listopad 2011 Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math

Všechna sláva Šrí Guruovi a Šrí Gaurángovi! vaisnava-carana-renu bhusana koriya tanu jaha hoite anubhava hoya marjjana hoya bhajana sadhu-sange anuksana ajnana-avidya-parajaya Měl by sis zdobit tělo prachem z lotosových chodidel Vaišnavů, neboť tak můžeš dosáhnout duchovních realizací. Neustálá společnost oddaných očistí tvoji praxi oddané služby a rozptýlí tvou nevědomost. Šríla Naróttama Dása Thákura (Šrí Prema Bhakti-čandriká)

Amrita Vání Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí Proč duchovní témata nedokáží pochopit všichni? Jak by mohli, když nemají štěstí (dostatek sukriti)*. Musí tam být čistota. Ti, kteří štěstí mají, s vírou naslouchají transcendentálním tématům a díky Pánově milosti jim rozumí, avšak ti, kteří dělají rychlé závěry, nemají schopnost Absolutní Pravdu pochopit. Takoví jedinci nedokáží strávit ani moment rozvíjením úplného transcendentálního poznání. Naše společnost je tak zaujatá materialismem. Lidé nejsou schopni strávit byť jen jediný okamžik diskusí o věčném životě. 24 hodin denně jsme zaneprázdněni světskými aktivitami. Dokonce se ani nenamáháme zjistit, kdo vlastně jsme. Avšak lidské bytosti by měli trávit 24 hodin denně kultivací duchovního poznání. Inteligentní bytosti nemají za povinnost mrhat svými cennými životy ukájením svých smyslů. Měli bychom vyhledat to, co je v našem vlastním zájmu. Většina z nás sleduje pouze sobecké cíle. Děti si hrají, mladí se starají o rodinný život a staří se snaží zachránit svůj život a ochránit majetek. Důsledkem toho je, že se nikdo nezajímá o to, co je pro něj skutečně důležité. Aby se mohli materialisté plně soustředit na svoje světské zájmy, obětovali svůj věčný vlastní zájem. Jak smutné! 1

Někteří lidé říkají, že si v současnosti nemusíme dělat o prospěch duše žádné starosti. Proč bychom měli myslet na budoucnost? Vše, co v současnosti potřebujeme, je pracovat. To ale není správné, neboť pokud se v dětství někomu nepodaří získat vzdělání, jako dospělý bude trpět nesnázemi. Ten, kdo touží po společenském prospěchu, touží nezbytně také po vlastním prospěchu. Takový člověk by se měl namáhat, aby viděl, že uspokojování smyslů nemůže zamezit oddané službě, jež je vlastností duše. Mnoho lidí si může myslet, že se stačí vzdát hříšných činností a nashromáždit zbožné skutky, to ovšem není konečným cílem. Ti, kteří jsou opravdu inteligentní, si v každém životním stádiu uvědomují vzájemnou spojitost mezi svými současnými činnostmi a věčnou existencí. Ten, komu se o tom nedaří přemýšlet, se ocitne ve velkých problémech. Práce vykonaná v pravý čas přinese v budoucnosti kýžené ovoce. Pokud někdo nevyužije svůj čas správně, bude muset čelit nesnázím. Lidé, kteří si přejí diskutovat o duchovních tématech až ve stáří, shledají, že toho nejsou schopni, neboť zůstanou předpojatí a rozrušení rodinným životem. *sukriti nejdříve nevědomě a potom vědomě vykonávané zbožné činnosti, jež za předpokladu, že jich je dostatečné množství, produkují víru v transcendentální bytnosti, jako jsou slova zjevených písem a světců, nebo víru v proces oddané služby 3

