ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

3. aktualizace ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní území obce s rozšířenou působností města Lanškroun Zhotovitel: GEPRO spol. s r. o. Štefánikova 52 150 00 Praha 5 Ing.arch. Dana Pokojová Ing. arch. Mariana Langová Pořizovatel: Městský úřad Lanškroun Odbor stavební úřad Nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní město 563 16 Lanškroun 10/2014

TŘETÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ MĚSTA LANŠKROUN 2014 Seznam obcí ve správním území města Lanškroun jako obce s rozšířenou působností města Lanškroun: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek Objednatel: Město Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12, Lanškroun - Vnitřní město, 563 16 Lanškroun Pořizovatel: Městský úřad Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12, Lanškroun - Vnitřní město, 563 16 Lanškroun 1. Zhotovitel ÚAP v r. 2008: EKOTOXA s.r.o., Fišova 403/7, 602 00 Brno 2. Zhotovitel 1.aktualizace v r. 2010 a 2. aktualizace v r. 2012: Ing. Lubor Hruška, Ph. D. a kolektiv PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava 3. Zhotovitel 3. aktualizace v r. 2014: Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Aktualizace ÚAP, zpracování RUR: Ing. arch. Dana Pokojová, Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Smíchov, Ing. arch. Mariana Langová Obsah 3. aktualizace územně analytických podkladů ORP Lanškroun: Textová a tabulková část Grafická část: Výkres č. 1 Výkres hodnot 1 : 20000 Výkres č. 2 Výkres limitů 1 : 20000 Výkres č. 3 Výkres záměrů 1 : 20000 výkres č. 4 Výkres problémů 1 : 20000 2 (245)

Obsah: 1. Úvod...4 1.1 Charakteristika zakázky:...4 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území...6 2.1 Základní údaje...6 2.1.2 Přehled sledovaných jevů...6 2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů...8 2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území...8 2.2.1 Vymezení řešeného území...8 2.2.2 Základní charakteristika území...14 2.3 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR...16 2.4 Aktuální posouzení z pohledu Zásad územního rozvoje Pardubického kraje...17 Veřejně prospěšné opatření - územní systém ekologické stability...20 2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí...21 2.6 Sociální a ekonomický pilíř...22 2.6.1 Sociodemografické podmínky...22 2.6.2. Bydlení...34 2.6.3 Rekreace...38 2.6.4 Hospodářské podmínky...44 2.6.5 Veřejná technická infrastruktura...53 2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura...61 2.7 Přírodní pilíř...67 2.7.1 Horninové prostředí a geologie...67 2.7.2 Vodní režim...70 2.7.3 Hygiena životního prostředí...74 2.7.4 Ochrana přírody a krajiny...81 2.7.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...91 3. Rozbor udržitelného rozvoje území...103 3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza...103 3.1.1 Horninové prostředí a geologie...103 3.1.2 Vodní režim...104 3.1.3 Hygiena životního prostředí...106 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny...107 3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...109 3.1.6 Dopravní infrastruktura...111 Střet záměru s hodnotou (poldr x ZÚ(zastavěné území), ZP (zastavitelná plocha)x ZÚ):...112 3.1.7 Technická infrastruktura...112 3.1.8 Sociodemografické podmínky...114 3.1.9 Bydlení...115 3.1.10 Rekreace...117 3.1.11 Hospodářské podmínky...118 3.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek...120 3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí /přírodní pilíř/...120 3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj /hospodářský pilíř/...121 3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel /sociální pilíř/...122 3.2.4 Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Lanškroun - 2014...125 3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci obcí...126 3.3.1 Závady a problémy...126 3.3.2 Střety v území...126 3.3.3 Úkoly pro řešení v územních plánech obcí:...127 3.4 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje...129 Zkratky a použitá literatura...130 TABULKOVÁ ČÁST...131 4. Swot analýza obcí...131 3 (245)

1. Úvod Předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu zadávací dokumentace bylo zpracování 3. aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod města Lanškroun, jako obce s rozšířenou působností, v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a příslušné prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. ÚAP slouží především jako podklad pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací., dále pro územně analytické podklady kraje. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a dalších správních orgánů s pravomocemi rozhodování na území obcí. Data o území mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. Podkladem pro zpracování 3. Aktualizace byla předaná dokumentace 2. aktualizace Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností města Lanškroun, aktuální data od poskytovatelů údajů, podklady z platných územních plánů a další. 1.1 Charakteristika zakázky: V rámci třetí úplné aktualizace územně analytických problémů ORP Lanškroun byly zpracovány a aktualizovány tyto části ÚAP: 1 Zpracovatel sestavil dotazník pro obce ve správním území s požadavkem na upřesnění údajů o území; ve spolupráci s MěÚ Lanškroun Ing. Scheuerovu byly dotazníky rozeslány obcím. v průběhu prací na aktualizaci byly od obcí doručeny zpracovateli aktualizace ÚAP. 2 Aktualizace podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, byla sestavena a doplněna databáze sledovaných jevů v původním členění dle vyhlášky. 3 Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů. Zpracování aktualizace rozboru udržitelného rozvoje. Zpracování, zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb - SWOT analýz pro jednotlivé obce; vymezení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, členění tohoto hodnocení podle pilířů přírodního, ekonomického a sociálního. 4 Dalším bodem bylo určení problémů a závad k řešení v územně plánovacích dokumentacích. s vyznačením v textu každé obce i v grafice problémového výkresu. vymezeny byly zejm. tyto závady: - Urbanistické - Dopravní - Hygienické - Přírodního charakteru 5 Dále byly vyznačeny a popsány vzájemné střety záměrů na provedení změn v území. Střety záměrů s limity a hodnotami: - střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 - střet zastavitelných ploch, zastavěného území s přírodní hodnotou - střet stávající dopravní infrastruktury a záměru s s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 - střet stávající technické infrastruktury (TS, ČOV) se záplavovým územím - střet záměru VPS ze ZUR PK a zastavitelných ploch z ÚP s dopravní a technickou infrastrukturou - střet záměru VPS ze ZÚR PK a zastavitelné plochy pro bydlení 4 (245)

