Vysoãna
Obsah: Brtnce 5-6 Bystfce nad Pern tejnem 7-8 âernovce 8-9 GolãÛv Jeníkov 9-10 Habry 11 HavlíãkÛv Brod 12-13 Horní Cerekev 14 Hrotovce 15 Humpolec 16-17 Chotûbof 18-19 Jaromûfce nad Rokytnou 19-20 Jemnce 21-22 Jhlava 23-26 Kamence nad Lpou 27-28 Ledeã nad Sázavou 29-30 Moravské Budûjovce 30-31 Námû È nad Oslavou 32-33 Nové Mûsto na Moravû 34-35 Pacov 36-37 Pelhfmov 38-39 Poãátky 40 Polná 41-42 Pfbyslav 43-44 Svûtlá nad Sázavou 44-46 Svratka 46-47 Telã 48-50 Tfebíã 50-52 Tfe È 53-54 Velká Bíte 55-56 Velké Mezfíãí 57-58 Îìár nad Sázavou 59-61 Îdírec nad Doubravou 61-62 Îrovnce 62-63 Turstcká nformaãní centra 64 2
3
4
Brtnce www.brtnce.cz Mûstsk úfad nám. Svobody 379, 588 32 Brtnce tel. 567 571 711, fax: 567 571 712 e-mal: meu@brtnce.cz Expozce Josef Hoffmann nám. Svobody 263, 588 32 Brtnce tel. 567 216 128, fax: 567 571 712 e-mal: hoffmann@brtnce.cz PAMÁTKY Kolem námûstí se dochovala fada renesanãních a barokních domû, na nchï lze vysledovat v voj stavtelství a jeho zdobn ch prvkû od poãátku 17. století aï do nástupu empíru. Nejv raznûj í prûãelí má radnce, postavená koncem 16. století. Zámek PÛvodnû gotck hrad z tfcát ch let 15. století. Koncem 16. století, za Hynka Brtnckého z Vald tejna, ho pfestavûl talsk archtekt Baltazar Magg de Rono na renesanãní sídlo. Poslední úpravy na konc 18. století daly zámku dne ní podobu. Mûsteãko Brtnce leïí v údolí fíãky Brtnce, na komunkac Jhlava - Tfebíã. Název mûsta je odvozen od míst, kde stávaly vãelíny = brtû. AÏ do tfcetleté války byla Brtnce jedním z nejbohat ích mûsteãek na Jhlavsku, kvetoucí obchodem a femesly. V písemn ch pramenech je Brtnce poprvé zmàována v roce 1234, kdy král Václav I. daroval trhovou obec Brtnc cstercáckém klá teru v Pfedklá tefí u T nova. O est let pozdûj j v ak v mûnou získal zpût. Od roku 1410 se Brtnce stává majetkem v znamného rodu pánû Brtnck ch z Vald tejna. Pod jejch zlatomodr m znakem se lvy mûsteãko vzkvétalo plná dvû století. Nad mûsteãkem byl vybudován mohutn opevnûn hrad. Poprvé byl hrad pfestavûn ve druhé polovnû 16. století zásluhou Hynka Brtnckého z Vald tejna, kter byl hejtmanem moravského markrabství. Autorem pfestavby byl talsk archtekt Baltazar Magg de Rono. Tehdy byly zámku vtsknuty pfblïnû dne ní rysy. Po roce 1623 byla ãeská lechta vystfídána talsk m rodem z Collalto et San Salvatore, kter drïel brtncké panství aï do roku 1945. Také noví majtelé se staral o archtektoncké povznesení svého sídla. Pfestavbou byl povûfen v znamn archtekt Govann Batsta Peron, kter mj. jako poradce Albrechta z Vald tejna vedl stavbu jeho paláce v Praze. Peron pfetvofl nterér kostela a vybudoval pflehl klá ter. Ve ãtyfcát ch letech, za hrabûte Clauda, probíhaly stavební úpravy na zámku. Z collaltovského období pochází atmosféra mûsteãka, které s dodnes zachovalo pûvodní rozloïení. Zámeck kostel Stavebníkem pûvodní evangelcké modltebny zasvûcené sv. Matou ov byl v roce 1588 Hynek Brtnck z Vald tejna. Roku 1629 zapoãal Collaltové s pfestavbou podle plánû archtekta G. B. Peronho. Byl pfetvofen nterér a pfstavûny dvû kaple, ãímï kostel nabyl tvaru feckého kfíïe. Po dokonãení byl pfesvûcen na Nanebevzetí Panny Mare a pozdûj blahoslavené Julany z rodu Collalto. Pflehl b val klá ter byl vybudován v letech 1636-44 pro mnchy pavlánského fádu, které do mûsta povolal majtel brtnckého panství Rombald XIII. de Collalto v roce 1624. Klá ter byl zru en císafsk m patentem v roce 1784. Renesanãní radnce Stavba má stfedovûk pûvod. Souãasná podoba vznkla rozsáhlou renesanãní pfestavbou v 2. pol. 16. století. Z té doby se zachovalo prûãelí s atkov m títem a cmbufím, okna s renesanãním ostûním, portálky v prûjezdu, nûkolk prostorû s hfebínkov m klenbam. Zvonek ve víïce radnce dostal jméno Robotníãek". Farní kostel sv. Jakuba Vût ího Tvofí domnantu hstorcké zástavby mûsteãka. Byl postaven kolem roku 1727 na gotck ch základech. PoÏár roku 1760 ho po kodl natolk, Ïe v letech 1776-1784 musela b t provedena témûf novostavba. V kostele jsou umístûny vzácné památky umûleckého femesla. K nejcennûj ím patfí renesanãní bohatû zdobená mûdûná kfttelnce ve tvaru jablka na vûtv. Mosty Ve scenér mûsteãka se nev ednû uplatàuje fíãka Brtnce. Barokní sochy svûtcû na jejích mostech vytvofl zdej í rodák Davd Lpart v letech 1715-18. Mostní stavbu má mûsto ve svém znaku. Zvlá tností je tzv. Îdovsk most, kter se zámkem v pozdí tvofí Brtncké hradãany". V mnulost spojoval kfesèansku ãtvrè mûsta se Ïdovskou, v polovnû mostu se v noc natahoval sln fetûz. Sochy stojí jen na jeho kfesèanské ãást smûrem k centru mûsta, Ïdovská polovna mostu sochy nemá. 5
KULTURA Pravdelné kulturní akce: ãervenec Brtncké kovadlny srpen Pavuãna - festval dvadla a hudby Hstorcká pouè Rok tejn Nejãastûj ím cílem vycházek z Brtnce je romantcká zfícenna v fíãním údolí mez vesncem Panskou Lhotou a Pfímûlkovem (z Brtnce 8 km). Hrad pochází z druhé polovny 13. století. Sv m sloït m stavebním v vojem patfí mez dûleïté památky stfedovûké archtektury 13. - 15. století. Ve druhé polovnû 14. století byl stfedskem markrabûcího panství a správy v regonu. Jako opûrn bod hustské lechty jhozápadní Moravy byl v hustsk ch válkách vypálen a pobofen. Z hradu se dochovala ãtyfboká vûï, zbytky zdí obytn ch budov a hradební ochoz. NAV TIVTE Expozce Rodn dûm Josefa Hoffmanna námûstí Svobody 263, tel. 567 216 128, fax: 567 571 712, e-mal: hoffmann@brtnce.cz, www.brtnce.cz Po dobu rekonstrukce rodného domu Josefa Hoffmanna je vefejnost pfístupn depoztáf nejzajímavûj ích pfedmûtû z pûvodní expozce pfestûhován do renesanãního domu na námûstí. Dílo tohoto svûtovû proslulého archtekta (1870-1956), v znamné osobnost vídeàské secese (jugendstlu) a tvûrce moderního desgnu, je zastoupeno fotodokumentací autorov ch staveb, ukázkam Hoffmannem navrïen ch nápojov ch souprav, jídelních servsû, pfíborû, bytového textlu a nábytku. Shlédnout lze také Ïvotopsn flm. V Domû Vald tejnû se konají také pfíleïtostné v stavy. SPORT Sportov tû TJ Sokol Brtnce - tensové kurty U Pvovaru 762, tel. 567 216 359 LyÏafsk vlek, tel. 567 571 711 (Mûstsk úfad) délka vleku 356 m, pfev ení 60 m, umûlé osvûtlení, severní svah Znaãená cyklotrasa Nauãná stezka mkroregonem âerné lesy 6
