Srovnávací jazykověda Akreditace oboru, 2010 (výňatky)

Srovnávací jazykověda Akreditace oboru, 2010 (výňatky) Název studijního programu N 7310 Filologie Název studijního oboru SROVNÁVACÍ JAZYKOVĚDA (jednooborové studium) Obsahová náplň, resp. koncepce jednooborového navazujícího magisterského studijního oboru Srovnávací jazykověda nezaznamenává oproti stávající akreditaci žádné podstatné změny, základní výstupní kompetenční profil absolventa zůstává nezměněn a je v souladu s náplní studijního oboru a studijního programu. Studium srovnávací jazykovědy je tedy koncipováno jako navazující tříleté jednooborové magisterské studium, které obsahuje jak srovnávací studium (vybraných) indoevropských, tak (vybraných) semitských jazyků (s možností specializace). Nedílnou složkou studia jsou předměty obecně jazykovědné a elektronické zpracování jazykového materiálu (včetně moderních jazyků). Drobné změny provedené ve studijním plánu vycházejí ze stávajících zkušeností s výukou ve studijním oboru a jsou především technického rázu: pozornost byla věnována lepší strukturaci kreditového ohodnocení dle náročnosti jednotlivých předmětů základního studijního plánu studijního oboru. Nabídka přednášek je oproti předchozí akreditaci vyváženější, zastoupena je silněji složka filologická, na druhou stranu byly posíleny i předměty teoretické, týkající se vývoje jazyků, v aspektech antropologických, sociologických a dalších. Byla též důsledněji propojena indoeuropeistická a semitistická složka. V povinném programu byly oslabeny přednášky obecně lingvistické předpokládá se, že student bakalářského studia již určité penzum těchto přednášek absolvoval. Profil absolventa studijního oboru (studijního programu), cíle studia Charakteristika studijního oboru: Srovnávací jazykověda je tradičním vědním a studijním oborem, který je téměř dvě stě let zastoupen především na tradičních evropských a zámořských univerzitách. V principu jsou dvě koncepce oboru. Jedna z nich je přísně akademická, jejím předmětem je výuka a výzkum klasické srovnávací jazykovědy, tedy indoevropeistiky. Druhé pojetí je více liberální, protože se nezavírá před srovnáváním jazyků jiných rodin (především semitské, ale také ugrofinské nebo uralské apod.). Obě koncepce však spojuje metoda a snaha nabízet srovnávací témata, která tvoří součást celkové filologické vzdělanosti moderních lingvistických oborů. Je tu však ještě něco: v roce 1844 August Pott teoreticky zdůvodnil rekonstrukci indoevropských starožitností, dnes hovoříme o rekonstrukci kultury a společnosti Praindoevropanů. Tato specializace má svůj význam pro etnologii, religionistiku, filozofii a další obory. Dostáváme se tak ke kořenům (indo)evropské civilizace a jejího intelektuálního odkazu. Nositelé indoevropských jazyků a dialektů reprezentují různá etnika, různé jazyky, ale také různá náboženství a myšlenkové směry: např. nejstarší jazyky buddhismu, džinnismu, hinduismu, manicheismu a mazdaismu byly indoevropské. Rekonstrukce prajazyka Praindoevropanů nebo Semitů je rekonstrukcí také jejich myšlení, totéž platí pro prajazyky větví. Pojetí srovnávací jazykovědy předkládajícím pracovištěm je blízké modernímu liberalismu, proto jsou ve studijním plánu přednášky věnované srovnávání i semitských jazyků. Volitelné předměty pak oslovují i studenty etnologie, religionistiky a dalších studijních oborů. Poznámka k navrhované délce studia: Podobně jako dosud platná akreditace studijního oboru Srovnávací jazykověda, je její prodloužení navrhováno jako tříleté navazující magisterské studium. Jde o standardní délku studia, kterou pro tuto formu studia umožňuje zákon 111/98 Sb. ( 46 odst. 2). Důvodem tohoto kroku je skutečnost, že není studijní obor, na který by bylo možno přímo navazovat studium srovnávací jazykovědy je studium teoretické, jako takové ani nemůže mít přímý bakalářský předstupeň (jeho existence by šla proti logice a cílům bakalářského studia). Během studia musí absolvent srovnávací jazykovědy zvládnout studium zdrojů a součástí srovnávací jazykovědy, její metody, problematiku rekonstrukce, srovnávací gramatiku a další teoretické disciplíny. Zároveň musí získat nutný filologický fundament, tedy studium starých jazyků (např. chetitština, avesta, akkadština, atd.), kde student také nemá na co navázat ze studia bakalářského (nestačí studium moderního jazyka ani případně latiny). Studium srovnávací jazykovědy, pokud by mělo být vtěsnáno do dvou let, by proti ostatním studijním oborům, kde je návaznost možná, bylo nespravedlivě náročné. K návrhu tříletého studia nás vedou též dobré zkušenosti s realizací tohoto oboru v uplynulých letech, ale též mezinárodní zkušenost studium srovnávací jazykovědy je v anglosaském prostředí tradičně koncipováno jako tříleté magisterské studium, podobnou cestou jdou v poslední době i jiné tradice (např. Frankfurt a. M.). V současné době prakticky ve všech zemích, kde je vícestupňové studium, lze srovnávací jazykovědu studovat až ve druhém stupni po dobu 3 let a většina absolventů pokračuje v doktorském studiu. 1

