EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 421 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Rakouska na rok 2014 {SWD(2014) 421 final} CS CS
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Rakouska na rok 2014 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise 2, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 3, s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří integrované hlavní směry. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 29. června 2012 přijali předsedové vlád nebo hlavy států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. 1 2 3 Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. COM(2014) 421 final. P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. CS 2 CS
Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům. (4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2013 a vydala stanovisko k aktualizovanému programu stability Rakouska na období 2012 2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013 4 své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Rakouska na rok 2014 5. (5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu 6, která zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik na rok 2014. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování 7, ve které není Rakousko uvedeno mezí členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. (6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7) Dne 8. dubna 2014 předložilo Rakousko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 29. dubna 2014 svůj program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně. (8) Cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability na rok 2014 je splnění střednědobého cíle, kterým je strukturální schodek nepřesahující 0,45 % HDP do roku 2016, což odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Schodek veřejných financí byl v roce 2013 trvale snižován pod 3 % HDP. Plánuje se, že (nově vypočtené) strukturální saldo zůstane v roce 2014 na stejné úrovni a v roce 2015 se zlepší o 0,3 procentního bodu HDP, a bude tudíž v obou letech výrazně zaostávat za požadovanou korekcí. Rovněž růst výdajů se bude v roce 2014 i v roce 2015 výrazně odchylovat od referenční hodnoty pro výdaje. Dne 12. května 2014 Rakousko ohlásilo soubor dalších opatření v oblasti příjmů a výdajů. Za předpokladu, že budou tato opatření důsledně a včas provedena, nebude rozpočtová strategie Rakouska v roce 2014 nadále obsahovat plánovanou významnou odchylku od postupu korekce k dosažení střednědobého cíle. Plánovaný postup korekce ke splnění střednědobého cíle zároveň stále představuje rizika, pokud jde o splnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability se hrubý veřejný dluh výrazně zvýší z téměř 74,5 % HDP v roce 2013 na 79 % HDP v roce 2014 v důsledku zřízení subjektu pro likvidaci aktiv Hypo Alpe Adria, zatímco od roku 2015 začne dluh klesat. Makroekonomický scénář, z nějž vycházejí rozpočtové projekce programu, je realistický a připravil jej nezávislý subjekt, Rakouský institut ekonomického výzkumu (WIFO). Podle předpovědi Komise z jara 2014 zůstane schodek v letech 2014 a 2015 pod 3 %. Uvedená předpověď však počítá s tím, že strukturální saldo se v roce 2014 zhorší a v roce 2015 se zlepší pouze o 0,1 % HDP. Rada posoudila program a rovněž předpověď Komise, jakož i zmíněná další opatření oznámená 12. 4 5 6 7 Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11. C(2013) 8009 final. COM(2013) 800 final. COM(2013) 790 final. CS 3 CS
května, podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97, a domnívá se, že Rakousko trvale napravilo svůj nadměrný schodek, avšak stále přetrvává riziko významného odchýlení se od postupu korekcí ke splnění střednědobého cíle v letech 2014 a 2015. (9) V souladu se Smlouvou o stabilitě, koordinaci a správě posílilo Rakousko v roce 2012 svůj fiskální rámec prostřednictvím reformy rakouského vnitřního paktu stability. Mandát rakouské fiskální rady byl od listopadu 2013 rozšířen v reakci na požadavky rozpočtového paktu. Potřeba důkladně reformovat vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy za účelem jasného vymezení jejich příslušných odpovědností však