Úřad práce v Jihlavě Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 567 128 111 : jihlava@up.mpsv.cz e : http://www.upji.cz Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2004
O b s a h I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky kraje I.4 Slabé stránky kraje II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) II.3 Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech II.4 Volná pracovní místa III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti III.2 Tok nezaměstnanosti III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech iv. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ V.3 Rekvalifikace VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj v kraji - očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ - 2 -
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina". Rozlohou 6 924,8 km 2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. - 3 -
Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1.1.2003 rozděleno celkem na 729 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 50 377 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 26. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresy nahradilo k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km 2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km 2. V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). K 30.6.2004 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů celkem 95 009 subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (22 099) a nejméně okres Pelhřimov (14 489). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (69 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem. Přes 10 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v maloobchodě, zpracovatelském průmyslu, zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. - 4 -
Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o.. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS a GCE Autogen. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše 11 721,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše 12 838,-- Kč, v roce 2002 dosáhla průměrné výše 13 441,-- Kč a v roce 2003 se zvýšila na průměrnou výši 14 941,-- Kč. Kraj tak stále figuruje na předposlední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (na posledním místě je kraj Olomoucký). Mezi okresy má k 30.6.2004 nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina okres Třebíč (14 223,-- Kč). Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina 2003 byl k 31.12.2003 celkem 517 511 osob; od roku 1995 poklesl o 1,02 %. Přirozený i migrační přírůstek vykázal od roku 2002 zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 119 osob. V porovnání s rokem 2002 bylo uzavřeno více sňatků, ale manželství bylo rozvedeno méně. Počet potratů v kraji Vysočina postupně klesá. Na základě prognózy demografického vývoje by v roce 2020 mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů Mezinárodní festival sborového umění. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu si již získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha-Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec - 5 -
na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí. I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 1) 31.12.2002 31.12.2003 počet obyvatel celkem z toho ženy 517 630 517 511 z toho věková kategorie: 0-14 let 85 620 83 449 15 64 let 334 220 361 081 1) Data poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl - 6 -
zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 64 let - jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k 31.12.2003 31.12.2004 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) 1 266 1 285 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) 8 959 9 249 celkový počet zaměstnavatelů 10 225 10 534 1) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně), případně z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z registru živých organizací se stavem nad 25 zaměstnanců (včetně) porovnání registrů ÚP a ČSSZ. 2) Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31.12.2003 31.12.2004 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) 136 633 139 704 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) 44 208 46 432 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) 45 362 43 722 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 226 203 229 858 1 ) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně). 2 ) Údaje z OSSZ ze statistických výběrů (jednotné pro všechny okresní správy sociálního zabezpečení) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. 3) Údaje z OSSZ ze statistického přehledu OSVČ evidovaných v registru s povinností platit zálohy na důchodové pojištění. - 7 -