Bystfce nad Pern tejnem www.bystrcenp.cz Mûstské nformaãní centrum pf Mûstské knhovnû Masarykovo námûstí 9, 593 01 Bystfce nad Pern tejnem tel. 566 552 376, fax: 566 551 590 e-mal: nfo@bystrcenp.cz Mûsto rozkládá se podél fíãky Bystfce pfblïnû 50 km severozápadnû od Brna. První hstorcká zmínka o mûstû spadá do roku 1220. Tehdej í osada vznkla jako hospodáfské stfedsko novû kolonzovaného území. Nejvût ího rozkvûtu dosáhlo mûsto za vlády Pern tejnû, zejména v 15. a 16. století. NejdÛleÏtûj ím datem v dûjnách mûsta je rok 1580, kdy císaf Rudolf II. pov l Bystfc na mûsto a udûll jí nová prvlega a znak. Na nûm je pûlka zubfí hlavy a pûlka ãerného orla ve zlatém pol. Mez prvlega patflo hrdelní právo, aï do roku 1729 se popravovalo na kopc zvaném bence (Hora). Bystfcké panství v prûbûhu hstore mnohokrát zmûnlo majtele, posledním byl od roku 1731 pánové z Nemy le. Nejvût í rozvoj Bystfce nastal koncem padesát ch let, kdy v regonu zaãala tûïba uranové rudy. V roce 1995 byl mûstu poslaneckou snûmovnou udûlen prapor. Tvofí ho tf vodorovné pruhy - Ïlut, modr, Ïlut. PAMÁTKY Domnantou mûsta je kostel sv. Vavfnce. Jeho vznk spadá do 13. století, v prûbûhu staletí byl mnohokrát pfestavován. Dne ní barokní podoby dosáhl pf pfestavbû koncem 17. století. Dvû vûïe v prûãelí byly pfstavûny v roce 1750, zv eny byly pf opravách po poïáru v roce 1841. V budovû b valé radnce z roku 1809 je dnes umístûno muzeum. Námûstí zdobí morov sloup a ka na se socham, jmï domnují sochy vûrozvûstû Cyrla a Metodûje. První zmínka o ka nû je z roku 1506. Maránsk sloup z roku 1727 je ozdoben socham patronû mûsta - sv. Jana Nepomuckéfo, sv. Florána, sv. ebestána a sv. Vavfnce. Hfbtovní kostel Nejsvûtûj í Trojce dal postavt v roce 1615 Jan âejka z Olbramovc. PÛvodnû byl evangelck. Po btvû na Bílé hofe byl uzavfen a zpfístupnûn aï roku 1719. Barokní kaple sv. Anny pochází z roku 1749. Pfed budovou Základní koly T. G. Masaryka je umístûna socha T. G. Masaryka, jejímï tvûrcem je Vncenc Makovsk. Odhalena byla v roce 1938. Po dvou letech v ak byla odstranûna a odhalena aï po druhé svûtové válce. V roce 1961 byla opût odstranûna. Potfetí se na podstavec vrátla v fíjnu 1968. V roce 1984 byla odstranûna znovu a uloïena v Horácké galer v Novém Mûstû na Moravû. K poslednímu odhalení do lo 6. ãervence 1990. KULTURA Pravdelné kulturní akce: únor Vysoãnská buchta pfehlídka amatérsk ch dvadelních souborû duben Let ãarodûjnc mûstem kvûten Zpívá, zpívám, zpíváme pfehlídka dûtsk ch pûveck ch sborû ãerven Concentus Moravae meznárodní hudební festval 13 mûst ãervenec Rytífské klání - hstorck erm srpen Vavfnecká pouè fíjen Havelské hody Vlastvûdné muzeum námûstí T. G. Masaryka 1, tel. 566 552 180 e-mal: muzeum.bystrcenp@worldonlne.cz Muzeum sídlí v budovû b valé radnce, postavené v polovnû 19. století na místû dvou star ích domû. Ve sklepeních jsou zachovány pûvodní gotcké klenby. Jeden z v stavních sálû je vûnován akademckému malíf Alos Luká kov. Stálé expozce jsou v prûbûhu roku doplàovány v stavam ze sbírek muzea. Stálé expozce: Pfírodopsné sbírky, Hstore mûsta, Etnografe, Zemûdûlství, femesla, tûpánovská ltna, Archeologcká expozce - V voj osídlení horní Svratky, Horncká expozce - Uran na Vysoãnû Mûstská knhovna - Masarykovo námûstí 9, tel. 566 552 376 Kulturní dûm - Luãní 764, tel. 566 552 626 Galere Z Ruky - KfíÏovce, tel. 566 566 494 - v stavy obrazû, soch, grafky, skla, keramky, koncerty, dfevûné skulptury na volné plo e NAV TIVTE Westernové Mûsteãko klûv ml n - zábavní park v údolí feky BobrÛvky. Saloon, kovárna, herna, úfad erfa ã nádraïí z Amerky konce mnulého století. Velká westernová show s ukázkam kovbojského umûní práce s lasem, bãem a pstolí, drezûru koní pro flmové a kaskadérské úãely a akãní dvadlo. tel. 566 567 400, 602 750 130 www.western.cz, e-mal: western@western.cz 7
âernovce Hrad Pern tejn - tel. 566 566 101, e-mal: pernstejn@pamk.cz Monumentální hrad nad soutokem Svratky s Nedvûdãkou je jedním z nejlépe dochovan ch gotck ch hradû. Hstorcké nteréry jsou vybaveny dobov m zafízením. Prostory vntfního hradu jsou zajímavû propojeny kfvolak m chodbam a toãt m schod t. www.mestocernovce.cz Mûstsk úfad âernovce Maránské námûstí 718, 394 94 âernovce tel. 565 492 102, fax: 565 492 109 Rozhledna Karasín - tel. 603 478 414, www.karasn.cz 30 m vysoká, v nadmofské v ce 704 Rozhledna Roveãné - tel. 566 574 130 38 m vysoká, v nadmofské v ce 775 m První zmínku o zdej í krajnû nalezneme v Kosmovû kronce, kde se pí e, Ïe kolem Ch nova, kter byl v drïení SlavníkovcÛ, se vytvoflo osídlení, k nûmuï patfly Solopsky (dne ní Zoubek poblíï Kfeãe). K trvalému osdlování docházelo pravdûpodobnû v 11. nebo 12. století. Pfes âernovce vedly dvû stezky. Jednou z nch byla solní stezka vedoucí z Prachatc do Hradce Králové. Druhá stezka byla Vítochov - románsk kostelík sv. Mchaela âernvír - hstorck trámov most z 18. století, z jedlového dfeva, dlouh 35 m, kryt ndelem vafec - krytá dfevûná lávka pfes feku Svratku z 19. století, kaple Nejsvûtûj í Trojce z 16. století Zfícenny hradû Zub tejn, Au perk, Py olec, Bukov, Daleãín SPORT Pravdelné sportovní akce: duben Mstrovství muïû a Ïen Moravy a Slezska v kulturstce kvûten Vírské v lety Frant ka Èastného kvûten, ãerven Velká cena Vysoãny - sportovní stfelba ãerven Moravská lga BMX - bkros srpen Mal svrateck maraton - vytrvaleck závod na 32 km fíjen Junor BMX - bkros mngolf, tensové kurty, ftnes, sauna, pantball koupání: Domanínsk rybník, Skalsk rybník, Zubfí, koupal tû Nedvûdce, lom Dolní RoÏínka, koupal tû tûpánov, koupal tû KorouÏné, koupal tû RoÏná, koupal tû a hala s plaveck m bazénem jízda na kon - Dvof tû 1013, tel. 566 550 720, tel: 603 283 593 rybafení - Domanínsk rybník, feka Svratka, rybník Argentna, Skalsk rybník, Nedvûdce myslvost - âeskomoravská myslvecká jednota Komenského 1, Îìár nad Sázavou, tel. 566 625 575 lyïafské vleky: Na Hofe tel. 566 550 423, délka vleku 250 m, umûlé osvûtlení Kováfová tel. 566 566 134, délka vleku 300 m VûÏná vlek dlouh 280 m Nedvûdce vrch Nutre, tel. 566 566 134, délka vleku 300 m B ovec tel. 566 566 134 obchodní cestou vedoucí z Tábora smûrem do Jndfchova Hradce. KfÏení tûchto dvou cest vedlo k tomu, Ïe se âernovce staly v znamn m trïním stfedskem. Nejstar í dochovan písemn záznam o âernovcích je v popsu praïské arcdecéze pofízen v letech 1344-1350 z podnûtu arcbskupa Arno ta z Pardubc. PÛvodní osada byla zaloïena pf âernovckém potoce. Je známo, Ïe jï ve druhé polovnû 14. století bylo pf âernovckém potoce sedm ml nû, coï dokazuje Urbáf zboïí RoÏmberského z roku 1379. Prvním znám m drïtel âernovc byl pán z Choustníka, a to v letech 1252-1322. âernovce získaly znak jï ve 14. století, mûstem byly od roku 1323 aï do 30. ãervna 1960. Dnes jï mají opût mûstsk statut se v em právy a povnnostm. PAMÁTKY V dûsledku ãetn ch poïárû, pfepadení a loupení nemají âernovce mnoho pamûthodností. Zámek byl postaven roku 1641 tehdej ím majtelem panství Martnem Jndfchem Paradsem de la Saga. âernovce s zvoll za své sídlo a proto tam postavl zámek, a to na místû, kde stával pvovar. 8
