Zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám pohled veřejnosti

Zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám pohled veřejnosti

Základní údaje o výzkumu: zadavatel výzkumu: koncepce, analýza: sběr dat (dotazování): terénní sběr dat: od 21. 9. do 2. 10. 2006 (před testem KLDR) 1021 respondentů starších 18 let kvótní výběr podle věku, pohlaví, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště

Cíle projektu analýza postojů české společnosti k možnostem zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám v širším kontextu hodnocení bezpečnosti a možných globálních bezpečnostních hrozeb bezpečnostní rámec přesahoval čistě vojenská rizika perspektiva národní bezpečnosti ČR a jejího optimálního zajištění

STRUKTURA ZÁKLADNÍCH VÝSLEDKŮ percepce bezpečnostních rizik možnosti obrany, role ČR v této obraně partneři obrany pozitiva a negativa možného přijetí projektu na území ČR informovanost o systému a projektu obrany proti balistickým raketám kdo má o participaci ČR rozhodovat jak se má ČR rozhodnout?

1. Percepce bezpečnostních rizik

Ohrožení následujícími událostmi a procesy určitě ano spíše ano spíše ne učitě ne Riziko, že se zbraně hromadného ničení dostanou do rukou teroristů 33 43 20 4 Nárůst mezinárodního organizovaného zločinu 29 43 23 5 Pandemie nakažlivých chorob (ptačí chřipka, HIV, tuberkulóza atd.) 29 39 25 7 Islamistické teroristické útoky 30 36 25 9 Ekologická krize, klimatické změny 19 39 32 10 Sílící migrace a příliv uprchlíků 19 38 32 11 Vývoj jaderné technologie v Iránu 17 37 33 14 Konflikt muslimských menšin, žijících v evropských zemích, s většinovou populací 16 35 37 13 Vyčerpání energetických zdrojů 16 32 36 16 Přílišný globální vliv USA 16 30 36 18 Konflikty vyvolané diktátorskými a nedemokratickými režimy 13 31 43 13 Zkoušky balistických střel v Severní Koreji 14 26 38 22 Izraelsko-arabský konflikt 12 27 43 18 Kolaps světového obchodu 6 20 49 24

Kterou ze jmenovaných hrozeb je podle Vás třeba považovat za prioritní? Islamistické teroristické útoky Pandemie nakažliv ých chorob Riziko, že se zbraně dostanou do rukou teroristů Ekologická krize, klimatické změny Nárůst mezinárodního organizov aného zločinu Přílišný globální v liv USA Sílící migrace a příliv uprchlíků Vy čerpání energetických zdrojů Konf likt muslimských menšin s v ětšinov ou populací Výv oj jaderné technologie v Iránu Zkoušky balistických střel v Sev erní Koreji Izraelsko-arabský konf likt Kolaps sv ětov ého obchodu Konf likty v y v olané diktátorskými a nedemokratickými režimy 3 2 2 1 1 4 5 6 6 8 12 15 18 17

tři typy ohrožení: - externí vojenská ohrožení - vnitřní rizika - ekologicko-civilizační rizika Irán a Severní Korea (součást externích vojenských ohrožení) představují pro občany ČR bezpečnostní hrozbu, nikoliv však prioritní za prioritní je označilo méně než 3 % lidí rizika jaderného programu Iránu a balistických zkoušek Severní Koreje jsou ale vnímána jako prioritní v kontextu dalších zemí, které disponují ZHN

Do jaké míry představují, podle Vás, jaderné zbraně v rukou následujících zemí mezinárodní hrozbu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 100 3 13 4 16 9 10 13 14 19 80 60 % 40 42 32 32 32 42 52 40 40 36 37 30 20 44 39 21 0 19 22 19 15 9 Írán Severní Pákistán Čína Izrael Ruská Indie Korea federace

