zákony, novinky, zajímavosti

zákony, novinky, zajímavosti 1) Obsah čísla str. 1 2) Půjčovna a půjčovna Paprsek - kontakty, služby str. 2 3) Pomůcky k zapůjčení a prodeji str. 3 4 4) Změny v důchodovém pojištění str. 5 10 5) Změna pojmu nezaopatřené dítě str.10 11 6) Příspěvek na péči str.12 17 7) Příspěvek na provoz mot. vozidla změna str.18 8) Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi str.19 9) Změny v nemocenském pojištění str.19 21 10) Asistenční psi str.21 11) Elektronické zasílání neschopenek str.21 22 12) Sponzoři str.23

Poradna a půjčovna PAPRSE K Poskytovatel: Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí ČR, o. s. Lipová 364/2, 682 01 Vyškov 515 531 354 @ pujcovna.vy@seznam.cz http: www.paprsek-vyskov.cz Kontaktní osoby: Marie Mikulášková 739 598 764 Lenka Večeřová, DiS. 605 428 639 Poskytované služby: odborné sociální poradenství z oblasti sociálních dávek a služeb půjčování rehabilitačních a kompenzačních pomůcek informace o nových zákonech a vyhláškách informace o poskytovatelích sociálních služeb v regionu i mimo něj zprostředkování kontaktu s právníkem specializovaným na sociálně právní problematiku poradenství v oblasti rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pomoc při činnostech, které jsou nad síly handicapovaných vyplňování formulářů pro úřady, lékaře,... pomoc při sepsání odvolání v odůvodněných případech přednášková činnost pro základní organizace, svazy a sdružení zdravotně postižených tisk brožurky zákony, novinky, zajímavosti Poradna a půjčovna otevřena: pondělí čtvrtek 8.00 12.00 12.30 16.00 účet Poradny a půjčovny u ČSOB a.s Vyškov 201 172 837 / 0300

Co Vám můžeme zapůjčit...? Pomůcky podpůrné : Berle francouzské předloketní duralové nastavitelné Berle podpažní nastavitelné dřevěné Hole podpůrné nastavitelné duralové Chodítko AU 07 s podpůrnou deskou Chodítko čtyřkolové Chodítko pevné krokovací Chodítko dětské univerzální LOJZÍK Pomůcky kočáry, vozíky : Kočárek zdravotní transportní pro děti a dospělé TONY Kočárky zdravotní transportní pro děti a dospělé MATĚJ Kočárek dětský polohovací MEYRA Mechanické vozíky Breezy Entrée Mechanické vozíky SPU 344 ATENAS Mechanické vozíky polohovací Pomůcky do sprchy, vany a na WC : Křesla klozetová typ MILA COMBI Křesla klozetová pojízdná Lehátka do vany REPO 02 Nástavce na WC plastové výška 7 cm a 15 cm Nástavce na WC CLIPER II plastové 10 cm Perličková koupel do vany Sedačky do sprchového koutu AZ 4 Sedačky do vany závěsné dřevěné Sedačky na vanu plastové Toaletní křesla pojízdná AUDY AU 02 Zvedák do vany elektrický Židle do sprchy pevná, pojízdná Polohovací pomůcky : Opěrky paže 47 x 14 x 14cm Sedací klín TRITON molitan + potah Rehabilitační pomůcky : Skládací masážní lehátko bez otvoru Rehabilitační elektrické lehátko Perličková koupel na nohy

Ostatní pomůcky : Antidekubitní matrace s kompresorem Bazének na mytí hlavy Držák invalidních vozíků Elektrické polohovací postele s matrací Elektrický polštář Jídelní stoleček do lůžka 60 x 40cm Jídelní stoleček nastavitelný k lůžku Lžíce pro tělesně postižené - pravá Koupací vana nafukovací Magnetoterapeutický přístroj Matrace omyvatelná Masážní přístroj BEURER (prodloužená ruka) Pracovní plochy polohovací UNI Schodolez mobilní schodišťová plošina s příslušenstvím Zvedák elektrický SUNFIT nosnost 150kg s rychlopoutacími závěsy Co můžete zakoupit...? Ostatní pomůcky : Láhve na moč mužské (bažant) umělá hmota Láhve na moč ženská (kačena) umělá hmota Mísy podložní nízké umělá hmota Lžíce levá, pravá omyvatelná prostěradla hrnek na pití na obě ruce

