BIOINDIKACE A BIOMONITORING

Podobné dokumenty
4. EXPOZICE 4.1. OBECNÉ ZÁKONITOSTI SEVESO HODNOCENÍ EXPOZICE

SEVESO. Seveso malé město v severní Itálii (25 km od Milána) v poledne - únik plynu z chemického reaktoru

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Zpráva o životním prostředí za rok 2005 (zahrnuje celkové emise POPs) Zodpovědná osoba: Ing. Pavel Machálek,

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

PASSIVE AIR SAMPLERS FOR A DETERMINATION OF POPs IN THE AIR. PASIVNÍ VZORKOVAČE PRO STANOVOVÁNÍ POPs V OVZDUŠÍ

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

Top-down přístup. Odhady škod na národní úrovni Odhady působení škodlivin na národní úrovní Podíl škodlivin na celkové škodě v %

ČIŠTĚNÍ ODKALIŠTNÍCH VOD NA ZÁVODĚ GEAM DOLNÍ ROŽÍNKA

OBSAH ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

SROVNÁNÍ ČASOVÝCH ŘAD VZORKOVÁNÍ POPS V OVZDUŠÍ A STANOVENÍ DLOUHODOBÝCH TRENDŮ. Jiří Kalina. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

Monitoring těkavých organických látek

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Mgr. Šárka Tomšejová, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti.

8. VYBRANÉ TOXIKANTY OBSAH: 8.1. PERSISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY (POPs) ORGANOCHLOROVANÉ PESTICIDY (OCPs)

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

PASIVNÍ MONITOROVACÍ SÍŤ MONET CZ A MONET EU

Monitorování kvality ovzduší v České republice

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Měření PAHs a POPs na Observatoři Košetice. Adéla Holubová Šmejkalová Observatoř Košetice

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

- výsledky sledování jakosti vody v n. Mostiště a dedukce vlivu rybníků. - jakost vody a bilance živin ve vybraných rybnících

Ing. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, Praha Nové Město Útěchovice, 20.

EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING

Vliv zimní údržby na životní prostředí

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005

ČIŠTĚNÍ TECHNOLOGICKÝCH VOD A VÝPUSTNÉ PROFILY CHÚ

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995

Mapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010

Typy radioaktivního záření

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

BIOINDIKACE A BIOMONITORING

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Úvod. Použité detekční systémy. Charakteristika testovaných vzorků

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

HODNOCENÍ EFEKTIVITY SNIŽOVÁNÍ EMISÍ AMONIAKU, PŘÍSTUPY A ZKUŠENOSTI U NÁS A V ZAHRANIČÍ

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

Výsledky kontinuálního monitoringu Jihlavy v ústí do VD Dalešice. Konference Za čistou řeku Jihlavu, 3. prosince 2015

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

EKO-SOP-001, část O (ČSN ISO 11465) EKO-SOP-001, část E (ČSN ISO ČSN EN )

Hodnocení životního prostředí v Pardubickém kraji Tereza Ponocná

Mapy obsahu 210 Pb v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2005

Využití metody pasivního vzorkování. -pro stanovení toxicity a genotoxicity vzorků volného ovzduší

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu

INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ V KRAJI VYSOČINA

Základy pedologie a ochrana půdy

UKÁZKA REVIZE PHO NA OP PODZEMNÍHO ZDROJE VODY - ŘÍČKY

zení Lyzimetrická zařízení se dle konstrukce dělí: Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod

Měřící program Observatoře Košetice

ZPRÁVA. za rok o výsledcích monitoringu. a stavu složek životního prostředí. Oddělení geologického o. z. TÚU

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Čakovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Transkript:

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. BIOINDIKACE A BIOMONITORING (studijní texty) 2010

