Plán péče o přírodní památku Kozí horka na období 2016-2025 (návrh na nové vyhlášení) Zpracovatel: ZO ČSOP Hořepník Husovo nám. 67 796 01 Prostějov ŘÍJEN 2015
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1217 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Kozí horka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Olomoucký Prostějov Prostějov Prostějov Plumlov Soběsuky u Plumlova Přílohy: Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 2
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 751898 Soběsuky u Plumlova Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 264 trvalý travní porost není zapsána na LV 700 část 264 87 2823 část 265 trvalý travní porost není zapsána na LV 1072 část 265 112 2572 část 341/1 orná půda není zapsána na LV 249654 část 258 196 3525 část 259 242 3453 část 260 38 3039 část 261 62 1475 část 262 196 1511 část 356 57 2421 část 357 1 681 část 358 1 9950 část Celkem 1,2064* * Celková výměra ZCHÚ je uvedena pouze orientačně (byla zjištěna digitalizací v prostředí GIS), přesná výměra bude známá po geodetickém zaměření hranice. Rovněž u parcel, které zasahují do ZCHÚ jen svou částí, budou přesné výměry těchto částí známy po geodetickém zaměření hranice ZCHÚ. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Katastrální území: 751898 Soběsuky u Plumlova Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 264 trvalý travní porost není zapsána na LV 700 část 264 87 2823 část 265 trvalý travní porost není zapsána na LV 1072 část 265 112 2572 část 341/1 orná půda není zapsána na LV 249654 část 256 307 611 část 257 307 755 část 258 196 3525 část 259 242 3453 část 260 38 3039 část 261 62 1475 část 262 196 1511 část 264 87 2823 část 265 112 2572 část 266 268 1888 část 267 58 1780 část 272 177 3183 část 275 133 3399 část 3
276 306 1834 část 279 80 1852 část 280 87 3579 část 283 96 4046 část 284/1 222 1985 část 284/2 94 1989 část 287 268 3561 část 288 133 2104 část 291 36 2014 část 292 36 2086 část 295 36 2086 část 296 242 4046 část 299 196 3435 část 300 57 3561 část 303 196 3219 část 304 138 3435 část 307 196 1834 část 308 62 1618 část 311 38 2733 část 312 14 2751 část 315 14 1187 část 316 39 1367 část 349 58 3794 část 350 58 378 část 351 282 126 126 352 282 1993 část 353 36 1856 část 354 87 5665 část 355 268 4604 část 356 57 2421 2421 357 1 681 část 358 1 9950 část 359 57 2572 část 360 196 2572 část 361 39 1241 část 362 60000 1223 část 363 177 2410 část 708 1 2302 část 709 1 378 část Zdroj údajů: Informace o parcelách byly získány prostřednictvím aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí na internetových stránkách Českého ústavu zeměměřického a katastrálního (stav ke dni 19.10.2015). Přílohy: Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3: Mapa pozemkového katastru se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 4
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky --- --- OP plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy --- --- zamokřená plocha --- trvalé travní porosty 0,1225* --- orná půda 1,0839* --- rybník nebo nádrž --- vodní tok --- ostatní zemědělské --- --- pozemky ostatní plochy --- --- neplodná půda --- zastavěné --- --- plochy a nádvoří plocha celkem 1,2064* --- ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v ha --- * uvedené výměry jsou orientační (byly zjištěny digitalizací v prostředí GIS), jejich přesná výměra bude známá po geodetickém zaměření hranice 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není není není není není Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 5
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Návrh předmětu ochrany do nového zřizovacího předpisu: Společenstva acidofilních subxerotermních trávníků a jarních efemér, vyznačující se vysokou rozmanitostí původních druhů rostlin a živočichů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Název ekosystému Společenstva acidofilních subxerotermních trávníků sv. Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 Acidofilní vegetace efemér a sukulentů sv. Arabidopsion thalianae Passarge 1964 Podíl plochy Popis ekosystému v ZCHÚ (%) 75% Nízké, víceméně zapojené trávníky na mělkých skeletovitých půdách. 5-10% Teplomilná vegetace na nezapojených místech v okolí horninových výchozů, v ZCHÚ se tato vegetace vyskytuje jen na několika místech. B. druhy Název druhu koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ do 10 trsů populace je ustupující (senilní) Stupeň ohrožení C2 Popis biotopu druhu Roste ve vrcholové části na skeletovitých půdách. křivatec nejmenší (Gagea minima) přibližně 20 rostlin C3 Roste na jihovýchodním okraji ZCHÚ, částečně v zástinu stromů. trávnička obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris) přibližně 200 trsů hojná populace je stabilní C4a Roste téměř v celém ZCHÚ, hojně zejména ve střední a jihozápadní části území. V regionu se jedná o jednu ze dvou známých lokalit druhu. Údaje vychází z vlastního terénního šetření a z výsledků monitoringu koniklece (Kleinová 2013). 6
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu ZCHÚ není v překryvu s evropsky významnou lokalitou (EVL) ani ptačí oblastí (PO). 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany je zachovat druhově bohatá společenstva acidofilních suchých trávníků a jarních efemér s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Pravidelnou péčí o území blokovat přirozenou sukcesi. Udržet dochovaný stav nebo stav území a populací zlepšit. 7