Změny v důchodovém pojištění od roku 2010 Zákon č. 306/2008 Sb. přinesl řadu výrazných změn v důchodovém pojištění. Nejdůležitější z nich se týkají započítávání doby pojištění, podmínek nároku na starobní důchod, invalidních důchodů a důchodů pečujících osob. Zároveň se také mění některé pojmy, což má dopad i mimo oblast důchodového pojištění. Započítávání doby pojištění V oblasti zápočtu dob důchodového pojištění je nejdůležitější změnou to, že doba 6 let studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole bude do doby pojištění započítávána jen těm, kteří dosáhli 18 let před rokem 2010. Tato změna se projeví zejména při výpočtu výše důchodu. Výše procentní výměry důchodu může být v případě šestiletého studia o 9% nižší, v případě pětiletého pak o 7,5 % nižší. Aby nedošlo k vyloučení nároku na invalidní důchody, je současně stanoveno, že pro účely doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se doba studia bude i nadále za dobu pojištění považovat. Touto úpravou je zajištěno i to, že zůstanou zachovány dosavadní podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod. Podmínky nároku na starobní důchod U nároku na starobní důchod se hlavní změny týkají prodlužování potřebné doby pojištění. Zatímco před rokem 2010 stačilo 25 let pojištění a dosažení důchodového věku, v období let 2010 2019 se zvyšuje doba pojištění tak, že v roce 2010 činí 26 let a zvyšuje se o 1 rok až do roku 2019, kdy bude činit 35 let. Zároveň se prodlužuje doba pojištění v případech, kdy je důchod přiznáván po dosažení věku 65 let. Zatímco do roku 2010 stačilo 15 let, od tohoto roku do roku 2013 se hranice zvyšuje o rok, takže po roce 2013 bude činit nejméně 20 let a důchodový věk bude nejméně o 5 let vyšší, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození. Rok Důchodový věk činí u narození Mužů Žen s počtem vychovaných dětí 0 1 2 3 4 5 a více 1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 54r 53r 1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 54r 53r 1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 54r 53r 1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 54r 53r 1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 54r 53r 1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 54r 53r

Rok Důchodový věk činí u narození Mužů Žen s počtem vychovaných dětí 0 1 2 3 4 5 a více 1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 54r+4m 53r 1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 54r+8m 53r+4m 1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 55r 53r+8m 1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 55r+4m 54r 1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 55r+8m 54r+4m 1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 56r 54r+8m 1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 56r+4m 55r 1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 56r+8m 55r+4m 1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 57r 55r+8m 1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 57r+4m 56r 1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 57r+8m 56r+4m 1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 58r 56r+8m 1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 58r+4m 57r 1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 58r+8m 57r+4m 1956 63r+6m 63r 61r+8m 60r+4m 59r 59r 57r+8m 1957 63r+8m 63r+4m 62r 60r+8m 59r+4m 59r+4m 58r 1958 63r+10m 63r+8m 62r+4m 61r 59r+8m 59r+8m 58r+4m 1959 64r 64r 62r+8m 61r+4m 60r 60r 58r+8m 1960 64r+2m 64r+2m 63r 61r+8m 60r+4m 60r+4m 59r 1961 64r+4m 64r+4m 63r+4m 62r 60r+8m 60r+8m 59r+4m 1962 64r+6m 64r+6m 63r+8m 62r+4m 61r 61r 59r+8m 1963 64r+8m 64r+8m 64r 62r+8m 61r+4m 61r+4m 60r 1964 64r+10m 64r+1m 64r+4m 63r 61r+8m 61r+8m 60r+4m 1965 65r 65r 64r+8m 63r+4m 62r 62r 60r+8m 1966 65r 65r 65r 63r+8m 62r+4m 62r 61r 1967 65r 65r 65r 64r 62r+8m 62r 61r+4m 1968 65r 65r 65r 64r 63r 62r 61r+8m

INVALIDNÍ DŮCHODY Systém plných a částečných invalidních důchodů je nahrazen systémem třístupňovým. Podle znění zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. V případě, že pracovní schopnost poklesla: a) nejméně o 35 %, ale nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně 50 %, ale nejvíce 69%, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření, přitom se bere v úvahu: a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využít zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s tím souvisejí. Za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení (odst. 4 písm. c), jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku: a) do 20 let méně než jeden rok, b) od 20 do 22 let jeden rok, c) od 22 do 24 let dva roky, d) od 24 do 26 let tři roky, e) od 26 do 28 let čtyři roky a f) nad 28 let pět roků z posledních deseti let před vznikem invalidity. Pozor! Nově je stanovena podmínka pro osoby, u nichž invalidita nastala kolem 38. roku. Zde je rozhodná doba 20 let před vznikem invalidity a potřebná doba pojištění činí 10 roků. Pokud jde o výši invalidního důchodu, zůstává i zde zachován dvousložkový princip. Důchod je nadále tvořen pevnou výměrou, jejíž výše činí v současné době 2 170,- Kč, a procentní výměrou, která činí za každý celý rok doby pojištění měsíčně: a) 0,5 %výpočtového základu u invalidity I. stupně, b) 0,75 % výpočtového základu u invalidity II. stupně c) 1,5 % výpočtového základu u invalidity III. stupně. Z porovnání s dosavadní právní úpravou je zřejmé, že částky stanovené pro invaliditu I. a II. stupně byly stanoveny tak, že dosavadní výše procentní výměry částečného invalidního důchodu je určena pro invalidní důchody II. stupně a nově přibyla invalidita I. stupně. Výše 1,5 % výpočtového základu odpovídala plnému invalidnímu důchodu, výše 0,75 % odpovídala částečnému invalidnímu důchodu. Pozor, velmi důležité! Přestože při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu ode dne, kdy došlo ke změně stupně invalidity, u dosavadních částečných invalidních důchodů přiznaných před 1. 1. 2010 zůstane výše důchodu zachována i v případě, že tito lidé budou po tomto datu posouzeni jako invalidé I. stupně. Pokud jde o plné invalidní důchody, tam může dojít ke snížení na částku odpovídající I. nebo II. stupni invalidity od 13. splátky tohoto důchodu splatného po dni konání prohlídky. DŮCHOD PEČUJÍCÍCH OSOB (tyto změny nabyly účinnosti dne 1. 7. 2009) Vývoj výše starobních či plných invalidních důchodů pečujících osob prošel řasou změn. Všeobecně lze říci, že starobní či plné invalidní důchody vyměřované těmto osobám byly tím nižší, čím delší dobu trvala péče, a důchody hluboko pod hranicí životního minima nebyly výjimkou. To bylo způsobeno dvěma okolnostmi:

