Podniková kolektivní smlouva

České dráhy, akciová společnost ČD Cargo, akciová společnost Odborové sdružení železničářů Federace strojvůdců ČR Federace vlakových čet Unie železničních zaměstnanců Federace vozmistrů Federace železničářů ČR Cech strojvůdců ČR Podniková kolektivní smlouva Českých drah, a.s., a ČD Cargo, a.s., na rok 2008 Č.j.: 60 589/2007 - O10 ORz6-A-2007

PKS ČD na rok 2008 OBSAH PKS ČD : STRANA PREAMBULE... 9 KAPITOLA I. - ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA... 9 1.1 ZAMĚSTNANOST... 9 1.2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ODMĚŇOVÁNÍ... 11 KAPITOLA II. - PRACOVNÍ DOBA, PRACOVNÍ POHOTOVOST MIMO PRACOVIŠTĚ, DOVOLENÁ, NÁHRADY VÝDAJŮ... 13 2.1 VYMEZENÍ POJMŮ... 13 2.2 STANOVENÁ TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBA... 14 2.3 ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY... 16 2.4 PŘESTÁVKY NA JÍDLO A ODDECH, PŘIMĚŘENÉ DOBY NA ODDECH A JÍDLO... 18 2.5 PRÁCE PŘESČAS... 19 2.6 DĚLENÁ SMĚNA... 20 2.7 NOČNÍ PRÁCE... 20 2.8 PRACOVNÍ DOBA V ZÚČTOVACÍM OBDOBÍ... 20 2.9 SMĚNA... 21 2.10 NEPŘETRŽITÝ ODPOČINEK MEZI DVĚMA SMĚNAMI... 21 2.11 NEPŘETRŽITÝ ODPOČINEK V TÝDNU... 22 2.12 REŽIJNÍ JÍZDA... 22 2.13 PŘÍPRAVNÉ PRÁCE, PŘÍPRAVNÉ A ODSTAVNÉ DOBY... 23 2.14 STŘEŽENÍ PRACOVIŠTĚ... 24 2.15 PRACOVNÍ POHOTOVOST MIMO PRACOVIŠTĚ... 24 2.16 PŘEKÁŽKY V PRÁCI... 25 2.17 DOVOLENÁ... 28 2.18 NÁHRADY VÝDAJŮ A ÚHRADY POSKYTOVANÉ ZAMĚSTNAVATELEM... 29 KAPITOLA III. BOZP, SOCIÁLNÍ OBLAST, ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY... 31 3.1 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ... 31 3.2 PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ... 32 3.3 PRACOVNÍ PODMÍNKY... 32 3.4 STEJNOKROJE A AKČNÍ ODĚVY... 33 3.5 OOPP, MYCÍ, ČISTICÍ A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY A OCHRANNÉ NÁPOJE... 34 3.6 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ... 34 2

PKS ČD na rok 2008 3.7 PÉČE O SKUPINY ZAMĚSTNANCŮ VYŽADUJÍCÍCH ZVLÁŠTNÍ PÉČI... 35 3.8 KONDIČNÍ POBYTY... 35 3.9 ZAMĚSTNANECKÉ JÍZDNÍ VÝHODY... 35 3.10 STRAVOVÁNÍ... 36 3.11 BYTY... 36 3.12 SOCIÁLNÍ FOND... 36 3.13 DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY... 37 KAPITOLA IV. SPOLUPRÁCE S ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI, VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ, PLATNOST PKS 2008... 38 4.1 SPOLUPRÁCE ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ A ZAMĚSTNAVATELE... 38 4.2 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 40 4.3 PLATNOST PKS 2008... 41 PŘÍLOHA Č. 1 - ŘÁD PRO ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ČD... 42 ČLÁNEK 1 - ROZSAH PLATNOSTI... 42 ČLÁNEK 2 - OBECNÁ USTANOVENÍ... 42 ČLÁNEK 3 - TARIFNÍ ZAŘAZENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ PŘI VÝKONU RŮZNĚ TARIFNĚ ZAŘAZENÉ PRÁCE V RÁMCI POVOLÁNÍ... 42 ČLÁNEK 4 - TARIFNÍ MZDA... 43 ČLÁNEK 5 - PŘÍPLATEK ZA PRAXI... 43 ČLÁNEK 6 - ODMĚNY Z DOHOD... 44 ČLÁNEK 7 - ODMĚNY ZA ZABRÁNĚNÍ ÚNIKU TRŽEB V ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVĚ OSOB A ZAVAZADEL... 44 ČLÁNEK 8 - SMLOUVY O MZDĚ... 44 ČLÁNEK 9 - FORMY MZDY... 45 ČLÁNEK 10 - ODMĚŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ V OBDOBÍ PŘÍPRAVY NA VÝKON POVOLÁNÍ (VÝCVIK)... 45 ČLÁNEK 11 - ZASTUPOVÁNÍ ZAMĚSTNANCE JE ŘEŠENO METODICKÝM POKYNEM Č. 1 K PKS ČD, NA ROK 2008... 46 ČLÁNEK 12 - PŘÍPLATEK ZA ZAŠKOLOVÁNÍ... 46 ČLÁNEK 13 - MZDA ZA PRÁCI PŘESČAS... 46 ČLÁNEK 14 - MZDA A NÁHRADA MZDY ZA SVÁTEK... 47 ČLÁNEK 15 - PŘÍPLATEK ZA PRÁCI VE ZTÍŽENÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ... 47 ČLÁNEK 16 - PŘÍPLATEK ZA PRÁCI V NOCI... 47 ČLÁNEK 17 - PŘÍPLATEK ZA PRÁCI O SOBOTÁCH A NEDĚLÍCH... 48 3

PKS ČD na rok 2008 ČLÁNEK 18 - PŘÍPLATEK ZA PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU... 48 ČLÁNEK 19 - PŘÍPLATEK ZA PRÁCI V DĚLENÉ SMĚNĚ... 48 ČLÁNEK 20 - PŘÍPLATEK ZA REŽIM PRÁCE... 48 ČLÁNEK 21 - OSOBNÍ PŘÍPLATEK... 49 ČLÁNEK 22 - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ HZS ČD... 50 ČLÁNEK 23 - VÝKONOVÁ ODMĚNA... 50 ČLÁNEK 24 - ODMĚNY... 51 ČLÁNEK 25 - ODMĚŇOVÁNÍ PŘI PROSTOJÍCH... 51 ČLÁNEK 26 - ODMĚŇOVÁNÍ PŘI NEPŘÍZNIVÝCH POVĚTRNOSTNÍCH VLIVECH A JEJICH DŮSLEDCÍCH... 51 ČLÁNEK 27 - MZDA PŘI PŘEVEDENÍ NA JINOU PRÁCI... 52 ČLÁNEK 28 - ODMĚŇOVÁNÍ PŘI VADNÉ PRÁCI... 53 ČLÁNEK 29 - ODMĚŇOVÁNÍ PŘI NAŘÍZENÝCH LÉKAŘSKÝCH PROHLÍDKÁCH... 53 ČLÁNEK 30 - ODMĚŇOVÁNÍ ÚČASTI NA ŠKOLENÍ, PŘEZKUŠOVÁNÍ, STUDIU PŘI ZAMĚSTNÁNÍ A REKVALIFIKACI... 53 ČLÁNEK 31 - PŘEPOČET MĚSÍČNÍCH ČÁSTEK NA ČÁSTKY HODINOVÉ... 53 ČLÁNEK 32 - PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚČELY... 54 ČLÁNEK 33 - ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST MIMO PRACOVIŠTĚ... 54 ČLÁNEK 34 - PROPLÁCENÍ ZLOMKŮ HODIN... 54 ČLÁNEK 35 - ZVLÁŠTNÍ ODMĚNA... 54 ČLÁNEK 36 - SPLATNOST MZDY, ODMĚNY Z DOHODY, ODMĚNY ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST A NÁHRADY MZDY... 54 ČLÁNEK 37 - VÝPLATA MZDY, ODMĚNY Z DOHODY, ODMĚNY ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST A NÁHRADY MZDY... 55 ČLÁNEK 38 - SRÁŽKY ZE MZDY, ODMĚNY ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST A NÁHRADY MZDY... 56 ČLÁNEK 39 - SEZNÁMENÍ ZAMĚSTNANCŮ... 56 ČLÁNEK 40 - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ... 56 PŘÍLOHA Č. 1.1 - SAZBY MZDOVÝCH TARIFŮ, PŘÍPLATKŮ A ODMĚN... 58 PŘÍLOHA Č. 1.2 - FORMY MZDY... 64 PŘÍLOHA Č. 1.3 - POSKYTOVÁNÍ ODMĚN ZA ZABRÁNĚNÍ ÚNIKU TRŽEB V ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVĚ OSOB A ZAVAZADEL... 67 PŘÍLOHA Č. 1.4 - ZJIŠŤOVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚČELY... 69 PŘÍLOHA Č. 1.5 - TABULKA PRO PŘEVOD MINUT NA TISÍCINY HODINY... 72 4