4. EXPOZICE

ZPŮSOBY TĚŽBY URANU

HRAD RALSKO

STRÁŽ POD RALSKEM hornická těžba Stráž pod Ralskem chemická těžba

HORNICKÁ TĚŽBA URANU HLUBINNÝ DŮL CHEMICKÁ ÚPRAVNA ODKALIŠTĚ ruda loužení kyselinou sírovou, separace uranu vyloužená ruda odpad povrch nepropustná vrstva uranonosná vrstva

CHEMICKÁ ÚPRAVNA odkaliště chemická úpravna

CHEMICKÁ TĚŽBA vyluhovací pole chemická stanice

CHEMICKÁ TĚŽBA URANU roztok kyseliny sírové CHEMICKÁ STANICE (separace uranu) povrch nepropustná vrstva uranonosná vrstva

HORNICKÁ TĚŽBA URANU HLUBINNÝ DŮL CHEMICKÁ ÚPRAVNA ODKALIŠTĚ ruda loužení kyselinou sírovou, separace uranu 99 % původní radioaktivity vyloužená ruda nepropustná vrstva uranonosná vrstva

Odkalistě

Rekultivační vrstvy biologicky oživitelná vrstva 0,2 m krycí vrstva z inertního materiálu 0,5-0,8m drenážní vrstva-kamenivo 0,2 m izolační prvek- minerální těsnění 3 x 0,2 m, nebo bentonitové rohože upravené podloží, svahy a převarované pláže odkaliště (Dokumentace EIA)

Využití pneumatik

CHEMICKÁ TĚŽBA - kontaminace roztok kyseliny sírové CHEMICKÁ STANICE (separace uranu) kontaminace okolí povrch nepropustná vrstva uranonosná vrstva

SEVESO

SEVESO Seveso malé město v severní Itálii (25 km od Milána) chemická továrna vyrábějící pesticidy TPC 2,4,5-trichlorfenol 10. 7. 1976 v poledne - únik plynu z chemického reaktoru směs látek (hydroxid sodný, etylenglykol, TPC 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD) do 1 kg mrak plynu zamořil území cca 18 km 2

SEVESO základní problém informovanost a koordinace akcí - týden trvalo, než se únik zveřejnil - další týden, než začala evakuace rozsáhlá akce - snaha zabránit další expozici - evakuace zóny A cca 740 obyvatel - zákaz konzumace místní potravin - likvidace domácích zvířat - čištění nejvíce kontaminovaných lokalit - doporučení potratů u exponovaných žen Seveso symbol pro chemické havárie Směrnice EU Seveso Directive (1982)

HODNOCENÍ EXPOZICE - obecné zákonitosti expozice - expozice na úrovni ekosystému - expozice na úrovni organismu

4.1. OBECNÉ ZÁKONITOSTI

4.1.1 Základní pojmy koloběhu hmoty

ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ Složka zásobník prostředí rozhraní

ZÁSOBNÍK

ROZDĚLENÍ NA ZÁKLADNÍ SLOŽKY ZÁSOBNÍKY OVZDUŠÍ FLÓRA VODA PŮDA FAUNA

CHARAKTERISTIKA ZÁSOBNÍKU Základní charakteristiky: 1. objem zásobníku (V) objemové jednotky, m 3 2. hmotnost zásobníku (M) hmotnostní jednotky - v geochemii zásadně gramech - hlavní jednotkou 1 Tg (teragram) = 10 12 g 3. množství toxikantu v zásobníku (m) - počet molů, hmotnost, objem, aktivita 4. koncentrace toxikantu v zásobníku = množství látky vztažené na velikost zásobníku - hmotnostní a objemové koncentrace - relativní koncentrace: %, promile, ppm (1 milióntina)

Charakteristika zásobníku 5. Homogenita zásobníku Předpoklad pro stanovení koncentrace: ideální stav homogenní zásobník v praxi častá heterogenita nutnost rozdělení na dílčí části

