Otázka: Husitství Předmět: Dějepis Přidal(a): gena Kdy, z jakých příčin a s jakým cílem vzniká husitství? Husitská doba 1400 1471, husitství = česká reformace (reformace v Evropě je o 100 let později) Charakteristika doby: stagnace a krize středověké společnosti od pol. 14. stol. zhoršení sociálních poměrů poddaných, úbytek obyvatel (mor) prohlubování sociální diferenciace všeobecná nespokojenost a odpor proti církvi snaha o její nápravu Proč se církev stala terčem kritiky? Církev: nejbohatší vlastník (1/3 veškeré půdy) lidé platili pravidelné poplatky (desátky), věřící jí odkazovali své majetky, svatokupectví = prodávání duchovních hodnot jako je rozhřešení, svatba, pohřeb, křest, zádušní mše, církevní hodnosti a úřady za vysoký poplatek (dala se koupit funkce) vznik odpustků: na počátku 15. století potřeboval nový papež Jan XXIII. peníze k válce proti neapolskému králi a zavedl odpustky, které měly za peníze vykoupit hříchy obyvatel. Václav IV. (syn Karla IV.) odpustky podporoval. Úpadek královské moci za vlády Václava IV. církev posiluje a bojuje o svou moc. církev měla monopol na výklad Bible život církevních hodnostářů v přepychu, zahálčivost = v rozporu s Biblí a posláním církve, k výkonu kněžských povinností byli najímání placení zástupci = chudší kněží (tzv. střídníci) za Karla IV. měla církev u nás velice silný vliv, založení teologické fakulty v rámci UK page 1 / 14
vnitřní rozkol v církvi = Avignonské zajetí papežů 1309 1377 nezlomilo moc a postavení církve + Velké papežské schizma (1378 1417) = vzniklo dvojpapežství, od roku 1409 byli dokonce papežové 3 tzn. církev je nejednotná společnost rozdělena na 3 vrstvy to vše vyústilo v úpadek církve otřesena autorita církve, ztráta důvěry věřících i zášť šlechty (bohatství a moc církve) kritika církve od učenců nebo kazatelů úsilí o nápravu církve = reformátoři (navíc: rozkol v římskokatolické církve s Jindřichem VIII. - roku 1534 Jindřich VIII. Tudor založil anglikánskou církev, jelikož se potřeboval rozvést s Kateřinou Aragonskou a vzít si dvorní dámu Annu Boleynovou) Jak se na vzniku husitství projevil vliv starších evropských opravných hnutí? Reformátoři: Anglie: John Wyclif (1320 1384), oxfordský profesor, překlad Bible do angličtiny, porovnal zkaženost církve s tím, co je psáno v Bibli, popíral božský původ papežství, zavrhl odpustky, požadavek zbavit církev světského majetku a nároků na vládu, návrat k duchovní činnosti a životu v chudobě, největší vliv na Husovo učení, byl církví obžalován, avšak nalezl mocné zastánce Německo: Martin Luther(1483 1546) byl německý teolog, kazatel a reformátor. Jeho nejvýznamnějším dílem je překlad Bible do němčiny. Luther svou kritiku odpustků vtělil do seznamu sestávajícího z 95 bodů, který připevnil na vrata městského kostela. Jeho myšlenky nebyly radikální, avšak vyvolaly širokou pozornost díky právě zavedenému knihtisku. Lutheránská církev založil ji v reakci na to, že byl papežem vyloučen z církve. Čechy: Konrád Waldhauser (1326 1369) rakouský kazatel, mnich augustinián, působil v Praze v Týnském chrámu. Kázal německému patriciátu (měšťané, obchodníci), ne prostému lidu. Kritizoval morálku kněží a stavěl se proti žebravým řádům. Jan Milíč z Kroměříže - vzdal se úřadů ve vládě Karla IV. a stal se kazatelem, kritizoval rozmařilý život církve, své názory odešel hájit do Avignonu, ale brzy na to zemřel. Matěj z Janova absolvent Karlovy univerzity, kritizoval hlavně církevní poklesky Další: Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra, Tomáš Štítný ze Štítného Vyložte hlavní zásady Husova učení. Mistr Jan Hus page 2 / 14