Cíle studijního oboru: Obsah tříletého navazujícího magisterského jednooborového studijního plánu studijního oboru Srovnávací jazykověda organicky propojuje studium tradičních oborů indoevropská a semitská srovnávací jazykověda se studiem současné obecné lingvistiky, včetně moderních postupů počítačového zpracování a analýzy přirozených jazyků. Tento přístup je plně v souladu s progresivním pojetím studia srovnávací jazykovědy, které se postupně prosazuje na zahraničních evropských a amerických univerzitách. V soudobých společenských podmínkách, kdy se vyžaduje mnohovrstevnost a kontinualita celoživotního/vícestupňového vzdělávání, jež musí vytvářet prostor pro flexibilní uplatnění absolventů v praxi, není trvale udržitelné setrvávat na tradičních postulátech úzce specializovaného výhradně vědeckého studia, které převažovaly v minulosti. Nelze rovněž zapomínat, že absolvent navazujícího magisterského studia srovnávací jazykovědy bude mít také (praktické) bakalářské vzdělání v nejrůznějších oborech (včetně oborů nehumanitních), a jeho odborný profil po absolvování studia srovnávací jazykovědy tak zaručí možnosti uplatnění v různém profesním zaměření. Vedle vyhraněně odborných a vědeckých profesí (tj. po absolvování doktorského studia se otevírá možnost vědecké a odborné kariéry v oborech jako je srovnávací a historická jazykověda, obecná lingvistika, filologie, kulturní antropologie, religionistika, analýza informací, komputační a korpusová lingvistika, apod.) jde o praktické uplatnění ve státních institucích a soukromých firmách, které působí v oblasti různorodé práce s informacemi a analýzou textů, počítačovými databázemi, vyhodnocování a modelování informací na základě nejrůznějších počítačových korpusů přirozeného jazyka, v oblasti praxe a teorie komunikace apod. Důraz na přípravu písemných prací různého typu podporuje rozvíjení komunikativních a kreativních dovedností studentů, včetně schopností formulovat problém, strukturovaně ho popsat a zařadit do širších souvislostí, kriticky zhodnotit známé způsoby jeho řešení apod. Absolvent studijního oboru boru tak bude také zároveň odborníkem s dostatečným analytickým zázemím, které mu umožňuje samostatnou analýzu problémů, včetně návrhu adekvátního řešení. Vymezení vstupních znalostí a dovedností: Koncepce tohoto studijního oboru přikládá velký význam metodám retrospektivní jazykovědy. Tyto metody nejsou bytostně vázané na jeden nebo dva konkrétní jazyky. Srovnávací jazykověda je proto určena pro bakaláře prakticky všech humanitních oborů. Proto studijní obor nevyžaduje žádné speciální vstupní a znalostní předpoklady. Vychází se ze skutečnosti, že dnešní absolvent bakalářského studia má aktivní znalosti angličtiny nebo jiného světového jazyka a osvojil si standardní počítačové dovednosti. Profil absolventa studijního oboru: Profil absolventa studijního oboru je naplněním cílů oboru, které jsou uvedeny výše. Absolvent navazujícího magisterského studia srovnávací jazykovědy získá rozsáhlé teoretické znalosti i praktické schopnosti rekonstrukce vývoje indoevropských (semitských) jazyků a filologické znalosti několika starých indoevropských nebo semitských jazyků. Bude mít rovněž dostatečné obecně lingvistické vzdělání. Absolvent disponuje příslušnými znalostmi nejen v oblasti metod a postupů srovnávacího studia jazyků (je schopen analýzy jejich vývoje, která využívá také přístupů blízkým exaktnímu modelování a generování informací), ale rovněž v oblasti filologie, práci s textem, v obecné jazykovědě, a v moderních postupech počítačového zpracování a analýzy přirozených jazyků. Absolvent je připraven jak pro další práci v oblasti ryze odborné (vědecká a pedagogické práce ve filologii starých jazyků, ve srovnávací a historické jazykovědě apod.), tak pro uplatnění v různých organizacích, nevládních institucích, v mediální sféře a ve firmách, které pracují s informačními výstupy generovanými na bázi analýzy přirozených jazyků. Uplatnění absolventa v praxi, resp. instituce, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání: Bez ohledu na zaměření studijního oboru Srovnávací jazykověda, půjde vždy o obor s malým počtem studentů. Tak tomu bylo již před sto lety, je tomu tak nyní a je tomu stejně na zahraničních univerzitách. Na druhé straně je částečné studium vybraných témat srovnávací jazykovědy důležitým doplňkem mnoha filologických a dalších oborů. To je významný příspěvek národní vzdělanosti, péče o ni je výsadou právě tradičních univerzit. Těžko si lze představit, že na Univerzitě Karlově v Praze nebude vyučována chetitština, ne proto, že je nejstarším indoevropským jazykem, ale proto, že ji rozluštil profesor této univerzity Bedřich Hrozný. Malý počet studentů srovnávací jazykovědy znamená, že s jejich uplatněním nebývá velký problém. V podstatě jde o tyto možnosti: a) absolvent studuje v postgraduálním studiu obecnou jazykovědu se specializací na jazykovědu srovnávací. Je tedy připraven pro vědeckou nebo vysokoškolskou kariéru v mnoha oborech jazykovědných jako: obecná jazykověda, historická jazykověda, etymologie, srovnávací jazykověda, typologie, ale také filologie jazyků apod.), Výčet těchto profesí by mohl pokračovat. b) absolvent doplní studiem srovnávací jazykovědy svoji bakalářskou kvalifikaci a získá tak uplatnění, v němž směr určuje bakalářská kvalifikace, jeho kvalitu pak magisterské studium. c) absolvent, který získal magisterské vzdělání srovnávací jazykovědy, pokračuje v postgraduálním studiu jiného oboru, v němž zhodnotí získané znalosti a dovednosti; typická je kombinace s religionistikou, etnografií, ale i historií a ovšem s filologickými obory; Všichni dosavadní absolventi studijního oboru nalezli odpovídající uplatnění v praxi, vyplývající z jejich vzdělání. 2

Části SZZK 1. SZ1: Obhajoba diplomové práce 2. student si volí jeden z tematických okruhů: SZ2: TO* A: Srovnávací jazykověda. Chetitština. SZ2: TO B: Srovnávací jazykověda. Akkadština. SZ2: TO C: Srovnávací jazykověda. Avestský jazyk. Tematické okruhy zahrnují látku probíranou za celé studium. V případě jazykových zkoušek je kromě komplexního prozkoušení teoretické části též prověření filologických znalostí a dovedností zkoušeného. TO tematický okruh Požadavky na přij. řízení 1. Ke studiu může být přijat uchazeč/čka, který/á úspěšně ukončil/la bakalářské studium v především společenskovědním oboru. 2. Uchazeč musí splnit podmínky přijímacího řízení, které jsou stanovené fakultou a schváleny akademickým senátem v souladu s 49., odst. 5 zákona č. 111. Uchazeč prokáže u přijímací zkoušky základní jazykovědné znalosti, dobrou znalost odborné literatury vážící se k oboru (doporučuje se předložení seznamu prostudované odborné literatury) a na základě předložené eseje (doporučený rozsah eseje je 3 normostrany), nad kterou se vede odborná rozprava motivaci ke studiu. Další povinnosti / odb. praxe Studentům se doporučuje absolvovat v průběhu studia studijní stáž na některé zahraniční univerzitě, především na pracovištích, s nimiž ÚSJ dlouhodobě spolupracuje, tedy Institut für Kognitive Linguistik při universitě ve Frankfurtu a Institut für Sprachwissenschaft ve Vídni. Návrh témat prací Cíl diplomové práce Práce by měla prokázat, že během studia její autor získal dostatečnou filologickou průpravu a je schopen samostatně aplikovat metody srovnávací jazykovědy. Práce rovněž musí prokázat znalost zpracovávané problematiky v zahraničí a prokázat, že diplomant je schopen samostatného uvažování, a to v širším kontextu. Návrh témat Příklady témat mohou být jen orientační a jsou aktuální nyní, nemusí tomu tak být za dva roky: a) Lex Havlík. Fikce nebo hláskový zákon? b) Iranoslavica I : *daiva a *bogъ. c) Analogie jako motivace změn ide. gramatiky d) Typologie změn pádových sufixů e) Praide. *o v staré chetitštině f) Anitta a Pithaha v kappadockých textech g) Vývoj kategorie pádu v semitských jazycích h) Výpůjčky ze semitských jazyků v češtině Návaznost na další stud. pr. Absolvování studijního oboru Srovnávací jazykověda umožňuje pokračovat v doktorském studiu oboru Obecná jazykověda, resp. ve studiu jazykovědných specializací v rámci doktorských studijních oborů zaměřených na jazyky Asie, či dalších příbuzných oborů, a to jak u nás, tak i v zahraničí. Perspektivy rozvoje oboru Personální perspektivy rozvoje pracoviště: Personální složení Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK v Praze umožňuje realizovat oba studijní obory, které garantuje: Srovnávací jazykovědu a Klínopis (sic filologie starého Orientu). Ústav má dva docenty a dva odborné asistenty na plný úvazek. Každý z členů ústavu má filologickou gramotnost ve více jazycích a podílí se (v různém rozsahu) na výuce obou oborů. Na druhé straně musí ústav v střednědobé perspektivě řešit přirozenou generační obměnu. Z hlediska pedagogického a vědeckého je tato obměna systematicky připravována (jeden doktorand úspěšně obhájil disertaci další, dva až tři budou obhajovat v roce 2009). Praktická realizace však vyžaduje v roce 2009 dočasně zaměstnat jednoho mladého pracovníka, který by v roce 2014 převzal přednášky z chetitologie a maloasijské filologie vůbec, obojí se zaměřením na srovnávací jazykovědu. Prakticky ve stejném časovém horizontu se počítá s habilitací nejméně jednoho odborného asistenta. Mezinárodní perspektivy rozvoje oboru mezinárodní spolupráce pracoviště: 3

