Fyzická příprava dozorců ve Vazební věznici Praha - Pankrác Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů Fyzická příprava dozorců ve Vazební věznici Praha - Pankrác Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D. Vypracoval: Bc. Jaroslav Dvořák, DiS. ASEBS Brno 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 26. dubna 2013 podpis

Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce PhDr. Bc. Zdenko Regulimu PhD. za cenné rady a připomínky při tvorbě diplomové práce.

OBSAH Úvod... 6 1 Teoretická část... 8 1.1 Vězeňská služba České republiky... 8 1.2 Historie Vazební věznice Praha - Pankrác... 11 1.2.1 Trestnice pro výkon trestu žaláře... 11 1.2.2 Prvorepubliková věznice na Pankráci... 12 1.2.3 Pankrácká věznice v období nacistické okupace... 13 1.2.4 Krajská soudní věznice po 2. světové válce... 14 1.2.5 Pankrácká věznice v období sovětizace... 15 1.2.6 Pankrácká věznice v době politické normalizace... 17 1.2.7 Pankrácká věznice dle nového pojetí vězeňství v ČR... 18 1.3 Vazební věznice Praha-Pankrác současnosti... 20 1.4 Charakteristika jednotlivých oddělení... 22 1.4.1 Oddělení vězeňské a justiční stráže... 24 1.4.2 Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody... 28 1.5 Dozorce výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody... 31 1.6 Problematika použití střelné zbraně a donucovacích prostředků. 34 1.7 Služební a profesní příprava... 37 1.8 Tělesná příprava... 40 1.8.1 Testy tělesné zdatnosti... 41 1.9 Nároky na fyzickou přípravu dozorců v USA... 46 1.9.1 Fyzické nároky na vězeňské dozorce ve státě Texas... 47 1.9.2 Fyzické nároky na vězeňské dozorce ve státě North Carolina... 49 1.10 Motivace zaměstnanců a základní pojmy... 51 2 Praktická část... 53 2.1 Cíl a metodika práce... 53 2.1.1 Cíl práce... 53 2.1.2 Metodika a charakteristika výzkumné techniky... 53 2.2 Fyzická příprava ve VV Praha Pankrác v praxi... 57 2.3 Charakteristika výzkumného vzorku... 59

2.4 Struktura výzkumného nástroje... 60 2.5 Analýza výsledků... 65 2.5.1 Zkušenost dozorců s fyzickým konfliktem... 65 2.5.2 Zkušenost dozorců s nefyzickým konfliktem... 66 2.5.3 Preference aktivit nabízených věznicí... 67 2.5.4 Preference sportovních aktivit mimo areál věznice... 69 2.5.5 Úpolové aktivity respondentů v minulosti... 72 2.5.6 Úpolové aktivity respondentů v současnosti... 73 2.5.7 Názor respondentů na vlastní fyzickou připravenost... 74 2.5.8 Kvalita školení sebeobrany... 75 2.5.9 Názor respondentů na prostory školení sebeobrany... 76 2.5.10 Kvantita školení sebeobrany... 77 2.5.11 Motivace ke zvýšení zájmu o náplň školení sebeobrany... 78 2.5.12 Přezbrojení na teleskopický obušek... 79 2.5.13 Zkušenosti respondentů s teleskopickým obuškem v minulosti. 80 2.5.14 Nároky přezkoušení z tělesné přípravy... 81 2.5.15 Snaha respondentů při přezkoušení z tělesné přípravy... 82 2.5.16 Přezkoušení z tělesné přípravy jako motivační prvek... 83 2.5.17 Vztah respondentů k aktivní pohybové činnosti... 84 2.5.18 Motivační hodnocení výsledků přezkoušení z tělesné přípravy.. 85 3 Diskuse... 86 4 Závěr... 88 5 Seznam použitých zdrojů... 90 6 Seznam tabulek... 93 7 Seznam grafů... 95 8 Přílohy... 96 8.1 Příloha č. 1 Dotazník... 96 9 Resumé/Summary... 99

Úvod Všechny národy a kulturní společnosti jsou charakteristické vyznáváním společných pravidel a norem. Od každého jedince, který je členem té které společnosti, je vyžadováno chování, jež je s těmito společenskými normami v souladu. Jestliže jeho chování těmto normám odporuje, společnost takového jedince potrestá, aby se takové chování už neopakovalo. Tak tomu bylo od nepaměti. Zprvu se jednalo pouze o všeobecně uznávané zvyklosti. Postupem času se však ukázalo, že je nutné normy chování ve společnosti nějakým způsobem standardizovat. Tak vzniklo psané právo, jímž společnost člověku sděluje, jaké chování se od něj očekává, co nesmí a co bude následovat v případě, že své chování nepřizpůsobí. Zákony České republiky v současné době povolují nejvyšší trest odnětí svobody., jehož realizaci má na starosti Vězeňská služba České republiky. Lidé, kteří se prohřešili zákonům a jsou pro společnost nebezpeční, se shromažďují za zdmi věznic, kde prožijí část svého života pod dohledem příslušníků Vězeňské služby. Téma Fyzická příprava dozorců ve Vazební věznici Praha - Pankrác jsem pro vypracování této diplomové práce zvolil, protože jsem příslušníkem dozorčí směny pankrácké věznice. Kondiční přípravu a výcvik sebeobrany, které jsem shrnul pojmem fyzická příprava, vidím jako jeden z nejdůležitějších aspektů výkonu dozorčí služby. Záměrně jsem nepoužil standardizovaného termínu Služební příprava. Její obsah totiž zahrnuje i cvičení ve střelbě, dozorci však při výkonu služby nejsou střelnou zbraní ozbrojeni. Mnohokrát jsem se totiž setkal s polopravdami a domněnkami kolujícími o vězeňské službě. To je další důvod, proč jsem si zvolil právě toto téma. Věřím, že by tato diplomová práce mohla přiblížit lidem, kteří nepřišli do styku s českým vězeňstvím, práci zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Tato práce má rovněž za úkol poukázat na některé nesrovnalosti v rámci právních norem. Aby byly tyto nedostatky lépe patrné, kapitola týkající se použití 6

střelné zbraně a donucovacích prostředků příslušníkem Vězeňské služby srovnává s podmínkami, které jsou závazné pro příslušníky Policie České republiky. Každé jednání člověka je podmíněno tím, zda chce nebo nechce se právě takto chovat. Z toho důvodu jsem do teoretické části zařadil i kapitolu o motivaci zaměstnanců. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, začíná charakteristikou Vězeňské služby České republiky se zevrubným popisem úkolů jednotlivých útvarů. Následující kapitoly seznámí čtenáře se základními informacemi z minulosti a současnosti pankrácké věznice. Bližší popis charakteru činností oddělení a jednotlivých zaměstnanců. Zvláštní pozornost je věnována kapitolám popisujícím službu dozorce a tělesnou přípravu. Při tvorbě kapitoly o dozorčí službě jsem vycházel především z vlastních zkušeností. Z důvodu možnosti srovnání nároků na tělesnou přípravu českých dozorců a dozorců zahraničních věznic, jsem zařadil do teoretické části i kapitolu, která popisuje tělesnou přípravu dozorců v zahraničí. Na prezentaci a vyhodnocení informací získaných pomocí dotazníku se zakládá druhá část práce část empirická. Účelem dotazníku je například zjistit, jakým způsobem dozorci zvyšují svou fyzickou kondici, jaké jsou jejich názory na školení sebeobrany, přezkoušení tělesné zdatnosti atd. 7