Dne ní podobu má zámek z doby kníïete Schönburga. Ten pfeloïl potok tehdy tekoucí zámeck m nádvofím na nynûj í místo. Pro jeho nové koryto dal vylámat skálu a tak vznkla âerná alej. V jïní ãást zámku byla velm krásná kaple Narození Panny Mare, která byla za totalty uïívána jako sklad uhlí. Dnes je kaple pfestavûná na kanceláf. V zámku sídlí Dagnostck ústav socální péãe o mládeï, kter peãuje jak o zámek, tak oboru. Na námûstí stávala stará radnce s vntfním gotck m prvky se Ïebrovím, odkud se fídl chod mûsta témûf 700 let. V roce 1966 byla pfestavûna na kno. Dále tu stojí pomník obûtem 1. svûtové války. Byl odhalen roku 1926 a je dílem ak. sochafe J.V. Du ka. V roce 1937 byl pfed sokolovnou odhalen pomník obûtem od Zborova, Terronu a Doss Alto. V pomníku je vloïena prsè ze jmenovan ch boj È. Za zmínku dále stojí kfíï na námûstí pfed vûïí s erbem ZessnerÛ pocházející z první ãtvrtny mnulého století. Druh kfíï na hfbtovû pochází z roku 1832 a má na podstavc erb SchönburgÛ. Za kostelem stojí Maránsk sloup, kter sem byl v polovnû padesát ch let pfevezen z námûstí, kde stával od roku 1892. Sloup má b t opût pfevezen na pûvodní místo na námûstí. Dûkansk chrám Pov ení svatého KfíÏe stojí na místû kaple svaté Katefny. Stavebnû je kostel v dne ní podobû z roku 1737, kdy jej dal po poïáru roku 1730 vystavût Kn tí. T téï daroval k boãním oltáfûm sochy ãesk ch patronû. Kolem kostela stál do roku 1813 hfbtov. Sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého stojí na mostû na Pr ínû od roku 1924, kdy sem byly pfemístûny z mostu pfed zámkem, kde stávaly as od roku 1730. Kaplãka sv. Anny na Pr ínû byla vybudována roku 1736. Pf cestû na 740 metrû vysok Svdník leïí Ïdovsk hfbtov z roku 1730. GolãÛv Jeníkov http://www.golcuv-jenkov.cz/ Mûstsk úfad GolãÛv Jeníkov Námûstí T.G.Masaryka 110, 582 82 GolãÛv Jeníkov tel. 569 435 310, 569 435 318, fax: 569 435 329 e-mal: starosta@golcuv-jenkov.cz Informaãní centrum - Lanete, spol. s r.o. Námûstí T. G. Masaryka 114, 582 82 GolãÛv Jeníkov tel. 569 442 577, fax: 569 442 578 e-mal: lanete@lanete.cz KULTURA Pravdelné kulturní akce: leden Hasãsk bál bfezen Memorál bratra Pskaãe soutûïní pfehlídka hstorck ch hasãû Dûtsk karneval kvûten Hasãská soutûï ãernovckého okrsku ãerven Den dûtí prosnec Vánoãní zpívání v knû SPORT Pravdelné sportovní akce: fíjen KláboslÛv noãní pfesun noãní putování krajnou âernovc prosnec Slvestrovsk v stup na Svdník léto Letní turnaj o putovní pohár TJ Sokol Koupal tû Pf zemské stezce, která vedla z âech pfes âáslav a Habry na Moravu, stejnû tak pf druhé dûleïté stezce - LbeÀské - vedoucí pfes Chotûbof, byly jï v 10. aï 12. století osady Zábûlãce, Jeníkov, Vohanãce, Míchov. Pfesto první dûjny Jeníkova nejsou dost jasné. Lze pfedpokládat, Ïe mûsto vznklo spojením dvou jednotek pûvodní lokalty, zvané Jeníkov a Zábûlãce, nûkdy kolem r. 1580. BlÏ í osudy mûsta jsou známy aï od r. 1636, kdy panství, zkonfskované TrãkÛm, se stalo majetkem Martna Maxmlána, svobodného pána z Goltze. Ten pomûrnû rychle mûsto zvelebl. Od r. 1648 se mûsto naz vá GolãÛv Jeníkov. 9
Roku 1773 koupl panství hrabû Flp Kolovrat - Krakowsk, kter vymohl pro mûsto státní továrnu na tabák. Továrna byla r. 1812 pfemístûna do Sedlce u Kutné Hory a budova pfemûnûna v zámek. Tento vzdûlan ekonom zfídl rovnûï pf panském domû U ãerného orla" továrnu na jehly, která byla první svého druhu ve stfední Evropû. Roku 1774 mûsto vyhofelo. Roku 1785 dal Kolovrat postavt vûï pf dûkanství a vybavl j zvony. Za napoleonsk ch válek byly ve mûstû lazarety, leïení vojákû hfbtovy. V roce 1808 vyhofel Jeníkov znovu a za panství HerberstenÛ, vznkla defntvní podoba mûsta, z velké ãást zachována dosud. Tehdy byl rovnûï u zámku zaloïen park se zvlá tním druhem sedmlst ch ka tanû. Od r. 1870 vyuïíval Jeníkov Ïeleznãního spojení (traè Dûãín - VídeÀ). Zastávka ve mûstû byla uvedena do provozu v r. 1894. PAMÁTKY Îdovsk hfbtov leïí západnû as 0,5 km za mûstem, na v chodní stranû skr vá své nejstar í náhrobky, které v ak mají dnes jï neãtelné nápsy. Náhrobky s ãteln m nápsy pocházejí z 16. století, barokní náhrobky z polovny 18. století, pseudobarokní z polovny 19. století. Tf náhrobky jsou zde v podobû sarkofágû. Najdeme zde také náhrobek rabína Aarona Kornfelda, uãtele je vy, kter zemfel 27. fíjna 1881. V roce 1659 stála na místû Ïdovské synagogy pouze dfevûná modltebna, která byla pf poïárech znãena. V letech 1871-73 probíhala stavba nové synagogy v novorománském slohu, doplnûna maursk m dekoraãním prvky. Nad hlavním títem zvenãí je zapsáno MojÏí ovo desatero zlacen m písmem, pod ním velká ozdobná hebrejská hvûzda, dole hebrejsk ver vztahující se k domu modltebny. V 90. letech 20. století probûhla poslední rekonstrukce synagogy a uvntf se nachází depoztáf Îdovského muzea Praha. Barokní Goltzova tvrz ãtvercovtého pûdorysu má v pfízemí valenou klenbu. Toãté schod tû vede do prvního patra, kde se nachází tf obytné místnost. V sále je krb z bílého mramoru se zlat m nápsy kolem, ve druhém patfe se nachází stfílny. Kostel sv. Frant ka Serafínského pochází z roku 1827. Hfbtovní kostel sv. Markéty byl zaloïen ve 14. století, na severní stranû je patrn zbytek gotckého portálu. Dûkanství bylo zaloïeno kolem r. 1657, pûvodnû slouïlo jako jezutská rezdence. Nad vchodov m ostûním jsou vdût goltzovské znaky, v pfízemí klá terní klenba s lunetam. VûÏ, pro neshody s jezuty postavenou úmyslnû mmo církevní objekty jezutskou rezdenc, dal postavt hrabû Ledebour. PÛvodní vûï as z r. 1670 byla napûl kamenná, napûl z dubového dfeva. Dne ní podoba pochází z roku 1785, zvon z roku 1482. Radnce z kamene byla vystavûna v roce 1648. KULTURA Pravdelné kulturní akce: záfí PouÈ prosnec Vánoãní koncert v kostele sv. Fr. Serafínského SPORT Pravdelné sportovní akce: Velkonoãní nedûle Bûh mûstem Jarmly Kratochvílové Tûlov chovná jednota Sokol - 5. kvûtna 253, tel. 569 442 149 turstka, fotbal Tûlocvãná jednota Sokol - Mírová 305, tel. 569 442 529 tens, volejbal, házená, aerobc 10