Stanoviště

SMRKOVÝ LES HORSKÝ LES VE STÁDIU KMENOVINY

SMRKOVÝ LES SKALNÍ VÝCHOZY POSKYTUJÍ ŘADU RŮZNÝCH BIOTOPŮ

SMRKOVÝ LES PRAMENIŠTĚ

SMRKOVÝ LES POROST BRUSNICE BORŮVKY

SMRKOVÝ LES POROST MECHŮ

SMRKOVÝ LES TROUCHNIVĚJÍCÍ PAŘEZ S POROSTEM DUTOHLÁVEK

SMRKOVÝ LES KMEN SMRKU POROSTLÝ EPIFYTICKÝMI LIŠEJNÍKY

SMRKOVÝ LES ROZKLÁDAJÍCÍ SE KMEN S DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI

Vzorkování půd

Vzorkování půd antropozem kambizem dystrická

Vzorkování půd Schematické rozložení toxikantů v půdních profilech: H A B C lesní půda podzol zemědělská půda - hnědozem

Vzorkování půd Při odběru půdních vzorků je třeba vždy respektovat strukturu půdního profilu! pseudoglej

Charakteristika zásobníku 6. Průměrná doba setrvání látky v zásobníku orientační výpočet: = množství látky v zásobníku : rychlost vstupu (předpoklad: rychlost vstupu = rychlost výstupu) příklad: - vodní nádrž o objemu 100 m 3 - průtok = 2 m 3 /s - průměrná doba zdržení vody v nádrži = 100 : 2 = 50 s

Doba zdržení v reálných nádržích

Doba zdržení v reálných nádržích koncentrace stopovací látky čas

Doba zdržení v reálných nádržích koncentrace stopovací látky modální průměrná maximální minimální = průnik čas

ROZHRANÍ

CHARAKTERISTIKA ROZHRANÍ Základní charakteristiky: 1. velikost plochy rozhraní 2. odpor rozhraní

VELIKOST PLOCHY ROZHRANÍ - ORGANISMUS A. Úroveň organismu:

AKTIVNÍ POVRCHY POVRCH KŮŽE ČLOVĚKA JE CCA 1,7 m 2

AKTIVNÍ POVRCHY VNITŘNÍ POVRCH DÝCHACÍ SOUSTAVY ČLOVĚKA JE CCA 100 m 2

AKTIVNÍ POVRCHY VNITŘNÍ POVRCH TRAVICÍ SOUSTAVY ČLOVĚKA JE CCA 200 m 2

VELIKOST PLOCHY - ORGANISMUS Úroveň organismu: vnější povrch vnitřní povrchy živočichové: trávicí soustava dýchací soustava rostliny parenchym v listech

VELIKOST PLOCHY ROZHRANÍ - EKOSYSTÉM B) lokální úroveň ekosystém překážkou jsou krajinné prvky - větrolamy, lesní porosty, obydlí povrch je dán především povrchem vegetace

POLE BEZ PLODIN Českomoravská vrchovina, okolí Košetic

POLE SE ZEMĚDĚLSKÝMI PLODINAMI Českomoravská vrchovina, okolí Košetic

LINIOVÁ SPOLEČENSTVA Českomoravská vrchovina, okolí Košetic

INDEX LISTOVÉ PLOCHY MNOŽSTVÍ LISTOVÍ ZÁKLADNÍ EKOLOGICKÝ PARAMETR Vyjádření: LA celková listová plocha [m 2 ] V LAI index listové plochy = LA : P LAD hustota listoví = LA : V Příklady LAI P [m 2 ] porosty kulturních rostlin 4-8 středně husté smrkové porosty 3-5 borovice lesní 20 let bez přihnojování 2,8-4,4 borovice lesní 20 let s přihnojováním 5,5-9,4

Srovnání koncentrací látek ve srážkách - na volné ploše - pod smrkem - pod bukem Povodí Lesní potok

Modelová povodí GEOMON Lesní potok (vyhodnoceno z dat ČGS)

Modelové povodí Lesní potok

Vstup látek do ekosystému analýza srážek srážky na volné ploše (bulk) podkorunové srážky (throughfall) smrk podkorunové srážky (throughfall) buk

