KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

OBSAH Podìkování 9 Pøedmluva 11 Úvodem vymezení tématu 14 PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968 1 Podmínky pøechodu od reformního období k restauraci starých poøádkù 19 Úvodem Od revolty mladé generace v 60. letech k následující krizi 19 1.1 Východiska výzkumu podmínek a charakteru zmìn v 70. a 80. letech 20 1.2 Zmìny podmínek a paradigmat dalšího vývoje ve svìtì a stagnace v Èeskoslovensku 32 1.3 Protestní hnutí mladé generace a odborù po srpnu 1968 42 1.4 Výmìna elit a její dùsledky 62 1.5 Revize idejí a programù ekonomické reformy 76 1.6 Sociální politika pøi obnovì kontroly nad spoleèností 82 2 Návrat k pøedreformnímu ekonomickému a sociálnímu systému a jeho dùsledky 91 Úvodem 91 2.1 Pøíèiny opakovaných krizí systému 94 2.2 Obnovení pøedreformního mechanismu ve svìtle nových tendencí ve svìtì 99 2.3 Nedostatková ekonomika a sociální pøezamìstnanost 113 2.4 Zmìny odvìtvové struktury a jejich dùsledky 118 2.5 Ekologická krize a ekologické hnutí 123 2.6 Ke vztahu ekonomického, sociálního a ekologického systému 131 5

OBSAH DRUHÁ ÈÁST: SOCIÁLNÍ POMÌRY NORMALIZOVANÉ SPOLEÈNOSTI 3 Pøerozdìlování pøíjmù a spotøeba domácností 139 Úvodem 139 3.1 Kritéria a indikátory mzdové diferenciace 140 3.2 Pøerozdìlování vztah pracovních a sociálních pøíjmù 157 3.3 Disproporce mezi pøíjmy a spotøebou domácností 172 4 Zmìny ve zpùsobu života obyvatelstva 188 Úvodem 188 4.1 Populaèní vývoj a zmìny struktury obyvatelstva 189 4.2 Bydlení a zmìny ve složení domácností 194 4.3 Zdravotní systém a zdraví obyvatelstva 203 4.4 Pracovní doba a volný èas 208 4.5 Zmìny hodnotových struktur a individualizace zpùsobu života 212 5 Vzdìlanostní spoleènost, ideály a skuteènost 220 Úvodem 220 5.1 Dostupnost vzdìlání v promìnách èasu 221 5.2 Zásahy do vzdìlávací soustavy a jejich dùsledky 229 5.3 Zmìny ve struktuøe vzdìlanosti v 70. a 80. letech 236 5.4 Èeská vzdìlávací soustava v kontextu vyspìlých zemí 246 5.5 Uplatnìní vzdìlanostního potenciálu 257 6 Systémové souvislosti a charakteristika zmìn sociální struktury 264 Úvodem 264 6.1 Interpretace sociální struktury a sociální stratifikace 265 6.2 Základní etapy sociální mobility 268 6.3 Vývoj sociální struktury v 70. a 80. letech 270 6.4 Modifikace sociální diferenciace sociálními pøíjmy 281 6

OBSAH TØETÍ ÈÁST: OPOZIÈNÍ HNUTÍ A PÁD SYSTÉMU 7 Pøechod opozièního k obèanskému hnutí a jeho vyústìní v krizi a pád systému 291 Úvodem 291 7.1 Reminiscence roku 1968 v chování obyvatelstva v krizových letech 292 7.2 Chování obyvatelstva v ostré etapì normalizace 300 7.3 Nálady obyvatelstva a zmìny aktérù a forem hnutí nezávislých iniciativ. Charta 77 305 7.4 Krizová situace v druhé polovinì 80. let, pøechod od opozièního k obèanskému hnutí 313 7.5 Spoleèenské souvislosti a aktéøi pøevratu jejich vliv na pøechod k transformaci 328 8 Sociální reformy v prvních letech ekonomické transformace 334 Úvodem 334 8.1 K politickým podmínkám sociálních reforem 335 8.2 Spor o charakter ekonomické reformy, její první kroky a sociální dùsledky 337 8.3 První koncepty sociální reformy a úloha odborù 343 8.4 Ideová východiska a projekty radikální sociální transformace 349 8.5 Reformy vzdìlávací soustavy 357 8.6 Transformace a sociální diferenciace 363 8.7 Zmìny hodnot a postojù obyvatelstva 369 Závìrem 374 Resumé 379 Literatura 383 Jmenný rejstøík 395 7