Habry www.habry.cz http://mujweb.atlas.cz/kultura/habry Mûstsk úfad Habry ÎÏkovo nám. 66, 582 81 Habry tel: 569 441 217, fax: 569 441 229 e-mal: habry@ol.cz NAV TIVTE Návr í Táborec s opu tûn m a zatopen m lomem, kde se roku 1422 utkal ÎÏka s vojskem Zkmundov m a v tûchto místech se utábofl. Bfezová alej leïí 2 km západním smûrem, kde se nachází jeden z nejstar ích Ïdovsk ch hfbtovû ze 17. století. Turstcká stezka prochází lesem k památníku partyzánského hnutí v Le kovcích. Habry byly prastarou trïní osadou, leïící na zemské stezce, která vedla od Prahy na Nûmeck Brod a dále na Moravu. Je rozloïena na obou bfezích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatnû. První písemná zmínka o osadû Habry je jï v Kosmovû kronce z roku 1101, kdy pfes nû táhl kníïe Oldfch se sv m vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdys vedla pohranãním hvozdem, vytvofly vûky rokou obchodní cestu. Jako pfrozené centrum obchodníkû z rokého okolí byly Habry za vlády Karla IV. v roce 1351 pov eny na mûstys s trïním právem a právem uïívat vlastního znaku: v ãerveném títû staroïtn stfíbrn klíã, kter kfïuje bûloskvoucí meã se zlat m drïadlem. Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu. V roce 1909 byl mûstys Habry pov en na mûsto, o tento statut v ak pf el a ttul mûsta byl HabrÛm navrácen aï v roce 1992. PAMÁTKY Mez hstorcké památky mûsta Habry patfí hlavnû barokní kostel Nanebevzetí Panny Mare, kter zde byl postaven jï v 1384. V pofadí druhou památkou je souso í svatého Florána z roku 1713, které se nachází pfed vchodem do kostela. Mez dal í památky patfí barokní zámek, kter byl postaven kolem roku 1718, pûvodnû dvoupatrov, slouïící do roku 1992 jako kola. Starobylá radnce s vûïãkou a hodnam byla zbudovaná v roce 1770. ÎÏkÛv kamenn stolec z roku 1422 na návr í u HabrÛ, zvané Táborec. Socha sv. Florána se nachází u kostela a fary z roku 1730. V nce domu ã.p.152 je umístûna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1714. Îdovská synagoga z roku 1825 byla pfestavûná v roce 1979 na rokoúhlé kno. 11
PAMÁTKY HavlíãkÛv Brod Hstorcké jádro mûsta je mûstskou památkovou zónou. títové domy jsou dochované témûf kolem celého námûstí a v pflehl ch ulãkách. JÏ ve 13. století byla zdej í zástavba zãást zdûná. HavlíãkÛv dûm - sídlo Okresního vlastvûdného muzea. Jedna z jeho expozc je vûnována Karlu Havlíãkov. DÛm pozdnû gotckého pûvodu byl pozdûj upraven novogotcky Fr. Schmoranzem. www.muhb.cz Informaãní centrum - cestovní kanceláf ADA TOUR Havlíãkovo námûstí 56, 580 01 HavlíãkÛv Brod tel. 569 428 464, tel, fax: 569 427 683 e-mal: adatour@adatour.cz Hstore starobylého mûsta na fece Sázavû sahá k poãátku 13. století. PÛvodní osada pf stfíbrn ch dolech se stala mûstem s královsk m právy. Z bohaté hstore je dochováno kolem stovky památek a stfed mûsta je od osmdesát ch let památkovou zónou. Mûstské hradby s ba tam, hstorcké centrum s barokním námûstím, bohat mobláf kostelû, ka na s Trtonem, povûstm opfeden symbol zrady na novoradnãní vûï nebo jeden z nejvzácnûj ích zvonû v ãesk ch zemích jsou jen náznakem hstorckého bohatství, které zve náv tûvníky mûsta k prohlídce. Zajímavé je brodské gymnázum Carolna, kde studovala fada osobností jako jsou Josef Dobrovsk, Bedfch Smetana, Jan Zrzav a Karel Havlíãek Borovsk, jehoï jméno nese mûsto od roku 1945. Stará radnce na jïní stranû námûstí je hodnotná renesanãní stavba, upravená v 17. století. PrÛãelí je zakonãené cmbufím, v renesanãním títu je tzv. Brodská smrt. Podle povûst se jednalo o postavu zrádného hlásného Hnáta, jehoï kostra byla pro v strahu umístûna na radnc. Místo jeho popravy podle legendy oznaãuje tzv. HnátÛv kámen (patrnû z roku 1513) na mostû pfes feku Sázavu. V budovû sídlí Krajská knhovna Vysoãny. Nová radnce, zvaná téï Stará rychta, pochází z konce 15. století. Novobaroknû byla pfestavûna na konc mnulého století. MalnÛv dûm s bohatû ãlenûnou fasádou a títem je upraven pozdnû baroknû. DÛm U Zlatého lva se zazdûn m gotck m plífem v prûãelí je nejstar ím havlíãkobrodsk m hostncem, pfpomínan m jï v polovnû 16. století. Uprostfed námûstí stojí morov sloup z roku 1717 a kamenná Koudelova ka na s Trtonem - patrnû od sochafe J. V. Prchala z druhé polovny 18. století. Domnantou mûsta je dûkansk kostel Nanebevzetí Panny Mare. Byl vybudován v polovnû 13. století a nûkolkrát pfestavován do dne ní podoby. Zachovány jsou hodnotné fresky ranû barokní kopule, velm cenn hlavní oltáf, na postranním oltáf obraz Andûla - stráïce, patrnû od Karla kréty. Zvon Vlém na vûï z první polovny 14. století je jedním z nejstar ích zvonû ult ch v âechách. Ochoz vûïe nabízí vyhlídku do rokého okolí. Kostel sv. Rodny byl jako souãást klá tera augustnánû postaven v letech 1679-1705. V stavbu zahájl talsk stavtel Jan Baptsta Domnk Canavall a dokonãl chrudmsk stavtel Danel Mûlnck. Na severní stranû je roz ífen o kapl BoÏího hrobu. Rozhodující podíl na v zdobû nteréru mûl jeden z na ch nejlep ích barokních sochafû Ignác Rohrbach. Dokonalá akustka prostoru umoïàuje pofádání varhanních koncertû. Budova klá tera slouïla po zru ení fádu bos ch augustánû jako kola. Koncem 19. století byly zaloïeny mûstské sady. Na jejch okraj stojí barokní kostel Nejsvûtej í Trojce, kompozãnû pozoruhodn areál s trojbokou kaplí sv. KfíÏe. V mûstsk ch sadech jsou umístûny pomníky Karla Havlíãka Borovského od B. Kafky, Havlíãkovy matky Josefíny od V. Dohnalové a Bedfcha Smetany od J. Pelkána. 12