(Asi 1379 Husinec u Prachatic 6. červenec 1415 Kostnice), vůdce reformní skupiny, filozof, teolog, řečník, studoval na pražské univerzitě, poté působil mistr a rektor. 1400 vysvěcen na kněze, od r. 1402 káže v Betlémské kapli na Starém Městě pražském (dokonce získal podporovatele i na dvoře královny Žofie Bavorské 2. ženy Václava IV.) kázání proti církvi. Jeho program: respektování Božího zákona (v Bibli), Písmo svaté = Bible = nejvyšší autorita pro všechny. Kritika církve rozmařilost bohatých, požadavek křesťanského způsobu života, boj za pravdu neusiloval o převrat společenského systému, ale o odstranění existujících zlo řádů. Ovlivnění Wyclifem: stát a šlechta má zbavit církev politického vlivu a pozemkového bohatství, vrátit ji k duchovní činnosti, učení o spravedlivém pánu (poddaný nemusí poslouchat vrchnost žijící v hříchu), za nejvyšší soudní instituci prohlásil Krista. Vliv na Václava IV.: 18. 1. 1409 Dekret kutnohorský změna poměru počtu hlasů na Karlově univerzitě 3:1 ve prospěch Čechů němečtí mistři a studenti opustili Prahu (založena univerzita v Lipsku), díky tomu se počeštila pražská univerzita, rektorem zvolen Hus Husovo střetnutí s církví 1410 papežská bula zakázala kázání v soukromých kaplích mimo farní kostely Hus neuposlechl dán arcibiskupem do klatby. Pozn.: Klatba (v latině interdikt) je trestem pro zvlášť těžké hříšníky a souvisí s velkým exkomunikováním. Ve městě, kde odsouzenec žije, jsou zakázány všechny církevní obřady a udělování jakýchkoli svátostí. Odsouzence v klatbě může ve dne kdokoli beztrestně zabít. Klatba platí od svítání do soumraku. Uvržení musí povolit Svatý otec. 1412 Hus vystupuje proti prodeji odpustků papežovými výběrčími papežská klatba, nad Prahou vyhlášen interdikt (zákaz církevních obřadů a podávání svátostí křty, svatby, pohřby) po dobu Husova pobytu ve městě, odchod na venkov kázání v okolí Kozího hrádku u Sezimova Ústí a na hradě Krakovec u Rakovníka (sympatie venkovského lidu) page 3 / 14
1414 1418 Kostnický koncil (město Kostnice na jihu Německa) nový římský král Zikmund Lucemburský (církev sesadila Václava IV. roku 1400, poté se rychle střídali císaři, roku 1410 byl císařem Zikmund Lucemburský) svolal koncil, kde se mimo jiné jednalo i o Husovi a jeho učení (koncil měl vyřešit papežské schizma a existenci 3 papežů) Hus byl pozván a Zikmundem opatřen glejtem zaručujícím mu bezpečnou cestu tam i zpět (přátelé mu radili, aby nejezdil) koncil mu nedal příležitost obhájit své učení, ale nutil jej, aby své učení odvolal Hus neodvolal zavládl proces, ve kterém byl Hus obviněn z kacířství a poté upálen. (proces trval přes půl roku 6. července 1415 - byl Hus odsouzen a upálen jako kacíř. (Hus se sám rozhodně nepovažoval za kacíře, ale za věrného křesťana.) 