Sezónní vývoj koncentrace síranů ve srážkách Sezónní vývoj koncentrace síranů ve srážkách 30 25 20 SO4 (mg/l) 15 10 bulk th-smrk th-buk 5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

Sezónní vývoj koncentrace dusičnanů ve srážkách Sezónní vývoj koncentrace dusičnanů ve srážkách (povodí Lesní potok) 25 20 NO3 (mg/l) 15 10 bulk th-smrk th-buk 5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

Sezónní průběh koncentrace draslíku ve srážkách Sezónní průběh koncetrace draslíku ve srážkách (povodí Lesní potok) 16 14 12 K (mg/l) 10 8 6 bulk th-smrk th-buk 4 2 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku)

Sezónní průběh koncentrace hořčíku ve srážkách Sezónní průběh koncentrace hořčíku ve srážkách (povodí Lesní potok) 1,8 1,6 1,4 1,2 Mg (mg/l) 1 0,8 0,6 bulk th-smrk th-buk 0,4 0,2 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

Sezónní průběh srážek Sezónní průběh srážek na povodí Lesní potok (průměr 1997-2006) 100 90 měsíční úhrn srážek (mm) 80 70 60 50 40 30 20 bulk th-smrk th-buk 10 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

Sezónní průběh depozice síranů Sezónní průběh depozice síranů (povodí Lesní potok) 5 4,5 SO4 (kg/ha/rok) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 bulk th-smrk th-buk 0,5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

Sezónní průběh depozice síranů koncentrace (mg/l) 30 Sezónní vývoj koncentrace síranů ve srážkách 25 srážky (mm) Sezónní průběh srážek na povodí Lesní potok (průměr 1997-2006) SO4 (mg/l) 20 15 10 bulk th-smrk th-buk 100 90 5 měsíční úhrn srážek (mm) 80 70 60 50 40 30 bulk th-smrk th-buk 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku 20 10 Sezónní průběh depozice síranů (povodí Lesní potok) 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku 5 4,5 4 3,5 SO4 (kg/ha/rok) 3 2,5 2 bulk th-smrk th-buk depozice (kg/ha/rok) 1,5 1 0,5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

Lesní porosty a acidifikace půdy

DEPOZICE INSEKTICIDŮ

DEPOZICE INSEKTICIDŮ insekticidy (dimethoate, cypermethrin) X půdní brouci na ječmenném poli Závislost skutečné expozice pesticidu na hustotě vegetace vyjadřuje rovnice: P s = P a exp (k. LAI) kde je: P s množství pesticidu, které dosáhne povrch půdy (g/ha) P a množství pesticidu aplikované na pozemek (g/ha) k koeficient záchytu pesticidu (v dané případě k = - 0,479) LAI listový plošný index (m 2. m -2 ) Skutečná expozice insekticidu klesá s rostoucí hustotou vegetace

DEPOZICE INSEKTICIDU Hodnoty LAI se během vegetační sezóny mění mění se i podíl aplikované dávky, který se dostane až do půdy (p) období LAI p (%) léto maximum, 3-4 10 25 podzim minimum, 1-2 40-60 pro stanovení skutečné expozice půdní fauny pesticidům je nezbytné hodnotit vliv vegetačního krytu a jeho změny během sezóny skutečné expoziční dávky pro půdní faunu jsou mnohem nižší než dávky aplikované na pozemek (Gyldenkaerne et al.: Chemosphere, 41, 2000, 1045 1057)

VELIKOST PLOCHY ROZHRANÍ - KRAJINA C) regionální úroveň krajina překážkou jsou geomorfologické tvary skutečný povrch je větší než mapový průmět

VYSOKOHORSKÁ KRAJINY Rakousko, Alpy, Acherkogel 3008 m n.m.