Obor srovnávací jazykověda patří k tradičním oborům, které patří ke klasické univerzitní vzdělanosti. První univerzitní stolice byla zřízena 1823 v Berlíně. Na naší univerzitě vzniká tento obor v polovině 19. století, kdy byli do Prahy povolání Georg Curtius a především August Schleicher. Od samého počátku byl oborem evropským, který bytostně potřebuje mezinárodní spolupráci. Ústav srovnávací jazykovědy od svého vzniku (1994) spolupracoval se zahraničím, členové ústavu patřili k prvním spolupracovníkům mezinárodního projektu TITUS (Frankfurt a. M.) a spolupracuje na přípravě elektronických korpusů starých jazyků; ústav pořádal sedm vědeckých konferencí, kterých se účastnily desítky zahraničních odborníků (osmá konference se připravuje na rok 2009). V devadesátých letech vydal ústav ve spolupráci s Frankfurtem 3 vědecké sborníky Studia Iranica, Mesopotamica et Anatolica, již deset let publikuje ústavní ročenku Chatreššar, která byla počínaje rokem 2008 transformována na cizojazyčné vědecké periodikum s redakčním kolegiem, přes polovinu členů tvoří zahraniční odborníci. Členové ústavu jsou zváni k zahraničním přednáškám, do Prahy zajíždějí kolegové z německých, rakouských, britských a dalších univerzit. Ústav sleduje nové podněty a snaží se na ně reagovat. V poslední době se srovnávací jazykověda na některých zahraničních univerzitách věnuje výzkumu ohrožených jazyků, který také podporuje Evropské unie. Jde o několik desítek indoevropských jazyků na Kavkaze a v Pamíru, bez písemné tradice s malým počtem mluvčích (také jen několik set). Jsme jedním ze dvou evropských univerzitních pracovišť, která se věnují jaghnóbštině (jde o téma doktorské práce), která je na seznamu ohrožených. Letos se podařilo in situ nasbírat jazykový materiál, připravuje se publikace textů s lexikálním seznamem. Knihovna ústavu: Základem dnešní knihovny Ústavu srovnávací jazykovědy je někdejší knihovna Hrozného semináře, která zůstala přes všechny nástrahy doby jako samostatný fond, ovšem její doplňování bylo až do roku 1989 spíše nahodilé, roční dotace byla nepatrná a neexistovala žádná možnost nákupu vědeckých publikací v zahraničí. Tato literatura byla, ovšem ve velmi omezené míře, získávána prakticky pouze výměnou. Významným doplněním knihovny byly téměř dva tisíce separátů privátní sbírky Lubora Matouše, které počátkem 70. let knihovna získala a doplnila tak velkou sbírku separátů Bedřicha Hrozného. Po roce 1989 došlo k zásadnímu obratu. Ústav zakoupil z pozůstalosti knihovnu Josefa Klímy (šlo zhruba o tisíc knih a několik set separátů), část své knihovny věnoval ústavu Stanislav Segert. Kromě toho bylo možné začít ústavní knihovnu systematicky doplňovat nákupem zahraniční produkce, prakticky výhradně z finančních prostředků grantů, výzkumných záměrů a dalších zdrojů. Významné byly především prostředky získané z prodeje 4. svazku edice kappadockých tabulek, který ústav vydal (1998). Další monografie a sborníky získala knihovna od zahraničních vydavatelů, kteří představili téměř třem stovkám účastníků pražského 43. Mezinárodního kongresu asyriologů (1996) svou aktuální produkci. Knihovna Ústavu srovnávací jazykovědy je příruční knihovnou, která obsahuje především základní referenční odbornou literaturu k srovnávací jazykovědě a k filologii indoevropských, semitských a dalších jazyků. Fond knihovny je informačním zdrojem především pro řešení vědeckých projektů členů ústavu (nakonec je doplňována právě z těchto projektů), případně slouží dalším odborníkům a studentům. Knihovní fondy jsou určeny pro prezenční studium, stejně tak je tomu v příručních knihovnách zahraničních ústavů a seminářů. V současné době má ústavní knihovna přes 8.000 knihovních jednotek a více než 2.500 svazků časopisů. Sbírka separátů dnes čítá téměř 7.500 článků z periodik a sborníků. V knihovně je více než 500 různých slovníků a kolem 2.600 titulů sborníků a publikačních řad, a také několik tisíc svazků obsahujících edice textů a další literatura. Celý knihovní fond je zpracován elektronicky a katalog je přístupný na domovských stránkách ústavu. Základní odborné zaměření knižních fondů: akkadská filologie sumerská filologie ugaritská filologie indická filologie íránská filologie srovnávací jazykovědy historická jazykověda anatolská filologie Služby uživatelům: presenční zapůjčení v knihovně Ústavu denně možnost vyhledávání v internetovém katalogu asistence knihovníka možnost zapůjčení ke kopírovacímu stroji Dále mají studenti možnost využívat počítačové laboratoře FF UK a knižní fondy dalších základních součástí FF UK v Praze. 4

D Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Název studijního oboru Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta N 7310 Filologie SROVNÁVACÍ JAZYKOVĚDA (jednooborové studium) OBOROVÉ PŘEDMĚTY POVINNÉ 1 MODUL 1: PŘEDMĚTY TEORETICKÉHO ZÁKLADU OBORU Název předmětu rozsah způs. druh zak. před. kr. přednášející dop. roč. TZ 1 Teorie jazykové změny 2p + 0s Zk p 5 Mgr. Jan Bičovský 1 / ZS TZ 2 Srovnávací gramatika I 1p + 1s Z p 4 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2 / ZS Mgr. Jan Bičovský TZ 3 Srovnávací gramatika II 1p + 1s Zk p 5 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. Mgr. Jan Bičovský 2 / LS TZ 4 Principy historické jazykovědy I 1p + 1s Zk p 4 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. Mgr. Jan Bičovský 2 / ZS TZ 5 Principy historické jazykovědy II 1p + 1s Zk p 5 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2 / LS TZ 6 Teorie jazyka I 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Zdeněk Starý, CSc. 1 / ZS TZ 7 Teorie jazyka II 2p + 1s Z p 3 doc. PhDr. Zdeněk Starý, CSc. 1 / LS TZ 8 Fyziologická fonetika 1p + 1s Zk p 5 Mgr. Pavel Machač, Ph.D. 1 / LS TZ 9 Metody rekonstrukce 1p + 1s Z p 4 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. Mgr. Jan Bičovský 1 / LS TZ 10 Diplomový seminář 0p + 2s Z 0p + 2s Z p 6 vybraní vedoucí diplomové práce 3 / LS, ZS TZ 11 Písemná práce 0p + 1s Zk p 4 vybraní vedoucí písemné práce 2 / ZS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 312 48 MODUL 2a c Kurs starého jazyka (a) avesta, (b) akkadština, (c) chetitština) MODUL 2a: AVESTSKÝ JAZYK 2 Název předmětu rozsah způs. druh zak. před. kr. přednášející dop. roč. M2a 1 Úvod do studia (avesta) 2p + 0s Z p 2 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / ZS M2a 2 Avestská gramatika I 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / ZS M2a 3 Avestská gramatika II 2p + 0s Zk p 4 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / LS M2a 4 Seminář k avestské gramatice I 0p + 2s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / ZS M2a 5 Seminář k avestské gramatice II 0p + 2s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / LS M2a 6 Avestká gramatika III 2p + 0s Zk p 4 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 2 / ZS M2a 7 Četba avestských textů I 0p + 2s Z p 2 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 2 / ZS M2a 8 Četba avestských textů II 0p + 2s Z p 2 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 2 / LS M2a 9 Četba avestských textů III 0p + 2s Z p 2 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 3 / ZS M2a 10 Četba avestských textů IV 0p + 2s Z p 2 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 3 / LS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 260 27 MODUL 2b: AKKADSKÝ JAZYK 3 M2b 1 Úvod do studia (akkadština) 2p + 0s Z p 2 Mgr. Pavel Čech 1 / ZS M2b 2 Akkadská gramatika I 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. Mgr. Pavel Čech 1 / ZS M2b 3 Akkadská gramatika II 2p + 0s Zk p 4 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. Mgr. Pavel Čech 1 / LS M2b 4 Seminář k akkadské gramatice I 0p + 2s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 1 / ZS 1 Povinné předměty základního studijního plánu oboru srovnávací jazykověda. 2 Mezi Moduly 2a-2c je zavedena neslučitelnost. 3 Mezi Moduly 2a-2c je zavedena neslučitelnost. 5