Odevzdání se Šrí Guruovi Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža Dokonce i velcí učenci jsou zmatení, když mají porozumět tomu, co je dobré a co zlé, co přijmout a co zamítnout (kim karmma kim akarmmeti kavayo py atra mohitah, BG 4.16). Dokonce i velcí učenci chybují ve snaze pochopit svou duchovní potřebu. Tento hmotný svět je džunglí zmatku, kde duše procházela mnoha druhy různých těl s různými druhy vědomí. V Manuově zákoníku se praví: jalaja nava laksani sthavara laksa vimsatih krmayo rudra-sankhyakah paksinam dasa laksnanam trimsal laksani pasavah catur laksani manusah Existuje 900 000 druhů vodních živočichů, 2 000 000 druhů stromů a rostlin, 1 100 000 druhů hmyzu a plazů, 1 000 000 druhů ptáků, 3 000 000 druhů čtyřnohých zvířat a 400 000 druhů lidských bytostí. Manu říká, že stromy jsou ve velmi beznadějné pozici díky jejich vlastní karmě. Jejich pocity bolesti a radosti se podobají našim; jejich duše nejsou nižšího řádu. Přesto se nacházejí v těchto žalostných podmínkách kvůli své karmě. Za to nemohou vinit nikoho jiného než sebe. To se děje v tomto vnějším světě. 4

Žijeme v prostředí, které je zamořené vážnou miskoncepcí, nesprávným pochopením, vedením a chováním. Jak se můžeme ujistit, co je dobré a co zlé, o co bychom se měli ucházet a co 5

bychom měli zamítnout? Nesčetně mnoho alternativ se tlačí v davu, přicházejí nás ovlivnit. Jelikož je tato oblast pokryta iluzí, ovlivněna nesprávným pochopením a je naplněna takovouto rozmanitostí, jak můžeme doufat, že poznáme nekonečný duchovní svět Vaikunthy? S jakým postojem bychom se měli obrátit na tuto říši, která je transcendentální, existující mimo říši smyslů a mysli (adhoksaja)? Pravý Guru Musíme přijmout jakýkoliv způsob a společnost, jenž nám umožní získat vstup do této říše. Měli bychom se snažit alespoň o nejmenší spojení s tímto dokonalým cílem našeho vnitřního snažení. Jsme bezmocní; nemáme naději uprostřed zklamání. Jsme v krajním nebezpečí. Spoléháme na naši svobodnou vůli, na vlastní schopnost výběru našeho vlastního dobra, avšak to nám nepomůže. V jakém jsme to jen nebezpečí! Všude kolem nás jsou svědectví o tomto nebezpečí. Jak důležitý je pravý Guru, který nás může dovést k našemu skutečnému dobru! Jsme uprostřed různých nátlaků, které nás táhnou, přitahují nás do různých směrů, proto je pro nás všechny správné vedení tou nejcennější a nejdůležitější věcí. Když přijmeme vedení kdekoliv a od kohokoliv, budeme svedeni, proto musíme být opatrní, abychom získali správné vedení. V Bhagavad-gítě (4.34) nám Krišna radí: tad viddhi pranipatena pariprasnena sevaya 6

upadeksyanti te jnanam jnaninas tattva-darsinah Abys porozuměl transcendentálnímu poznání, musíš se obrátit na seberealizovanou duši, přijmout ji za svého duchovního mistra a získat od ní zasvěcení. Pokorně se dotazuj a poskytuj jí službu. Seberealizovaná duše ti může předat poznání, neboť již uzřela pravdu. Věčný služebník Óm Višnupáda Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža jivera svarupa haya-krsnera nitya-dasa krsnera tatastha-sakti bhedabheda-prakasa Živá bytost je svojí přirozenou povahou věčným služebníkem Krišny, neboť je Jeho okrajovou energií a manifestací, která je s Ním totožná a současně se od Něho liší, tak jako nepatrné částečky slunečního svitu nebo ohně. Džíva je věčným služebníkem Pána Krišny. Díky svému okrajovému postavení někdy stoupá a někdy klesá. Pokud konají baddha-džívy (podmíněné duše) dobré skutky, dostanou se do nebe, pokud jednají špatně, poklesnou. Duše dnes může být králem, zítra zlodějem, nebo se může dostat do vězení, stát se psem, kočkou, nebo třeba stromem. Takto mohou uběhnou milióny let, než ukončí veškerá svá zrození. Pokud ovšem džíva přijme útočiště u seberealizované duše, čistého oddaného, bude díky jeho pokynům zničena všechna její nevědomost a ona se 7

