SUCHO V ROCE 1904 A JEHO HYDROLOGICKÉ PARAMETRY Ing. Libor Elleder PhD. (elleder @chmi.cz) Český hydromeorologický ústav SUCHO A JAK MU ČELIT 15. května 2013
1904 1908 1918 1921 1930 1934 1943 1947 1950 1707 1858 1862 1866 1868 1875 1871 1885 1894 1746 1790 1800 1811 1842 1821 1825 1836 1842 1869 1871 1878 1874 H [cm] 1790 1800 1807 1811 1814 1820 1827 1830 1835 1842 1848 1859 1865 1852 H [cm] Dráţďany 1728 1738 1746 1753 1759 1761 1766 1772 1780 1782 1784 1787 1811 1822 1836 1842 1849 1852 1855 1859 Problémy s historickými suchy 250 0 200 Dráţďany 1800- -50 150-100 100 Magdeburg 1727-1880 -150 50-200 0 Praha 1825-1849 Děčín 1851-1950 -250-50 -300-100 Děčín, hladový kámen 1707-1950 -150-400 1700 1750 1800 1850 1900 1950 Roky 1911 1915-350
1827 1830 1853 1836 1842 1858 1865 1868 1876 1874 1885 1887 1894 1898 1904 1908 1911 1918 1921 1935 1929 1943 1947 1954 Q [m 3.s -1 ] Praha 1876 1885 1894 1897 1902 1904 1908 1911 1917 1921 1930 1934 1943 1947 1954 1964 1957 1973 1976 1992 1983 1990 1994 Q [m 3.s -1 ] Dráţďany Nejvýznamnější sucho? 450 400 350 Dráţďany 1876-1997 250 200 150 300 100 250 50 200 0 150 100 Praha 1825-1954 -50-100 50-150 0 1825 1875 1925 1975 Roky -200
Počet stanic Počet hydrologických stanic 1825-1925 400 350 300 1904 250 200 150 100 50 0 1820 1840 1860 1880 1900 1920
Počátky měření vodních stavů a průtoků Tok Počátek měření stavů Nejstarší hydrometrování 1. Vltava 1825(Praha) někdy před r. 1837 (Praha) 2. Labe (dolní) 1851 (Děčín) 1871 (Hřensko) 1876 (Děčín) 3. Luţnice 1877 (Ústí) 1877 (U Týna) 4. Ploučnice 1878 1904 (Benešov n. P.) 5. Ohře 1879 (Cheb) 1887 (Cheb) 6. Malše 1882 (Kaplice) Jizera 1882 (Železný Brod) 1884 (Ml. Boleslav) 7. Berounka (dolní) 1883 ( Karlštejn) Labe (horní) 1883( Josefov, Poděbrady, Brandýs) 8. Sázava 1884 (Poříčí n. S.) 1884 (Poříčí n. S.) Střela 1884 (Plasy) 1913 (Plasy) Berounka (horní) 1884 (Plzeň) 1886 (Plzeň) 11. Otava 1886 (Písek) 1888(Písek) 12. Úpa 1886 (Poříčí) 1888 (Velká Úpa) 13. Orlice 1889 (Týniště)
Proč rok 1904? 1/ Rok 1904 patří mezi nejvýznamnější extrémy 20. století. 2/ V povodí Labe kolem 150 vodočtů a přes 600 srážkoměrů 3/ Četná hydrometrická měření, v období sucha řádově 50 v cca 20 profilech 4/ Relativně přirozený hydrologický režim
Jaký byl rok 1904?
Souhrnem Nebylo tedy jen sucho Vývoj ledových jevů od prosince 1903 Značné kolísání teplot v lednu vedlo k dřenicím14. až 16.1. Následovalo několik povodňových situací (11.2., 20.2., 10.3.) Prudké oteplení 29.3. a srážky, další odtoková fáze Intenzivní bouřky 17. dubna Intenzivní srážky na jihu Čech přelom květen/ červen Požáry, problémy s kvalitou vody, agronomické škody a další dopady sucha a opakované lokální přívaly
17. duben příval a bouřka v Praze
28. květen přívalové povodně (např. povodeň Výmoly)
21. červen, krupobití a přívaly na Boleslavsku
13. aţ 16. července poţáry, přívaly
18. a 19. červenec zprávy o kvalitě vody ve studnách
17. července přívalová povodeň Nové Město
20. července nárůst spotřeby vody v Praze
20. července - plavba v Praze pokračuje!
Konečně! hydrometrická měření Provedlo je 1/ c. k. Zemské hydrografické oddělení zřejmě pod vedením Ing. Jindřicha Richtera(Labe, Orlice, Vltava, Ohře), a) na podnět Zemské komise pro úpravu řek (Jizera, Chrudimka, Blšanka), b) na žádost knížete Schaumburg - Lippe (Úpa) c) ředitelství pro stavbu vodních drah (Labe-Plácky). 2/ Další měření provedl vrchní vrchní rada ing. Machulka.