Mgr. Pavel Čech M2b 5 Seminář k akkadské gramatice II 0p + 2s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. Mgr. Pavel Čech 1 / LS M2b 6 Akkadská gramatika III 2p + 0s Zk p 4 Mgr. Pavel Čech doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2 / ZS M2b 7 Četba akkadských textů I 0p + 2s Z p 2 Mgr. Pavel Čech 2 / ZS M2b 8 Četba akkadských textů II 0p + 2s Z p 2 Mgr. Pavel Čech 2 / LS M2b 9 Četba akkadských textů III 0p + 2s Z p 2 Mgr. Pavel Čech 3 / ZS M2b 10 Četba akkadských textů IV 0p + 2s Z p 2 Mgr. Pavel Čech 3 / LS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 260 27 MODUL 2c: CHETITSKÝ JAZYK 4 M2c 1 Úvod do studia (chetitština) 2p + 0s Z p 2 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / ZS M2c 2 Chetitská gramatika I 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 1 / ZS M2c 3 Chetitská gramatika II 2p + 0s Zk p 4 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 1 / LS M2c 4 Seminář k chetitské gramatice I 0p + 2s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / ZS M2c 5 Seminář k chetitské gramatice II 0p + 2s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / LS M2c 6 Chetitská gramatika III 2p + 0s Zk p 4 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 2 / ZS M2c 7 Četba chetitských textů I 0p + 2s Z p 2 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 2 / ZS M2c 8 Četba chetitských textů II 0p + 2s Z p 2 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 2 / LS M2c 9 Četba chetitských textů III 0p + 2s Z p 2 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 3 / ZS M2c 10 Četba chetitských textů IV 0p + 2s Z p 2 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 3 / LS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 260 27 Název předmětu MODUL 3: ROZŠIŘUJÍCÍ FILOLOGICKÝ MODUL rozsah způs. zak. druh před. kr. přednášející dop. roč. M3 1 Latina 1p + 1s 1p + 1s Zk p 6 Mgr. Alena Bočková 1 / ZS, LS Doplňkový jazyk I Stará perština I 2p + 0s doc. PhDr. Petr Vavroušek M31-2 nebo n. Z p 3 nebo 2-3 Doplňkový jazyk I Základy ugaritštiny 1p + 1s Mgr. Pavel Čech 2 / ZS Doplňkový jazyk II Stará perština II 2p + 0s doc. PhDr. Petr Vavroušek M31-2 nebo n. Z p 3 nebo 4-5 Doplňkový jazyk II Ugaristké texty 1p + 1s Mgr. Pavel Čech 2 / LS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 104 12 MODUL 4: ROZŠIŘUJÍCÍ TEORETICKÝ MODUL Název předmětu rozsah způs. druh zak. před. kr. přednášející dop. roč. M4 1 Problémy vnitřní rekonstrukce 1p + 1s Z p 3 Mgr. Jan Bičovský 1 / LS M4 2 Rekonstrukce prajazyka 1p + 1s Z p 4 Mgr. Jan Bičovský 3 / ZS M4 3 Lingvistická antropologie 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. František Vrhel, CSc. 3 / LS M4 4 Úvodní seminář matematické lingvistiky I 0p + 2s Z p 3 doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc. 3 / ZS M4 5 Úvodní seminář matematické lingvistiky II 0p + 2s Z p 3 doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc. 3 / LS M4 6 Korpusová lingvistika úvod 1p + 1s Z p 3 prof. PhDr. František Čermák, DrSc. 2 / LS M4 7 Lexikologie 1p + 1s Z p 3 prof. PhDr. František Čermák, DrSc. 3 / LS M4 8 Základy sociolingvistiky 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Jiří Nekvapil, CSc. 3 / LS M4 9 Prajazyk a prajazyky 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. 1 / ZS M4 10 Lingv. situace Malé Asie v 1. tis. Př. Kr. 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 3 / ZS M4 11 Lingv. situace Malé Asie ve 2. tis. Př. Kr. 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 3 / LS M4 12 Úvod do obecné antropologie 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. František Vrhel, CSc. 3 / ZS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 312 37 MODUL 5a b 4 Mezi Moduly 2a-2c je zavedena neslučitelnost. 6

MODUL 5a: INDOEVROPEISTICKÝ MODUL 5 Název předmětu rozsah způs. druh zak. před. kr. přednášející dop. roč. M5a 1 Klínopisná luvijština 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 2 / ZS M5a 2 Hieroglyfická luvijština 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 2 / ZS M5a 3 Historická fonologie chetitštiny 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 3 / LS M5a 4 Externí jazykové vztahy praindoevropštiny 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 3 / ZS M5a 5 Pravlast Indoevropanů 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 2 / LS M5a 6 Předindoevropská Evropa 2p + 0s Z p 3 Mgr. Marek Rychtařík, Ph.D. 2 / LS M5a 7 Přehled indoevropských jazyků Evropy 2p + 0s Z p 3 Mgr. Jan Bičovský 3 / ZS M5a 8 Úvod do vývoje keltských jazyků 2p + 0s Z p 3 Mgr. Jan Bičovský 3 / LS M5a 9 Árjové a rekonstrukce jejich kultury 2p + 0s Z p 4 doc. PhDr. Petr Vavroušek CSc. 2 / LS M5a 10 Praindoevropské dědictví v češtině 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek CSc. 3 / ZS M5a 11 Indoevropské hláskové zákony 1p + 1s Z p 3 Mgr. Jan Bičovský 1 / LS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 286 34 MODUL 5b: SEMITISTICKÝ MODUL 6 Název předmětu rozsah způs. druh zak. před. kr. přednášející dop. roč. M5b 1 Vývoj arabštiny 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2 / LS M5b 2 Arabština a semitské jazyky 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 1 / LS M5b 3 Historická gramatika arabštiny 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2 / ZS M5b 4 Základy ugaritštiny 1p + 1s Z p 3 Mgr. Pavel Čech 3 / ZS M5b 5 Ugaritské texty 1p + 1s Z p 3 Mgr. Pavel Čech 3 / LS M5b 6 Metody semitské srovnávací jazykovědy 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 3 / ZS M5b 7 Úvod do semitské srovnávací jazykovědy 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 1 / ZS M5b 8 Přehled semitských jazyků 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 3 / LS M5b 9 Formální modely v semitistice 2p + 0s Z p 4 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 3 / LS M5b 10 Lingv. situace Arabského poloostrova 2p + 0s Z p 3 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 3 / ZS M5b 11 Semitská onomastika 2p + 0s Z p 3 Mgr. Pavel Čech 3 / LS CELKOVÝ POČET HODIN A KREDITŮ 286 34 Volitelný předmět OBECNÁ STRUKTURA BLOKU DOPORUČENÝCH VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ 7 Název předmětu rozsah způsob zakončení kredity 2p + 0s n. 0p + 2s 8 n. 1p + 1s způsob zakončení podle podmínek příslušné součásti UK CELKOVÝ POČET KREDITŮ 9 22 doporučeno absolvovat libovolně od 22 od 1 / ZS VÝBĚ R Z NABÍDKY VOLITELNÝCH PŘ EDMĚ T Ů nabízených kmenovým pracoviště m: Ústav srovnávací jazykovědy (Tabulka I.) 5 Modul je vypisován v případě, že se v daném roce bude realizovat modul avestský jazyk či chetitský jazyk. Mezi Indoevropeistickým a semitistitckým modulem je zavedena neslučitelnost. 6 Modul je vypisován v případě, že se v daném roce bude realizovat modul akkadský jazyk. Mezi Indoevropeistickým a semitistitckým modulem je zavedena neslučitelnost. 7 Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům v daném studijním programu spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů nesmí dle čl. 7/8 Studijního a zkušebního řádu UK v Praze ze dne 28.4. 2006 činit více než devadesát procent z celkového počtu kreditů. Ve studijním plánu předkládaného studijního oboru je pro volitelné předměty prostor ve výši 18 kreditů. Definitivní realizace a volba bloku volitelných předmětů závisí na volbě každého studenta oboru. Konkrétní realizaci volitelných předmětů si student volí z nabídky kmenového pracoviště, Ústav srovnávací jazykovědy, dalších základních součástí FF UK a ostatních základních součástí UK. 8 Forma realizace: přednáška nebo seminář. Příslušný formát závisí na konkrétní semestrální realizaci. 9 Počet hodin za volitelné předměty nelze stanovit, neboť záleží na studentově volbě konkrétní přednášky / semináře z celofakultní, resp. celouniverzitní nabídky v rámci vyhrazeného pensa kreditů z celkové kreditové dotace studijního plánu předkládaného studijního oboru na volitelné předměty. 7