PKS ČD na rok 2008 PŘÍLOHA Č. 1.6 - ZVLÁŠTNÍ ODMĚNA... 73 PŘÍLOHA Č. 1.7 - STANOVENÍ DÉLKY DOBY ZAPOČITATELNÉ PRAXE... 75 PŘÍLOHA Č. 2 - PRACOVNÍ DOBA V KALENDÁŘNÍCH DNECH... 77 PŘÍLOHA Č. 3 - TABULKY PRO PŘEVOD DOVOLENÉ POSKYTOVANÉ V KALENDÁŘNÍCH DNECH NA PRACOVNÍ DNY A NAOPAK... 78 PŘÍLOHA Č. 4 - STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ČD... 79 PŘÍLOHA Č. 5 - POSKYTOVÁNÍ KONDIČNÍCH POBYTŮ ZAMĚSTNANCŮM ČD... 82 PŘÍLOHA Č. 5.1 - VYBRANÁ ZAMĚSTNÁNÍ S NÁROKEM NA KONDIČNÍ POBYT JEDNOU ZA DVA ROKY... 85 PŘÍLOHA Č. 5.2 - VYBRANÁ ZAMĚSTNÁNÍ S NÁROKEM NA KONDIČNÍ POBYT JEDNOU ZA TŘI ROKY... 87 PŘÍLOHA Č. 5.3. - DOHODA O POSKYTNUTÍ KOP... 89 PŘÍLOHA Č. 6 - INFORMAČNÍ SYSTÉM O MZDÁCH A ZAMĚSTNANOSTI... 91 PŘÍLOHA Č. 7 - VYROVNÁNÍ MZDY PŘI ZTRÁTĚ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI... 94 METODICKÝ POKYN Č.1 K PKS ČD, A.S., Č.J. S 9371/2007 O10 A ČD CARGO, A.S., NA ROK 2008, Č.J. S 209/2007 O10... 96 VYROVNÁVACÍ OBDOBÍ BOD 2.3.2 PKS... 96 ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY NA DNY SVÁTKŮ BOD 2.3.3 PKS... 96 ZAMĚSTNANCI S PEVNÝM ROZVRŽENÍM PRACOVNÍ DOBY BOD 2.3.4 PKS... 97 ZAMĚSTNANCI S INDIVIDUÁLNÍM ROZVRŽENÍM PRACOVNÍ DOBY (DÁLE JEN ZAMĚSTNANCI LETMO) BOD 2.3.5 PKS... 97 PRÁCE PŘESČAS U ZAMĚSTNANCŮ LETMO :... 98 ZMĚNA ROZVRHŮ SMĚN BOD 2.3.8.PKS... 99 PŘESTÁVKY NA JÍDLO A ODDECH, PŘIMĚŘENÉ DOBY NA ODDECH A JÍDLO BOD 2.4.PKS... 99 PRÁCE PŘESČAS U STROJVEDOUCÍCH S VOLNOU VAZBOU BOD 2.5.2 PKS... 99 STŘEŽENÍ PRACOVIŠTĚ BOD 2.14. PKS... 100 PRACOVNÍ POHOTOVOST MIMO PRACOVIŠTĚ BOD 2.15 PKS... 100 DOVOLENÁ BOD 2.17 PKS... 100 STRAVNÉ PŘI PRACOVNÍCH CESTÁCH BOD 2.18 PKS... 100 TARIFNÍ ZAŘAZENÍ ČL. 3 PŘÍLOHY 1 K PKS... 101 ODMĚNY Z DOHOD MIMO PRACOVNÍ POMĚR ČL. 6 PŘÍLOHY 1 K PKS... 101 ODMĚŇOVÁNÍ PŘI ZASTUPOVÁNÍ ČL. 11 PŘÍLOHY 1 K PKS... 101 5

PKS ČD na rok 2008 PŘÍPLATEK ZA REŽIM PRÁCE ČL. 20 PŘÍLOHY 1 K PKS... 101 DOPROVOD VLAKU PŘÍLOHA Č. 4 PKS... 102 RŮZNÉ...102 ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ S KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBOU... 102 VYROVNÁNÍ STANOVENÉ TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBY... 102 PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA... 102 ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ... 102 6

PKS ČD na rok 2008 Seznam použitých značek a zkratek ALE Samostatný spolek strojvůdců BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci C M Mezinárodní sdružení železničářů a přátel železničářů ČD České dráhy, akciová společnost ČDC ČD Cargo, akciová společnost ČR Česká republika ČSD Československé státní dráhy ČSÚ Český statistický úřad DKV depo kolejových vozidel (organizační složka ČD) DPH daň z přidané hodnoty FISAIC Mezinárodní sdružení železničářů pro kulturu a volný čas FKSP fond kulturních a sociálních potřeb FMPSV federální ministerstvo práce a sociálních věcí ( starší zkratka) GŘ generální ředitelství (organizační složka ČD) GVD grafikon vlakové dopravy HZS ČD Hasičská záchranná služba ČD (organizační složka ČD) KOP kondiční pobyty KZAM klasifikace zaměstnání LOP Léčebně ozdravný pobyt MDS, MD ministerstvo dopravy a spojů (starší zkratka), ministerstvo dopravy (současná zkratka) MF ministerstvo financí MOON mzdové a ostatní osobní náklady MPSV ministerstvo práce a sociálních věcí NPP nehodové pomocné prostředky OS organizační složka OOPP osobní ochranné pracovní prostředky PKS podniková kolektivní smlouva PPS pohraniční přechodová stanice SF, CSF sociální fond, centrální sociální fond SPPO Smluvní přepravní podmínky ČD pro veřejnou osobní dopravu TDM tábor dětí a mládeže VO výkonová odměna TNP technicko-normativní dokumenty a interní předpisy UIC Mezinárodní železniční unie USIC Mezinárodní sportovní sdružení železničářů UŽST uzlová železniční stanice ZP zákoník práce SZP SZP starý zákoník práce zák. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů ZPP závodní preventivní péče ZSSK Železničná spoločnosť, a. s. ŽZ Železniční zdravotnictví, o.z. žst. železniční stanice 7