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Převzato z plánu péče 2007-2016 (Komárek 2006), částečně upraveno a doplněno. Geografická poloha: Přírodní památka Kozí horka se nachází asi 0,6 km východně od obce Hamry a 1,3 km severozápadně od kostela v obci Žárovice. Travnatý ostrůvek uprostřed polí je na západních svazích návrší (kóta 325 m n.m.). Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 316-325 m. Dle biogeografického členění ČR leží území na východním okraji Drahanského regionu 1.52, v přechodné a nereprezentativní zóně. Hranice Drahanského regionu je v této oblasti vůči Prostějovskému regionu 1.11 nevýrazná (Culek 1996). Geologické a pedologické poměry: Geologické podloží je tvořeno spodnokarbonskými laminovanými břidlicemi. Místy jsou vyvinuty i svahoviny. Povrch pokrývají mělké kambizemě s vysokým obsahem skeletu (Šafář a kol. 2003). Geomorfologické poměry: V geomorfologickém členění České republiky (Demek 2006) je území řazeno do soustavy Drahanská vrchovina, podsoustavy Konická vrchovina, okrsku Plumlovská sníženina. Jedná se o mezihorskou sníženinu s pahorkatinným povrchem, pravděpodobně tektonického původu. Reliéf lokality je mírně svažitý až svažitý, svahy jsou orientovány převážně k jihu a jihozápadu. Klimatická charakteristika: Mírně teplá oblast (MT 10), charakterizovaná dlouhým létem, teplým a mírně suchým, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). Fytogeografická a vegetační charakteristika: Z fytogeografického hlediska patří území k fytogeografickému obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickému okresu 71. Drahanská vrchovina, podokresu 71c. Drahanské podhůří (Skalický 1988). Průběh dosavadních hranic však zpochybnili na základě terénního výzkumu Trávníček et Trávníčková (1994) a podle jejich návrhu by měla být na základě přítomnosti četných termofytů tato oblast zahrnuta ještě k obvodu Panonské termofytikum, k fytogeografickému okresu 21. Haná, podokresu 21a. Hanácká pahorkatina (Hradílek 1999). Potenciální přirozenou vegetaci zde představují černýšové dubohabřiny svazu Melampyro nemorosi-carpinetum (Neuhäuslová 2001). Současná vegetace ZCHÚ představuje náhradní vegetační kryt, který se vytvořil po odlesnění původních dubohabřin. Z toho pohledu pak přítomnost většiny dřevin (i některých bylin) na lokalitě znamená přirozený návrat k potenciální vegetaci typu černýšových dubohabřin. Na mělkých skeletovitých půdách se udržují teplomilná společenstva acidofilních subxerotermních trávníků svazu Koelerio-Phleion phleoidis a vegetace jarních efemér svazu Arabidopsion thalianae. Společenstvo ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis je řazeno k asociaci Potentillo heptaphyllae-festucetum rupicolae, ve kterém se uplatňuje druhově sice chudé, ale viditelné mechové patro s mechy a lišejníky. Dominantní jsou kostřava žlábkatá 8
(Festuca rupicola), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), ostřice časná (Carex praecox), hojný je také rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) aj. Ve společenstvu svazu Arabidopsion thalianae asociace Festuco-Veronicetum dilleni, které se vyskytuje na nezapojených místech kolem horninových výchozů, se uplatňují hlavně jarní efemérní a jednoleté byliny huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil Dilleniův (V. dillenii), pomněnka chlumní (Mysotis ramosissima) a další. Početná bývá i populace pochybku prodlouženého (Androsace elongata), která roste na malé ploše v okolí skalky. Na hlubších půdách tato společenstva přerůstá vegetace dominantních trav - ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) (Hradílek 1999, upraveno). Přítomny jsou roztroušeně keře, zejména růže šípková (Rosa canina), hloh (Crataegus sp.), ptačí zob (Ligustrum vulgare), růže galská (Rosa gallica), trnka (Prunus spinosa), v okrajových partiích i vzrostlejší stromy, javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus) aj. V severní části je na místě dřívější meze dubohabrový hájek s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus) a dubem letním (Quercus robur). Zoologická charakteristika: Na nevelké ploše žije jen malý počet teplomilných druhů, mj. motýli hnědásek květelový (Melitaea didyma) a vřetenuška kozincová (Zygaena loti), čmeláci (Bombus sp.), z plazů je uváděna silně ohrožená ještěrka obecná (Lacerta agilis) a z ptáků ohrožený ťuhýk obecný (Lanius collurio) (Šafář et al. 2003). Opakovaně byla na lokalitě zaznamenána kriticky ohrožená kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Zoologické průzkumy však nebyly v ZCHÚ systémově prováděny. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Cévnaté rostliny: Název druhu koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ velmi slabá populace do 10 trsů Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO Popis biotopu druhu, další poznámky Roste ve vrcholové části na skeletovitých půdách. divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) populace je ustupující (senilní) velmi hojný taxon (stovky) stabilní populace O Roste hojně v celém ZCHÚ, prosazuje se dokonce v porostech třtiny křovištní a ovsíku vyvýšeného. Živočichové: Název druhu kudlanka nábožná (Mantis religiosa) ještěrka obecná (Lacerta agilis) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Popis biotopu druhu, další poznámky do 10 exemplářů KO Kudlanka je v území opakovaně zaznamenávána. několik jedinců SO Nejrozšířenější druh ještěrky u nás. Pozorována na výslunném svahu s nízkým porostem. Vysvětlivky k tabulkám: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh 9
