{slide=adriana Markeševičová - místopředsedkyně o. s.} Jmenuji se Adriana Markeševičová. Maminka je Češka z Prahy a tatínek Srb z Bělehradu. Narodila jsem se ale na Slovensku v roce 1981, kde tehdy rodiče přechodně žili a pracovali. Své dětství jsem prožila s mojí o tři roky mladší sestrou narozenou už v Bělehradě a rodiči na relaci Beograd Praha. Do základní i střední školy jsem chodila v Bělehradě, kde jsme pak bydleli a do Prahy jsme jezdili kdykoliv byly volné dny ve škole a pak na letní prázdniny. Od narození mám dvojí občanství (české i srbské), a doma jsme mluvili i srbsky i česky. Nikdy mě tehdy nenapadlo, že bych někdy mohla žít v Praze tak jako jsme žili v Bělehradě, ale co jeden život, to jeden nepředvídatelný příběh protkaný osudem a já žiji nyní v Praze. Jelikož jsem se právě zde seznámila se svým manželem, a založila rodinu. Máme spolu dvě úžasné dcery. Jsem zaměstnaná a pracuji ve stavební firmě. Při zaměstnání studuji dálkově na právnické fakultě. Co se mé povahy týká, jsem člověk, který k smrti nenávidí aroganci a nespravedlnost. Tento fakt byl rozhodující v souvislosti se situací v Kosovu, kdy protisrbská mediální kampaň kulminovala a ovládla Česko i Evropu. A tak jsem se zbláznila, sama jsem chtěla vidět a zažít jaká je skutečná pravda a situace. Odjela jsem osobně do Kosova, vypůjčila si auto na cestování a pořídila množství fotografií i filmového materiálu, které si zde budete moci brzy prohlédnout. A nemám v úmyslu se ani v budoucnu hned tak vzdát svých bláznivých nápadů. Důvod mého členství v tomto sdružení je jasný budu se snažit co nejvíc pomáhat Srbům, kteří ještě zůstali v Kosovu a zároveň se budu snažit ukázat nejširší české veřejnosti jejich těžký život a snahu o přežití v daných nelidských podmínkách, o které se sami nepřičinili a ukazovat na všechny křivdy, které byly a jsou na Srbech v Kosovu páchány. Bohužel i nadále česká media fungují misteriozně, když se jedná o některých tématech a jasným příkladem je i téma o Kosovu. Nepíše se a nemluví o tom, jak žije zbytek Srbů na Kosovu, o tom co a jaký stát vlastně česká vláda uznala nebo jakákoliv vláda ve světě uznala a já se ptám proč? 1 / 5
Z jakého důvodu světová velmoc jakou je USA najednou začala tolik podporovat nový stát když ještě nedávno - v roce 1998 - vykřikovala, že UČK je teroristická organizace? Jak je možné, že na jedné straně USA bojuje proti teroristům a na straně druhé podporuje úplně otevřeně a legálně albánský terorismus nad Srby v Kosovu? Copak je možné, aby USA uznalo nezávislý stát v čele s vládou teroristů? K čemu byla vybudovaná největší vojenská základna USA a právě zde v Kosovu? Jak je možné, aby někdo jako Ramush Haradinaj byl zproštěn viny a osvobozen a většina lidí svědčících v procesu proti němu byla zabita, přestože to byli svědci pod slíbenou ochranou? To jsou všechno otázky, které mě trápí ve dne i v noci. Kvůli nim jsem se rozhodla bojovat za pravdu, ale jeden z největších důvodů je ten, že když jednou navštívíte Kosovo, budete pak cítit potřebu se tam neustále vracet. Lidé dole jsou lidé s velkým srdcem, pohostinní a velkorysí - dají vám vše i poslední, abyste se u nich cítili dobře. Ale to hlavní kvůli čemu jim musíme pomoct je, že jim ukážeme, že jsme na ně nezapomněli. Nevím, jestli jste někdo v životě byl v situaci a prožíval pocity, kdy nic a nikoho nemáte a najednou se objeví někdo, kdo vám vrátí milým slovem opět chuť do života a podpoří vás psychicky. V tom momentě se oči toho druhého člověka vděčně rozzáří v naději na lepší budoucnost, zatímco před tím v nich byl jen prázdný beznadějný výraz. Pomozme vrátit těmto lidem, kteří zůstali bez domovů, práce a rodin opět úsměv a naději, že zítra může být život přeci jen lepší a hezčí a že na to nebudou jen sami, ale mají v Čechách plno přátel. {/slide} {slide=jaroslav Foldyna - předseda sdružení} 2 / 5
