapil, Filip Le Manažerská informatika Multimédia

(X)HTML. Internetové publikování

13. Vytváření webových stránek

Základní pojmy. Multimédia. Multimédia a interaktivita

HTML XHTML JavaScript PHP ASP.Net Zajímavé odkazy

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

WWW a HTML. Základní pojmy. Ivo Peterka

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Mgr. Vlastislav Kučera Struktura stránky, hlavička,

Tvorba webových stránek

HTML. PIA 2012/2013 Téma 1. P. Brada, O. Rohlík, J. Tichava, Západočeská univerzita

12. Základy HTML a formuláře v HTML

(X)HTML-TAGY. VOŠ a SŠT Česká Třebová

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Tvorba www-stránek. Příkazy jazyka HTML. Budeme pracovat následovně: Základní struktura webové stránky. Příkazy sekce HEAD

INTERNET A SÍTĚ. Role při tvorbě webových aplikací. Rozhodovací vrstvy při tvorbě webových aplikací. povrch kostra struktura obsah strategie

Tvorba internetových aplikací v XHTML 2.0 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

APLIKACE XML PRO INTERNET

Tvorba webových stránek pomocí HTML kódu v příkladech. M. Seménka, 2014

Základy HTML (2. přednáška)

Základy informatiky. 03 HTML, tvorba webových stránek. Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant

Datové formáty videa, jejich specifikace a možnost využití. Petr Halama

Multimediální formáty

Převody datových formátů

Dnešní téma. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT

<html> - párový tag, uzavírá celý dokument <head> - párový, určuje hlavičku dokumentu <body> - párový, uzavírá tělo dokumentu Př. Základní struktura

Obsah. Úvodem 9 Kapitola 1 Jaký počítač a jaký systém? 11. Kapitola 2 Obrázky a fotografie 21

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Podpora nových webových technologií HTML5 a CSS3 v aktuálních verzích prohlížečů

HTML - pokračování. Co už víme?

Základy (X)HTML. WWW stránka WWW stránka dokument (soubor) s informacemi a pokyny pro jejich zobrazení

VIDEO DATOVÉ FORMÁTY, JEJICH SPECIFIKACE A MOŽNOSTI VYUŽITÍ SMOLOVÁ BÁRA

Základy WWW publikování

Charakteristiky zvuk. záznamů

Úvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu

Zásady prezentace CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Internetové publikování

Tomáš Herout

Internet 2 css, skriptování, dynamické prvky

Název modulu: XHTML a CSS pokročilé techniky tvorby webových stránek

Úvod do tvorby internetových stránek v jazyce HTML

22. Tvorba webových stránek

Úvod do tvorby internetových aplikací

Název modulu: Tvorba webu pomocí XHTML a CSS začátečníci

DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ VIDEA A ZVUKU VE VÝUCE

Digitální video, formáty a kódování. Jan Vrzal, verze 0.8

CSS. SEO Search Engine Optimization (optimalizace pro vyhledávače)

Nové přístupy tvorby web site. Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001

NSWI096 - INTERNET. CSS kaskádové styly. Mgr. Petr Lasák

TNPW1 Cvičení aneta.bartuskova@uhk.cz

Tvorba jednoduchých WWW stránek. VŠB - Technická univerzita Ostrava Katedra informatiky

Tvorba webových stránek

TVORBA WEBOVÝCH STRÁNEK

KAPITOLA 13. Formáty videa. V této kapitole: DV (AVI) Formát videa MPEG HDV, High Definition AVCHD Porovnání formátů

Co je HTML. 1. Párový tag má začátek a konec: 2. Nepárový tag nemá ukončovací značku:

SEO OPTIMALIZACE PRO VYHLEDÁVAČE JEDNODUŠE

KIV/PIA 2012 Ing. Jan Tichava

Základy informatiky. 03 HTML, tvorba webových stránek. Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant

Videoformáty na internetu Ing. Jakub Vaněk KIT digital Czech a.s. Situation: Q4 09 and 2010 Budget