1 Teoretická část 1.1 Vězeňská služba České republiky Dne 17. 11. 1992 se Česká národní rada usnesla na Zákoně o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. S jeho účinností dne 1. 1. 1993 byl zrušen Sbor nápravné výchovy České republiky a začala se datovat historie Vězeňské služby České republiky. Příslušníci a občanští zaměstnanci Sboru nápravné výchovy se tak stali členy Vězeňské služby České republiky (Zákon č. 555/1992 29). Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (Zákon č. 361/2003 1) specifikuje subjekty, které jsou bezpečnostním sborem. Kromě Policie České republiky, Celní správy České republiky, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Hasičského záchranného sboru České republiky se bezpečnostním sborem rozumí i Vězeňská služba České republiky. Řídí ji generální ředitel Vězeňské služby, který jmenován a odvolán ministrem spravedlnosti, jemuž generální ředitel za činnost Vězeňské služby České republiky odpovídá). Vězeňská služba České republiky je rozdělena do čtyř organizačních jednotek. Všem nadřízenou jednotkou, která ostatní kontroluje a řídí je Generální ředitelství. Rovněž plní úkoly společné všem ostatním jednotkám. Těmito jednotkami se rozumí vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence a Institut vzdělávání (Zákon č. 555/1992 1). V České republice je v současné době 36 věznic, z toho 10 věznic je vazebních. Dále vězeňská služba disponuje dvěma Ústavy pro výkon zabezpečovací detence (http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o- nas/zakladni-informace-4/mapa-veznic-vazebnich-veznic-a-detencnich-ustavu-cr- 5401). Vazební věznice je ústav, který je určen pro zajištění osoby obviněného pro účely trestního řízení. Pokud existují důvody (například, když z jednání obviněného nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat) a soud rozhodne, že je nutné obviněného pro účely trestního řízení zajistit, vydá nařízení o vzetí do vazby (Zákon č. 141/1961 67). 8

Výkon vazby může být vykonán i ve zvláštním oddělení věznice (Zákon č. 293/1993 sb.). V momentě, kdy je obviněnému uložen trest odnětí svobody, může se tento jedinec (teď se již nazývá odsouzený) těšit, že jistou část zbytku svého života stráví za zdmi některé z věznic, které zákon o výkonu trestu odnětí svobody (Zákon č. 169/1999 5) označuje jako místo určené pro výkon trestu odnětí svobody. Trest je možné vykonat i ve zvláštním oddělení vazební věznice. Zřízení věznice i mimo objekty, které spadají do správy Vězeňské služby České republiky, je v kompetenci ministerstva spravedlnosti. To je možné na základě smlouvy o zřízení věcného břemene s vlastníkem objektu. Podle toho, jakým způsobem je realizováno vnější střežení a zajištěna bezpečnost, jsou věznice rozděleny do čtyř typů: s dohledem, dozorem ostrahou, zvýšenou ostrahou. Mimo těchto základních typů věznic se realizace výkonu trestu odnětí svobody mladistvých provádí ve věznicích pro mladistvé. Jestliže tím nebude ohrožen účel výkonu trestu odnětí svobody, je možné v rámci jedné věznice zřídit oddělení různých typů (Zákon č. 169/1999 8). V současné době jsou v České republice ústavy zabezpečovací detence dislokovány při Vazební věznici v Brně a Věznici v Opavě. Jestliže pachatel jinak trestného činu naplňuje znaky zvlášť závažného trestného činu, není pro nepříčetnost trestně odpovědný, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a není možné očekávat, že by uložené ochranné léčení s ohledem na povahu duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, soud uloží takovéto osobě zabezpečovací detenci. Tu může soud uložit samostatně, namísto potrestání, ale i vedle trestu. Jestliže si pachatel zvlášť závažného trestného činu odpyká trest odnětí svobody, musí být propuštěn bez ohledu na to, zda se tento člověk ve vězení polepšil, či nikoli. Z pohledu zabezpečení společnosti je u zabezpečovací detence oproti výkonu trestu odnětí svobody nespornou výhodou, že zabezpečovací detence trvá, pokud je to nutné k zajištění ochrany bezpečnosti. Soud má povinnost přezkoumat jednou za dvanáct měsíců a u mladistvého jednou za rok, zda důvody výkonu zabezpečovací detence ještě trvají (Zákon č. 129/2008 72a). 9

Samostatnou organizační jednotkou je i Institut vzdělávání. Má status centrálního rezortního vzdělávacího zařízení s celorepublikovou působností zajišťujícího příslušníkům a zaměstnancům všech ostatních organizačních jednotek z celé České republiky základní kvalifikaci nezbytnou pro vykonávání jejich pracovních a služebních povinností a během celého jejich profesního života jim umožňuje další rozvoj odborných kompetencí. Zároveň plní roli poskytovatele vzdělávání, v oblasti mezioborové a meziresortní spolupráce a nezbytné vnitřní výměny zkušeností také v širším smyslu roli koordinační, v oblasti zaměřené na veřejnost úlohu osvětovou a preventivní, pro potřeby rozvoje teoretické báze výuky se pak účelově podílí také na rozvoji vědecké a výzkumné činnosti (http://www.vscr.cz/ivvs-straz-pod-ralskem-99/o-nas-1640/zakladni-informace- 148/). Organizace vězeňské služby České republiky je složena z několika subjektů. Jsou jimi vězeňská stráž, justiční stráž, správní služba, Institut vzdělávání a pověřené orgány Vězeňské služby. Pro každou z těchto složek ze zákona vyplívají různé úkoly (Zákon č. 555/1992 3). Početní stavy vězňů dosáhly k 31. 12. 2012 celkem 22 644 osob. Ubytovací kapacita všech vězeňských zařízení je 21 308. Počet vězněných osob tedy překračuje ubytovací kapacity o 1377 vězňů - tedy o 6, 27% (Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013). Dne 2. 1. 2013 byla vyhlášena amnestie Prezidenta České republiky při příležitosti novoročního projevu. Ke dni 4. 2. 2013 snížila početní stavy vězněných osob o 6 414. K tomuto datu dosahuje počet vězňů 16224 osob (http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/amnestie-1681/). 10