PKS ČD na rok 2008 FS ČR FV FVČ FŽ ČR OSŽ UŽZ Federace strojvůdců České republiky Federace vozmistrů Federace vlakových čet Federace železničářů České republiky Odborové sdružení železničářů Unie železničních zaměstnanců Ředitel odboru personálního GŘ ČD, a.s., se rozumí i Ředitel odboru lidských zdrojů ČD Cargo, a.s. 8

PKS ČD na rok 2008 Podniková kolektivní smlouva Českých drah, a.s. a ČD Cargo,a.s. na rok 2008 PREAMBULE (Č.j.: 60 589/2007 -O10) (OR z6-a-2007čd C) České dráhy, a.s., (dále jen ČD), jejichž jménem jedná předseda představenstva a generální ředitel Ing. Josef Bazala a ČD Cargo, a.s., (dále jen ČD) jejímž jménem jedná předseda představenstva Ing. Josef Bazala na straně jedné a Odborové sdružení železničářů, Federace strojvůdců České republiky, Federace vlakových čet, Unie železničních zaměstnanců, Federace vozmistrů, Federace železničářů ČR a Cech strojvůdců ČR na straně druhé uzavírají ve smyslu ustanovení 22 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP) a ve smyslu zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění, tuto Podnikovou kolektivní smlouvu na rok 2008 (dále jen PKS). PKS je výsledkem kolektivního vyjednávání a upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem. PKS platí v plném rozsahu pro zaměstnance všech organizačních složek ČD, není-li u konkrétních ustanovení uvedeno jinak. Kapitola I. - ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA 1.1 Zaměstnanost ČD budou informovat odborové organizace nebo s nimi projednávat organizační změny v souladu s Opatřením k plnění úkolů v oblasti vzájemných vztahů zaměstnavatele a odborových organizací u Českých drah, a.s., č.j. 61 312/2006-O10, včetně případných změn. 1.1.2 ČD budou v rámci vytvářených organizačních podmínek napomáhat zprostředkováním práce a poradenskou činností, které usnadní řešení obtíží uvolňovaných zaměstnanců při jejich dalším uplatnění u ČD, a to především na regionální úrovni. Za tímto účelem budou ČD prostřednictvím všech organizačních složek průběžně aktualizovat přehled volných míst v rámci ČD zveřejněný v prostředí Intranetu ČD. 1.1.3 Při přijímání uchazečů o vybraná povolání a při přeřazování stávajících zaměstnanců využívají ČD pro posouzení psychické způsobilosti psychologické vyšetření v souladu se Směrnicí pro posuzování psychické způsobilosti k výkonu vybraných profesí v železniční dopravě, č.j. 61 965/2004-O10, v platném znění. 1.1.4 Ke zmírnění nepříznivých důsledků snižování počtu zaměstnanců při skončení pracovního poměru: a) dohodou podle 49 ZP pro důvody uvedené v 52 ZP písm. a) až e) ZP, ČD vůči uvolňovaným zaměstnancům: upustí zcela nebo zčásti, v souladu s 34 odst. 10, 11 vyhl. č. 136/1985 Sb., v platném znění a v dohodě s odborovými organizacemi, od vymáhání stabilizačního příspěvku, 9

PKS ČD na rok 2008 upustí od úhrady půjček poskytnutých z FKSP nebo SF, pokud tomu nebrání platné právní předpisy, nevyžadují ve smyslu kvalifikační dohody uzavřené dle 143 SZP, nebo dle 234 odst. 1, 2 ZP, vrácení nákladů spojených se zvýšením kvalifikace nebo jejich poměrné části, b) dohodou podle 49 ZP nebo výpovědí pro důvody uvedené v 52 ZP písm. a) až e) ZP, ČD vůči uvolňovaným zaměstnancům: ponechají stejnokroj a jeho součásti ve smyslu předpisu ČD Ok 3, výstrojní součásti ve smyslu předpisu ČD Ok 8 a osobní ochranné pracovní prostředky ve smyslu předpisu ČD M 36, bez finanční náhrady. Předchozí ustanovení se nevztahuje na zaměstnance, jehož pracovní poměr skončí dohodou podle 49 ZP pro důvody uvedené v 52 písm. d) a e) ZP, pokud k zákazu konání dosavadní práce nebo k pozbytí zdravotní způsobilosti došlo z následujících důvodů: a) protože nepoužil předepsané OOPP, nebo b) protože nedodržel předpisy o zajištění BOZP, nebo předpisy o bezpečnosti dopravy, nebo c) souvisejících s porušením povinností o ochraně před škodami způsobenými alkoholem a jinými návykovými látkami, nebo d) ztráty zdravotní způsobilosti, kterou si přivodil nepracovním úrazem (za nepracovní úraz se považuje každý úraz, který nevznikl při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi). Zaměstnancům ČD uvolňovaným z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) ZP, kteří nemohou využít přímého odchodu do starobního důchodu po dosažení důchodového věku podle 29 nebo do starobního důchodu před dosažením důchodového věku podle 31, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, umožní ČD účast na programu pomoci uvolňovaným zaměstnancům při hledání nového zaměstnání v průběhu výpovědní doby. K účasti na tomto programu pomoci ČD v souladu s nařízením vlády č. 590/2006 Sb. kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci, (dále jen NV 590/2006 Sb.), přednostně poskytnou pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu maximálně 8 půldnů. Požádá-li zaměstnanec o sloučení půldnů v jeden či více celků, ČD žádosti vyhoví. 1.1.5 V případě dosažení dohody o změně pracovní smlouvy se zaměstnancem, který byl dotčen organizační změnou ve smyslu 52 písm. a) až c) ZP, zaměstnavatel vytvoří zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti podmínky pro zachování odborné způsobilosti v pracovních činnostech, které vykonával podle dosavadní pracovní smlouvy. Podmínkou splnění předchozího ustanovení je, že zaměstnanec se účastní školení a absolvuje lékařská vyšetření ve vztahu k udržení této odborné způsobilosti ve svém volnu bez nároku na mzdu nebo její náhradu a bez nároku na úhradu cestovních náhrad; ostatní náklady hradí ČD. Uvedené skutečnosti jsou nedílnou součástí písemné dohody o změně pracovní smlouvy. 1.1.6 Pro účely zaměstnaneckých výhod (vyjma bodu 3.9 této PKS) a odměňování bude pracovní poměr zaměstnanců, kteří budou bezprostředně přecházet v rámci společností ČD, a.s. (včetně jejich dcer) a SŽDC, s.o., posuzován jako nepřetržitý, pokud předchozí ukončení pracovního poměru bude z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) ZP. 10