1416 byl kostnickým koncilem odsouzen a upálen Jeroným Pražský - mistr UK, který Husa doprovázel do Kostnice. Husova smrt signál k odporu v Čechách: koncil v Kostnici ukončen 1418, považován za úspěšný vyřešil schizma (jediným papežem Martin V. v Římě), v Čechách usnesení sněmu nedodržováno, uctívání Husa a Jeronýma Pražského znepokojení papeže, hrozba křížové výpravy, protihusitská opatření považována za doklad činnosti Antikrista, blížícího se konce světa (skonání věků), vyhrocení společenských rozporů. Husovo dílo: Latinské spisy pro vzdělance: O církvi Hlavou církve je Kristus, ne papež. Příslušník je ten, kdo nemá hřích. České spisy pro lid: Výklad Viery, Desatera a Páteře výklad modliteb + kritika církve a společnosti Knížky o svatokupectví kritika bohatství a zištnosti církve Postila sbírka traktátů (traktát = dlouhé učené pojednání) O šesti bludiech O pravopise českém péče o jazykk a zjednodušení pravopisu, latinský spis listy z Kostnice Kdo byli vůdci husitství? Jak se nazýval společných husitský program a co bylo jeho obsahem? Uveďte hlavní proudy husitského hnutí a charakterizujte jejich cíle. page 4 / 14
Husitská revoluce 3 fáze: 1) vznik a dozrávání husitství 1415 1419 2) husitské války 1419 1436 3) doznívání husitství 1436 1471 1) Vznik husictví Kališníci, utrakvisté = přijímající podobojí krev + tělo Kristovo (první zmínka přijímání podobojí pochází ze 13. stol.) Přijímání podobojí = utrakvismus zavedeno za symbol husitství ještě před smrtí Husa, byl to nápad Jakoubka ze Stříbra Hus to schválil z Kostnice příjímání krve i těla Krista (víno, hostie). Víno bylo přijímáno z kalicha odtud symbol husitství. Jan Želivský V Praze (na Novém Městě) byl nástupcem Jana Husa kněz Jan Želivský. Ten byl radikálnější než Hus, říkal: Kdo nepracuje, ať nejí! Na venkově docházelo k radikalizaci lidu, lid vyjadřuje svou nespokojenost tzv.: poutěmi na hory = vyvýšená místa, kde se scházeli kazatelé s lidmi. Chiliasmus hlásal se chiliasmus myšlenkový směr, který hlásal, že se blíží konec světa, spravedliví budou spaseni a ostatní zatraceni. Ke spasení má dojít na horách a v pěti vyvolených městech (Žatec, Louny, Slaný, Plzeň, Klatovy). Bude nastoleno království boží na zemi. Dojde k druhému příchodu Krista, který spravedlivé spasí a vznikne tisíciletá říše klidu a míru. (14. února 1420 měl být údajně konec světa). Husité se rozdělili na 3 základní proudy: 1) Umírnění husité tu byly majetnější vrstvy (šlechta, měšťanstvo, mistři UK) požadovali sekularizaci majetku chtěli dělit církevní majetek, ne světský. Dále požadovali podíl na moci = dohodu s evropskými panovníky, požadovali rovnost lidí před Bohem. Vycházeli z Husova odkazu, nechtěli zpřetrhání vazeb s katolickou církví, snažili se pouze o získání uznání liturgických odlišností a uznání autonomie (= samospráva) v rámci katolické církve, chtěli dobré vztahy s králem Zikmundem page 5 / 14
Lucemburským. 2) Radikální husité městská chudina a sedláci, venkov. Vytvořili vojensko-politické svazy. Hlavní sílu představovala husitská města. (Husitské svazy Táborský, Východočeský, Severočeský Žatec, Louny), názorově nejednotný proud 3) Pražané tvoří střed mezi radikály a umírněnými, v počátcích hnutí se stali významnou složkou husitství, vnitřně nejednotný proud kolísání v průběhu revoluce. Osobnosti Jan z Rokycan, Jakoubek ze Stříbra. Táborité skupina radikálů sídlící ve městě Táboře, snažili se o život podle husitských zásad. Ve městě se objevila silná víra v chiliasmus víra v tisíciletou říši