Mezinárodn rodní migrace v Latinské Americe přednáška č.5
LA a Karibik přechod z imigračního regionu na emigrační Rozdílný dopad imigrace na obyvatelstvo od roku 1492 na oblasti: Jižní roh (majoritu tvoří obyvatelstvo evrop.. původu) p Andská oblast (převaha buď Indiánů nebo mesticů na obyvatelstvu) Středn ední Amerika (obyvatelstvo indián. n. nebo indián-evrop evrop.původu) Karibik (převaha obyvatelstva původem p z Afriky + asij.. a evropská minulost)
Zbytky původnp vodní populace
3 hlavní migrační fáze 1. Transatlantická imigrace (hl. a nejsilnější proud 1880-1930, 1930, poslední významná vlna po 2.sv.válce) 2. Migrace venkov-město (cca 100 mil. lidí v období 1930-1980) 1980) 3. a) Imigrace přerp erůstá emigraci (USA, Kanada) b) Růst R vnitřní regionáln lní migrace poč.60 let (např.. pracovní migrace)
Transatlantická imigrace hl. a nejsilnější proud 1880-1930, 1930, poslední významná vlna po 2.sv.válce) Imigrace do LA mezi 1800 1970 je cca 21 milionů, Nejvýznam.imig imig.zemí je Argentina (7 mil., 4 mil. reemigrovalo zpět) Nejsilnější ším m proudem Italové do Argentiny - 3 mil.
Nejdůle ležitější proudy zem země původu a příchodup Do 19. stol. převap evažovali Španělé,, Portugalci, Afričani (z Angoly a Guiney) Převaha imigrantů z Itálie, Španělska, Portugalska Argentina, Brazílie, Uruguai (země Jižního rohu) Britové,, Francouzi, Holanďan ané Karibská oblast Číňané Peru, Britská západní Indie Afričani (otroci) Brazílie, Kuba, Portoriko (plantáže e cukrové třtiny) tiny) Indové Trinidad (41% populace), Guyana (52%) - po vzniku nezávislosti některých n LA zemí dále převažují Španělé a Portugalci
Podíl l imigrantů v zemích LA podle původu ( zámo( moří vs. vnitřní) ) v letech 1970-2000
3. a) Imigrace přerp erůstá v emigraci (USA, Kanada) Zejména v 80. a 90. letech po 7,5 mil.imigrantech Imigrace z LA do USA byla 46% celkové populace
b) Růst R vnitřní regionáln lní migrace poč.60 let (např.. pracovní migrace) Hnacím m motorem jsou rozdíly v GDP a životní úrovni jednotlivých zemí LA Zejm.sousední státy ty Největší podíl l cizí populace v Argentině (13%) viz tabulka
Cizinci LA původu p v zemích LA
Meziregionáln lní migrace v LAZ 1. Ekonomické důvody, vyšší mzdy Argentina je nejvýznamnější ším m cílem c pro migranty ze zemí Jižního rohu (př.. Bolivijci za prací na plantáže e cukrové třtiny), tiny), Venezuela - především m migranti z Kolumbie, pak z ostatních zemí LA (v souvislosti s těžt ěžbou ropy Maracaibo,, pak Caracas) 2. Hledání nové půdy Např.. Brazilci ve východní Bolívii 3. Migrace do a z USA (za vzděláním, za prací) 4. Uprchlíci ci (80.léta zejm. válev lečné konflikty v Salvadoru, Nikaragui a Guatemale, cca 2 mil uprchlíků)
2. Migrace venkov-město (cca 100 mil. lidí v období 1930- referát 1980)
Stěhov hování venkov-město, příklad p Mexika
Imigrace 20.století Charakteristické osídlov dlováním m vzdálen lenějších oblastí zejm Evropany (Mato( Grosso,, Amazonie, Chaco, Misiones, Formosa) rozvojem železnice, zavlažov ováním Uprchlíci ci z 30.-50. let (převa evažují německy mluvící Židé,, Sudet.Němci, nacisté,, kolaboranti) Libanonci (turcos( turcos) po 1.sv.válce, oběti polit.převratu, středn edně stavovské rodiny s kapitálem zakládaj dají obchody, prům a finanční podniky Imigranti z V Asie zaplňuj ují mezery po otrocích ch jako námezní síla, později posun k podnikání Náboženské skupiny (Menonit( Menonité, Welshové) ) a bílíb imigranti z J.Afriky (70.-80. léta l farmařen ení)