První letní hydrometrování proběhla 17. aţ 26. července Profil Tok datu [cm] m3/s N-let m Jaroměř Labe 20.7. -8 2.54 Josefov Labe 20.7. -8 5.98 Nekoř D. Orlice 18.7. -14 0.35 Těchonín T. Orlice 19.7. -6 0.17 Hradec Králové Orlice 19.7. 3 4.28 cca 5 Rosice Labe 16.7. -15 11.3 50-100 Kolín Labe 23.7. -38 11.1 50-100 Poděbrady Labe 25.7. -44 11.7 100 Brandýs n. L. 24.7. -57 14.8 100 Neratovice 26.7. -25 13.5 České 26.7. -20 3.05 100 Budějovice Týn n. Vlt Vltava 28.7. -20 4.8 Bechyně Lužnice 27.7. -18 2.5 Týn n. Vlt Vltava 27.7. -34 5 Kamýk n. V. Vltava 29.7. -23 11.5 Mlčechvosty Vltava 23.7. -90 16.8 Mělník Labe 21.7. -100 42.4 Holedeč Blšanka 4.7. 5 0.325 Louny Ohře -80 3.9 20-50 l Litoměřice Labe 22.7. -94 45.4 Ústí nad Labem Labe 23.7. -77 40.9 Ústí nad Labem/ Dubkovice Labe 23.7. -91 40.9
Hladiny dále klesaly, 1. srpen, Ústí nad Labem
15. srpen Děčín, hladový kámen
20. srpna poţáry v Posázaví
Hydrometrování 3. aţ 19. srpna Plácky Labe 7.8. -25 4.41 Ţelezný Brod 3.8. -34 3.7 10 Mladá 9.8. -30 5.3 Boleslav Tuřice 8.8. -34 5.2 20-50 Brandýs n. L. 19.8. -64 15.5 Davle Vltava 18.8. -90 7.6 Praha, Vltava 18.8. -111 12 100 Modřany Mělník 16.8. -108 34.9 Holedeč 17.8. -5 0.16 Děčín Labe 13.8. -81 46.6
21. srpen, Děčín vodní stav-90 cm, Hladový kámen v podstatné míře nad vodou
Konec srpna, Děčín - Nebočady
Září: Dolní Ţleb kapela stojí poblíţ dalšího hladového kamene
Archiv ČHMÚ, Stará Hydrometrie
Uţití odvozených reţimových charakteristik z projektu VaV SP/1a6/108/07 DBČ Tok Profil A [km 2 ] Průměr Qmin7d [m 3 s -1 ] dané doby opakování N [roky] Teoretické rozdělení 2 5 10 20 50 100 0160 Labe Jaroměř 1225.75 5.52 LP3MO 5.25 4.22 3.80 3.49 3.18 3.00 0240 Divoká Orlice Klášterec nad Orlicí 153.29 0.701 LP3MO 0.656 0.491 0.424 0.375 0.328 0.301 0370 Orlice Týniště nad Orlicí 1554.14 5.66 LP3MO 5.47 4.00 3.35 2.87 2.39 2.11 0420 Labe Němčice 4300.51 15.2 LP3MO 14.4 11.2 9.80 8.83 7.87 7.30 0610 Labe Přelouč 6435.02 19.9 LP3MO 18.6 14.9 13.4 12.4 11.4 10.8 0700 Cidlina Nový Bydţov 455.23 0.368 WE2LM 0.310 0.137 0.080 0.048 0.025 0.015 0800 Labe Nymburk 9720.61 23.5 LP3MO 22.0 17.3 15.4 14.1 12.8 12.0 0845 Jizera Jablonec nad Jizerou 181.49 1.49 LP3MO 1.47 1.05 0.857 0.710 0.564 0.478 0910 Jizera Ţelezný Brod 791.80 4.75 LP3MO 4.64 3.70 3.27 2.94 2.61 2.40 1018 Jizera Tuřice-Předměřice 2158.71 8.60 LP3MO 8.14 6.50 5.84 5.36 4.89 4.62 1040 Labe Brandýs nad Labem 13109.19 32.9 LP3MO 31.1 24.0 21.1 19.0 16.9 15.7 1060 Teplá Vltava Lenora 175.80 1.03 GEVLM 1.00 0.759 0.651 0.570 0.485 0.432 1120 Malše Kaplice 257.67 0.516 GEVLM 0.513 0.337 0.249 0.179 0.103 0.054 1151 Vltava České Budějovice 2849.82 11.3 GEVLM 11.0 8.96 8.04 7.34 6.61 6.16 1330 Luţnice Bechyně 4055.13 4.63 GEVLM 4.20 2.87 2.33 1.93 1.55 1.31 1370 Otava Rejštejn 333.97 2.75 GEVLM 2.64 2.03 1.76 1.56 1.35 1.22 1410 Otava Katovice 1133.38 4.82 GEVLM 4.59 3.49 3.02 