Údaje vychází z vlastního terénního šetření zpracovatele plánu péče a monitoringu koniklece velkokvětého (Kleinová 2013). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Přírodní památka Kozí horka byla vyhlášena v roce 1989. Přestože byla vyhlášena pouze v severovýchodní části území na pozemcích parc.č. 264 a 265, v praxi byla ochrana zajišťována na celém travnatém ostrůvku uprostřed polí a orgán ochrany přírody zde zajišťoval managementové zásahy nezbytné pro zachování předmětů ochrany. ZCHÚ je proto navrhováno přehlásit (nově vyhlásit) tak, aby se odstranil nesoulad mezi vyhláškou a skutečným stavem, který vznikl pravděpodobně pouze administrativním nedopatřením. Lokalita je v současné době pravidelně kosená. Pro zvýšení hnízdních příležitostí sov a dravců byly na stromech v území instalovány plastové hnízdní budky. b) zemědělské hospodaření Lokalita byla v minulosti pravděpodobně extenzivně pasena či kosena, čemuž by odpovídalo i místní označení Kozí horka. Ukončení tradičního hospodaření mělo za následek rozmach především agresivních trav a zarůstání lokality dřevinami (nástup sukcese). Při obhospodařování okolních zemědělských pozemků došlo k rozorání okrajových partií ZCHÚ a zvýšený přísun živin vede k ruderalizaci podél hranice. c) myslivost ZCHÚ je součástí společenstevní honitby Horka Soběsuky. Přikrmování zvěře se na území přírodní památky v současné době neprovádí, zjištěna nebyla ani jiná myslivecká zařízení jako posedy, kazatelny apod. V současné době jsou myslivecká zařízení umístěna mimo ZCHÚ, v jeho blízkém okolí. d) těžba nerostných surovin V minulosti probíhala v území drobná těžba kamene, o čemž svědčí dva malé lůmky v západní části ZCHÚ, dnes zarostlé dřevinami. e) jiné způsoby využívání V severovýchodní části ZCHÚ je rozpadající se menší dřevěná chata (pravděpodobně černá stavba), která není v současné době využívána. V minulosti ji zřejmě využívali myslivci ke skladování sena a krmiva pro zvěř. V severní části území nad lesíkem a v jihovýchodní části byl v nedávné minulosti uložen organický odpad (asi sláma nebo plevy). Protože v území se myslivecky hospodaří, mohlo se jednat o přikrmování zvěře krmivem volně loženým na zem. Vzhledem k malé výměře území zabírají tyto skládky poměrně velkou plochu a negativně ovlivnily vegetaci v těchto místech. V severní části, kde byla skládka zřejmě menší a nebyla ukládána opakovaně, už došlo díky pravidelnému cílenému managementu ke zlepšení. V jihovýchodní části je negativní vliv stále patrný. Potenciální ohrožení lokality Absence vhodného managementu (kosení, pastva, likvidace invazních druhů, redukce náletových dřevin). 10
Nevhodné způsoby hospodaření v ZCHÚ (např. hnojení pozemků, mulčování apod.). Výstavba přikrmovacích zařízení pro zvěř, přikrmování zvěře krmivem volně loženým na zem, případně další aktivity spojené s výkonem práva myslivosti v ZCHÚ. Změna kultur, zalesnění apod. Chemické ošetřování kultur na okolních pozemcích (možnost přenosu větrem). Splachy hnojiv z okolních zemědělsky využívaných pozemků a s tím spojená ruderalizace území. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán města Plumlov (schválený zastupitelstvem dne 22.6.2005). Město Plumlov je součástí dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Plumlovsko, který byl oficiálně vytvořen 15.1. 2004 zápisem do registru zájmových sdružení právnických osob na Krajském úřadě Olomouckého kraje. ZCHÚ je součástí společenstevní honitby Horka Soběsuky. Celková výměra honitby je 1 895 ha. Honitba byla uvedena do souladu se zákonem o myslivosti - bylo vydáno rozhodnutí o uznání honitby (č.j. ŽP/871-4/2003-T ze dne 13.5. 2003). Držitelem a uživatelem honitby je Honební společenstvo Horka Soběsuky, se sídlem: Plumlov, Rudé armády č. 302, 798 03 Plumlov. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 Současný stav: Acidofilní suché trávníky v mozaice s vegetací jarních efemér. Svah má převážně JZ expozicí, půdy jsou mělké skeletovité, na vrcholu s výchozem hornin. Jedná se o trávníky nízkého vzrůstu s dominancí především kostřavy žlábkovité (Festuca rupicola), smělku štíhlého (Koeleria macrantha), místy i ostřice časné (Carex praecox). Z dalších, hojněji se vyskytujících bylin se jedná o mateřídoušku panonskou (Thymus pannonicus), lněnku lnolistou (Thesium linophyllon), mařinku psí (Asperula cynanchica), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), trávničku obecnou pravou (Armeria vulgaris subsp. vulgaris) aj. Ve vrcholové části roste vzácně koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Na nezapojených místech se vyskytují efemérní a jednoleté byliny huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil Dilleniův (V. dillenii), pomněnka chlumní (Mysotis ramosissima) a další. Na hlubších půdách přerůstá vegetaci ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), na některých místech také třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Přítomny jsou roztroušeně keře, zejména růže šípková (Rosa canina), hloh (Crataegus sp.), ptačí zob (Ligustrum vulgare), růže galská (Rosa gallica), na J a Z okraji rostou dřeviny skupinově, a to i vzrostlejší stromy, javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), trnka (Prunus spinosa), brslen evropský (Euonymus europaeus) aj. V Z části jsou dva drobné lůmky zarostlé dřevinami. Okrajové partie, které sousedí se zemědělsky využívanými pozemky (orná půda), zarůstají nitrofilními a ruderálními druhy, kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), ostružiníkem ježiníkem (Rubus caesius) aj. 11