NEZÁVAZNÉ DOPORUČENÍ, STUDENT NENÍ NIKTERAK OMEZOVÁN VE VÝBĚRU VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ Z CELÉ NABÍDKY UK Název předmětu rozsah způs. zak. druh před. kr. přednášející VP 1 Kapitoly z dějin indoevropeistiky 2p + 0s Z v 3 doc. PhDr. Petr Vavroušek CSc. 2 VP 2 Strukturní gramatika arabštiny I 2p + 0s Z v 4 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 3 VP 3 Strukturní gramatika arabštiny II. 2p + 0s Z v 4 doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 3 dop. roč. VP 4 VP 5 Indoevropeistická analýza starých keltských textů Indoevropeistická analýza starých germánských textů 1p + 1s Z v 4 Mgr. Jan Bičovský 3 1p + 1s Z v 4 Mgr. Jan Bičovský 3 TABULKA II. Souhrnný počet hodin a kreditů za studium Typ předmětů Počet hodin Počet kreditů Povinné 1274 158 Povinně volitelné Volitelné 10 22 CELKEM 1274 180 HODIN TÝDNĚ PRŮMĚR 16,3 11 10 Viz zde pozn. č. 23. 11 Bez volitelných předmětů. Viz zde pozn. č. 23. 8

TABULKA IIIa. Doporučený studijní plán (s předměty INDOEVROPEISTICKÉHO MODULU) 12 I. ročník PŘEDMĚT ZS LS ZS LS rozsah předmětu a forma výuky rozsah předmětu a forma výuky způsob zakončení způsob zakončení TZ 1 Teorie jazykové změny 2p + 0s Zk 5 TZ 6 Teorie jazyka I 2p + 0s Z 3 TZ 7 Teorie jazyka II 2p + 1s Z 3 M2a 1 kredity M2b 1 Úvod do studia 2p + 0s Z 2 M2c 1 M2a 2 M2b 2 Gramatika I 2p + 0s Z 3 M2c 3 M2a 3 M2b 3 Gramatika II 2p + 0s Zk 4 M2c 3 M5a 11 Indoevropské hláskové zákony 1p + 1s Z 3 M4 9 Prajazyk a prajazyky 2p + 0s Z 3 TZ 8 Fyziologická fonetika 1p + 1s Zk 5 M4 1 Problémy vnitřní rekonstrukce 1p + 1s Z 3 M2a 4 M2b 4 Seminář ke gramatice I 0p + 2s Z 3 M2c 4 M2a 5 M2b 5 Seminář ke gramatice II 0p + 2s Z 3 M2c 5 TZ 9 Metody rekonstrukce 1p + 1s Z 4 M3 1 Latina 1p + 1s 1p + 1s Zk 6 Volitelné předměty dle konkrétní realizace způsob zakončení podle podmínek příslušné součásti UK CELKEM HODIN A KREDITŮ 14 (182) 17 (221) 60 10 12 Viz zde pozn. č. 4. 9

II. ročník PŘEDMĚT ZS LS ZS LS rozsah způsob předmětu a zakončení forma výuky rozsah předmětu a forma výuky způsob zakončení TZ 4 Principy historické jazykovědy I 1p + 1s Zk 4 TZ 5 Principy historické jazykovědy II 1p + 1s Zk 5 TZ 2 Srovnávací gramatika I 1p + 1s Z 4 TZ 3 Srovnávací gramatika II 1p + 1s Zk 5 M2a 6 M2b 6 M2c 6 M2a 7 M2b 7 M2c 7 M2a 8 M2b 8 M2c 8 Gramatika III 2p + 0s Zk 4 Četba textů I 0p + 2s Z 2 Četba textů II 0p + 2s Z 2 M31-2 Doplňkový jazyk I 2-3 2p + 0s Z 3 M31-2 Doplňkový jazyk II 4-5 2p + 0s Z 3 M5a 9 Árjové a rekonstrukce jejich kultury 2p + 0s Z 4 M5a 5 Pravlast Indoevropanů 2p + 0s Z 3 M5a 1 Klínopisná luvijština 2p + 0s Z 3 M5a 6 Předindoevropská Evropa 2p + 0s Z 3 M5a 2 Hieroglyfická luvijština 2p + 0s Z 3 M4 6 Korpusová lingvistika úvod 1p + 1s Z 3 TZ 11 Písemná práce 0p + 1s Zk 4 Volitelné předměty dle konkrétní realizace způsob zakončení podle podmínek příslušné součásti UK CELKEM HODIN A KREDITŮ 15 (195) 16 (208) 60 kredity 5 10

III. ročník M2a 9 M2b 9 M2c 9 M2a 10 M2b 10 M2c 10 PŘEDMĚT ZS LS ZS LS rozsah způsob předmětu a zakončení forma výuky rozsah předmětu a forma výuky způsob zakončení Četba textů III 0p + 2s Z 2 Četba textů IV 0p + 2s Z 2 TZ 10 Diplomový seminář 0p + 2s 0p + 2s Z Z 6 M5a 4 Externí jazykové vztahy praindoevropštiny kredity 2p + 0s Z 3 M5a 7 Přehled indoevropských jazyků Evropy 2p + 0s Z 3 M4 12 Úvod do obecné antropologie 2p + 0s Z 3 M4 3 Lingvistická antropologie 2p + 0s Z 3 M4 4 Úvodní seminář matematické lingvistiky I 0p + 2s Z 3 M4 5 Úvodní seminář matematické lingvistiky II 0p + 2s Z 3 M4 7 Lexikologie 1p + 1s Z 3 M4 10 Lingvist. situace Malé Asie v 1. tis. př. Kr. 2p + 0s Z 3 M4 11 Lingvist. situace Malé Asie ve 2. tis. př. Kr. 2p + 0s Z 3 M5a 8 Úvod do vývoje keltských jazyků 2p + 0s Z 3 M4 2 Rekonstrukce prajazyka 1p + 1s Z 4 M5a 3 Historická fonologie chetitštiny 2p + 0s Z 3 M5a 10 Praindoevropské dědictví v češtině 2p + 0s Z 3 M4 8 Základy sociolingvistiky 2p + 0s Z 3 Volitelné předměty dle konkrétní realizace způsob zakončení podle podmínek příslušné součásti UK 7 CELKEM HODIN A KREDITŮ 18 (234) 18 (234) 60 11