Podìkování Ráda bych podìkovala vedoucímu výzkumného týmu, øediteli Ústavu pro soudobé dìjiny AV ÈR v. v. i., dr. Oldøichu Tùmovi, za podporu a pomoc pøi zpracování publikace. Mùj vøelý dík patøí øediteli nakladatelství Academia, panu Jiøímu Padevìtovi, za vydání této mé druhé knihy, navazující na pøedchozí práci z roku 2007. Jsem si vìdoma, že její vydání nebylo z kapacitních dùvodù jednoduché. Zvláštì dìkuji èlenùm týmu za podporu, zejména Kvìtì Jechové a Milanu Otáhalovi za cenné podnìty a pøipomínky k textu, èímž pøispìli k jeho nìkterým úpravám. Mimoøádné podìkování patøí Janì Váchové, která mi pomohla v prùbìhu práce a zejména v poslední fázi pøípravy textu pro nakladatelství. Byla mi pøi práci na knize významným pomocníkem a rádcem. Dìkuji také recenzentùm za povzbuzení a pøipomínky k textu a redaktorce paní Králové za peèlivou redakci textu a za spolupráci pøi dovedení rukopisu ke knižnímu vydání. 9

Knihu vìnuji dceøi a synovi U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 2 5 4 8

PØEDMLUVA Pøi pøíležitosti dvacátého výroèí pádu komunismu ve støední a východní Evropì vyšlo v zahranièí i v Èeské republice v písemné i elektronické podobì nepøeberné množství dokumentù, literárních dìl, vzpomínek a také vìdeckých prací ekonomù, sociologù a historikù k dìjinám té doby. Urèité sondy do každodennosti v Èeské republice pøed listopadem 1989 pøedstavují také knihy z orální historie, ale ani ty nemohou nahradit výzkum širších spoleèenských souvislostí doby. Pøed nìkolika lety byl v Ústavu pro soudobé dìjiny zahájen za podpory Grantové agentury Èeské republiky projekt výzkumu dìjin èeské spoleènosti. Ústav pøitom využil znalostí a zkušeností autorù, kteøí se dlouhodobì zabývají tímto tématem, a proto mohl v krátké dobì vykazovat první výsledky výzkumu. Tomu napomohla novì založená edice Èeská spoleènost po roce 1945. První práci v ní publikovala autorka této knihy, poté vyšlo nìkolik samostatných pøíspìvkù a dva vìtší sborníky, další se pøipravují. Kromì toho èlenové grantového týmu publikovali další práce doma i v zahranièí. Novì vydaná publikace Lenky Kalinové volnì navazuje na pøedchozí knihu Spoleèenské promìny v èase socialistického experimentu v letech 1945 1969, vydanou ve stejném nakladatelství v roce 2007. Kniha vyvolala zejména v odborné veøejnosti pøíznivý ohlas, o èemž svìdèí diskuse k sociálním dìjinám na stránkách èasopisu Soudobé dìjiny. Vzhledem k širšímu pojetí sociálních dìjin zahrnujícímu i otázky, jimiž se zabývají další spoleèenské vìdy, se do této diskuse a námi poøádaných odborných setkání zapojili i badatelé hospodáøských dìjin a sociologové. Obì publikace tvoøí urèitý celek, který zahrnuje ètyøicet let komunismu vèetnì pøechodného období v letech 1945 1948 11 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