Plocha je v posledních letech pravidelně kosená. V letech 2010 2013 byly v jarních měsících instalovány individuální oplůtky kolem konikleců, aby se eliminoval okus květů koniklece srnčí zvěří. Rašící koniklece však poškodili přemnožení hlodavci a několik trsů tak bylo definitivně zničeno. Návrh managementu: Trávníky mozaikovitě kosit 1x ročně, úklid pokosené hmoty. Tlumit ruderální druhy a expanzi ovsíku a třtiny křovištní intenzivnějším kosením 2x ročně nebo vytrháváním. Při první (jarní) seči postupovat selektivně a cílové druhy suchých trávníků vynechávat. Nekosit každoročně růži galskou. Dle potřeby výřezem redukovat, případně zmladit křoviny, vyřezanou dřevní hmotu uklidit. Udržovat keře rozvolněné, světlé. Z křovin vyřezávat odrůstající stromy. Podporovat generativní rozmnožování koniklece a eliminovat okus koniklece zvěří např. instalovat individuální oplůtky, případně pachové značky. Úklid odpadků na dně drobného lomu. Dílčí plocha 2 Současný stav: Dubohabrový hájek na místě dřívější meze. Ve stromovém patru dominuje dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre), v keřovém patru trnka (Prunus spinosa), ptačí zob (Ligustrum vulgare), brslen evropský (Euonymus europaeus) a růže šípková (Rosa canina). Bylinné patro je chudé, s ovsíkem (Arrhenatherum elatius), kručinkou barvířskou (Genista tinctoria), rozrazilem rezekvítkem (Veronica chamaedrys), jetelem alpínským (Trifolium alpestre), ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea), kokoříkem mnohokvětým (Polygonatum multiflorum). Na Z okraji je rozpadající se nevyužívaná dřevěná chatka. Okolí chatky je ruderalizované a zarostlé trnkou a bezem černým (Sambucus nigra). Porost trnky je přestárlý, rozpadající se, větve krajních keřů leží na zemi a zasahují na sousední kosenou louku. Návrh managementu: Redukovat (zmladit) trnku, aby se porost křovin nerozšiřoval na úkor DP 1. Vyřezanou dřevní hmotu uklidit. Odstranit rozpadající se dřevěnou chatku. Přílohy: Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů Příloha M4: Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území se od roku 2003 pravidelně kosí. Sečení je prováděno mozaikovitě. Ruderální druhy a ovsík jsou selektivně potlačovány intenzivnějším kosením dvakrát ročně, přičemž cílové druhy suchých trávníků jsou při první seči mezi ovsíkem vynechávány. Došlo tak k výraznému zlepšení porostu v severní části ZCHÚ (za lesíkem) i na obou skládkách 12
organického materiálu. Taky ostružiník ježiník (Rubus caesius) ve vrcholové části ZCHÚ je oslaben. Rozšířila se růže galská (Rosa gallica), hojná je divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), trávnička obecná (Armeria vulgaris) a mateřídouška panonská (Thymus pannonicus). Aby se zvýšila šance na generativní rozmnožování koniklece velkokvětého, byly v letech 2010-2013 instalovány jednoduché individuální oplůtky kolem konikleců. Ty měly eliminovat okus květů srnčí zvěří a zvýšit tak šanci na dozrávání nažek a rozšiřování jeho populace. Za tu dobu však nebyl na lokalitě zjištěn žádný semenáček ani mladá rostlina koniklece. Rašící koniklece navíc poškodili přemnožení hlodavci. Několik trsů tak bylo definitivně zničeno. Závěr: V ZCHÚ se může pokračovat v nastaveném způsobu péče (mozaikovité kosení, potlačování ruderálních druhů, podle potřeby redukce dřevin) a postupovat k dlouhodobým cílům stanoveným plánem péče. Na podporu velmi slabé populace koniklece velkokvětého je možné podpořit jeho generativní rozmnožování a instalovat jednoduché individuální oplůtky, které zamezí okusu květů srnčí zvěří, případně realizovat další opatření, která koniklec na lokalitě podpoří. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů ochrany území se nepředpokládá. 13
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o suché acidofilní trávníky (sv. Koelerio-Phleion phleoidis) Typ managementu Vhodný interval Vhodný management - pastva jednorázová - odstraňování náletu dřevin mechanicky - vypalování biomasy (stařiny) Možný management - sečení se sušením píce a odvozem sena nebo kombinace s jednorázovou pastvou - odstraňování náletu dřevin mechanicky - vypalování biomasy (stařiny) 1x ročně (jednorázová pastva, sečení) 1x za 5 let (odstraňování náletu dřevin) Minimální interval 1x za 2-5 let ovce+koza Pracovní nástroj / hosp. zvíře ruční nástroje (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka, pila) nevhodný - skot květen-červen (jednorázová pastva) s ohledem na výskyt koniklece Kalendář pro management červenec-září (sečení nebo střídání sečení a pastvy) říjen-únor (odstraňování náletu dřevin) leden-15.únor (vypalování stařiny) V případě pastvy je nutné posoudit konkrétní záměr pastvy a dopad na Upřesňující podmínky celé ZCHÚ a všechny předměty ochrany. Obecně platí: upřednostnit volnou pastvu pod dozorem ovčáka s vycvičeným psem (vyloučení výběrové pastvy a preferování vybraných ploch). Při pastvě je vhodná vyšší koncentrace zvířat (až 6-7 ovcí/ha) vzhledem ke krátké době, kdy má pastva efekt. Pro pastvu je rozhodující průběh května, v červnu se už nespasená vegetace mění na neatraktivní stařinu, kterou zvířata odmítají. S pastvou je proto možné začít už v polovině dubna. Je však potřeba vyhnout se plochám s koniklecem. Pozdní pastva (konec července, srpen) vede k výběrové pastvě na eliminaci stařiny v porostu nemá zásadní vliv. V případě výskytu třtiny křovištní, ovsíku nebo ruderálních druhů je potřeba kombinovat pastvu se sečením. V případě sečení, neprovádět sečení celoplošně, ale ponechávat nepokosené plochy (až 1/4 z celkové plochy území). Nekosené plochy každoročně obměňovat. Plochy s výskytem ruderálních druhů kosit intenzivněji (2-3x ročně), od poloviny května. Stařinu je možné za sucha a mrazu lokálně na menších plochách vypálit (po konzultaci se zoology). Vypalování provádět pouze maloplošně a za vhodných klimatických podmínek. 14