Kristovu, kde by si byli všichni rovni. Obyvatelé města se nazývali bratry a sestrami víra vyústila v pokus o nastolení sociální rovnosti. Kde všichni vlastní všechno, při příchodu vše odevzdávali do společné kasy, ze které měli lidoví kazatelé hospodařit společné hospodaření brzy skončilo krachem a původní táborští radikálové se oslabili do názorového středu - zbytek radikálů byl z města vypovězen. Byli zvoleni čtyři hejtmani kteří stáli v čele Tábora. Táborité vytvářejí husitskou církev. Jan Žižka z Trocnova žil v Táboře, stal se jedním ze čtyř hejtmanů. Z tábora vytvořil vojenskou pevnost, oporu husitů. Orebité východočeští husité, jejich centrum Hradec Králové, 1423 jejich vůdcem se stal Jan Žižka, po jeho smrti se začali nazývat sirotci. 30. července 1419 První pražská defenestrace - začátek otevřené revoluce příčina: na začátku roku roste represe (násilí) proti husitství a mnozí husité byli uvězněni 30. července se konalo procesí (průvod) s Janem Želivským z kostela Panny Marie Sněžné na Novém Městě ke kostelu sv. Štěpána, po bohoslužbě a přijímání podobojí se účastníci odebrali před Staroměstskou radnici, kde žádali propuštění husitů konšelé odmítli dav vtrhl do radnice a konšely svrhl z oken, kde pak byli davem povražděni Král Václav IV. rozlícen touto zprávou => mozková mrtvice umírá 16. srpna 1419 Husitské války 1419 1436 Zikmund Lucemburský král římský, uherský, a po smrti Václava IV. i český Kvůli Husova glejtu (průvodní list zaručující bezpečnost) byl šlechtou odmítán. page 6 / 14
Zikmund prosadil u papeže názor, že jsou Čechy kacířské prosadil proti nim křížovou výpravu roku 1420 byla 1. kruciáta (celkem 5 křížových výprav) V Praze byli zvoleni 4 hejtmani, kteří vládli Čechám. Husitské bitvy celkem se konalo 5 křížových tažení proti českým kacířům: 1.Křížová výprava: 25. března 1420 Bitva u Sudoměře první husitská bitva Jan Žižka železnému panstvu (=jihočeské katolické panstvo), poprvé použita vozová hradba. V prvním křížovém tažení Zikmund požádal papeže o vyslání křížového tažení Křižáci oblehli Prahu. Husitská výprava měla 12 vozů, 400 pěších osob, 9 jezdců. Zprávy o blížícím se útoku přiměly Žižku urychleně vyhledat výhodné postavení na malé výšině k níž byl přístup jen úzkou šíjí mezi rybníky. Husité vyhráli. 14. července 1420 Bitva na Vítkově bitva na pražském vršku Vítkov (dnešní Praha 3). Zikmund postavil křižácké vojsko, aby porazil kališníky. Jan Žižka s malým oddílem a Pražany porazil křižáky a po této bitvě byl Vítkov přejmenován na Žižkov. křižácké vojsko se rozpadá a Zikmund se narychlo nechává korunovat na českého krále (28. července 1420) a odtáhl ze země (aby ho nepověsili). 1. listopadu 1420 Bitva na Vyšehradě Zikmund Lucemburský se zbytky křižáků spojeným oddílům husitů Zikmund byl poražen a opouští zemi, po této bitvě se schází Čáslavský sněm. 3. 7. Červenec 1421 Čáslavský sněm sněm odmítl Zikmunda za krále, přijal čtyři pražské artikuly = husitský program, představoval jakousi ústavu, na vzniku se podílel Jakoubek ze Stříbra: a) svobodné hlásání slova Božího b) přijímání podobojí c) trestání hříchů ve všech stavech d) zamezení světskému panování kněžstva 2. Křížová výprava (1422) v této bitvě zavládly spory mezi Žižkou a Tábority husité se začínají page 7 / 14