1.2 Historie Vazební věznice Praha - Pankrác 1.2.1 Trestnice pro výkon trestu žaláře Výstavba objektu se datuje v letech1885-1889. Zřízení nové věznice si vyžádala nutnost nahradit tak zvanou Svatováclavskou trestnici v roce 1809 v prostorách bývalého kláštera Na Zderaze v Praze, která již nevyhovovala hygienickým požadavkům tehdejšího vězeňství. Tato nová věznice nesla název K. K. Männerstrafanstalt Prag, tedy C. K. trestnice pro mužské v Praze (Uhlík, 1993, pp. 16-20). Vedoucím projektu byl Franz Maurus, jenž zastával funkci hlavního inženýra ministerstva práv. Náklady na výstavbu věznice činily 1163428 zlatých a 41 krejcarů. Komplex budov a nezastavěných prostor o celkové rozloze 14,4 Ha vyrostlo na nezastavěných pozemcích tehdejších městských částí Prahy Pankrác a Nusle. Pankrácká trestnice sloužila jako místo pro výkon trestu mužů a mladých odsouzených. Trest žaláře byl rozdělen dle tuhosti na žalář a těžký žalář a podle trvání na dočasný a doživotní. Dne 1. 9. 1889 pokřtili novou trestnici první trestanci. Ti byli přemístěni ze zrušené Svatováclavské trestnice. Počet přijatých trestanců činil okolo 800 osob, přičemž první byli eskortováni nemocní (Kýr, 2004, pp. 1-11). Prvními zaměstnanci pankrácké trestnice byli pravděpodobně dozorci, úředníci a vojáci, kteří přešli ze zrušené Svatováclavské trestnice spolu s vězni. V roce 1890 trestnice na Pankráci zaměstnávala celkem 93 osob, které činilo 9 úředníků správní služby, 2 úředníci správní služby, 6 vrchních dozorců, 55 dozorců a 21 dozorců ve zkušební době. V roce 1904 se počet vrchních dozorců zvýšil o čtyři místa. Uchazeči o místo dozorce byli přijati, jestliže byli mladší 35 let a svobodní. Přednostně byli vybíráni zájemci, kteří po splnění víceletého závazku (tj. 7-15 let) byli propuštěni z vojenské služby. Výkon dozorčí služby probíhal ve služebním stejnokroji. Na vnějších strážních stanovištích byli vězeňští dozorci ozbrojeni střelnou zbraní, dozorci sloužící uvnitř věznice nosili šavli (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 11-20). 11

1.2.2 Prvorepubliková věznice na Pankráci Se založením samostatného československého státu přešla C. K. trestnice pro mužské v Praze s novým názvem Trestnice pro muže v Praze do majetku státu. V roce 1926 došlo k dalšímu přejmenování na název Věznice zemského soudu trestního v Praze. Roku 1929 byl vystavěn nový justiční palác, jenž se stal sídlem Krajského soudu trestního v Praze. Období mezi léty 1920-1930 bylo významnou modernizační érou věznice. (připojení na městský plynovod, elektrifikace osvětlení atd.). Po dokončení stavebních úprav došlo ke zvýšení kapacity ubytovacích prostor pro vězně z 811 na 1169 míst. Účel pankrácké trestnice zůstal do roku 1926 nezměněn, tedy výkon trestu žaláře, těžkého žaláře a trestu zavření nedospělých odsouzených od 14 do 21 let věku. Poté, co došlo ke vzniku soudní věznice, probíhal zde navíc i výkon vyšetřovací vazby. V roce 1931 bylo v pankrácké věznici zřízeno oddělení pro výkon tzv. politických provinilců. V roce 1927 činil stav vězněných osob celkem 701. V roce 1930 se personál pankrácké věznice skládal ze 134 zaměstnanců, konkrétně: 8 úředníků správní služby, 1 úředník vězeňské strážní služby, 12 vrchních dozorců, 59 dozorců vězňů podúředníků (z toho 1 žena), 38 dozorců vězňům a 16 pomocných dozorců vězňů. Dalšími zaměstnanci byli 2 lékaři a 2 pracovníci v tiskárně věznice. Služba vězeňské dozorčí stráže byla vykonávána ve služebním stejnokroji. Mimo věznici byli příslušníci vyzbrojeni revolverem nebo pistolí, dozorci sloužící uvnitř věznice byli vybaveni gumovým obuškem (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 25-32). 12

1.2.3 Pankrácká věznice v období nacistické okupace V průběhu tohoto smutného období českého národa věznice na Pankráci výrazně zvýšila ubytovací kapacitu, a to více než dvojnásobně z původních 800 vězňů na 2200. Samotný areál věznice byl rozšířen a rozdělen na tři různé druhy věznic. Protektorátní (česká) věznice se oficiálně jmenovala Věznice krajského soudu trestního v Praze XIV. Sem byly umísťovány osoby vazebně vyšetřované nebo odsouzené soudy protektorátu, většinou za činnost kriminálního charakteru. V případě, že byla trestná činnost namířena proti říši, ujalo se vyšetřování gestapo a o odsouzení se postaraly německé nacistické soudy. Pachatelé trestných činů namířených proti říši byli umísťováni v Polizeigefängnis geheime staatspolize německá policejní věznice gestapa a Untersuchungshaftanstalt vyšetřovací věznice německého soudu. Vnější ostrahu celého objektu zajišťovaly tři čety Waffen SS. Čelní strana byla střežena 3. četou SS, která měla stanoviště v justičním paláci (dnešní budova Vrchního soudu v Praze) a v případě potřeby bylo možné rychlé přemístění do věznice podzemní chodbou. Boční a zadní strany byly chráněny 1. četou SS. V případě nutnosti okamžitého zásahu uvnitř věznice byla k dispozici 2. četa SS. Každá ze tří věznic pankráckého komplexu měla svého vlastního ředitele. Ředitel Protektorátní věznice měl celkem 166 podřízených zaměstnanců, z toho 147 vykonávalo dozorčí a strážní službu. Ředitel německé policejní věznice gestapa měl k dispozici pro službu u cel ve třech směnách devět dozorců a tři dozorkyně, přičemž k výkonu dozorčí a strážní služby na oddělení gestapa v pankrácké věznici bylo přiděleno 37 mužů a 5 žen. Na oddělení vyšetřovací věznice německého soudu zajišťovali službu čtyři němečtí dozorci. Služební stejnokroje zaměstnanců pankráckého areálu se lišily podle typu věznice, ve které vykonávali službu (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 41-47). 13

