GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

Transkript

1 GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz

2 klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované prvky extrémy a zajímavosti spojené s počasím předpovědi počasí v ČR, odkazy

3 Nová publikace, vydal ČHMÚ Praha ve spolupráci s UP Olomouc, s podporou MŽP ČR, duben 2007, cca 260 stran + CD s vybranými částmi knihy, cena 700 Kč. Zahrnuje období , podobná publikace vyšla naposledy v roce 1958.

4

5 teplota vzduchu závislost na nadmořské výšce (200 m n.m. 9 C, 500 m n.m. 67 C, 1000 m n.m. 4 C) měřena ve 2m nad zemí v meteorologické budce, odečítají se z klasických kapalinových teploměrů nově se používají automatické stanice s průběžným záznamem teploty a dalších prvků denní průměr teploty je z termínů 07h, 14h, 21h místního času roční chod teploty vzduchu minimum leden, maximum červenec denní chod teploty vzduchu minimum v 05h, maximum 15h

6 teplota vzduchu tropický den (Tmax 30 C a více, nížiny dní) letní den (Tmax 25 C a více, nížiny dní) tropická noc (Tmin 20 C a více, nížiny 0,5-1 den) mrazový den (Tmin 0 C a méně, nížiny dní) bezmrazový den (Tmin 0 C a více, nížiny dní) ledový den (Tmax 0 C a méně, nížiny dní) arktický den (Tmax -10 C a méně, nížiny 0,5-2 dny)

7 teplota vzduchu - extrémy absolutní maxima a minima v období , pouze stanice ČHMÚ v roce 1922 bylo 10. února v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřeno -42,2 C (maximum toho dne nepřesáhlo -20 C) na šumavských slatích jsou minima o 3-5 C nižší než jinde, z čehož se dá usuzovat na hodnotu až -45 C amatérská stanice v oblasti Horské Kvildy má průměrně 6 mrazových dní v červenci paradoxně může být takový den zároveň dnem letním absolutní maxima jsou dosahována především v nížinách a městech, ovšem také ve fénové oblasti pod Šumavou

8

9

10 denní chod teploty - advekce x radiace, údolní x vrcholová poloha

11

12

13

14 porovnání lednových a červencových teplot v Evropě

15

16

17

18

19 rozdíl teplot červenec a leden, se zahrnutím zeměpisné šířky (0% oceánické, 100% kontinentální klima)

20 sníh extrémní hodnoty z období sníh může padat v nejvyšších horských polohách i v letních měsících sněhová pokrývka může ležet přes 200 dní, v nížinách až 80 dní naopak, v některých sezónách se v nížinách drží sníh jen několik dní

21

22

23 lyžovací vrstva

24 SNÍH údaje ČHMÚ dne 8. dubna 2008

25 SNÍH - rozdílné odtávání sněhové pokrývky v Krkonoších během května 2006

26 SNÍH výška sněhu a vodní hodnota sněhu v Krkonoších, zima Zdroj: ČHMÚ, Oddělení aplikovaného hydrologického výzkumu

27 tlak vzduchu přepočet na hladinu moře cca 1 hpa na 8m výšky absolutní maximum 1057 hpa, minimum 967 hpa roční průměr je v úzkém rozmezí 1016,4 1017,8 hpa minimum je v dubnu (1014 hpa), maximum v lednu (1020 hpa) nejmenší rozdíly v rámci ČR jsou v dubnu a květnu (1,5 hpa), největší v prosinci (3 hpa)

28 Evropa - základní rozložení tlakových útvarů a podnebné pásy

29

30

31

32

33 fenologické charakteristiky fenologie - studium životních projevů fauny a flóry v závislosti na podnebí a počasí v klimatologii se sledují zejména rostliny (vzcházení, kvetení, zralost )

34

35 teplota půdy roční chod podobný jako teplota vzduchu denní chod v hloubce cca 100 cm již neznatelný čím větší hloubka, tím rozdíl zima-léto menší a maximum pozdější

36 teplota půdy teplota půdy

37

38 roční chod srážek dlouhá léta platil typický chod s maximem v létě a minimem v zimě (typicky Lysá hora) v posledních desetiletích se maxima a minima liší méně (přibývá zimních srážek) jsou dokonce oblasti, kde jsou srážková maxima v zimě

39 roční chod srážek!!