6 Sestavení a vypracování problémového výkresu. 7 Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů. Technický postup zpracování dat o území jako podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje Data jsou zpracována v prostředí geografického informačního systému MISYS f. GEPRO, digitalizací jsou tvořeny vrstvy a atributy objektů. Při tvorbě dat jsou dodržena standardní topografická pravidla pro zpracování vektorových dat: souřadnicový systém S-JTSK, souřadnice neredukované. Data jsou zpracována a budou předána ve formě datového modelu digitálního zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů v GIS. Podkladem pro zpracování výkresů byly katastrální mapy obcí, které byly předány zadavatelem v podobě vektorové nebo rastrové. Postup činností: vkládání předaných jevů ve vektorové podobě do tzv. datového skladu jevů, údajů o území, tvorba atributů jednotlivých objektů, sestavení výkresů z jednotlivých vrstev datového modelu, předání vektorových dat ve formě.vyk v datové struktuře nastavené v Geografickém informačním systému, rastrová data výkresů budou předána ve formátu.pdf, popř..tiff,.jpg, vektorová geografická data ve formátu.vyk, textové dokumenty ve formátu.doc.,.pdf. 5 (245)

2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2.1 Základní údaje 2.1.2 Přehled sledovaných jevů Tabulka 1: Přehled sledovaných jevů Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 1 zastavěné území 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 6 (245)

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 47 vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům povodní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma 70 stoková síť vč. ochranného pásma 71 výrobna elektřiny vč. ochranného pásma 72 elektrická stanice vč. ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma 74 technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu vč. ochranného pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma 77 ropovod vč. ochranného pásma 78 produktovod vč. ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma 80 teplovod vč. ochranného pásma 81 elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma 82 komunikační vedení vč. ochranného pásma 83 jaderné zařízení 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládka odpadu vč. ochranného pásma 86 spalovna vč. ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace železniční celostátní včetně ochranného pásma dráhy celostátní vybudované pro rychlost 94 větší než 160 km/h včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 7 (245)

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry 119 další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku n člení podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území 2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů Mapové a textové podklady Mapy KN 2. aktualizace ÚAP ORP Lanškroun 2012 - výkresy, texty Digitální data z Krajského úřadu Pardubického kraje Vydané územní plány obcí 2012-2014: ÚP Trpík, ÚP Tatenice, ÚP Dolní Čermná, ÚP Lanškroun, ÚP Luková, ÚP Rudoltice, změna č. 1 ÚP Horní Třešňovec, změna č. 2 ÚPO Cotkytle. Data od poskytovatelů jednotlivých jevů Ostatní podklady Terénní šetření Internetové stránky Českého statistického úřadu Portál Regionálních informačních servisů Internetové stránky jednotlivých obcí správního území ORP Lanškroun 2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území umístění ORP Lanškroun v rámci Pardubického kraje: 2.2.1 Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností města Lanškroun leží na východním okraji Pardubického kraje, v bezprostřední návazností dále na východ na Olomoucký kraj Správní území ORP Lanškroun sousedí s obvody Pardubického kraje - ORP Králíky, Žamberk, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová a s obvody Olomouckého kraje - ORP Zábřeh. 8 (245)

Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje (czso.cz) Tabulka 2: Správní obvody obcí s rozšířenou působností: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP k 1. 1. 2014 Kraj, správní obvod ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení Počet obcí z toho: se statutem města Pardubický kraj 4519 515 985 114 451 38 Česká Třebová 80 18382 15783 231 5 1 Hlinsko 247 21172 9916 86 22 1 Holice 214 17389 6498 81 14 2 Chrudim 746 82871 22996 111 86 12 Králíky 159 8860 4400 56 5 1 Lanškroun 275 23148 10097 84 22 1 Litomyšl 337 26729 10137 79 35 1 Moravská Třebová 417 26 560 10 413 64 33 2 Pardubice 409 126 476 89432 309 56 4 Polička 273 19641 8870 72 20 2 Přelouč 257 24704 9019 96 42 2 Svitavy 352 31692 17040 90 28 2 9 (245)