Název: VY_32_INOVACE_PG4116 SEO, standardy, sémantika kódu, přistupnost

MODERNÍ WEB SNADNO A RYCHLE

Tvorba stránek v HTML ve Wordu

Analýza webových stránek andreaspctipps.de

Video. Co je to video. Vlastnosti videa. Frame rate. Prokládání

Název DUM: VY_32_INOVACE_2B_14_ Programovací_jazyk_HTML

Základy informatiky. HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

Internet WEB stránky HTML, Hypertext MarkUp Language - nadtextový jazyk - Místo příkazů obsahuje tagy - značky

Bloky. Tag Význam Párový. p odstavec nepovinně. br řádkový zlom ne. div oddíl ano. center vycentrování ano. h1 nadpis 1.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Mgr. Stěpan Stěpanov, 2013

Transkript:

Dodatky Petr Pexa 2007 pepe@pf.jcu.cz

1. Upravená kapitola 5.1 Vývojové verze jazyka XHTML Modularizace XHTML Modularizace je proces zařazení jednotlivých elementů do fiktivních modulů podle jejich funkce v souvislosti s trendem prohlížení obsahu internetu pomocí jiných zařízení než tradičního PC (mobilní zařízení, tiskárny, čtečky apod.). strukturální modul kolekce elementů definujících základní strukturu xhtml dokumentu: body, head, html, title textový modul: definuje základní elementy sloužící jako kontejner pro text a elementy zaměřené na obsah: abbr, acronym, address, blockquote, br, cite, code, dfn, div, em, h1 až h6, kbd, p, pre, q, samp, span, strong, var bidirectional textový modul: bdo prezentační modul obsahuje elementy zaměřené na vzhled, které byly původně v XHTML 1.0 Strict, resp. XHTML1.1, zakázány (ale ostatní verze XHTML 1.0 je povolovaly), nakonec zůstaly tyto: b, i, big, hr, sub, sup, tt, small hypertextový modul modul s jediným elementem: a modul seznamů: dl, dt, dd, ol, ul, li formulářový modul: form, input, label, select, option, textarea, button, fieldset, legend, optgroup modul tabulek: caption, table, td, th, tr, col, colgroup, tbody, tfoot, nthead modul obrázků: img module obrazových map: area, map modul skriptů: noscript, script modul stylů: element style,atribut style objektový modul: object, param metainformační modul: meta modul linků: link base modul: base XHTML 1.1 - modulově založený XHTML Rozsáhlá sada modulů pro komplexnější tvorbu XHTML dokumentů, vynechává již prakticky všechny prezentační vlastnosti (a také rámy) a formátování webu je nutné provést pouze pomocí CSS. XHTML 1.1. je tedy velice podobný XHTML 1.0 Strict (viz dále). V XHTML 1.1 dokumentech je dále nutné použít v hlavičce speciální MIME-type application/xhtml+xml, který ale podporují jen moderní browsery (vyjma Exploreru) a mobilní telefony s WAP 2. <meta http-equiv="content-type" content="application/xhtml+xml; charset=utf-8" /> Poznámka: seznam povolených elementů v jazyce XHTML 1.1 najdete v předchozím odstavci, nebo na www.w3.org/tr/xhtml11/doctype.html#s_doctype/ 2

Dodatky k referenční příručce pro tvorbu webu a Wapu 2. Upravená kapitola 5.3 XML deklarace Každý správně formátovaný XHTML dokument by měl na začátku zdrojového kódu obsahovat informaci o použitém kódování a verzi jazyka XML. <?xml version="1.0" encoding="windows-1250"?> <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> <?xml version="1.0" encoding="utf-8"?> Pokud ale použijeme v hlavičce stránky kódování utf-8 pomocí elementu <meta> (místo tradičního windows-1250), není tento řádek povinný (v Internet Exploreru 6 totiž způsobuje přepnutí do nestandardního zobrazovacího quirk módu). <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8" /> Použitý HTML editor ale musí uložení dokumentu v tomto kódování podporovat! Pozor tedy např. na editor Golden, který ukládá vždy do windows-1250, doporučuji např. PSPad, AceHTML, je možné použít i Poznámkový blok (viz následující obrázek). Nestačí tedy nastavit kódování utf-8 pouze v hlavičce a dokument pak uložit ve windows- 1250, místo českých znaků jsou pak v prohlížeči zobrazeny nesmysly, pokud je použita čeština i v titulku stránky, v Exploreru se dokonce zobrazí jen prázdná stránka! Poznámka: k tomuto tématu tedy ještě doporučuji profesionálům prostudovat problematiku tzv. zobrazovacích módů prohlížečů, především nestandardního quirk módu MS Internet Exploreru (např. na http://www.jakpsatweb.cz/css/mody-prohlizecu.htm, http://interval.cz/podklady/bien/730/rezimy.htm a http://wellstyled.com/singlelang.php?lang=cs&page=html-doctype-and-browser-mode.html). 3