1) doba péče přesahující 5 let byla vyloučenou dobou jenom z 50%, což znamenalo, že výdělek dosažený po dobu výdělečné činnosti byl rozpočítáván i na dobu péče, čímž pochopitelně docházelo k jeho snížení, 2) skutečností, že pokud měli tito lidé v době péče prakticky jakýkoliv příjem, byl tento příjem brán za základ pro výpočet důchodu. Zatímco první problém se podařilo vyřešit již v roce 2006, řešení druhého problému nastal až k 1. 7. 2009 Procentní výměra starobního invalidního důchodu pojištěnce, který pečoval alespoň 15 let o blízkou nebo jinou osobu nebo o závislou osobu, se stanoví tak, že za jeho příjem před 1. 1. 2007 se považuje částka 96 000,- Kč vynásobená přepočítacím koeficientem. Takto získaná částka se přičte jeho vyměřovacímu základu za příslušný rok. Po 1. 1. 2007 se bude přičítat částka odpovídající příspěvku na péči k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce. Výše přepočítacího koeficientu se zjistí tak, že v čitateli je všeobecný vyměřovací základ za rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ pečující osoby, a ve jmenovateli všeobecný vyměřovací základ 2007. Z této konstrukce vyplývá, že koeficient, který se počítá s přesností na 4 platná desetinná místa, bude vždy menší než 1 a jeho hodnota se bude snižovat tím více, čím déle půjdeme do minulosti. O částku uvedenou uvedenou ve sloupci RVZ se zvýší úhrn ročních vyměřovacích základů pečující osoby ze příslušný kalendářní rok. O úpravu důchodu je třeba požádat. Nic nezkazíte, jestliže žádost podáte ještě před nabytím účinnosti této změny, která je od 1. 7. 2009. ROK VVZ PK RVZ 2007 21 527 1 96 000 2006 20 050 0,9314 89 413 2005 18 809 0,8737 83 879 2004 17 882 0,8307 79 745 2003 16 769 0,7790 74 782 2002 15 711 0,7298 70 063 2001 14 640 0,6801 65287 2000 13 490 0,6267 60 159 1999 12 655 0,5879 56 435 1998 11 693 0,5432 52 145 1997 10 696 0,4969 47 699

1996 9 676 0,4495 43 150 1995 8 172 0,3796 36 443 1994 6 869 0,3191 30 632 1993 5 817 0,2702 25 941 1992 4 644 0,2157 20 710 1991 3 792 0,1762 16 910 1990 3 286 0,1526 14 654 1989 3 170 0,1473 14 137 1988 3 095 0,1438 13 802 1987 3 026 0,1406 13 494 1986 2 964 0,1377 13 218 VVZ Všeobecný vyměřovací základ PK Přepočítací koeficient RVZ Roční vyměřovací základ Změna pojmu nezaopatřené dítě a její důsledky Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, přinesl jednu na první pohled nenápadnou, avšak pro řadu z vás velmi podstatnou změnu. Od 1. 1. 2010 došlo ke změně ve vymezení pojmu dítě, která bude mít dopad na poživatele sirotčích důchodů a na žadatele o příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Změna spočívá v tom, že k dosavadním vymezením pojmu dítě 20 přibude další odst. 6 stanovící, že za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu III. Stupně. Nárok na sirotčí důchod u těchto dětí zanikne!!! Následující řádky by měli pozorně číst zejména rodiče nevidomých dětí či dětí s mentálním postižením, odůvodňujícím přiznání mimořádných výhod III. stupně, ve věku o d 18 do 26 let, které pobírají plný invalidní důchod: Dosud a do konce toku 2009 nebyla skutečnost, že dítě pobírá plný invalidní důchod, pro účely vyhlášky č. 182/1991 Sb. překážkou pro poskytnutí příspěvku rodičům těchto dětí na úpravu bytu, zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, na provoz motorového vozidla i na individuální dopravu. Od 1. 1. 2010 však již děti pobírající důchod pro invaliditu III. stupně, na který se přemění dosavadní plný invalidní důchod, nejsou za nezaopatřené považovány ani před dovršením 26 let. Rodiče dětí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo které jsou držiteli průkazu ZTP/P z důvodu mentálního postižení a jsou

