32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic

Transkript

1 Dne ní barokní fasáda kostela je v sledkem pfiestavby z poloviny 18. století. Uvnitfi je hlavní oltáfi namalovan na zdi od Josefa Hagera (1773) s obrazem sv. imona a Judy od Václava Vavfiince Reinera (1731). Kostel je jiï odsvûcen a v souãasnosti slouïí ke spoleãensk m a koncertním úãelûm. Za zmínku stojí i skuteãnost, Ïe s rozvojem nemocnice U Milosrdn ch byli v 18. století spjati také zednáfii, ktefií povaïovali dobroãinnost za nutnou souãást svého projektu. Na varhany si Mozart zahrál také ve strahovském kostele Nanebevzetí Panny Marie, o nûmï bude pojednáno v zastavení ã. 9. Nejv znamnûj í Mozartovou koncertní produkcí bûhem první náv tûvy Prahy byla v ak bezpochyby jeho vlastní hudební akademie, uspofiádaná na jeho poãest dne 19. ledna 1787 v Nosticovû divadle. Umûlec bûhem ní zahrál na klavír tfii své fantazie, z nichï jedna byla na Hrabû Nostic tehdy oblíbené téma z Figarovy svatby Non piú andrai, a také dirigoval první provedení své Symfonie D dur (KV 504). Ta sice vznikla ve Vídni v prosinci 1786, ale jiï s vûdomím toho, Ïe bude premiérována v Praze. Proto byla také pozdûji oznaãována jako PraÏská. F. X. Nûmeãek se v Ïivotopise z roku 1798 zmiàuje o tom, Ïe symfonie je napofiád zamilovanou skladbou praïského obecenstva, aãkoli ji uï sly elo snad stokrát. 32

2 Zastavení ã. 5 dûm U Tfií zlat ch lvû (U SkofiepÛ), Martinská ã. 420/1; dûm U Zlatého andûla, Celetná ã. 588/29 Od Clam-Gallasova paláce se vydáme opût nejlépe pû ky k dal ímu místu, kde Mozart pob val v rámci sv ch praïsk ch náv tûv. Jedná se pfiedev ím o dûm U Tfií zlat ch lvû, v znamn pro nás tím, Ïe v nûm Mozart bydlel na podzim roku 1787 pfii své druhé náv tûvû Prahy. Pokraãujeme-li Husovou ulicí dále smûrem na Per t n, projdeme kolem kostela sv. Jiljí a tûsnû pfied ulicí Na Per t nû, která mífií k Národní tfiídû, zahneme vlevo do ulice Skofiepka. Její jméno je odvozeno od domu U SkofiepÛ ãp. 420, kter v první polovinû 16. století patfiil Vítu Skofiepovi. Tento pûvodnû gotick dûm na nároïí Uhelného trhu a Skofiepky nechal zmínûn mû Èan pfiestavût v renesanãním stylu. Na konci 17. století jej vlastnil kameník Jan Kfititel Allio z Löwenthalu, kter jej v duchu doby pfiestavûl baroknû. Na prûãelí zasadil domovní znamení tfií lvû a k domu pfiipojil je tû ãást sousedního domu U KfiíÏku ãp. 419, coï je ãást dne ního domu bez podloubí. Je známo, Ïe podruhé pfiijel Mozart do Prahy opût v doprovodu své manïelky 4. fiíjna 1787, aby zde dokonãil a nastudoval novou operu o dvou dûjstvích Il dissoluto punito o sia Il Don Giovanni Potrestan prostopá ník aneb Don Giovanni. Velkou ãást druhého jednání nemûl pfii pfiíjezdu do Prahy hotovou a chybûlo mu i celé finále opery. Není tedy divu, Ïe období pfiíprav, nastudovávání rolí se zpûváky a dokonãení partitury muselo b t velmi hektické a vyãerpávající. Jak jsme jiï fiekli, Mozart tehdy bydlel nedaleko Nosticova divadla v apartmá domu U Tfií zlat ch lvû, které pro nûj najalo fieditelství opery. Libretista nové opery Lorenzo da Ponte byl ubytován hned naproti v domû Plat z ã. 416/11. Traduje se, Ïe spolu oba kolegové komunikovali otevfien m oknem pfies dvûr. Pokud chtûl mít Mozart úpln klid na komponování, pracoval zfiejmû na Bertramce. DÛm U Tfií zlat ch lvû pro el od doby Mozartova pobytu dal ími úpravami, ale náv tûvu v znamného skladatele pfiipomíná pamûtní deska na fasádû z poãátku 33

3 DÛm U Tfií zlat ch lvû 19. století a reliéf W. A. Mozarta od TaÈány Konstantinové-Amortové v oné ãásti domu, která smûfiuje ze Skofiepky vpravo do Martinské ulice. V souãasné dobû je pfiízemí celého domu z ulice Skofiepka upraveno do podoby restaurace Wolfgang. Pfii svém druhém pobytu v Praze na podzim roku 1787, kter mûl ráz pfieváïnû pracovní a ménû uï spoleãensk, se Mozart jistû potfieboval i rozpt lit a pobavit. V blízkosti domu U Tfií zlat ch lvû na okraji Uhelného trhu, kde tehdy bydlel, b valy vyhlá ené staromûstské pivnice a kavárny, které skladatel s nejvût í pravdûpodobností nav tûvoval cestou na zkou ky do divadla a zpût, mimo jiné proto, aby si 34