ROVINA Polabí

CHARAKTERISTIKA ROZHRANÍ Základní charakteristiky: 1. velikost plochy 2. odpor (rezistence) rozhraní

Odpor rozhraní zásobník A zásobník B Propustnost (permeabilita) Db P = --------- Da Da tok látky Db Odpor (rezistence) Da - Db R = ----------- Da

PŘESTUP RADIONUKLIDŮ Z PŮDY DO ROSTLIN

KONTAMINACE VODOTEČÍ

KONTAMINACE VODOTEČÍ

Modely pro přestup látek Přestup radionuklidů (r) z půdy do rostliny kořeny C r,i = (C r,j C r,jp ) * T r, i-j C r,i C r,j C P r,j T r, i-j zvýšení specifické aktivity v rostlině (Bq/kg) specifická aktivita radionuklidu v půdě (Bq/kg) pozaďová hodnota v půdě (Bq/kg) koncentrační faktor přestupu radionuklidu z půdy do rostliny

Modely pro přestup látek Přestup radionuklidů (r) z půdy do rostliny kořeny C r,i = (C r,j C r,jp ) * T r, i-j C r,i C r,j C P r,j T r, i-j zvýšení specifické aktivity v rostlině (Bq/kg) specifická aktivita radionuklidu v půdě (Bq/kg) pozaďová hodnota v půdě (Bq/kg) koncentrační faktor přestupu radionuklidu z půdy do rostliny př. půda zelenina Pb 0,01 Ra 0,005 Th 0,000 5 U 0,003 (platí pro všechny radionuklidy daného prvku)

4.1.2. Bilance látkového toku

Tok látky tok látky = množství látky, které přejde přes rozhraní za zvolenou časovou jednotku 1 rok je definován jako 3,1536. 10 7 s emise látek ze zdroje (g/s, kg/rok,..)

Bilance emisí z dopravy

Lokalita B2

Umístění lokality

Pohled na lokalitu

Emise produkce emisí v místě posuzované lokality t.rok -1.km -1 g.rok -1.km -1 oxidy dusiku 33,153 fenantren 17 751 oxid uhelnatý 21,092 antracen 3 490 oxid siřičitý 0,057 fluoranten 7 944 tuhé částice 1,474 pyren 10 522 tuhé částice PM10 37,183 benz(a)antracen 901 oxid dusčitý 1,127 chrysen 3 182 Uhlovodíky 5,037 benzo(b)fluoranten 1 236 13 butadien 0,017 benzo(k)fluoranten 1 540 benzen 0,216 benzo(a)pyren 736 toluen 0,339 indeno(123cd)pyren 352 styren 0,043 dibenz(ah)antracen 1 458 formaldehyd 0,222 benzo(ghi)perylen 700 xylen 0,409

Imise Průměrná koncentrace imisí v závislosti na vzdálenosti od komunikace 20 (µg.m -3 ) 15 10 5 tuhé částice PM10 oxid dusičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý 0 0 100 200 300 400 500 (m)

Imise Průměrná koncentrace imisí v závislosti na vzdálenosti od komunikace 0,15 (µg.m -3 ) 0,10 0,05 benzen oxid siřičitý formaldehyd toluen xylen styren 1,3-butadien 0,00 0 100 200 300 400 500 (m)

Tok látky tok látky = množství látky, které přejde přes rozhraní za zvolenou časovou jednotku 1 rok je definován jako 3,1536. 10 7 s emise látek ze zdroje (g/s, kg/rok,..) průtok vody v říčním profilu (m 3 /s)

Hustota toku látky hustota toku látky = tok látky vztažený na jednotku plochy rozhraní Příklady: prašný spad (tj. přestup mezi atmosférou a pedosférou) 1 g.m -2.rok -1 = 10 kg.ha.rok -1 = 1 t.km -2.rok -1 množství dešťových srážek - běžně se udává jako výška vodního sloupce (m, mm) = m 3.m -2. rok -1