2. Možnosti obrany, role ČR

Do jaké míry jsou účinné následující možnosti obrany proti hrozbám, které představují Irán a Severní Korea? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 100 80 60 % 40 6 16 43 8 8 10 13 12 28 29 31 28 35 44 46 40 44 35 17 21 32 34 39 31 45 33 20 0 34 20 17 19 15 18 12 14 14 8 Diplomati cké mise, mírová vyjednává ní Přísnější bezpečnos tní opatření v ČR včetně projektů civilní obrany Spoluprác e s oběma zeměmi a jejich hospodářs ká podpora Sankce OSN Technolog pomoc v nevojensk ém využití nukleární energie Tlak na vnitřní demokrati zaci a změnu režimu Vývoj a rozmístění protiraket ového systému Maximální neutralita, nezapojov ání se do dění v těchto zemích Preventiv ní vojenský zásah

tři skupiny bezpečnostních nástrojů: - kooperativní, aktivní diplomatická a hospodářská politika - pro-demokratizační zahraniční politika, vůči původcům rizik (anti-izolacionismus) - vojenská řešení protiraketový systém není považován za prioritní nástroj řešení bezpečnostní hrozby ze Severní Koreje, Iránu (hospodářsko-diplomatický tlak; demokratizace a změna režimu) systém obrany proti balistickým raketám je vnímán jako součást vojenských řešení vojenská řešení jsou hodnocena jako krajní, použitelná až po nevojenských metodách představa zapojení ČR odpovídá konceptu vícedimenzionálního mezinárodního postupu

Způsob zapojení ČR do zajištění mezinárodní a evropské bezpečnosti považujete za nejefektivnější? (pouze jedna volba v %) 18 17 česká veřejnost není naladěna pasivně či izolacionisticky, neodmítá spoluúčast důraz na multilaterálnost, systém kolektivní obrany - podpora bilaterální spolupráce s USA je znatelně nejnižší 14 13 11 9 5 12 Prostor k umístění obranných systémů řízených NATO Investice do vlastních zbraňových systémů Finanční účast na vývoji mezinárodních obranných systémů Účast Armády ČR v zahraničních misích Změna režimu a demokratizace zemí, z kterých pochází hrozba Finanční podpora chudých zemí Prostor k umístění obranných systémů řízených USA neví, odmítl odpovědět

3. Partneři obrany

Do jaké míry důvěřujete následujícím organizacím a státům z hlediska jejich schopnosti čelit mezinárodním bezpečnostním hrozbám? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 100 80 60 % 40 20 0 5 6 6 15 12 11 16 22 28 25 34 30 37 38 46 43 50 47 44 41 42 43 32 23 23 22 16 14 9 7 6 5 NATO OSN EU USA Velká Francie Německo Ruská Británie federace

silný důraz především na nadnárodní instituce, inklinace ke kolektivní obraně a bezpečnosti s členstvím v NATO v ČR spokojeno více než 71 % občanů, což je evropský nadprůměr USA nejsou unilaterálně bezproblémovým aktérem v oblasti obrany před globálními hrozbami, nebyl však identifikován silný antiamerikanismus hledisko kolektivní obrany a bezpečnosti je zásadní i z hlediska projektu protiraketové obrany

Do jaké míry je podle Vašeho názoru potřeba brát při rozhodování o umístění systému v úvahu i zájmy a postoje následujících států a organizací? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 100% 80% 4 5 7 12 13 14 22 60% 43 40 45 33 40% 20% 0% 41 42 34 EU NATO Naši nejbližší sousedé 30 16 Ruská federace

Kterou z následujících možností byste preferoval(a)? základna součástí stávajícího amerického obranného systému 6 % neví, odmítl odpovědět 22 % základna, vytvořená v rámci společné obranné politiky EU 37 % základna, která by byla součástí obranného systému NATO 35 %

Postoj k základně v závislosti na spokojenosti se členstvím v NATO proti umístění jakékoli části am. systému u nás pro upřítomnost pouze radarového systému, bez raket pro umístění am. protiraketového systému u nás 100% 80% 60% 40% 29 38 60 20% 0% 33 rozhodně či spíše SPOKOJEN(a) 34 6 rozhodně či spíše NESPOKOJEN(a)