PKS ČD na rok 2008 Jako nepřetržitý pro účely zaměstnaneckých výhod (vyjma bodu 3.9 této PKS) a odměňování bude posuzován pracovní poměr zaměstnance ČD, který byl ukončen z důvodů uvedených v 46 odst. 1 písm. a) až d) SZP a 52 písm. a) až e) ZP v případě, že bývalý zaměstnanec uzavře nový pracovní poměr s ČD do 1 roku ode dne skončení původního pracovního poměru u ČD, pokud uvedené zaměstnanecké výhody budou obsahem PKS v příslušném roce. Obdobně se postupuje u bývalých zaměstnanců ČD, kteří v průběhu platnosti PKS 2007 a 2008 skončili pracovní poměr u ČD z důvodu převzetí činnosti v rámci ověřovacích (pilotních) projektů, pokud v případě vrácení původních činností k ČD ke dni následujícímu po dni skončení daného projektu uzavřou nový pracovní poměr u ČD. Osobám, které ukončily pracovní poměr u ČD v souvislosti s přiznáním invalidního důchodu z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (nevztahuje se na osoby, které si pracovní úraz u ČD přivodily jednáním uvedeným v bodě 1.1.4. písm. a) až d), a které bezprostředně po odnětí invalidního důchodu uzavřou nový pracovní poměr u ČD), se doba, po kterou byl přiznán invalidní důchod, posuzuje pro účely penzijního připojištění a životního pojištění jako nepřetržitá. 1.1.7 Při snižování počtu zaměstnanců zohlední ČD především možnosti jejich přirozeného úbytku. K jeho usměrňování budou vytvářet podmínky a působit zejména na zaměstnance, kteří mohou využít možnosti odchodu do starobního důchodu před dosažením důchodového věku a na ty, kteří dosáhli věku rozhodného pro vznik nároku na starobní důchod. U manželů nebo registrovaných partnerů zaměstnavatel neuplatní výpověď pro důvody uvedené v 52 písm. a) až c) ZP, a to od doby doručení výpovědi po dobu tří měsíců, za předpokladu, že jeden z nich na tuto skutečnost upozorní. 1.1.8 K objektivizaci počtu zaměstnanců bude docházet v souladu s 300 ZP. 1.1.9 ČD umožní zaměstnanci ohroženému výpovědí z pracovního poměru podle 52 písm. a) až c) ZP a v průběhu výpovědní doby seznámit se s aktuálním přehledem volných pracovních míst. ČD umožní zaměstnanci podle věty první převod k jiné organizační složce ČD, případně skončení pracovního poměru před dohodnutým termínem, anebo v průběhu výpovědní doby, pokud o to zaměstnanec požádá a pokud to provozní podmínky ČD umožní. Je-li žádost o převod uplatněna po doručení výpovědi, postupují oba účastníci podle 50 odst. 5 ZP. 1.2 Základní principy odměňování ČD do konce ledna 2008 projednají s odborovými organizacemi opatření zaměstnavatele ke stanovení a čerpání mzdových prostředků. 1.2.1 Zaměstnanci, kromě výjimek uvedených v bodě 1.2.2. této PKS, jsou odměňováni podle Řádu pro odměňování zaměstnanců ČD, který je součástí této PKS (viz příloha č. 1). 1.2.2. Pro zaměstnance železničního zdravotnictví platí v roce 2008 Řád pro odměňování zaměstnanců železničního zdravotnictví č.j. 9/2007-ŘŽZ, přičemž dojde k celkovému nárůstu průměrné mzdy ze mzdových nákladů bez ostatních osobních nákladů v roce 2008 oproti průměru roku 2007 minimálně o 7 % a v rámci tohoto nárůstu dojde k navýšení tarifní mzdy o 5 %, pokud se zaměstnavatel a odborové organizace nedohodnou v režimu kolektivního vyjednávání jinak. 11

PKS ČD na rok 2008 1.2.3 V případě, že index spotřebitelských cen úhrnem za ČR dosáhne hranice 104,0 procentních bodů, bude na návrh kterékoliv smluvní strany zahájeno kolektivní vyjednávání. 1.2.4 Odstupné podle 67 odst. 1 ZP se stanoví nebo zvyšuje o další násobky průměrného výdělku v roce 2008 za následujících podmínek: a) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o jeden násobek průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP, a který ke dni ukončení pracovního poměru odpracoval u ČD nepřetržitě nejméně 5 let, b) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o dva násobky průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru osamělému zaměstnanci ( 350 ZP) trvale pečujícímu o nezaopatřené dítě, tzn. do skončení povinné školní docházky,a poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, jestliže u tohoto osamělého zaměstnance dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP, nejpozději do posledního dne třetího kalendářního měsíce od data vzniku důvodu k ukončení pracovního poměru a zaměstnanec zaměstnavateli předloží čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky stanovené v ust. 350 ZP, a současně trvale pečuje o nezaopatřené dítě ve smyslu tohoto článku PKS, c) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o tři násobky průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, který skončí pracovní poměr dohodou z důvodů uvedených v ust. 52 písm. d) ve lhůtě do 30 dnů ode dne vystavení lékařského posudku. Zákonné ani zvýšené odstupné zaměstnanci nepřísluší v případě, že se zaměstnavatel v souladu s ust. 367 odst. 1 ZP zcela zprostí své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolán, d) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o čtyři násobky průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP nejpozději do posledního dne třetího kalendářního měsíce od data vzniku důvodu k ukončení pracovního poměru (tzn. faktické nadbytečnosti konkrétního zaměstnance) a který ke dni ukončení pracovního poměru odpracoval u ČD nejméně 20 let a dovršil 55 let věku a nevztahuje se na něj DSP, e) odstupné podle 67 odst. 1 ZP ve výši čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, který skončí pracovní poměr dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 e) ZP, a to ve lhůtě do třiceti dnů ode dne vystavení lékařského posudku, f) odstupné ve výši odpovídající výši příspěvku poskytovaného z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti k dosud vykonávané pracovní činnosti dle 3 odst. 4 12

PKS ČD na rok 2008 nařízení vlády O podmínkách, výši a způsobu poskytnutí příspěvku k řešení důsledků restrukturalizace akciové společnosti České dráhy a státní organizace Správa železniční dopravní cesty náleží zaměstnanci, který ve lhůtě do třiceti dnů ode dne vystavení lékařského posudku skončí pracovní poměr dohodou dle 49 ZP z důvodů uvedených v ust. 52 písm. e) ZP a který nesplňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku dle tohoto nařízení vlády a který ke dni ukončení pracovního poměru odpracoval u ČD nejméně 20 let, g) odstupné podle 67 odst. 1 ZP poskytnuté dle písmene a), b) a d) tohoto bodu PKS se zvyšuje zaměstnanci, který skončí pracovní poměr dohodou podle 49 ZP, z důvodu uvedených v 52 písm. a) až c) ZP, a to: o jeden násobek průměrného měsíčního výdělku, skončí-li pracovní poměr do jednoho měsíce od data vzniku důvodu k ukončení pracovního poměru; o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, skončí-li pracovní poměr do konce kalendářního měsíce, v němž vznikl důvod k ukončení pracovního poměru. Zvýšení odstupného podle předchozích ustanovení nelze kombinovat. Pro zaměstnance se použije to ustanovení, které je pro něj při splnění daných podmínek výhodnější. Kapitola II. - PRACOVNÍ DOBA, PRACOVNÍ POHOTOVOST MIMO PRACOVIŠTĚ, DOVOLENÁ, NÁHRADY VÝDAJŮ 2.1 Vymezení pojmů 2.1.1 Pracovní dobou se rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Opravy služebních předpisů a pracovních pomůcek se provádějí v pracovní době. Časová náročnost bude určena zaměstnavatelem při vydání opravy v případě, že bude delší než 5 minut. Započítání určené doby se uskuteční pouze u zaměstnanců, kteří mají příslušné předpisy a pracovní pomůcky v osobním přídělu a opravují je mimo stanovenou pracovní dobu. Rovnoměrným rozvržením pracovní doby se rozumí takové rozvržení pracovní doby, kdy délka pracovní doby je v jednotlivých týdnech stejná a délka směny nesmí přesáhnout devět hodin. O nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se jedná, je-li pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny v rámci příslušného období sjednaného v PKS, a to tak, že v některých týdnech může být kratší a v jiných delší než stanovená týdenní pracovní doba. 2.1.2 Pro účely této PKS se za vícesměnný pracovní režim považuje pracovní režim dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý, který nemusí splňovat podmínku vzájemného střídání v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (např. posunutý nástup směn), rovněž nemusí splňovat podmínku definovanou v ustanovení odst. 2 78 ZP (souběžný výkon práce po dobu nejvýše 1 hodiny). Pro účely této PKS se za vícesměnný pracovní režim považuje také takový pracovní režim, kdy bude souběžný výkon práce navazujících směn po dobu nejvýše 3 hodin. 13