1.2.4 Krajská soudní věznice po 2. světové válce Když byla dne 9. 5. 1945 Praha osvobozena od německé nacistické okupace, začalo velké zatýkání kolaborantů, zrádců a pachatelů válečných zločinů. Pro souzení takových zločinců vznikl na základě Dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše č. 16 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech a č. 112 o správě soudních věznic a trestních ústavů Mimořádný lidový soud se sídlem v Praze XIV. Pro potřeby Mimořádného lidového soudu bylo v areálu pankrácké věznice oddělení Mimořádného lidového soudu v prostorách, které v době nacistické okupace využívalo gestapo. Rozhodování o činnosti věznice a umístění zatčených osob měl v kompetenci Revoluční národní výbor hlavního města Prahy. Teprve až vydáním příslušného dekretu prezidenta republiky byla činnost Věznice krajského soudu trestního v Praze obnovena. Co se týče ubytovací kapacity, řadila se pankrácká věznice mezi největší v Československu, avšak i přes svoji velikost čelila problému přeplněnosti. Ke konci roku 1946 bylo ve věznici ubytováno celkem 2734 trestaných a vyšetřovaných osob. Koncem roku 1948 činil stav vězněných mužů a žen celkem 3390. Dne 1. 10. 1945 byl na základě Dekretu prezidenta republiky stanoven Sbor uniformované vězeňské stráže, jenž byl určen k výkonu strážní a správní služby v trestních ústavech a soudních věznicích. Na konci roku 1947 působilo v pankrácké věznici celkem 266 zaměstnanců, z toho 29 z nich vykonávalo službu u Okresního trestního soudu v Praze. V roce 1951 činil stav oddílu sboru vězeňské stráže 418 příslušníků, z toho 66 žen. Služební stejnokroje se po konci 2. světové války nezměnily až do roku 1951. Strážní a eskortní služba měly pro výkon služby k dispozici pistole, samopaly, pušky a kulomety (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 52-59). 14

1.2.5 Pankrácká věznice v období sovětizace V roce 1953 přešlo vězeňství do působnosti ministerstva vnitra. S tím souviselo další přejmenování pankrácké věznice na Ústav nápravných zařízení Praha Pankrác. Věznice sloužila jako místo pro výkon vyšetřovací vazby obviněných mužů a žen a dále pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených, kteří byli rozdělení do diferenciačních skupin. V roce 1954 zde bylo zřízeno popraviště pro výkon trestu smrti pro celé Československo. V roce 1954 byla věznice opět přejmenována, a to na Věznici č. 2 Praha, jejich celková ubytovací kapacita činil v témže roce 1269 míst. V areálu věznice byl zřízen Nápravný pracovní tábor č. 1 Ministerstva vnitra. V roce 1964 se celková ubytovací kapacita zvýšila na 2280. Ve stejném roce došlo k dalšímu přejmenování věznice na Útvar nápravných zařízení č. 2 Praha. K 1. 1. 1954 zde bylo ubytováno celkem 2552 vězňů. Strážní a správní služba byla zajištěna vězeňským personálem z řad příslušníků Ministerstva národní bezpečnosti později Ministerstva vnitra. Koncem 50. let vykonávalo službu ve věznici celkem 451 zaměstnanců, přičemž 245 příslušníků zajišťovali strážní službu, 185 míst bylo systemizováno pro správní službu a 21 míst náleželo řídícím funkcím. Nápravně pracovní tábor č. 1, jehož dislokace se nacházela v areálu věznice, měl vlastní systemizaci služebních míst. Celkový početní stav zaměstnanců byl 89 míst, z toho 60 zaměstnanců působilo jako strážní, 18 míst náleželo referenčních funkcím. Později byl početní stav zaměstnanců Nápravného pracovního tábora č. 1 začleněn do systemizace služebních míst Věznice č. 2 Praha. Výběr a přijímání nových příslušníků měl ve věznici v souladu s předpisy Ministerstva vnitra na starost výhradně kádrový aparát Ministerstva vnitra, přičemž požadavky na uchazeče byly podobné jako při výběru nových příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Členové strážní služby byli doplňováni zejména z vojínů československé armády a členů pohraniční a vnitřní stráže Ministerstva vnitra, kteří ukončili základní službu. Dále měly při výběru přednost osoby tzv. politicky způsobilé tedy pokrokově pracující a oddané lidově demokratickému ideálu. 15

Příslušníci, kteří prováděli vnější střežení objektu a výkon eskortní služby mohli v rámci zákonem stanovených podmínek při výkonu služby použít služební zbraně pistoli, samopal nebo kulomet (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 64-71). 16

1.2.6 Pankrácká věznice v době politické normalizace V roce 1965 byl vydán nový zákon upravující výkon trestu odnětí svobody, který bral zřetel na Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni vydaná Organizací spojených národů v roce 1957. V souvislosti s tím se změnila činnost věznice a její název. Nové jméno pankrácké věznice znělo Nápravně výchovný ústav č. 2 Praha. Věznice byla určena pro výkon trestu odnětí svobody mužů ve druhé nápravně výchovné skupině. Byli sem též umísťováni obvinění muži a ženy, u nichž bylo nutné je pro potřeby určených pražských soudů vzít do vazby. V roce 1972 zde vzniklo oddělení pro zacházení s odsouzenými se závislostí na alkoholu. Tak zvané Středisko ochranné protialkoholní léčby mohlo pojmout až 150 alkoholiků. Roku 1989 bylo 25 ubytovacích míst (lůžek) určeno pro vězně s onemocněním AIDS. V letech 1967 1980 zde měl sídlo Výzkumný ústav penologický, který plnil funkci odborného pracoviště Sboru nápravné výchovy pro výzkum a vzdělávání v oblasti penitenciální pedagogiky a psychologie. Po roce 1965 docházelo postupně ke snižování stavů vězňů ubytovaných v pankrácké věznici. V roce 1968 zde bylo ubytováno 189 obviněných žena mužů a 1709 odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody ve II. nápravně výchovné skupině. Další snížení početního stavu měla na svědomí amnestie prezidenta republiky, která byla vyhlášena k 1. 10. 1968. Jeden měsíc po vyhlášení amnestie se v Nápravně výchovném ústavu č. 2 nacházelo celkem 1282 vězněných osob. Naopak zvýšení počtu ubytovaných vězňů bylo důsledkem zpřísnění trestní politiky po pražských demonstracích při 1. výročí okupace Sovětskou armádou a vojsky Varšavské smlouvy. Koncem roku 1971 věznice ubytovávala celkem 1887 vězňů (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 76-88). 17

1.2.7 Pankrácká věznice dle nového pojetí vězeňství v ČR Po roce došlo k výrazným politickým a společenským změnám, které měly za následek reakci projevující se v chování vězňů. Ti sledovali situaci prostřednictvím televizního vysílání a tisku a jejich požadavky směřovaly ke změně systému vězeňství. To si často vynucovali například odříkáním stravy nebo odmítáním vykonání přidělené práce. Na tuto situaci muselo vězeňství reagovat. (Kýr, 2005, pp. 1-3) V duchu tohoto nového pojetí českého vězeňství, které bralo větší ohled na dodržování Evropských vězeňských pravidel, se změnila forma využití věznice. Fungovala především jako místo pro výkon vazby ve standardním a zmírněném režimu a výkon trestu odnětí svobody. S tím souvisela i další změna názvu na Ústav pro výkon vazby Praha Pankrác. V roce 1993 vyšel v platnost nový zákon o výkonu vazby, který mimo jiné upravuje místo určené pro výkon vazby jako vazební věznici nebo zvláštní oddělení věznice. S tím souviselo další přejmenování Ústavu pro výkon vazby Praha Pankrác na Vazební věznici Praha Pankrác. (Zákon č. 293/1993 sb.) Pro výkon vazby bylo vyhraněno celkem 684 míst, z toho 494 bylo určeno pro výkon vazby ve zmírněném režimu - tzv. volná vazba, a 154 pro vazbu ve standardním režimu - tzv. pevná vazba (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 95). Početní stavy a jejich změny byly výrazně ovlivněny amnestií nově zvoleného prezidenta republiky Václava Havla. Tato amnestie měla mimořádný rozsah. Netýkala se pouze odsouzených v 1. nápravně výchovné skupině, jak tomu bylo v minulosti, ale tato amnestie osvobozovala i mnohé obviněné a odsouzené prakticky ze všech výchovně nápravných skupin (http://www.trestnirizeni.com/dokumenty/amnestie-z-1-ledna-1990). Ke dni 1. 1. 1990 bylo ve věznici uvězněno celkem 287 odsouzených. Nárůst počtu vězňů v průběhu roku 1990 by mohl svědčit o tom, že udělení amnestie je velice choulostivá záležitost, která by v tomto případě dle mého názoru měla být promyšlenější. Za rok 1990 nastoupilo do věznice 696 osob k výkonu trestu odnětí svobody a dalším rokem se počet ubytovaných vězňů zvýšil o dalších 1180 odsouzených. Dne 31. 12. roku 1993 činil stav vězněných osob v pankrácké věznici celkem 1171 (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 96). 18