II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: Sklo Bohemia, a.s. předmět činnosti (podrobněji): výroba skla počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 1 630 pololetí 2004 1 597 rok 2004 1 542 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Největší výrobní zaměstnavatel na okrese, včetně vývoje za sledované období dominantní zaměstnavatel v mikroregionu Světlá nad Sázavou. Období útlumu je překonáno; v důsledku přechodu na jiný typ výrobků dle požadavku trhu došlo k výraznému poklesu výroby broušeného skla a zvýšení produkce lisovaných výrobků. To přineslo přesuny brusičů na podstatně hůře placené profese a nebo jejich odchod z firmy. Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 1 379 pololetí 2004 1 414 rok 2004 1 596 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 1 883 pololetí 2004 1 326 rok 2004 1 250 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Kostelecké uzeniny, a.s. potravinářská výroba, přední zpracovatel masa v ČR rozšiřování výroby Motorpal, a.s. - závod Jihlava výroba vstřikovacího zařízení pro naftové motory restrukturalizace, nedostatek zakázek - 8 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: ČEZ, a.s., UJE lokalita Dukovany předmět činnosti (podrobněji): výroba elektřiny počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 1 343 pololetí 2004 1 303 rok 2004 1 175 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Provoz je bezproblémový, v roce 2004 včetně vývoje za sledované období měla elektrárna nejnižší poruchovost ve své historii. Perspektiva zaměstnanosti v rámci plánované životnosti (do roku 2035) i přes řízenou redukci pracovní síly a zvyšování produktivity práce je dobrá. V roce 2004 i nadále pokračoval proces postupného a průběžného snižování stavu pracovních sil v návaznosti na organizační změny a zřízení Úseku jaderné energetiky. Počet zaměstnanců JEDU ke konci sledovaného období činil 1 175 (meziroční úbytek 168 zaměstnanců). V roce 2005 by mělo odejít 57 zaměstnanců, z toho 29 bude pracovat v oboru v dceřiných společnostech ČEZ a.s. i nadále. V letech 2005-2008 se uskuteční další etapa organizačních změn. Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 573 pololetí 2004 550 rok 2004 522 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období První brněnská strojírna Třebíč, a.s. výroba kotlů, výměníků, hořáků, ohříváků vzduchu a spalin a příslušenství ke kotlům V roce 2004 První brněnská strojírna získala nového majitele. Stala se jím investiční skupina JET Investment, a.s., která získala 95 % akcií společnosti. Záměrem nového vlastníka je zachovat v PBS dosavadní výrobu a aktivity a přičlenit k třebíčské firmě i provoz v Moravském Krumlově, kde bude realizována část výroby ocelových konstrukcí pro energetický průmysl. Koncem sledovaného období dosáhl stav zaměstnanců počtu 522 (meziročně úbytek o 51 osob v profesích zámečník, jeřábník, svářeč, manipulační dělník, administrativní pracovník). Pro nejbližší období dojde opět k určité optimalizaci stavu zaměstnanců především u profesí nepřímo související ze strojírenskou výrobou, a to důsledkem modernizace pomocných a hlavních výrobních zařízení. - 9 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 535 pololetí 2004 419 rok 2004 477 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Uniplet Třebíč, a.s. výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů Rok 2004 znamenal pro společnost vývoj, který nevyřešil dosavadní velice obtížnou situaci. Společnost má nového majitele, kdy společnost TRUSTFIN vlastníka UNIPLETU, získala americká společnost Monarch Machineri. I nadále firma počítá se snižováním nákladů a s organizačními změnami. Stav zaměstnanců byl na konci sledovaného období na úrovni 477 (meziroční úbytek 57 zam.). Předpokládáme i další snížení stavu zaměstnanců. Úplný a přesný název zaměstnavatele: Alfatex Móda, s.r.o. předmět činnosti (podrobněji): textilní průmysl výroba pletenin počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 k 31. 12. 2003 387 pololetí 2004 k 30. 6. 2004 322 rok 2004 k 31. 12. 2004 304 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Sídlo v Pelhřimově, v 8/2004 uzavřena včetně vývoje za sledované období provozovna v Hořepníku,snížení způsobeno problémy v textilním průmyslu, práce převážně pro ženy Úplný a přesný název zaměstnavatele: DH Dekor spol. s r.o. předmět činnosti (podrobněji): dřevozpracující průmysl úpravy deskových materiálů, výroba nábytkových dílů počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 k 31. 12. 2003 173 pololetí 2004 k 30. 6. 2004 není k dispozici rok 2004 k 31. 12. 2004 243 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Sídlo v Humpolci, v r. 2004 nárůst počtu včetně vývoje za sledované období zaměstnanců o 70, jediným vlastníkem je Dřevozpracující družstvo se sídlem v Lukavci (ryze český kapitál, pracují zde hlavně muži - 10 -