2.66 2.30 2.07 1500 Blanice Heřmaň 840.34 1.06 GEVLM 1.04 0.803 0.694 0.611 0.523 0.468 1510 Otava Písek 2913.93 7.99 GEVLM 7.56 5.61 4.76 4.14 3.50 3.11 1550 Sázava Sázava u Ţďáru 131.88 0.303 GEVLM 0.292 0.189 0.141 0.104 0.065 0.041 1580 Sázava Chlístov 795.23 1.33 GEVLM 1.25 0.902 0.750 0.637 0.521 0.450 1610 Sázava Zruč nad Sázavou 1420.81 2.51 GEVLM 2.39 1.78 1.51 1.32 1.11 0.984 1650 Sázava Kácov 2814.34 3.77 GEVLM 3.57 2.69 2.31 2.02 1.74 1.56 1672 Sázava Nespeky 4038.25 5.46 GEVLM 5.02 3.67 3.11 2.71 2.31 2.07 1799 Radbuza Lhota 1179.38 1.61 LP3MO 1.54 1.09 0.891 0.750 0.612 0.532 1830 Úhlava Štěnovice 893.18 1.85 LP3MO 1.80 1.21 0.946 0.759 0.580 0.479 1860 Berounka Plzeň-Bílá Hora 4016.55 6.03 LP3MO 5.98 4.31 3.52 2.94 2.35 2.01 1980 Berounka Beroun 8284.70 11.1 LP3MO 10.8 7.96 6.69 5.75 4.81 4.24 2001 Vltava Praha-Chuchle 26730.71 53.7 GEVLM 51.4 44.0 41.0 38.9 36.7 35.4
Příklad vyuţití odvozených reţimových charakteristik: Horní Labe Brandýs nad Labem a) 27.7. 1904-57cm a průtok 14,75 m 3.s -1 b) 19.8.1904-64 cm a, průtok 15,50 m 3.s -1. Přitom vodní stavy pod -60cm tvoří nepřerušenou řadu od 9. 8 do 3. 9., tedy přibližně měsíc, tedy více než 4 krát déle než 7 dní. Takže hodnocení by bylo s ohledem na trvání ještě mnohem významnější.
Pokusy o extrapolaci: Poříčí nad Sázavou
Pokusy o extrapolaci: Berounka Beroun
Srovnání s rokem 1947 Tok Stanice 1904 1947 Poznámka Q minviii [m 3.s -1 ] Suma [m 3.s -1 ] Datum Q min [m 3.s -1 ] Datum Jizera Tuřice 5,2 15,5 (18.8) 5,6 (21.9.) Labe Brandýs 15,5 (19.8.) 10,4 (22.9.) Vltava Č. Budějovice 2* 7,5 4,25 (21.9.) Luţnice Bechyně 1,2* 2,3 (1.9.) Otava Písek 1,8* 3,1 (21.9) Sázava Poříčí n. S. 2,5* (18.8.) 1,4 (1.9.) Vltava Davle 7,5 12 13,7 (2.9) (Zbraslav) Berounka Beroun 4,5* (18.8) 3,3 (3.9.) (Dobřichovice) Vltava Modřany 12,0 (18.8.) 17,7 (3.9.) Labe Mělník 35,0 (17.8.) 33,4 (22.8.) (Roudnice) Ohře Louny 3,9 9,9 (19.8.) 0,6 (24.9.) Ploučnice Benešov n. P. 3-6? (18.8.) 3,5 (31.5.) Labe Děčín 39** 39 40,1 (22.8.)
Mapka 100 - letých minim 7 denního trvání
Mapka minim z 18. srpna 1904 Horní Vltava: 2 m 3. s -1
Závěr Rok 1904 byl extrémní situací Odtok Vltavou může poklesnout na 12 m 3.s -1 Odtok Labem nad Mělníkem může být v době sucha významnější než odtok Vltavou Je samozřejmě nemožné dělat obecnější závěry z jednoho případu. Vyhodnocení dalších suchých období z 60. a 70. let 19. století by mělo být úkolem pro hydrologii a historickou hydrologii v dalších letech.
Poděkování: Poděkování: Grantové agentuře MV (Návrh koncepce řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území ČR) Za poskytnutí fotografií a jiného materiálu: Zlatě Šámalové (Podnik povodí Labe) Josefu Paţourkovi a Oldřichu Kotyzovi (z Muzea v Litoměřicích) za rady a trpělivost Miloňovi a Hance a samozřejmě za pozornost
A nakonec zamyšlení o příčinách sucha z prostonárodních písní K. J. Erbena