Kostel sv. Vojtûcha - dnes upraven ve stylu pozdní gotky z konce 16. století, pûvodnû gotck ze 13. století. Kostel sv. Katefny - postaven ve stylu gotky ve 13. století v místech u b valého brodu, pozdûj upravovan, pûvodnû slouïl jako ptální. Dochované ãást hradeb s ba tam patfí k opevnûní z doby kolem roku 1310 a z poslední ãtvrtny 15. století, kdy mûlo mûsto dvojt pás hradeb s pfíkopem. KULTURA Pravdelné kulturní akce: kvûten Jarní trh femesel záfí/fíjen Bohema Cantat - pûveck festval duben Zahrada - prodejní v stava ãervenec táflova paleta - setkání zaãínajících malífû fíjen KnÏní trh - prodejní v stava fíjen Podzmní knïní veletrh jeden z nejvût ích knïních veletrhû v âr Bramboráfské dny lstopad Podzmní trh femesel Muzeum Vysoãny Havlíãkovo námûstí 19, tel. 569 429 151, e-mal: muzeum@muzeum.hbnet.cz Sídlí v tzv. Havlíãkovû domû na námûstí. Z pûvodnû renesanãního domu se zachoval nároïní ark f a malovan strop v patfe, zachovány jsou gotcké archtektoncké prvky. V domû Ïl a pracoval novnáf Karel Havlíãek. Souãástí stálé expozce je jeho byt s pûvodním vybavením. Stálá expozce: Po stopách Karla Havlíãka v Nûmeckém Brodû NAV TIVTE Vyhlídková vûï kostela Nanebevzetí Panny Mare nabízí vyhlídku na mûsto z vûïního ochozu ve v ce 40 m. Památník K. H. Borovského - Havlíãkova Borová, tel. 569 642 123 pfpomíná Ïvot a dílo spsovatele a Ïurnalsty Karla Havlíãka, je umístûn v jeho rodném domû, prohlá eném za kulturní památku. Hrad Lpnce nad Sázavou - Lpnce nad Sázavou, tel. 569 486 189 Jeden z nejmohutnûj ích ãesk ch hradû zaloïen na poãátku 14. století. Poãátkem 16. století byl pfestavûn pozdnû gotcky a pozdûj renesanãnû upraven. Hradní kaple sv. Vavfnce byla upravena baroknû. Po poïáru v roce 1869 hrad zpustl, v první polovnû 20. století byl ãásteãnû zrekonstruován. Z velké vûïe je vyhlídka do vzdálenost aï 70 km. Od ãervna do záfí se v areálu hradu konají koncerty, dvadelní a ermífská vystoupení. Ve stejnojmenné obc pod hradem je umístûn Památník Jaroslava Ha ka, a to v domku, v nûmï Ha ek strávl poslední léta Ïvota a kde napsal své nejslavnûj í dílo Osudy dobrého vojáka vejka. tel. 569 486 305. Stvofdla - pfírodní rezervace na fece Sázavû, ráj vodákû a turstû, vefejné tábof tû se stejnojmennou zastávkou na Ïeleznãní trat. Stálá expozce mûsta HavlíãkÛv Brod Havlíãkovo námûstí 56, tel. 569 461 371 V tzv. Hanusovském domû se zachovan m renesanãním klenbam jsou umístûny památky z mnulost mûsta. Stálé expozce doplàují v stavy ze sbírkov ch fondû muzea, v stavy v tvarn ch umûlcû regonu, pfedná ky, besedy a dal í kulturní akce. Galere v tvarného umûní - Horní 18, tel. 569 421 125 e-mal: galere@malbox.cz Galere pfedstavuje ve stálé expozc lustrace z vlastních sbírek. V prûbûhu roku jsou pofádány v stavy. táflova ba ta - tel. 569 433 875 Dochovaná hradební vûï pûvodního opevnûní. Ve vûï jsou umístûny památky na malífe Otakara táfla, kter ve mûstû pûsobl v první polovnû 20. století. Klá terní kostel sv. Rodny - vynkající ukázka pûvodního barokního nteréru, varhanní koncerty, koncerty váïné hudby, vánoãní koncerty. Krajská knhovna Vysoãny Havlíãkovo námûstí 87, tel. 569 428 353 e-mal: knhovna@kkvysocny.cz - nformaãní sluïby pro nezskov sektor, specalzované nternetové pracov tû pro slabozraké a nevdomé. SPORT Pravdelné sportovní akce: srpen Handball Help meznárodní turnaj v házené, v tûïek pro handcapované Sportovní areál Kotlna: plaveck bazén, sauna, tel. 569 424 544 ftnes, aerobc, masáïe, tel. 569 424 646 squash, tel. 569 424 656 zmní stadon, tel. 569 422 512 13
Horní Cerekev www.predstavujeme.cz/horn_cerekev/ Mûstsk úfad Námûstí T. G. Masaryka 41, 394 03 Horní Cerekev tel. 565 396 495, 565 396 486, 565 493 000 fax: 565 396 746 e-mal: starosta.horcer@sendme.cz O datu zaloïení Horní Cerekve se nedochovaly Ïádné pfesné hstorcké záznamy. PÛvodní osadu zaloïl jst Líãek a po nûm dostala jméno Líãkovce. Pozdûj byla osada pojmenována po kostele, pûvodnû dfevûném - cerkev. Osadu roz ífl ve 14. století Dobe z Bechynû, nejvy í mar ál Království ãeského. Ten udûll Cerekv urãtá práva - právo mûstské, soudní pravomoce, jakoï právo opevnt se a ãímï se stala osada mûstem. První zachovan písemn doklad o mûstû je z roku 1361. Dobe z Bechynû zde vystavûl na bfehu nejvût ího rybníka vodní tvrz s pfíkopy. Dal í stavební a kulturní památkou je kostel Zvûstování Panny Mare. PÛvodnû dfevûn kostel se dvûma vûïem byl pfestavûn na kamenn. Po poïáru v roce 1821, kter znãl obû vûïe zvony, byla vystavûna jenom jedna z nch. Interér kostela a jeho vntfní vybavení pochází vût nou z 18. století. Na hlavním oblouku je zobrazena Veãefe Pánû od akademckého malífe âíly z roku 1911. Pod kostelní podlahou jsou panské, knûïské a mû Èanské hrobky. V tûsném sousedství kostela stojí farní budova. První zprávy o fafe jsou ze 14. století. První znám faráf Jfí Matûj z Vla m pf el na místní faru v roce 1359. Dne ní zámek b val vodní tvrzí, která patfla ve 14. století Dobe ov z Bechynû. Byla dûmyslnû vystavûna na poloostrûvku pf kraj rybníka Zámeck ", aby se její pfíkopy mohly naplnt vodou. Zámek zcela pfestavûl v 17. století Albrecht ebestán a opatfl jej arkádam. Zhruba do dne ní podoby jej upravl v roce 1734 Frant ek Ferdnand Küenburg. Na v chodní stranû b val dfevûn padací most pro pû í, jízda mûla pfístup pfes kamenn most od západu. Ze zámku vedla dle povûstí aï do dalek ch lesû v PlaÀanech tajná podzemní chodba. V roce 1994 koupl zámek ve znaãnû zanedbaném stavu Vûra a Mlan Pfenoslov a zahájl rozsáhlou rekonstrukc celého zámeckého komplexu. Opravené stavební práce v objektu zámku a okolí probíhají v souãasné dobû. Pomník obûtem válek byl postaven a slavnostnû odhalen na námûstí v roce 1935 na památku obãanûm Horní Cerekve padl ch v první a druhé svûtové válce. Nedaleko pomníku stojí jï od roku 1843 socha patrona Horní Cerekve sv. Jana Nepomuckého z roku 1713. Do roku 1843 byla socha umístûna u kostela Zvûstování Panny Mare. Îulová gotcká deska Jana Léskovce z roku 1558 je umístûna na b valém ml nû Rajsk ch pod zámkem. As jeden klometr od mûsta se nachází Ïdovsk hfbtov, kter je od roku 2000 rekonstruován. Kaplãky nalezneme v Turovce, Tû enovû a v Chrástovû. P ÍRODA Hstore hornocerekvckého panství je velm rozmantá, vystfídalo se zde dvanáct rûzn ch vlastníkû, z nch nejslavnûj í byl rod LéskovcÛ. Za jejch vlády v letech 1411 aï 1655 se stala Horní Cerekev centrem fe ení vládních problémû a hospodáfsk ch otázek. Po nejstar ím známém ãlenu rodu LéskovcÛ, Janu, byla pojmenována Cerekev Léskovcova Superor (Horní). Posledním vlastníkem byl rod nûmeckého kníïete Antonína Karla Hohenzollern, kter vlastnl panství aï do roku 1945. Nejnovûj í kaptolou hstore Horní Cerekve je pov ení obce na mûsto a to 27.fíjna 2000. PAMÁTKY Jednou z hornocerekvck ch domnant je stavební památka hfbtovní kostel sv. Jana Kfttele. Dfíve to byla kaple sv. Lnharta ze 14. století. Koncem 15. století j Léskovcové renovoval v pozdním gotckém slohu a z kaple tak vznkl kostelík. Vntfní zafízení daroval kostelu hrabû Cavran, vnûj í jïní stranu vyzdobl dûkan Jan Sova sluneãním hodnam. Na západní stranû nad vchodem je v Ïule vytesan znak praïského arcbskupa Frant ka Ferdnanda Küenburga z roku 1715. Pf v jezdu z Horní Cerekve smûrem na Kamenc nad Lpou se nachází památkovû chránûn strom - jasan - jehoï stáfí se odhaduje na 200 let. Velm cennou pfírodní zajímavostí je 1 km dlouhá ka tanová alej vysázená v letech 1884-1886 pf komunkac Horní Cerekev - Pelhfmov. V tûsné blízkost Horní Cerekve se mûïete potû t nádhernou pfírodní lokaltou se zatopen m kamenolomem hlubok m místy více neï 25 m. V nedaleké Nové Bukové se nachází evropské rozvodí dvou veletokû Labe a Dunaje. KULTURA Pravdelné kulturní akce: klání ve voleném mará v restaurac U SuchánkÛ Kulturní dûm - tel. 565 396 188 Knhovna - tel. 565 396 566, e-mal: knhovna.hc@cmal.cz SPORT Tûlov chovná jednota CT.INFO - tel. 565 396 279 Moravsk rybáfsk svaz 14
