Průvodce "Průvodce Česká republika"

Transkript

1 Zámek Manětín Zámek 49 59'28.86"N 13 13'56.96"E Cílem tohoto našeho výletu bylo dnes skoro neznámé a neprávem opomíjené Městečko Manětín. Hned po příjezdu do centra nás, stejně jako každého návštěvníka Manětína překvapí množství a kvalita barokních soch a božích muk, pocházejících z konce 17. a celého 18. století. Zajímavé jsou také pozdně barokní měšťanské domy na náměstí a podél hlavní komunikace, které dotvářejí kolorit bývalého významného města. Pro množství památek a soch je město označováno jako barokní perla západních Čech. V Manětíně jsou také dva zajímavé kostely (sv. Jana Křtitele a sv. Barbory) i krásné okolí, ale my jsme sem dnes přijeli navštívit zámek. V pokladně jsme zakoupili lístky, a protože zbýval čas, tak jsme se šli projít do zahrady a parku. Obojí je pečlivě udržované a určitě návštěvu můžeme doporučit. V případě, že se člověk zatoulá do okolí Manětína, je dobré mít s sebou Turistickou mapu KČT - 30, Povodí Střely. Sympatické a praktické je také to, že na hlavní ulici (naproti zámku) mají otevřené informační centrum. Zámku předcházela středověká tvrz, která byla situovaná v severozápadním nároží dnešního objektu. Před rokem 1600 byla tvrz rozšířena a přestavěna na zámek. Po velkém požáru v roce 1712 následovala za Václava Josefa Lažanského a jeho ženy Marie Gabriely vrcholně barokní přestavba. Jednalo se o radikální zásah do vzhledu objektu. Architektem, jemuž Manětín vděčí za barokní podobu zámku, kostela i urbanistickou koncepci náměstí, byl Tomáš Haffenecker. Tento Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 uznávaný odborník a pozdější císařský stavitel jednak vypracoval projekt, ale také dohlížel na vlastní stavbu, jejíž realizaci měl na starosti tyrolský stavitel Jan Jiří Hess (J. G. Hess). Zámek byl výrazně rozšířen a nabyl dnešní podoby. Vystavěna byla dlouhá podélná patrová budova půdorysu písmene L s přilehlým hospodářským dvorem, která tvoří celou jižní stranu náměstí. Protáhlé průčelí je členěno třemi vstupními portály a má 33 okenních os. Na západní straně je zámek spojen krytou chodbou s oratoří kostela sv. Jana Křtitele. Přestavbou zámku se také změnil charakter náměstí před ním. Původní svah byl vyrovnán trojicí vysokých teras, ozdobených kašnami, galerií barokních soch, sousoší a váz. Zámek byl po roce 1945 konfiskován a přidělen Státním statkům a lesům. Bylo zde zřízeno ředitelství lesního závodu i byty jeho zaměstnanců. V roce 1959 byly zámecký sál a bývalá knihovna opět zpřístupněny veřejnosti, neboť zde byla otevřena expozice místního muzea. V roce 1962 se dokonce do Manětína vrátila část konfiskovaného zámeckého mobiliáře. Od 1. ledna 2002 byl manětínský zámek s areálem parku prohlášen Národní kulturní památkou. V současné době je v péči plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu. Prohlídka zámku se koná s průvodcem a je možno si prohlédnout vstupní halu, přijímací pokoj, malý i velký hraběnčin salon, ložnice, hraběnčinu pracovnu, lovecký pokoj, velký společenský salon, pánskou pracovnu, jídelnu, hlavní sál, zámeckou knihovnu a na závěr spojovací chodbu, která vede do oratoře kostela sv. Jana Křtitele. Interiér zámku se nám líbil a s výkladem průvodkyně jsme byli spokojeni. I když je zámek známějším objektem v Manětíně, určitě bych doporučil si prohlédnout také sousední kostel: www. turistika.cz/mista/manetin-kostel-sv-jana-krtitele I v okolí se nacházejí další zajímavá místa: - zámek a pivovar v městečku Chyše: - městečko Rabštejn: - kamenný most v Rabštejně: - kostel Panny Marie v obci Skoky: - kaple sv. Jana Nepomuckého nad Žluticemi: www. turistika. cz/ mista/ kaple- sv- jana- nepomuckeho- nad- mestemzlutice Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Manětín Zámek 49 59'29.84"N 13 13'51.51"E Barokní Zámek Manětín se nachází v Plzeňském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září denně mimo pondělí. Zámecká expozice představuje barokní mobiliář a unikátní soubor obrazů zámeckého služebnictva z počátku 18. století. Před zámkem je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou barokní zahradu. Budova zámku je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. Historie V 16. století za Hrobčických z Hrobčic byl vybudován renesanční zámek. Svou dnešní podobu zámek získal po požáru Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 města v roce 1712, kdy byl barokně přestavěn pro tehdejšího majitelé zámku? Lažanské z Bukové, kteří zámek vlastnili v letech 1621? Další informace najdete zde: Hora Chlumská hora - vyhlídka 50 0'15.05"N 13 12'36.68"E Na vyhlídce se mohou návštěvníci seznámit s unikátní faunou a flórou přírodní rezervace, která se rozprostírá na svažitých stráních přímo pod samotnou lokalitou. K vzácným druhům rezervace patří pupava obecná dlouholistá, třezalka horská, lilie zlatohlavá, medovník medůňkolistý, pupava Biebersteinova, hrachor lnolistý, česnek šedavý horský, skalník celokrajný, kruštík širokolistý, tolita lékařská, vemeník dvoulistý nebo jeřáb břek. Při troše štěstí a pozornosti lze spatřit i jeden z pokladů Chlumské hory jeřáb manětínský. Tohoto unikátního křížence jeřábu dunajského a jeřábu břeku také jinde na světě nepotkáte. Na první pohled ho lze poznat díky Růžovým prášníkům v charakteristických bílých květech. Mimo květu slouží k určení návštěvníkům barevné fotografie na informačním panelu. Zdejší lesy, kde se tento jeřáb vyskytuje, spravuje Střední lesnická škola ve Žluticích. Proto aktivity žlutické základní organizace ČSOP Alter meles probíhají v úzké spolupráci s touto školou. Samotná vyhlídka byla pro návštěvníky, turisty a milovníky přírody dlouhá léta takřka neznámá. Cílem projektu bylo otevření této lokality a prolnutí zájmů ochranářských, rekreačních a produkčních. Součástí lokality je příjemné posezení, z něhož lze sledovat krajinu Manětínska doslova z ptačí perspektivy. Zpřístupnění lokality zrealizovala místní organizace Českého svazu ochránců přírody Alter meles ve spolupráci se Střední lesnickou školou Žlutice za finanční podpory NET4GAS, generálního partnera ČSOP. Autor článku: Václav Lupínek Další informace najdete zde: Rabštejn nad Střelou Zřícenina 50 2'36.61"N 13 17'27.81"E Nejmenší město v České republice, ale i v Evropě? Rabštejn nad Střelou, nacházející se na Plzeňsku, se chlubí řadou pozoruhodných památek, patří mezi ně i zřícenina hradu a barokní zámek. Z hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Barokní zámek je patrová budova s dvouramenným schodištěm. Historie Hrad se poprvé připomíná již v roce 1269, o rozšíření hradu se postaral Oldřich Pluh z Rabštejna, který rabštejnské panství koupil v roce Za Gutštejnů hrad v roce 1467 marně dobývalo královské vojsko. Po roce 1524 vybudoval Lorenc Šlik ve východní části hradu renesanční zámek, když tento zámek zpustl, byl před ním v roce 1705 postaven nový barokní zámecký objekt, který byl v 70. letech minulého století rekonstruován pro potřeby školícího střediska ČTK. Další informace najdete zde: Řeka Střela 50 2'8.45"N 13 17'28.31"E Střela pramení u Toužimi, napájí vodou Žlutickou přehradu(nádrž na pitnou vodu), protéká údolím kolem Žlutic,Chyše, Rabštejna, kolem městečka Plasy a vlévá se do Berounky. Nejzajímavější je úsek mezi Rabštejnem a Kozičkovým mlýnem,kde je od roku 1976 vyhlášena přírodní rezervace(314,2 ha). Je to v břidlicích hluboce zaříznuté údolí s čistou peřejnatou řekou. Chráněna je údolní niva i příkré stráně porostlé svahovými a suťovými porosty. Údolím vede zelená turistická značka.