Rámcová směrnice péče o acidofilní vegetaci efemér a sukulentů (sv. Arabidopsion thalianae) Typ managementu Vhodný interval Vhodný management Primární bezlesí: mechanické odstraňování náletu dřevin Sekundární bezlesí: mechanické odstraňování náletu dřevin pastva jednorázová Možný management vypalování křovin a stařiny Primární bezlesí: netřeba nebo dle potřeby Sekundární bezlesí: 1x za 3-5 let Minimální interval Sekundární bezlesí: 1x za 5-10 let koza+ovce Pracovní nástroj / hosp.zvíře ruční nástroje (pila, křovinořez apod.) 15. duben - 30. září (okus náletu dřevin hosp. zvířetem) Kalendář pro management listopad - únor (odstraňování náletu dřevin mechanicky) 15. prosinec - 31. leden (vypalování) Vyřezávat nálet dřevin, který nepříznivě ovlivňuje stanoviště a jeho Upřesňující podmínky okolí nebo příliš stíní danou vegetaci. Vegetace se na lokalitě často vyskytuje v mozaikách s ostatními biotopy (převážně suchými trávníky) management se řídí podle typu biotopu z mozaiky. Plošná chemická likvidace náletových dřevin (herbicidem) je nevhodná!! Pro snížení výmladkové schopnosti vyřezaných stromů a vyšších křovin je možné bezprostředně po skácení pouze zatřít řezné plochy pařízků účinným herbicidem. Vypalování stařiny je možné za sucha a mrazu lokálně na menších plochách (po konzultaci se zoology). Rámcové zásady péče o vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (sv. Berberidion) Vysoké křoviny jsou ohroženy zejména neudržováním, které vede k jejich rychlému šíření, přerůstání vyššími dřevinami a k ruderalizaci. Porosty na suchých stanovištích lze snadno stabilizovat zapěstováním trvalé hranice mezi křovím a sousedními kosenými porosty. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj / hosp.zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Rámcové směrnice jsou uvedeny podle Háková et al. (2004). Vhodný management mechanické odstraňování náletu dřevin, zapěstování stabilního okraje, ředění zápoje keřů, zmlazování křovin 1x za 5 let (mechanické odstraňování náletu dřevin) každoročně (zapěstování stabilního okraje) 1x za 20 let (mechanické odstraňování náletu dřevin) 1x za 10 let (zapěstování stabilního okraje, ředění zápoje keřů) mechanické odstraňování náletu - ruční nástroje (křovinořez, pila) zapěstování stabilního okraje, ředění zápoje - ruční nástroje (kosa, křovinořez), ovce, koza 15. říjen - 15. březen (odstraňování náletu dřevin) 15. duben - 15. říjen (zapěstování stabilního okraje - pastva) 15. říjen - 15. březen (zapěstování stabilního okraje ruční nástroje) Při mechanickém odstraňování náletových dřevin je nutné počítat s následnou likvidací výmladků. Vzhledem k výskytu vzácných druhů rostlin a bezobratlých je plošná chemická likvidace náletových dřevin (herbicidem) nevhodná!! Pro snížení výmladkové schopnosti vyřezaných dřevin je možné bezprostředně po skácení pouze zatřít řezné plochy pařízků účinným herbicidem. Z křovin výběrově vytínat vzrůstající stromy. Přípustné jsou pouze jednotlivé stromy zpestřující porosty křovin. 15
b) péče o rostliny Důležité je zvolit vhodný termín a interval (intenzitu) zásahu podle aktuálního stavu vegetace (zarůstání invazními a ruderálními druhy, přítomnost ohrožených druhů apod.) a konkrétních podmínek v daném roce. Konkurenčně silné, ruderální a plevelné druhy tlumit vhodným způsobem např. intenzivnějším kosením dvakrát (třikrát) ročně, vytrháním. Zásadou při tom je, provést první seč včas - před květem těchto nežádoucích druhů nebo nejpozději v době jejich květu, kdy je rostlina zásahem nejvíce vyčerpána a zamezí se jejímu generativnímu rozšiřování. Pokosenou hmotu je potřeba z lokality včas uklidit. Při první seči vynechávat cílové druhy suchých trávníků. Luční porosty nekosit celoplošně v jednom termínu, ale posunem seče nebo vynecháním nepokosených pásů, na některých plochách, umožnit generativní rozmnožování i později kvetoucích rostlin. Později kosené nebo nepokosené části luk by neměly zarůstat ruderálními a invazními druhy a je dobré tyto plochy každoročně obměňovat. V druhově chudších travinobylinných porostech (např. plochy po vyřezaných křovinách) je možné postupně zvyšovat druhovou pestrost autochtonním materiálem např. dosušováním sena z okolních ploch nebo sběrem osiva cílových druhů na okolních plochách a jejich výsevem. Na plochách před výsevem pořádně vyhrabat a odstranit hrabanku a dřevní hmotu. Zásady péče o některé významné druhy rostlin vyskytující se v území Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Je vytrvalá rostlina s vegetativním rozrůstáním, dožívající se zhruba 30-40 let. Přestože je produkce nažek bohatá, obnova populací generativním rozmnožováním závisí na hustotě zápoje vegetačního krytu. Hlavní příčinou ohrožení