II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka II/4 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 4 519 rok 2004 5 010 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 1 021 rok 2004 1 487 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Bosch Diesel, s.r.o. Pávov 121, Jihlava výroba vstřikovacích zařízení a komponentů pro naftové motory SRN Největší zaměstnavatel v kraji Vysočina, i nadále plánuje rozšiřování rozšiřování výroby Automotive Lighting, s.r.o. Pávov 113, Jihlava výroba světlometů a osvětlovacích těles pro automobily Itálie Rozšiřování výroby Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 479 rok 2004 512 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období ACO Stavební prvky k.s. Přibyslav ocelové a polymerové stavební prvky, především žlaby 100 % SRN Významná a stále se rozvíjející firma v mikroregionu. Firma se dále rozvíjí, nové haly jsou dovybavovány další technologií. - 11 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. sídlo: Nová Ves 66, 675 21 Okříšky předmět činnosti (podrobněji): výroba filtrů pro spalovací motory počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 431 rok 2004 548 země zahraničního partnera: SRN komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Pro rok 2005 společnost plánuje přijetí včetně vývoje za sledované období dalších pracovníků, a to v dělnických profesích, zejména obsluha CNC strojů, seřizovači a funkce zámečníkúdržbář, pracovníci ruční montáže výroby filtrů. V administrativních profesích je předpoklad přijetí zejména pracovníků technického vzdělání do oddělení konstrukce a technické přípravy výroby a dále posílení útvarů projektů. Úplný a přesný název zaměstnavatele: ITW PRONOVIA, s.r.o. sídlo: Velká Bíteš předmět činnosti (podrobněji): výroba zboží z plastů počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 502 rok 2004 595 země zahraničního partnera: USA komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Firma zaměstnává převážně včetně vývoje za sledované období slovenské pracovníky Úplný a přesný název zaměstnavatele: Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o. sídlo: Central Trade Park 1571, 396 01 Humpolec předmět činnosti (podrobněji): automobilový průmysl - výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 k 31. 12. 2003 195 rok 2004 k 31. 12. 2004 390 země zahraničního partnera: Japonsko, Francie komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období 2-3/2004: velký nábor zaměstnanců, 3- směn. provoz, ze 2/3 muži (operátoři na výrobní linky obrobny), 1/3 ženy (operátorky montáže) - 12 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 - k 31. 12. 2003 251 rok 2004 k 31. 12. 2004 288 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Edscha Bohemia, s.r.o. Masarykova 701, 394 70 Kamenice nad Lipou výroba dílů pro automobilový průmysl Německo Vývoj a výroba dveřních pantů např. pro firmu ŠKODA a.s. Mladá Boleslav - 13 -
II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2003 31.12.2004 ISCED97 volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 20 1 20,00 26 1 26,0 základní vzdělání 5 016 440 11,40 4 888 362 13,5 nižší střední vzdělání 13 14 nižší střední odborné 384 4 96,00 431 střední odborné s výuč.listem 11 416 575 19,90 11 926 716 16,7 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 199 122 1,60 244 1 244,0 ÚSV 736 10 73,60 702 8 87,8 ÚSO s vyučením i maturitou 1 173 20 58,70 1 167 26 44,9 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 3 970 79 50,30 4 167 110 37,9 vyšší odborné vzdělání 206 31 6,60 193 2 96,5 bakalářské vzdělání 73 1 73,00 68 vysokoškolské 611 34 18,00 687 47 14,6 doktorské 24 18 Celkem 23 841 1 317 18,10 24 531 1 273 19,3 KOMENTÁŘ: v kraji Vysočina je evidentně největší zájem o všechny strojírenské profese ve všech typech vzdělání: od strojírenských dělníků se základním vzděláním přes pracovníky vyučené snad ve všech strojírenských oborech přes střední technické kádry až k vysokoškolsky vzdělaným specialistům. Největší zájem o tyto pracovníky je v okresech Jihlava (firma Bosch Diesel, Automotive Lighting, Motorpal Jihlava), Pelhřimov (Zexel Valeo Compressor Czech), Havlíčkův Brod (TPCA), ale i Třebíč a Žďár nad Sázavou. Dále například na Pelhřimovsku je zájem o textilní pracovníky a je zřejmé, že s blížícím se jarem stoupne zájem o pracovníky všech stavebních profesí, lesní a zemědělské dělníky a o pracovníky ve službách všeho druhu. V celém kraji je také stálý zájem o prodavače a pokladní, dále o řidiče nákladní dopravy a vysokoškolsky vzdělané specialisty všech možných oborů. - 14 -
