64 11. funkční období 64 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách 2017
Návrh usnesení SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách S e n á t P a r l a m e n t u Č e s k é r e p u b l i k y d á v á s o u h l a s k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách
P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y k návrhu na ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách Dominikánská republika (dále také DR ) je ostrovním státem s rozlohou necelých 50 tisíc km 2. Rozkládá se na dvou třetinách východní části ostrova Hispaniola (druhý největší ostrov Karibiku) mezi Karibským mořem a Atlantským oceánem. Na západě sousedí s Haiti. Počet obyvatel je srovnatelný s Českou republikou (dále také ČR ), přibližně 10,5 milionů (2015). Hlavní město Santo Domingo má téměř 3 miliony obyvatel. Přes 70 % obyvatelstva tvoří míšenci, dále běloši (16 %) a černoši (11 %). Převládajícím náboženstvím je křesťanství, úředním jazykem španělština. Diplomatické vztahy mezi ČR a DR jsou zajišťovány prostřednictvím Stále mise ČR při OSN v New Yorku (diplomatická působnost), Velvyslanectví ČR v Havaně (konzulární působnost) a Honorárního konzulátu v Santo Domingu. DR je v ČR zastoupena Velvyslanectvím DR v Bruselu a Generálním konzulátem v Praze. DR je členem některých významných mezinárodních organizací, jako je např. Organizace spojených národů (OSN), Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní námořní organizace (IMO) nebo Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). V rámci regionu má DR pozorovatelský status při Karibském společenství (CARICOM), v rámci něhož spolupracuje 15 členských států v ekonomických i sociálních oblastech. Vzájemné vztahy mezi ČR a DR nejsou dosud upraveny žádnou dvoustrannou mezinárodní dohodou. DR je tradičním vývozcem zemědělských plodin, jako je např. cukrová třtina, káva, kakao a rýže. V posledních letech však převažují příjmy ze služeb, jako jsou telekomunikace, volné obchodní zóny a zejména turistický ruch (přibližně 62 % příjmů v roce 2014). Téměř polovina všech turistů přijíždí z USA nebo Kanady, dále pak z evropských států (nejvíce z Francie a Německa). V DR je poměrně rozvinutá silniční síť včetně dálnic, funguje také železniční doprava. Významné přístavy pro mezinárodní obchod jsou v Santo Domingu a v Puerto Plata. Obchodní vztahy DR jsou významně orientované na USA, dále na státy v regionu a na některé členské státy EU (Španělsko, Německo, Itálie, Francie). Hodnota vzájemné obchodní výměny mezi ČR a DR v posledních letech stoupá. Dlouhodobě převládají dovozy do ČR nad vývozy. Do ČR se dováží např. různé přístroje, ovoce, tabák a nápoje, z ČR se vyváží např. plasty, papír a kůže a výrobky z nich. Oblast cestovního ruchu tvoří v DR významnou část příjmů. V roce 2013 vstoupilo na území DR přes tamní mezinárodní letiště více než 6 tisíc českých občanů, což je v porovnání s ostatními státy ve středoevropském regionu významný počet. Pro mezinárodní leteckou dopravu se v DR využívají zejména letiště Santo Domingo, Punta Cana a Puerto Plata. Nejvýznamnějším místním leteckým dopravcem je v současnosti PAWA Dominicana, provozující pouze regionální pravidelnou leteckou dopravu (St. Maarten, Aruba, Curaçao, Antigua). Místní turistický ruch je tak téměř závislý na letecké dopravě provozované leteckými dopravci z jiných států. Z pohledu českých leteckých dopravců je delší dobu tento trh využíván v oblasti nepravidelné letecké dopravy (Travel Service, a.s.), 1
s potenciálem na zavedení pravidelného leteckého spojení, případně v kombinaci s okolními destinacemi (nedávno byla např. podepsána letecká dohoda mezi vládou ČR a vládou Jamajky). Vzhledem ke zvyšujícím se aktivitám českých leteckých dopravců na přepravním trhu mezi ČR a DR a ve spojitosti s tím, že dosud neexistuje smluvní úprava v oblasti civilního letectví mezi oběma státy, projevila česká strana v roce 2014 zájem na budoucí úpravě vzájemných vztahů v této oblasti. V průběhu roku 2015 obě strany zahájily přípravu sjednání letecké dohody písemnou formou a první přímé jednání zástupců leteckých úřadů obou stran se následně uskutečnilo během mezinárodní akce ICAN (ICAO Air Services Negotiation Event) v říjnu 2015 v Turecku, kterou spolupořádá Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Na tomto jednání bylo také na expertní úrovni dosaženo shody na textu Dohody mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách (dále jen Dohoda ). Základem pro vyjednávání se stal v té době aktuální český vzorový text letecké dohody, jehož stěžejní zásady byly druhou stranou akceptovány. Aktuální dominikánská politika v civilním letectví je poměrně liberální, pokud jde o provozně-obchodní