4 DÛm U Zlatého andûla v nich zahrál svûj oblíben a tehdy módní kuleãník. Byla to zejména dnes uï neexistující pivnice U turmû a také kavárna U Modrého hroznu u Stavovského divadla (na rohu Rytífiské a Havífiské ulice), kterou nejdfiíve hojnû nav tûvovali herci i diváci Divadla v Kotcích a pozdûji (po ukonãení ãinnosti tohoto divadla v roce 1783) byla údajnû dokonce propojena chodbou pfiímo s Nosticov m divadlem. Traduje se, Ïe Mozart chodíval i do tehdy velmi oblíbené staromûstské Nové hospody v Celetné ulici ã. 588/29, v roce 1814 pfiejmenované na hotel U Zlatého andûla. Dnes na této adrese najdeme hotel Barceló, nicménû historick název stále pfiipomíná plastika zlatého andûla zasazená nad vchodem. Vypráví se, Ïe v tomto hostinci Mozarta nadchl znám praïsk harfeník Josef Häusler zvan Copánek svou hrou a pfiedev ím sv mi variacemi z Figarovy svatby natolik, Ïe mu skladatel vûnoval hudební téma (Andante d moll), aby na nû mohl dotyãn muzikant dále improvizovat. Historka 35

5 PraÏsk harfeník Josef Häusler zvan Copánek má patrnû reáln základ zaznamenal ji druh manïel Konstance Mozartové, dánsk diplomat Georg Nicolaus von Nissen, na základû vyprávûní své Ïeny. Dala patrnû podnût i k v tvarnému zachycení tohoto harfeníka, kter byl v Praze vídán je tû mnoho let po Mozartovû smrti a stal se souãástí dal í z mozartovsk ch legend. Vypráví se, Ïe pokud netrávil své veãery v úzké spoleãnosti na Bertramce, chodil s oblibou do pitálské hospody v Templové uliãce na Starém Mûstû praïském, kde se pr bavil v kruhu sv ch pfiátel a ctitelû dlouho do noci, holdoval zde kuleãníku, údajnû téï kartám, ãeskému pivu a moravsk m vínûm. PraÏané také dotyãnému hostinci aï do roku 1911, kdy byl zbofien, fiíkali U Mozartova sklepa. Tento vinn sklep byl v domû u pitálu sv. Pavla, zfiízeného uï roku Název Templové uliãky je doloïen uï v dobû kolem roku 1400 a odvozuje se od fiádu templáfiû, ktefií pr pob vali v domû ãp. 589 (dnes Celetná ã. 29), zvaném V Templu. 36

6 Zastavení ã. 6 Stavovské divadlo, Îelezná ulice ã. 540/11 Jak uï jsme uvedli v pfiedchozím zastavení, Mozartovo pfiechodné bydli tû na Uhelném trhu bylo velmi blízko od skladatelova nejdûleïitûj ího pracovi tû, kter m bylo Stavovské divadlo. Za ãasû Mozartova pûsobení v Praze se v ak je tû naz valo Nosticovo divadlo. Mozart k nûmu ze Skofiepky chodil pravdûpodobnû pû ky. I my se k nûmu vydáme velmi jednodu e z Uhelného trhu Rytífiskou ulicí pfiímo k Ovocnému trhu, k nûmuï je obrácen zadní trakt divadla. Vlevo od hlavního vchodu, nad kter m latinsk nápis Patriae et Musis (Vlasti a Múzám) hlásá vlastenecké zamûfiení divadla, vede Îelezná ulice smûrem ke Staromûstskému námûstí, vpravo ulice Havífiská. K prûãelí klasicistní budovy divadla, spjatého s úspûchy Mozartov ch oper, dojdeme pohodlnou chûzí zhruba za pût minut. Divadlo se rozhodl zfiídit na své náklady a na svém pozemku a dodejme také, Ïe se souhlasem císafie Josefa II., kter pfies nejrûznûj í tlaky a protesty nafiídil vydat povolení ke stavbû nejvy í ãesk purkrabí a prezident zemského gubernia hrabû Franti ek Antonín Nostic-Rieneck v roce Bûhem dvou let budovu postavil v klasicistním slohu architekt Antonín Haffenecker, kter pro hrabûte pracoval jiï dfiíve. Nepfiehlédnuteln m rysem architektonicky v stavní budovy je dynamicky pojaté prûãelí do Rytífiské ulice, které jako by naznaãovalo architektovu zálibu v barokním stylu. Stavba byla zasazena do nejïivûj ího centra tehdej í Prahy (nezapomeàme, Ïe zde tehdy bylo jedno trïi tû vedle druhého), poblíï do té doby nejv znamnûj ího divadla v takzvan ch Kotcích v Rytífiské ulici. Nutno dodat, Ïe slavnostním otevfiením Hrabûcího Nosticova národního divadla v dubnu 1783 padesátiletá éra Divadla v Kotcích skonãila. Hrabû Nostic byl ãesk lechtic luïického pûvodu s vlasteneck m cítûním, kter si pfiál v divadle provozovat nûmeckou ãinohru i operu, ale obãas pfiipustil i produkci ãeskou. První pûvodní ãeskou hrou uvedenou na této scénû bylo historické drama se zpûvy Bfietislav a Jitka od obrozenského autora Václava Tháma, zaznûlo zde 37