takto stane čistou a zbavenou všech pout. Tak dosáhne místa, ze kterého už se nebude muset vrátit do tohoto světa, to je parama-dhám. Nyní je ovšem Kali-juga. Čteme spoustu knih, střetáváme se s různými druhy lidí, navštěvujeme různá místa a scenérie, nasloucháme tolika různým myšlenkám a nejsme schopni si to vše uspořádat, protože nám k tomu chybí síla. Nejlepším řešením je odevzdat se. Rúpa Gósvámí praví: Odevzdej se, odevzdej se, odevzdej se. A tohle odevzdání má šest úrovní. anukulyasya sankalpa pratikulyasya varjanam raksisyatiti visvaso goptrtve varanam tata atmaniksepa karpanya sad-vidha saranagatih Sebeodevzdání se vyznačuje šesti symptomy. První dva jsou anukulyasya sankalpa a pratikulyasya varjanam: Budu konat pouze to, co je prospěšné pro bezpodmínečnou bhakti a zavrhnu vše neprospěšné. Tomu se říká pevný slib. Třetím symptomem je raksisyatiti visvaso, víra v Pánovu ochranu: Pán je mým jediným ochráncem. Nemohu dosáhnout naprosto žádného prospěchu z jňány, jógy či ostatních praxí. Tohle vyjadřuje důvěru (visvasa). Čtvrtý symptom je goptrtve varanam, vyjadřující naše přijmutí Svrchovaného 9

Pána za toho jediného, kdo se o nás postará: Vlastním úsilím nemohu dosáhnout ničeho, nemohu se dokonce postarat ani o sebe samotného. Budu sloužit Pánovi, jak nejlépe dovedu a On se o mě postará. Takto se vyznačuje závislost. Pátým symptomem je atma-niksepa, odevzdání: Kdo jsem? Jsem Jeho. Je mojí povinností vyplnit Jeho touhy. Takto chápeme naši poddanost. Šestý symptom je karpanye, pokora: Jsem zlotřilý, bezvýznamný materialista. (Bhakti-sandarbha Anuccheda 236, Č.Č. Madhya 22.100) Těchto šest druhů šaranágati musíme praktikovat. A kdo nás tomu naučí? Pán, kterému sloužíme, kterému se odevzdáváme a obětujeme se. Odevzdáváme se tomu, kdo může zničit všechny moje pochyby. Pouze pokud máme vysokou kvalifikaci, nebo jsme obdrželi zvláštní požehnání, se můžeme dostat do společnosti bytosti, která vlastní bezpodmínečnou oddanost. A ona nám může pomoci, neboť je vždy milosrdná. kabe jive daya, haibe udaya, nija sukha bhuli, sudina-hrdaya Kdy pocítím soustrast se všemi živými bytostmi? Kdy mi dá skutečná pokora zapomenout na mé vlastní potěšení? (Šríla Bhaktivinóda Thákura- Kabe habe bolo) Vaišnava nikdy nejedná pro sebe, ale neustále pomáhá všem padlým duším. Je velmi milosrdný. Má v sobě tolik soucitu. Díky jeho pomoci mohou všichni dosáhnout věčného štěstí. 10