PKS ČD na rok 2008 2.1.3 Zaměstnanci s individuálním rozvržením pracovní doby Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, na které se vztahuje nařízení vlády č. 589/2006 Sb.* 1, a kterým nemůže zaměstnavatel vzhledem k podmínkám provozu vypracovat písemný rozvrh směn a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, jsou zaměstnanci s individuálním rozvržením pracovní doby (dále jen zaměstnanci letmo). Zaměstnanci letmo pracují podle potřeb zaměstnavatele a lze je zařadit do režimu letmo až po obsazení rozvrhů směn na vyrovnávací období nebo po písemné dohodě se zaměstnancem. Rozvržení pracovní doby se řídí podmínkami, které jsou uvedeny v bodě 2.3.5 této PKS. 2.2 Stanovená týdenní pracovní doba 2.2.1 Týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu 79 ZP je stanovena níže uvedeným skupinám zaměstnanců ČD: 1) Zaměstnancům, u nichž se z důvodu nemožnosti přerušení práce poskytuje přiměřená doba pro oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby, se stanoví délka pracovní doby: a) zaměstnancům lokomotivních čet při doprovodu vlaku, pracovníkům obsluhy osobních a nákladních vlaků při doprovodu vlaku a pracovníkům posunu při doprovodu vlaku na 36 hodin, b) zaměstnancům pracujícím ve vícesměnném pracovním režimu níže uvedených povolání (pracovních činností) na 36 hodin: ČD, a.s. ČD Cargo KZAM název KZAM název 21494 Ústřední dispečer 21494 Ústřední dispečer 21499 Hlavní dispečer 21499 Hlavní dispečer 31524 Referent jakosti a kvality, který provádí zkoušky jakosti vlaků, (uplatnění tohoto povolání po 1. lednu 2005 je podmíněno schválením ředitele odboru personálního GŘ) 31524 Referent jakosti a kvality, který provádí zkoušky jakosti vlaků, (uplatnění tohoto povolání po 1. lednu 2005 je podmíněno schválením ředitele odboru personálního GŘ) 31601 Traťový dispečer 31608 Dozorčí provozu - vedoucí směny 31606 Výpravčí 31609 Staniční dispečer Dozorčí provozu - vedoucí směny 31621 Kontrolor vozby 31608 31609 Staniční dispečer 31628 Strojmistr 31610 Dispečer ŽDC 31634 Vedoucí dispečer 31621 Kontrolor vozby 31635 Provozní dispečer Operátor železniční dopravy 31628 Strojmistr 41333 31634 Vedoucí dispečer 41336 Nádražní 31635 Provozní dispečer 72239 Četař při dodržení podmínky, že řídí činnost zaměstnanců zařazených 1 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, (dále jen NV 589/2006 Sb.) 14

PKS ČD na rok 2008 31684 do povolání vyjmenovaných v tomto bodě PKS Návěstní technik, který je vyčleněn v DKV pouze pro opravy vlakového zabezpečovače 72246 Vozmistr ND 31695 Samostatný elektrodispečer 72341 Mechanik motorových lokomotiv a motorových vozů 41332 Vlakový revizor 72343 Zámečník kolejových vozidel 41333 Operátor železniční dopravy 72427 Elektromechanik 41336 Nádražní 72432 Mechanik elektronických zařízení 72239 Četař při dodržení podmínky, že řídí činnost zaměstnanců zařazených do povolání vyjmenovaných v tomto bodě PKS 72433 Zabezpečovací, sdělovací elektromechanik, který je vyčleněn v DKV pouze pro opravy vlakového zabezpečovače 72247 Vozmistr KV 83112 Strojvedoucí Mechanik motorových 72341 lokomotiv a motorových vozů 83118 Strojvedoucí v přípravě 72343 Zámečník kolejových vozidel 83132 Vedoucí posunu 72427 Elektromechanik 83133 Dozorce spádoviště 72432 Mechanik elektronických zařízení 83135 Signalista 72433 Zabezpečovací, sdělovací elektromechanik, který je vyčleněn v DKV pouze pro opravy vlakového zabezpečovače 83136 Posunovač 72447 Návěstní, spojový dozorce, který je vyčleněn v DKV pouze pro opravy vlakového zabezpečovače 83137 Výhybkář 83112 Strojvedoucí 83138 Tranzitér přípravář 83118 Strojvedoucí v přípravě 83141 Staniční dozorce 83119 Strojvedoucí s komerčním odbavením 83142 Dozorce výhybek 83132 Vedoucí posunu 83147 Tranzitér 83133 Dozorce spádoviště 83148 Dozorce depa 83135 Signalista 83136 Posunovač 83137 Výhybkář 83138 Tranzitér přípravář 83141 Staniční dozorce 83142 Dozorce výhybek 83147 Tranzitér 15

PKS ČD na rok 2008 83148 Dozorce depa c) ostatním zaměstnancům, kteří pracují ve vícesměnném pracovním režimu, a u zaměstnanců HZS ČD s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, na 37,5 hodin. 2) Zaměstnancům, u nichž se poskytují přestávky na jídlo a oddech za podmínek a v rozsahu stanoveném ZP, které se nezapočítávají do pracovní doby, se stanoví délka pracovní doby: a) zaměstnancům ve vícesměnném pracovním režimu na 36 hodin, b) ostatním zaměstnancům na 37,5 hodin. 2.2.2 Zaměstnancům pracujícím v jednosměnném pracovním režimu, kterým je dle bodu 2.4.1 této PKS poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, se stanoví týdenní pracovní doba ve smyslu 79 odst. 1 ZP na 40 hodin. 2.3 Rozvržení pracovní doby Rozvrhy směn na vyrovnávací období od 9. prosince 2007 do 31. března 2008, případně do 1. změny GVD 2007/2008, jsou zpracovány v souladu s Opatřením ředitele personálního odboru GŘ č.j. S-8680/2007-O10, podle ustanovení PKS ČD, a. s., na rok 2007 a platných pracovněprávních předpisů. Toto opatření bylo vydáno dne 2.11.2007 po dohodě s odborovými organizacemi. 2.3.1 V rámci ČD je stanovená týdenní pracovní doba rozvržena rovnoměrně a nerovnoměrně v souladu se ZP a dle platné PKS. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. O rozvržení stanovené týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s odborovými organizacemi podle provozních potřeb v souladu s 81 až 87 ZP a NV 589/2006Sb. Zaměstnavatel je oprávněn po dohodě se zaměstnancem rozhodnout o změně rozvrhu směn. Pokud se zaměstnavatel s odborovými organizacemi na úrovni organizační složky nedohodne jinak, nesmí být při rozvržení pracovní doby do směn minimální délka směny kratší než poměrná část týdenní pracovní doby připadající na jeden kalendářní den, která odpovídá příslušné stanovené týdenní pracovní době. To neplatí v případě školení nebo jiné formy přípravy k prohloubení kvalifikace zaměstnance, nařízených lékařských prohlídek a případně psychologických vyšetření. Zaměstnavatel v rámci čtyřtýdenního období nezapracuje do plánu rozvrhu směn více jak čtyři směny (u zaměstnanců pracujících letmo více jak 3 směny) zasahující do dvou kalendářních dnů, jejichž délka je kratší než 8 hodin, pokud se nedohodne s odborovými organizacemi na úrovni organizační složky jinak. 2.3.2 Obdobím pro nerovnoměrné rozvržení stanovené týdenní pracovní doby (dále jen vyrovnávací období ) je stanovena doba od 9. prosince 2007 do 31. března 2008. Další vyrovnávací období se stanoví od 1. dubna 2008 do 30. září 2008, od 1. října 2008 do 13. prosince 2008 a od 14. prosince 2008 do 31. března 2009. Po vzájemné dohodě vedoucího organizační složky s odborovými organizacemi, zastupujícími zaměstnance na daném pracovišti,. je možno u zaměstnání, výrazně ovlivněných plánovanými změnami GVD, stanovit vyrovnávací období takto : zahájení GVD 2007/2008 až 1. změna GVD 2007/2008; 1. změna GVD 2007/2008 až 2. změna GVD 2007/2008; 2. změna GVD 2007/2008 až ukončení GVD 2007/2008; zahájení GVD 2008/2009 až 1. změna GVD 2008/2009. 16