Foldyna Jaroslav Narozen : 26. 6. 1960 Místo narození : Česká Lípa Stav: ženatý Manželka : Mgr. Blanka Foldynová učitelka na II. stupni ZŠ Kamenická Děčín Děti : syn Jaroslav (1983) student ČVUT, dcera Klára (1987) na mateřské dovolené, dcera Natálie Zora (2008) Adresa bydliště : Děčín, Státní příslušnost: ČR Vzdělání: - V roce 1978 vyučen v oboru lodní mechanik, - v roce 1987 složil státní zkoušku kapitána vnitrozemské plavby, - v roce 1987 státní zkouška mezinárodní palubní radiooperátor. - V roce 2000 maturitní zkouška "veřejnoprávní ochrana". - V roce 2006-2007 student Prešovské university Pravoslavná teologie.(detašované 3 / 5
pracoviště Universita Olomouc) Zaměstnání: - 1978-1991 Československá plavba labsko oderská prošel všemi funkcemi palubních posádek, až po kapitána II. třídy a přístavního kormidelníka v přístavu Děčín a Hamburk - 1991-1994 Celní správa, Městská policie Děčín - 1994-1996 soukromý OSVČ - 1996-2000 asistent poslance PSP ČR Vladimíra Laštůvky a senátora Egona T. Lánského - od roku 1999 zvolen do zastupitelstva Ústeckého kraje, následně zvolen I. zástupcem hejtmana do jehož kompetence patří Hospodářství a živnostenské podnikání, doprava, dopravní infrastruktura a životní prostředí. Do roku 2004. - 2005 poradce předsedy Hospodářského výboru PSP ČR do 2006-2005 asistent ředitele - 2008 předseda výboru zastupitelstva Ústeckého Kraje, pro zahraniční vztahy Společenské aktivity - 1999 v květnu navštívil spolu s několika poslanci a senátory bombardovanou Jugoslávii - 1999 spoluorganizoval humanitární pobyt 1 000 dětí po ukončení bombardování Jugoslávie - 2000 zvolen zastupitele Ústeckého kraje a následně I. Náměstkem hejtmana - 2001 povýšen arcibiskupem pražským a metropolitou českých zemí Pravoslavné církve Kryštofem do rytířského stavu řádu sv. Konstantina a Heleny v českých zemích. Za pomoc lidem válkou postižené JugosláviI a za zorganizování pobytu 1 000 dětí z bombardováním zničené Jugoslávie v ČR v létě roku 1999. - 2001 zvolen prezidentem děčínského oddílu boxu, celku Doprava Děčín. - 2001 člen správní rady Prointegra o.p.s. agentura chráněných pracovišť - 2002 zvolen prezidentem Cyrilo-Metodějského nadačního fondu na podporu a rozvoj pravoslaví, kulturních památek a vzdělání pravoslaví. - 2002 zúčastnil se jako člen oficiální delegace premiéra Miloše Zemana návštěvy Jugoslávie a přijetí u prezidenta Srbska Vojislava Koštunici. - 2003 zastupitel města Děčín - 2004 opětovně zvolen zastupitele Ústeckého kraje - 2004 člen Komise rady Ústeckého kraje pro dopravu - 2005 obdržel tzv. Milanovu cenu za rozvoj Šluknovského výběžku cenu uděluji starostové mikroregionu 4 / 5
- 2006 obdržel církevní vyznamenání řád sv. Cyrila a Metoděje zlatou medaili za pomoc a charitativní činnost ve válkou postiženém Srbsku - 2006 zvolen zastupitelem statutárního města Děčín - 2008 zvolen zastupitelem Ústeckého kaje Znalost jazyků : ruština, srbština, němčina {/slide} 5 / 5