aspekty přístupu na trh (příliv turistů je závislý na zahraniční letecké dopravě). Svým usnesením ze dne 18. dubna 2016 č. 347 vyslovila vláda ČR souhlas se sjednáním Dohody. Před jejím podpisem bylo vzhledem k okolnostem nutné změnit toto usnesení v bodě II. odst. 1 (osoby zmocněné k podpisu). Dohoda byla následně podepsána dne 7. prosince 2016 v Nassau (Bahamské společenství) během akce ICAN 2016. Za českou stranu Dohodu podepsal Mgr. Vladimír Eisenbruk, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR v Kubánské republice, za Dominikánskou republiku Luis Ernesto Camilo, prezident Rady pro civilní letectví Dominikánské republiky. Pokud jde o obsahovou stránku, Dohoda umožňuje určení libovolného počtu leteckých podniků každou stranou pro provozování leteckých služeb, při kterých mohou být využívána práva stanovená v Dohodě. Jedná se o právo přeletu přes území druhé strany (1. svoboda vzduchu), právo přistání na území druhé strany pro neobchodní účely (2. svoboda vzduchu), právo vykládat a nakládat na území druhé strany v místech stanovených v Příloze k Dohodě cestující, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území první strany (3. a 4. svoboda vzduchu) nebo z míst na území jiného státu, za předpokladu, že taková linka začíná na území první strany (5. svoboda vzduchu). Dohoda také zahrnuje důležité oblasti provozní bezpečnosti a ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Dále například umožňuje leteckým podnikům zřizovat kanceláře a nabízet a prodávat leteckou dopravu na území druhé strany. Příloha k Dohodě obsahuje vymezení linek mezi místy na území ČR a místy na území DR s možností provozu přes mezilehlá místa nebo do míst za územím druhé strany. Dohoda také obsahuje tzv. standardní unijní ustanovení 1. Obsahové vymezení textu Dohody je následující: 1 Standardní unijní ustanovení jsou do bilaterálních leteckých dohod vkládána na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách. Byla vypracována na základě tohoto nařízení Evropskou komisí ve spolupráci s členskými státy EU. Jejich účelem je zajistit soulad bilaterálních leteckých dohod s právem EU (zejména ve vztahu ke svobodě usazování, poskytování služeb na území EU a nediskriminaci mezi leteckými dopravci EU). 2
V zájmu jednotnosti výkladu textu Dohody byly v článku 1 definovány výrazy důležité pro provádění Dohody. V článku 2 jsou stanovena přepravní práva pro poskytování mezinárodní pravidelné letecké dopravy vzájemně dohodnutá mezi stranami. Jedná se o právo přeletu přes území druhé strany, právo přistání na území druhé strany pro neobchodní účely a právo nakládat a vykládat na území druhé strany v místech stanovených v seznamu linek, který je Přílohou k Dohodě, cestující, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území první strany nebo také jiných států. Článek 3 stanoví, že za účelem výkonu přepravních práv může každá strana určit libovolný počet leteckých podniků, a dále obsahuje postup a podmínky pro určení leteckých podniků a vydání provozního oprávnění leteckým podnikům druhé strany. V článku 4 jsou stanoveny podmínky pro odvolání nebo pozastavení provozního oprávnění uděleného leteckému podniku každé strany. Jedná se o případy, kdy letecký podnik nesplňuje některou z podmínek pro vydání nebo držení provozního oprávnění, uvedených v článku 3 Dohody. Na letecké podniky, cestující, posádky, zboží a poštovní zásilky nacházející se na území druhé strany se vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území této strany, jak je stanoveno v článku 5. Žádná strana nebude při aplikaci těchto zákonů, předpisů a postupů dávat přednost svému nebo kterémukoli jinému leteckému podniku. V článku 6 si strany potvrzují závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy v souladu s Chicagskou úmluvou, jejími přílohami, které se týkají této oblasti, a dalšími platnými mezinárodními úmluvami o bezpečnosti civilního letectví. Článek také stanovuje požadavky na adekvátní bezpečnostní kontroly na územích stran a spolupráci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Článek 7 upravuje uznávání osvědčení a průkazů vztahujících se k letadlům a posádkám a postup pro možné konzultace stran k otázkám provozní bezpečnosti (safety). Článek také umožňuje stranám provést inspekci letadla na stojánce a stanovuje postup v případě nedodržování minimálních bezpečnostních norem stanovených Chicagskou úmluvou druhou stranou. Článek 8 upravuje osvobození leteckých podniků druhé strany, resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého vybavení a zásob letadel a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem a obsluhou letadla, od dovozních omezení, cel, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných dávek a poplatků, při provozu mezinárodních leteckých služeb. Právo příslušných orgánů požadovat uložení vybavení a zásob uvedených v odst. 1 a 2 tohoto článku pod celní dohled nebo kontrolu před jejich vývozem je stanoveno v odst. 3 tohoto článku. Spravedlivého stanovování uživatelských poplatků za použití leteckých zařízení se týká článek 9. Uživatelské poplatky podle tohoto článku jsou ukládány v souladu s doporučeními a postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. V článku 10 je upraven zjednodušený postup pro cestující, zavazadla, zboží a poštu nacházející se v přímém tranzitu přes území obou stran. 3