TABULKA IIIb. Doporučený studijní plán (s předměty SEMITISTICKÉHO MODULU) 13 I. ročník PŘEDMĚT ZS LS ZS LS rozsah předmětu a forma výuky rozsah předmětu a forma výuky způsob zakončení způsob zakončení TZ 1 Teorie jazykové změny 2p + 0s Zk 5 TZ 6 Teorie jazyka I 2p + 0s Z 3 TZ 7 Teorie jazyka II 2p + 1s Z 3 M2a 1 kredity M2b 1 Úvod do studia 2p + 0s Z 2 M2c 1 M2a 2 M2b 2 Gramatika I 2p + 0s Z 3 M2c 3 M2a 3 M2b 3 Gramatika II 2p + 0s Zk 4 M2c 3 M5b 2 Arabština a semitské jazyky 2p + 0s Z 3 M4 9 Prajazyk a prajazyky 2p + 0s Z 3 TZ 8 Fyziologická fonetika 1p + 1s Zk 5 M4 1 Problémy vnitřní rekonstrukce 1p + 1s Z 3 M2a 4 M2b 4 Seminář ke gramatice I 0p + 2s Z 3 M2c 4 M2a 5 M2b 5 Seminář ke gramatice II 0p + 2s Z 3 M2c 5 M5b 7 Úvod do semitské srovnávací jazykovědy 2p + 0s Z 3 TZ 9 Metody rekonstrukce 1p + 1s Z 4 M3 1 Latina 1p + 1s 1p + 1s Zk 6 Volitelné předměty dle konkrétní realizace způsob zakončení podle podmínek příslušné součásti UK CELKEM HODIN A KREDITŮ 16 (208) 17 (221) 60 7 II. ročník 13 Viz zde pozn. č. 5. 12

PŘEDMĚT ZS LS ZS LS rozsah způsob předmětu a zakončení forma výuky rozsah předmětu a forma výuky způsob zakončení TZ 4 Principy historické jazykovědy I 1p + 1s Zk 4 TZ 5 Principy historické jazykovědy II 1p + 1s Zk 5 TZ 2 Srovnávací gramatika I 1p + 1s Z 4 TZ 3 Srovnávací gramatika II 1p + 1s Zk 5 M2a 6 M2b 6 M2c 6 M2a 7 M2b 7 M2c 7 M2a 8 M2b 8 M2c 8 Gramatika III 2p + 0s Zk 4 Četba textů I 0p + 2s Z 2 Četba textů II 0p + 2s Z 2 M31-2 Doplňkový jazyk I 2-3 2p + 0s Z 3 M31-2 Doplňkový jazyk II 4-5 2p + 0s Z 3 M5b 1 Vývoj arabštiny 2p + 0s Z 3 M5b 3 Historická gramatika arabštiny 2p + 0s Z 3 M4 6 Korpusová lingvistika úvod 1p + 1s Z 3 TZ 11 Písemná práce 0p + 1s Zk 4 Volitelné předměty dle konkrétní realizace způsob zakončení podle podmínek příslušné součásti UK CELKEM HODIN A KREDITŮ 13 (169) 12 (156) 60 kredity 15 13

III. ročník M2a 9 M2b 9 M2c 9 M2a 10 M2b 10 M2c 10 PŘEDMĚT ZS LS ZS LS rozsah způsob předmětu a zakončení forma výuky rozsah předmětu a forma výuky způsob zakončení Četba textů III 0p + 2s Z 2 Četba textů IV 0p + 2s Z 2 TZ 10 Diplomový seminář 0p + 2s 0p + 2s Z Z 6 M5b 6 Metody semitské srovnávací jazykovědy 2p + 0s Z 3 M5b 4 Základy ugaritštiny 1p + 1s Z 3 M5b 5 Ugaritské texty 1p + 1s Z 3 M4 12 Úvod do obecné antropologie 2p + 0s Z 3 M4 3 Lingvistická antropologie 2p + 0s Z 3 M4 4 Úvodní seminář matematické lingvistiky I 0p + 2s Z 3 M4 5 Úvodní seminář matematické lingvistiky II 0p + 2s Z 3 M4 7 Lexikologie 0p + 2s Z 3 M4 10 Lingvist. situace Malé Asie v 1. tis. př. Kr. 2p + 0s Z 3 M4 11 Lingvist. situace Malé Asie v 2. tis. př. Kr. 2p + 0s Z 3 M5b 8 Přehled semitských jazyků 2p + 0s Z 3 M4 2 Rekonstrukce prajazyka 1p + 1s Z 4 M5b 9 Formální modely v semitistice 2p + 0s Z 4 M5b 10 Lingvistická situace Arabského poloostrova kredity 2p + 0s Z 3 M5b 11 Semitská onomastika 2p + 0s Z 3 M4 8 Základy sociolingvistiky 2p + 1s Z 3 CELKEM HODIN A KREDITŮ 18 (234) 18 (234) 60 14

MODUL 1: PŘEDMĚTY TEORETICKÉHO ZÁKLADU OBORU E Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu TZ1 Teorie jazykové změny Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 1 / ZS Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2p + 0s kreditů 5 Způsob zakončení zkouška Forma výuky přednáška Docházka min. 80 %, aktivní účast na výuce; zkouška prověřuje znalosti přednášené látky a literatury Mgr. Jan Bičovský Uvedení do problematiky jazykové změny. Student se seznámí jednak se současnými i historickými výklady a teoriemi jazykové změny a vývoje jazyka (darwinistické, funkcionalistické, generativistické, mytologické a další pojetí), s motivací jazykové změny (variace na různých úrovních, analogické změny, přirozenost a příznakovost, změny motivované zevnitř systému a externě), s principy šíření jazykové změny (sociologické faktory, horizontální a vertikální přenos inovací, šíření v systému a v lexikonu). Problémy sledovatelnosti, předvídatelnosti a rekonstrukce změny. Anttila, Raimo. 1971. Historical and Comparative Linguistics. CILT6. Good, Jeff. (ed.) 2008. Linguistic Universals and Language Change. Oxford: Oxford University Press. Fox, Anthony. 2007. Linguistic Reconstruction. Oxford (: Oxford University Press). Hickey, Raymond. 2003. Motives for Language Change. Cambridge: Cambridge University Press. Další literatura: Hock. H. H. 1991. Principles of Historical Linguistics. Amsterdam-New York (: Mouton de Gruyter). Hale, Mark. 2007. Historical Linguistics. Theory and Methods. Oxford (: Blackwell). Lass, Roger. 1980. On explaining language change. Cambridge: Cambridge University Press. Lass, Roger. 1997. Historical Linguistics and Language Change. Cambridge: Cambridge University Press. Labov, William. 1999. Principles of Linguistic Change. Oxford: Blackwell. 15