Bilance látkového toku vstup (input) m i zdroj (vznik) - m n propad (zánik) - m m výstup (output) m e m = m i + m n - m e - m m

Bilance látkového toku m = m i + m n - m e - m m m = 0 m > 0 m < 0 rovnováha kumulace riziko překročení meze tolerance vymývání riziko u ztráty živin

4.1.3. Prostorová specifikace expozice

Prostorová specifikace Distribuce látek v ekosystému (osud látek)

Prostorová specifikace Místa, kde se lokalizují určité základní děje: místo vstupu místo výstupu místo účinku místo vzniku místo zániku místo zásoby

4.1.4. Časová specifikace expozice

Časová specifikace Doba trvání expozice: vyjádřeno v časových jednotkách - přesné vyjádření důležité pro experimenty - při terénních studiích velmi nejistý parametr vyjádřeno semikvantitativně - krátkodobá - střednědobá - dlouhodobá - trvalá

Časová specifikace Frekvence opakování: a) jednorázové (bez opakování) b) s opakováním - pravidelné - nepravidelné

BHOPAL

Bhopal město v Indii průmyslová katastrofa, 3.12 1984 chemická továrna firmy UNION CARBIDE výroba pesticidu carbarylu přehřátí a exploze chemického tanku uvolnění asi 40 t metylisokyanátu (MIC) obsažen i fosgen a kyanovodík mrak zasáhl město, akutní toxicita, edem plic oficiální počet obětí asi 3800, odborné odhady až 20 000 celkem zasaženo 500 000 lidí, příznaky otravy 120 000

PASIVNÍ VZORKOVAČE

Centre of Excellence Dlouhodobý monitoring persistentních organických polutantů Aktivity Centra RECETOX Studie Liberecko; pasivní vzorkování Ivan Holoubek, Jana Klánová, Pavel Čupr, Petr Anděl, Milan Sáňka RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Prezentace KÚ Libereckého kraje Praha, 18/01/2007

Pasivní vzorkování Časové a prostorové trendy na globální, regionální a lokální úrovni Odběrové lokality - pasivní vzorkování Vřesová (S.Ú. a.s.) Spolana - Neratovice 10 lokalit Velká Košetice pozadí (EMEP) Prostějov Přerov Hranice Frenštát p. Radh. Valašské Meziříčí $T Rožnov p. Radh. Valašské Meziříčí Brno 10 lokalit 20 lokalit ČMC Kroměřížsko Mokrá 6 lokalit Vyškov Vsetín Zlínsko 5 lokalit Uherské Hradiště $T Holešov Kroměříž Zlín Otrokovice $T Vsetín $T Lhota Bohuslavice Uh. Hradiště $T Kyjov Uherský Brod Veselí n. Mor. Hodonín

Passive samplers for POPs sampling mounting bracket stainless steel dome PUF disk stainless steel dome PUF disk support ring air circulation mounting bracket stainless steel mesh tube containing XAD stainless steel housing air circulation Two sampler types: Polyurethane foam (PUF) disk: 3-month deployment time XAD-type: 1-year deployment time

Konsorcium pasivní vzorkování

Koncentrace Σ PCBs ve volném ovzduší (ng/puf filtr) pasivní vzorkování 2005-2006 (28/12/05 27/12/06)

Koncentrace Σ PAHs ve voln ém ovzduší (ng/puf filtr) pasivní vzorkování 2005-2006 (28/12/05 27/12/06)

4.1.5 Případová studie - Geomon

GEOMON

Modelová povodí GEOMON

GEOMON SRÁŽKY MONITORING LÁTKOVÉHO TOKU V MALÝCH POVODÍCH VSTUP SRÁŽKOVÁ VODA EKOSYSTÉMY V POVODÍ ODTOK VÝSTUP POVRCHOVÁ VODA