Ústí nad Orlicí 191 26 538 14 364 139 16 2 Vysoké Mýto 282 32 624 12 436 116 40 2 Žamberk 282 29 199 6 057 104 27 3 Obce s rozšířenou působností stanovuje zákon č. 314/2002 Sb. Správní obvody obcí s rozšířenou působností stanovuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002. Správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun je vymezen územím obcí: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek. Rozlohou 275 km 2 patří správní obvod mezi menší (6,1 % rozlohy kraje), 84 obyvatel/km2 je pod krajským průměrem. Pro porovnání hustota obyvatel v největším Středočeském ORP Kladno činí 343 obyvatel na 1 km 2 a je nejvyšší v kraji. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 1.1. 2014 celkem 23 148 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Správní obvod zahrnuje 22 obcí, z nichž jeden má status města Lanškroun, 1 status městyse - Dolní Čermná. 10 (245)

Mapa správního obvodu ORP Lanškroun 11 (245)

Území SO ORP Lanškroun je tvořeno 33 katastrálními územími, která spadají pod 22 jednotlivých obcí. Ve správním obvodu se nachází jeden pověřený obecní úřad a zároveň úřad s rozšířenou působností - město Lanškroun. Obce na území správního obvodu spadají do působnosti 4 stavebních úřadů; Tabulka 3: Přehled obcí a katastrálních území správního obvodu ORP Lanškroun; Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lanškroun je vymezen územím obcí: ORP, POÚ č. obec č. katastrální území 1 Albrechtice 1 Albrechtice u Lanškrouna 2 2 Anenská Studánka Anenská Studánka 3 Helvíkov 4 Cotkytle 3 5 Herbortice Cotkytle 6 Mezilesí u Lanškrouna 4 Čenkovice 7 Čenkovice 5 Damníkov 8 Damníkov 6 9 Dolní Čermná Dolní Čermná 10 Jakubovice 7 11 Horní Čermná Horní Čermná 12 Nepomuky 13 Horní Heřmanice v Čechách 8 14 Dolní Heřmanice v Čechách Horní Heřmanice 15 Rýdrovice 9 Horní Třešňovec 16 Horní Třešňovec Lanškroun 10 Krasíkov 17 Krasíkov 18 Horní Třešňovec 11 Lanškroun 19 Lanškroun 12 Lubník 20 Lubník 21 Luková 13 Luková 22 Květná u Lukové 14 Ostrov 23 Ostrov u Lanškrouna 15 Petrovice 24 Petrovice u Lanškrouna 16 Rudoltice 25 Rudoltice u Lanškrouna 17 Sázava 26 Sázava u Lanškrouna 18 Strážná 27 Strážná 19 Tatenice 28 Tatenice 20 Trpík 29 Trpík 30 Koburk 21 31 Valteřice u Výprachtic Výprachtice 32 Výprachtice 22 Žichlínek 33 Žichlínek Působnost stavebních úřadů v ORP Lanškroun: Stavební úřad č. obec č. katastrální území Lanškroun 1 Albrechtice 1 Albrechtice u Lanškrouna 2 2 Anenská Studánka Anenská Studánka 3 Helvíkov 4 Cotkytle 3 5 Herbortice Cotkytle 6 Mezilesí u Lanškrouna 4 Damníkov 7 Damníkov 5 Horní Třešňovec 8 Horní Třešňovec 9 Dolní Třešňovec 6 Lanškroun 10 Lanškroun

Stavební úřad č. obec č. katastrální území 7 Lubník 11 Lubník 12 Luková 8 Luková 13 Květná u Lukové 9 Ostrov 14 Ostrov u Lanškrouna 10 Rudoltice 15 Rudoltice u Lanškrouna 11 Sázava 16 Sázava u Lanškrouna 12 Trpík 17 Trpík 13 Žichlínek 18 Žichlínek Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Dolní Čermná 1 Dolní Čermná 2 Jakubovice Dolní Čermná 3 Horní Čermná 2 Horní Čermná 4 Nepomuky 3 Petrovice 5 Petrovice u Lanškrouna Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Krasíkov 1 Krasíkov Tatenice 2 Strážná 2 Strážná 3 Tatenice 3 Tatenice Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Čenkovice 1 Čenkovice 2 Horní Heřmanice v Čechách 2 3 Dolní Heřmanice v Čechách Výprachtice Horní Heřmanice 4 Rýdrovice 5 Koburk 3 6 Valteřice u Výprachtic Výprachtice 7 Výprachtice 13 (245)