Tak zvaná sametová revoluce dne 17. listopadu roku 1989 se dotkla snad každé části života v Československu. Výjimku netvořila ani personalistika pankrácké věznice. Největší význam měly pro příslušníky Sboru nápravné výchovy Prověrky odborné a morální způsobilosti (Zákon č. 169/1990 sb.; Zákon č. 546/1990 sb.). Z důvodů neúspěchu při těchto zkouškách ukončilo služební poměr ve Sboru nápravné výchovy zhruba 400 příslušníků. Dalších 1000 členů Sboru nápravné výchovy ukončilo služební poměr dobrovolně z nejrůznějších důvodů (Kýr, Kafková, 2010, pp. 28). Pomyslnou tečkou za reformou vězeňství dle moderní koncepce byla ratifikace Zákona o vězeňské službě a justiční stráži s účinností od 1. 1. 1993, který mimo jiné zrušil Sbor nápravné výchovy a zřídil Vězeňskou službu České republiky. Ke stejnému datu bylo ve Vězeňské službě systemizováno celkem 635 služebních a pracovních míst, z toho 565 příslušníků ve služebním a 70 v pracovním poměru, co by občanských pracovníků. Fyzicky však bylo ve Vězeňské službě zaměstnáno 565 osob, z toho 483 ve služebním a 82 v pracovním poměru. V polovině roku 1993 činil celkový stav zaměstnanců ve Vazební věznici Praha Pankrác 614 míst, z toho 94 míst náleželo vězeňské stráži a 181 příslušníků sloužilo na oddělení výkonu vazby a trestu. Ostatní místa byla určena pro řídící, správní, logistické a jiné funkce. (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009) 19

1.3 Vazební věznice Praha-Pankrác současnosti V současné době pankrácká věznice zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody s typem věznice s dohledem, s dozorem a ostrahou mužů a žen. Odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou se zde objevují v menší míře. Kromě činností s vězněnými osobami zajišťuje pankrácká vazební věznice také bezpečnost soudů a státních zastupitelstev. Jsou to: Okresní soud pro Prahu 1, 2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a Okresní státní zastupitelství pro Prahu 2, 3, 4, 8, 9, 10, Městský soud a Městské státní zastupitelství v Praze, Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze, Okresní Soud a Okresní státní zastupitelství v Benešově (http://www.vscr.cz/veznice-pankrac-26/o-nas-1615/zakladniinformace-160/vazebni-veznice-praha-pankrac-5475). Součástí věznice je Nemocnice s poliklinikou. Zajišťuje a poskytuje ústavní i ambulantní péči osobám ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Tato nemocnice má celorepublikovou působnost. Základní, specializovanou a zvlášť specializovanou diagnostickou a léčebnou péči a komplexní ošetřovatelskou péči zde tedy využívají vězněné osoby ze všech věznic České republiky. Objevují se zde případy akutních a chronických stavů nemocí interního a chirurgického charakteru, odmítání stravy, sebepoškození polknutím nebo zavedením cizího tělesa, infekčních chorob (například TBC). Bývají hospitalizovány i osoby duševně nemocné, ty jsou však většinou převezeny do věznice v Brně, kde má sídlo Ústav zabezpečovací detence (http://www.vscr.cz/veznice-pankrac-26/o-nas-1615/zakladni-informace- 160/nemocnice-s-poliklinikou-6034). Ubytovací kapacita pankrácké věznice včetně vězeňské nemocnice činí celkem 1129 osob, z toho 322 spadá do výkonu vazby, pro odsouzené k výkonu trestu odnětí svobody je stanovena kapacita 710 míst. Kapacita ubytovacích míst ve vězeňské nemocnici je 97. Počty ubytovaných vězňů ke dni 31. 12. 2012 jsou znázorněny v následující tabulce (Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013): 20

Tab. 1 - Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013 Výkon vazby Výkon trestu odnětí svobody Vězeňská nemocnice (odsouzení i obvinění) celkem Využití ubyt. kapacity 295 640 37 972 91, 6% 90, 1% 38, 1% 6 % Zvláštní kategorii vězňů tvoří příslušníci cizích států, kteří tvoří významné procento zejména ve výkonu vazby. Následující tabulka uvádí počet vězněných cizinců (Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013): Tab. 2 - Počet cizinců ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve VV - Praha - Pankrác Cizinci ve výkonu vazby Cizinci ve výkonu trestu odnětí svobody 137 59 Po srovnání obou výše uvedených tabulek lze zjistit, že cizinci, kteří v pankrácké vazební věznici vykonávají vazbu, činí 46, 4 procenta z celkového počtu obviněných. Amnestie Prezidenta České republiky se nevyhnula ani vězňům ve Vazební věznici Praha Pankrác. Od 1. 1. 2013 do 4. 1. 2013 se počet vězňů snížil o 237 osob (http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacniservis/amnestie-1681/). 21