Název studijního předmětu TZ2 Srovnávací gramatika I Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 2 / ZS Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 1p + 1s kreditů 4 Způsob zakončení zápočet Forma výuky přednáška / seminář Docházka min. 80 %, aktivní účast na výuce; test prověřující nabyté znalosti doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. Mgr. Jan Bičovský Předmět shrnuje současný stav poznání indoevropského a semitského prajazyka. Jedná se tedy nejprve o seznámení s teoretickými koncepty a názvoslovím indoevropeistiky a semitistiky včetně uvedení do klasifikace daných jazykových rodin. Následuje seznámení s rekonstruovanou fonologií obou prajazyků a jejich předstadií, východisky jejich rekonstrukce v jednotlivých starých jazycích a vývoj těchto jazyků až po nejstarší (klasické) doklady. Důraz bude kladen na vývoj té jazykové větve, již si student zvolil jako hlavní jazykový kurs studia. Cílem je zajistit, aby student byl schopen z perspektivy indoevropského či semitského prajazyka analyzovat a srovnávat jednotlivé jazykové větve. Beekes, Robert S.P. Comparative Indo-European linguistics. An introduction. Amsterdam (: John Benjamins) 1995. Vavroušek, Petr, O rekonstrukci praindoevropštiny, Praha (: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) 2007. Vavroušek, Petr, Glosář praindoevropštiny, Praha (: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) 2007. Daniels, Peter T. Scripts of Semitic Languages. In: Robert Hetzron (ed.), Semitic Languages. London 1997, 16-45. Kienast, Burkhart Historische Semitische Sprachwissenschaft. Wiesbaden (: Harrassowitz) 2001, 641 s.fortson, Petráček, Karel Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy I, II. Praha 1989, 534 s. Szemerényi, Oswald, Einführung in die vergleichende Sprachwissenschaft, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. Další literatura: Benjamin. 2004. Indo-European language and culture: an introduction. Malden, Mass. (: Blackwell Publishing). Hetzron, Robert (ed.), The Semitic Languages. London, New York (: Routledge) 1997, 572 s.lehmann, Winfred. Theoretical Bases of Indo-European Linguistics. London: Routledge. 1996. Meier-Brügger, Michael, Indogermanische Sprachwissenschaft. 7. völlig neubearbeitete Auflage unter Mitarbeit von Mathias Fritz und Manfred Mayrhofer. Berlin New York (: de Gruyter) 2000. Tichy, Eva, Indogermanistisches Grundwissen für Studierende sprachwissenschaftlicher Disziplinen. Bremen (: Hempen) 2000. 16

Název studijního předmětu TZ3 Srovnávací gramatika II Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 2 / LS Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 1p + 1s kreditů 5 Způsob zakončení zkouška Forma výuky přednáška / seminář docházka min. 80 %, aktivní účast na výuce; test prověřující nabyté znalosti (50%) doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. (50%) Mgr. Jan Bičovský Předmět shrnuje současný stav poznání indoevropského a semitského prajazyka. Navazuje na předmět Srovnávací gramatika I. Pokračuje v seznámení s rekonstruovanou morfologií lexikem a syntaxí obou prajazyků a jejich předstadií, východisky jejich rekonstrukce v jednotlivých starých jazycích a vývoj těchto jazyků až po nejstarší (klasické) doklady. Důraz bude kladen na vývoj té jazykové větve, již si student zvolil jako hlavní jazykový kurs studia. Cílem je zajistit, aby student byl schopen z perspektivy indoevropského a semitského prajazyka analyzovat a srovnávat jednotlivé jazykové větve. Beekes, Robert S.P. Comparative Indo-European linguistics. An introduction. Amsterdam (: John Benjamins) 1995. Vavroušek, Petr, O rekonstrukci praindoevropštiny, Praha (: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) 2007. Vavroušek, Petr, Glosář praindoevropštiny, Praha (: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) 2007. Daniels, Peter T. Scripts of Semitic Languages. In: Robert Hetzron (ed.), Semitic Languages. London 1997, 16-45. Kienast, Burkhart Historische Semitische Sprachwissenschaft. Wiesbaden (: Harrassowitz) 2001, 641 s.fortson, Petráček, Karel Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy I, II. Praha 1989, 534 s. Szemerényi, Oswald, Einführung in die vergleichende Sprachwissenschaft, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. Další literatura: Benjamin. 2004. Indo-European language and culture: an introduction. Malden, Mass. (: Blackwell Publishing). Hetzron, Robert (ed.), The Semitic Languages. London, New York (: Routledge) 1997, 572 s.lehmann, Winfred. Theoretical Bases of Indo-European Linguistics. London: Routledge. 1996. Meier-Brügger, Michael, Indogermanische Sprachwissenschaft. 7. völlig neubearbeitete Auflage unter Mitarbeit von Mathias Fritz und Manfred Mayrhofer. Berlin New York (: de Gruyter) 2000. Tichy, Eva, Indogermanistisches Grundwissen für Studierende sprachwissenschaftlicher Disziplinen. Bremen (: Hempen) 2000. 17

Název studijního předmětu TZ4, 5 Principy historické jazykovědy I, II Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 2 / ZS, LS Rozsah studijního předmětu 26 1p + 1s 4 hod. za týden kreditů 26 1p + 1s 5 Způsob zakončení zkouška, zkouška Forma výuky přednáška / seminář Aktivní účast v semináři, zpracování seminární práce v rozsahu 5 NS, test, zkouška (25%) doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. (TZ 4) (25%) doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. (TZ 5) (50%) Mgr. Jan Bičovský (TZ 4) Přednáška seznamuje s historií a současnou praxí historické a srovnávací lingvistiky. Mezi jinými se jedná o kritické zhodnocení jejích metod, dílčí sféry jejího uplatnění, seznámení s metodami analýzy historických vztahů mezi jazyky (srovnávací metoda, vnitřní rekonstrukce, glottochronologie, hromadné srovnávání korpusů atd.). Využití těchto metod v různých jazykových rodinách (primárně srovnání jejího využití v jazycích indoevropských a semitohamitských). Anttila, Raimo. Historical and Comparative Linguistics. CILT6. Bynon, Theodora. Historical Linguistics. Cambridge: Cambridge University Press. 1977. Durie Ross (ed.) 1996. The Comparative Method Reviewed. Oxford: Oxford University Press. Fox, Anthony. 2007. Linguistic Reconstruction (An Introduction to Theory and Method). Oxford (: Oxford University Press). Další literatura: Hock. H. H. 1991. Principles of Historical Linguistics. Amsterdam-New York (: Mouton de Gruyter). Hale, Mark. 2007. Historical Linguistics. Theory and Methods. Oxford (: Blackwell). Lass, Roger. Historical Linguistics and Language Change. Cambridge: Cambridge University Press. 1997. Sihler, Andrew L. Language History, An Introduction, Current Issues in Linguistic Theory 191, Amsterdam (: John Benjamins), 2001. 18

Název studijního předmětu TZ6 Teorie jazyka I Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 1 / ZS Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2p + 0s kreditů 3 Způsob zakončení zápočet Forma výuky přednáška 2 x test v průběhu semestru doc. PhDr. Zdeněk Starý, CSc. Poskytne studentům základní nocionální rámce, v nichž se pohybují současné běžné lingvistické úvahy, včetně popisů konkrétního jazyka (gramatiky, slovníky). Základní vhled do struktury přirozených jazyků. Vychází z obecných sémiotických rámců. Dvanáct esejů o jazyce : Problemes du langage (Orig.) : Problems of Language (Orig.). Přel. Miroslav Pravda Jan Šabršula. Praha : Mladá fronta, 1970. 227 s. F. Saussure, Kurs obecné lingvistiky D. Hymes, Communicative competence Soubor článků, týdenní penzum v průměru cca 60 stran. 19