část údolí přibližuje Naučná stezka kolem Rabštejna,dlouhá 8 km se 14 zastávkami. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: Nečtiny Zámek 49 58'29.66"N 13 9'58.03"E Zámeček ve stejnojmenné obci, nedaleko Manětína. Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků ( ) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod Zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech , kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. Zámek se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Historie Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839? 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf- Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení. Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s Velkým rybníkem. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: Preitenštejn (Nečtiny) Zřícenina 49 57'38.19"N 13 9'43.12"E Zřícenina gotického hradu Preitenštejn stojí na kopci asi 1,5 km jižně od obce Nečtiny na Plzeňsku. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza zdí přilehlých hradních budov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad nechal ve 30. letech 14. století jako vojenský opěrný bod na důležité zemské stezce vybudovat král Jan Lucemburský. Později se hrad dostával do zástavy? páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna. V polovině 16. století byl hrad definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: Špičák Vrchol 49 58'44.38"N 13 10'36.22"E Jeden z vrchů nad obcí Nečtiny, který nabízí zhruba 180 st. výhled. Autor článku: Daniel Hatina Další informace najdete zde: Malý Špičák (Malšín) Zřícenina 49 54'6.62"N 13 9'28.12"E Hrad je poprvé a také naposled v pramenech uváděn někdy kolem roku 1520 jako "zámek pustej Malsyn a ves pustá tudíž". Hrad byl původně historiky kladen do míst dnešního dvora Malšína. Až archeologický průzkum na konci 70. let 20. století odhalil jeho pozůstatky na nedalekém zhruba asi 15 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 metrů nad okolním terénem vyčnívajícím čedičovém kuželi nazývaném Malý Špičák. Existence nejspíše zcela dřevěného hradu je archeologicky datována do 2. pol. 13. stol. Autor článku: Tomáš Glaser Další informace najdete zde: Zámecká zahrada v Manětíně Zahrada 49 59'27.02"N 13 13'58.51"E Pozemek zahrady u zámku v Manětíně je už doložen v roce 1604, kdy byl součástí dědictví po Jeronýmu Hrobčickém z Hrobčic. Za Hrobčických zahrada vznikala současně s přestavbou bývalé tvrze na renesanční zámek. Bylo to v době, kdy hromadně docházelo k přestavbám rodových sídel a kdy se současně upravovaly přilehlé pozemky na zahrady. Zahrada u manětínského zámku pak byla ještě zásadně přestavěna po požáru zámku v roce 1712, kdy zde bylo upravena charakteristická zahradní barokní kompozice s výraznou střední osou. Počátkem 19. století byl za barokní zahradou za Manětínským potokem vytvořen prostor parku, který byl upraven v anglickém přírodně- krajinářském stylu s Rybníčkem, poustevnou i altánem a umělým vrchem. Po roce 1945 nastal čas devastace barokní zahrady i anglického parku, což trvalo až do 90. let 20. století. Následnou obnovou získala zahrada rámcovou podobu z roku Další informace najdete zde: Manětín kostel sv. Jana Křtitele 49 59'29.40"N 13 13'51.10"E Manětín je poprvé zmiňován v roce 1169, kdy jej Vladislav II. věnoval johanitskému řádu. Z roku 1182 je také