1980 imigrace 3732 3048 emigrace 1919 4671 migrační saldo 1813-1623 Současným trendem je spíš íše e emigrace a pohyb směrem JIH- SEVER 2 mil. migrantů z LAZ žilo v regionu ale mimo svou zemi původu p (cenzy z 80.let) Ve světě bylo podle cenzů z 90.let cca 12 mil. migrantů z LAC (z toho 8,4 mil. jich bylo v USA) Počet emigrantů z Mexika, Kuby a Jamajky představuje p 2/3 z celkového počtu migrantů latinskoamerického původu p
Populace LAZ v pol.90. let
Click on the indicator to view a definition People Population, total Population growth (annual %) Life expectancy at birth, total (years) Fertility rate, total (births per woman) Mortality rate,, infant (per 1,000 live births) Mortality rate, under-5 5 (per 1,000) GDP (current( US$) GDP growth (annual %) Global links Workers' remittances and compensation of employees, received (US$) 2000 515.0 million 1.5 71.2 2.6 29.6 35.7 2.0 trillion 4.0 20.1 billion 2004 544.1 million 1.4 72.2 2.5 26.5 31.4 2.0 trillion 5.9 41.0 billion Source: World Development Indicators database, April 2006 2005 551.4 million 1.3........ 2.5 trillion 4.4 45.6 billion
Hlavní imigrační země Země s významným podílem imigrantů = země s tradiční evropskou imigrací Argentina (It.,Špan.), Venezuela, J Brazílie (Němci), Uruguay, Kostarika Argentina nejvyšší % podílu populace narozené mimo LAZ ku celkové populaci dané země
Hlavní emigrační země Nejvyšší úbytek podle koeficientu emigrace: 1. Vně LAZ mají země Karibiku (Barbados až 17%) (Portoriko-USA, Barbados a Jamajka-V.Brit V.Británie, Mexiko- USA) Př.. 12 mil. Mexičan anů v USA na poč.. 90.let (v 70.letech 0,8 mil.) 2. V rámci r LAZ (Paraguay okolo 10%) (Jamajka-Panama, Barbados-Curacao Curacao,, Peru-Ekv Ekvádor, Salvador-Honduras, Haiti-Dom Dom.rep.)
Charakteristika vybraných migračních proudů Jsou nějakn jaké podobnosti mezi imigračními a emigračními proudy? Např.. Argentinci v zahraničí jsou více v vzdělan laní a pracují na lepší ších pozicích ch než imigranti v Argentině Imigranti ze zemí Jižního roku jsou vzdělan lanější Obecně platí že e na menší vzdálenosti migrují lidé s nižší ším m vzděláním, než ti, co jdou dále d (př.. do USA)
Braceros z Haiti Haitians in the the sugar-cane fields Two elderly Haitians in a bateye Thousands of Haitian braceros - farm hands - live in these huts, scattered throughout the sugar-cane plantations which cover the country. Conditions are often inhuman Border post between the Dominican Republic and Haiti
Hlavní determinanty mezinárodn rodní migrace v LAZ Stav zemědělstv lství (nerovnoměrn rné rozdělen lení půdy, rozkouskování půdy, vyčerp erpávání půdy chudí rolníci z Paraguaye,, Bolívie, Chile a Kolumbie se stěhuj hují do Argentiny a Venezuely) modernizace zemědělstv lství,, růst r sídel, s prudký demografický růst, r šířen ení vzdělanosti, změny v kulturním m chování rozdíly v živ. podmínk nkách vysílaj lajících ch a přijímajících ch zemích, polit. nestabilita a pronásledov sledování,, přístup p imigrantů k informacím m o cílových c zemích, technické vymoženosti v komunikacích ch a dopravě
Migrační politiky příklad Argentiny - regulace mez. migrace v čase - proimigrační politika do poč.. 20.století - z ekon.. a ideolog. důvodd vodů selektivita v 30.letech významné změny v imig.politik.politikách - Restrikce po imigračním m nárůstu n v důsledku 2.sv. války v (začala ala dominovat imigrace ze sousedních zemích) - regulace nelegáln lních migrantů