PØEDMLUVA a urèitého pøesahu do zaèátku let devadesátých. Integrální pojetí sociálních dìjin blízkých dìjinám spoleènosti zahrnuje široký okruh otázek zkoumaných i dalšími spoleèenskými vìdami. Autorka proto pøihlíží k jejich poznatkùm i ke zmìnám ekonomického a sociálního myšlení doby a pokouší se o dílèí srovnání sociálních podmínek v Èeské republice s vývojem v jiných zemích. Tato nová kniha s názvem Konec nadìjím a nová oèekávání se zabývá sociálními dìjinami od roku 1969 do roku 1989. Ty již nebyly pokraèováním experimentu se socialismem, ale spíše jen setrvaèností døívìjšího systému. Léta tzv. normalizace nebyla ani normalizovaná, ani nehybná. Po likvidaci reformního procesu se jeho aktéøi nestali neomezenými vítìzi a jejich odpùrci poraženými. Zdánlivì mocní museli volit mírnìjší formy represí proti odpùrcùm a vzhledem k náladám ve spoleènosti a obèanskému hnutí nebyli schopni zastavit jejich aktivity a spolu s vnìjší situací pád systému. Nejvìtší èást práce zaujímají otázky životních podmínek obèanù, zpùsobu života, zmìn jejich sociální a vzdìlanostní struktury, pøíjmové diferenciace, hodnot, postojù, chování a mentality. Pod pojmem zpùsob života se rozumí nejen materiální podmínky. V této dobì byly v podstatì naplnìny základní životní potøeby obyvatelstva a do popøedí se dostaly jiné hodnoty, pøedevším svobodný život v demokratické spoleènosti. Práce nekonèí pádem komunismu. Po výzkumu dramatické pøedchozí doby se autorka pokusila o urèitý èasový pøesah do dalších let, který by aspoò èásteènì zodpovìdìl otázku, jak se po listopadových dnech 1989 naplòovala nová oèekávání obèanù. Tuto otázku si po dvaceti letech kladou nejen ekonomové, sociologové a postupnì i historici, ale i mnozí obèané. Pøi bližším zkoumání se potvrzuje, že každé vítìzství je po poèáteèní euforii jen etapou k novému hledání, èasto i zklamání a úsilí o lepší budoucnost. Zaèátkem 90. let se potvrdila obecná zvláštnost sociální politiky. Tím, že její základní systémy (pøedevším sociální zabezpeèení v širokém slova smyslu a zdravotní péèe) se bezprostøednì dotýkají života lidí, mají 12

PØEDMLUVA urèitou kontinuitu a nelze v nich realizovat náhlé zvraty bez ohledu na zájmy a postoje obèanù. Nìkteré pùvodní projekty bylo proto nutné po roce 1992 modifikovat, rušit nebo odložit na pozdìjší dobu. Dìjiny dramatické druhé poloviny 20. století, zvláštì v prostoru, kde se udál historický experiment, pøedstavují živé téma týkající se nìkolika žijících generací. Není proto náhodné, že jsou èasto interpretovány zjednodušenì a nediferencovanì. Historik tohoto období se setkává s touto interpretací nejen v realitì, ale pochopitelnì i v pramenech a literatuøe. Proto každá práce, která se odváží vstoupit na tento terén, musí poèítat s tím, že nemùže dát uspokojivou odpovìï na všechny otázky této nedávné minulosti. Teprve výzkum dalšího období s vìtším èasovým odstupem umožní hloubìji hodnotit tuto dobu a její místo v novodobých dìjinách zemì. Vìøíme, že pøíspìvek Ústavu pro soudobé dìjiny k tomuto tématu, vèetnì této souhrnné práce, bude inspirovat mladé historiky k výzkumu tohoto stále ještì málo zkoumaného tématu, že i další zájemci budou pøi hledání odpovìdi na otázky nedávné minulosti využívat poznatky spoleèenských vìd, v nichž mají nezastupitelné místo soudobé dìjiny. Oldøich Tùma 13

Úvodem vymezení tématu Motto: Rozum a politika jdou zøídkakdy stejnými cestami: možná, že se svìtové dìjiny utváøejí dramaticky vždy jen na základì promeškaných pøíležitostí. Stefan Zweig, 1935 Kniha navazuje na pøedchozí publikaci Spoleèenské promìny v èase socialistického experimentu (Academia, Praha 2007) a vytyèila si za cíl pokraèovat ve zkoumání sociálních dìjin Èeskoslovenska v 70. a 80. letech. Tato publikace je koncipovaná jako samostatná práce, ale s pøedchozí prací tvoøí celek pøedevším tím, že objektem jejich výzkumu je spoleèné téma a mají také podobná metodologická východiska. Obì práce zkoumají integrální sociální dìjiny, blízké dìjinám spoleènosti. Vycházejí ze zvláštností sociálních dìjin, které na rozdíl od politických se nemìní revoluèním aktem a v hlavních oblastech si udržují kontinuitu. Je tomu tak proto, že velké zásahy do základních sociálních systémù, dotýkajících se zájmù lidí, nejsou v krátké dobì sociálnì a politicky prùchodné. Èeskoslovenský sociální systém navazoval již od konce 19. století na evropské tradice (na pojišťovací systém reprezentovaný německým kancléřem Otto Bismarckem). Teprve o pùl století pozdìji vznikly pod vlivem krize 30. let nové poznatky a programy sociální bezpeènosti (viz poznámka pod èarou è. 4, str. 24). Jejich uplatnìní v praxi pøedstavovalo novou 14