4. Pozitiva a negativa možného přijetí projektu na území ČR

POZITIVA důsledky umístění protiraketového systému na naše území určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví Vznik nových pracovních míst, ekon. přínosy 20 44 21 8 6 Zlepšení transatl. vztahů, postavení ČR vůči USA 19 42 22 7 10 Zvýšení bezpečnosti Evropy a světa 18 40 21 10 11 Růst mezinár. prestiže, pozice ČR v EU a NATO 16 39 30 8 7 Zvýšení bezpečnosti ČR 22 30 24 19 5 Pozitivní vliv na úroveň naší armády 14 36 27 12 12 Podpora technologií a vědy u nás 12 34 34 11 9 Odstranění víz při cestách do USA 15 31 29 14 12 Tlak proti korupci, org. zločinu a praní peněz 8 28 33 18 13

NEGATIVA - důsledky umístění protiraketového systému na naše území určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví Ohrožení bezpečnosti, zbytečné vystavení ČR riziku útoku 38 34 18 6 4 Zbytečné zatažení ČR do velké politiky s nepředvídatelnými důsledky 36 32 21 6 5 Ztráta kontroly nad částí našeho území 25 34 27 9 4 Zhoršení vztahů s Ruskem 20 39 25 6 11 Omezení státní suverenity ČR 24 31 26 14 6 Američtí vojáci se u nás budou chovat jako páni v cizím domě 28 27 24 12 9 Nepřijatelná přítomnost vojáků USA na našem území 24 27 30 11 7 Narušení vnitřní rovnováhy a domácích poměrů v ČR 18 31 34 11 6 Nastane stejná situace, jako když byly v období studené války umístěny na území ČR sovětské rakety 21 26 25 14 13

Cost-benefit analýza přínosů a rizik participace ČR pro kolektivní bezpečnost jak z hlediska přínosů, tak z hlediska rizik dominují bezpečnostní a zahraničně-politické otázky, s výjimkou přínosu v oblasti zaměstnanosti paralela se situací před listopadem 89 a základnami SSSR není v tomto kontextu příliš relevantní Vážení: vstupu ČR do prostoru vyšší bezpečnostní zátěže (uvědomují si ho téměř všichni) VERSUS posílení kolektivní bezpečnosti, význam kontextu kolektivní obrany, role loajality vůči NATO, pocit spoluodpovědnosti potenciál kompenzace snížení vlastní bezpečnosti u lidí, kteří věří v globální přínos protiraketové obrany

Protiraketový systém by vedl ke SNÍŽENÍ bezpečnosti ČR Protiraketový systém by vedl ke ZVÝŠENÍ bezpečnosti světa ANO ANO 41 % NE 24 % NE 32 % 3 %

5. Informovanost o systému a projektu

Cítíte se dostatečně informován(a) o otázce protiraketového systému? určitě ne 34 % určitě ano 5 % spíše ano 19 % spíše ne 42 %

Chtěl(a) byste se o celém projektu dozvědět víc? určitě ne 10 % určitě ano 23 % spíše ne 25 % spíše ano 42 %

česká veřejnost se necítí dostatečně informována, a to žádná její socio-demografická podskupina projekt není občanům lhostejný zájem o informace je extrémní a uniformní absence tradiční úměry mezi stávající informovaností a zájmem o další informace

6. Kdo má o participaci ČR rozhodovat

Máte pocit, že ve vedení našeho státu existuje na celou věc jasný názor? určitě ano 2 % spíše ano 9 % určitě ne 47 % spíše ne 42 %

Do jaké míry důvěřujete svým spoluobčanům ve schopnosti rozhodnout o umístění či neumístění amerického protirakterového systému v referendu? neví, odmítl 14 % určitě ano 12 % určitě ne 10 % spíše ne 28 % spíše ano 36 %

Do jaké míry důvěřujete našim jednotlivým představitelům v jednání a v rozhodování o umístění či neumístění amerického protiraketového systému u nás? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví 100% 80% 7 9 20 19 17 14 11 12 21 8 6 8 26 22 33 60% 40% 20% 0% 45 19 Prezident Václav Klaus 21 27 32 37 45 33 38 34 26 24 24 21 11 10 6 6 3 4 Náčelník generálního štábu Pavel Štefka Ministr obrany Jiří Šedivý Ministr zahraničních věcí Alexandr Vondra Premiér Mirek Topolánek Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Předseda ČSSD Jiří Paroubek

v celé věci chybí jasné politické vedení, instituce, které mají o celé věci rozhodovat, jsou stiženy nízkou důvěrou v jejich kompetence pocit neexistujícího jasného postoje ve vedení našeho státu mají zástupci všech socio-demografických skupin, včetně voličů všech hlavních politických stran jen necelá polovina respondentů věří, že by jejich spoluobčané rozhodli správně. Přesto z hlediska otázky aktuálního jednání převládá vysoká podpora uskutečnění referenda