III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka III/1 Vývoj nezaměstnanosti 1) celkem stav k ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 23 841 24 531 12 576 z toho dosažitelní 2) 23 463 23 404 12 541 volná pracovní místa 1 317 1 273 - - uchazeči připadající na 1 VPM 18,10 19,30 - - uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do 30. 9. 2004 10 523 8 001 5 199 4 017 hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti podle staré metodiky (v %) 9,2 % 9,4 % 11,6 % 11,5 % míra nezaměstnanosti podle nové metodiky (v %) 8,7 % 8,8 % 10,9 % 10,9 % 1) Údaje z měsíční statistiky 2) Dosažitelní zpětně přepočtení od 12/2003 Pozice kraje v rámci České republiky: V porovnání v rámci České republiky byl k 31.12.2004 kraj Vysočina na 8. místě (v roce 2001 na 9. místě, v roce 2002 a 2003 na 6. místě) s průměrnou mírou nezaměstnanosti 9,01 % (průměrná míra nezaměstnanosti byla v České republice v roce 2004 10,23 %). Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 17,8, což je proti roku 2003 sice pokles jen o zhruba 0,3, ale v každém případě naznačuje postupné zlepšování situace v nabídce volných pracovních míst. Proti průměrnému počtu uchazečů na volné pracovní místo v České republice je počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v kraji Vysočina o 6 vyšší. III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 Tok nezaměstnanosti 1) nově evidovaní Celkem vyřazení umístění nově evidovaní Ženy vyřazení umístění za rok 2003 32 773 30 480 22 638 17 271 16 063 11 930 za rok 2004 33 370 32 680 24 343 17 850 17 481 13 021 1) Údaje z měsíční statistiky - 15 -
Komentář: Jedním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti v kraji Vysočina byli jako každoročně většinou dočasně propuštění sezónní zaměstnanci ze zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních, zemědělských a lesnických firem a ve službách), dále zaměstnanci dotovaní úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. na veřejně prospěšných pracích, a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují (i když v roce 2004 byly jejich počty proti předchozím rokům znatelně vyšší). Tito uchazeči dříve většinou odcházeli z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. V poslední době jich ale z důvodu (jak sami uvádějí) buď nedostatku zakázek nebo vlivem nastavení výše daňového zatížení stále více zůstává v evidencích úřadů práce dlouhodobě. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. V menší míře se jednalo o likvidaci celých menších firem (bohužel převážně v ohrožených mikroregionech, například na Telečsku v okrese Jihlava apod.) nebo šlo o restrukturalizaci počtů zaměstnanců u větších firem. II.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) 1) stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 20 0,08 26 0,11 7 0,06 12 0,09 základní vzdělání 5 016 21,04 4 888 19,92 2 769 21,84 2 750 20,90 nižší střední vzdělání 13 0,05 14 0,06 9 0,07 9 0,07 nižší střední odborné 384 1,61 531 1,76 159 1,25 181 1,37 střední odborné s výuč.listem 11 416 47,90 11 926 48,62 5 374 42,41 5 695 43,71 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 199 0,83 244 0,99 151 1,19 186 1,41 ÚSV 736 3,09 702 2,86 520 4,10 478 3,68 ÚSO s vyučením i maturitou 1 173 4,92 1 167 4,76 514 4,05 529 4,00 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 3 970 16,65 4 167 16,99 2 663 21,79 2 819 21,33 vyšší odborné vzdělání 206 0,86 193 0,78 128 1,01 132 1,00 bakalářské vzdělání 73 0,31 68 0,28 40 0,32 43 0,32 vysokoškolské 611 2,56 687 2,80 235 1,85 273 2,07 doktorské 24 0,10 18 0,07 7 0,06 6 0,05 celkem 23 841 100,00 24 531 100,00 12 576 100,00 13 116 100,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky - 16 -
Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání 1) stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 1 705 7,15 1 423 5,80 751 5,97 674 5,14 20-24 let 4 470 18,75 4 162 16,98 1 951 15,51 1 820 13,88 25-29 let 3 126 13,11 3 178 12,95 1 697 13,49 1 713 13,06 30-34 let 2 831 11,87 3 003 12,24 1 819 14,47 1 979 15,08 35-39 let 2 388 10,02 2 505 10,21 1 442 11,47 1 576 12,02 40-44 let 2 103 8,82 2 416 9,85 1 196 9,51 1 369 10,44 45-49 let 2 541 10,66 2 710 11,05 1 446 11,50 1 540 11,74 50-54 let 2 700 11,33 3 001 12,23 1 590 12,64 1 778 13,56 55-59 let 1 736 7,28 1 833 7,47 668 5,31 643 4,90 nad 60 let 241 1,01 300 1,22 16 0,13 24 0,18 celkem 23 841 100,00 24 531 100,00 12 576 100,00 13 116 100,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka III/5- Délka evidence 1) stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 6 244 26,19 7 356 29,99 2 701 21,48 3 118 23,77 3 6 měsíců 5 013 21,02 4 732 19,29 2 716 21,60 2 681 20,44 6 9 měsíců 2 611 10,95 2 209 9,00 1 500 11,92 1 264 9,64 9 12 měsíců 1 904 7,99 1 625 6,62 1 104 8,78 953 7,27 12 24 měsíců 3 935 16,51 3 674 14,98 2 144 17,05 2 176 16,59 nad 24 měsíců 4 134 17,34 4 935 20,12 2 411 19,17 2 924 22,29 Celkem 23 841 100,00 24 531 100,00 12 576 100,00 13 116 100,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka III/6 Průměrná délka evidence (ve dnech) 1) průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 411 447 438 482 205 234 224 254-17 -