Pánovy školní zábavy Čaitanja Bhágavata, Ádi-khanda, 11.kapitola Šríla Vrindávana Dása Thákura Všechna sláva Šrí Gauračandrovi, Pánovi všech pánů, který byl ve svém dětství studnicí školních zábav. Gaura, nejlepší z bráhmanů žil nikým nepoznán v Navadvípu a zajímal se pouze o studium. Jeho podoba okouzlovala jako milióny amorů. Každá část Jeho těla byla neuvěřitelně přitažlivá. Paže mu sahaly až ke kolenům a Jeho oči se podobaly okvětním lístkům lotosu. Žvýkal betelové oříšky a ve svém oblečení vypadal božsky. Pán měl vždy veselou náladu, a když kráčel ve společnosti tisíců studentů a Svých společníků, bavil je svým ostrým důvtipem. Síla jeho nadřazené inteligence a učenosti z něho činila jejich neoddiskutovatelného vůdce. Višvambara, Pán tří světů, který ve Svých rukách nesl Svoji milovanou Sarasvatí v podobě knihy, se procházel po celém Navadvípu. V celém Navadvípu nebylo učence, který by chápal Nímajovy výklady. Pán diskutoval o svých výkladech pouze s nejšťastnějším Gangádás Panditou. Materialisté si říkali: Jeho rodiče jsou na Něj zcela jistě hrdí, co více by si mohli přát? Pán přitahoval všechny ženy, jako by byl samotným bohem lásky. Ateisté Ho považovali za zosobněnou smrt a všichni vzdělaní učenci Ho přirovnávali k Brihaspatimu, 11

duchovnímu mistrovi polobohů. Když Vaišnavové viděli Pánovu přitažlivou podobu, měli radost a zároveň byli smutní. Mysleli si: I přesto, že má tak božské tělo, vůbec se nezajímá o Krišnu. K čemu je dobré Jeho vzdělání, když jenom mrhá časem? Pánova vnitřní energie (jóga-mája) ošálila všechny Vaišnavy tak, že dokonce i když Pána viděli, nebyli Ho schopni poznat. I Když se na Něj přímo dívali, říkali Mu: Proč ztrácíš Svůj čas, honbou za neplodným poznáním? Když Pán uslyšel výtky Svých služebníků usmál se a odvětil: Je mým velkým štěstím, že Mě takto poučujete. Pán trávil Svůj čas studentskými radovánkami a Jeho společníci ho nemohli poznat. Co potom říci o ostatních. Lidé ze všech koutů Indie přicházeli studovat do Navadvípu, neboť kdo studoval v Navadvípu, tomu zachutnala učenost. Mnoho Vaišnavů z Čattagrámu se usadilo na březích Gangy, aby mohli studovat v Navadvípu. Byli to odříkaví oddaní Pána Krišny, kteří přijali zrození na Pánův pokyn. Po vyučovací době se pravidelně scházeli na odlehlém místě a hovořili o Pánu Krišnovi. Obzvláště drahý všem Vaišnavům byl Šrí Mukunda. Když zpíval, jejich srdce jihla. Každé odpoledne se všichni Vaišnavové scházeli v domě Advaity Prabhua. Jakmile začal Mukunda zpívat o Krišnovi, všichni v extázi lásky padali k zemi. Někteří plakali, jiní se smáli a ostatní tančili. Když se váleli po zemi, ztráceli svoje šaty. Někteří hlasitým křikem vyzývali agenty Máji a jiní se chytali Mukundových chodidel. Celé místo se tak změnilo v nejblaženější scénu, v níž všichni 12

Vaišnavové zapomněli na svá předchozí utrpení. Pán byl s Mukundou nadmíru spokojen. Kdykoliv Mukundu zahlédl, spěchal k němu, aby ho zastavil a požádal o vysvětlení určitého bodu. Poté, co Mukunda předložil svoji odpověď, Pán řekl: Špatně! Načež mezi nimi začala slovní přestřelka. Pánovou milostí byl Mukunda velice vzdělaným učencem a proto byl schopen na Nímájovy výzvy předkládat argumenty i protiargumenty. Pán se těmito výměnami náramně bavil a zároveň tak poznával svoje oddané. Tak byli oddaní jeden po druhém poráženi Pánovými argumenty. Kdykoliv Pán zahlédl Šríváse, obtěžoval ho stejným způsobem. Všichni oddaní ze strachu před zbytečnými debatami, jimiž by jenom ztráceli čas, před Pánem raději utekli. Oddaní, kteří byli ponořeni v lásce ke Krišnovi, přirozeně necítili žádnou chuť pro hmotné zábavy. Nezajímalo je nic jiného než vědomí Krišny. Za žádnou cenu s Pánem nechtěli diskutovat o logice či jiných zbytečných hmotných tématech. Nicméně Pán byl opačného názoru a jakmile někoho z nich potkal, okamžitě ho vyzval. Když se oddanému nepodařilo správně odpovědět, Pán si z něj začal utahovat a pěkně ho potrápil. Ze strachu před Pánovými výzvami proto před Ním všichni prchali. Oddaní milovali pouze krišna-kathá, ale Nímáj se jich vždy ptal jenom na logiku a další hmotné nesmysly. 13