poživateli plného invalidního důchodu a je jim méně než 26 let, mají v důsledku výše uvedené změny v letošním roce poslední možnost získat příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Ustanovení 35 odst. 2 vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, zní: (2) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne též rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let a) s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g) b) úplně nebo prakticky nevidomé nebo c) mentálně postižené, jehož mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, a rodič bude motorové vozidlo používat pro dopravu tohoto dítěte. Za rodiče se považuje pro účely těchto příspěvků též osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Pokud je dítě umístěno k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení, je též podmínkou pro poskytnutí příspěvku podle věty první, že rodič dítě pravidelně navštěvuje. Příspěvek může být poskytnut jen jedné oprávněné osobě. Tím, že dítě požívající invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ( za ten jsou považovány dosavadní plné invalidní důchody) už není považováno za nezaopatřené, nemají od 1. 1. 2010 jeho rodiče na příspěvek nárok. Rodiče dětí s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí nárok neztratí, protože tyto děti mají samostatný nárok, neboť zdravotní indikace pro ně jsou shodné se zdravotními indikacemi dospělé osoby a změna ve vymezení pojmu nezaopatřené dítě nebude mít na jejich postavení ve vztahu k tomuto příspěvku žádný vliv. Stejně tak tomu bude i v případě kombinovaného postižení, kde kromě mentálního postižení budou těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí nebo se tyto vady vyskytnou v kombinaci se zrakovým postižením dítěte. Změny mají dopad dále na následující příspěvky: příspěvek na úpravu bytu rodiče nezaopatřených dětí s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a úplně nebo prakticky nevidomých, příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla rodiče nezaopatřených dětí úplně nebo prakticky nevidomých a mentálně postižených, u nichž je toto postižení důvodem pro přiznání mimořádných výhod III. stupně, příspěvek na provoz motorového vozidla rodiče nezaopatřeného dítěte, léčeného na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblasthosou,

příspěvek na individuální dopravu rodiče nezaopatřeného dítěte, léčeného na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblasthosou. Tyto důsledky jsou dány tím, že podle ustanovení 12 vyhlášky č. 182/1991 Sb. se nezaopatřenost dítěte pro účely této vyhlášky posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění. DLOUHODOBĚ NEPŘÍZNIVÝ ZDRAVOTNÍ STAV OD 1. 1. 2010 Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Změna spočívá ve vymezení oblastí, v nichž dochází k ovlivnění pracovní neschopnosti a také v zavedení pojmu pracovní schopnost do definice dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Zařazení tohoto pojmu otevírá prostor pro využití léčebné moci papíru, neboť pojem pracovní schopnost je odlišný od dosavadního pojmu schopnost soustavné výdělečné činnosti a je tudíž pochopitelné, že bodové ohodnocení zdravotních postižení pro účely invalidity musí být jiné než to současně platné. Zdroj: JUDr. Jan Hutař Příspěvek na péči Podstatou a účelem příspěvku na péči je přispět osobám, které jsou pro svou nepříznivou sociální situaci závislé na pomoci jiné osoby, na zajištění potřebné pomoci zejména prostřednictvím služeb sociální péče. Nárok na příspěvek je založen na systému individuálního posuzování schopnosti osob zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti. Poskytování příspěvku : Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Nárok mají osoby uvedené v 4 zákona, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu takovou pomoc potřebují tj. při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Nárok na příspěvek však nemá osoba mladší jednoho roku, kde se předpokládá srovnatelný stupeň péče jako o osoby bez nepříznivého zdravotního stavu. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Nárok na příspěvek a jeho výplatu: Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění zákonem stanovených podmínek a podáním žádosti o přiznání příspěvku. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříčíslo 1/2010 vychází 29. června 2010

ve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku. Výplata příspěvku: Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, ze který náleží, a to v hotovosti nebo se poukazuje na účet u banky určené příjemcem příspěvku. Požádá-li příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen provést změnu způsobu výplaty příspěvku. Příspěvek se nevyplácí, jestliže po celý měsíc oprávněná osoba pobývala ve zdravotnickém zařízení (např. nemocnice) Příjemce příspěvku: Příjemcem příspěvku je oprávněná osoba, nebo namísto ní: zákonný zástupce jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče Obecní úřad obce s rozšířenou působností má povinnost ustanovit zvláštního příjemce příspěvku, jestliže oprávněná osoba, popřípadě zákonný zástupce nemůže příspěvek přijímat nevyužívá příspěvek k zajištění potřebné pomoci. Povinnosti žadatele o příspěvek, oprávněné osoby, jiného příjemce: Žadatel a příjemce příspěvku musí zejména: podrobit se lékařskému vyšetření, podrobit se sociálnímu šetření, plnit ohlašovací povinnost, využívat příspěvek k zajištění potřebné pomoci. Ohlašovací povinnost příspěvku je stanovena do 8 dnů, kdy je nutno ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Výše příspěvku a stupeň závislosti na péči Stupeň závislosti (číslo za lomítkem udává počet úkonů u osoby do 18 let věku) I (lehká závislost) osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12/4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Výše příspěvku pro osobu v Kč do 18 let zletilou 3 000 2 000