přetrvává, jak se konstatuje i v koaliční smlouvě. (10) Střednědobé a dlouhodobé výdaje na důchody a zdravotní péči a v menší míře i výdaje na dlouhodobou péči představují riziko pro udržitelnost veřejných financí. V roce 2014 vstoupila v platnost některá opatření na omezení přístupu k režimům předčasného odchodu do důchodu a na zvýšení pobídek pro delší setrvání v zaměstnání. Skutečný věk odchodu do důchodu, který v roce 2012 činil 58,4 roku, je však hluboko pod průměrem EU. Zůstává také výrazně pod zákonem stanovenou hranicí pro odchod do důchodu (5,6 roku pro muže a 2,6 roku pro ženy v roce 2012). Národní program reforem obsahuje poměrně ambiciózní krátkodobé cíle na zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu mezi lety 2012 a 2018 o 1,6 roku a jejich plnění bude pečlivě monitorováno. Nedávné důchodové reformy pravděpodobně do určité míry sníží rizika spojená s udržitelností důchodového systému, pokud budou zároveň zlepšeny podmínky na trhu práce, které starším pracovníkům umožní setrvat v zaměstnání déle. Neexistují však žádné plány na zavedení opatření se strukturálnějším a dlouhodobějším účinkem, jako je urychlení harmonizace zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu pro muže a ženy a přizpůsobení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu střední délce života, což by dále přispělo k delším pracovním životům a finanční udržitelnosti důchodového systému. (11) Účinnému rozdělování zdrojů v rakouském zdravotnictví brání složitá správní struktura a relativně silný důraz na rozsáhlé a nákladné odvětví nemocniční péče. Byla přijata některá opatření na zavedení reformy zdravotní péče a na zvýšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů. Tato opatření však nemusejí dostačovat k odstranění strukturálních nedostatků ve zmíněném odvětví a přetrvává nutnost stanovit ambicióznější cíle pro změnu zaměření z nemocniční na ambulantní péči a pro posílení preventivní zdravotní péče, u níž jsou veřejné výdaje pod průměrem EU. Oznámená opatření na posílení poskytování primární péče a vyvíjení integrovaných programů péče o chronicky nemocné jsou vítána. Fond dlouhodobé péče, který byl prodloužen až do roku 2016 a navýšen o dalších 650 milionů EUR s tím, že se plánuje další rozšíření do roku 2018 a navýšení o dalších 700 milionů EUR, zajišťuje prozatímní řešení financování pečovatelských služeb. Finanční udržitelnost dlouhodobé péče bude vyžadovat pozornost i po uplynutí tohoto časového rámce. (12) Rakouský daňový systém i nadále charakterizuje vysoké zatížení práce, pokud jde o daně a příspěvky na sociální zabezpečení, zejména v případě pracovníků s nízkými příjmy. Zdanění práce představovalo v roce 2012 24,7 % HDP, a je tak jedno z nejvyšších v EU. Příspěvky na sociální zabezpečení a daně z objemu mezd činily téměř 50 procent hrubých mezd. Vysoké příspěvky na sociální zabezpečení a daně z příjmu v nejnižším daňovém pásmu pravděpodobně sníží motivaci pracovat u osob s nízkým potenciálním výdělkem a u osob, jejichž příjem je pro domácnost sekundární. Nedávno přijatý daňový balíček obsahuje omezená opatření na snížení daňového zatížení práce, nevyužívá však možnosti přechodu k daním, které jsou CS 4 CS
příznivější pro růst, jako jsou například periodické daně z nemovitostí, kde jsou odhady zdanitelných hodnot zastaralé. (13) Rakouský trh práce nadále vykazuje dobré výsledky, přičemž míra nezaměstnanosti je jedna z nejnižších v EU (2013: 4,9 %). Budoucí výzvy, které přináší stárnutí obyvatelstva a potenciálně ubývající pracovní síla, však budou vyžadovat lepší využívání potenciálu, který pro trh práce představují starší pracovníci, ženy a migranti. Míra zaměstnanosti starších pracovníků je i nadále pod průměrem EU (44,9 % oproti 50,3 %), ačkoli od roku 2000 se míra jejich zapojení podstatně zvýšila, a to téměř o 15 procentních bodů na 44,9 % v roce 2013. V roce 2014 vstupují v účinnost opatření, jež mají omezit předčasné odchody do důchodu, a připravují se další opatření na posílení pobídek pro pozdější odchod z trhu práce. Pro starší pracovníky je však i nadále obtížné zůstat na trhu práce či se na něj vrátit. Migranti, ačkoli tvoří stále větší část pracovní síly, i nadále čelí