první zmínka o zdejším kostele sv. Jana Křtitele, která souvisí s johanitskou svatyní, jež se na tomto místě pravděpodobně původně nacházela. Vlastní kostel byl postaven patrně ve 14. století. V roce 1712 podstatná část města vyhořela, zámek a kostel nevyjímaje. sv. Jana Křtitele byl v letech od základů přestavěn. Tohoto úkolu se ujal tyrolský stavitel Jan Jiří Hess (J. G. Hess), pravděpodobně podle projektu T. Haffeneckera. Z původní stavby bylo patrně ponecháno jen zdivo trojbokého presbytáře s jednoduchými opěrnými pilíři v rozích. Na hlavním oltáři byl umístěn zajímavý obraz Křest Páně, jedna ze skvělých prácí Petra Jana Brandla, jednoho z hlavních představitelů vrcholného baroka v Čechách. Další dva obrazy téhož autora jsou umístěny na bočních oltářích. Zobrazují Sv. Annu, kterak vyučuje dívku Marii a Sv. Antonína Paduánského. stojí na západním konci náměstí a je obklopený zdí bývalého hřbitova. Vstup do objektu je západní předsíní v uličce mezi kostelem a děkanstvím. Lze se tam dostat jak z náměstí, tak i z ulice podél zámku k Manětínskému potoku. je otevřen v době bohoslužeb. Na možnost placené návštěvy je potřeba se informovat v pokladně zámku. V Manětíně by byla škoda nenavštívit místní krásný zámek i zajímavé okolí. Je dobré mít s sebou Turistickou mapu KČT - 30, Povodí Střely. Sympatické a praktické je, že na hlavní ulici (naproti zámku) mají otevřené informační centrum. Když už člověk navštíví Manětín, tak určitě zavítá ke krásnému zámku či do jeho zahrady: - zámek Manětín: www. turistika.cz/mista/zamek-manetin I v okolí se nacházejí další zajímavá místa: - zámek a pivovar v městečku Chyše: - městečko Rabštejn: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 - kamenný most v Rabštejně: - kostel Panny Marie v obci Skoky: - kaple sv. Jana Nepomuckého nad Žluticemi: www. turistika. cz/ mista/ kaple- sv- jana- nepomuckeho- nad- mestemzlutice Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou. Hřbitov 50 2'24.58"N 13 17'13.67"E Téměř 300 let žila v Rabštejně nad Střelou židovská komunita. Poslední židovské rodiny odtud odešly v roce 1938, kdy se Rabštejn stal součástí Sudet. Židovsky hřbitov je u cesty vedoucí k řece. Je ohraničen zídkou a má dvě části novou a starou. Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: Luková - sv.jiří 50 0'59.50"N 13 9'38.42"E sv. Jiří byl již roku 1352 farním a prošel několika přestavbami. Vývojově složitá pozoruhodná stavba má cennou raně gotickou sakristii z 13. století, která byla připojena ke staršímu nedochovanému presbytáři, nahrazenému novým ve druhé čtvrtině 14. století. Za husitských válek byl kostel pobořen. Po opravě v 16. století se z gotické stavby zachoval presbytář se dvěma poli křížové klenby s jednoduchým plochým svorníkem a sakristie s Křížovou žebrovou klenbou na pyramidálních konzolách se svorníkem s vyrytou růží. Po požáru roku 1796 byl kostel obnoven a znovu v letech novorománsky a novogoticky přestavěn včetně připojené věže, která jako jediná část kostela byla obnovena ještě roku Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Panny Marie Sedmibolestné v Rabštejně nad Střelou 50 2'32.14"N 13 17'28.14"E V roce 1748 získal Rabštejn rod Lažanských, který vlastnil i nedaleké Manětínské panství. Vzápětí Lažanští začali upravovat Rabštejn k obrazu svému a mimo jiné v letech 1766 až 1767 nechali na jižní straně zámeckého areálu postavit kostel Panny Marie Sedmibolestné. Přesné záznamy se nedochovali, ale zřejmě jde o dílo architekta Anselma Luraga. Po zrušení přilehlého kláštera servitů se v roce 1767 stal kostel Panny Marie Sedmibolestné kostelem farním. Nahradil tak sv. Matouše, který