3. Upravená kapitola 5.4 DTD (Document Type Definition) Každý správně formátovaný XHTML dokument by měl na začátku obsahovat informace o verzi použitého XHTML a typu DTD (Document Type Definition). DTD je jinými slovy návod pro prohlížeč, jak má dokument zpracovat, říká mu, jaké elementy dokument používá a jak s nimi má zacházet. Můžeme použít veřejné DTD typu PUBLIC (viz dále) a lokální DTD pro konkrétní dokument typu SYSTEM (použitelné především u XML dokumentů). Element DOCTYPE není součástí XHTML dokumentu, není elementem XHTML a nemusí mít koncovou značku. Striktní DTD: DTD XHTML 1.0 Strict Strict (striktní) definice je určena pro stránky, jejichž autoři se rozhodli zbavit je všech pozůstatků dob minulých. Takové stránky již neobsahují žádné nedoporučované elementy ani atributy jazyka XHTML. Chybí elementy a atributy, které řídí prezentaci a vzhled dokumentu (jako například element <center> či <font>) a u některých elementů není podporován např. atribut align. Vzhled stránky je tedy upraven pouze pomocí kaskádových stylů (CSS Cascading Style Sheets). Seznam povolených elementů najdete v předchozí kapitole Vývojové verze XHTML - Modularizace XHTML. <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml1/dtd/xhtml1-strict.dtd"> Html je název kořenového elementu, PUBLIC určuje použití veřejného DTD na uvedené url. Přechodové DTD: DTD XHTML 1.0 Transitional Druhým typem je tzv. přechodová definice DTD. Ta se nejvíce přibližuje současnému standardu jazyka XHTML. Stránky s tímto typem DTD jsou velmi běžné, neboť používají vše, na co jsme z HTML zvyklí, tady např. všechny elementy i atributy jazyka HTML 4.01. Nepoužívají se však rámy (frames). <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Transitional//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml1/dtd/xhtml1-transitional.dtd"> DTD s podporou rámců: DTD XHTML 1.0 Frameset Třetí definice DTD slouží pro tvorbu rámů (frames). Je totožná s přechodovou definicí DTD, jediným rozdílem je, že v této definici nalezneme místo elementu <body> elementy <frameset> a <frame>. V XHTML 1.0 Strict (a XHTML 1.1) nejsou rámy povoleny vůbec. <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Frameset//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml1/dtd/xhtml1-frameset.dtd"> 4

Dodatky k referenční příručce pro tvorbu webu a Wapu DTD pro webové dokumenty, napsané v jazyce XHML 1.1 <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.1//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml11/dtd/xhtml11.dtd"> V XHTML 1.1 dokumentech je navíc nutné použít v hlavičce speciální MIME-type application/xhtml+xml, nelze použít tradiční text/html. Dokumenty napsané v této verzi jazyka XHTML tedy musí být uloženy přímo ve formátu XHTML (s příponou *.xhtml), ten ale zatím nepodporuje Explorer ani ve verzi 7 a je nabídnuto pouze stažení a uložení souboru (viz následující obrázek). Také je nutné ověřit, zda hostingový server tento MIME type podporuje. V Opeře a Firefoxu je již tento nový typ dokumentů zobrazen dobře. <meta http-equiv="content-type" content="application/xhtml+xml; charset=utf-8" /> S tímto formátem je ale spojena poměrně revoluční změna v interpretaci kódu prohlížečem - jakákoliv syntaktická chyba (např. <br> místo <br />) ve správně uloženém XHTML dokumentu již není prohlížeči tolerována (na rozdíl od HTML dokumentů), je hlášena chyba v kódu a stránka se vůbec nezobrazí (viz následující obrázek s chybovým hlášením Opery 9). 5