druhu je zarůstání ploch náletem dřevin, příliš hustá travinobylinná vegetace, absence hospodaření a hromadění stařiny. Jisté nebezpečí představuje okus rostlin rašících brzy zjara či rytí zvěře. Opatření by měla být v ZCHÚ realizovaná s ohledem na výskyt koniklece. Kosení ploch s koniklecem, případně pastvu (ovcí a koz) je možné provádět až po odkvětu koniklece a jeho vysemenění tj. zhruba od června, což může být v případě pastvy problém, protože v červnu už může být vegetace suchá a suchou vegetaci nechtějí ovce konzumovat. V takovém případě je nutné plochy s koniklecem z pastevního areálu vyloučit a kosit je, případně kombinovat kosení s přepasením otav. K odstranění stařiny a uvolnění meziprostorů v travním porostu se může lokálně provádět i řízené vypalování travních porostů (po konzultaci se zoology) nebo se může k odstranění příliš hustého mechového patra uplatnit vyhrabávání biomasy. Je možné provádět i další specifická opatření k posílení populací např. oplocení ploch s koniklecem, aby se zabránilo okusu rostlin zvěří v době květu (Marhoul & Turoňová 2008). V případě Kozí horky, kde je populace koniklece málo početná (10 trsů) a jeho výskyt roztroušený na větší ploše, je vhodnější instalovat jednoduché oplůtky kolem jednotlivých trsů např. z králičího pletiva, které budou ukotveny do země pomocí kolíků. Oplůtky je vhodné označit např. barvou, aby byly při kosení vidět a nebyly tak poškozeny. Bohužel z dlouhodobého hlediska je zřejmě tato velmi slabá populace koniklece na lokalitě neudržitelná. Růže galská (Rosa gallica) Růže galská roste v ZCHÚ na dvou místech. V severozápadní okrajové části, kde dochází k eutrofizaci a porost růže zarůstá ruderálními druhy (ostružiníkem, kopřivou, třtinou křovištní, sveřepem bezbranným aj.), je potřeba tyto nežádoucí konkurenčně silné ruderální druhy potlačovat pravidelným intenzivnějším kosením. Samotný porost růže galské by neměl být kosený každoročně, občasné pokosení ji však nevadí. Žádoucí je také snížit přísun živin na lokalitu a dohodnout s vlastníky (uživateli) omezení hnojení v ochranném pásmu ZCHÚ, případně jeho zatravnění. 16
Podle nejnovějších poznatků a zkušeností provádět případně další zásahy a speciální opatření, která podpoří výskyt zvláště chráněných a významných druhů rostlin a zvýší jejich šance na vytvoření stabilních populací. Zásady managementu geograficky nepůvodních a invazních druhů rostlin Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) Vytrvalá tráva s dlouhými podzemními oddenky prorůstajícími svrchní vrstvu půdy do hloubky 20 cm. Kvete v červenci až srpnu. Rozmnožuje se semeny (větrem) i vegetativně prostřednictvím oddenků. Jednou z možností, jak tuto velmi odolnou trávu eliminovat, je opakované intenzivní kosení (nejlépe alespoň 3x ročně). S frekvencí kosení se snižuje plodnost, hustota sterilních prýtů i výška porostu. Aby třtina ze stanoviště skutečně ustoupila, je nutné intenzivní kosení provádět po mnoho let. Důležitý je termín kosení v době metání (červen). Pokud se z nějakých důvodů seče třtina později (již vymetaná nebo kvetoucí), je nutné pokosenou hmotu odvést a zlikvidovat ještě zelenou a nenechávat ji na lokalitě sušit, aby nedošlo k dozrání obilek a jejich šíření na lokalitě. Kromě jarních měsíců nelze expanzi třtiny křovištní výrazně omezit pastvou, protože je hrubá a těžko stravitelná. V případě pastvy je proto potřeba kombinovat pastvu s kosením třtiny. Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) Expanzi ovsíku do porostů acidofilních suchých trávníků je vhodné tlumit kosením 2x ročně. Důležité je, aby první seč proběhla v době metání ovsíku (zhruba 15. květen 15. červen). Druhá seč potom v období červenec srpen. Alternativní způsob, jak tlumit invazi ovsíku do acidofilních suchých trávníků, je ruční vytrhávání ovsíku. Tento způsob je vhodné provádět zejména v nejcennějších druhově bohatých porostech, které nechceme kosit už koncem května, abychom nepokosili i kvetoucí cílové druhy. Termín pro vytrhávání je shodný jako při potlačování ovsíku kosením tzn. v době metání (15. květen 15. červen), nejlépe po dešti, kdy jde dobře vytrhávat. V případě výskytu dalších stanovištně a geograficky nepůvodních, invazních a expanzních druhů rostlin postupovat při jejich potlačování a likvidaci známými a účinnými způsoby, které nepoškodí předměty ochrany. c) péče o živočichy Péče by se měla zaměřit na zachování pestré mozaiky různých biotopů. V případě výskytu druhu se speciálními nároky, pak podle konkrétních nároků daného druhu management přizpůsobit, aby byla maximalizována šance na jeho přežití a vývoj na lokalitě. Obecně je nutné bránit nadměrnému zarůstání lokality náletovými dřevinami a neprovádět plošné chemické zásahy (hnojení, insekticidy, herbicidy). Kosení luk by nemělo být prováděno celoplošně v jednom termínu, ale mozaikovitě s časovým posunem. Na kosených loukách ponechávat nepokosené části (pruhy, široké lemy), které poskytují úkryt a potravní příležitost bezobratlým i jiným živočichům. Tyto plochy pak pokosit o několik týdnů později nebo až v následujícím roce. Nekosené části je potřeba každoročně obměňovat. Nekosené a později kosené porosty a lemy by měly v součtu činit přibližně čtvrtinu lučních porostů. Žádoucí je zachovávat v území doupné stromy (hnízdní příležitost pro některé druhy ptáků), dožívající stromy a tlející dřevní hmotu (vazba některých druhů hub, mechorostů, bezobratlých). 17