stál blíže k zámku a později, v roce 1787 byl zbořen. Další informace najdete zde: sv. Barbory - Manětín 49 59'30.70"N 13 14'35.77"E sv. Barbory stojí ve východní části obce Manětín u křižovatky silnic Manětín - Mladotice a Manětín - Plzeň. I když je v současné době kostel v desolátním stavu, stojí za navštívení. Jde totiž o barokní chrám z konce 17. století, postavený podle plánů Jeana Baptisty Matheye. Postavením Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 chrámu vlastně začala barokní proměna Manětína. svaté Barbory (stojící na místě původního, do roku 1417 dřevěného poutního kostelíka) je mohutný jednolodní kostel s hranolovým odsazeným presbytářem. stojí na vysoké terase, která vyrovnává sklon zdejšího terénu. Po druhé světové válce začal kostel silně chátrat a jeho další osud je nejistý. Hned u kostela je možné si prohlédnout celkem upravený a navštěvovaný hřbitov. Další informace najdete zde: Filiální kostel sv. Anny v Nečtinech 49 58'9.88"N 13 9'35.17"E sv. Anny, dnes stojící ve vzrostlém stromoví, najdeme jižně od Nečtin u silnice na Úněšov. Původní kostel, vybudovaný v letech , byl za třicetileté války zničen a na jeho místě v letech Václav Adam Kokořovec vybudoval kostel nový. Jedná se o jednoduchou obdélníkovou stavbu, která je zakončená třemi boky, přičemž k jižnímu boku presbytáře byla později přistavěna kaple. Za pozornost stojí renesanční mramorový vstupní portál datovaný do roku 1657 s aliančním kokořovsko-hessenteinským erbem a nápisovou deskou. Vnitřek kostela je jednolodní s plochým stropem a půlkruhovým triufálním obloukem, širokým presbytářem a sakristií s hrobkou. je nepřístupný. Další informace najdete zde: Kaple Kaplička na návsi Štichovic 49 58'39.79"N 13 18'9.72"E Na štichovické návsi s rybníčkem stojí menší zděná kaple se slunečními hodinami ve štítu nad vchodem a s velkým sanktusníkem, což je malá a štíhlá věžička, kde je (či býval) zavěšen malý zvon. Sanktusník se jako architektonický prvek objevil už ve 13. století a dodnes bývá běžně využívaný například v Portugalsku. Zvonem v sanktusníku se zvoní při zpěvu Sanctus (mešní zpěv) a při pozdvihování, což je část katolické bohoslužby. Kaplička na návsi ve Štichovicích pochází z 19. století a dnes je krásně opravena. Více se o Štichovicích dozvíte zde. Další informace najdete zde: Rabštejn, mlýn u Lišáka Technická památka 50 2'27.35"N 13 17'46.25"E Stejně jako jiné vodní toky, tak i Střela byla v dávných dobách využívaná jako zdroj síly k pohonu různých kol. Tím mohl být hamr, pila nebo povětšinou mlýn. Na Střele leželo mnoho vodních mlýnů. Různé druhy roztáčení kol bylo ovlivněno terénem. Horní, střední či dolní náhon zaručovaly efektivní využití vodní síly. Při pochodu Naučnou stezkou v okolí Rabštejna, narazíte na mlýn U Lišáka. Zdaleka nebyl sám. Jmenuji třeba Čoubův, Kozičkův, Nučický, Horův, které jsou blíže popsány na tabuli č.10. Nyní se nacházíme u tabule patnáct. Architektonicky zajímavý objekt, postavený na kamenné podezdívce s dřevěnou, dokola se točící pavlačí. Podezdívka chránila stavení proti povodním a ledovým krám. Přístup k mlýnu byl od židovského hřbitova, kolem břidlicových lomů. Obilí se z vozů pouštělo do vlastní mlýnice skluzem. Rychlost a jemnost mletí se určovala zvednutím stavidla. Autor článku: standa čiko Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Kříž Kříž v obci Hvozd 49 56'22.49"N 13 15'46.87"E Na návsi v obci Hvozd hned vedle bývalé hospody stojí vysoký hranolový odstupňovaný sokl a na něm je umístěný litinový kříž. Kříž dříve stával zřejmě jinde a na zmiňovaný kamenný sokl byl upevněn až později. V bohaté historii této