Tabulka III/7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) stav k 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 160 0,7 127 0,52 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 1 036 4,3 936 3,82 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 2 394 10,0 1 984 8,09 tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 967 8,3 1 547 6,31 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 3 682 15,4 3 324 13,55 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 807 3,4 700 2,85 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 5 753 24,1 5 082 20,72 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 2 298 9,6 1 919 7,82 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5 341 22,5 4 324 17,63 tř. 0 Příslušníci armády 20 0,1 23 0,09 nezadáno 383 1,6 4 565 18,60 celkem 23 841 100,0 24 531 100,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka III/7a Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) - ŽENY stav k 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 55 0,44 57 0,43 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 490 3,90 564 4,30 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 1 066 8,48 1 122 8,55 tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 234 9,81 1 267 9,66 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 379 18,92 2 665 20,32 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 370 2,94 403 3,07 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 1 425 1,33 1 460 11,13 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 758 6,03 702 5,35 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 418 19,22 2 479 18,92 tř. 0 Příslušníci armády 3 0,02 8 0,06 nezadáno 2 378 18,91 2 389 18,21 celkem 12 576 100,00 13 116 100,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Komentář: Stále nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce je vyučeno ve strojírenských oborech (kovodělníci), v textilním průmyslu (šičky, švadleny) a ve stavebnictví (zedníci), kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem například u šiček a švadlen velmi časté); podobná je situace v oboru - 18 -
prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti žen vyučených v tomto oboru je směnnost a nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou). III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy 30.9.2003 30.9.2004 30.9.2003 30.9.2004 bez vzdělání a neúplné základní 6 3 2 1 základní vzdělání 94 69 48 34 nižší střední vzdělání nižší střední odborné 207 172 49 37 střední odborné s výuč.listem 1 484 1 246 552 488 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 3 4 3 3 ÚSV 96 65 76 49 ÚSO s vyučením i maturitou 505 354 184 152 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 859 890 597 575 vyšší odborné vzdělání 108 181 75 98 bakalářské vzdělání 37 40 16 24 vysokoškolské 264 203 113 110 doktorské 1 1 celkem 3 664 3 227 1 715 1 571 Komentář: Jedním z nedostatků zaměstnatelnosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách pro tuto kategorii nezaměstnaných se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce, přičemž charakter těchto míst většinou jejich dosaženému vzdělání neodpovídá. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly výuční list nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující: - 19 -
- o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem - mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech - nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha pracovat v kanceláři, apod.) - chybějící pracovní zkušenosti - neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele - s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků - a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit Bez překonání těchto handicapů je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči uspokojivě uplatnili na trhu práce. III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS Tabulka III/9 Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením, resp. se ZPS 1) stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 osoby se ZP, resp. se ZPS 2) 3 250 3 535 1 753 1 906 podíl na celkovém počtu uchazečů 13,62 % 14,41 % 7,35 % 7,77 % z toho: plně invalidní - 36-15 Částečně invalidní - 2 891-1 597 Os. zdravotně znevýhodněné - 608-294 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky 2) K 31.12.2003 se jedná o uchazeče se změněnou pracovní schopností (ZPS), od 1.10.2004 došlo v důsledku přijetí nového zákona o zaměstnanosti ke změně definice, a to na uchazeče osoby se zdravotním postižením (OZP) Komentář: Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu. Proto jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - nevyhovující charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba Převážně z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. - 20 -