Podle potřeby a nejnovějších poznatků provádět případně další zásahy a speciální opatření, která podpoří výskyt zvláště chráněných a významných druhů živočichů v území a zvýší jejich šance na přežití a rozmnožování. V případě výskytu potlačovat geograficky nepůvodní druhy živočichů. Při myslivecké péči o zvěř vyloučit přikrmování zvěře, zřizování a provozování slanisek (včetně pokládání soli do pařezů apod.) a dalších mysliveckých zařízení na území ZCHÚ, kde by mohly negativně ovlivnit dochovaný stav ZCHÚ a předměty ochrany. Umístění přikrmovacích zařízení (i nově zřizovaných) konzultovat předem s příslušným orgánem ochrany přírody. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Příloha: Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů Příloha M4: Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Při hospodaření na pozemcích v ochranném pásmu by předměty ochrany mohlo ohrozit např.: Hnojení pozemků (splachy živin představují riziko eutrofizace a následné ruderalizace zejména okrajových partií ZCHÚ). Plošné používání chemických prostředků k ošetřování zemědělských kultur (možnost přenosu větrem, vodou). Rozorávání okrajových partií ZCHÚ. Změna kultur např. zalesnění, pěstování energetických dřevin a rostlin. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jako podklad pro přehlašování (nové vyhlašování) ZCHÚ bude nezbytné provést geodetické zaměření hranice, vypracovat záznam podrobného měření změn (ZPMZ) a hranici definovat pomocí souřadnic lomových bodů, aby byla hranice ZCHÚ jednoznačně a nezpochybnitelně vymezena ve zřizovacím dokumentu. V průběhu platnosti plánu péče bude potřeba obnovit pruhové značení hranice a značení tabulemi se státním znakem a tabulemi s uvedením kategorie a názvu ZCHÚ (v souladu s vyhláškou 60/2008 Sb.). V počtu 2 ks a následně zajistit jejich údržbu (oprava poškozených, náhrada zničených). 18
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Přehled potřebných správních rozhodnutí o výjimkách, povoleních nebo souhlasech nutných k realizaci opatření navrhovaných plánem péče: Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody ( 8 odst.1 a odst.3 zákona 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), konkrétně ke kácení stromů o obvodu větším než 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí a ke kácení zapojených porostů dřevin s celkovou plochou nad 40 m 2. Při využití lokálního vypalování stařiny jako součást managementových opatření a péče o ZCHÚ je potřeba řešit výjimky z druhové ochrany a z ochranných podmínek ZCHÚ (zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je tento zásah možný, pokud nemá obec vyhláškou stanoveno jinak. Zásah je nutné řešit rovněž z hlediska protipožární ochrany. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, uvádí, že právnické osoby nesmí vypalovat porosty. Řešením by mohla být domluva s místním hasičským sborem např. ve smyslu, že by převzali odpovědnost za akci na sebe. Návrh na nové vyhlášení zvláště chráněného území Zajistit projednání záměru na nové vyhlášení ZCHÚ podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s ohledem na výsledek projednání ZCHÚ vyhlásit. Plán péče je podkladem pro návrh na nové vyhlášení ZCHÚ Kozí horka v kategorii přírodní památka, v jednoznačně vymezeném územním rozsahu. Zdůvodnění: Cílem je vymezení PP na území splňujícím předpoklady pro vyhlášení této kategorie ochrany podle aktuálního stavu katastru nemovitostí a vydání nového zřizovacího předpisu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace rekreačního a sportovního využívání území není nutná. ZCHÚ je uprostřed polí, nevede k němu žádná cesta ani pěšina a není proto navštěvované. Ježdění na čtyřkolkách nebo terénních motorkách, které se rozmáhá na jiných lokalitách v regionu, zde nebylo zatím zaznamenáno. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území je možné instalovat informační tabuli, ale vzhledem k téměř nulové návštěvnosti je to prakticky zbytečné. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Monitorovat populace zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Pravidelný monitoring koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) probíhá v rámci monitoringu naturových druhů. Dokumentovat managementová opatření a monitorovat vliv těchto zásahů na vegetaci 19
a hlavní předměty ochrany. Na základě vyhodnocení pak případně regulovat termín nebo intenzitu kosení apod. Doporučené průzkumy: Botanický inventarizační průzkum Vzhledem k nedostatku aktuálních údajů o výskytu bezobratlých doporučujeme provést inventarizační průzkumy některých skupin bezobratlých: Inventarizační průzkum denních a nočních motýlů Inventarizační průzkum brouků, blanokřídlých, rovnokřídlých, případně další 20