Hrotovce www.hrotovce.cz Mûstsk úfad námûstí 8. kvûtna 1, 675 55 Hrotovce tel. 568 860 120, 568 860 179, fax: 568 860 324 e-mal: meu.hrotovce@pvtnet.cz Nálezy keramky z neoltu svûdãí o pradávném osídlení tohoto místa. První písemnou zmínku o Hrotovcích lze nalézt v lstnû krále Pfemysla Otakara I. z roku 1228. Od svého zaloïení mûly Hrotovce tvrz, kostel a faru. V drïení hrotovckého panství se vystfídala celá fada zemansk ch a lechtck ch rodn. AÏ do polovny 19. století byly Hrotovce malou vesncí, která se nãím nel la od okolních obcí. Od roku 1850 sídll v obc okresní soud a berní úfad, byla zfízena po ta a vznkly první prûmyslové podnky - pla, chelna, lhovar. Rozvoj mûsteãka pokraãoval poãátkem na eho století. Ve tfcát ch letech se díky krásnému okolí staly Hrotovce znám m letním letovskem. V roce 1994 byly Hrotovce pov eny na mûsto. PAMÁTKY Domnantu mûsta tvofí zámek, kter byl v renesanãním slohu postaven koncem 16. století na místû stfedovûké tvrze. Dne ní podobu získal v první tfetnû 18. století, kdy byl celkovû pfestavûn a baroknû upraven. âtvercové nádvofí má v pfízemí otevfené arkády, v zámecké kapl je zachována fresková v zdoba. Lípa na nádvofí zámku byla zasazena v roce 1918 na poãest vyhlá ení samostatného ãeskoslovenského státu. V letech 1991-1994 byla za fnanãního pfspûní hrotovck ch podnkatelû a obãanû obnovena fasáda zámku a rekonstruováno nádvofí. PÛvodnû románsk kostel sv. Vavfnce byl v polovnû 14. století gotcky pfestavûn a ve druhé polovnû 17. století baroknû upraven. Ve mûstû jsou barokní sochy z 18. století - sv. Frant ek, sv. Jan Nepomuck, sv. Vendelín, sv. Donát a sv. Florán. Kamenn kfíï uprostfed námûstí a pomník na ãelní stranû zámku jsou pfpomínkam hrotovcké tragede z 8. kvûtna 1945, kdy zde na samém konc války pf v buchu omylem shozené bomby zahynulo 114 hrotovck ch obãanû a 36 sovûtsk ch vojákû. KULTURA Pravdelné kulturní akce: kvûten Tradãní jarmark srpen Vavfnecká pouè a Tradãní jarmark lstopad Tradãní jarmark prosnec Setkání s Mkulá em a Îv betlém NAV TIVTE As jeden klometr jhov chodním smûrem se v lesích nacházejí Nové rybníky, které nabízejí v bornou pfíleïtost pro letní rekreac. Mmofádnû atraktvní pfírodní scenére nabízejí také údolí fek Oslavy a Jhlavy, pfíleïtost pro koupání, rybafení a vodní sporty poskytuje Dale cká pfehrada. Památník F. B. Zvûfny Expozce ze Ïvota a díla akademckého malífe Frant ka Bohumíra Zvûfny, zdej ího rodáka (1835-1908). Náv tûva moïná po dohodû s MûÚ - tel. 568 860 120 Mstûnce Zanklá stfedovûká ves s tvrzí (cca 4 km jïnû od Hrotovc) je poprvé v písemn ch pramenech zmàovaná v roce 1393. Ves byla znãena v roce 1468 uhersk m vojskem krále Matyá e Korvína pf taïení na Tfebíã. Probíhá zde archeologck v zkum, kter má zásadní v znam pro poznání Ïvota stfedovûké vesnce. Odhaleny byly zbytky mohutné kamenné tvrze a dvora, vzácn m nálezem je su árna oblí se stodolou z druhé polovny 13. století. Jaderná elektrárna Dukovany nformaãní centrum, tel. 568 815 519, www.cez.cz/edu-exkurze pãková audovzuální technka poskytuje náv tûvníkûm nformace o energetce, vyuïívání jaderné energe a vlastní elektrárnû. SPORT Sportovní hala - 1. máje, tel. 568 860 287 volejbal, stolní tens, tens fotbalové hf tû, kluz tû SportVhotel - nám. 8. Kvûtna - tel. 568 860 013 www.hotel-hrotovce.cz bazén, sauna, whrlpool, solárum, bowlng, tensová hala, squash, projíïìky na koních. Mûstská knhovna - tel. 568 860 126 Kulturní stfedsko - tel. 568 860 126 15
Humpolec www.nfohumpolec.cz Mûstské kulturní a nformaãní centrum Horní námûstí 300, 396 01 Humpolec tel./fax: 565 532 479, e-mal: meks@nfohumpolec.cz Osada Humpolec, leïící na staré zemské stezce, je pfpomínána v hstorck ch pramenech ze 12. století. Osada patfla fádu Nûmeck ch rytífû, Ïelvskému klá teru a fadû lechtck m rodûm. V prûbûhu 13. století nabyla oblast na v znamu tûïbou stfíbra a osada se rychle rozvíjela. Za pánû z Dubé byla osada koncem 14. století pov ena na mûsto. O nûkolk desetletí pozdûj se oblast Humpolecka pfklonla k my - lenkám hustství - zdej í rodák Jan Îelvsk se stal znám m vûdcem radkálních PraÏanÛ. Po útlumu tûïby stfíbra byly koncem 15. století zaloïeny poãátky soukencké tradce mûsta. Pánové z Leskovce zahájl stavbu hradu na vrchu tyãícím se nad mûstem a nazval ho Orlík. Koncem 18. století byly zakládány první manufaktury a posíll se v znam Ïdovského osídlení. Soukencká v roba dosáhla takového rozmachu, Ïe se v 19. století mûstu fíkalo "âesk Manchester". Na tradc pvovarnctví, zaloïené v polovnû 16. století, navazuje dnes rodnn pvovar Bernard, jehoï v robky jsou proslulé daleko za hrancem regonu. Z tohoto drsného kraje vze la fada vynkajících osobností, ãasto svûtového v znamu, jako svûtov antropolog, kurátor Národního muzea USA Dr. Ale Hrdlãka, Gustav Mahler - svûtov drgent a skladatel, Josef Stransk - amerck drgent, Jndfch Honzl - reïsér Osvobozeného Národního dvadla, dr. Fr. Hamza - zakladatel plcních léãeben a spsovatel kraje Zálesí. KaÏd ch deset let, vïdy pf v roãí narození Dr. Hrdlãky, se ve mûstû koná meznárodní antropologck kongres. PAMÁTKY Domnantou mûsta je dûkansk chrám sv. Mkulá e, zaloïen Ïelvsk m premonstráty v roce 1233. Na jeho barokní úpravû se podílel slavn archtekt Jan BlaÏej Santn. Ozdobou panoramatu mûsta a souãástí mûstského lesoparku jsou pozûstatky stfedovûkého hradu Orlík, opu tûného ve tfcát ch letech 17. století. Zachovala se z nûj hranolová vûï, vstupní brána a zbytky obytn ch budov a hradeb. Na úpatí kopce pod hradem se nachází Ïdovsk hfbtov z roku 1719, kde jsou pochován pfíbuzní hudebního skladatele Gustava Mahlera, kter se v nedaleké vesnãce Kal tû narodl. Památkou na Ïdovské osídlení je ãásteãnû dochovaná Ïdovská ãtvrè na Zchpl s barokní synagogou z druhé polovny 18. století. Nedaleko se nacházející " tûly" jsou pozûstatkem stfedovûkého dolování. Hornímu námûstí vévodí radnce z roku 1914 zdobená socham Frant ka Faly - Futursty a Muzeum Dr. Ale e Hrdlãky. Na námûstí je dále pomník, pfpomínající utrpení v obou svûtov ch válkách a dobû komunsmu. Za zmínku stojí pomník T. G. Masaryka od sochafe Makovského na Tyr ovû námûstí. Byl tfkrát odstranûn a znovu postaven, naposledy 1. 