1.4 Charakteristika jednotlivých oddělení Činnost zaměstnanců v pankrácké věznici se liší podle oddělení, na kterém jsou k výkonu služby zařazeni. Vzájemná spolupráce těchto oddělení je nezbytná pro fungování věznice jako celku. Složení početních stavů a charakteristika služebních míst se odvíjí od potřeb daného oddělení. Některá z oddělení jsou dále rozdělena na úseky zajišťující různé druhy činností. Zaměstnanci pankrácké věznice jsou rozčlenění na tato oddělení (Fábryová, 2009, pp. 158): Oddělení prevence a stížností činnost tohoto oddělení spočívá zejména v prošetřování nedovolené činnosti a stížností jak vězňů, tak i zaměstnanců. Ekonomické oddělení hospodaření se svěřenými prostředky a dalším majetkem spadá do kompetence ekonomického oddělení. Mezi jeho úkoly patří správa přiděleného rozpočtu, vedení účetnictví a předepsaných výkazů, zabezpečení pokladní agendy zaměstnanců, správa pohledávek, fond kulturních a sociálních potřeb, rozúčtování odměn vězňů za práci a správu peněz vězňů v úschově aj. Správní oddělení toto oddělení zajišťuje archivaci v rámci vazební věznice, zpracování statistických údajů, administrativní zpracování příjmu obviněných a odsouzených včetně vyhotovení osobních spisů vězňů atd. Personální oddělení úkolem personálního oddělení je zajištění činností personálního charakteru. Má na starosti například přijímací řízení uchazečů o přijetí služebního nebo pracovního poměru, zajišťování výběrových řízení pro stanovená funkční místa, organizaci plnění kvalifikačních předpokladů a komplexní vzdělávání zaměstnanců v součinnosti s Institutem vzdělávání Vězeňské služby České republiky a tak dále. 22

Oddělení zaměstnávání vězněných osob toto oddělení má za úkol zajistit zaměstnání vězněných osob v maximální možné míře. Referát informatiky zaměstnanci referátu informatiky na správě, postupné obměně a vylepšování informačních technologií. Oddělení logistiky jeho úkolem je ve stanoveném rozsahu a dle platných předpisů zajišťovat materiální podmínky a další potřeby, které jsou nutné pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody. Oddělení vězeňské a justiční stráže úkoly tohoto oddělení jsou rozděleny podle povahy mezi jednotlivé úseky. o Strážní služba o Úsek předvádění a vycházek o Eskortní služba o Referát dopravy o Referát stálé služby o Skupina psovodů o Jednotka justiční stráže Oddělení výkonu vazby a trestu odnětí svobody zabezpečuje co by výkonný orgán výkon vazby a trestu odnětí svobody pro odsouzené v typu věznice s dohledem, dozorem a ostrahou. o Výkon vazby o Výkon trestu odnětí svobody Z výše uvedených oddělení dle mého názoru nejvíce přicházejí do styku s vězněnými osobami příslušníci Oddělení vězeňské a justiční stráže a Oddělení výkonu vazby a trestu. To se samozřejmě liší podle místa a stanoviště, kde ten který příslušník vykonává službu. V největší míře jsou pak v kontaktu s vězni dozorci, kteří spadají pod Oddělení výkonu vazby a trestu. 23

1.4.1 Oddělení vězeňské a justiční stráže Činnosti strážní služby probíhá na stanovištích, pro která je charakteristický méně častý kontakt s vězněnými osobami než u většiny jiných úseků. V pankrácké věznici je strážný na strážní věži, u vchodu pro vstup osob, u vjezdu pro motorová vozidla a strážný zajišťující doprovod vozidel. Na stanoviště vchod pro vstup osob nebo vjezd pro motorová vozidla je velen strážný, který musí být samozřejmě obeznámen s problematikou výkonu služby a musí disponovat určitými zkušenostmi a znalostmi jako je například dokonalá znalost zásad vstupu do věznice aj. Mezi jeho nejdůležitější povinnosti patří zabránění útěku vězněných osob vchodem pro pěší nebo vjezdem pro motorová vozidla. Zároveň nesmí připustit, aby se do věznice nedostaly nepovolané osoby a nepovolené věci. S tím souvisí povinnost důsledně zjišťovat totožnost přicházející nebo odcházející osoby a zároveň provést prohlídku zavazadel. V případě, že strážný pojme podezření, že jsou vstupující osobou do objektu vnášeny věci, které by mohly narušit účel výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, je tato osoba vyzvána, aby se podrobila osobní prohlídce včetně prohlídky zavazadla. Jestliže toto osoba odmítne, nesmí být vpuštěna do objektu, o čemž následně sepíše úřední záznam. U některých osob (například prezident České republiky, předseda vlády České republiky, soudci a přísedící všech soudů, státní zástupci, ředitelé věznic atd.) příslušník nesmí provádět zjišťování totožnosti a osobní prohlídku a prohlídku věcí a zavazadel. (NGŘ č. 11/2006 124). Příslušníci, kteří jsou veleni na tyto stanoviště, mají k dispozici služební pistoli, z donucovacích prostředků pak pouta, předváděcí řetízky, pepřový sprej a obušek. Příslušník vykonávající funkci tzv. závodčího (střeží prostor mezi vnější a vnitřní bránou ve vjezdu pro motorová vozidla) je navíc ozbrojen brokovnicí. Služba strážného na strážní věži je dle mého názoru velmi náročná na udržení pozornosti. Jeho činnosti totiž spočívá většinou jen v ostražitém střežení zakázaného pásma (prostor, který těsně přiléhá k ohradní zdi). Do zakázaného pásma nesmí vstoupit nikdo bez doprovodu vrchního inspektora strážní služby, inspektora strážní služby, velitele eskorty na střeženém pracovišti nebo určeného příslušníka. Úkolem strážného na strážní věži je nepřipustit útěk nebo vniknutí 24

nepovolané osoby do objektu přes střežený úsek (NGŘ č. 11/2006 125). Strážný na strážní věži je ozbrojen brokovnicí se stanoveným palebným průměrem připravenou k neprodlenému použití. Hlavním úkolem strážného zajišťujícího doprovod vozidel je střežení vozidel uvnitř věznice a nepřipustit, aby bylo toto vozidlo zneužito k útěku. V prostoru vjezdu poučí řidiče a závozníka o chování v objektu, a pokud to nevyžaduje charakter práce, nesmí připustit styk s vězněnými osobami. Dále musí mít dokonalý přehled o obviněných a odsouzených nakládajících materiál na vozidlo a dbát na to, aby se ostatní vězni, kteří se této práce nezúčastňují, nepohybovali v blízkosti vozidla (NGŘ č. 11/2006 126). Strážný zajišťující doprovod osob nebo vozidel není ozbrojen. K dispozici má na opasku pouze donucovací prostředky pouta, předváděcí řetízky, pepřový sprej a obušek. Činnost strážní a zásahové hlídky spočívá zejména v kontrole odsouzených a obviněných na pracovišti, prověřování oprávněnosti pohybu vězňů a zajišťování a pravidelné kontrole slabých a nebezpečných míst jako jsou například kanalizace a objekty v blízkosti zakázaného pásma. Hlídka provádí kontrolu stavu oplocení a vozidel, u kterých není nikdo přítomen, zda jsou pořádně zamčena. Součástí povinností hlídky je i provádění zásahů k vyjasnění signálů a k řešení mimořádných událostí uvnitř i vně objektu podle pokynů operačního střediska. Členem hlídky bývá strážný se služebním psem tzv. psovod (NGŘ č. 11/2006 128). Hlídka bývá vyzbrojena pouty, předváděcími řetízky, pepřovým sprejem a obuškem. Strážný může být někdy velen na střežení v civilním zdravotnickém zařízení. K takovému střežení jsou veleni vždy nejméně dva příslušníci, aby bylo po celou dobu zajištěno bezprostřední střežení vězněné osoby. Úkolem těchto strážných je zabránit útěku vězně, nepřipustit jeho bezdůvodný pohyb mimo nemocniční pokoj a zabránit mu v přístupu k místům, kde jsou uloženy léky a lékařské nástroje, které by mohly být zneužity k útěku, napadení osob, navazování nedovolených styků, sebepoškození nebo sebevraždě. Střežení v civilním zdravotnickém zařízení se vykonává většinou v občanském oděvu, přičemž pistole se nosí skrytě v podpažním nebo opaskovém pouzdru (NGŘ č. 11/2006 129). 25