Článek 11 upravuje prodej služeb a převody finančních prostředků plynoucích z příjmů na území druhé strany z prodeje leteckých služeb. V článku 12 jsou stanovena pravidla k tarifům leteckých podniků pro přepravu cestujících a zboží. Tarify nepodléhají schvalování leteckých úřadů stran. Obecné kapacitní principy jsou uvedeny v článku 13. Článek 14 obsahuje pravidla pro obvyklé obchodní ujednání mezi leteckými dopravci, tzv. ustanovení o společném označování linek (code-sharing) leteckých podniků obou stran, případně i ve spolupráci s třetí stranou. Článek 15 stanovuje postup pro předkládání a schvalování letových řádů leteckými podniky obou stran. Provozování kombinovaných dopravních služeb upravuje článek 16. Jedná se o přepravu cestujících a zboží leteckou dopravou v kombinaci s jinými druhy dopravy. Článek 17 upravuje oblast zastoupení leteckých podniků, která včetně svého personálu podléhají právním předpisům platným na území, kde jsou zastoupení zakládána. V článku 18 jsou uvedeny standardní možnosti poskytování pozemních odbavovacích služeb pro letecké podniky obou stran. Článek 19 upravuje poskytování statistických informací a údajů mezi leteckými úřady a leteckými podniky obou stran. Postup pro konzultace a provádění změn Dohody je uveden v článku 20. Článek 21 upravuje vstup změn Dohody v platnost. V případě, že pro strany vstoupí v platnost jiná mnohostranná úmluva nebo dvoustranná dohoda upravující leteckou dopravu, uvedou strany ustanovení Dohody do souladu s takovou úmluvou nebo dohodou. Článek 22 stanoví postup pro řešení případných sporů z výkladu či provádění Dohody. Článek 23 stanovuje povinnost registrovat Dohodu a její případné změny u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Postup pro ukončení platnosti Dohody je upraven v článku 24. Vstup Dohody v platnost upravuje článek 25. Dohoda vstoupí v platnost poté, kdy si strany navzájem písemně oznámí, že byly splněny jejich příslušné ústavně předepsané formality pro vstup Dohody v platnost (šedesátý den ode dne doručení pozdějšího oznámení). Dohoda se sjednává v českém, španělském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglický text. Příloha k Dohodě obsahuje seznam linek mezi místy na území ČR a místy na území DR s možností provozu přes mezilehlá místa nebo do míst za územím druhé strany, i další podrobnosti k provozu linek. Text Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu. 4
Sjednání a následné provádění Dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Uvedené činnosti budou zajišťovány především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou spolupracovat s ministerstvy zahraničních věcí, vnitra, práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých resortů a Úřadu pro civilní letectví. Dohoda má v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR. Letecké dohody jsou celosvětově tradičně sjednávány mezi vládami jednotlivých států, nicméně v tomto případě se podařilo dosáhnout shody na označení smluvních stran podle typu mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie (dohoda mezi ČR a DR, nikoli mezi vládou ČR a vládou DR). Dohoda obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území druhé strany, přistávat na jejím území pro potřeby nikoli obchodní, nakládat a vykládat na území druhé strany cestující a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území obou stran, podmínky pro odvolání provozního oprávnění, atd.). Dohoda je předložena před ratifikací prezidentem republiky Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací. Dohoda vytvoří právní základ pro možné zahájení pravidelné letecké dopravy, případně i nabídky dalších obvyklých forem produktů poskytovaných leteckými dopravci obou stran. Vzhledem ke zvýšenému zájmu českých leteckých dopravců v posledním období se sjednání Dohody jeví jako prioritní. Kromě dalšího rozvoje cestovního ruchu může Dohoda obecně přispět k rozvoji vzájemných vztahů mezi oběma státy i v dalších oblastech. V Praze dne 14. února 2017 Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r. 5