II (středně těžká závislost) osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18/10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. III (těžká závislost) osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24/15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. III (úplná závislost) osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30/20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. 5 000 4 000 9 000 12 000 12 000 12 000 Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při určitém počtu úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Posuzování stupně závislosti zvládání úkonů Úkony péče o vlastní osobu: 1) příprava stravy, 2) podávání, porcování stravy, 3) přijímání stravy, dodržování pitného režimu, 4) mytí těla, 5) koupání nebo sprchování, 6) péče o ústa, vlasy, nehty, holení 7) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, 8) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 9) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, 10) stání, schopnost vydržet stát, 11) přemisťování předmětů denní potřeby, 12) chůze po rovině, 13) chůze po schodech nahoru a dolů, Úkony soběstačnosti: 1) komunikace slovní, písemná, neverbální 2) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, 3) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, 4) obstarávání osobních záležitostí, 5) uspořádání času, plánování života, 6) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, 7) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), 8) vaření, ohřívání jednoduchého jídla, 9) mytí nádobí,

14) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, 15) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, 16) orientace v přirozeném prostředí, 17) provedení si jednoduchého ošetření, 18) dodržování léčebného režimu. 10) běžný úklid v domácnosti, 11) péče o prádlo, 12) přepírání drobného prádla, 13) péče o lůžko, 14) obsluha běžných domácích spotřebičů, 15) manipulace s kohouty a vypínači, 16) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, 17) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, 18) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti podle uvedeného ustano vení (viz tab.) se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé úkony v obou sloupcích uvedených v tabulce. Přitom se úkony podle výše uvedených odstavců 1 a 2 sčítají. Při hodnocení úkonů se úkony uvedené v jednotlivých písmenech považují za jeden úkon. Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů je částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. Vzhledem k tomu, že se v některých případech jeden úkon skládá z několika rovnocenných činností (např. Oblékání, svlékání obouvání, zouvání), vede nezvládnutí i jedné z těchto činností k závěru, že osoba není schopna úkon zvládnout. Úkon se opovažuje za zvládnutý jen tehdy, jestliže osoba je schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu, úkon fyzicky provádět obvyklým způsobem a kontrolovat jeho správnost. Pro praktické použití napomůže tato tabulka, jejíž autorem je JUDr. Jan Hutař z NRZP. Do ní lze dosadit jakýkoliv úkon a posoudit, zda osoba je, či není schopna splnit zásadní podmínka jeho provedení. Činnost/úkon dlouhodobě opakovaně samostatně spolehlivě Rozpoznání potřeby Provedení obvyklým způsobem Kontrola správnosti

Kritéria v řádcích vystihují tři základní důvody vzniku či existence závislosti na péči. Jedná se o kombinaci rozumové, fyzické a smyslové připravenosti osoby zvládnout stanovené úkony. Kritéria ve sloupcích tabulky pak určují kvalitativní parametry provádění úkonu. Všechny musí být naplněny, aby mohl být úkon považován za zvládnutý. Přiznávání příspěvku na péči u dětí do 18 let věku Uvedení ustanovení zákona má za následek, že v určitém věku může nezletilé dítě získat pouze tyto stupně příspěvku na péči: Do 1 roku Nevzniká nárok na příspěvek 1 3 roky Nejvýše 1. stupeň Od 3 let Od 7 let Možnost získat III. stupeň Možnost získat IV. stupeň Je tomu tak proto, že ze zákona vyplývá následující počet úkonů, u nichž nezletilé dítě potřebuje péči a dohled jiné osoby: I. stupeň 5 úkonů II. stupeň III. stupeň IV. stupeň 10 úkonů 15 úkonů 20 úkonů Tento počet úkonů se však nevztahuje ke všem 36 úkonům, jak je zákon stanoví, nýbrž pouze k vybranému okruhu úkonů, který je stanoven odlišně pro jednotlivé kategorie u dětí do 18 let věku. Úkony posuzované u dětí od 1 do 3 let věku Úkony péče o vlastní osobu: 1) přijímání stravy, dodržování pitného režimu, 2) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 3) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, 4) stání, schopnost vydržet stát, 5) přemisťován předmětů denní potřeby, 6) chůze po rovině, 7) chůze po schodech nahoru a dolů, 8) orientace v přirozeném prostředí,

Úkony soběstačnosti: 1) komunikace slovní, písemná, neverbální Úkony posuzované u dětí od 3 do 7 let věku Úkony péče o vlastní osobu: 1) přijímání stravy, dodržování pitného režimu, 2) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 3) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, 4) stání, schopnost vydržet stát, 5) přemisťování předmětů denní potřeby, 6) chůze po rovině, 7) chůze po schodech nahoru a dolů, 8) orientace v přirozeném prostředí, 9) podávání a porcování stravy, 10) mytí těla, 11) péče o ústa, vlasy, nehty, holení, 12) výkon fyziologické potřeby, včetně hygieny, 13) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání. Úkony soběstačnosti: 1) komunikace slovní, písemná, neverbální, 2) orientace vůči jiným fyzickým osobám v čase a mimo přirozené prostředí, 3) uspořádání času, plánování života, 4) zapojení do sociálních aktivit odpovídajících věku. Úkony posuzované u dětí starších 7 let věku U těchto dětí se již posuzují úkony péče o vlastní osobu i soběstačnosti uvedené výše ve dvou sloupcích tabulky. Pro tuto skupinu občanů však platí, že v prováděcí vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb. (příl. č. 1) jsou uvedena další omezení hodnotících kritérií u jednotlivých věkových skupin. Důležité! Za osoby, které pečují o osoby závislé ve II. až IV. stupni závislosti hradí stát zdravotní a sociální pojištění. Od 1. 1. 2008 nově i za osoby pečující o děti do 10 let věku s I. stupněm závislosti na péči! Zmírnění podmínek pro získání příspěvku na péči z důvodu celia - kie a diabetes mellitus Změnou vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, byly vyslyšeny prosby mnoha osob s celiakií či diabetes mellitus a rodičů takto postižených dětí.