Šrímad Bhagavad-gítá Sárártha-varšiní-tiká komentář Šríly Višvanátha Čakravartího Thákury, který zavlažuje svým esenciálním významem s výkladem Šríly Bhakti Sádhaky Muni Mahárádži Bhagavad-gítá 2.42 yām imām puspitām vācam pravadanty avipaścitah veda-vāda-ratāh pārtha nānyad astīti vādinah Neinteligentní lidé, kteří jsou ponořeni v diskutování Véd, jež propagují teorii, že hmota je vším, mluví přitažlivě květnatými slovy. nebo: Ó Pártho, hloupé osoby, které neví, že hlavním smyslem Véd je dosáhnout Nejvyšší Pravdy, se zajímají o výklady prchavě okouzlujících slov karma-kándy (části Véd, která eterně obhajuje obřadní a obětní rituály, jejichž vykonáváním se člověk stane zbožným a dosáhne nebes) a považují je za konečné. (verze Šríly BR Šrídhara Mahárádži) Šríla Višvanátha Čakravartí Thákura: Tento verš mluví o jedincích s bludnou inteligencí a velmi omezeným chápáním, 14

kteří jsou zapleteni v sakáma-karmě (činnostech konaných pro vlastní uspokojení). Znamenitě pronášejí příjemná slova Véd, jež se podobají květnaté, avšak jedovaté rostlině. Tato slova okouzlila jejich vědomí, proto nebyli obdařeni pevnou inteligencí (taya apahrta cetasam vyavasayatmika buddhih samadhau na vidhiyate). Věta pokračuje ve verši 44. Není možné je učit, neboť nejsou schopni přijímat. Mluví tímto způsobem, protože jsou hloupí (avipascitah) a interpretují slova Véd jako například tato: aksayyam ha vai caturmasya-yajinah sukrtam bhavati Ten, kdo uctíval tím, že dodržoval čaturmásju, dosahuje zbožných zásluh, které se nikdy nevyčerpají. (Apastambha Srauta Sutra Krišna Yajur Véda 8.1.1) apama somam amrta abhuma Pili jsme somu a tak jsme se stali nesmrtelnými. (Rg Véda 8.48.3) Říkají, že jiný Bůh než tento není (na anyat asti). Kromě zvířat, jídla, potomků, nebes atd., žádný božský či ovládající princip neexistuje (takto vykládá na anyat asti Šríla BR Šrídhara Mahárádža). 15

Šríla Bhakti Sádhaka Muni Mahárádža: To je ta nemoc Kali-jugy. Chtěli bychom v tomto hmotném stvoření zůstat zrození za zrozením. Nechceme pochopit oddanost a to, že život tady nebude nikdy takový, jaký bychom si ho přáli mít. V našem současném stavu nemáme kapacitu poznat, kdo je 16