rozpadat Bitva u Německého Brodu 1422 koná se druhá křížová výprava do Čech byla nekoordinována, jednotlivým útokům čelí husité. Hlavní armáda Zikmunda táhla z Moravy do Čech a podařilo se jí dobýt Kutnou Horu. Praha požádala o pomoc Žižku ten přijel do Prahy a několika údery donutil Zikmunda k ústupu. Bitva u Německého Brodu rozhodující porážka Zikmundova vojska. Po bitvě u Německého Brodu dochází v Praze a Táboře ke sporům mezi jednotlivými proudy husitů. Žižka byl znechucen odchází z Tábora do Východních Čech zde získává podporu měst, která do té doby byla příznivcem Prahy spory vedly k uzavření koalice mezi Prahou a kališnickou šlechtou proti Žižkovi. 7. červen 1424 Bitva u Malešova jedna z nejkrvavějších bitev, husité = Žižka, Jan Roháč z Dubé Žižkovým nepřátelům = protižižkovské koalici = umírnění husité, Pražané, kališnická šlechta výhra Žižky, krátce o této bitvě umírá do čela husitů se postavil Prokop Holý. Třetí křížová výprava 1426 Bitva u Ústí nad Labem 1426 poražena vojska saská a durynská, pak spory mezi husity převrat na Starém Městě pražském, smeteni konzervativní husitští konšelé Čtvrtá křížová výprava 1427 Bitva u Tachova 1427 - Prokop Holý porazil křižáky téměř bez boje, protože křižáci utekli Spanilé jízdy husitů (= rejsy) výpravy do sousedních zemí, přechod z obranných bojů na útočné, odveta za křižácké výpravy, zdroj obživy (kořist) a propagace husitských idejí, přes Moravu na Slovensko, do sousedních německých zemí a do Polska, šíření manifestů s husitským programem Husitské manifesty listy posílané do ciziny šířící husitský program líčí cíle husitství. Pátá křížová výprava poslední 1431 Bitva u Domažlic Křižáci utekli před husity (papežský legát kardinál Jilián Cesarini ztratil při útěku klobouk). Byli zastrašeni rachotem vozů a zpěvem husitských bojovníků. Po této bitvě Zikmund došel k názoru, že husity vojenskou silou nepřemůže a začal vyjednávat. Koncil v Basileji Navíc: page 8 / 14
Příčiny úspěchů husitských vojsk v boji s přesilou: Morální uvědomění boj za husitské pravdy, přesvědčení o spravedlnosti cílů, přísná kázeň ve vojsku, nadšení a ochota bojovat za Boží zákon, demokratické vztahy, veřejná jednání Zkušení hejtmané velitelé: organizace lidových houfů + využití vhodných zbraní, válečných vozů + důmyslný způsob válčení, nová vojenská taktika (tvůrcem Jan Žižka) Využití selských vozů: k převážení nákladů a píce pro koně, k postavení vozové hradby = ochrana proti jezdcům, organizace vojska: rozdělení do menších útvarů s přesně vymezenými povinnostmi, dělba úkolů při boji Husitské zbraně: cep, řemdih, kuše, kropáč, palcát, cep, sudlice, kopí, kosa, sekera, dýka, meč, prak, děla, houfnice Co přinesla basilejská jednání o podmínkách ukončení konfliktu? Koncil v Basileji (1431 1449) Ochota církve + světské moci (Zikmund) jednat o mír, řešit spor s husity Předběžné rozhovory v Chebu Prokop Holý prosadil zásadu jednání na základě rovnosti V Basileji rozdíly mezi oběma stranami: církev (povolení kalicha, ale rozpuštění polních vojsk) X táborité a sirotci (obhajoba všech 4 artikulů) jednání přerušeno, rozkol konzervativní strana opustila společný program Přeskupení sil: pražané + umírnění husité + katolické panstvo X táborité a sirotci rozhodující bitva u Lipan 30. 5. 