3. 1990. Na Havlíãkovû námûstí je jednolodní evangelck kostel z roku 1862 a v blízkost hfbtova stojí první toleranãní kostel v âechách, postaven v letech 1785-1788. KULTURA Pravdelné kulturní akce: kvûten Majáles Muzeum Dr. Ale e Hrdlãky - Horní námûstí 273, tel. 565 532 115 Muzejní sbírky jsou umístûny od roku 1933 v budovû b valé koly. Antropologcká expozce seznamuje s nejnovûj ím hypotézam o vznku Ïvota na Zem, pozornost je vûnována bolog ãlovûka a dílu antropologa Hrdlãky. Národopsná expozce pfblïuje Humpolecko v mnulém století, v expozc vûnované Ïvotu a dílu Gustava Mahlera je moïné vyslechnout nahrávky jeho hudby. Stálé expozce jsou doplàovány v prûbûhu roku v stavam. Stálé expozce: Národopsná expozce, Expozce Gustava Mahlera, Antropologcká expozce Muzeum vah - Pelhfmovská 1054, tel. 601 206 163 V soukromém muzeu je soustfedûna sbírka více neï 800 exponátû kuchyàsk ch a obchodních vah. 16
Galere - v stavní sínû muzea na Horním a Dolním námûstí Kno - Havlíãkovo námûstí 91, tel. 565 532 067 Mûstská knhovna - Dolní námûstí 250, tel. 565 537 354 NAV TIVTE Zfícenna hradu Orlík - Castrum, o.p.s. Hradská 818, tel. 565 534 648 Ze stfedovûkého hradu, opu tûného v první polovnû 17. století se zachovala hranolová vûï, vstupní brána a zbytky obytn ch budov a hradeb. Novû postavena byla hradní chlebová pec a replka keramcké pece z 15. století - peãení chleba a hrnãífské femeslo s mohou náv tûvníc v letních mûsících vyzkou et. Kal tû - rodn dûm Gustava Mahlera Obecní úfad Kal tû, tel. 565 546 522, e-mal: kalste@quck.cz âestnou zá ttu nad rekonstrukcí domu pfevzala svûtoznámá sopranstka Gabrela BeÀaãková, garantem byla Nadace Musca Noster Amor. PÛvodnû zájezdní hostnec se sálem a dobovou restaurací byl doplnûn novû vybudovan m hudebním sálem. Pvovar Bernard je v robcem specálních znaãkov ch pv bez pou- Ïtí pasterzace. Prohlídka rodnného pvovaru pfpomíná tradc pvovarnctví, zaloïené ve mûstû v polovnû 16. století. Exkurze vãetnû vdeoprojekce a ochutnávky pva trvá cca 1 hodnu. Rodnn pvovar Bernard, tel. 565 532 511, fax 565 532 183 e-mal: pvovar@bernard.cz, www.bernard.cz Nauãná stezka Bfezna Nauãná stezka Bfezna, jejíï jméno je odvozeno od Otakara Bfezny, prochází nejzajímavûj ím lokaltam v okolí hradu Orlíka. Stezka zaãíná v nové ãást lesoparku u Z Podhrad a je pfpravena jako okruïní v celkové délce cca 10 km. V souãasné dobû je na jednotlv ch stanov tích trasy rozmístûno jï 14 panelû. SPORT Pravdelné sportovní akce: kvûten/ãerven Mstrovství republky v autokrosu pod Vlémovsk ch lomem ãervenec/srpen Meznárodní jezdecké závody ve v estrannost CCI srpen Zlatá podkova celostátní fnále jezdeck ch a vozatajsk ch soutûïí ve v estrannost zmní stadon - OkruÏní ulce, tel. 565 532 891 jezdecká kola - tel. 565 533 266 sportovní hala, tensové kurty, fotbalov stadon - tel. 565 536 132 bojové umûní Taekwondo WTF - tel. 565 533 144 17
Chotûbof www.chotebor.cz Mûstsk úfad Chotûbof referát kultury TrãkÛ z Lípy 69, 583 01 Chotûbof tel. 569 641 107, fax: 569 622 296 e-mal: mu@chotebor.cz Chotûbof leïí v krásném a ekologcky ãstém prostfedí âeskomoravské vysoãny. Lze pfedpokládat, Ïe první osada zde stála uï ve 12. století, snad v souvslost s Lbûckou stezkou, která tudy procházela. První doloïen majtel panství je uvádûn Sml z Lchtemburka, kterému patfly na dal ích místech stfíbrné doly. Král Jan Lucembursk v roce 1331 udûll mûstu jhlavské mûstské horní právo a pov l jej tak na mûsto královské. V roce 1421 obsadl mûsto hustsk oddíl. Roku 1454 nafídl král Ladslav Pohrobek mûsto znovu opevnt, na konc 15. století získal Chotûbof Mkulá ml. Trãka z Lípy a pfpojl j ke svûtelskému panství, ãímï se stala z královského mûsta poddansk m. Za tfcetleté války bylo mûsto ponãeno védsk m vojsky a pokatolãtûno. Od roku 1683 vlastnl panství hrabû Knsk, kter dal postavt barokní zámek. Po roce 1836 se vlastníky mûsta stal Dobfen tí z Dobfenc a to aï do konfskace v roce 1948. Ráz mûsta naru lo v 19. století nûkolk poïárû, které znãly vût nu domû na námûstí a kostel. V znamnou událostí v dûjnách mûsta byl také pfíjezd prvního vlaku 1. ãervna 1871. PAMÁTKY Chotûbofsk zámek byl postaven v letech 1701-1702. K v stavbû bylo vyuïto základû a ãástí zdva b valé tvrze, jejíï vznk se datuje do doby vlády Karla IV. Souãástí zámku je zámecká kaple Nejsvûtûj í Trojce s bohatou tukovou v zdobou, freskam a obrazy s bblck m motvy. Od roku 1952 je zámek, kter byl roku 1992 navrácen rodnû Dobfensk ch, sídlem Mûstského muzea v Chotûbof. Sbírkov fond muzea narûstal pfedev ím sbûrnou ãnností a dary místních obyvatel a pfíznvcû muzea. Hstorcky cenné pfedmûty obsahuje sbírka mltárí, sfragstky a geologe. Jako celek je nejv znamnûj í sbírka v tvarného umûní a sbírka knh, která obsahuje nûkolk pomûrnû vzácn ch rukopsû, prvotskû a star ch tskû. Kostel sv. Jakuba star ího je pûvodnû románsk, pozdûj gotck, po kozen byl nûkolka poïáry a znovu pseudogotcky vystavûn. Kostel je dvoulodní s hranolovtou vûïí. V parku Václava Faly je pseudorománská a pseudogotcká kaple Pov ení sv. kfíïe, byla postavena v roce 1863 podle plánû Fr. Schmoranze. Kaple sv. Anny byla na místû malé kaplãky vystavûna v roce 1902. Maránsk sloup v parãíku pod ulcí TrãkÛ z Lípy byl postaven v roce 1700 v dobû ohroïení mûsta morem nákladem majtelû chotûbofského panství, rodny Knsk ch. Maránsk sloup na námûstí byl postaven mûstem v roce 1890. U vchodu do zámeckého parku stojí socha Jana Nepomuckého z roku 1720. Technckou památkou je tfípatrová ãtyhranná vodárenská vûï. Do zásobníku v ní se ãerpala voda ze studnû u feky Doubravy a z nûj se voda samospádem pfvádûla prostfednctvím potrubí na chotûbofské nádraïí pro parní lokomotvy. P ÍRODA Chotûbof leïí na jïním okraj Chránûné krajnné oblast Îelezné hory. Mez místní ãástí Bílek a b val m Horním ml nem u Chotûbofe se nalézá pfírodní rezervace Údolí Doubravy, která je souãástí CHKO Îelezné hory a jíï prochází 4,5 km dlouhá nauãná stezka. eka Doubrava zde protéká kaàonovt m zalesnûn m údolím a vytváfí malebná a dvoká zákoutí s balvant m feã tûm a ãetn m pefejem. Najdeme zde skalní vûïe, vodopád, obfí hrnec ã kamenné mofe. Pfekrásn v hled do údolí se nask tá ze skalní vûïe âertûv stolek, v jejíï blízkost se nalézají dvû umûlé jeskynû. Na skalnatém ostrohu Sokolohrady, kde stával hrad Sokolov je umístûna pamûtní deska knûz a básníku Fr. Bo tíkov. TÛÀ Mk ova jáma, kaàon Koryto, Velk vodopád ã Toãt vír jsou dal ím zajímav m místy v údolí, která jsou navíc opfedena povûstm, v nchï se stfídá dobro a zlo, láska a nenávst. Nedaleko SokolohradÛ se nachází dal í chránûné území - písník zarostl ra elníkem, s v skytem masoïravé rostlny rosnatky okrouhlolsté. U slnc na Novou Ves, Lbc nad Doubravou nebo Maleã se vyskytují nûkolk set let staré mohutné duby, jedním z nch byl znám ÎÏkÛv dub, po kter m pr slavn vojevûdce odpoãíval. Nedaleko kaple sv. Anny na západním okraj mûsta se nacházejí rulové skály naz vané Koukalky. 