2.2.2 Základní charakteristika území Územní charakteristika a vazby správního obvodu obce s rozšířenou působností města Lanškroun vychází z polohy území na východním okraji Pardubického a na hranicích Olomouckého kraje, a tím je dopravní vazba na centrum kraje město Pardubice (88 km) stejná jako na centrum Olomouckého kraje - Olomouc (89 km). Na jižní straně je území ORP obklopeno obcemi Moravskotřebovska, na západní obcemi Svitavska, Českotřebovska a Orlickoústecka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Území Lanškrounska leží na 27 521 hektaru a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2011 celkem 23 017 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění (83,6 osob/km 2 ) je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu městě Lanškroun které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 44,0 % obyvatel. Výrazně nadprůměrný podíl osob zaměstnaných v průmyslu souvisí především s působením výrobce elektronických součástek (kondenzátorů, konektorů) AVX Lanškroun. Tato firma nabízí řadu pracovních příležitostí a v současné době je nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen na Lanškrounsku, ale patří k největším zaměstnavatelům v celém Pardubickém kraji. Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů v regionu se ke konci roku 2011 snížila na 7,7 % a hodnotou je čtvrtá nejnižší mezi správními obvody. Populace regionu je v průměru mladší než v celém kraji, podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na obyvatelstvu celkem činí 14,7 % a je zároveň nejnižší v kraji. Hodnota indexu stáří ke konci roku 2011 (92,5 obyvatel ve věku 65 a více let na 100 dětí do 14 let) je rovněž nejnižší v kraji. Lanškrounsko ležící na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z rozhledny na vrcholu Lázek (714 m n. m.), který je obklopen řadou chráněných přírodních území. Milovníci zimních sportů navštěvují areál v Čenkovicích s mnoha sjezdovkami. Mezi historické památky regionu se řadí rekonstruovaná renesanční radnice, zámek a kostel sv. Václava v Lanškrouně, zajímavý je i roubený hostinec Krčma z poloviny 17. století. V městském muzeu lze zhlédnout stálé expozice věnované historii města a významným osobnostem. I v dalších lokalitách Lanškrounska mohou návštěvníci obdivovat historické památky, například lovecký zámeček v obci Tatenice. Tabulka 4a: Základní charakteristika obcí k 31. 12. 2012: Výměra v ha Počet částí obce Počet Počet obyvatel katastrů celkem muži ženy 14 (245) Počet obyvatel na km 2 Průměrný věk ORP Lanškroun 27519 36 33 23101 11360 11741 83,9 40,2 v tom obce: Albrechtice 1007 1 1 478 241 237 47,4 41,9 Anenská Studánka 792 2 2 200 74 126 25,3 43,4 Cotkytle 1864 4 3 405 209 196 21,7 41,0 Čenkovice 597 1 1 182 96 86 30,5 39,5 Damníkov 1273 1 1 717 363 354 56,3 38,2 Dolní Čermná 1500 2 2 1302 645 657 86,8 39,8 Horní Čermná 1767 2 2 1015 523 492 57,5 41,8 Horní Heřmanice 1573 3 3 496 241 255 31,5 43,2 Horní Třešňovec 978 1 1 617 310 307 63,1 38,8 Krasíkov 511 1 1 322 153 169 63,0 39,4 Lanškroun 2065 4 2 10124 4815 5309 490,3 42,1 Lubník 509 1 1 335 173 162 65,8 37,0 Luková 1459 2 2 702 360 342 48,1 39,3 Ostrov 1848 1 1 665 357 308 36,0 35,5 Petrovice 263 1 1 234 119 115 89,1 39,7 Rudoltice 1593 1 1 1789 899 890 112,3 35,4

Sázava 566 1 1 565 292 273 99,8 38,2 Strážná 1064 1 1 113 58 55 10,6 38,6 Tatenice 2683 1 1 845 428 417 31,5 39,1 Trpík 359 1 1 81 42 39 22,6 39,1 Výprachtice 2172 3 3 981 487 494 45,2 38,5 Žichlínek 1075 1 1 933 475 458 86,8 37,5 Tabulka 4b: Výměra a počet obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun v r. 2001, 2011 a poslední údaj z čsú z r. 2013: Obce Počet obyvatel 2001 Počet obyvatel 2011 Počet obyvatel k 31.12.2013 Celkem 21750 23018 23148 Albrechtice 495 480 467 Anenská Studánka 187 206 198 Cotkytle 426 394 404 Čenkovice 188 182 183 Damníkov 667 696 707 Dolní Čermná 1337 1308 1308 Horní Čermná 1048 1023 992 Horní Heřmanice 476 508 498 Horní Třešňovec 609 591 621 Krasíkov 305 322 323 Lanškroun 9990 10133 10097 Lubník 288 325 334 Luková 691 719 738 Ostrov 578 629 667 Petrovice 238 248 239 Rudoltice 922 1756 1809 Sázava 554 570 572 Strážná 98 114 113 Tatenice 841 854 851 Trpík 66 67 81 Výprachtice 953 989 989 Žichlínek 793 904 957 Z uvedených statistických údajů je zřejmé, že počet obyvatel v území ORP Lanškroun vzrostl za posledních 12 let o 6,5%, přestože se jedná o sídla mimo dosah velké sídelní aglomerace, hodnota obytného a přírodního prostředí hraje pro výběr životní stabilizace obyvatel velkou roli. 15 (245)

2.3 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2008), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. 16 (245)

Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). 2.4 Aktuální posouzení z pohledu Zásad územního rozvoje Pardubického kraje V současné době (08/2014) se zpracovává aktualizace vydaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, která bude odevzdána v září 2014. Závěry nejsou tedy zapracovány do tohoto textu, po osobní konzultaci se zpracovatelem se v řešeném území ORP Lanškroun podstatná část řešení nezmění. Zásady územního rozvoje Dokumentace Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, jako nadřazená územně plánovací dokumentace pro ORP Lanškroun, byla vydána dne 29. 4. 2010 a nabyla účinnosti 15. 6. 2010, a je závaznou územně plánovací dokumentací pro území všech ORP i pro všechny obce. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Schvaluje je zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V roce 2011 pak byl vypracován návrh jejich první aktualizace. ZÚR Pardubického kraje stanovují priority územního plánování kraje, zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí vymezených v PÚR a vymezují rozvojové oblasti, osy a centra a specifické oblasti krajského významu. Podobně zpřesňují plochy a koridory vymezené v PÚR a vymezují plochy a koridory krajského významu. Dále upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, vymezují cílové charakteristiky krajiny, veřejně prospěšné stavby, stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí ad. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, 17 (245)

řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny Rozvojová osa OSK 4 Česká Třebová Lanškroun V Pardubickém kraji je vymezena rozvojová osa Česká Třebová Lanškroun, do níž jsou zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Lanškroun: Damníkov (Damníkov), Lanškroun (Dolní Třešňovec, Lanškroun), Rudoltice (Rudoltice u Lanškrouna). ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a sousední obce Rudoltice; zlepšit dopravní situaci v okolí města Lanškroun realizací přeložek na trasu I/43 v prostoru Lanškrouna; propojit trasu II/315 na I/43 mimo centrální území Lanškrouna. ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy veřejnou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): nadregionálního biokoridoru K82 a regionálního biocentra 471 Horky. Tabulka 5: VPS a VPO pro ORP Lanškroun dle ZÚR PK: 18 (245)

Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření pro ORP Lanškroun: ORP Lanškroun OBEC VPS (veřejně prospěšné stavby) doprava tech. infr. ÚSES Cotkytle D23 U12 Čenkovice Damníkov Dolní Čermná U07 U09 Horní Heřmanice D23 E03 U12 Horní Třešňovec VPO (veřejně prospěšná opatření) U09, U12 U09 Krasíkov E01 PPO3 Lanškroun Luková Ostrov D21, D22, D53 D22 U09 Rudoltice D21, D53 U09 Sázava Strážná D22 U12 Tatenice E01 U12 Trpík Výprachtice Žichlínek D21, D22 E01 U09 U12 protipovodňo vá opatření Tabulka 6: Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy: číslo VPS VPS ORP dotčená obec Lanškroun D21 D22 D23 přeložka silnice I/43 Lanškroun Lanškroun přeložka silnice I/43 Mladějov Lanškroun Albrechtice přeložka silnice I/43 Albrechtice Štíty Lanškroun Moravská Třebová Lanškroun Rudoltice Žichlínek Albrechtice Lanškroun Luková Sázava Žichlínek Kunčina Mladějov na Moravě Rychnov na Moravě Albrechtice Cotkytle dotčené katastrální území Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna Žichlínek Albrechtice u Lanškrouna Lanškroun Květná u Lukové, Luková Sázava u Lanškrouna Žichlínek Kunčina Mladějov na Moravě Rychnov na Moravě Albrechtice u Lanškrouna Herbortice, Mezilesí u Lanškrouna D53 přeložka silnice II/315 Lanškroun Lanškroun Lanškroun Rudoltice Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna 19 (245)

Tabulka 7: Veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky: Krasíkov Lanškroun Tatenice přenosová soustava V458 Žichlínek E01 Krasíkov - Horní Životice (viz Koruna PÚR ČR 2008 - E6) Moravská Rychnov na Třebová Moravě Třebařov E03 nadzemní vedení 2 x 110 kv Horní Heřmanice - Králíky, Králíky Lanškroun Krasíkov Tatenice Žichlínek Koruna Rychnov na Moravě Třebařov Bílá Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Červená Voda Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Šanov u Červené Vody Králíky Králíky Horní Heřmanice Horní Heřmanice v Čechách, Rýdrovice VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ OPATŘENÍ - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES, jejichž funkčnost je nutno zcela nebo částečně zajistit: Tabulka 8: U07 K 80 U09 K 82 Nadregionální biokoridory: Sedloňovský vrch, Topielisko Raškov Boršov, Loučský les - K80 Lanškroun Čenkovice Lanškroun U12 K 92 K82 Vojenský Lanškroun 20 (245) Čenkovice Anenská Studánka Anenská Studánka Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Damníkov Jakubovice Jakubovice Dolní Čermná Nepomuky, Horní Čermná Horní Třešňovec Horní Třešňovec Ostrov Rudoltice Trpík Albrechtice Cotkytle Horní Čermná Horní Heřmanice Strážná Tatenice Výprachtice U13 K 93 Uhersko - K132 Lanškroun Anenská Studánka Ostrov u Lanškrouna Rudoltice u Lanškrouna Trpík Albrechtice u Lanškrouna Mezilesí u Lanškrouna Nepomuky Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách Strážná Tatenice Valteřice u Výprachtic, Výprachtice Anenská Studánka, Helvíkov