III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 Charakteristika nezaměstnaností ohrožených mikroregionů k 31.12.2004 okres název mikroregionu počet obyvatel počet osob ekonomicky aktivních počet uchazečů MN v % celkem dosažitelní z celk. počtu uch. z dosažitelných uchazečů Třebíč Jaroměřice nad Rokytnou 6 180 2 839 619-21,8 - Třebíč Moravské Budějovice 16 009 7 614 1 262-16,6 - Třebíč Náměšť nad Oslavou 14 121 6 645 987-14,9 - Třebíč Hrotovice 7 171 3 436 500-14,6 - Třebíč Jemnice 7 915 3 747 534-14,3 - Třebíč Třebíč 52 578 27 084 3 754-13,9 - Jihlava Telč 13 814 6 576 813-13,9 - Třebíč Budišov 4 689 2 113 281-13,3 - Žďár nad Bystřice nad 24 069 11 553 1 521-13,2 - Sázavou Pernštejnem Havlíčkův Golčův Jeníkov 4 486 2 103 259-12,3 - Brod Komentář: Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Ve většině případů se totiž jedná o zemědělské oblasti s méně příznivými výrobními podmínkami, ležícími mimo hlavní dopravní dopravní (jak autobusové, tak železniční) spojení. Proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí (Jemnicko, Telečsko, mikroregion Holcova Jeníkova apod.). Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečska na Jihlavsku, Jaroměřicka na Třebíčsku (mikroregion s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji) a v mnoha jiných převážně okrajových mikroregionech kraje Vysočina. Na jihu kraje, převážně v jihozápadní části okresu Třebíč (Jemnicko) je situace ještě komplikována přetrvávajícími důsledky dřívější izolace pohraničí. - 21 -
IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska Zaměstnanost stav k 31.12.2003 31.12.2004 registrace občanů SR 1 415 - cizinci - pracovní povolení 1 526 1 367 - informace 98 písm. a) až e), j), k) - 1 255 občané EU 1) - 1 784 občané EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) 1) - - občané Švýcarska 1) - 1 1) Pracovní povolení + informace Komentář: Situace v této oblasti zůstala stejná jako v roce 2003. Znamená to, že vliv vstupu České republiky do Evropské unie se zatím v oblasti zaměstnávání cizinců dosud nijak výrazně neprojevil. Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: těžba kamene, šičky, švadleny, stavebnictví a zemědělství - Jihlava: šičky, stavební dělníci, zedníci, strojírenští dělníci - Pelhřimov: strojírenští dělníci, zemědělští dělníci v RV a ŽV, tkadlenypřadláci, baliči - Třebíč: pomocní pracovníci v průmyslu, ve stavebnictví, šičky, frézaři - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat Současný trend v počtech cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední době obecný pokles počtů vydaných pracovních povolení s tím, že stále více cizinců využívá stále více jiných forem legalizace svého pobytu a zaměstnání (např. Živnostenský list, sdružování se do družstev apod.). Slovenští dělníci, jejichž počty neustále stoupají, shodně obsazují nejen volná pracovní místa nižších kategorií: pomocné dělníky na stavbách a strojírenských provozech a prodavačky v super a hypermarketech, ale i úspěšně nahrazují české specialisty například ve strojírenských oborech, zedníky a tesaře ve stavebnictví a podobně. - 22 -
V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2003 rok 2004 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 508 588 552 599 z toho na pasivní politiku (PPZ) 360 911 380 326 na aktivní politiku (APZ) 147 676 172 581 podíl APZ na PZ v % 29,00 % 31,00 % Tabulka V/2 Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) nástroj APZ rok 2003 rok 2004 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli 25 040 46 141 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 16 544 19 547 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 4) - 180 zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) 26 803 29 479 VPP 55 412 57 448 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 5 394 3 342 rekvalifikace 17 056 15 232 překlenovací příspěvek 2) - 80 příspěvek na dopravu zaměstnanců 2) - - příspěvek na zapracování 2) - - příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) - - ostatní (semináře, expertízy apod.) 3) 692 823 celkem 147 677 172 581 1) uplatňování tohoto nástroje ukončeno 30.9.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od 1.10.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS 4) nástroj uplatňován od 1.1.2004-23 -