Odběry srážky na volné ploše (bulk) podkorunové srážky (throughfall

GEOMON MĚŘENÍ VSTUPU SRÁŽKY NA VOLNÉ PLOŠE A PODKORUNOVÉ

GEOMON MĚŘENÍ VÝSTUPU MNOŽSTVÍ A KVALITA VOD VE VÝSTUPNÍM PROFILU

Vývoj koncentrací ve srážkách - všechna povodí

Vývoj ph 6 Srážky na volné ploše - ph 1994-96 2004-06 jednotka (- ) 5 4 3 2 ve srážkách na volné ploše 1 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality jednotka (- ) 6 5 4 3 2 Podkorunové srážky - ph 1994-96 2004-06 v podkorunových srážkách 1 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality

Vývoj koncentrace síranů Srážky na volné ploše - SO4 1994-96 2004-06 40 35 jednotka (mg/l ) 30 25 20 15 10 ve srážkách na volné ploše 5 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality Podkorunové srážky - SO4 1994-96 2004-06 jednotka (mg/l ) 40 35 30 25 20 15 10 v podkorunových srážkách 5 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality

Vývoj koncentrace dusičnanů Srážky na volné ploše - NO3 1994-96 2004-06 14 12 jednotky (mg/l) 10 8 6 4 ve srážkách na volné ploše 2 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality Podkorunové srážky - NO3 1994-96 2004-06 14 jednotka (mg/l) 12 10 8 6 4 v podkorunových srážkách 2 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality

Vývoj koncentrace amonných iontů Srážky na volné ploše - NH4 1994-96 2004-06 jednotka (mg/l) ) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality ve srážkách na volné ploše Podkorunové srážky - NH4 1994-96 2004-06 jednotka (mg/l) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality v podkorunových srážkách

Vývoj koncentrace fluoridů Srážky na volné ploše - F 1994-96 2004-06 jednotka (ug/l ) 0,7 0,65 0,6 0,55 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality ve srážkách na volné ploše jednotka (ug/l ) 0,7 0,65 0,6 0,55 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 Podkorunové srážky - F CER GEM JEZ LES LIZ LKV LYS MOD PLB POM SAL SPA UDL UHL lokality 1994-96 2004-06 v podkorunových srážkách

Vývoj depozice - všechna povodí

Vývoj depozice síry 20 LIZ SPA 18 ANE SAL kg S-SO4 /ha /rok 16 14 12 10 8 6 LES LKV POM depozice na volné ploše 4 2 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok 80 LIZ SPA ANE 70 SAL LES POM 60 LKV podkorunová depozice kg S-SO4 /ha /rok 50 40 30 20 10 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok

Vývoj depozice síry kgs-so4/ha/rok 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 1994-96 2004-06 se srážkách na volné ploše 0,00 UDL UHL LKV JEZ MOD CER POM LIZ SAL LYS PLB LES GEM SPA kgs-so4/ha/rok 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 1994-96 2004-06 v podkorunových srážkách 0,00 JEZ UDL UHL MOD LYS SAL CER LES LKV PLB GEM SPA LIZ POM

Vývoj depozice dusičnanového dusíku depozice na volné ploše podkorunová depozice 10 LIZ SPA 14 9 8 ANE LES SAL POM 12 kg N-NO3 /ha /rok 7 6 5 4 3 2 1 LKV kg N-NO3 /ha /rok 10 8 6 4 2 LIZ SPA ANE SAL LES POM LKV 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok 45 UHL 60 UHL MOD kg N-NO3 /ha /rok 40 35 30 25 20 15 MOD UDL CER JEZ LYS PLB kg N-NO3 /ha /rok 50 40 30 20 UDL JEZ PLB CER LYS 10 5 10 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok

Odtok dusičnanoného dusíku kg N-NO3 /ha /rok 30 25 20 15 10 UHL UDL JEZ PLB MOD CER LYS kg N-NO3 /ha /rok 8 7 6 5 4 3 2 LIZ ANE LES LKV SPA SAL POM 5 1 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok

KONEC