DTD typu SYSTEM pro dokumenty, napsané přímo v jazyce XML <!DOCTYPE cenik SYSTEM "cenik.dtd"> Cenik je název kořenového elementu, SYSTEM určuje použití lokálního DTD cenik.dtd s definicí typu dokumentu. Nesporná výhoda tohoto řešení je možnost použití jednoho DTD na více dokumentů: <?xml version="1.0" encoding="windows-1250"?> <!DOCTYPE cenik SYSTEM "cenik.dtd"> <cenik>... </cenik> V úvahu přichází i možnost uložení DTD přímo do XML dokumentu: <?xml version="1.0" encoding="windows-1250"?> <!DOCTYPE cenik [... DTD... ]> <cenik>... </cenik> 6

Dodatky k referenční příručce pro tvorbu webu a Wapu 4. SEO (Search Engine Optimization optimalizace webové stránky pro vyhledavače), nová kapitola ZÁKLADNÍ OPTIMALIZAČNÍ PRVKY WEBU (převzato z www.jakpsatweb.cz) Co vyhledávače sledují Syntaxe XHTML Důležitost Titulek <title>text titulku</title> obrovská Klíčová slova Popis (description) <meta name="keywords" content="slovo, slovo" /> <meta name="description" content="stručný popis" /> značná, někdy již žádná (Google) různá Nadpis 1. úrovně <h1>nadpis</h1> značná Ostatní nadpisy <hn>nadpis</hn> sporná Začátek stránky <body>několik prvních slov... větší než malá Adresa URL jméno souboru včetně cesty různá Text odkazů mířících na stránku z jiného serveru Titulky u odkazů Alty u obrázků <a href="adresa"> Text odkazu</a> <a href="adresa" title="titulek">odkaz</a> u některých vyhledávačů obrovská (Google, Jyxo) značná <img alt="zástupný text"... /> malá Text stránky text malá Katalogový popisek co zadáte do katalogu různá (velká na Seznamu) DALŠÍ OPTIMALIZAČNÍ PRVKY WEBU Vytvoření tzv. zpětných odkazů u nových webů registrace do katalogů (Seznam, Centrum, Atlas, apod.) Doporučuje se mít na stránce alespoň jednou klíčové slovo tučně a jednou kurzívou, význam je malý. Roboti velmi často neindexují Javascript. Pokud ho použijeme např. pro navigaci (menu), je vhodné ho schovat do souboru (<script type= text/javascript src= x.js ></script>). Pouze Flash animaci není vhodné použít pro navigaci, protože robot vyhledávače zaindexuje pouze první stranu a ostatní stránky již nevidí. Pokud je na stránce Flash, je nutné ho doplnit textovými informacemi, popřípadě udělat také neflashovou verzi. Klikací obrázkové mapy - ne všechny vyhledavače si s tímto typem navigace dokáží poradit, vhodné i textové odkazy. 7

Splash page (titulní stránka, která obsahuje pouze veliký obrázek, klikací mapu nebo flashovou animaci), vhodné doplnit i textovým odkazem (tzv. Skip Intro). Pro roboty jsou velký problém rámce (rámy, frames), odmítají je indexovat a zaindexují pouze část noframes. Pokud robot zaindexuje obsah jednotlivých stránek v rámcích, vyhledavače nabídnou odkaz na konkrétní stránku a ne rámcový index, takže se většinou zobrazí stránka bez navigačního menu. Dynamická URL obsahuje otazník, za kterým si script předává parametry. Například www.example.com/clanek.php?clanek=1765. Vyhledavače většinou neindexují stránky s mnoha parametry. Například Google indexuje maximálně tři proměnné, ale některé menší vyhledavače to nedokáží vůbec. Pro uživatele, ale i pro vyhledavače je jednodušší zapamatovat si statickou URL stránky. Příkladem takového URL může být www.example.com/nadpis-clanku.html. Viz problematika tzv. mod_rewrite na www.pf.jcu.cz/pepe/diplomky/vacek.pdf. Užitečné webové adresy ke studiu problematiky SEO: http://www.jakpsatweb.cz/vyhledavace.html http://www.jakpsatweb.cz/katalog/seo.html http://vyhledavace.info/seo-faq/ http://seo.nawebu.cz/ 8