Čerstvě přijatí příslušníci pankrácké věznice získávají své první zkušenosti na úseku předvádění a vycházek. Zde se poprvé dostanou při své práci do kontaktu s vězni. Jejich úkolem je předvádění obviněných a odsouzených na základě pokynů nadřízených a požadavků oprávněných funkcionářů a dalších orgánů. Takovým orgánem může být například vyšetřovatel. Ten, základě příslušného oprávnění, provede výslech obviněného v tzv. výslechové cele. Po splnění nezbytných administrativních úkonů, které provádí strážný zapisovatel, jde předvaděč na oddělení, kde je umístěn daný vězeň. Zde mu dozorce vězně vyvede z cely, předvaděč provede preventivní prohlídku a vede vězně na úsek předvádění. Před umístěním obviněného (odsouzeného) na výslechovou místnost provede předvaděč důkladnou osobní prohlídku vězně v místnosti k tomu určené. Zároveň musí dbát, aby cestou nedošlo ke střetnutí společníků (NGŘ č. 11/2006 129). Preventivní prohlídka spočívá ve zběžné zrakové a taktilní kontrole vězně, který se opírá o stěnu, k níž je čelem. Důkladná osobní prohlídka se provádí tak, že se vězněná osoba svlékne do naha, otevře ústa, zvedne ruce, rozkročí se a udělá dřep. Strážný mezitím sleduje vězně a zkontroluje odložený oděv. Účelem prohlídek je zajištění, aby u sebe vězeň neměl nepovolené předměty (NGŘ č. 11/2006 140). Příslušníci dopravního referátu se řídí vnitřními předpisy upravujícími jeho činnost a pokyny vedoucího oddělení. Po dobu eskorty je řidič motorového vozidla, kterým je eskorta prováděna, podřízen veliteli eskorty (NGŘ č. 11/2006 42). Eskortou se rozumí každý ozbrojený doprovod vězněné osoby prováděný mimo střežený objekt. Podle účelu se rozlišují eskorty k umístění a přemístění, k soudnímu řízení, do zdravotnických zařízení, na vnější pracoviště, k vyšetřovacím úkonům, na základě žádosti policejního orgánu nebo jiného oprávněného orgánu, k vyhoštění osob a dalších oprávněných případech. Podle toho, jakým způsobem jsou eskorty prováděny, rozlišují se na eskorty prováděné pěšky, motorovým vozidlem nebo letecky, přičemž v naprosté většině případů je eskorta provedena motorovým vozidlem (NGŘ č. 11/2006 40-43). Některé eskorty jsou vzhledem k potencionálnímu nebezpeční realizovány vybranými příslušníky eskortního oddělení. Tito příslušníci jsou ve Vazební 26

věznici Praha Pankrác soustředěni do Operativně eskortní skupiny. Tato speciálně vycvičená jednotka provádí eskorty mimořádně nebezpečných osob a osob, u nichž je riziko, že se je někdo bude snažit při eskortě osvobodit. Operativně eskortní skupina se při výcviku rovněž připravuje na potlačování vzpour a další mimořádné situace. Činnost zaměstnanců referátu stálé služby je charakterizována v Nařízení generálního ředitele o mimořádných událostech (NGŘ č. 71/2010). Spočívá ve zpracování a archivaci statistik mimořádných událostí (například útěk, příprava nebo příprava k útěku, násilná smrt, vzpoura, hromadná hladovka, použití střelné zbraně, ztráta nebo odcizení zbraně aj). Činnost příslušníků justiční stráže je stejně jako v případě vězeňské stráže rozdělena podle typu stanoviště, kam je příslušník velen. Jsou to: strážní stanoviště u hlavního vchodu do budovy soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, strážní stanoviště ve služebně nebo při zajišťování soudního jednání. Plní úkoly jako například vyklízení jednací síně, doprovod pracovníka soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva při jeho služebních úkonech mimo budovu soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, zajišťování přepravy peněžních zásilek aj. (NGŘ č. 11/2006 88-94). 27

1.4.2 Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Zaměstnanci Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody plní úkoly a povinnosti tak, aby byl zabezpečen účel výkonu vazby nebo trestu, byla zajištěna ochrana společnosti a realizace terapeutického a výchovného působení při důsledném respektování lidské a občanské důstojnosti vězněných osob. Mimo příslušníků v uniformě zde vykonávají službu i civilní občanští zaměstnanci. Jsou to zejména tzv. specialisté psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, sociolog a vychovatel. Jejich úkolem je komplexní vzdělávací, výchovná, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti, socializaci, resocializaci a reedukaci včetně cílených opatření k optimalizaci vzdělávacího procesu vězněných osob a realizaci protidrogové prevence v rámci věznice. Psycholog plní funkci odborného poradce řediteli věznice. Na vyžádání poskytuje: poradenství zaměstnancům, ale zejména provádí psychologickou diagnózu, pohovory s vězni za účelem poradenství, intervenci u osob v krizovém psychickém stavu, psychologické posouzení v rámci komplexní zprávy, rozhodování o zařazení vězňů do seznamu objektů možného napadení či ohrožení jiného druhu, vytipování konfliktních a psychicky labilních odsouzených, odborná vyjádření k umisťování obviněných do jednotlivých cel na oddělení vazby se zmírněným režimem atd. (NGŘ č. 21/2010 7,18). Speciální pedagog zejména zodpovídá za odbornou úroveň programu zacházení s obviněnými a odsouzenými. Programem zacházení se rozumí komplex vzdělávacích, sportovních, pracovních, zájmových a resocializačních aktivit, jejichž cílem je zmírnit negativní dopad věznění, zvýšit pravděpodobnost řádného života po návratu vězňů do občanské společnosti a vytvořit předpoklady k návyku trávit volný čas po dobu výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody způsobem, který neodporuje účelu věznění a běžným normám občanského soužití (NGŘ č. 21/2010 17). Základním úkolem sociálního pracovníka je samostatná sociální práce, která spočívá mimo jiné ve spolupráci s koordinátorem péče pro občany společensky nepřizpůsobené nebo zaměstnancem pověřeným zajišťováním sociálně právní ochrany dětí při odstraňování obtížné situace obviněných a jejich 28