1434 sirotci a táborité poraženi, 2 tisíce husitů upáleno, Prokop Holý padl Otevřená cesta k dohodě mezi umírněnými husity, basilejským koncilem a Zikmundem, 1435 zvolen kališnickým duchovenstvem Jan Rokycana pražským arcibiskupem, ale papež jej nikdy neuznal 1436 na jihlavském sněmu českých stavů vyhlášena basilejská kompaktáta = dohoda: legalizace dvojí víry katolické a kališnické (3/4 obyvatel v Čechách) = výjimečné postavení českých zemí v Evropě, uznán jen 1 aritul, souhlas Zikmunda s konfiskacemi církevní půdy provedenými během revoluce, 1436 Zikmund znovu přijat za českého krále, na rozdíl od koncilu papež kompaktáta neuznal kompaktáta = povolení přijímání podobojí, církvi nebude vrácen sekularizovaný majetek. Důsledky Lipan a) končí husitské války, b) zničena radikální část husitů Situace v zemi královská moc se nacházela v rozkladu, husitství způsobilo velké materiální a kulturní škody ale základní ideály husitství přežily jeho porážku, Češi se pokusili získat pro český trůn page 9 / 14
zahraniční kandidáty tyto snahy byly neúspěšné, na straně druhé Zikmund silně toužil po českých zemích. Zikmund Lucemburský (srpen 1936 prosinec 1937) Čechům slíbil dodržet mnoho husitských požadavků nesplnil nic. Češi byli sice basilejským koncilem uznáni za pravověrné křesťany avšak stigma kacířů z nich smyto nebylo kacířům podle středověkých mravů nikdo nemusel plnit žádný slib. Jan Rokycana Zikmund mu přislíbil jmenovat ho arcibiskupem, ale brzy na to ho vyhnal. Jan Roháč z Dubé poslední radikální husita Zikmund nechal dobýt hrad Sion poslední výspa (místo odporu) husitství Jan Roháč spolu se svými 50 druhy byli oběšeni v Praze roku 1437 Jan Roháč se odmítl smířit se Zikmundem Zikmund jej nechal popravit. Zikmund nasliboval husitům mnoho: a) prosazení husitských zásad v Basileji b) slíbil podporu Jana Rokycany na funkci kališnického pražského arcibiskupa, místo podpory jej vyhnal z Prahy c) podpora kališnických kněží Vláda je neutěšená, v zemi roste napětí Zikmund v prosinci 1437 utíká do Uher, ale 9. 12. 1437 ve Znojmě umírá = vymírá lucemburská a česká dynastie po meči. Význam a výsledky husictví: 1) Husitství bylo prvním projevem krize feudalismu a krize v církvi, který narušil feudální společnost. 2) Katolická církev byla mocensky oslabena, ztratila přístup na zemský sněm a byla zbavena majetku. Šlechta získala majetek a byla mocensky posílena. Města hospodářsky posílila, získala přístup na zemský sněm a vzrostl též jejich vojenský význam. Na sněmu měla účast vyšší šlechta páni, nižší šlechta rytíři, a města. Měli právo volit krále a přijímat zákony. Královská moc však byla oslabena a král nemohl samostatně bez sněmu jednat. 3) Došlo k obrovskému rozvoji měst během revoluce se mnohé města stala mocenskými centry proto došlo k rozvoji.(města vytvářela svazy). 4) Husitství se stalo o 100 let dříve předehrou reformace. 5) Češi byli v Evropě až do reformace vnímání jako kacíři nakonec až spanilé jízdy, které kromě šíření myšlenek znamenaly i loupeživé výpravy zrovna nepřispěly k nejlepší reklamě v cizině i když takový page 10 / 14