Co by podle Vás měl premiér a česká vláda udělat? Prioritně se snažit o podporu NATO 14 % Odmítnou celý projekt a dále o něm nejednat 14 % Přijmout projekt, jak navrhne americká strana 2 % Neví, neumí si vybrat 6 % Uspořádat referendum, pak jednat na základě jeho výsledků 36 % Jednat o co nejvýhodnějších podmínkách, pak se rozhodnout 28 %

7. Jak rozhodnout?

Jak byste se vy osobně rozhodl(a) ve věci umístění amerického protiraketového systému u nás? neví, odmítl odpovědět 10,1 % pro umístění protiraketového systému 19,8 % proti umístění jakékoli části systému 37,7% pouze pro radarový systém 32,4%

Do jaké míry by byl daný výsledek výhodný z hlediska zájmů ČR? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 100% 80% 60% 40% 20% 0% 15 22 22 18 28 40 28 36 17 14 9 Přijetí pouze radarové stanice bez raket Umístění protiraketového systému na území ČR s tím, že celý projekt zastřeší NATO 35 42 34 22 Umístění obranného systému bez přítomnosti amerických vojáků 18 Odmítnutí účasti v projektu 42 40 13 5 Umístění celého protiraketového systému pouze na území ČR

minimální podporu mají obě krajní řešení přijmout či odmítnout vše a nejednat největší podporu má z hlediska zájmů ČR umístění radarové stanice u nás individuální posouzení: - vnitropolitická ukotvenost postojů, silnější vliv negativních, než pozitivních očekávání, minimální vliv percepce bezpečnostních rizik, podpora spojená s - důrazem na pro-aktivní zahraniční a bezpečnostní politiku, - odmítáním izolacionismu, podporou demokratizace rizikových zemí, - nižší důvěrou v hospodářské nástroje, preferencí nástrojů vojenských, - důvěrou v USA, nadnárodní instituce a spokojeností s členstvím v nich - proti základně - izolacionismus (základna světu možná pomůže, nás ale zbytečně ohrozí) x neefektivní řešení bezpečnostní hrozby (světu základna nepomůže, je třeba hledat jiné nástroje)

HLAVNÍ ZÁVĚRY Irán, Severní Korea bezpečnostně - jsou vojenská hrozba, nikoliv však hrozba prioritní protiraketový systém je vnímán jako součást vojenských, ofenzivních řešení protiraketový systém není sám o sobě považován za zcela efektivní nástroj řešení bezpečnostní hrozby Korea/Irán komplexní hrozby vyžadují komplexní řešení vojenská řešení jsou jejich součástí, nikoliv prioritní, ale krajní. Prioritní (do jisté míry konkurenční) jsou nevojenská řešení diplomaticko-hospodářská a demokratizační, sankce

převažuje zájem o kolektivní obranu a zapojení protiraketového systému do kolektivní obrany pokrytí celého evropského území, kolektivní nositel (NATO) cost benefit analýza, posuzující smysluplnost zvýšení bezpečnostní zátěže ČR přínosem pro kolektivní obranu a bezpečnost euro-atlantického prostoru většina je připravena nést vyšší rizika, akceptuje závazky ke kolektivní obraně a NATO - závazek vůči NATO z části překonává pochybnosti o efektivnosti celého systému klíčovou otázkou je jasný postoj politické reprezentace a další postup vyjednávání o participaci ČR umístění radarové stanice je v zásadě přijatelná varianta; pokud se jedná o celou základnu, podporováno je pouze přijetí projektu pod hlavičkou NATO naprostá většina občanů má zájem se o věci dozvědět více informací, není zájem na ukončení jednání.

DĚKUJEME ZA POZORNOST