40 srážky TOP30 denních srážkových úhrnů maxima byla zaznamenána na přelomech století, během 20. století jen výjimečně data z 13. VIII 2002 jsou získány ze sítě automatických stanic v Jizerských horách mnoho extrémů není kvůli značné prostorové variabilitě zaznamenáno

41 srážky maximální krátkodobé přívaly minut

42

43

44

45

46

47

48

49 28 typů povětrnostních situací, včetně jejich procentuálního výskytu, nejčetnější jsou: Wc západní cyklonální situace (zima 12%, léto 5%) NEc severovýchodní cyklonální situace (zima 4%, léto 7%) NWc severozápadní cyklonální situace (zima 6%, léto 5%) SWc1+SWc2 jihozápadní cyklonální situace (zima 6%, léto 9%) B brázda nízkého tlaku nad střední Evropou (cca 10% celoročně) Bp brázda postupující přes střední Evropu (cca 5% celoročně) Wa+Wal západní anticyklonální situace (zima 3%, léto 14%) A anticyklona nad střední Evropou (zima 6%, léto 4%, říjen 13%)

50 aktuální počasí pro střední Evropu (každou hodinu)

51 aktuální počasí Praha-Libuš (každých 10 minut)

52 kde také najít data o aktuálním počasí teplota vzduchu teplota rosného bodu stav počasí oblačnost rychlost a směr větru Automatické stanice ČHMÚ podrobná data s grafickým vyjádřením průběhu za posledních cca 40 hodin grafy/grafy-ams.htm

53 Kyrill 18. ledna 2007, 22 UTC radar + synop + blesky

54 Silné sněžení po Kyrillovi, leden 2007 tlaková níže postupuje z jihu k severu až severozápadu přes naše území pomalý postup proti proudu a vlhký vzduch ze Středomoří typická situace pro vydatné srážky v zimě

55 HYDROLOGIE

56 HYDROLOGIE

57 HYDROLOGIE vodoměrné stanice v ČR

58 HYDROLOGIE POVODEŇ 2002 celkový úhrn srážek srpna 2002

59 HYDROLOGIE POVODEŇ 2002 % ročního průměru za 10 srpnových dní

60 HYDROLOGIE

61 HYDROLOGIE POVODEŇ SRPEN 2002 Objem vody, která během povodně odtekla, tvořil cca 15% ročního odtoku cca 6 km2. Moravy a severovýchodu Čech se téměř nedotkla, ovšem zejména v povodí Vltavy, Berounky a dolního Labe napáchala škody za cca 90 mld. Kč. Kulminační průtoky v některých profilech byly historicky největší a statisticky vyhodnoceny jako tisíciletá voda N 1000 například střední Lužnice, Úhlava, Úslava, Skalice, Lomnice, dolní Berounka, Malše, Blanice. Průtok Vltavy v Praze dosáhl 5160 m3/s a Labe v Ústí 4700 m3/s.

62 HYDROLOGIE

63 HYDROLOGIE

64 HYDROLOGIE chybí Odra (131 km, 6228 km2, 40 m3/s) + velký přítok Opava (125 km)

65 HYDROLOGIE Rozdělení vodních toků dle výkonu státní správy: Povodí Labe s. p. Povodí Vltavy s. p. Povodí Ohře s. p. Povodí Moravy s. p. Povodí Odry s. p. Firmy se starají o stav koryt, zejména z hlediska průtočnosti, řeší manipulaci s vodními díly, ochranná pásma, kvalitu podzemních i povrchových vod. Evidují, navrhují a povolují stavební činnost, udržují vodní cestu. Povinnosti správců vyplývají ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a zákona č. 305/2000 Sb. o povodích.

66 HYDROLOGIE roční hodnoty v mil. m3

67 HYDROLOGIE

68 HYDROLOGIE