PKS ČD na rok 2008 V případě, že k dohodě nedojde, platí první odstavec tohoto bodu. Rozvrhy směn na vyrovnávací období od 14. prosince 2008 do 31. března 2009, případně do 1. změny GVD 2008/2009, budou zpracovány podle ustanovení PKS ČD, a.s., na rok 2008 a platných pracovněprávních předpisů. Viz Metodický pokyn č. 1 k PKS ČD na rok 2008. 2.3.3 Zaměstnavatel naplánuje v rámci rozvržení pracovní doby do 30.11.2008 každému zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nejméně 30 hodin na dny svátků tak, aby nebyl narušen odpočinek mezi směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Podmínkou je sjednání pracovního poměru na stanovenou týdenní pracovní dobu a trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok. Toto ustanovení upřesňuje Metodický pokyn č. 1 k PKS ČD na rok 2008.. Pro měsíc prosinec 2008 se ustanovení předchozího odstavce nepoužije. Změnu rozvrhu směn v tomto měsíci nelze provést z důvodu zrušení nebo redukcí plánovaných směn ve dnech svátků. Tato ustanovení se nevztahují na zaměstnance HZS a ŽZ. 2.3.4 Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a prokazatelně seznámit s ním zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Zaměstnavatel rozvrhne nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, aby odpovídala stanovené týdenní pracovní době za vyrovnávací období. Viz Metodický pokyn č. 1 k PKS ČD na rok 2008.. 2.3.5 Pro zaměstnance letmo je stanoveno vyrovnávací období podle bodu 2.3.2 této PKS. Zaměstnavatel průběžně během vyrovnávacího období plánuje na vyrovnávací období směny tak, aby byla zabezpečena provozní potřeba výkonu práce. U zaměstnanců letmo v období kalendářního měsíce rozdíl mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou týdenní pracovní dobou nesmí přesáhnout 15 hodin. Zaměstnavatel zaměstnanci určí nástup na další směnu nejpozději při ukončení předchozí směny, nejméně však 48 hodin před nástupem na další směnu, pokud se nedohodnou jinak. Zaměstnavatel poskytne na žádost zaměstnance při vyúčtování mzdy prostřednictvím písemného dokladu informaci o rozdílu mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou dobou v rámci stanovené pracovní doby, a to nárůstem od počátku dohodnutého období. Způsob řešení odpadlého výkonu v případě nepřítomností je řešen Metodickým pokynem č. 1 k PKS ČD na rok 2008. 2.3.6 Zaměstnavatel bude plánovat výkon práce v průběhu směny tak, aby s výjimkou přestávek na jídlo a oddech minimalizoval dělení směny. V technologických časech do 60 minut včetně naplánuje zaměstnavatel zaměstnanci např. opravu služebních předpisů, opravu pracovních pomůcek, provedení údržby apod. 2.3.7 Pracovní doba zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením pracovní doby bude rozvržena tak, aby v jednotlivých kalendářních měsících rozdíl mezi stanoveným rozvrhem směn a stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance nepřesáhl 15 hodin. V případě dohody zaměstnavatele a odborové organizace zastupujícího zaměstnance na daném pracovišti lze tuto dobu zvýšit na 26 hodin (u zaměstnanců HZS ČD s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou na 32 hodin). 17

PKS ČD na rok 2008 2.3.8 Zaměstnavatel je oprávněn z provozních důvodů (např. změna GVD, změna vstupních podkladů pro sestavu rozvrhu směn, nemocnost, další důvody nepřítomnosti v práci apod., v případech vyčerpání stanovené procentní zálohy a výkonu práce přesčas) rozhodnout po projednání s odborovými organizacemi o změně rozvrhu směn, nejedná-li se o dobu delší než čtyři kalendářní týdny. Zaměstnanci pracují v tomto období dle nově vytvořeného plánu směn, jedná se o časovou změnu původně stanoveného plánu směn a je nutno provést přeplánování tak, aby byla dodržena původně stanovená pracovní doba. Pokud dojde ke změně rozvrhu směn z důvodu mimořádné změny GVD a tato změna je delší než čtyři týdny, je nutná dohoda s odborovými organizacemi a zaměstnancům se vyrovná stanovená týdenní pracovní doba k datu změny a nově se naplánují směny. Viz Metodický pokyn č. 1 PKS ČD na rok 2008.. 2.3.9 Zaměstnavatel a odborové organizace zahájí kolektivní vyjednávání v případě, kdy směrnice 2005/47/ES o Pracovní době mobilních zaměstnanců při interoperabilních přeshraničních výkonech bude promítnuta do českého právního řádu. Rozvržení pracovní doby těchto zaměstnanců musí být vždy v souladu s legislativou příslušného státu. 2.4 Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo 2.4.1 Poskytování přestávek na jídlo a oddech, popř. poskytování přiměřených dob na oddech a jídlo, se řídí ustanovením 88 ZP. Pokud doba nepřetržité práce zaměstnance bude činit méně než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny), nemá zaměstnavatel povinnost poskytnout mu přestávku na jídlo a oddech ani přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Toto ustanovení platí i pro jednotlivé části dělených směn, které jsou kratší než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny). Přiměřenou dobu na oddech a jídlo lze poskytnout i v kratší směně ve vhodných technologických časech, v případě změny průběhu směny však není její poskytnutí povinné ve smyslu bodu 2.4.5. této PKS. Viz Metodický pokyn č. 1 k PKS ČD na rok 2008. 2.4.2 Přestávka v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby a neposkytuje se na začátku a na konci pracovní doby. Tato přestávka může být poskytnuta v průběhu směny (v dělené směně) a rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Pokud není v blízkosti pracoviště stravovací zařízení, poskytuje se přestávka vcelku (30 minut), nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. 2.4.3 Přiměřená doba na oddech a jídlo se poskytuje zaměstnancům, u kterých nemůže být v zákonem stanovené době poskytnuta přestávka na jídlo a oddech. Zaměstnavatel vytvoří podmínky, aby zaměstnanec mohl využít přiměřenou dobu na oddech a jídlo nebo její část nejdříve po 60 minutách od začátku směny. Výjimka z tohoto ustanovení může být uplatněna v případech, kdy předchází vysoce náročná fyzická činnost, nebo po dohodě se zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce poskytnout alespoň část přiměřené doby na oddech a jídlo, přičemž každá část musí činit nejméně 15 minut. 2.4.4 Při dodržení předchozích podmínek poskytne zaměstnavatel přiměřenou dobu na oddech a jídlo v rozsahu: 30 minut ve směně, nebo 45 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než 8 hodin, nebo 60 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než 12 hodin. 18