překážkám při úplné integraci na trh práce a míry nezaměstnanosti jsou u nich výrazně vyšší, částečně i kvůli přetrvávajícím překážkám při uznávání kvalifikací. Přestože míra zaměstnanosti žen, která činila v roce 2013 70,8 %, je poměrně vysoká, v přepočtu na plné pracovní úvazky je mnohem méně příznivá (55,6 % v roce 2012). Rakousko má jeden z nejvyšších procentních podílů žen zaměstnaných na částečný úvazek a vysokou koncentraci žen v zaměstnáních s nízkým platem. Důsledkem jsou jedny z největších rozdílů v odměňování a důchodech mezi ženami a muži v EU. Ačkoli byla přijata některá opatření pro zlepšení služeb péče o děti a služeb dlouhodobé péče, je dostupnost těchto služeb stále omezena. (14) Podle šetření dovedností studentů OECD z roku 2012 se výsledky vzdělávání v Rakousku zlepšily ve všech kategoriích, avšak čtenářské dovednosti jsou stále pod průměrem EU a socioekonomické zázemí má nadále významný vliv na školní výsledky. Přestože celkově byl cíl týkající se předčasného ukončování školní docházky splněn, u žáků z rodin migrantů, jichž ve školách stále přibývá, byl tento podíl více než třikrát vyšší než u žáků z nemigrantských rodin (21,5 % oproti 6,0 % v roce 2012). Na prevenci předčasného ukončování školní docházky se neklade dostatečný důraz a stále je potřeba rozvinout na celostátní úrovni strategický přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání. Probíhají nebo byly přijaty reformy různých prvků vzdělávacího systému, zejména byl spuštěn program nová střední škola. Je třeba důkladně monitorovat potenciál programu nová střední škola pro zmírnění negativních dopadů, které má časné rozdělování žáků do různých typů škol po čtyřech letech základní školy na sociálně znevýhodněné žáky, a jeho potenciál zlepšit výsledky učení. Pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, vytváří zvyšující se počet studentů tlak na financování a organizaci, a zároveň je procentní podíl studentů, kteří studium dokončí, pod průměrem EU. Zlepšování výsledků ve vzdělávání je nadále zásadně důležité pro snazší přechod ze vzdělávacího systému do zaměstnání. (15) Stále přetrvávají významné regulační překážky, které brání podnikům i jednotlivcům s příslušnou odborností nabízet v Rakousku své služby. Právní předpisy upravující některá povolání omezují formy společností a ukládají povinnosti, pokud jde o držení kapitálových podílů, a zároveň je přístup ke konkrétním profesím podmíněn speciální odbornou kvalifikací a zakládání společností poskytujících služby ve více různých oborech je i nadále obtížné. Kombinace těchto požadavků vytváří překážky pro vstup na trh a poskytování profesionálních služeb, což omezuje hospodářskou soutěž. Pokud jde o požadavky na odborné kvalifikace, účastní se Rakousko vzájemného hodnocení v rámci celé EU a aktualizovalo svoji databázi regulovaných povolání CS 5 CS
jako první krok při posuzování opodstatněnosti a přiměřenosti požadavků na odborné kvalifikace. (16) Cílem požadavků na uveřejňování obsažených v právních předpisech EU týkajících se zadávání veřejných zakázek je zajistit hospodářskou soutěž a rovné zacházení prostřednictvím lepšího informování o příležitostech ucházet se o zakázky, což je zásadní podmínkou pro přístup na trh. Větší míra konkurence mezi uchazeči obecně vede k lepším nabídkám pro zadavatele, včetně podstatně nižších cen. Hodnota zadávacích řízení, která uveřejnily rakouské orgány a další subjekty podle právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek, však činila v roce 2012 1,5 % HDP a 6,6 % celkových veřejných výdajů na stavební práce, zboží a služby, což je značně pod průměrem EU, jenž činí 3,4 %, respektive 17,7 %. Tato situace znamená značné náklady pro rakouské daňové poplatníky, a pro podniky ušlé obchodní příležitosti. (17) Navzdory navýšení rozpočtu rakouského spolkového orgánu pro hospodářskou soutěž má tento orgán i nadále nedostatek personálu v porovnání s ostatními členskými státy podobné velikosti nebo menšími. Rakouské osobní i nákladní železniční dopravě by prospěla další snaha o posílení hospodářské soutěže, jak doporučila Rada v roce 2013. (18) Přestože celková kapitalizace bankovního sektoru se i v roce 2013 nadále