nenápadné vesnice to není nic zvláštního. O vsi Hvozd se dočteme už v historických záznamech z roku Ve 14. století Hvozd patřil johanitům a poté do roku 1420 Švamberkům, majitelům Manětína. Přibližně od roku 1450 byl Hvozd neustále prodáván a jinak směňován a od roku 1576 se stává majetkem rodu Hrobčických z Hrobčic, kteří Hvozd opět připojili k Manětínskému panství a tento stav trval až do konce feudalismu. Další informace najdete zde: Hájovna Lipí 49 57'47.12"N 13 13'49.44"E Rozcestník je umístěný vedle cesty u Dolního rybníka na Malém potoce kousek od velmi pěkného odpočinkového místa, které najdeme hned u vody. Směrové šipky ukazují směr místního červeného okruhu, který začíná a končí v Manětíně u zámku a propojuje několik zajímavých a krásných míst manětínského regionu, mezi které bezesporu patří například osada Radějov. Od Zbraslavského vrchu přes Manětín k rozcestí Hájovna Lipí přichází také zeleně značená turistická trasa, která pokračuje do Dolní Bělé, kde se napojuje na Naučnou stezku Ludvíka Očenáška. Další informace najdete zde: Horův mlýn 50 2'7.66"N 13 17'14.89"E Rozcestník se nachází v blízkosti Horova mlýnu o jehož historii se návštěvníci mohou dozvědět z nedaleko stojící informační tabule, která je součástí okružní Naučné stezky Rabštejn, jež tímto rozcestím prochází a propojuje všechna významná místa Rabštejna nad Střelou a jeho okolí. m pod mohutným kaštanem vede táké zeleně značená turistická trasa z Rabštejna, která pokračuje po proudu údolím řeky Střely až ke 21,5 km vzdálenému klášteru Plasy. Další informace najdete zde: Hvozd 49 56'21.66"N 13 15'45.72"E Rozcestník najdete na návsi obce Hvozd, která je v historických záznamech poprvé zmiňována v roce Směrové šipky rozcestníku udávají směr žluté turistické trase, která vesnicí prochází. Západním směrem se podle žlutého značení dostanete přes Plachtín až do Trhomného k autobusové Zastávce a pokud se vydáte na severovýchod, dojdete k železniční stanici Mladotice, nebo můžete pokračovat až ke tvrzi Šebíkov. Další informace najdete zde: Manětín - zámek 49 59'29.51"N 13 13'54.01"E Rozcestník u manětínského zámku je výchozím bodem pro dva místní výletní okruhy, které zde nejen začínají, ale také i končí. Modrý okruh v délce 15 km zájemce povede přes Vomastkův vrch kolem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 zříceniny hradu Nečtiny a dále obcí Nečtiny až k Lešovicím a zpět do Manětína. Po červeném okruhu s celkovou délkou 17 km se dostanete přes Lipí až k Libenovskému dubu u Libenova a potom skrze osadu Radějov zpátky k zámku v Manětíně. Oba okruhy tak seznamují návštěvníky manětínského regionu nejen se zdejší přírodou ale i s místy spojené s lidskou činností. je výchozím místem i pro modře značenou turistickou trasu, která odtud vede do Rabštejna nad Střelou a dál až do Žihle. Po červené značce se odtud dostanete do Mladotic k železniční stanici, nebo opačným směrem na Zbraslavský vrch. Po poslední, zeleně značené cestě jedním směrem dojdete přes Dolní Bělou až ke Klášteru Plasy a opačně se po zelené doostanete na Zbraslavský vrch tentokrát přes Chlum. Další informace najdete zde: Osojenský potok - ústí 49 57'22.90"N 13 17'57.34"E Rozcestník najdeme na kraji lesa v údolní pasece, kde se setkává polní a lesní cesta. Směrové šipky udávají směr jediné turistické trase, která tu prochází a to žlutě značené stezky přicházející od Plachtína a Hvozdu a pokračující dál na Mladotice a tvrz Šebíkov. Místo je pojmenováno podle Osojenského potoka, který vytéká z rybníků okolo osady Osojno a asi 50 m od rozcestí se vlévá do potoka Chladná. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9