TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/213 VYDÁNO DNE 11. 1. 213 PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI BY VĚTŠINA VEŘEJNOSTI NEZVYŠOVALA Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 ) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných ( ) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech. srpna až 8. září 213. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 193 respondentů. Součástí politiky státu v řešení problému nezaměstnanosti jsou sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti. Dlouhodobě se většina české veřejnosti přiklání k názoru, že naše vláda by měla poskytovat dávky na takové úrovni, která by nezaměstnané dostatečně motivovala hledat si práci, nikoliv poskytovat tak vysoké dávky, aby se příliš nesnížila životní úroveň nezaměstnaných. Jsou ale podle názoru občanů aktuálně podpory a dávky pro nezaměstnané dostatečně motivující pro hledání zaměstnání? V třípětinové většině převažuje ve veřejném mínění názor, že současná výše podpor a dávek takovou motivaci nepředstavuje. Motivuje podle Vás stávající úroveň podpor a sociálních dávek nezaměstnané, aby si hledali zaměstnání? Určitě ne 21 Určitě ano 11 Spíše ano 28 Spíše ne Pramen: STEM, Trendy 9/213, 193 respondentů Z časové řady STEM vyplývá, že v letech 24-27 byl podíl lidí považujících dávky pro nezaměstnané za motivující zhruba na úrovni jedné čtvrtiny populace. V roce 28 (kdy politiku řešení problému nezaměstnanosti určovala vláda Mirka Topolánka) se tento podíl poněkud zvýšil, na dvě pětiny. Na této úrovni se s jistými výkyvy pohyboval i v letech následujících. Stále však je názor, že aktuální podpora a dávky dostatečně motivují nezaměstnané hledat si práci, v menšině.
Motivuje podle Vás stávající úroveň podpor a sociálních dávek nezaměstnané, aby si hledali zaměstnání? (součet odpovědí určitě ano + spíše ano v ) 27 27 2 4/4 5/4 7/4 8/4 9/4 1/4 1/11 11/4 11/11 12/5 12/11 13/9 Pramen: STEM, Trendy 24-213 S hodnocením stávající úrovně podpor a sociálních dávek pro nezaměstnané souvisí i zjištění průzkumu STEM, že třípětinová většina lidí nesouhlasí se zvýšením podpory v nezaměstnanosti. Tento názor je v období od roku 28 ve veřejném mínění poměrně stabilní, podíl lidí, kteří by podporu naopak zvýšili, se pohyboval těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí. V loňském průzkumu došlo sice k mírnému posílení (o 6 procentních bodů), které však aktuální průzkum nepotvrdil. V souhrnu obou výše uvedených otázek to znamená, že v české společnosti je lidí, podle kterých současné dávky nedostatečně motivují k hledání práce a kteří jsou zároveň proti zvyšování podpory v nezaměstnanosti. Opačný postoj (dávky motivují dostatečně, podpora by měla být vyšší) zastává 24 populace. Měl by stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti? Určitě ne 21 Určitě ano 11 Spíše ano Spíše ne Pramen: STEM, Trendy 9/213, 193 respondentů 2
Měl by stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti? (součet odpovědí určitě ano + spíše ano v ) 36 41 36 28 2 99/6 1/5 4/4 5/4 7/4 8/4 9/4 1/4 1/11 11/4 11/11 12/5 12/11 13/9 Pramen: STEM, Trendy 1999-213 Od většinového veřejného mínění se výrazně odlišují lidé, kteří deklarují vysokou míru obav z nezaměstnanosti (aktuálně představují čtvrtinu populace). Zvýšení podpory v nezaměstnanosti by tedy od státu uvítalo těch, kteří se silně obávají nezaměstnanosti. Tito lidé se dále častěji než ostatní domnívají, že současné dávky již nezaměstnané dostatečně motivují k hledání práce. Podle míry osobních obav z nezaměstnanosti (podíly kladných odpovědí v ) 7 53 5 3 28 2 1 určitě se obávají spíše se obávají spíše se neobávají určitě se neobávají Pramen: STEM, Trendy 9/213, 193 respondentů 3
Z analýzy rozdílů mezi různými skupinami občanů vyplývá, že na jedné straně jsou lidé aktuálně nezaměstnaní, z domácností v horší majetkové situaci, lidé zařazující se do nižší střední nebo dolní společenské vrstvy, levicově orientovaní občané a stoupenci ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Tyto skupiny občanů poněkud častěji považují dávky za dostatečně motivující a častěji by byli pro zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Odlišný pohled na problematiku dávek a podpory v nezaměstnanosti je charakteristický pro podnikatele a živnostníky, občany v lepší finanční situaci, hlásící se k politické pravici a sympatizující s ODS, TOP 9 nebo s hnutím ANO. Vybrané sociální skupiny (podíly kladných odpovědí v ) 8 74 56 41 42 27 27 2 nezaměstnaní studenti důchodci zaměstnanci živnostníci a podnikatelé Pramen: STEM, Trendy 9/213, 193 respondentů Pozn.: Údaje za nezaměstnané jsou vzhledem k jejich nižšímu absolutnímu počtu v souboru pouze orientační. 4
Podle materiálního zajištění domácnosti (podíly kladných odpovědí v ) 54 33 26 2 velmi dobře+solidně průměrně zajištěni špatně, chudí Pramen: STEM, Trendy 11/212, 162 respondentů Podle stranických preferencí (podíly kladných odpovědí v ) 7 5 3 47 47 41 36 33 26 25 51 35 2 1 ODS ANO TOP 9 SPOZ KSČM ČSSD KDU Nerozhod. Žádnou Pramen: STEM, Trendy 9/213, 193 respondentů, údaje za SPOZ, KDU-ČSL, ANO a nevoliče jsou vzhledem k nižším četnostem respondentů ve výběrovém souboru orientační 5