zlepšovala, je vzhledem k rizikovému profilu bank na místě další úsilí o posílení kapitálových rezerv. Rada v roce 2013 doporučila, aby Rakousko urychlilo restrukturalizaci bank, které jsou zcela či zčásti vlastněné státem. V současnosti se připravuje právní rámec pro likvidaci Hypo Alpe Adria, který bude do léta předložen parlamentu ke schválení. Probíhají organizační přípravy na zřízení příslušné společnosti pro správu aktiv. Tato společnost by měla zahájit činnost na podzim. V souladu s rozhodnutími EU o státní podpoře pokračuje restrukturalizace, respektive likvidace Österreichische Volksbanken AG a špatné banky Kommunalkredit, KA Finanz. Transparentní a rozhodné kroky pro dokončení restrukturalizace zestátněných bank budou klíčové pro ochranu finanční stability a pro minimalizaci negativních dopadů na veřejné finance. (19) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rakouska. Posoudila program stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Rakouska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5. (20) Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Rakouska a její stanovisko 8 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1. (21) V kontextu evropského semestru vypracovala Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této analýzy vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro. Rakousko by mělo zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení, 8 Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97. CS 6 CS
DOPORUČUJE, aby Rakousko v období 2014 2015 provedlo tato opatření: 1. Po odstranění nadměrného schodku posílit rozpočtová opatření na rok 2014 s ohledem na vznikající mezeru ve výši 0,5 % HDP na základě předpovědi Komise z jara 2014, jež ukazuje na riziko významného odchýlení se od požadavků Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby bylo zajištěno splnění střednědobého cíle, a i poté tuto strategii dodržovat a zajistit, aby bylo dodrženo pravidlo týkající se zadlužení, s cílem udržet trvalý pokles míry veřejného zadlužení. Dále zefektivnit fiskální vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy, například zjednodušením organizační struktury a harmonizací kompetencí v oblasti výdajů a čerpání finančních prostředků. 2. Zlepšit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, zejména harmonizací zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu pro muže a ženy a přizpůsobením zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu střední délce života. Sledovat provádění nedávných reforem omezujících přístup k možnosti předčasného odchodu do důchodu. Dále zvyšovat nákladovou efektivnost a udržitelnost zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče. 3. Snížit vysoké daňové zatížení práce u pracovníků s nízkými příjmy přenesením zdanění na zdroje příznivější pro růst, jako jsou například periodické daně z nemovitostí, včetně aktualizace daňové základny. Posílit opatření na zlepšení vyhlídek na trhu práce pro osoby s migrantským zázemím, ženy a starší pracovníky. Součástí je i další zlepšení služeb péče o děti a služeb dlouhodobé péče a uznávání kvalifikací migrantů. Zlepšit výsledky ve vzdělávání, zejména u mladých lidí s migrantským zázemím, včetně zlepšení předškolního vzdělávání a zmírnění negativních dopadů časná diferenciace žáků podle schopností. Dále zlepšit strategické plánování ve vysokoškolském vzdělávání a posílit opatření na snížení počtu studentů, kteří předčasně zanechají vysokoškolského studia. 4. Odstranit nadměrné překážky pro poskytovatele služeb, též co se týče požadavků na právní formu a požadavků týkajících se držení kapitálových podílů, a překážky pro zřizování společností poskytujících služby ve více oborech. Přezkoumat, zda omezení pro zahájení vykonávání a vykonávání regulovaných povolání jsou přiměřená a odpovídají veřejnému zájmu. Zjistit důvody nízké hodnoty veřejných zakázek dostupných v zadávacích řízeních podle právních předpisů EU. Významně posílit zdroje rakouského spolkového orgánu pro hospodářskou soutěž. 5. Nadále účinně postupovat při řádné restrukturalizaci bank zcela či zčásti vlastněných státem a pečlivě tento proces sledovat. V Bruselu dne Za Radu předseda CS 7 CS