V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3.1 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2003 rok 2004 (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli 928 1 316 z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu 13 9 a příspěvkových organizacích 1) SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 346 312 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 2) - 20 místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) 711 492 místa v rámci VPP 1 251 1 207 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) 55 53 celkem 3 304 3 409 1) údaj sledován pouze do 30.9.2004, uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) údaj sledován od 1.1.2004 Tabulka V/3.2 - Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ ukazatel (celkový počet) od 1.10.2004 do 31.12.2004 osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek 13 příspěvek na zapracování 1 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program - osoby s příspěvkem celkem 14 zaměstnavatelé s příspěvkem příspěvek na dopravu zaměstnanců - - 24 -
V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4.1 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2003 rok 2004 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 2 132 1 999 z toho: ženy 1 344 1 315 absolventi škol a mladiství 341 278 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 111 140 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 657 1 744 z toho úspěšně 1 470 1 580 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 1) 829 960 rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004) počet zájemců zařazených do rekvalifikací x 8 rekvalifikaci ukončilo celkem x 2 z toho úspěšně x 2 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci x - rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 8 8 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 27 14 rekvalifikaci ukončilo celkem 27 8 z toho úspěšně 27 8 1) Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace Komentář: Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, ekonomika, administrativa, sváření Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků, administrativa Pelhřimov: Třebíč: obsluha PC, sváření, sanitář obsluha PC, řidičský průkaz, sváření, účetnictví, nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ Žďár nad Sázavou: základy výpočetní techniky, administrativní pracovník, SEPAC, podvojné účetnictví Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. Poměrně novinkou je nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ v Třebíči a motivační kurz pro začínající podnikatele SEPAC, pořádaný ve Žďáru nad Sázavou. - 25 -
VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.1.1 Průmyslové zóny: přesný název průmyslové zóny přesný název zaměstnavatele převažující předmět činnosti (OKEČ) celková předpokl. kapacita VPM aktuální počet obsazených VPM k 31.12.2004 Havlíčkův Brod Baštínov Futaba Czech, 140 34 475 s.r.o. Celkem 140 Ždírec nad Doubravou Zóna I - JIH DaS, s.r.o. 45, 29, 35 Jan Matějka 45, 60 14 D.O.S., s.r.o. 20 5 Zdeněk Kubát 36 5 BENZINA, a.s. 50 6 Truhlářství 36 5 Zdeněk Novák 165 Truhlářství Sítina 36 5 Modelárna Novák 29 15 Strojírna Benc, s.r.o. 29 25 Josef Bříza 45 12 Celkem 127 Zóna II - Extruindustrie, SEVER k.s. 25 25 Katring Plus, s.r.o. 29 12 MINIGAL 24 Jaroslav Černý 104 12 EKOGAL, a.s. 29 20 ENVITERM, a.s. 37 14 Josef Marek 45 1 Josef Jančárek 45 3 Celkem 87 Jihlava D1 - PPJ Amereel Beltech, s.r.o. 29 28 Zdeněk Pech 55 24 Celkem 52 Pelhřimov LHOTKA RIMOWA CZ, s.r.o. 25-95 KANA, s.r.o. 29 208 ProTeam. S.r.o. 29 130 MOSER LEGNO, s.r.o. 36 83 výhled - přírůstek počtu VPM k 30.6.2005 370 (230) 131 (4) 87 (0) 52 (0) 732 (0) dlouhodobější výhledpřírůstek počtu VPM k 31.12.2005 475 (105) 133 (2) 87 (0) 80 (28) 732 (0) - 26 -
CTP D1 Pražská Kamenice nad Lipou PZ Hrotovická ul. Jamská PZ Bystřice PZ Velké Meziříčí PZ Velká Bíteš CONTEG, s.r.o. 29 155 KSB, s.r.o. 29 31 MONTANNA, 30 36 s.r.o. Celkem 732 Humpolec Zexel Valeo, Compr. Cz. s.r.o. 29 390 HOZA, s.r.o. 29 50 IMI International, 15 29 s.r.o. Celkem 455 Humpolecké 29 318 strojírny, a.s. - Steel Center - 29 Europe, s.r.o. Celkem 318 Kamenice nad Lipou Edscha Bohemia, s.r.o. 29 250 Huperz CZ, s.r.o. 29 106 Holický a 10 45 Chalupa Celkem 366 Třebíč VELAX, s.r.o. 17 - Pavel Uhlíř - ASTRO 17 - CEMA, a.s. 26 - - KOVO UNI, s.r.o. 29 - UNICODE SYSTEMS, s.r.o. 31 - Žďár nad Sázavou Cooper Standard Automotive ČR, 34 338 s.r.o. 315 ARROW, a.s. 25 - Celkem 338 Wera Werk, 28 338 s.r.o. - - Rathgeber, k.s. 22 Celkem 338 Wiegel CZ, s.r.o. 24 44 VEZEKO, s.r.o. 34 96 - CONSTRUCT 112 29 A/D, a.s. Celkem 252 ITW Pronovia, s.r.o. 25 595 Bullding Plastics ČR 29-27 LUCIS, s.r.o. 29 22 Celkem 644 455 (0) 388 (70) 366 (0) 0 (0) 393 (55) 348 (10) 265 (13) 644 (0) 715 (260) 388 (0) 366 (0) 99 (99) 453 (60) 358 (10) 265 (0) 644 (0) Případný příchod nových investorů: PZ Hrotovocká, Třebíč: - nástup v tabulce uvedených firem se předpokládá ve II. pololetí 2005 PZ Červená Hospoda Třebíč - bude připravena v průběhu roku 2005, předpokládaný zájem výrobních a zpracovatelských firem - 27 -
