Mladotice a okolí Manětín 49 59'29.84"N 13 13'51.51"E Barokní Manětín se nachází v Plzeňském kraji. je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září denně mimo pondělí. Zámecká expozice představuje barokní mobiliář a unikátní soubor obrazů zámeckého služebnictva z počátku 18. století. Před zámkem je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou barokní zahradu. Budova zámku je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. V 16. století za Hrobčických z Hrobčic byl vybudován renesanční zámek. Svou dnešní podobu zámek získal po požáru města v roce 1712, kdy byl barokně přestavěn pro tehdejšího majitelé zámku? Lažanské z Bukové, kteří zámek vlastnili v letech 1621? 1945. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/manetin--1 Chyše - zámek 50 6'24.46"N 13 14'54.76"E je významnou památkou obce Chyše na Karlovarsku. je mohutná čtyřkřídlá budova se dvěma polygonálními věžemi. Ve východním zámeckém křídle jsou arkády. V přízemí se zachovala místnost s valenou klenbou, se štukovou výzdobou a nástropním obrazem od P. Brandla z roku 1708. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Na zámku je k vidění stálá expozice Karla Čapka, který na zámku v roce 1917 působil jako vychovatel. Původní hrad vznikl ve 13. století. Za husitských válek byl hrad zbořen a obnoven až za Buriana z Gutštejna po roce 1473. V roce 1566 se Anežka z Gutštejna provdala za Mikuláše z Lobkovic, za kterého byl hrad renesančně přestavěn na zámek. V roce 1587 získali zámek Berkové z Dubé. Za Krakovských z Kolovrat byl zámek v roce 1708 barokně upraven. Od roku 1766 vlastnili zámek Lažanští z Bukové, kteří jej nechali v letech 1856? 1858 přestavět ve stylu anglické novogotiky a zámek tak získal dnešní podobu. Autor článku: Vanda Martínková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chyse-zamek v Chyši 50 6'20.92"N 13 14'47.08"E Přibližně v polovině trasy mezi Karlovými Varya Rakovníkem leží obec Chyše, kde leží stejnojmenný zámek, sídlo hraběcího rodu Lažanských. V blízkosti zámku je pivovar s Restaurací. Doporučuji, chutné a ceny jsou přiměřené. Když už budte v obci, nezapomeňte navštívit hřbitovní kostel Zvěstování panny Marie.(Je na turistice) Autor článku: Novotna Martina Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-v-chysi Rabštejn nad Střelou 50 2'36.61"N 13 17'27.81"E Nejmenší město v České republice, ale i v Evropě? Rabštejn nad Střelou, nacházející se na Plzeňsku, se chlubí řadou pozoruhodných památek, patří mezi ně i zřícenina hradu a barokní zámek. Z hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Barokní zámek je patrová budova s dvouramenným schodištěm. Hrad se poprvé připomíná již v roce 1269, o rozšíření hradu se postaral Oldřich Pluh z Rabštejna, který rabštejnské panství koupil v roce 1321. Za Gutštejnů hrad v roce 1467 marně dobývalo královské vojsko. Po roce 1524 vybudoval Lorenc Šlik ve východní části hradu renesanční zámek, když tento zámek zpustl, byl před ním v roce 1705 postaven nový barokní zámecký objekt, který byl v 70. letech minulého století rekonstruován pro potřeby školícího střediska ČTK. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rabstejn-nad-strelou--1 Krašov 49 56'57.14"N 13 35'21.67"E Půvabné zříceniny hradu Krašov stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Hrad měl rozsáhlé hospodářské Předhradí s pivovarem, sladovnou, kovárnou, krčmou, cihelnou a dvěma sklepy. Vedle brány stálo obytné stavení, za ním byla vysoká okrouhlá věž, na konci nádvoří stál dvoupatrový palác a kaple. V čele hradu byla věž s břitem. Zachovala se okrouhlá věž, do skály vytesaná cisterna a opravené zbytky hradního paláce. Z hradního areálu se otvírá překrásný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové, za kterých byl objekt upraven na pohodlné renesanční sídlo. V 18. století byl Krašov přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle zpustl, navíc byl rozebírán jako stavební materiál. V letech 1970? 