Pro získání příspěvku na péči se posuzují úkony soběstačnosti a péče o vlastní osobu. Dle počtu úkonů, které osoba závislá není schopna samostatně zvládnout se poté stanovuje stupeň závislosti a tedy i příspěvku na péči. Změna vyhlášky č. 505/2006 Sb. přinesla několik nových úkonů, které se budou hodnotit. Při posuzování úkonů péče o vlastní osobu se nově hodnotí schopnost samostatného stanovení jídelního plánu s každodenním podáváním stravy zvláštního složení, množství nebo četnosti, popřípadě léčebných nutričních doplňků. Tento úkon se hodnotí již u dětí od 1 roku věku. Dále se pak v rámci posuzování provádění jednoduchého ošetření přidává kromě měření tělesné teploty také měření glykosurie a ketolátek v moči. V rámci dodržování léčebného režimu se nově posuzuje, kromě schopnosti aplikace injekcí, také měření glykémie a stanovení aktuální dávky inzulínu. Při posuzování úkonů soběstačnosti se přidává do úkonů týkajících se uspořádání času a plánování života nově schopnost přizpůsobení denního a nočního režimu potřebám léčby a ošetřování. Příspěvek na provoz motorového vozidla Od 1. ledna 2010 došlo ke změně příspěvku na provoz motorového vozidla., a to na základě vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 451/2009 Sb., která vyšla ve Sbírce zákonů. Od nového roku se příspěvek na provoz motorového vozidla snížil, a to o 50 % u osob, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. stupně, a o 20 % u osob, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod III. stupně. Snížení se netýká rodičů dětí s onkologickým onemocněním. Nově tak příspěvek na provoz motorového vozidla v roce 2010 je: 7 920 Kč pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod III. stupně (3 360 Kč u jednostopých vozidel) 3 000 Kč pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. stupně (1 150 Kč u jednostopých vozidel) 9 900 Kč pro rodiče dětí s uvedeným onkologickým onemocněním (4 200 Kč u jednostopých vozidel). Vyhláška MPSV současně snižuje počet ujetých kilometrů, který zakládá nárok na zvýšení dávky. V praxi to znamená zvýhodnění pro handicapované osoby, o vyšší dávku mohou požádat, když ujedou méně. Konkrétně místo dřívějších 9 000 km už po najetých 7 000 km. Ostatní podmínky pro přiznání a výši příspěvku na provoz motorového vozidla, který poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností, se nemění.

Příspěvek na provoz motorového vozidla se poskytuje na kalendářní rok, a to vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla: jehož zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. nebo III. stupně (s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou), a který bude používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu, který motorové vozidlo bude používat pro pravidelnou dopravu manžela (manželky), dítěte nebo jiné osoby blízké, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. stupně (s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou), nebo III. stupně, který je rodičem nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení. Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Dne 1. června 2010 nabyl účinnosti zákon č. 141/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Změny jsou pozitivní především vůči osobám invalidním ve III. stupni, kterým nevzniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Dřívější ustanovení přiznávalo osobám, které byly uznány invalidní ve III. stupni a nebyl jim vyplácen invalidní důchod, nárok na příspěvek na živobytí pouze v částce existenčního minima, tedy ve výši 2020,- Kč bez jakékoli možnosti navýšení. Od 1. června 2010 je možné u těchto osob přiznat příspěvek na živobytí až do výše životního minima, to je do částky 3126,- Kč. U osob, kterým byl přiznán stupeň invalidity v I. a ve II. stupni, a které pobírají či budou pobírat příspěvek na živobytí po dobu delší než 6 měsíců, pak odpadá podmínka výkonu dobrovolnické nebo veřejné služby v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci. Bez této splněné podmínky nebylo dříve možné zvýšit částku příspěvku na živobytí nad 2 020,-Kč. Zm ěny v nemocenském pojištění od 1. června 2010 Stejný způsob výpočtu peněžité pomoci v mateřství (PPM) jako v roce 2009 a zrušení třídenní karenční doby pro ošetřovné. To jsou změny vyplývající ze zákona č. 166/2010 Sb. Ten změnil zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Tzv. mateřskou (PPM) a ošetřovné podle nových pravidel budou pračíslo 1/2010 vychází 29. června 2010