spoután a kdo osvobozen. K tomu je třeba se odevzdat Vaišnavovi, pro něhož tento svět nemá žádnou hodnotu. On není přitahován a spoután vnějšími projevy Máji tak jako my, kteří jsme jí ovládáni. manusyanam sahasresu kascid yatati siddhaye yatatam api siddhanam kascin mam vetti tattvatah Z bezpočtu duší jenom několik dosáhne lidské životní podoby. Z tisíců lidských bytostí se jich jen velmi málo může pokusit zrealizovat duši a Nadduši; a z tisíců těch, kteří této realizace dosáhli, Mě, Šjámasundaru zná stěží jeden. (BG 7.3) Mája nás tak očarovala, že jsme jí naprosto ovládáni. Jsme jejími zajatci, jako Jeníček a Mařenka v perníkové chaloupce. Úrovně oddanosti Šríla Bhakti Sádhaka Muni Mahárádža V procesu bhakti nacházíme různé stupně. Nejdříve je nutné získat sukriti, což znamená, že musíme nějakým způsobem vyvinout touhu, nebo vědomí, že může existovat něco jako Bůh. To se může stát, pokud například na ulici uslyšíš mahá-mantru, sankírtan, přijmeš trochu prasádam, nevědomě potěšíš sádhua nebo přijdeš navštívit chrám, i když se ti třeba nechce. 17

Tyto tvoje činnosti mohou vyústit v určitý dobrý výsledek, na jehož základě vyvineš šráddhu, neboli víru v oddané a šástru (zjevené písmo). Následně můžeš zatoužit po střetnutí s oddaným sádhusanga. Můžeš mu naslouchat a dotazovat se ho, až konečně řekneš: Teď bych chtěl udělat něco pro Neomezeného. Celý život pro sebe tvrdě pracuji a přesto nejsem šťastný. A také ještě pořád nejsem milionářem. Celý život medituji o penězích, ženách a štěstí, ale uspokojení se nedostavuje. Nyní se chci pokusit sloužit Svrchovanému, k Jeho spokojenosti, která povede ke spokojenosti nitra mého srdce. Následují úrovně bhadžana-krijá (ve společnosti oddaných se učím jak praktikovat bhakti) a anártha-nivritti. Anártha-nivritti znamená, že naše nevědomost o vlastní identitě, která nás pokrývá, je zničena. Pomalu zjišťuji, že nejsem členem tohoto světa. Můj skutečný domov je tam, kde neexistuje zrození, nemoc, stáří, smrt a pochyby. To je můj skutečný domov. Místo, na kterém se nacházím nyní, je dočasné jako sen. Pomalu začínám realizovat kdo jsem. Ništá (nepřerušovaná bhakti, kterou nelze s ničím zaměnit) je dalším krokem, na němž s pevnou vírou (šraddhá) plynule a bez jakéhokoli přerušení, pokračuješ ve snaze sloužit Svrchovanému. To povede ke stále větší a větší očistě a ke stále větší míře víry, až konečně dosáhneš chuti, ruči (touha po Pánovi, ovšem pod vedením intelektu). Potom můžeš zakusit trochu lásky. Nikdo nemůže tvrdit: Nechci milovat. Tohle nikdo neřekne. Tak, jako praví Šríla BR Šrídhara Mahárádža: 18

Můžeme říct, že nechceme peníze, opulenci, nebo dokonce spravedlnost. I to je možné tvrdit. Spravedlnost! Pokud se domnívám, že na základě spravedlnosti dosáhnu kvalifikace pro členství v duchovním světě, tak nemám šanci. V tomto světě jsme spáchali hrozné skutky. Pokud by to záviselo na spravedlnosti, nemáme žádnou šanci. Takto uvažuje oddaný. Ovšem milostí Svrchovaného Pána a Jeho společníků je možné všechno. Milost je nad spravedlností. Dalším krokem je tedy ruči. Pronášením Pánových Jmen a zájmem o Jeho službu, nikoliv o službu Já a moje získávám chuť vyššího světa. Dále se dostáváme k úrovním ášakti (přirozená a spontánní touha po Pánovi bez vlivu intelektu), bháva (paprsek prémy, který změkčuje srdce touhou po láskyplných výměnách s Pánem) a préma. To je vysoce vyvinutá úroveň lásky. To není láska, jak ji známe z tohoto hmotného světa. Láska tady je velmi nestálá a může skončit každým okamžikem. Proč? Protože tady je každý zaujat vlastními zájmy. A proč? Protože: Tak dlouho, dokud mě budeš uspokojovat, tak dlouho tě budu milovat. Pokud mi ale žádné uspokojení nadáš, začnu se poohlížet někde jinde. Tímto způsobem většinou uvažujeme v tomto hmotném světě. Já a moje! Takové uvažování se ve vyšších sférách nenachází. Tam se s podváděním nesetkáš, dokonce ani s vědomím na něco takového pomyslet. Vše je čisté. Vše je naplněno čistým vědomím. Vše včetně tvojí mysli je tam vidět. Nemůžeš se skrýt za svoji tvář nebo tělo. Vědomí, to znamená čistota. Hmotné vědomí, to znamená nečistota. Tady můžeš 19