1971 se zde uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum. V posledních letech začal o Krašov pečovat Spolek pro záchranu Krašova. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krasov--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Nečtiny 49 58'29.66"N 13 9'58.03"E Zámeček ve stejnojmenné obci, nedaleko Manětína. Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků (1549-1623) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod Zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech 1855-1858, kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839? 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf- Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení. Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s Velkým rybníkem. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nectiny Preitenštejn (Nečtiny) 49 57'38.19"N 13 9'43.12"E gotického hradu Preitenštejn stojí na kopci asi 1,5 km jižně od obce Nečtiny na Plzeňsku. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza zdí přilehlých hradních budov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad nechal ve 30. letech 14. století jako vojenský opěrný bod na důležité zemské stezce vybudovat král Jan Lucemburský. Později se hrad dostával do zástavy? páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna. V polovině 16. století byl hrad definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/preitenstejn-nectiny Řeka Střela 50 2'8.45"N 13 17'28.31"E Střela pramení u Toužimi, napájí vodou Žlutickou přehradu(nádrž na pitnou vodu), protéká údolím kolem Žlutic,Chyše, Rabštejna, kolem městečka Plasy a vlévá se do Berounky. Nejzajímavější je úsek mezi Rabštejnem a Kozičkovým mlýnem,kde je od roku 1976 vyhlášena přírodní rezervace(314,2 ha). Je to v břidlicích hluboce zaříznuté údolí s čistou peřejnatou řekou. Chráněna je údolní niva i příkré stráně porostlé svahovými a suťovými porosty. Údolím vede zelená turistická značka.část údolí přibližuje Naučná stezka kolem Rabštejna,dlouhá 8 km se 14 zastávkami. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strela--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Libštejn 49 53'53.30"N 13 32'58.66"E Mezi Kralovicemi a Břasy na Plzeňsku se nad pravým břehem řeky Berounky nachází na zalesněném ostrohu malebná zřícenina hradu Libštejna. Na tento hrad se můžeme dostat od obce Liblín, kde je nad řekou Berounkou u silnice ve směru na obec Němčovice malé parkoviště. Odtud je to pěšky podél řeky po červené asi dva kilometry. Druhá možnost je nechat auto u dvora Obora, který se nachází v blízkosti této silnice, ale asi o dva kilometry dále. Odtud je to pěšky po zelené něco přes kilometr. Nejbližší železniční zastávka v Kralovicích je od zříceniny hradu Libštejna vzdálená přibližně dvanáct kilometrů. Hrad založil v r. 1367 Oldřich Tista z Hedčan. Koncem 14.století přešel do majetku pánů z Kolovrat. V roce 1425 byl obléhán husity, kteří se pokoušeli obyvatele hradu vyhladovět. Dobýt se jim ho však nepodařilo. Od r. 1590 již nebyl obýván a postupně začal chátrat. V r. 1639 byl definitivně zničen, když jej v průběhu třicetileté války vypálili Švédové. Do dnešní doby se z Libštejna zachovala téměř v původní výšce vysoká hranolová věž, zbytky zdí dvou paláců a obytných budov. Dále se zachovala část druhé menší věže a zbytky dvou předsunutých věží. Z hradu je i pěkný pohled dolů na řeku a na protější zalesněné kopce. Romantické zříceniny gotického hradu Libštejn stojí na skalnatém ostrohu na pravém břehu řeky Berounky. Hradní zřícenina Libštejn se nachází na Rokycansku v Plzeňském kraji. Z hradu se dochovala věž se zaoblenými rohy v téměř původní výšce, dále zbytek přízemí a nároží druhé věže, zbytky předsunutých bašt a torzo hradních paláců. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad založil Tista z Hedčan, který se v roce 1367 poprvé píše z Libštejna. Za Kolovratů byl hrad neúspěšně obléhán husity. V 15. století bylo zesíleno opevnění hradu. Ve 2. polovině 16. století přestal být hrad obýván a v roce 1590 je uváděn již jako pustý. V roce 1639 byl Libštejn vypálen švédským vojskem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/libstejn Tobiášův vrch Rozhledna 50 7'50.74"N 13 29'43.87"E Ocelová konstrukce věže byla vystavěna a patří firmě Eurotel. Při schvalovacím řízení si okresní úřad dal podmínku, že telekomunikační věž musí být přístupná jako rozhledna a na stavbě se musí podílet obě telekomunikační firmy. Tím se zabránilo tomu, aby vrchol hyzdily desítky ocelových stožárů. Rozhledna je 5 km severně od obce Jesenice. Dostanete se k ní, když z hlavní silnice vedoucí z Prahy do Karlových Varů odbočíte za obcí Hořesedly u čerpací stanice za motorestem Zálesák vlevo směrem na Jesenici. Asi po jednom a půl kilometru jízdy odbočuje vlevo ze silnice lesní cesta. po ní se dostanete až k rozhledně. Rozhledna otevřena od 20. května do 30. září takto: v SOBOTU a to V, VI, IX: 11.00-16.00 hod, VII-VIII: 11.00-17.00 hod. Další info viz http://tobiasuvvrch.xf.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tobiasuv-vrch Kostel Zvěstování Panny Marie Kostel 50 6'20.71"N 13 15'25.60"E Kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Chyše u Žlutic v malebných Doupovských horách. Stojí na vršku zvaném Špičák (Špicberk) na východě obce a je viditelný ze širokého okolí. Jde o ranně barokní stavbu z druhé poloviny sedmnáctého století. Jeho věž skrývá dva vzácné zvony (1520 a 1572), z nichž starší je opatřen latinským nápisem, mladší českým nápisem, je renesanční a pochází z dílny vynikajícího zvonaře Alberta Gregora (je v levé věži). Za presbyteriem kostela stojí márnice čtvercového půdorysu s vyžlabenými rohy, mansardová střecha je kryta šindelem. Kostel je obklopen hřbitovem s výklenkovými kaplemi. Hřbitov je nyní pietně upraven a jeho nejvzácnější náhrobky opraveny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-zvestovani-panny-marie Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Mariánský Týnec Klášter 49 59'3.26"N 13 27'49.31"E Klášter nese jméno podle původní kaple zasvěcené panně Marii. Leží ve stejnojmenné obci, která se rozkládá mezi třemi velkoměsty, Karlovými Vary, Plzní a Prahou. Zmíněná kaple byla postavena roku 1186. Po husitských válkách byl Kostelík přestavěn na větší kostel. Na počátku 18. století se začal stavět nový velký chrám, který byl dokončen v druhé polovině téhož století. Dnes v objektu probíhají rozsáhlé rekonstrukce. V areálu kláštera sídlí muzeum a galerie severního Plzeňska Autor článku: Vladimíra Mašínová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mariansky-tynec--1 Klášter Plasy Klášter 49 55'59.84"N 13 23'32.33"E V romantickém údolí řeky Střely se rozkládá bývalý cisterciácký klášter založený před rokem 1146 knížetem Vladislavem ll. Klášterní Areál prodělal několik přestaveb, z nichž nevýznamnější je přestavba konventu z let 1711-1740 podle plánů Santiniho a Dienzenhofera s dokonalým vyřešením základů stavby v bažinaté půdě a mistrovským ovládnutím hmoty a prostoru. Hodnotnou architekturu doplňují v kaplích a chodbách l.patra fresková výzdoba Müllera, Pinka a Kramolína. Součástí areálu je kromě konventu budova prelatury, tzv. královská kaple, klášterní kostel, a Metternichovská hrobka v kostele sv. Václava. V konventu je expozice zaměřená na historii plasského lékárenství, galerie Stretiů- plasských rodáků a zejména nově otevřená barokní expozice s knihovnou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-plasy Barokní sýpka Dům, budova 49 56'8.49"N 13 23'28.08"E Barokní sýpka se nachází v blízkosti dalších unikátních budov a komplexů? kostela Nanebevzetí Panny Marie, Klášterního dvora, kláštera a zámku v obci Plasy v Plzeňském kraji. Stavitelům se podařilo mistrovské zvládnutí hmoty a prostoru zařadit do ojedinělého přírodního koloritu Plaské kotliny. Velice zajímavá je budova sýpky s raně gotickou královskou kaplí sv. Václava a sv. M. Magdalény. Budova sýpky je barokní, třípatrová, ve střední části s věží. Po zdolání více jak 120 schodů na návštěvníky čeká odměna v podobě funkčního barokního hodinového stroje z r. 1686. Věž je Vysoká 47 metrů a je ukončena trojitou helmicí s dvěma lucernami, kde jsou umístěny zvony. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/barokni-sypka Kostel Sv. Petra a Pavla Kostel 49 58'44.79"N 13 29'1.67"E Jednolodní farní Kostel Sv. Petra a Pavla je zmiňovaný již roku 1250, byl později renesančně upraven. Centrální kostel má půdorys rovnoramenného kříže, nároží jsou zkosená. Jižní rameno s představeným dvouvěžím pod stanovými střechami je spojeno s patrovou budovou probožství. Na západě je ke kostelu připojen čtvercový ambit s askádami otevřenými do dvora. Probožství má mansardovou střechu a střední risalit se štítem. Vystavěno bylo v letech 1720-64. Klášter i kostel byly zrušeny v roce 1785. Areál se nalézá celkem v nejvýše položeném místě nevelké osady Kralovice, na jejím jižním okraji a náleží mezi vynikající krajinnou dominantu. Bezprostřední okolí kostela je zatravněné. Nádvoří před východním průčelím budov je vymezeno ohradní zdí a v jeho prostoru je z valounů vydlážděná plocha ve tvaru kvadrilobu; uprostřed kruhový kamenný bazén a po obvodě několik ozdobných váz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-petra-a-pavla--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Kostel Sv. Petra a Pavla Kostel 50 5'22.78"N 13 9'49.62"E Kostel Sv.Petra a Pavla je nejstarší architektonická památka ve Žluticích, která patří na Karlovarsku k nejcennějším. Tato trojlodní bazilika, budovaná od poloviny čtrnáctého století, je zaklenuta gotickými Křížovými žebrovými klenbami. V interiéru se dochovaly fragmenty gotických maleb z r. 1435, renesanční figurální náhrobníky, hrobka Kokořovců, renesanční kamenná křtitelnice z r. 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář se dvěma obrazy a sochami z r. 1667. Chrám byl barokně upravován po r. 1660 a nákladně restaurován v nedávných letech. Vynikající součástí kostela jsou vzácné barokní varhany z let 1774-1775 Františka Prokopa Nolli z Úterý. Jedná se o největší a nejlépe dochovaný nástroj tohoto varhanáře. V roce 1994 byly tyto varhany prohlášeny Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Sousední barokní fara byla vybudována v r. 1764. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-petra-a-pavla Zámecký pivovar Chýše Ostatní 50 6'19.33"N 13 15'2.02"E Město Chýše kromě krásného zámku nabízí návštěvníkům možnost navštivit zámecký pivovar a pochutnat si na originálním chýšském pivu, které je vařeno podle staročeských receptur. Pivovar byl vybudován v letech 1839-1841, ovšem tradice vaření piva v Chýši vznikla mnohem dříve a to již v roce 1580. V areálu pivovaru se nachází stylová restaurace ve které si můžete pochutnat nejen na chýšském pivu, ale i na jiných pochoutkách. Pivovar je otevřen denně od 11:00 do 22:00. Autor článku: Zaneta Konvalinová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecky-pivovar-chyse Krty - železniční stanice Zastávka vlaku 50 5'25.47"N 13 26'3.79"E Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krty-zeleznicni-stanice Mladotice - železniční stanice 49 59'15.32"N 13 22'0.84"E Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: zastávka linkových autobusů veřejné parkoviště Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mladotice-zeleznicni-stanice Čistá - železniční stanice Zastávka vlaku 50 1'57.00"N 13 34'1.16"E Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cista-zeleznicni-stanice Kaznějov - železniční stanice 49 53'37.05"N 13 22'24.61"E Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: čekárna pro cestující veřejné parkoviště Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaznejov-zeleznicni-stanice Horní Hradiště - železniční stanice Zastávka vlaku 49 56'49.95"N 13 21'48.10"E Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horni-hradiste-zeleznicni-stanice Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7