Tabulka 9: Veřejně prospěšná opatření protipovodňová ochrana: PPO3 Poldr Třebařov; tok: Moravská Sázava Lanškroun Krasíkov Krasíkov Přírodní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny 1 národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky; b) lokality soustavy NATURA 2000 evropsky významné lokality a ptačí oblasti; c) plochy pro těžbu nerostných surovin 2, tedy: využívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory; nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou; nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím; nevyužívaná výhradní ložiska bez stanovené ochrany chráněného ložiskového území; využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, a u kterých byla povolena těžba na základě územního rozhodnutí a příslušného obvodního báňského úřadu; nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku; registrované a evidované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů. d) krajinářsky hodnotná území - krajinná památková zóna Slatiňansko -Slavicko; přírodní parky a území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu 3 ; e) významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. f) skladebné části ÚSES. Kulturní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: městská památková zóna Lanškroun, Civilizační hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: nadmístní komunikační síť tvořená rychlostní silnicí R35, silnicemi I. třídy č. 11 a č. 43; železniční trati celostátních drah č. 270; veřejné mezinárodní letiště Pardubice ( na území ORP dosahují letecká OP ); vybrané prvky energetické infrastruktury - rozvodna Krasíkov; 2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí Stav územně plánovací dokumentace podle působnosti stavebních úřadů v ORP Lanškroun: tab. 10: Název platné ÚPD/ Stavební úřad č. obec Datum vydání Rozpracovaná ÚPD (schválení) Lanškroun 1 ÚPD z r. 2006 Albrechtice Vč. změn - 2 Anenská Studánka ÚPD z r. 2009 změna č. 1 1 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. 2 zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích 3 Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje jako krajinářsky exponované prostory 21 (245)

Stavební úřad č. obec Název platné ÚPD/ Datum vydání (schválení) Rozpracovaná ÚPD 3 Cotkytle ÚPD z r. 2006 změna č. 2 4 Damníkov ÚPD z r. 2006 ano 5 Horní Třešňovec ÚPD/z r. 2010 Vč. změny č. 1 6 Lanškroun ÚPD z r. 2012-7 Lubník ÚPD z r. 2010-8 Luková ÚPD z r. 2013-9 Ostrov ÚPD z r. 2011-10 Rudoltice ÚPD z r. 2013 11 Sázava ÚPD z r. 2009 12 Trpík ÚPD z r. 2014-13 Žichlínek ÚPD z r. 2010 ano - Stavební úřad č. obec 1 Dolní Čermná Dolní Čermná 2 Horní Čermná 3 Petrovice ÚPD z r. 2014 - ÚPD z r. 2011 - ÚPD z r. 2010 - Stavební úřad č. obec 1 Krasíkov Tatenice 2 Strážná 3 Tatenice Stavební úřad č. obec 1 Čenkovice Výprachtice 2 Horní Heřmanice 3 Výprachtice ÚPD z r. 2006 vč. změn ÚPD z r. 2006 ÚPD z r. 2005 ÚPD z r. 2004 vč. změn ÚPD z r. 2003 vč. změn ÚPD z r. 2003 Vč. změn - ano ano ano ano ano Počet obcí s platnou ÚPD _.. 22 _.. tzn. 100% obcí celého ORP Lanškroun (12 obcí má vydaný ÚP, 10 obcí schválený ÚPO). Aktualizováno 08/2014 2.6 Sociální a ekonomický pilíř 2.6.1 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj 22 (245)

V roce 2001 žilo ve SO ORP Pardubického kraje 507 897 obyvatel, v roce 2011 to již bylo 518 228 obyvatel, což je v relativním vyjádření nárůst o 2 %. Nejlidnatějším SO ORP jsou Pardubice, naopak nejméně obyvatel z celého Pardubického kraje žije v SO ORP Králíky. Největší nárůst obyvatel mezi roky 2001 a 2011 je zaznamenán v SO ORP Holice, a to o 11,2 %, velký nárůst obyvatel je také ve sledovaném SO ORP Lanškroun (o 5,8 %). Naopak k velkému úbytku obyvatel došlo v SO ORP Králíky (-5,3 %), hned za nimi je SO ORP Česká Třebová (-4,2 %). Tabulka 11: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Česká Třebová 19446 18633-813 -4,2 Hlinsko 21824 21412-412 -1,9 Holice 15480 17212 1732 11,2 Chrudim 82110 83138 1028 1,3 Králíky 9500 8996-504 -5,3 Lanškroun 21750 23018 1268 5,8 Litomyšl 26219 26808 589 2,2 Moravská Třebová 27776 26938-838 -3,0 Pardubice 120 758 127 109 6351 5,3 Polička 19603 19642 39 0,2 Přelouč 24199 24721 522 2,2 Svitavy 31844 31875 31 0,1 Ústí nad Orlicí 26793 26758-35 -0,1 Vysoké Mýto 31853 32603 750 2,4 Žamberk 28742 29365 623 2,2 Pardubický kraj 507 897 518 228 10331 2,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Lanškroun v letech 2001 2011 a kopíruje dlouhodobý celorepublikový populační vývoj. Od roku 2001 je v celé SO ORP zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky pozitivní migraci a k prudkému nárůstu obyvatel dochází od roku 2006, kdy do roku 2011 stoupl počet obyvatel v SO ORP téměř o 1 000. Graf 0.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lanškroun v letech 1991 2011 Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel 23 (245)

Vysoká míra migračního salda byla do značné míry způsobena příchodem nových investorů, kteří tímto zvýšili poptávku po bydlení ve SO ORP Lanškroun. Hrubá míra přirozeného přírůstku od roku 2005 mírně rostla, avšak od roku 2010 má klesající charakter. Graf 0.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lanškroun v letech 1991-2011 Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. 24 (245)