Název studijního předmětu TZ7 Teorie jazyka II Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 1 / LS Rozsah studijního předmětu 39 hod. za týden 2p + 1s kreditů 3 Způsob zakončení zápočet Forma výuky přednáška / seminář docházka min. 80 %, aktivní účast na výuce; test doc. PhDr. Zdeněk Starý, CSc. Stavba slova, gramatické kategorie, stavba věty a slovní druhy. Stálé a důsledné rozlišování problémů terminologických, konceptuálních, empirických aj. Důraz na ozvláštňující užitečnost konfrontace různých přístupů, příklady na získání přehledu všech přístupů. J. Bybee: Morphology: A study of the relation between meaning and form. Benjamins. Oxford 1985, 234 s. Noam Chomsky: The minimalist program. MIT Press, Cambridge, MA. 1995, 420 s. T. Givón: Syntax. A Functional-typological introduction I-II. Benjamins. Amsterdam/Philadelphia 1984 1990. M. Komárek: Příspěvky k české morfologii. Praha (: SPN) 1979, 151 s. Ladislav Nebeský: Kombinatorické vlastnosti větných struktur. UK. Praha 1987, 197 s. A. Spencer: Morphological theory. Oxford (: Blackwell) 1991, 512 s. 20

Název studijního předmětu TZ8 Fyziologická fonetika Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 1 / LS Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 1p + 1s kreditů 5 Způsob zakončení zkouška Forma výuky přednáška / seminář Mgr. Pavel Machač Ph.D. Cílem předmětu je seznámení s principy řečové komunikace z fyziologického hlediska. Zvláštní pozornost bude věnována jevům podstatným pro popis češtiny také ve srovnání s dalšími jazyky. Hlavní tematické okruhy: 1. Produkce řeči fyziologické zákonitosti vytváření hlasu a artikulované řeči; popis a funkce ústrojí respiračního, fonačního, artikulačního. Sluchové ústrojí. 2. Podstata vokalické a konsonantické artikulace. Systém vokálů a konsonantů v češtině. 3. Podrobný popis tvoření českých hlásek. Artikulační a zvuková variabilita ve výslovnosti češtiny. 4. Fyziologická podstata artikulačních možností a omezení. Fonotaktické modifikace v proudu řeči, asimilační jevy. Stabilita artikulačních hláskových rysů a zdroje implicitní výslovnosti. Hlavní modifikace a deformace při výslovnosti hlásek v češtině. 5. Některé méně obvyklé způsoby artikulace, včetně tvoření hlásek nepulmonických. 6. Některé patologie orgánů řeči a sluchu. Odborná literatura Povinná literatura vybrané části monografií: Dvončová, J. (1980): Fyziologická fonetika. Bratislava: SPN. Palková, Z. (1994): Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. Ladefoged, P. Maddieson, I. (1996): The sounds of the world s languages. Oxford: Blackwell. Doporučená literatura vybrané části monografií: Fletcher, S. (1992): Articulation a Physiological Approach. San Diego: Singular Pub. Group. Ashby, P. (1995): Speech Sounds. London: Routledge. Himstedt, K. (1992): Die Lautbildungsmöglichkeiten des Menschen. Frankfurt am Main: Hector. 21

Název studijního předmětu TZ9 Metody rekonstrukce Typ předmětu povinný dopor. ročník / semestr 1 / LS Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 1p + 1s kreditů 4 Způsob zakončení zápočet Forma výuky přednáška / seminář Docházka min. 80 %, aktivní účast na výuce; ústní ověření znalostí doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc. Mgr. Jan Bičovský Přednáška má složku výkladovou, která je zaměřena na metody retrospektivní lingvistiky (především na metodu vnitřní a vnější rekonstrukce) a praktická cvičení v rekonstrukci (vyžaduje samostatnou přípravu). Obsah vyplývá z názvu přednášky: jde o rekonstrukci praindoevropštiny a její vývoj přes rekonstrukce prajazyků jednotlivých větví až k doloženým jazykům indoevropské jazykové rodiny. Přednáška vychází z teze, že příbuznost indoevropských jazyků není primárně založena na tom, že tyto jazyky jsou si aktuálně podobné. Ve skutečnosti jde především o podobnost a příbuznost historickou. Ovšem ani tvary historické nevysvětlí vše, co je pro jejich srovnávání nezbytné, protože samy jsou též výsledkem vývoje předhistorického. Ten je sice nedoložený, ale rekonstruovatelný. Proto srovnávání jazyků bez rekonstrukcí nemá valný smysl, jelikož postihne a vysvětlí jen část jejich vývoje. Přednáška prezentuje určitý model současné indoevropeistiky. V obecné poloze ho lze popsat například takto: 1. předmětem zkoumání je příbuznost indoevropských jazyků, která je pojímána jako systémová a vyplývá z prajazyka; 2. historickým fázím vývoje indoevropských jazyků předcházely fáze předhistorické (praindoevropština a prajazyky větví); 3. praindoevropština a prajazyky větví jsou sice rekonstrukty, ale mají v principu všechny vlastnosti přirozených jazyků; 4. nástrojem srovnávání je zejména metoda vnitřní a vnější rekonstrukce, která se opírá o kvalitní filologický fundament; 5. cílem srovnávání je vyjasnit transformace různých jazykových subsystémů, které ve svém celku vytvářejí indoevropskou jazykovou rodinu. Petr Vavroušek, O rekonstrukci praindoevropštiny. Praha (: Filozofická fakulta) 2007, 63 s. Petr Vavroušek, Glosář praindoevropštiny. Praha (: Filozofická fakulta) 2007, 183 s. Petr Vavroušek, Rekonstrukce? Rekonstrukce! Praha (: Filozofická fakulta) 172 s. [v tisku]. Petr Vavroušek, Prajazyk a prajazyky. Praha (: Filozofická fakulta) [vyjde 2009] Radoslav Večerka, Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc (: Euroslavica) 2006, 273 s. Radoslav Večerka, K pramenům slov. Uvedení do etymologie. Spolupracovali Adolf Erhart, Eva Havlová, Ilona Janyšková, Helena Karlíková. Praha (: Lidové noviny) 2006, 355 s. Benjamin W. Fortson, Indo-European language and culture: an introduction. Malden, Mass. (: Blackwell Publishing) 2004, xviii, 486 s. [Blackwell Textbooks in Linguistics 19]. The Indo-European languages. Edited by Anna Giacalone Ramat and Paolo Ramat. London New York (: Routledge) 1998, xxiii, 526 s. James Clackson, Indo-European linguistics. An introduction. Cambridge (: University Press) 2007, xiii, Roger D. Woodard, The Cambridge Encyclopedia of the World's Ancient Languages. Cambridge (: Cambridge University Press) 2004, xx, 1162 s. Gerhard Meiser, Historische Laut- und Formenlehre der lateinischen Sprache. Darmstadt (: Wissenschaftliche Buchgesellschaft) 1998, xxx, 258 s. Michael Meier-Brügger, Indogermanische Sprachwissenschaft. 7. völlig neubearbeitete Auflage unter Mitarbeit von Mathias Fritz und Manfred Mayrhofer. Berlin - New York (: de Gruyter) 2000, lxxxviii, 293 s. Rix et alii 2001: Lexikon der indogermanischen Verben. Die Wurzeln und ihre Primärstammbildungen. Unter Leitung von Helmut Rix und der Mitarbeit vieler anderer bearbeitet von Martin Kümmel - Thomas Zaehnder Reiner Ripp Brigitte Schirmer. Zweite,erweiterte und verbesserte Auflage bearbeitet von Martin 22