PKS ČD na rok 2008 2.4.5 Zaměstnanci čerpají přiměřenou dobu na oddech a jídlo ve vhodných provozních dobách. U mobilních zaměstnanců se předpokládaná doba poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo uvede v komentáři k dané směně, popř. bude vyznačena současně s plánovaným výkonem práce. V případech, kdy zaměstnanec nemůže při mimořádnostech čerpat přiměřenou dobu na oddech a jídlo v předpokládaných dobách, je zaměstnavatel povinen zajistit její čerpání ve smyslu bodu 2.4.3 a 2.4.4 této PKS v nejbližší vhodné době v dalším průběhu směny. Zaměstnavatel k využití přiměřené doby na oddech a jídlo vytvoří takové podmínky, aby zaměstnanec nebyl v této době účasten na pohybu kolejových vozidel a nebyl v přímém kontaktu se zákazníkem. 2.5 Práce přesčas 2.5.1 Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Při nařizování a povolování práce přesčas se postupuje podle ustanovení 93, 98 ZP a s dodržením 91 ZP. Celkový rozsah práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit u jednotlivých zaměstnanců v průměru 8 hodin týdně, se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích, počínaje dnem 1. ledna 2008. Dohoda zaměstnance o konání práce přesčas v rámci i nad rámec 150 hodin v příslušném kalendářním roce se prokazuje písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit. Při nařízené práci přesčas v důsledku mimořádné události nebo v případě nařízené práce přesčas navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny oznámí ČD tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 2.5.2 Na stanovenou směnu může navazovat práce přesčas, musí však být dodržen 90 odst.2 písm. a), d), e) ZP, 14, díl 2, hlava III, část druhá NV 589/2006 Sb.,a 3 nařízení vlády č. 182/2007 Sb. o odchylné úpravě pracovní doby a doby odpočinku členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku (dále jen NV 182/2007 Sb..). U strojvedoucích ve směnném obsazení s volnou vazbou může na stanovenou směnu navázat práce přesčas pouze pro dojezd vlaku do nejbližší vhodné dopravny a související režijní jízdu. Za vhodnou dopravnu se pro účely tohoto ustanovení považuje dopravna umožňující vzájemné vystřídání strojvedoucích, případně odstavení vlaku, a současně nástup na související režijní jízdu pro odstupujícího strojvedoucího. Pouze v případě mimořádné události v drážní dopravě dle ustanovení 49 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění* 2 a v případech odstraňování mimořádných událostí může na stanovenou směnu navazovat nařízená práce přesčas. 2 49 zákona č. 266/1994 Sb. : (1) Mimořádnou událostí v drážní dopravě je závažná nehoda, nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí. 19

PKS ČD na rok 2008 Na stanovenou směnu může navazovat dohodnutá přesčasová práce, která však nesmí narušit plánovaný odpočinek mezi směnami pod 11 hodin, a tím nástup na další plánované směny. Viz Metodický pokyn č. 1 k PKS ČD na rok 2008.. 2.6 Dělená směna 2.6.1 Dělenou směnou se rozumí směna, ve které dochází k plánovanému souvislému rozdělení směny, které trvá více než jednu hodinu. 2.6.2 Směna může být nad rámec poskytování přestávky na jídlo a oddech rozdělena do dvou, po dohodě s odborovou organizací do tří částí. Zaměstnavatel bude při plánování pracovní doby mobilních zaměstnanců minimalizovat rozdělení směn v místě jejich pravidelného nástupu. 2.6.3 Při stanovení dělené směny nesmí být doba, po kterou je směna rozdělena, delší jak doba výkonu práce. 2.6.4 Zpožděním nebo jiným nepředvídatelným vlivem se charakter původního naplánovaného rozdělení směny nezmění. 2.7 Noční práce 2.7.1 Noční práce se řídí ustanovením 78 a 94 ZP. Je to práce konaná v noční době. Noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. 2.7.2 Směny delší než osm hodin smí zaměstnanec vykonat nejvýše ve dvou po sobě jdoucích nocích, s výjimkou zaměstnance HZS ČD. Pro strojvedoucí a zaměstnance obsluhy osobních vlaků, obsluhy nákladních vlaků a pracovníků posunu při doprovodu vlaku se považuje z bezpečnostního hlediska za noční směnu i ta směna, která začíná před 5.00 hodinou nebo končí po 24:00 hodině. 2.7.3 Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou při doprovodu vlaku, kteří mají stanovenou povinnost sledovat postavení návěstidel, mohou vykonat nejvýše dvě noční směny ve dvou po sobě jdoucích nocích, přičemž součet traťového výkonu v těchto směnách nesmí činit více než pět hodin v době od 0:00 hodin do 5:00 hodin. 2.8 Pracovní doba v zúčtovacím období 2.8.1 U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením pracovní doby je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto období, který vyplývá z rozvrhu směn za daný měsíc. U zaměstnanců letmo je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto období, který vyplývá z průběžného rozvrhu směn za daný měsíc, přičemž musí být dodržen bod 2.3.5 této PKS. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec za vyrovnávací období odpracoval stanovenou pracovní dobu odpovídající počtu týdnů (popř. zlomku týdne) a týdenní pracovní (2) Závažnou nehodou v drážní dopravě je srážka nebo vykolejení drážních vozidel, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy, s následkem smrti či újmy na zdraví nejméně 5 osob nebo škody velkého rozsahu. Nehodou v drážní dopravě je událost, k níž došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody. Jiné mimořádné události se považují za ohrožení. 20

PKS ČD na rok 2008 době, pokud tomu nebrání důvody, které se posuzují jako výkon práce dle NV 590/2006 Sb., a ZP. 2.8.2 Pokud dojde u zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, který má předem stanovený rozvrh směn, v průběhu vyrovnávacího období k trvalé změně na rovnoměrné rozvržení pracovní doby, provede se vyrovnání týdenní pracovní doby k datu změny. V případě ukončení pracovního poměru se provede vyrovnání stanovené týdenní pracovní doby k tomuto datu. 2.9 Směna 2.9.1 Délka stanovené směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. Délka stanovené směny zaměstnanců, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb., nesmí přesáhnout 13 hodin. V případě, že součástí směny je režijní jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin. Celková doba od plánovaného nástupu do plánovaného ukončení směn včetně dob nezapočítávaných do pracovní doby nesmí překročit 15 hodin (mimo zaměstnanců HZS). Délka stanovené směny zaměstnanců HZS, na které se vztahuje NV 182/2007 Sb., nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby přesáhnout 16 hodin. 2.9.2 Začátek a konec směny je určen písemným rozvrhem stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec je povinen neprodleně oznámit důvody, pro které nemůže nastoupit na směnu. 2.9.3 Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci mimořádně kratší výkon práce proti původně stanovenému rozvrhu směn, považuje se chybějící výkon za překážku na straně zaměstnavatele. To platí i pro zaměstnance letmo. 2.10 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami 2.10.1 Pracovní dobu je třeba rozvrhnout tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. 2.10.2 Odpočinek podle předchozího odstavce může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku v těchto případech: a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, b) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, c) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Zaměstnancům, na něž se vztahuje NV 589/2006 Sb., rozvrhne zaměstnavatel pracovní dobu tak, aby mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny byl nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 6 hodin za podmínky, že zaměstnavatel na své náklady umožní zaměstnanci odpočinek na lůžku, a následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení. Zaměstnancům HZS, členům jednotky starším 18 let, na něž se vztahuje NV 182/2007 Sb., může zaměstnavatel zkrátit nepřetržitý odpočinek mezi směnami až na 8 hodin 21