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení ZCHÚ 450 m ---------- 700,- Dřevěný panel pro státní znak 2 ks (zahrnuje výrobu a instalaci ---------- 5 000,- stojanů v terénu, betonové patky vč. materiálu (železo) Smaltované tabule se státním znakem 2 ks ---------- 1 200,- (zahrnuje výrobu a instalaci v terénu) Smaltované tabule s kategorií a názvem ZCHÚ 2 ks ---------- 500,- (zahrnuje výrobu a instalaci v terénu) Redukce náletových dřevin výřezem (zahrnuto rozmanipulování, odvětvení, úklid a odvoz dřevní hmoty, vyhrabání a úklid mrtvého ---------- 1 820,- viz pozn.1 dřeva a hrabanky) 400 m 2 Geodetické zaměření hranice, vyhotovení ZPMZ, stabilizace lomových ---------- 23 000,- bodů v terénu 450 m Inventarizační průzkum botanický 1 ks ---------- 5 000,- Inventarizační průzkum denních a nočních motýlů 1 ks ---------- 5 000,- Inventarizační průzkum brouků 1 ks ---------- 5 000,- Inventarizační průzkum blanokřídlých 1 ks ---------- 5 000,- Inventarizační průzkum rovnokřídlých 1 ks ---------- 5 000,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 57 220,- Opakované zásahy Ruční kosení 1x ročně, úklid pokosené hmoty 1 ha 31 050,- 310 500,- viz pozn.2 Tlumení invazních a ruderálních druhů (zahrnuje červnovou seč nebo vytrhávání nežádoucích druhů), úklid hmoty 0,5 ha Porosty s nitrofilními a ruderálními druhy, ovsíkem, třtinou Oplocení ploch s koniklecem instalace jednoduchých individuálních oplůtků např. z králičího pletiva 10 ks Údržba stojanů (obnova ochr. nátěru, drobné opravy apod.) 2 ks, podle potřeby jednou za 2 roky Monitoring managementových opatření, monitoring populací vzácných druhů, jednou za 2 roky 15 525,- 155 250,- viz pozn.2 1 000,- 10 000,- 300,- 1 200,- 1 000,- 4 000,- Opakované zásahy celkem (Kč) 48 875,- 480 950,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 538 170,- Pozn.1: Měrné náklady na výřez náletových dřevin nad 1m výšky ( 3,50 Kč/m 2 ) jsou navýšeny o 30% - zohledněna je horší přístupnost pozemků (zcela bez přístupové komunikace) a trnité keře. Pozn.2: Měrné náklady na kosení křovinořezem (27 000,- Kč/ha) jsou navýšeny o 15% - zohledněna je horší přístupnost pozemků (zcela bez přístupové komunikace), mozaikovitá seč a obsékání kvetoucích cílových druhů. 21
4.2 Použité podklady a zdroje informací CULEK M. [ed.] et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. DANIHELKA J., CHRTEK J. JR. & KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 647 811. DEMEK J. et MACKOVČIN P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - Planeta XII, 3/2004 - druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. CHYTRÝ M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. KLEINOVÁ H. (2013): Monitoring koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) lokalita Kozí horka. Ms. [Depon. in: AOPK ČR střed. Olomouc]. KOMÁREK J. (2006): Plán péče o přírodní památku Kozí horka na období 2007-2016. Ms. [Depon. in: AOPK ČR střed. Olomouc]. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. ET ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. MARHOUL P., TUROŇOVÁ D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Metodika AOPK ČR. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Brno. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. - In: HEJNÝ S., SLAVÍK B. [eds.] (1997): Květena České republiky 1: 103-121, Academia, Praha. ŠAFÁŘ J., MACKOVČIN P. et al. (2003): Chráněná území okresu Prostějov. In: Šafář J. et al. (2003): Chráněná území ČR Olomoucko, svazek VI. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha: 213. TRÁVNÍČEK B. et TRÁVNÍČKOVÁ V. (1994): Floristické poměry ostrůvků teplomilné vegetace v území SZ od Prostějova. Preslia, Praha, 66: 61-84. Mapové a jiné podklady: Katastrální mapy (digitální verze). Zdroj datových podkladů ČÚZK. Strategie rozvoje Mikroregionu Plumlovsko, zpracovatel Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy, Olomouc. http://www.plumlovsko.cz Vlastní terénní šetření v roce 2015. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky PP přírodní památka ZCHÚ zvláště chráněné území 22
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území...2 1.1 Základní identifikační údaje...2 1.2 Údaje o lokalizaci území...2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí...3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma...5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími...5 1.6 Kategorie IUCN...5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ...6 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu...6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav...6 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu...7 1.9 Cíl ochrany...7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany...8 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů...8 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti...10 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy...11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch...11 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích...11 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup...12 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize...13 3. Plán zásahů a opatření...14 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ...14 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání...14 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území...18 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností...18 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu...18 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území...19 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností...19 23
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území...19 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území...19 4. Závěrečné údaje...21 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)...21 4.2 Použité podklady a zdroje informací...22 4.3 Seznam používaných zkratek...22 5. Obsah...23 24
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa pozemkového katastru se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M4 - Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích 25
27