projev chování byl ve středověku zcela běžný. 6) Čechy se stávají stavovskou monarchií tzn. panovník posiluje svou moc a není již závislý na šlechtě, spolu s ním je nejvyšším představitelem státní moci stavovský systém, rozhodující o nových daních, o válce, míru a mající často též zákonodárnou pravomoc. Význam volby Jiřího z Poděbrad v českých dějinách. Jiří z Poděbrad vládne za krále Pohrobka s císařem jedná o uznání Pohrobka za českého a uherského krále byl kališník přesto mu císař popřával sluchu, dokonce uznal i jeho samozvaný titul zemského správce (gubernátora) Ladislav pohrobek katolík (všichni Habsburci byli katolíci), narodil se 4 měsíce po smrti otce období interregna ( inter mezi, regnum vláda) = období mezivládí u nás je bezvládí, v době nezletilosti Ladislava Pohrobka nebyl žádný král. vládne v letech 1453 57 fakticky nevládl regentská vláda (Jiřík z Poděbrad jeho regentem) interregnum 1439 53 - za jeho dětství všichni odmítli českou korunu oslovili Albrechta Bavorského (Němec ale uměl česky) odmítl, s Čechy nebylo dobré pořízení. Situace v zemi v době interregna: dochází k devastujícímu rozkladu poměrů dochází k absenci ústřední královské moci (není jednotná vláda) probíhají tzv. soukromé války mezi feudály boje a střety mezi šlechtici (snahy získat majetek druhého) kvůli těmto válkám trpí města feudálové odírají města na daních. Dochází k celkovému poškození hospodářství. page 11 / 14
Správa v době interregna: vznikají regionální (oblastní) šlechtické spolky jsou reprezentovány sněmíky (landfrídy) v neutěšených poměrech dochází k mocenským sporům katolíci (Oldřich z Rožmberka) kališníci (Hynek Ptáček) V době interregna se objevuje osobnost Jiřího z Poděbrad v době nezletilosti krále Ladislava Pohrobka se objevuje Jiří z Poděbrad prohlašuje se zemským správcem = gubernátorem. Titul správce mu byl oficiálně šlechtou přiřčen až v roce 1452 ale tuto funkci zastával již dříve. Regentská vláda Jiříka z Poděbrad uklidnil: a) náboženská situace navodil náboženskou rovnováhu b) nastartoval raketový růst hospodářství c) poklesla cena potravin Pohrobkova vláda takřka nulová, fakticky nevládl pouze jednou byl v Praze. Roku 1457 náhlá smrt Ladislava bylo mu 17 let - (umírá v době příprav na sňatek s francouzskou princeznou). Smrt podezřelá. Z vraždy je obviněn Jiří z Poděbrad. Rozpory v interpretaci jeho smrti v roce 1472 a 1589 exhumace jeho těla. Příčina smrti zjištěna až v roce 1985 Mudr. Emanuel Vlček antropolog jednalo se o extrémně zhoubnou formu leukémie kostní dřeň se dere na povrch kosti v lopatkách + dlouhých kostech díry. Chřipkový projev (bolest hlavy, malátnost) umírá se ze dne na den. po Ladislavově smrti spory o trůn bylo zde mnoho kandidátů Matyáš Korvín, Jiří z Poděbrad. Uherská šlechta zvolila Matyáše Korvína, český sněm Jiřího z Poděbrad. Jiří byl lepší než cizí král, protože je zaručeno, že bude chránit české zájmy. Jiří z Poděbrad král obojího lidu (tzn. husitského i katolického obyvatelstva), husitský král vláda 1458 71 první a jediný člověk nearistokratického původu, který se kdy stal králem (byl uznán i papežem za page 12 / 14