PKS ČD na rok 2008 během 24 hodin po sobě jdoucích, pokud je toto zkrácení nezbytně nutné k zabezpečení akceschopnosti jednotky hasičského záchranného sboru podniku nebo pro plnění úkolů tohoto sboru podle 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, za podmínky, že zkrácený odpočinek se jim nahradí v následujícím týdenním rozvrhu pracovní doby. Před směnou, jejíž jedinou náplní je povinné školení nebo režijní jízda, nemusí být odpočinek mezi dvěma směnami poskytnut. 2.10.3 Doba odpočinku ve vratné nebo nácestné stanici na území ČR nesmí překročit deset hodin u dálkové dopravy, u regionální dopravy osm hodin, pokud se zaměstnavatel s odborovými organizacemi na úrovni organizační složky nedohodne jinak. Od platnosti GVD 2008/2009 bude sjednocena doba odpočinku ve vratné nebo nácestné stanici na území ČR u dálkové dopravy i u regionální dopravy na 8 hodin. Pro odpočinek zajistí ČD ubytovací kapacity v blízkosti místa ukončení a zahájení směny. 2.10.4 Zaměstnanci, který se vrátil z pracovní cesty po 24. hodině, se poskytne nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce, a pokud tato doba spadá do pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 2.11 Nepřetržitý odpočinek v týdnu Zaměstnancům musí být poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 36 hodin. Nepřetržitý odpočinek v délce 48 hodin náleží jednotlivým zaměstnancům jednou za dva týdny. Zaměstnanci letmo mají nárok na nepřetržitý odpočinek připadající na sobotu i neděli alespoň jednou za dva týdny, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnou jinak. 2.12 Režijní jízda 2.12.1 Režijní jízda je doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před začátkem pracovního výkonu, nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v průběhu pracovního výkonu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu. Doba potřebná k dosažení místa povinného školení zaměstnanců se nepovažuje za režijní jízdu. Uplatňuje se u strojvedoucích, pracovníků obsluhy osobních a nákladních vlaků, vozmistrů a pracovníků posunu při doprovodu vlaku. Režijní jízda se určí tak, aby cestovní doba byla co nejkratší a pro zaměstnavatele ekonomicky nejvýhodnější. Optimální čas k překonání vzdálenosti dopravním prostředkem nebo pěšky určí vedoucí zaměstnanec organizační složky podle místních podmínek. Při určování času k překonání vzdálenosti pěšky (pro určení doby chůze) se vychází orientačně z poměru 1 km rovná se 15 min. pracovní doby. Každá režijní jízda potvrzená v provozním záznamu k tomu pověřeným zaměstnancem (strojmistrem, výpravčím apod.) a označená razítkem příslušné organizační složky opravňuje zaměstnance k jízdě zaměstnavatelem určeným nebo z časového hlediska nejbližším vlakem osobní přepravy ve 2. vozové třídě. Není-li organizační složka z provozních důvodů personálně obsazena, je postačující, zapíše-li zaměstnanec, jenž má vykonat režijní jízdu, do provozního záznamu název neobsazené organizační složky, čas a poznámku neobsazeno. Při plánovaných pravidelných režijních jízdách zajistí vedoucí příslušné organizační složky pro své zaměstnance na odboru osobní přepravy GŘ ČD, a.s., vyhrazení míst ve 2. vozové třídě. 22

PKS ČD na rok 2008 Při neplánovaných režijních jízdách je zaměstnanec, v případě spoje na němž jsou zařazeny pouze vozy s povinnou rezervací (místenkou), oprávněn požádat vlakovou četu o zajištění místa k sezení. Vlaková četa je v takovém případě povinna nabídnout volné místo k sezení. V případě, že na takové místo přistoupí cestující (zákazník), je zaměstnanec povinen místo k sezení uvolnit. Vlaková četa na žádost zaměstnance vyhledá jiné vhodné místo k sezení. 2.12.2 Chůze v obvodech organizačních složek (u strojvedoucích, pracovníků obsluhy osobních a nákladních vlaků při doprovodu vlaku, vozmistrů a pracovníků posunu při doprovodu vlaku i chůze mezi těmito dvěma sousedními organizačními složkami) se za režijní jízdu považuje pouze v případě, navazuje-li nebo předchází-li režijní jízda dopravním prostředkem. V ostatních případech se jedná o technologickou chůzi. 2.12.3 Režijní jízda zaměstnance drážní dopravy se započítává do pracovní doby. 2.13 Přípravné práce, přípravné a odstavné doby 2.13.1 Přípravnými pracemi se rozumějí pracovní povinnosti, které bezprostředně souvisejí s plněním pracovních úkolů a jsou výkonem práce. Za přípravné práce se považují: a) práce, které souvisejí s předáním a převzetím směny, b) ostatní práce před započetím a po skončení pracovního úkolu. 2.13.2 Dobu přípravné práce stanoví co nejúčelněji na základě místních podmínek, souvisejících předpisů a norem vedoucí příslušné organizační složky. Na pracovištích, kde je služebními předpisy nebo technologickými postupy stanovena osobní předávka služby, se přípravná doba poskytuje vždy. 2.13.3 Přípravné a odstavné doby jsou časem, ve kterém jsou vykonávány práce zajišťující nebo související s jízdou drážního vozidla nebo s posunem a jsou výkonem práce. 2.13.4 Podle bodu 2.13 této PKS se za přípravné práce považují práce, které souvisejí s předáním a převzetím směny. Doby na předávku a převzetí se stanoví co nejúčelněji a hospodárně se zřetelem k místním podmínkám a dané technologii práce, dle následujících pravidel: při jednoduchých činnostech při předání nebo převzetí služby se stanoví doba přípravných prací až na 5 minut, na pracovištích, kde dochází ke složitějším činnostem při předání nebo převzetí služby, se stanoví doba přípravných prací až na 10 minut, při nejsložitějších činnostech při předání nebo převzetí služby se stanoví doba přípravných prací až na 15 minut. 2.13.5 U lokomotivních čet, vozmistrů, vlakových a posunových čet při doprovodu vlaku jde o přípravné a odstavné doby (včetně střídání na hnacím vozidle resp. vlaku), a to v rozsahu podle předpisu ČD V1 (Předpis pro organizaci provozu v depech kolejových vozidel) a podle předpisu ČD K 13 (Předpis pro organizování činnosti domovských stanic vlakových čet a organizaci činnosti vlakových čet a vlakových revizorů). 2.13.6 U nehodových jeřábových jednotek se členům osádky přípravné a odstavné doby započítávají do pracovní doby v rozsahu dle předpisu ČD V1. Přípravné a odstavné doby se 23