Největší obcí ve sledovaném SO ORP je obec Lanškroun, která čítá 10 133 obyvatel, zejména díky tomu, že obec neustále rozšiřuje obytné plochy. Druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Rudoltice, která je také zároveň obcí s největším nárůstem obyvatel mezi lety 2001 2011 (počet obyvatel se téměř zdvojnásobil absolutně o 834 osob), a to díky nové výstavbě bytových domů. Mezi další dvě obce s vysokým počtem obyvatel patří Horní a Dolní Čermná s více než 1 000 obyvateli. Nejmenšími obcemi jsou Trpík (67 obyvatel), Strážná (114 obyvatel) a Čenkovice (182 obyvatel). K největšímu poklesu počtu obyvatel došlo ve sledovaném období v obci Cotkytle (-7,5 %). V celém SO ORP Lanškroun vzrostl počet lidí o 101 obyvatel (dle dat z RURÚ SO ORP Lanškroun 2010). Tabulka 12: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 2001 a 2013 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2013 Obec 31.12. 2001 2013 Absolutně Relativně [%] Albrechtice 495 467-28 -5,6 Anenská Studánka 187 198 11 5,9 Cotkytle 426 404-22 -5,2 Čenkovice 188 183-5 -1 Damníkov 667 707 40 6 Dolní Čermná 1337 1308-29 -2,2 Horní Čermná 1048 992-56 -5,3 Horní Heřmanice 476 498 22 4,6 Horní Třešňovec 609 621 12 2,0 Krasíkov 305 323 18 5,9 Lanškroun 9990 10097 197 1,1 Lubník 288 334 46 16,0 Luková 691 738 47 6,8 Ostrov 578 667 89 15,4 Petrovice 238 239 1 0,4 Rudoltice 922 1809 887 96,2 Sázava 554 572 18 3,2 Strážná 98 113 15 15,3 Tatenice 841 851 10 1,2 Trpík 66 81 15 22,7 Výprachtice 953 989 36 3,7 Žichlínek 793 957 164 20,7 SO ORP Lanškroun 21750 23148 1398 6,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Nejvýrazněji kladné migrační saldo v letech 2006 2013 měly obce Rudoltice a Lanškroun. Naopak výrazně záporné migrační saldo zaznamenaly obce Dolní Čermná, Horní Čermná a Horní Třešňovec (ležící na severu SO ORP). Migrační saldo v letech 2006 2011 v jednotlivých obcích zobrazuje následující mapa. 25 (245)

Mapa Migrační saldo v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2006 2011 Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Anenská Studánka, Krasíkov, Rudoltice, Strážná, Rudoltice a Žichlínek. Znamená to, že se lidé více stěhují do obcí, která jsou blíže krajským městům, ve kterých mohou obyvatelé najít nové pracovní příležitosti. Hrubou míru migračního salda v letech 2006 2011 v extrémních záporných hodnotách měly obce Cotkytle, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Třešňovec a Sázava. 26 (245)

Hrubá míra migračního salda v letech 2006 2011 Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2 %). Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ve všech správních obvodech byla zaznamenána ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 14 let), jde především o SO ORP Králíky (-4,5 %), Hlinsko (-3,3 %) a Žamberk (-3,3 %), kde byly ztráty největší. Nejnižší ztráta byla v SO ORP Holice (-0,1 %), kde byl také zaznamenán nejmenší přírůstek osob ve věkové kategorii 65 a více let (o 0,2 %). Podíl osob ve věku 15 64 let se zvýšil v SO ORP Žamberk (o 1 %) a Litomyšl (o 0,9 %), naopak úbytek osob v této věkové kategorii byl zaznamenán v SO ORP Svitavy (- 1,5 %) a Pardubice (-1 %). Proces stárnutí se značně dotýká obyvatel SO ORP Králíky, kde je největší přírůstek obyvatel ve věkové kategorii 65 a více let (4,5 %) a úbytek osob v předproduktivním věku (-4,5 %), Průměrná věková struktura obyvatelstva v SO ORP Lanškroun je vyšší než věková struktura celokrajského průměru. Jedinou odchylkou od vyššího průměru je nižší počet obyvatel v poproduktivním věku. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 90,5, tzn. na jedno dítě ve věku 0 14 připadá 0,91 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o mírně podprůměrnou hodnotu. Obcí s nejvýraznějším úbytkem obyvatel ve věkové kategorii 0 14 let je obec Čenkovice (-8,1 %), ve které byl zaznamenán také nejvyšší počet osob ve věkové kategorii 65 a více let (5,2 %). Další obcí s velkým nárůstem obyvatel v poproduktivním věku je obec Lanškroun (4,2 %). Značný nárůst osob ve věkové kategorii 15 64 let byl zaznamenán v obci Lubník (7,8 %), Prognóza 27 (245)

Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Lanškroun nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 24 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 34 let. Lze předpokládat, že do roku 2030 dojde k razantnímu snížení věkových složek 25 29 let a 30 34 let, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a k nárůstu osob ve věku 65 69 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 54 let. Graf 0.3: Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 : ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Z demografické prognózy SO ORP Lanškroun vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 13,6 % v roce 2010 na 19,9 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,7 % v roce 2010 na 64,7 % v roce 2030. Očekává se také mírné snížení podílu dětské složky z 15,7 % v roce 2010 na 15,4 %. Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura 2010 2030 Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) 3601 15,7 3489 15,4 Produktivní věk (15-64 let) 16200 70,7 14663 64,7 Senioři (65+) 3116 13,6 4510 19,9 Celkem 22917 100 22662 100 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je pak patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Také se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k nárůstu počtu dětí ve věku 10 14 let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených. Zdroj 28 (245)

90 a více 80-84 70-74 60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 1 500 1 000 500 0 500 1 000 1 500 muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030 brázek 0.1: Věková pyramida SO ORP Lanškroun pro roky 2010 a 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Tab. 13: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Přirozená měna obyvatel Migrace obyvatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Česká Třebová 2073 2155-82 3368 4219-851 Hlinsko 2240 2498-258 4191 4361-170 Holice 1947 1892 55 5604 3826 1778 Chrudim 9069 9802-733 23450 21917 1533 Králíky 1045 1212-167 2209 2561-352 Lanškroun 2687 2164 523 6837 6080 757 Litomyšl 2935 2952-17 6957 6396 561 Moravská Třebová 2896 3280-384 6213 6612-399 Pardubice 13442 13186 256 36545 30697 5848 Polička 2199 2134 65 4013 4110-97 Přelouč 2447 2957-510 7637 6852 785 Svitavy 3627 3579 48 7388 7542-154 Ústí nad Orlicí 3080 3069 11 5996 6253-257 Vysoké Mýto 3825 3506 319 8270 7846 424 Žamberk 3346 2679 667 8163 8323-160 Pardubický kraj 56858 57065-207 136 841 127 595 9246 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001-2011 O tab. 14: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Lanškroun Přirozená měna obyvatel Migrace obyvatel Obec Migrační Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí saldo Albrechtice 55 63-8 189 185 4 Anenská Studánka 15 43-28 101 59 42 29 (245)

Cotkytle 53 53 0 164 171-7 Čenkovice 23 22 1 72 81-9 Damníkov 83 62 21 203 171 32 Dolní Čermná 153 135 18 281 319-38 Horní Čermná 103 100 3 185 228-43 Horní Heřmanice 53 53 0 129 96 33 Horní Třešňovec 76 57 19 124 167-43 Krasíkov 43 29 14 139 129 10 Lanškroun 1122 943 179 2616 2709-93 Lubník 42 43-1 114 84 30 Luková 92 74 18 162 185-23 Ostrov 98 44 54 158 143 15 Petrovice 32 18 14 35 43-8 Rudoltice 202 104 98 1264 496 768 Sázava 76 45 31 130 149-19 Strážná 18 14 4 34 22 12 Tatenice 99 99 0 220 211 9 Trpík 11 14-3 46 24 22 Výprachtice 132 80 52 191 213-22 Žichlínek 106 69 37 280 195 85 SO ORP Lanškroun 2687 2164 523 6837 6080 757 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001-2011 Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Holice (4,5 %), Pardubice (4,3 %) a Litomyšl (4 %), nejmenší nárůst vysokoškoláků byl v SO ORP Moravská Třebová. SO ORP Lanškroun se nachází pod krajským průměrem v počtu vysokoškoláků. K mírnému růstu počtu osob bez vzdělání došlo v SO ORP Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Moravská Třebová, Přelouč a Vysoké Mýto, naopak v SO ORP Přelouč se počet snížil viz příloha Tabulka B 13. V obci Lanškroun se snížil počet osob se základním včetně neukončeného vzdělání (-4,1 %) a osob vyučených a s nejvyšším ukončeným vzděláním středně odborným bez maturity (-0,3 %), zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (2,9 %) a počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,2 %), což je uvedeno v Tabulce B 14 v příloze. V absolutních hodnotách zaznamenala nejpatrnější nárůst vysokoškoláků obec Lanškroun (o 247 osob), v relativním vyjádření došlo k největšímu nárůstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obci Čenkovice (o 5,5 %). Naopak nejmenší nárůst vysokoškoláků v absolutním vyjádření je zaznamenán v obci Trpík (o 1 osobu), v relativním je to obec Cotkytle (o 1 %). tab. 15: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Lanškroun Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Obec Počet vysokoškolsky Podíl vysokoškolsky vzdělaných na vzdělaných lidí počet obyvatel starších 15 let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Albrechtice 17 30 13 4,1 7,3 3,2 Anenská Studánka 1 6 5 0,6 3,4 2,8 Cotkytle 8 11 3 2,3 3,3 1,1 Čenkovice 3 12 9 2,0 7,5 5,5 Damníkov 12 21 9 2,2 3,6 1,4 Dolní Čermná 69 127 58 6,4 11,5 5,1 Horní Čermná 32 76 44 3,8 8,8 5,0 Horní Heřmanice 15 32 17 3,8 7,4 3,6 Horní Třešňovec 26 36 10 5,3 7,3 2,0 Krasíkov 4 15 11 1,5 5,7 4,1 30 (245)