Poznámka: PZ menších rozloh, které se nacházejí v okrese Třebíč, se nacházejí v různém stádiu stavební či investorské připravenosti. Jedná se o PZ obcí a měst: Hrotovice, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou. Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Okříšky. U Těchto PZ je největší problém obecně zhoršená dopravní obslužnost území a všeobecně zde převládá nabídka nad poptávkou. Ze strany zájemců probíhá jednání se dvěma zahraničními investory v PZ Jaroměřice nad Rokytnou, z nichž společnost MULTIFEN, s.r.o. ( lehká průmyslová výroba cca 10-20 dělnických míst) má vydané stavební povolení. Cihelna Jaroměřice nad Rokytnou (výroba papírových pytlů, cca 10 pracovních míst) budování trojsměnného provozu do konce roku 2005. Ostatní obce a města včetně Třebíče nemají kromě zájmu ze strany místních podnikatelů nasmlouvaného většího investora. PZ Pohledecká, Nové Město na Moravě: - připravuje se, datum dohotovení není stanoven, určena pro lehkou průmyslovou výrobu bez negativního dopadu na životní prostředí. Problémem zde je dosud neuskutečněná demolice starých objektů a opět tradičně ne příliš dobrá dopravní obslužnost. PZ D1 PPJ Jihlava: - ke vstupu do jihlavské průmyslové zóny se chystá v průběhu roku 2005 5 dalších firem: Kronodoor, s.r.o. cca 165 VPM KUSAG, s.r.o. cca 30 VPM Moravské kovárny, a.s. cca 780 VPM SWOTES, s.r.o. cca 165 VPM Tesla Jihlava, a.s. cca 170 VPM Celkem cca 1 310 VPM Poznámka: Většinou se jedná firmy, které již v Průmyslovém parku D1 Jihlava již sídlí a jejichž stávající pozemky s nově rozšířenou plochou sousedí; tento stav ale dosud nemá právní opodstatnění. VI.1.2 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2004 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlých letech a budou ji mít zřejmě i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Pokud se udrží vysoký kurs koruny i v budoucnu, budou některé firmy nuceny i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců. Velký vliv na ekonomiku mnoha českých firem bude mít i vývoj hospodářské situace okolních států, především Německa a malý zájem o některé druhy místních výrobků, např. sklo, textil. Navíc, i přes veškerý příznivý vývoj hospodářské situace po květnovém vstupu naší republiky do Evropské unie stále ještě dostatečně nevíme, jak nové podmínky dále ovlivní současný pracovní trh a tím i nezaměstnanost. - 28 -
V průběhu prvního pololetí 2005 očekáváme v důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech menší pokles úbytku absolventů škol a naopak jako každoroční pozitivum očekáváme s příchodem jara (letos poněkud opožděného) masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách. VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech. Jednou z nejvíce nezaměstnaností ohrožených skupin se stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko, na Žďársku Bystřicko, na Třebíčsku Jemnicko nebo třeba na Havlíčkobrodsku oblast kolem Golčova Jeníkova), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do vzdáleného zaměstnání (v bližších sousedních regionech zaznamenáváme z pohledu zaměstnanosti stejně špatnou situaci) a navíc zde bývá absence prosperujícího dominantního zaměstnavatele, který by trh práce daného regionu všestranně příznivě ovlivňoval. Další v současné době velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let, mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde je velmi špatná dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované (nebo budují) dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem: z hlediska dopravy je velmi těžko dostupným regionem a i proto není o průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, dnes mezi významnými investory větší zájem. VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti. Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta míra míra očekávaný Počet počet nezaměstnanosti nezaměstnanosti evidovaných stav k z toho evidovaných z toho v % podle v % podle uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní staré nové staré nové celkem celkem metodiky metodiky metodiky metodiky 30.6.2005 22 000 20 750 8,2-8,6 7,8 8,2 23 000 21 690 8,7 9,1 8,2 8,7 31.12.2005 24 000 22 650 8,5 8,9 8,0 8,5 25 000 23 580 9,4 9,9 8,9 9,4-29 -