ÚVODEM epochu sociálního státu ve vyspìlých zemích vèetnì Èeskoslovenska. Uvedené teoretické myšlenky a jimi inspirované projekty se staly sociálnì a mezinárodnì politicky východiskem bezpeèného vývoje v dalších desetiletích. Tuto revoluci v ekonomickém a sociálním myšlení a na nìm založenou ideou sociálního státu považujme za gnozeologický zdroj a za základní ideu výzkumu soudobých sociálních dìjin. Platí to i pro výzkum v období státního socialismu. Pøes zjednodušené pojetí sociální bezpeènosti v pojetí sociální jistoty, nadmìrný centralismus a neorganické zásahy do sociálního systému mìly myšlenky o sociálním státu dùležitou úlohu pøi zabezpeèování základních potøeb obyvatelstva a tím i pøi legitimizaci reálného socialismu. S ideou sociálního státu konfrontujeme i poèátky jeho revize od 70. a 80. let, které mìly a mají dalekosáhlé dùsledky pro sociální systémy a sociální vztahy uvnitø zemí i v mezinárodním mìøítku. Vzhledem k významu zmìn ekonomického a sociálního myšlení a hospodáøské a sociální politiky ve vyspìlém svìtì a v sovìtském bloku vìnujeme tìmto otázkám znaènou pozornost. Další klíèovou otázkou obou èástí práce jsou otázky sociálního postavení, hodnot a chování jednotlivých skupin obyvatelstva. Protože Èeskoslovensko nebylo izolováno od vnitøního vývoje ve vyspìlých zemích, srovnáváme na nìkterých místech vybrané stránky sociálního postavení vèetnì vzdìlání v tìchto zemích s vnitøní situací v naší zemi. Ani širší hospodáøské a politické souvislosti není možné zkoumat v úzkém rámci jedné zemì a ve vymezeném krátkém èase. Konfrontace vnitøních podmínek s vnìjším svìtem v hlavních etapách vývoje se snažíme aspoò èásteènì uplatòovat u obou prací. Pro charakteristiku celého období reálného socialismu platí, že se v nich støídala léta konfliktù a urèitých kompromisù, jimiž moc musela reagovat lepším uspokojením sociálních potøeb obyvatelstva a mírnìním politických represí. K podobným obdobím patøila léta kolem roku 1968 a koncem 80. let, kdy se spojily myšlenkové zdroje za ekonomickou a politickou reformu s masovým hnutím za jejich realizaci. Týdny a mìsíce 15

ÚVODEM tohoto spojení se staly nejvýznamnìjší dobou dìjin socialismu, a to nejen v Èeskoslovensku. Ani druhé dvacetiletí po roce 1969, které je hlavním objektem výzkumu této studie, nelze považovat za nediferencované a nehybné období. I v tìchto letech musela vládnoucí garnitura pøihlížet k chování obèanù a mírnit konfrontaèní vztah k opoziènímu hnutí. Ani tato léta nebyla dobou neomezeného ovládání bezbranného obyvatelstva. Také pøi výzkumu chování a mentality obyvatelstva byla nutná konfrontace s vnìjším prostøedím, proto využíváme poznatky pøíbuzných spoleèenských vìd. Uvedená východiska uplatòujeme i v obsahu a èlenìní této práce. 16

PRVNÍ ÈÁST CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

1 Podmínky pøechodu od reformního období k restauraci starých poøádkù ÚVODEM OD REVOLTY MLADÉ GENERACE V 60. LETECH K NÁSLEDUJÍCÍ KRIZI Sedmdesátá a osmdesátá léta nebyla izolovanou krizí pouze v Èeskoslovensku, ani jen krizí sovìtských systémù. Byla souèástí pøelomového období Pražského jara a revolty nastupující pováleèné generace i v dalších zemích. Jak vysvìtlit soubìh tìchto hnutí v tak rozdílných podmínkách, po dvì desetiletí oddìlených železnou oponou? Jejich historický význam potvrzovaly prozíravé osobnosti již v osmašedesátém roce, ale zjevnìjším se stává až po zmìnách ve svìtì v následujících 1 desetiletích. Znalost základních událostí té doby a následného vývoje doma i ve svìtì ukazuje, že tehdejší události v Èes- 01 O tom svìdèí ohlas na diskusi Milana Kundery a Václava Havla z konce roku 1968 v Hostu do domu 15, 1968 69, pøetištìno v Literárních novinách 1, 2007. 19