předstírat, že jsi někým, nebo něčím, čím ve skutečnosti nejsi. Můžeš podvádět ostatní a oni to nepoznají, protože jsou schopni vidět jenom tělo. Mohou vidět pouze hmotnou podobu. Jejich zrak nedokáže rozpoznat co je duchovní. Postrádají čistou vizi. Na vyšší úrovni ovšem tyto věci přítomny nejsou. Vše je tam čisté. A láska je tam také čistá. Vyvineš-li tedy tuto vyšší chuť, ruči, prostým pronášením Jména Boha, mohou se dostavit extatické symptomy. Oči se ti mohou zalít slzami a může se dostavit štěstí a extáze. Čistá láska bude probuzena. Láska mezi duší a duší, nikoliv mezi tělem a tělem. To je ten rozdíl. Tělo je dočasné, tělo milovat nedokáže. Tuto schopnost má pouze duše. Představ si, že někdo umírá. Tvůj milovaný tady před tebou leží mrtvý. Ty ho miluješ a chceš se ho, nebo jí, dotknout. Proč ne? Všechno je tu. Proč se ho však nedotkneš? Proč necítíš lásku k jeho tělu? Jen řekneš: Odešel. Proč to říkáš? Co odešlo? Všechno je přece stále tu. Co odešlo? Co jsme to milovali? To tělo, nebo tu osobu, která tohle tělo obývala? Musíme být inteligentní, abychom těmto věcem porozuměli. Pokud to chápeš, tak můžeš pochopit spoustu věcí. Miluješ tu osobu v těle, nebo tělo? Pokud miluješ tělo, čeká tě zklamání a frustrace. Po určité době tělo zestárne a zvrásní. Musíme tedy pochopit, že skutečná láska je pouze mezi duší a duší. To je ta osoba v těle. Musíš tedy studovat tuto filozofii, Bhagavad-gítu, Šrímad Bhágavatam, pronášet Svaté Jméno a stýkat se se světci. Potom se ti tyto věci odhalí, ty se osvobodíš a budeš šťastný. 20

Stálý chrámový program Nedělní festival 17.00: Bhadžan 18.00: Lekce 19.00: Sandhja Árati 19.15: Tulasí Parikrama 19.30: Prasádam 20.25 Šájan árati Ranní program (denně) 4.30: Mangala Árati 4.45: Tulasí Parikrama 5.00: Bhadžan násl. Džapa 7.45: Šringara Árati, násl. Bhadžan 8.35: Čtení ze Šrímad Bhágavatamu 9.15: Guru Púdža, násl. Bhoga Árati 9.30: Prasádam Večerní program (denně kromě neděle) 19.00: Sandhja Árati 19.15: Tulasí Parikrama, násl. Bhadžan 19.45: Lekce 20.25 Šájan Árati, násl. Prasádam Bhadžan: Duchovní písně za doprovodu tradičních nástrojů Árati: Chrámová ceremonie Prasádam: Duchovní vegetariánské jídlo Tištěná Gaura Vání jsou k dostání v těchto kamenných prodejnách Ganga (www.sari.cz): Praha Koněvova 51 a Brno Náměstí Svobody 17 - Dům Pánů z Lipé, 2. patro.

Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré Áčárja Nitja-lílá-pravišta Óm Višnupád Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math Sri Krishna Chaitanya Mission Wienerbergstrasse 29A/Top3 1120 Wien Tel. 01/812 05 74 www.radha-govinda.net