coviště České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), tj. okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), v Praze pak územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ), vyplácet ve standardních lhůtách, a to od července 2010. Zpětné doplatky (tj. za období od ledna do května 2010) začne ČSSZ vyplácet od října. O zvýšení dávek ani o doplatek není třeba žádat, ČSSZ ho pošle automaticky. Od 1. června 2010 tak platí, že: PPM se bude počítat stejným způsobem jako v roce 2009 tj. část denního vyměřovacího základu do výše první redukční hranice (do 791 Kč) se bude opět započítávat plně (nyní 90 %). Změna se rovněž vztahuje na výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Denní výše PPM bude činit 70 % denního vyměřovacího základu (nyní 60 %). Srovnání najdete v následujíc tabulce. Výše peněžité pomoci v mateřství za 30 dnů (v Kč) Měsíční vyměřovací základ (hrubá mzda) od 1. června 2010 (resp. 1. července 2010) Od 1. ledna 2010 do 31. května 2010 Rozdíl 15 000 10 380 8 010 2 370 20 000 13 830 10 680 3 150 25 000 17 010 13 170 3 840 30 000 19 110 14 940 4 170 35 000 21 150 16 710 4 440 40 000 22 410 17 790 4 620 23 000 15 900 12 270 3 630 Klientům, kteří nastoupí na PPM v červnu, budou OSSZ/PSSZ nově vypočítanou PPM vyplácet v běžných lhůtách. To znamená, že lidé peníze obdrží do jednoho měsíce od doručení příslušných dokladů (zpravidla v červenci). PPM za další kalendářní měsíc pojištěnec dostane vždy v následujícím kalendářním měsíci. Lidé, kteří nastoupili na PPM před 1. červnem 2010 a nárok jim trvá i po tomto datu, budou mít nárok na tzv. mateřskou v dosavadní výši ještě za červen. Právní úprava totiž neumožňuje přepočet. Teprve od července budou mít

nárok na PPM vypočítanou podle nových pravidel. To znamená, že OSSZ/PSSZ vyplatí PPM v nové výši až v srpnu. Nárok na doplatek PPM vzniká za období od 1. ledna 2010 do 31. května 2010. Výše doplatku se stanoví jako rozdíl mezi PPM podle nové úpravy a PPM vyplacenou za období do 31. května 2010. O doplatek není nutné žádat, OSSZ/PSSZ příjemce vyhledají a výpočet i výplatu doplatků zabezpečí bez žádosti. Lhůtu pro výplatu doplatku PPM zákon nestanovuje. Z technických důvodů bude ČSSZ doplatky PPM za leden až květen 2010 vyplácet od října 2010, kdy bude k dispozici příslušné programové vybavení. Doplatky budou OSSZ/PSSZ vyplácet způsobem, který si příjemce zvolil v původní žádosti o PPM, tj. bezhotovostní na účet či v hotovosti na adresu uvedenou v žádosti. Od 1. června 2010 se také ruší třídenní karenční doba pro ošetřovné. To znamená, že OSSZ/PSSZ od června 2010 budou znovu poskytovat ošetřovné v prvních třech dnech potřeby ošetřování. Výplaty ošetřovného za červen (a následující měsíce) zajistí příslušné OSSZ/PSSZ včetně prvních tří dnů ošetřování v běžných lhůtách, tzn. do jednoho měsíce od doručení potřebných dokladů. Doplatky za dobu před účinností zákon nestanovuje, proto je nelze poskytnout. Asistenčního psa by mohli mít postižené děti už od 10 let Asistenční a vodicí psi by mohli být poskytováni dětem s těžkou formou svalového onemocnění už od 10 let jejich věku. Až doposud se přitom počítalo s hranicí 15 let. Říká jedna z variant práce na podmínkách pro držitele asistenčních psů, na které se během svého čtvrtého jednání shodli experti z meziresortní pracovní skupiny, která se zabývá psy se speciálním výcvikem. Varianta však i nadále s výše zmíněnou výjimkou u postižených dětí počítá s hranicí 15 let. Druhá varianta navrhuje stanovit hranici pro poskytnutí asistenčního psa na 15 letech bez výjimky. V současnosti není hranice pro poskytování asistenčních psů zákonem vůbec upravena. Podle Olgy Tomášů z organizace Pomocné tlapky, která se výcvikem asistenčních psů zabývá, přitom mohou psi dětem podstatně ulehčit život. "Podávají jim věci, které jim upadnou, otevírají dveře, pomáhají při svlékání, zkrátka částečně nahrazují lidského asistenta." Určitě by byla pro to, aby se v tomto případě hranice na 15 let neomezovala. Expertní skupina se také shodla na tom, aby skutečnost, zda je asistenční pes vhodnou formou pomoci pro zdravotně postižené lidi, mohlo ověřit sociální šetření. To by mělo odhalit, jestli případní držitelé splňují "nezdravotní" podmínky pro užívání čtyřnohých pomocníků. Zaměřovalo by se mimo jiné na to, co od psů očekávají a jestli si jsou vědomi toho, co všechno péče o ně obnáší. Závěry, ke kterým experti dospějí, by měly být součástí Věcného řešení pomoci státu při výcviku vodicích a asistenčních psů.