rodin, řešení rodinných problémů vězňů, analýze, navrhování řešení a jeho realizace v oblasti sociálně patologických jevů, spolupráci se zařízeními ústavní a ochranné výchovy, s orgány obcí, školami, zdravotnickými a školskými zařízeními, občanskými sdruženími, úřady práce, charitativními a jinými organizacemi atd. (NGŘ č. 21/2010 19). Vychovatel výkonu trestu mimo jiné povinnosti vede přehled ubytovaných vězňů, rozhoduje o jejich umístění do jednotlivých ložnic. Realizuje práva odsouzených jako například přijetí a odesílání korespondence a balíčků, přijetí návštěv, provedení nákupů, vycházek a telefonických hovorů. Má v kompetenci vyřizování žádostí, stížností a podnětů a styk odsouzených s ostatními zaměstnanci věznice, v příjmovém oddělení zabezpečuje o právech a povinnostech odsouzených dle zákonů, vyhlášek a vnitřního řádu věznice. Jedním z povinností vychovatele je spolupráce s příslušníky vykonávajícími dozorčí službu a předvádění odsouzených například tím, že je upozorní na vězně mající sklony k sebepoškozování, útěkům, odsouzené vytypované jako možné objekty napadení nebo možné pachatele násilného jednání, odsouzené, kteří jsou vyšetřováni nebo obžalováni z další trestné činnosti, a ty, jimž by měl být nařízen další nepodmíněný trest odnětí svobody nebo přeměněn trest podmíněný na nepodmíněný (NGŘ č. 21/2010 10). Činnosti vychovatele výkonu vazby se týkají pouze mladistvých obviněných. Jeho úkoly a povinnosti jsou podobné úkolům vychovatele výkonu trestu. Posledním specialistou, který působí na oddělení výkonu trestu odnětí svobody je sociolog. Jeho úkolem je mimo jiné sledovat, průběžně hodnotit a analyzovat sociální vztahy mezi odsouzenými, zaměstnanci a odsouzenými a zaměstnanci s jinými zaměstnanci mezi sebou. Je členem týmu, který navrhuje zařazení odsouzených do seznamu objektů možného napadení či ohrožení jiného druhu a spolupracuje při vytipování konfliktních a psychicky labilních odsouzených (NGŘ č. 21/2010 8). Zaměstnanci vykonávající službu v uniformě jsou (kromě vedoucího oddělení a jeho zástupců) inspektoři dozorčí služby, vrchní dozorci a dozorci. 29

Vrchní dozorce působí na oddělení výkonu vazby. Jeho hlavním úkolem je organizovat a zajišťovat výkon vazby. Podle rozhodnutí ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance umisťuje obviněné do cel, ve spolupráci s dozorci zajišťuje u obviněných dodržování osobní hygieny, výdej vřelé vody a stravy, pořádek a kázeň v celách, sleduje obviněné odmítající stravu atd. (NGŘ č. 21/2010 22). Při práci s obviněnými vrchní dozorce úzce spolupracuje s dozorcem. Myslím si, že vzhledem k tématu této práce není podstatné uvádět charakteristiku činnosti vedoucích funkcionářů. Popisu činností a úkolů dozorce na dozorčích stanovištích se věnuje následující kapitola. 30

1.5 Dozorce výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Na místo dozorce může být zařazen příslušník, jehož doba trvání služebního poměru v bezpečnostním sboru dosáhla minimální délky dvou let. Pro tuto funkci je stanovena služební hodnost vrchní asistent, což odpovídá hodnostnímu označení podpraporčíka a čtvrté tarifní třídě. Pro lepší orientaci je přiložena následující tabulka (zákon č. 361/2003 7-8): Tab. 3 - Služební hodnosti, hodnostní označení a tarifní třídy Služební hodnost Hodnostní označení Tarifní třída referent rotný 1. vrchní referent strážmistr 2. asistent nadstrážmistr 3. vrchní asistent podpraporčík 4. inspektor praporčík nebo nadpraporčík 5. vrchní inspektor nadpraporčík nebo podporučík 6. komisař poručík nebo nadporučík 7. vrchní komisař kapitán nebo major 8. rada podplukovník nebo plukovník 9. vrchní rada plukovník 10. vrchní státní rada plukovník 11. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů charakterizuje služební hodnost vrchního asistenta takto (zákon č. 361/2003 příl. 1): Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy, způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen "odborné specializované činnosti"), kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní systémy složené ze samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu služebních úkolů (dále jen "služební agenda") ve věcně stejně zaměřené části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen "obor služby") s vymezenou územní působností nižšího stupně. S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká smyslová a neuropsychická zátěž. Úkoly a charakteristika činnosti dozorců na jednotlivých odděleních se liší. Přesto jsou mnohé z povinností všem společné. Hlavním a souhrnným úkolem, který je společný dozorcům na všech dozorčích stanovištích výkonu vazby a 31

výkonu trestu odnětí svobody a na dozorčích stanovištích v Nemocnici s poliklinikou je zabezpečit, aby byly dodržovány vnitřní řády věznice a nedošlo k ohrožení účelu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Zároveň musí být zabezpečeny oprávněné zájmy a práva obviněných a odsouzených osob. Mařením účelu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody se rozumí např. ukrývání nepovolených věcí, navazování nedovolených kontaktů, křičení z oken, ničení zařízení věznice, tzv. motákování (posílání vzkazů) a koňování (pašování věcí přes okenní mříže pomocí různých provázků tzv. koňů - vyrobených svépomocí většinou z prostěradel). Na takové jednání je dozorce povinen reagovat a důrazně a účinně je řešit. Koňování je záležitostí týkající se především obviněných ubytovaných na odděleních běžné vazby. Na takových odděleních jsou obvinění ubytování na celách bez možnosti vzájemně se navštěvovat. Vzájemné návštěvy jsou možné pouze na odděleních tzv. volné vazby, kde jsou ve stanovených časech otevřeny celové dveře a obvinění se mohou v rámci oddělení volně pohybovat. Mohou si tedy vzájemně vypomáhat např. v zásobách cigaret, kávy atd. Na oddělení běžné vazby jsou obvinění celou dobu uzamčeni na celách. S ostatními obviněnými přijdou do kontaktu pouze v rámci každodenní vycházky nebo v průběhu některé z aktivit plánu zacházení, kterých se však účastní pouze menší skupiny obviněných. Vycházky obviněných a odsouzených probíhají na vycházkových dvorech. Pouze obvinění na příjmovém oddělení, bezpečnostním oddělení, vězněné osoby v karanténě, obvinění, na něž se stahuje tzv. koluzní vazba (zákon č. 361/2003 67b) a vězni s určitými bezpečnostními opatřeními vykonávají vycházku ve vycházkových boxech, kde jsou rozděleni do menších skupin nebo jednotlivě bez možnosti kontaktu s vězni v jiném vycházkovém boxu. U těchto vězňů se tak zvyšuje snaha o maření účelu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zejména křičením z oken a koňováním. Vězni samozřejmě mají právo v určených termínech na nákup ve vězeňské kantýně, avšak zdaleka ne všichni na svém účtu zřízeném věznicí dostatek finančních prostředků (vězněných osobám je zakázáno mít u sebe finanční hotovost). 32