18
KULTURA Pravdelné kulturní akce: bfezen duben kvûten, srpen, fíjen, prosnec ãervenec prosnec Dûtsk karneval nadaãního fondu postïen ch dûtí Vítání jara Mûstské trhy Parkon - evropské setkání pfíznvcû lteratury, flmu a nternetu Vánoãní koncert Mûstské muzeum - Regrova 1, tel. 569 623 293, e-mal: muzeum.chotebor@cbox.cz, http://web.redbox.cz/muzeum.chotebor/ Ranû barokní zámek talského typu dal postavt hrabû Knsk poãátkem 18. století na místû gotcké tvrze. V pûvodním stavu se zachovala kaple Nejsvûtûj í Trojce s bohatou tukovou v zdobou. Je obklopen anglck m parkem v chránûném údolí feky Doubravky. Sbírky dokumentují hstorck v voj mûsta, bohatû zastoupena je sbírka v tvarného umûní. Stálé expozce: Chotûbof - ná domov, Okresní hejtmanství Chotûbof, Osobnost Chotûbofska Jaromûfce nad Rokytnou www.jaromercenr.cz Informaãní centrum Kulturního stfedska Komenského 1209, 675 51 Jaromûfce nad Rokytnou tel. 568 440 132, fax: 568 441 514 e-mal: kulturn_stredsko@ol.cz SPORT Pravdelné sportovní akce: leden Vyhlá ení sportovce roku bfezen Mss aerobk duben Bûh Chotûbofskem kvûten Pohár starosty mûsta a fedtele lesû stfelecká soutûï srpen Velká cena sponzora Podle legendy byla osada zaloïena jï v roce 1131 pfemyslovsk m kníïetem Jaromírem. Písemné prameny dokládají vznk tvrze s vût- ím sídl tûm aï na poãátku 14. století. V 16. století byla tvrz pfebudována na renesanãní zámek, kter jï pfpomíná dne ní dspozc trojkfídlé budovy. Po roce 1623 bylo panství zkonfskováno a prodáno nûmeckému váleãníkov Gerhardov z Questenberka. Ve tfech generacích se pak uskuteãnl neb val rozvoj hospodáfsk, stavební a kulturní. Rozsáhlé stavební úpravy na zámku probíhaly koncem 17. století za Jana Antonína Questenberka, kter mûsto zároveà obohatl o servtsk klá ter s loretou a ptál sv. Katefny. Stavební v voj na zámku byl ukonãen na poãátku 18. století za Jana Adama Questenberka podle návrhu archtekta Jakuba Prandtauera. 19
Ve mûstû se v 18. století odehrával také neobyãejnû bohat kulturní Ïvot. Jan Adam z Questenberka na zámku soustfedl proslulou zámeckou kapelu, která patfla k nejv znamnûj ím své doby. Zde poprvé zaznûla v roce 1730 ãesky zpívaná opera "O pûvodu Jaromûfc na Moravû", kterou zkomponoval zámeck kapelník a skladatel Frant ek Václav Míãa, rodák z Tfebíãe. KdyÏ o dvû stû let pozdûj pf el do Jaromûfc na zdej í mû Èanskou kolu uãtel Václav Jebav, nalezl jen pokldné mûsteãko bez ve ker ch stop po nûkdej ím bohatství kulturního Ïvota. A pfece tu tento básník - pod jménem Otokar Bfezna - na el jedneãnou nsprac ke sv m básním a flosofck m esejím. KULTURA Pravdelné kulturní akce: srpen Meznárodní hudební festval Petera Dvorského Tradãní jaromûfcké posvícení prosnec Vánoãní trhy na státním zámku PAMÁTKY Zámek má dvû patra a pûdorys tvaru písmene H. Pátefí je hlavní trakt obrácen do námûstí, boãní kfídla vymezují na severu ãestn dvûr a na jhu jsou spojena s parterem parku. Okrovobílá barevnost omítek zvy uje plastãnost fasády. V této podobû je zámek jedním z nejv znamnûj ích barokních archtektur v Evropû. Park je rozdûlen fíãkou Rokytnou na dvû ãást. Jeho blï í ãást je fe ena jako parter ve francouzském stylu, druhá vyznívá ve volnûj í krajnné pojetí. Cel park je komponován dûslednû symetrcky, coï zdûrazàuje osazení kamenn m lavcem a socham ze tfcát ch let 18. století, znázoràujícím postavy z antcké mytologe. NAV TIVTE Zámek - tel. 568 440 025 e-mal: zamek@wo.cz, http://jaromerce.web.worldonlne.cz V zámku se nabízí náv tûvníkûm moïnost v bûru ze dvou prohlídkov ch okruhû, které zpfístupàují celou ãást zámku pûvodnû ob vanou lechtou. Ze zámeck ch nterérû na sebe upozoràují zejména reprezentaãní prostory: sál pfedkû s alegorckou kresbou na klenbû od F. M. Franca, taneãní sál s malbou od Jeana Baptsty a dochovan m souborem sedacího nábytku, ãínsk salonek s ntarzem. tuková v zdoba pochází od G. Alferho a J. Canonho. V pfízemí zámku byly zfízeny fímské láznû a salla terrena. Bûhem letní sezony se kaïdoroãnû koná v hstorck ch prostorách zámku meznárodní hudební festval. Zámeck kostel sv. Markéty, kter je pfpojen k hlavnímu kfídlu zámku, vyzdobl K. F. Toepper, Jean Baptste a malíf Seglon. Muzeum Otokara Bfezny je umístûno v domû, kde básník strávl poslední léta svého Ïvota. Na místním hfbtovû je také pochován. Na hrobû je jako náhrobek umístûno vynkající dílo jeho pfítele, sochafe Antonína Bílka, bronzové souso í "TvÛrce a jeho sestra Bolest", které zachycuje básníkûv ldsk umûleck osud. Na námûstí je souso í Nejsvûtûj í trojce a na mostû pfes feku Rokytnou je soubor barokních soch - sv. Máfí Magdalena, sv. Jan Nepomuck, Peta, sv. Jan Sarkander. Muzeum Otokara Bfezny - tel. 568 440 204 Muzeum je nejstar ím lterárním muzeem na Moravû. BásníkÛv byt je v nûm zachován v pûvodní podobû, studjní knhovna obsahuje celé Bfeznovo dílo. Nachází se zde téï mngalere obrazû a grafk Frant ka Bílka. Spoleãnost Otokara Bfezny, spravuje také archv, ve kterém shromaïìuje rukopsy, svûdectví a osobní vyznání o Otokaru Bfeznov, ale o osobnostech, které sv m dílem ovlvnl. kolní v pravy s mohou vybrat ze dvou bfeznovsk ch vdeoprogramû a z témûf tfcet audoprogramû, které zahrnují tématku dal ích osobností - Jakuba Demla, Frant ka Bílka, Jana Zahradníãka, Bedfcha Fuãíka, Jfího Kubûny a dal ích. Pro koly je to vítané zpestfení hodn lteratury. SPORT tensové kurty - TJ Sokol, tel. 568 440 252 tensové kurty - tel. 568 440 135 fotbalové hf tû, stolní tens 20