Dodatky k referenční příručce pro tvorbu webu a Wapu 5. Doplnění kapitoly 14 - Fotografie a grafika *.raw - formát obsahuje nekomprimovaná data přímo ze senzoru fotoaparátu (tzv.digitální negativ), profesionální úpravy jednotlivých RGB kanálů, až 8x větší objem dat 6. Doplnění kapitoly 19 - Zvuk na webové stránce ZVUKOVÉ FORMÁTY PRO WEB *.wav - nekomprimovaný záznam reálného zvuku, pro web tedy méně vhodný *.mid - kódovaná imitace zvuku hudebních nástrojů, zvuk generován např. zvukovou kartou či syntezátorem (samplerem), malá velikost souborů, nutný kvalitní HW *.mp3 - komprese MPEG1-Layer 3 (nejčastěji 1:12), volitelný bitrate (datový tok, např. 128 kb/s pro CD kvalitu), textový popis mp3 souborů (tzv. ID3 Tagy) *.wma - komprimovaný formát zvuku firmy Microsoft, podobný mp3 *.ogg-vorbis - další ztrátově komprimovaný formát zvuku *.rm - RealMedia, technologie firmy RealNetworks pro streamované vysílání zvuku SW pro záznam, tvorbu, zpracování a úpravu zvukových souborů: Audiograbber (wav), Lame Encoder (mp3), Cubase (midi), Audacity, Nero Wave Editor, Acoustica, Easy Audio Editor, atd. 7. Doplnění kapitoly 20 - Video na webové stránce VIDEOFORMÁTY PRO WEB *.avi - komprimovaný i nekomprimovaný základní záznam obrazu i zvuku původně pro Windows, pro web vhodný jen s kompresí (MPEG-4, kodeky - např. DivX, XviD) *.mpg, mpeg, mp4 - záznam obrazu s vysokou kompresí, používaný např. na DVD *.wmv - komprimovaný formát obrazu firmy Microsoft, podobný mpg *.3gp - další komprimovaný formát obrazu, používaný především v mobilních telefonech *.mov - multimediální vícestopý formát QuickTime firmy Apple, vhodný zejména pro internetové vysílání (průběžné zobrazování - streaming, webcasting) *.rm - RealMedia, technologie firmy RealNetworks pro streamované vysílání videa *.asf - konkurenční technologie firmy Microsoft pro streamované vysílání videa PŘEHLED KOMPRESNÍCH STANDARDŮ A KODEKŮ MPEG-1: kompresní standard (1:12) digitálního videa (VideoCD) a zvuku (MP3), rozlišení 352x288px, rychlost přenosu jen 1,5 Mb/s, pro web tedy méně vhodný MPEG-2: lepší metoda prokládání řádků, rozlišení 352x288px při 4 Mb/s (S-VHS); 720x576px, 10Mb/s (DVD); 1440x1440px, 30Mb/s (HDTV) a 1920x1080px, 40Mb/s (HD DVD, Blu-ray Disc) MPEG-4: velká komprese videa při srovnatelné kvalitě s originálem, variabilní bitrate až 6MB/s (např. s použitím kodeku DivX). DivX: obrazový kodek pro kompresi videa kompatibilní s MPEG-4, 7GB dat 700MB 9

XviD: open source verze kodeku DivX SW pro záznam, zpracování, úpravu a kompresi videosouborů: Pinnacle Studio, Windows Movie Maker, Virtual Dub (DivX, XviD komprese), Windows Media Encoder (streamované vysílání videa, webcasting) 10