českého krále za slib, že bude bojovat proti kacířství) bylo to však nejasné, protože papež považoval i kališnictví za kacířství ale Jiří ne nebyl reprezentativní osobnost (porucha metabolismu tlustý, ke konci života nemohl chodit) velmi šetrný šetřil chladnokrevný, nebyl lidumil Jiří vyrostl na panství v Kunštátu neměl vzdělání, učitelem Hynek Ptáček, neuměl latinsky ani německy. Byl za hloupého. Účastnil se bitvy u Lipan (stran umírněného panstva) Volba Jiřího za krále březen 1458 první skutečně svobodná volba českého krále bez ohledu na dynastie, bez nástupnické smlouvy či souhlasu císaře = poslední svobodná volba Roku 1462 papež zrušil kompaktátu prohlásil Jiřího za kacíře a dal jej do klatby. Jiří se snaží získat spojence má obavu před křížovou výpravou plán o vytvoření mezinárodní mírové organizace Liga křesťanských panovníků. Cíle: a) omezit moc papeže a tím zajistit bezpečnost pro Čechy b) spory mezi státy chtěl řešit mírovou cestou c) proti tureckému nebezpečí z východu Tento český plán na OSN však ztroskotal konflikt s papežem pokračoval. Toho využila domácí opozice. V roce 1465 katolická šlechta (JČ, ZČ) vytváří tzv. zelenohorskou jednotu proti Jiříkovi. V roce 1468 se konala na popud papeže křížová výprava proti Čechám vedl ji Matyáš Korvín táhl Moravou a Slezskem, byl obklíčen u Vilémova a zajat (1469). Jiří Matyáše propustil za slib, že ho usmíří s papežem Matyáš slib nedodržel. Matyáš byl za podpory zelenohorské jednoty v Olomouci prohlášen českým králem. Jiří hledal pomoc v Polsku (za příslib českého trůnu polskému rodu Jagellonců.) V roce 1485 uznali na sněmu v Kutné Hoře i čeští katolíci kompaktáta jako základní zemský zákon = konec období husitských válek (V českých zemích nastalo období náboženské snášenlivosti). Jiřího stoupenci (vesměs husité) 1526 - zvolili českým králem polského prince Vladislava z katolického rodu Jagellonců. Ten vládl v Čechách a Matyáš ve zbývajících oblastech zemí Koruny české. Vladislav získal uherský trůn od této doby tvořily země koruny české s uherským státem personální unii (personální unie spojení dvou nebo více samostatných států pod osobou jednoho panovníka). page 13 / 14
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Studijni-svet.cz Husitství - maturitní otázka z dějepisu Co byla Jednota bratrská a s kterými osobnostmi je její činnost spjata? Jednota bratrská a Petr chelčický Vznik v Čechách v období husitských válek, těsně před nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn. Období, kdy radikální táborské husitství bylo poraženo a umírněná církev podobojí vedená Janem Rokycanou hledala cestu kompromisu s katolickou církví. Podle učení Petra Chelčického založil Řehoř Krejčí společnost bratří a sester, která zdůrazňoval trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici. Byli odpůrci násilí jako formy boje za prosazení křesťanské morálky. Petr Chelčický evropský myslitel, který se pokusil vyvrátit středověké dogma o trojím lidu (tzn. páni vládnou, kněží se modlí a prostý lid pracuje). Pokládal Bibli za rozhodující morální autoritu ale odmítal boj a násilí jako formu jejího prosazení a také stát jako formu nadvlády. Navíc: Literatura a hudba doby husitské: Odklon od světské problematiky, důležitost psaného i mluveného proslovu (agitační fce slova), zavedení diakritického pravopisu (Hus) Ústřední místo Bible a její výklady, český překlad, srozumitelný styl Důležitost zpěvu a písně válečné písně: v Jistebnickém kancionálu táborský chorál Ktož jsú boží bojovníci, pražský chorál Povstaň, povstaň, veliké město pražské Výtvarné umění: Stagnace, období zkázy, obrazoborectví drastické odstraňování soch, obrazů, varhan, ničení chrámů, vypalování klášterů page 14 / 14