Řešení je zahrnuto v plnění Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro občany se zdravotním postižením na období let 2010 až 2014. Termín splnění tohoto úkolu je stanoven na 30. června 2011. Na činnosti expertní skupiny se podílí odborníci z MPSV vedení náměstkem Mariánem Hoškem. Kromě odborníků z MPSV jsou v týmu také experti z Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a obchodu. Nechybí ani zástupci organizací reprezentujících občany se zdravotním postižením, uživatelů psů a subjektů, které psy cvičí. Zdroj: www.infoposel.cz Zasílání neschopenek na OSSZ elektronicky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) umožní ošetřujícím lékařům zasílat elektronickou cestou hlášení o vzniku, změně režimu a ukončení dočasné pracovní neschopnosti okresním správám sociálního zabezpečení. Spuštění služby Hlášení pracovní neschopnosti, tzv. e - Podání HPN, v pilotním provozu je naplánováno na podzim roku 2010. Ošetřujícím lékařům, kteří se k elektronickému předávání zaregistrují a rozhodnou se e - Podání HPN využívat, přinese tato moderní forma komunikace zjednodušení administrativy a úsporu času spojenou s vyplněním a zasláním I. a II. dílu Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a Hlášení ošetřujícího lékaře. Lékaři jistě ocení, že údaje o pacientovi se do elektronického tiskopisu načtou z jejich databáze pacientů a odpadne nutnost vyzvedávání papírových tiskopisů a manipulace s nimi. Pro ošetřující lékaře a zdravotnická zařízení bude e - Podání HPN znamenat i snížení nákladů vynaložených na zasílání I. a II. dílu Rozhodnutí o DPN a Hlášení ošetřujícího lékaře místně příslušné okresní/pražské/v Brně Městské správě sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ) a dojde také na zrychlení komunikace mezi ošetřujícím lékařem a OSSZ/PSSZ/MSSZ. Lékaři budou moci prostřednictvím speciálního softwaru elektronicky zasílat následující formuláře: I. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti - Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti - Průkaz práceneschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, Hlášení ošetřujícího lékaře ve smyslu 61 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Uvedené formuláře budou ve formě datové věty doručeny do vyhrazené datové schránky nebo na speciálně vytvořené datové rozhraní.

Aby lidé při dočasné pracovní neschopnosti dostávali dávky nemocenského pojištění, musí uplatnit svůj nárok na předepsaném tiskopisu (tzv. neschopence). Ten vystaví ošetřující lékař, který o dočasné pracovní neschopnosti rozhodne. Zaměstnanec pak odevzdává zaměstnavateli III. a IV. díl tohoto tiskopisu, které slouží jako hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a žádost o náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů, a dále jako žádost o dávku. Při ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec od ošetřujícího lékaře obdrží V. díl tiskopisu, který opět doručí zaměstnavateli. Zaměstnavatel předává při trvání neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů IV. a V. díl tiskopisu OSSZ/PSSZ/MSSZ v místě, kde má svoje sídlo. OSSZ/PSSZ/MSSZ vypočítá nemocenské a prostřednictvím účtu ČSSZ se dávka vyplácí žadateli. zdroj: www.cssz.cz Poděkování sponzorům.za dary 2010 za stálou přízeň a pomoc naší Poradně a půjčovně PAPRSEK Obce a Městské úřady... finanční dary MěÚ Slavkov, MěÚ Vyškov, MPSV Právnické a fyzické osoby finanční dary Synthon s.r.o., Nadace, nadační fondy finanční dary Komunitní nadace pro vědění, umění a civilizaci Tři brány, Olivova nadace, společnost J&T

V Y D Á V Á ARPZPD v ČR, o.s. Poradna a půjčovna PAPRSEK : Sídlo: Členové redakční rady: Příspěvky: Lípová 364/2, 682 01 Vyškov Bednářová Jaroslava, Bečvářová Miroslava, Mikulášková Marie, Večeřová Lenka, DiS, Bednářová Jaroslava, Mikulášková Marie, Večeřová Lenka, DiS. Telefon 515 531 354 Mobil 739 598 764 605 428 639 IČO 49408577 DIČ CZ 49408577 Číslo účtu: 201172837 / 0300 E-mail Internetové stránky pujcovna.vy@seznam.cz www.paprsek-vyskov.cz Evidenční číslo MK ČR E 10949 Uzávěrka číslo 1/2010 červen 2010 Číslo 1/2010 vychází 29. 6. 2010 Náklad výtisku Tisk 400 ks MIA Studio, spol. s r.o., Vyškov Potřebujete poradit??? Něco Vás ve zpravodaji zaujalo??? Na všechny otázky se budeme snažit odpovědět, když se budete kontaktovat s půjčovnou PAPRSEK. Kde všude můžete získat zpravodaj PAPRSEK - zdarma Vyškov - tabák JIRKA, Husova 6 Bučovice - pan Medřický, Sovětská 912, Bučovice Ivanovice - Medium, pan Boniatti Miroslav, Palackého náměstí Rousínov - Papír, tabák, noviny pan Lopour Josef, Sušilovo náměstí 16